VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH"

Transkript

1 Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1): VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Jarmila Siverová 1,2, Radka Bužgová 2 1 Léčebna dlouhodobě nemocných, Městská nemocnice Ostrava, Česká republika 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) při Městské nemocnici Ostrava (MNO) a porovnat ji s populační normou. Dále posoudit vliv reminiscence na kvalitu jejich života, kognitivní funkce a přítomnost depresivních příznaků. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN, kteří byli starší 60 let, měli snížené kognitivní funkce výsledkem testu MMSE 24 a méně a podepsali informovaný souhlas. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí standardizovaných měřících nástrojů používaných v geriatrii, kterými jsou dotazníky WHOQOL-BREF,WHOQOL- OLD,AAQ,MMSE,GDS. Tyto dotazníky byly použity před zahájením a po ukončení intervence. Intervence reminiscenční terapií byla realizována ve skupinách 5-10 respondentů 1x týdně po dobu 6-8 týdnů a měla narativní charakter. Výsledky: Senioři v Léčebně dlouhodobě nemocných mají kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech života, které měří standardizované dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu populační normy. Byl zjištěn pozitivní vliv reminiscence na kvalitu života v oblastech fyzického zdraví, duševního zdraví a také na stav kognitivních funkcí a přítomnost deprese. Závěr: Reminiscence je levná nefarmakologická intervence, která přispěla ke zlepšení kvality života, kognitivních funkcí a snížení depresivity seniorů hospitalizovaných v LDN. Reminiscenční práce by se měla stát příkladem dobré praxe každého zařízení, které pečuje o seniory a osoby s demencí. Klíčová slova: kvalita života, reminiscence, senior, demence. Úvod Kvalita života je předmětem zájmu mnoha vědních oborů. V minulosti byla pozornost zaměřena na odstraňování a zmírňování útrap nemocných a chudých, nyní je zkoumána spokojenost člověka se životem. Kvalita života je o potřebách a jejich uspokojování, o hodnotách a jejich preferencích, které se vývojem osobnosti člověka přirozeně mění (Čevela et. al, 2013, s ). S prodlužující se délkou lidského života nabývá na významu zkoumání faktorů, které mohou příznivě ovlivňovat stárnutí a kvalitu života ve stáří. Základním východiskem uplatnění

2 reminiscence v péči o starého člověka v instituci je přijetí principů péče orientované na člověka - validující, založené na respektu a směřující k podpoře lidské důstojnosti. Reminiscenční techniky napomáhají vyvolat příjemné vzpomínky z minulosti člověka. Pomáhají rozvíjet aktivní přístup k životu u seniorů, pomáhají posilovat vědomí jejich vlastní hodnoty. Tato technika je vhodná zejména u osob s demencí (Janečková et al., 2008). Demence není průvodním projevem stárnutí, je to nemoc. Pokud demenci lépe porozumíme, budeme si moci lépe vysvětlit její projevy v chování pacientů a toto nežádoucí chování připisovat chorobě, ne samotnému pacientovi (Koběrská et al., 2003, s. 9). Demence je považována za závažnou chorobu, která přináší těžkosti nejenom samotnému pacientovi, ale také jeho okolí. Důležitou roli při zvládání příznaků nemoci hraje premorbidní osobnost pacienta, jeho informovanost a informovanost jeho blízkých a jeho pečovatelů (Kučerová, 2006, s. 12). Nedílnou součástí komplexní péče o pacienty s demencí jsou, kromě farmakologických, také přístupy nefarmakologické včetně zajištění adekvátního prostředí, které mohou pomoci zachovat kvalitu života a soběstačnost i mírnit poruchy chování nemocného člověka (www.alzheimer.cz). Posílením sebepojetí a sebevědomí seniorů s demencí v instituci se zabývá Gudex et al. (2010) a uvádí, že reminiscence ovlivňuje pozitivně kvalitu života ve výhledu 12 měsíců. Výsledky randomizované kontrolované studie, (n=102), které publikuje Wang (2009) naznačují, že strukturovaná reminiscence může přispět ke zpomalení zhoršování kognitivních funkcí (p=0,015) a že může posílit afektivní funkce (p=0,026) u seniorů s poruchou kognitivních funkcí. Nefarmakologický management demence se řídí zásadami správné komunikace s pacientem a jeho schopnostmi. Podle Janečkové (2007) je reminiscenční přístup způsobem komunikace, který má seniory s demencí a jejich pečovatele vzájemně přiblížit. Jedním ze způsobů, jak vidět seniory s demencí jako jedinečné osoby a jak získat vhled do jejich životů, je poslouchání příběhů, které vyprávějí. Komunikace se seniory s demencí a porozumění jim je sice náročná, ale je možná. Při zvládnutí technik reminiscenčních rozhovorů může být lépe plánována ošetřovatelské péče (Russell, Timmons, 2009). Jedním z nejdůležitějších principů reminiscence je potřeba nahlížení na člověka jako na jedinečnou bytost. Tento přístup nám může při poskytování péče seniorovi pochopit, kým tento starý člověk s demencí byl, nahlédnout na něj v jeho celistvosti a úplnosti. Reminiscenční terapie byla přijata jako speciální metoda práce se seniory v institucích, které poskytují dlouhodobou péči, vytváří prostor pro naslouchání seniorům, aby nebyly vzpomínky starých lidí opomíjeny a přehlíženy (Špatenková, Bolomská, 2011). Je to metoda užitečná, dostupná a snadno aplikovatelná, která může být zdrojem radosti a potěšení nejenom pro samotné seniory, ale také pro jejich pečovatele (Janečková, Vacková, 2010). Reminiscence nabízí pro ošetřovatelskou péči způsob, jak poznat osoby s demencí hlubším a smysluplným způsobem (Haslam et al., 2010). Je to jen stará, dobrá komunikace, která by v ošetřovatelství neměla nikdy vyjít z módy (Klever, Sandy, 2013). Cíle Cílem našeho výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů, kteří jsou hospitalizováni v Léčebně dlouhodobě nemocných (dále jen LDN) při Městské nemocnici Ostrava (dále jen MNO), porovnat ji s populační normou a vyhodnotit jejich postoje ke stáří. Posoudit vliv reminiscence, jako nefarmakologické intervence při poskytování ošetřovatelské péče, na kvalitu života, kognitivní funkce a depresi. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení.

3 Soubor Výzkum probíhal v LDN při MNO po předchozím schválení etickou komisí zařízení. Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN. Výběr respondentů byl záměrný a probíhal podle zařazovacích kritérií, kterými byla dolní věková hranice 60 let, hodnoty kognitivních funkcí výsledkem testu MMSE v rozpětí hodnot 9-24, ochota spolupracovat při reminiscenční terapii a podepsání informovaného souhlasu. Výběr respondentů probíhal ve spolupráci s ošetřujícími lékaři. Do souboru bylo zařazeno 60 respondentů, 19 respondentů bylo vyřazeno pro nedodržení četnosti intervence. Metodika Práce je pilotním výzkumem, pro který byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda pomocí dotazníkového šetření standardizovanými měřícími nástroji používanými v geriatrii. Reminiscenční terapie probíhala ve skupinkách vybraných 5-10 pacientů, 1x týdně po dobu 8 týdnů formou minutového setkání. Charakter reminiscence byl zvolen narativní. Nejčastěji jde o vyprávění příběhů ze života (life story), které postrádá hodnocení a nesnaží se odhalit nitro člověka. Témata byla zaměřena na oblasti: dětství a mládí (hry, kamarádi, první lásky), oblíbená jídla, důležití lidé (příbuzní, přátelé, historické osobnosti) podle Janečkové a Vackové (2010, s ). Před zahájením a po ukončení intervence bylo, pro kvantifikaci vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života, provedeno s respondenty dotazníkové šetření s využitím standardizovaných nástrojů pro měření kvality života a zjišťování postojů ke stárnutí a stáří. Dotazníky byly vyplněny s respondenty ve dvou krocích v jednom dni. Pro hodnocení deprese byla použita Geriatrická škála deprese podle Yesavage ve zkrácené verzi (GDS). Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno dotazníkem pro měření stupně kognitivní poruchy MMSE (Mini Mental State Examination). Výsledky dotazníků GDS a MMSE byly rozděleny do kategorií podle Topinkové (2010, s , 224). Test MMSE bodů norma, bodů lehká kognitivní porucha, 17-9 středně-těžká, 8 a méně bodů těžká kognitivní porucha. Škála GDS při 0-5 bodů bez deprese, 6-10 bodů mírná deprese, nad 10 bodů manifestní deprese. Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník WHOQOL- OLD obsahující 24 položek sdružených do 4 domén a dotazník WHOQOL-BREF obsahující také 24 položek sdružených do 4 domén a 2 samostatné položky celková kvalita života a spokojenost se zdravím. Rozpětí škál u jednotlivých otázek je 1-5, u domén to je Vyšší skóre znamená vyšší kvalitu života. Pro hodnocení postojů ke stáří a stárnutí byl použit dotazník AAQ (The Attitude to Ageing Questionnaire), který obsahuje 23 položek ve 3 doménách. Rozpětí škál u otázek je 1 5, u domén je to 8-40, přitom vyšší skóre znamená vyšší míru souhlasu. Získaná data z dotazníků WHO-QOL-BREF, WHOQOL-OLD, AAQ byla zpracována podle metodiky od Dragomirecké z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Pro srovnání výsledků kvality života s populační normou je použita popisná statistika. Hodnoty populační normy byly získány z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42). Pro srovnání hodnot z prvního a druhého měření u GDS, MMSE a všech domén (WHOQOL- BREF, WHOQOL-OLD, AAQ) byl použit párový Wilcoxonův test. Pro tyto položky byly spočítány také základní charakteristiky popisné statistiky. Pro srovnání kategorií z prvního a druhého měření u dotazníku GDS a MMSE byl použit Bowkerův test. Byly spočítány také četnosti pro hodnoty těchto veličin absolutní i relativní. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5%. Statistické zpracování bylo provedeno s využití statistického

4 software NCSS v Pro sběr dat byl použit program EpiData. Pro převod dat do elektronické podoby a zpracování výsledků byl použit MS Excel. Výsledky Do výzkumu bylo zařazeno 41 respondentů, z nichž bylo 7 mužů a 34 žen ve věku od 63 do 96 let (průměrný věk souboru 82,64 let). Nejpočetněji byli zastoupeni respondenti ve věkové skupině 80 a více let (30), nejméně ve věkové skupině let (4). Základní vzdělání uvedlo 19 respondentů, střední odborné 12, středoškolské vzdělání s maturitou 6 a vysokoškolské 4 respondenti. Všichni respondenti se cítili nemocní, jejich zdravotní stav byl stabilizován. Testem MMSE byla zjištěna u 76 % respondentů lehká a u 24 % respondentů středně těžká kognitivní porucha. Depresivní příznaky byly testem GDS zjištěny u 61 % respondentů. Hodnocení kvality života Z porovnání výsledků dosažených v jednotlivých doménách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD s populační normou vyplývá, že pacienti v LDN mají na začátku hospitalizace (do tří dnů od přijetí) kvalitu života v oblastech sociální vztahy, fungování smyslů a v doméně smrt a umírání na úrovni průměru. V doméně fyzické zdraví, duševní zdraví, prostředí, naplnění a blízké vztahy se výsledky pohybují také v intervalu normy, ale na její spodní hranici. V doméně nezávislosti a sociálního zapojení jsou dosažené výsledky odpovídající mírně snížené kvalitě života (viz tab. 1). Nejlépe hodnotili respondenti doménu sociální vztahy. Naopak nejhorší hodnocení bylo zaznamenáno v doméně sociální zapojení. Tab.1 Průměrné skóry domén WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD u sledovaného souboru a populační norma Domény Pacienti LDN** (n=41) Rozšířený Populační norma* Interval normy (n=325) Rozšířený průměr ±s mírně snížená kvalita spodní hranice průměr±s horní hranice mírně zvýšená kvalita Doména 1 11,69±3,05 10,7 12,2 13,71±3,00 15,2 16,7 (fyzické zdraví) Doména 2 12,50±2,49 11,6 12,8 13,95±2,38 15,1 16,3 (duševní zdraví) Doména 3 14,68±2,22 11,7 12,8 13,96±2,25 15,1 16,2 (sociální vztahy) Doména 4 12,93±1,60 11,5 12,5 13,58±2,11 14,6 15,7 (prostředí) FCES (fungování 14,32±4,05 10,6 12,4 14,32±3,75 16,2 18,1 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93±2,38 11,5 13,1 14,64±3,12 16,2 17,8 NAP (naplnění) 13,15±2,04 11,3 12,6 13,80±2,47 15,0 16,3 SOCZ (sociální 11,07±3,04 11,0 12,5 13,98±2,94 15,5 16,9 zapojení) SAU (smrt a 14,34±3,86 8,7 10,7 12,77±4,05 14,8 16,8 umírání) BVZT (blízké 13,59±3,20 11,1 12,7 14,27±3,14 15,8 17,4 vztahy) * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 **pre-test s - směrodatná odchylka

5 Nejvyšší hodnoty jednotlivých položek dotazníku WHOQOL-BREF byly zjištěny u otázek: osobní vztahy (3,68), podpora přátel (3,66) a prostředí v okolí bydliště (3,46). Hodnoty vyšší než uvádí populační norma, byly zjištěny u otázek: prostředí (3,02), finance (3,34) a dostupnost zdravotní péče (3,71). Nejhůře senioři hodnotili bolest (2,37), možnost věnovat se zálibám (2,41), pohyblivost (2,61), pracovního výkon (2,71), každodenní činnosti (2,78) a přítomnosti negativních pocitů (2,88). V dodatkovém modulu WHOQOL-OLD nejlépe hodnotili respondenti otázky: význam přátelství (3,88), spokojenost s tím, čeho v životě dosáhli (3,83) a svobodné rozhodování (3,82). Hodnotami vyššími, než je populační norma hodnotili respondenti otázky: potíže se smysly a komunikace s lidmi (2,44), zasloužené uznání (3,44). Výsledky s nejnižšími hodnotami byly zjištěny u otázek: znepokojení ze způsobu smrti (2,12), ztráta smyslů a zapojení se do činnosti (2,22), zhoršení smyslů a každodenní život (2,24). Hodnocení postojů ke stáří a stárnutí Respondenti vyjadřují vyšší míru souhlasu nejčastěji s tvrzeními, která jsou obsažena v doméně psychosociální ztráty (viz tab. 2). Nejvyšší míry souhlasu je dosaženo v doméně psychologický růst. U otázek z domény psychologický růst,,je velmi důležité předávat své zkušenosti mladým lidem (3,76) a,,chci dávat dobrý příklad mladým lidem (3,83) jsou zaznamenány nejvyšší dosažené hodnoty dotazníku, které jsou zároveň vyšší než populační norma. Nejnižších hodnot dosahují respondenti u otázky,,zdravotní problémy mě nebrání dělat to, co chci (2,49) a,,stárnutí je snazší, než jsem si myslel (2,59) z domény fyzické změny. Změny v postojích ke stáří a stárnutí po absolvování reminiscence jsou zachyceny v tab. 2. Příznivě působí reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří v doméně psychologický růst (p 0,0143). Ve druhém měření (post-test) je patrno zlepšení, které však nedosahuje hodnot populační normy. U otázek,,jak stárnu, zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech a,,jak stárnu, stávám se fyzicky méně soběstačný nedošlo k žádným změnám. Tab. 2 Vybrané otázky dotazníku AAQ: srovnání s populační normou, vliv reminiscence na postoje ke stáří Otázky AAQ Pre-test (n= 41) Post-test (n= 41) *Populační norma (n=325) průměr ± s průměr ± s průměr ± s AAQ3 Stáří je čas 3,41±1,14 3,27±0,95 3,01±1,03 samoty AAQ6 Stáří je čas 3,46±0,95 3,15±0,99 3,05±0,96 depresí AAQ9 Jak stárnu, 3,20±0,98 3,20±0,93 2,64±1,10 zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech AAQ12 Stáří vidím 3,17±0,92 3,12±0,81 3,03±1,04 hlavně jako období ztrát AAQ15 Jak stárnu, 3,71±0,72 3,71±0,75 2,66±1,16 stávám se fyzicky méně soběstačný AAQ17 Jak stárnu, 3,51±0,87 3,24±1,04 2,79±1,24 zjišťuji, že je pro mne těžší uzavírat nová přátelství AAQ22 Cítím se kvůli 3,54±0,95 3,51±0,93 2,66±1,15 věku z mnoha věcí vyřazený * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 s - směrodatná odchylka

6 Hodnocení vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života Vliv reminiscence na kvalitu života dokládá tab. 3, ve které jsou uvedeny výsledky, které byly zjištěny v jednotlivých doménách a samostatných otázkách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD. Ve druhém měření (post-test) je zaznamenáno zlepšení kromě domény nezávislost (NEZ). V dotazníku WHOQOL-BREF je v doméně fyzické zdraví, duševní zdraví a u samostatné otázky na celkovou kvalitu života zlepšení statisticky významné. V dotazníku WHOQOL-OLD je dosaženo statisticky významného zlepšení v doméně sociální zapojení. Tab. 3 Porovnání kvality života pacientů v LDN před a po absolvování reminiscence Domény Pre-test Post-test (n-41) (n=41) průměr s průměr s p Doména1 11,69 3,05 12,77 2,62 0,0170 (fyzické zdraví) Doména 2 12,5 2,49 13,63 2,51 0,0093 (duševní zdraví) Doména 3 14,68 2,22 14,73 2,64 0,6331 (sociální vztahy) Doména 4 12,93 1,60 13,43 1,58 0,0909 (prostředí) Q1(celková 3,17 0,97 3,54 0,87 0,0426 kvalita života) Q2(celková 2,80 1,01 2,90 1,07 0,3908 spokojenost se zdravím) FCES (fungování 14,32 4,05 13,68 3,67 0,4774 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93 2,38 12,85 3,46 0,6532 NAP (naplnění) 13,15 2,04 13,49 1,79 0,2848 SOCZ (sociální 11,07 3,04 12,78 3,09 0,0019 zapojení) SAU (smrt a 14,34 3,86 14,59 3,81 0,6348 umírání) BVZT (blízké 13,59 3,20 13,90 2,98 0,5283 vztahy) s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Hodnocení dopadu reminiscence na kognitivní funkce a depresi Při druhém měření (post-test) bylo u respondentů zjištěno statisticky významné zlepšení výskytu deprese (viz tab. 4). Použití geriatrické škály deprese (GDS) ukázalo, že před zahájením intervence mělo 70 % respondentů depresivní symptomy. Po absolvování skupinové reminiscence se počet respondentů s příznaky deprese snížil na 37 %. Před zahájením intervence byla zjištěna přítomnost mírné deprese u 17 respondentů (41 %) manifestní deprese u 8 (20 %) respondentů. Ve druhém měření byla zjištěna mírná deprese u 10 (24 %), manifestní deprese u 5 (12 %) respondentů a bez deprese bylo 26 (64 %) respondentů. Výsledky zjištěné testováním MMSE ukazují, že 31 (76 %) respondentů mělo před intervencí lehkou kognitivní poruchu a 10 (24 %) respondentů středně těžkou kognitivní poruchu. Po absolvování reminiscence došlo ke statisticky významnému zlepšení kognitivních funkcí respondentů (viz tab. 5). Hodnoty testu MMSE v pásmu normálu mělo ve druhém měření 21

7 respondentů (60 %), 14 (34 %) mělo lehkou kognitivní poruchu, 5 (12 %) středně těžkou kognitivní poruchu a u 1 respondenta (2 %) došlo ke zhoršení na těžkou kognitivní poruchu. Tab. 4 Vyhodnocení vlivu reminiscence na GDS a MMSE u sledovaného souboru pacientů MMSE (n=41) GDS (n=41) průměr s p průměr s p Pre-test 19,49 3,73 7,61 3,15 Post-test 23,63 5,67 <0,001 5,20 3,90 0,0002 s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Korelace mezi přítomností deprese, stavem kognitivních funkcí a kvalitou života Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah (r= ). U ostatních testovaných položek WHOQOL-BREF (celkové hodnocení kvality života Q1, spokojenost se zdravím Q2) a hodnoty MMSE, GDS nebyl zjištěn lineární vztah. Testované veličiny vykazovali zanedbatelnou těsnost vztahu v pre-testu i post-testu. Výsledky korelačního koeficientu se pohybovali pod hodnotou ±0,20. Diskuse Zjištěná kvalita života u sledovaného souboru respondentů (v úvodu hospitalizace), kterými byli pacienti LDN Radvanice v seniorském věku s demencí, je ve srovnání s populační normou mírně snížená v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech kvality života měřeno dotazníky WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD byla zjištěná kvalita života v intervalu normy. Sledovaný vliv reminiscence na kvalitu života včetně vlivu na kognitivní funkce a přítomnost depresivní symptomatologie přinesl neočekávaně příznivé výsledky, které mohly být ovlivněny i proměnnými, které nebyly sledovány. Tato zjištění budou předmětem ověřování v našem dalším výzkumu a měla by být pobídkou pro další výzkumné práce. Současný český výzkum zaměřený na využití reminiscence při péči o osoby s demencí, s depresivními stavy a se změnami chování reprezentují Janečková a Holmerová, které v letech řešily projekt Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích. Rámec jejich výzkumu vychází ze stoupajícího zájmu o studium vlivu nefarmakologických metod (k nimž patří reminiscence) na zdravotní stav a kvalitu života seniorů. Přináší kvantitativní výsledky, které nejsou dostatečně přesvědčivé, ale naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu. Podle Dragomirecké a Prajsové (2009, s. 28) je právě depresivita nejsilnější prediktor kvality života. Při vyhledávání zdrojů informací z elektronických databází MEDLINE, CINAHL, MEDVIK, za období , za použití klíčových slov reminiscence, dementia, nursing byly nalezeny přehledové studie, randomizované kontrolované studie, kombinovaný výzkum, kvalitativní výzkum, klinický výzkum. Většina z těchto prací (zejména kvantitativní výzkumy) neposkytuje důkaz o tom, že by reminiscenční terapie zlepšila kvalitu života seniorů. Zjištění z našeho pilotního výzkumu, která poskytují pozitivní zjištění statistického významu, mohou být ovlivněna nemonitorovanými vlivy, malým vzorkem respondentů (n = 41) a absencí kontrolní skupiny. Některé práce (např. Janečková et. al., 2008, Chung et al., 2009, Gudex et al., 2010, Wang, 2009) ale nesou důkazy o zlepšení stavu kognitivních funkcí

8 a zmírnění depresí, stejně jako naše práce, která potvrzuje statisticky významné zlepšení depresivity a kognitivního stavu u respondentů po intervenci. Reminiscenční techniky jako prospěšné ošetřovatelské intervence při péči o seniory s demencí hodnotí studie kvalitativní, nebo kombinované ve svých kvalitativních výsledcích. V zahraničí jsou předmětem výzkumu také protokoly a doporučení pro reminiscenční práci. Stinson (2009) nabízí protokol pro organizaci skupinové reminiscence. Tento protokol obsahuje detailní popis struktury jednotlivých sezení rozložených do 6 týdnů. Skupinovou reminiscenci doporučuje jako ošetřovatelskou intervenci vedoucí ke zlepšení vnímání života. V českém výzkumu, o kterém publikují Janečková a Vacková (2010) se protokol neobjevuje. V zahraničním i českém doporučení je jako nejvhodnější způsob pro uplatnění reminiscence v ošetřovatelství popisován životní příběh. Spittel (2011) uvádí, že práce na životním příběhu je pro osoby s demencí užitečná. Umožňuje jim sdělit své příběhy a kultivovat jejich identitu. To vytváří možnost bavit se o osobních životních zkušenostech a zvyšovat jejich socializaci. Dát prostor lidem s demencí mluvit o vlastních životních zkušenostech je zásadní pro podporu reminiscence a spouštění vzpomínek. Životní příběh je užitečný také pro ošetřující personál, protože má možnost se více dozvědět o osobě s demencí a umožňuje lépe posoudit jeho potřeby. Tímto způsobem je upozorněno na osobu a ne na nemoc. Narativní rozhovory a osobní zkušenosti v životních příbězích jsou užitečným nástrojem pro podporu vlastní identity osob s demencí. Při reminiscenční práci vycházíme z toho, že většina lidí cítí potřebu uznání. Většina z nás jsou zdraví a soběstační jedinci, můžeme aktivně vyhledávat podporu, pokud ji potřebujeme. Seniorští pacienti, zejména ti s demencí, jsou izolováni a mají problém najít někoho, kdo by je vyslechl a potvrdil jejich hodnotu. Tito lidé se často cítí neschopní v současném světě. Moudrost, kterou získali po letech zkušeností, se může zdát nedostatečná v našem, tak rychle se měnícím světě. Reminiscenční terapie jim může pomoci znovu potvrdit význam jejich těžce získané moudrosti (Klever, Sandy, 2013, s ). Vzpomínání je přínosné k adaptaci na změny, které stárnutí a stáří přináší a ke zdůraznění pozitivních stránek osobnosti člověka (Špatenková, Bolomská, 2011). Závěr Senioři s demencí hospitalizovaní v LDN při MNO mají ve srovnání s populační normou, kterou reprezentují zdraví senioři, kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních doménách kvality života, které měří dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu průměru. Postoje ke stárnutí a stáří respondentů (měřeno dotazníkem AAQ) jsou charakterizovány vyšší mírou souhlasu s tvrzeními, která vyjadřují psychosociální ztráty, např. osamocení, ztrátu soběstačnosti, přítomnost depresí, ale také tvrzení, že považují za velmi důležité předávání zkušeností mladým lidem a že jim chtějí být příkladem. Skupinová reminiscence ovlivnila kvalitu života v doméně fyzického zdraví, duševního zdraví, u samostatné otázky na celkové vnímání kvality života a v doméně sociálního zapojení. Dále bylo zjištěno zlepšení stavu kognitivních funkcí a snížení přítomnost deprese. Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem (samostatná otázka) byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah. Příznivý vliv reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří byl zaznamenán v doméně psychologický růst. I přes tato pozitivní zjištění nemůžeme s určitostí tvrdit, že reminiscence ovlivnila výsledky sledovaných ukazatelů. V průběhu hospitalizace mohla na respondenty působit řada proměnných, které nebyly monitorovány a mohly tento výsledek ovlivnit. Je proto potřeba systematicky sledovat ukazatele kvality života a funkčního stavu osob s demencí v souvislosti s reminiscencí, aby byly k dispozici platné důkazy o její efektivitě a prospěšnosti. Rostoucí počet lidí s demencí a zvyšující se náklady na péči poskytují významnou pobídku pro rozvoj a výzkum metod pro podporu účinných a nepříliš

9 nákladných intervencí. Ve zdravotnické péči o osoby s demencí je velká pozornost stále věnována farmakologickým intervencím, ale je patrné, že reminiscence, jako psychosociální intervence může být také účinná a vhodná. Etické aspekty a konflikt zájmu Autoři deklarují, že studie nemá žádný konflikt zájmu a při jejím zpracování byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Všichni respondenti byli informováni o účelu výzkumu a souhlasili se zařazením do výzkumného souboru. Příspěvek vznikl s podporou grantu Ostravské univerzity SGS17/LF/2013. REFERENCE Čevela R, Kalvach Z, Čeledová L. Sociální gerontologie-úvod do problematiky (Social gerontology Introduction to the problems). 1st ed. Praha: Grada; Dragomirecká E, Praisová J. Příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (User s Manual of the Czech version of the World Health Organization questionnaire for evaluating quality of life in old age). 1st ed. Praha: Psychiatrické centrum Praha; Chung JCC. An intergenerational reminiscence programme for older adults with early dementia and youth volunteers: values and challenges. Scandinavian Journal of Caring Sciences. 2009;23(2): Gudex C, Horsted C, Jensen AM, Kjer M, Sørensen J. Consequences from use of reminiscence -a randomised intervention study in ten Danish nursing homes. BMC Geriatrics. 2010;10(33): Haslam C, Haslam SA, Ysseldyk R, McCloskey LG, Pfisterer K, Brown SG. The social treatment: The benefits of group interventions in residential care settings. Psychology & Aging. 2010;25(1): Janečková H. Jsem to pořád já: využití vzpomínek v práci se seniory - reminiscence a životní příběh (It is still me: the use of memories in working with older adults reminiscence and life story work). 1st ed. Praha: Gerontologické centrum; Janečková H, Holmerová I, Vaňková H, Kašlíková T. Reminiscenční terapie a výzkum jejího efektu na kvalitu života seniorů v institucionální péči (Reminiscence therapy and research into its effect on quality of life of older adults in institutional care). Geriatria. 2008;14(1), Janečková H, Vacková M. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory (Reminiscence: the use of memories in working with older adults). 1st ed. Praha: Portál; Koběrská P, Široká A. Společnou cestou (Common pathway). 1st ed. Praha: Portál; Klever S. Reminiscence therapy: Finding meaning in memories. Nursing. 2013;43(4): Kučerová H. Demence v kazuistikách (Dementia in case studies). 1st ed. Praha: Grada; Rusell C, Timmons S. Life story work and nursing home residents with dementia. Nursing Older People. 2009;21(4): Spitell S. A biographical approach to preserve social identity of people with dementia in aged care facilities - A student research project in Australia [German]. Pflegewissenschaft. 2011;13(12): Stinson CK, Kirk E. Structured group reminiscence: an intervention for older adults. Journal of Continuing Education in Nursing. 2009;15(2): Špatenková N, Bolomská B. Reminiscenční terapie (Reminiscence therapy). 1st ed. Praha: Galén; 2011.

10 Topinková E. Geriatrie pro praxi (Geriatrics for practice).1st ed. Praha: Galén; Wang JJ, Yen M, OuYang WC. Group reminiscence intervention in Taiwanese elders with dementia. Archives of Gerontology & Geriatrics. 2009;49(2):

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740 roč. 4, č. 1/2013 VZTAH REMINISCENČNÍCH AKTIVIT A DEPRESIVITY SENIORŮ V INSTITUCIONÁLNÍ PÉČI THE RELATIONSHIP BETWEEN REMINISCENCE ACTIVITIES AND DEPRESSION OF SENIORS IN INSTITUTIONAL CARE Kamila Marková,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM SESTRA A PACIENT V KLINICKÉM ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM WHOQOL-BREF U VYBRANÝCH SKUPIN PACIENTŮ Experience with measuring the quality of life based on the WHOQOL-BREF questionnaire

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY VE VYBRANÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY VE VYBRANÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Citace článku: Zeleníková R, Bužgová R, Janíková E, Jarošová D. Evaluation of quality of life of patients with diabetic foot syndrome in selected health care facilities of Moravian-Silesian region. Ošetřovatelství

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region Radka Bužgová 10: 247 482, 2008 ISSN 1212-4117 Ostravská

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Zpracování dotazníku Škola a já firmy Kalibro

Zpracování dotazníku Škola a já firmy Kalibro Zpracování dotazníku Škola a já firmy Kalibro Dotazník pro rodiče studentů, jaro V dubnu až květnu vyplnilo 171 rodičů studentů gymnázia Botičská dotazník, ve kterém hodnotili naší školu. Výsledky dotazníků

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze.

Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Kateryna Tokar, studentka 3 lékařské fakulty Karlovy Univerzity v Praze. DOTAZNÍK Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Cílem práce je zjistit a popsat kvalitu života HIV pozitivních pacientů a posoudit vliv práce všeobecných

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Škola a zdraví 21, 2011, Výchova a péče o zdraví VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ Magda TALIÁNOVÁ, Magdalena ŘEŘUCHOVÁ, Vendula HOMOLKOVÁ Anotace: Příspěvek se zabývá

Více

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory

Zážitkové vzdělávání v péči o seniory Projekt: Zážitkové vzdělávání v péči o seniory Svitavská nemocnice, a.s. Kollárova 643/7 568 25 Svitavy ICO: 275 20 552 SEKCE 2: Ošetřovatelsko-medicínská oblast Vedoucí projektového týmu a kontaktní osoba:

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ Měření kvality zdravotní péče prostřednictvím zkušenosti pacientů Prosinec 2012 / Závěrečná zpráva/ Řešitel projektu: RNDr. Tomáš RAITER/ www.hodnoceni-nemocnic.cz Fakultní nemocnice

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě 31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě Motto Statistika nuda je, má však cenné údaje. strana 3 Statistické charakteristiky Charakteristiky polohy jsou kolem ní seskupeny ostatní hodnoty

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice

Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice Mgr. Věra Záhorová, Ph.D. doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D. Osoby na vozíku a veřejná doprava v ČR on-line celorepublikové šetření 2011 cíl: zjistit

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více