VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH"

Transkript

1 Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1): VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Jarmila Siverová 1,2, Radka Bužgová 2 1 Léčebna dlouhodobě nemocných, Městská nemocnice Ostrava, Česká republika 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) při Městské nemocnici Ostrava (MNO) a porovnat ji s populační normou. Dále posoudit vliv reminiscence na kvalitu jejich života, kognitivní funkce a přítomnost depresivních příznaků. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN, kteří byli starší 60 let, měli snížené kognitivní funkce výsledkem testu MMSE 24 a méně a podepsali informovaný souhlas. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí standardizovaných měřících nástrojů používaných v geriatrii, kterými jsou dotazníky WHOQOL-BREF,WHOQOL- OLD,AAQ,MMSE,GDS. Tyto dotazníky byly použity před zahájením a po ukončení intervence. Intervence reminiscenční terapií byla realizována ve skupinách 5-10 respondentů 1x týdně po dobu 6-8 týdnů a měla narativní charakter. Výsledky: Senioři v Léčebně dlouhodobě nemocných mají kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech života, které měří standardizované dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu populační normy. Byl zjištěn pozitivní vliv reminiscence na kvalitu života v oblastech fyzického zdraví, duševního zdraví a také na stav kognitivních funkcí a přítomnost deprese. Závěr: Reminiscence je levná nefarmakologická intervence, která přispěla ke zlepšení kvality života, kognitivních funkcí a snížení depresivity seniorů hospitalizovaných v LDN. Reminiscenční práce by se měla stát příkladem dobré praxe každého zařízení, které pečuje o seniory a osoby s demencí. Klíčová slova: kvalita života, reminiscence, senior, demence. Úvod Kvalita života je předmětem zájmu mnoha vědních oborů. V minulosti byla pozornost zaměřena na odstraňování a zmírňování útrap nemocných a chudých, nyní je zkoumána spokojenost člověka se životem. Kvalita života je o potřebách a jejich uspokojování, o hodnotách a jejich preferencích, které se vývojem osobnosti člověka přirozeně mění (Čevela et. al, 2013, s ). S prodlužující se délkou lidského života nabývá na významu zkoumání faktorů, které mohou příznivě ovlivňovat stárnutí a kvalitu života ve stáří. Základním východiskem uplatnění

2 reminiscence v péči o starého člověka v instituci je přijetí principů péče orientované na člověka - validující, založené na respektu a směřující k podpoře lidské důstojnosti. Reminiscenční techniky napomáhají vyvolat příjemné vzpomínky z minulosti člověka. Pomáhají rozvíjet aktivní přístup k životu u seniorů, pomáhají posilovat vědomí jejich vlastní hodnoty. Tato technika je vhodná zejména u osob s demencí (Janečková et al., 2008). Demence není průvodním projevem stárnutí, je to nemoc. Pokud demenci lépe porozumíme, budeme si moci lépe vysvětlit její projevy v chování pacientů a toto nežádoucí chování připisovat chorobě, ne samotnému pacientovi (Koběrská et al., 2003, s. 9). Demence je považována za závažnou chorobu, která přináší těžkosti nejenom samotnému pacientovi, ale také jeho okolí. Důležitou roli při zvládání příznaků nemoci hraje premorbidní osobnost pacienta, jeho informovanost a informovanost jeho blízkých a jeho pečovatelů (Kučerová, 2006, s. 12). Nedílnou součástí komplexní péče o pacienty s demencí jsou, kromě farmakologických, také přístupy nefarmakologické včetně zajištění adekvátního prostředí, které mohou pomoci zachovat kvalitu života a soběstačnost i mírnit poruchy chování nemocného člověka (www.alzheimer.cz). Posílením sebepojetí a sebevědomí seniorů s demencí v instituci se zabývá Gudex et al. (2010) a uvádí, že reminiscence ovlivňuje pozitivně kvalitu života ve výhledu 12 měsíců. Výsledky randomizované kontrolované studie, (n=102), které publikuje Wang (2009) naznačují, že strukturovaná reminiscence může přispět ke zpomalení zhoršování kognitivních funkcí (p=0,015) a že může posílit afektivní funkce (p=0,026) u seniorů s poruchou kognitivních funkcí. Nefarmakologický management demence se řídí zásadami správné komunikace s pacientem a jeho schopnostmi. Podle Janečkové (2007) je reminiscenční přístup způsobem komunikace, který má seniory s demencí a jejich pečovatele vzájemně přiblížit. Jedním ze způsobů, jak vidět seniory s demencí jako jedinečné osoby a jak získat vhled do jejich životů, je poslouchání příběhů, které vyprávějí. Komunikace se seniory s demencí a porozumění jim je sice náročná, ale je možná. Při zvládnutí technik reminiscenčních rozhovorů může být lépe plánována ošetřovatelské péče (Russell, Timmons, 2009). Jedním z nejdůležitějších principů reminiscence je potřeba nahlížení na člověka jako na jedinečnou bytost. Tento přístup nám může při poskytování péče seniorovi pochopit, kým tento starý člověk s demencí byl, nahlédnout na něj v jeho celistvosti a úplnosti. Reminiscenční terapie byla přijata jako speciální metoda práce se seniory v institucích, které poskytují dlouhodobou péči, vytváří prostor pro naslouchání seniorům, aby nebyly vzpomínky starých lidí opomíjeny a přehlíženy (Špatenková, Bolomská, 2011). Je to metoda užitečná, dostupná a snadno aplikovatelná, která může být zdrojem radosti a potěšení nejenom pro samotné seniory, ale také pro jejich pečovatele (Janečková, Vacková, 2010). Reminiscence nabízí pro ošetřovatelskou péči způsob, jak poznat osoby s demencí hlubším a smysluplným způsobem (Haslam et al., 2010). Je to jen stará, dobrá komunikace, která by v ošetřovatelství neměla nikdy vyjít z módy (Klever, Sandy, 2013). Cíle Cílem našeho výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů, kteří jsou hospitalizováni v Léčebně dlouhodobě nemocných (dále jen LDN) při Městské nemocnici Ostrava (dále jen MNO), porovnat ji s populační normou a vyhodnotit jejich postoje ke stáří. Posoudit vliv reminiscence, jako nefarmakologické intervence při poskytování ošetřovatelské péče, na kvalitu života, kognitivní funkce a depresi. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení.

3 Soubor Výzkum probíhal v LDN při MNO po předchozím schválení etickou komisí zařízení. Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN. Výběr respondentů byl záměrný a probíhal podle zařazovacích kritérií, kterými byla dolní věková hranice 60 let, hodnoty kognitivních funkcí výsledkem testu MMSE v rozpětí hodnot 9-24, ochota spolupracovat při reminiscenční terapii a podepsání informovaného souhlasu. Výběr respondentů probíhal ve spolupráci s ošetřujícími lékaři. Do souboru bylo zařazeno 60 respondentů, 19 respondentů bylo vyřazeno pro nedodržení četnosti intervence. Metodika Práce je pilotním výzkumem, pro který byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda pomocí dotazníkového šetření standardizovanými měřícími nástroji používanými v geriatrii. Reminiscenční terapie probíhala ve skupinkách vybraných 5-10 pacientů, 1x týdně po dobu 8 týdnů formou minutového setkání. Charakter reminiscence byl zvolen narativní. Nejčastěji jde o vyprávění příběhů ze života (life story), které postrádá hodnocení a nesnaží se odhalit nitro člověka. Témata byla zaměřena na oblasti: dětství a mládí (hry, kamarádi, první lásky), oblíbená jídla, důležití lidé (příbuzní, přátelé, historické osobnosti) podle Janečkové a Vackové (2010, s ). Před zahájením a po ukončení intervence bylo, pro kvantifikaci vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života, provedeno s respondenty dotazníkové šetření s využitím standardizovaných nástrojů pro měření kvality života a zjišťování postojů ke stárnutí a stáří. Dotazníky byly vyplněny s respondenty ve dvou krocích v jednom dni. Pro hodnocení deprese byla použita Geriatrická škála deprese podle Yesavage ve zkrácené verzi (GDS). Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno dotazníkem pro měření stupně kognitivní poruchy MMSE (Mini Mental State Examination). Výsledky dotazníků GDS a MMSE byly rozděleny do kategorií podle Topinkové (2010, s , 224). Test MMSE bodů norma, bodů lehká kognitivní porucha, 17-9 středně-těžká, 8 a méně bodů těžká kognitivní porucha. Škála GDS při 0-5 bodů bez deprese, 6-10 bodů mírná deprese, nad 10 bodů manifestní deprese. Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník WHOQOL- OLD obsahující 24 položek sdružených do 4 domén a dotazník WHOQOL-BREF obsahující také 24 položek sdružených do 4 domén a 2 samostatné položky celková kvalita života a spokojenost se zdravím. Rozpětí škál u jednotlivých otázek je 1-5, u domén to je Vyšší skóre znamená vyšší kvalitu života. Pro hodnocení postojů ke stáří a stárnutí byl použit dotazník AAQ (The Attitude to Ageing Questionnaire), který obsahuje 23 položek ve 3 doménách. Rozpětí škál u otázek je 1 5, u domén je to 8-40, přitom vyšší skóre znamená vyšší míru souhlasu. Získaná data z dotazníků WHO-QOL-BREF, WHOQOL-OLD, AAQ byla zpracována podle metodiky od Dragomirecké z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Pro srovnání výsledků kvality života s populační normou je použita popisná statistika. Hodnoty populační normy byly získány z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42). Pro srovnání hodnot z prvního a druhého měření u GDS, MMSE a všech domén (WHOQOL- BREF, WHOQOL-OLD, AAQ) byl použit párový Wilcoxonův test. Pro tyto položky byly spočítány také základní charakteristiky popisné statistiky. Pro srovnání kategorií z prvního a druhého měření u dotazníku GDS a MMSE byl použit Bowkerův test. Byly spočítány také četnosti pro hodnoty těchto veličin absolutní i relativní. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5%. Statistické zpracování bylo provedeno s využití statistického

4 software NCSS v Pro sběr dat byl použit program EpiData. Pro převod dat do elektronické podoby a zpracování výsledků byl použit MS Excel. Výsledky Do výzkumu bylo zařazeno 41 respondentů, z nichž bylo 7 mužů a 34 žen ve věku od 63 do 96 let (průměrný věk souboru 82,64 let). Nejpočetněji byli zastoupeni respondenti ve věkové skupině 80 a více let (30), nejméně ve věkové skupině let (4). Základní vzdělání uvedlo 19 respondentů, střední odborné 12, středoškolské vzdělání s maturitou 6 a vysokoškolské 4 respondenti. Všichni respondenti se cítili nemocní, jejich zdravotní stav byl stabilizován. Testem MMSE byla zjištěna u 76 % respondentů lehká a u 24 % respondentů středně těžká kognitivní porucha. Depresivní příznaky byly testem GDS zjištěny u 61 % respondentů. Hodnocení kvality života Z porovnání výsledků dosažených v jednotlivých doménách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD s populační normou vyplývá, že pacienti v LDN mají na začátku hospitalizace (do tří dnů od přijetí) kvalitu života v oblastech sociální vztahy, fungování smyslů a v doméně smrt a umírání na úrovni průměru. V doméně fyzické zdraví, duševní zdraví, prostředí, naplnění a blízké vztahy se výsledky pohybují také v intervalu normy, ale na její spodní hranici. V doméně nezávislosti a sociálního zapojení jsou dosažené výsledky odpovídající mírně snížené kvalitě života (viz tab. 1). Nejlépe hodnotili respondenti doménu sociální vztahy. Naopak nejhorší hodnocení bylo zaznamenáno v doméně sociální zapojení. Tab.1 Průměrné skóry domén WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD u sledovaného souboru a populační norma Domény Pacienti LDN** (n=41) Rozšířený Populační norma* Interval normy (n=325) Rozšířený průměr ±s mírně snížená kvalita spodní hranice průměr±s horní hranice mírně zvýšená kvalita Doména 1 11,69±3,05 10,7 12,2 13,71±3,00 15,2 16,7 (fyzické zdraví) Doména 2 12,50±2,49 11,6 12,8 13,95±2,38 15,1 16,3 (duševní zdraví) Doména 3 14,68±2,22 11,7 12,8 13,96±2,25 15,1 16,2 (sociální vztahy) Doména 4 12,93±1,60 11,5 12,5 13,58±2,11 14,6 15,7 (prostředí) FCES (fungování 14,32±4,05 10,6 12,4 14,32±3,75 16,2 18,1 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93±2,38 11,5 13,1 14,64±3,12 16,2 17,8 NAP (naplnění) 13,15±2,04 11,3 12,6 13,80±2,47 15,0 16,3 SOCZ (sociální 11,07±3,04 11,0 12,5 13,98±2,94 15,5 16,9 zapojení) SAU (smrt a 14,34±3,86 8,7 10,7 12,77±4,05 14,8 16,8 umírání) BVZT (blízké 13,59±3,20 11,1 12,7 14,27±3,14 15,8 17,4 vztahy) * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 **pre-test s - směrodatná odchylka

5 Nejvyšší hodnoty jednotlivých položek dotazníku WHOQOL-BREF byly zjištěny u otázek: osobní vztahy (3,68), podpora přátel (3,66) a prostředí v okolí bydliště (3,46). Hodnoty vyšší než uvádí populační norma, byly zjištěny u otázek: prostředí (3,02), finance (3,34) a dostupnost zdravotní péče (3,71). Nejhůře senioři hodnotili bolest (2,37), možnost věnovat se zálibám (2,41), pohyblivost (2,61), pracovního výkon (2,71), každodenní činnosti (2,78) a přítomnosti negativních pocitů (2,88). V dodatkovém modulu WHOQOL-OLD nejlépe hodnotili respondenti otázky: význam přátelství (3,88), spokojenost s tím, čeho v životě dosáhli (3,83) a svobodné rozhodování (3,82). Hodnotami vyššími, než je populační norma hodnotili respondenti otázky: potíže se smysly a komunikace s lidmi (2,44), zasloužené uznání (3,44). Výsledky s nejnižšími hodnotami byly zjištěny u otázek: znepokojení ze způsobu smrti (2,12), ztráta smyslů a zapojení se do činnosti (2,22), zhoršení smyslů a každodenní život (2,24). Hodnocení postojů ke stáří a stárnutí Respondenti vyjadřují vyšší míru souhlasu nejčastěji s tvrzeními, která jsou obsažena v doméně psychosociální ztráty (viz tab. 2). Nejvyšší míry souhlasu je dosaženo v doméně psychologický růst. U otázek z domény psychologický růst,,je velmi důležité předávat své zkušenosti mladým lidem (3,76) a,,chci dávat dobrý příklad mladým lidem (3,83) jsou zaznamenány nejvyšší dosažené hodnoty dotazníku, které jsou zároveň vyšší než populační norma. Nejnižších hodnot dosahují respondenti u otázky,,zdravotní problémy mě nebrání dělat to, co chci (2,49) a,,stárnutí je snazší, než jsem si myslel (2,59) z domény fyzické změny. Změny v postojích ke stáří a stárnutí po absolvování reminiscence jsou zachyceny v tab. 2. Příznivě působí reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří v doméně psychologický růst (p 0,0143). Ve druhém měření (post-test) je patrno zlepšení, které však nedosahuje hodnot populační normy. U otázek,,jak stárnu, zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech a,,jak stárnu, stávám se fyzicky méně soběstačný nedošlo k žádným změnám. Tab. 2 Vybrané otázky dotazníku AAQ: srovnání s populační normou, vliv reminiscence na postoje ke stáří Otázky AAQ Pre-test (n= 41) Post-test (n= 41) *Populační norma (n=325) průměr ± s průměr ± s průměr ± s AAQ3 Stáří je čas 3,41±1,14 3,27±0,95 3,01±1,03 samoty AAQ6 Stáří je čas 3,46±0,95 3,15±0,99 3,05±0,96 depresí AAQ9 Jak stárnu, 3,20±0,98 3,20±0,93 2,64±1,10 zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech AAQ12 Stáří vidím 3,17±0,92 3,12±0,81 3,03±1,04 hlavně jako období ztrát AAQ15 Jak stárnu, 3,71±0,72 3,71±0,75 2,66±1,16 stávám se fyzicky méně soběstačný AAQ17 Jak stárnu, 3,51±0,87 3,24±1,04 2,79±1,24 zjišťuji, že je pro mne těžší uzavírat nová přátelství AAQ22 Cítím se kvůli 3,54±0,95 3,51±0,93 2,66±1,15 věku z mnoha věcí vyřazený * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 s - směrodatná odchylka

6 Hodnocení vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života Vliv reminiscence na kvalitu života dokládá tab. 3, ve které jsou uvedeny výsledky, které byly zjištěny v jednotlivých doménách a samostatných otázkách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD. Ve druhém měření (post-test) je zaznamenáno zlepšení kromě domény nezávislost (NEZ). V dotazníku WHOQOL-BREF je v doméně fyzické zdraví, duševní zdraví a u samostatné otázky na celkovou kvalitu života zlepšení statisticky významné. V dotazníku WHOQOL-OLD je dosaženo statisticky významného zlepšení v doméně sociální zapojení. Tab. 3 Porovnání kvality života pacientů v LDN před a po absolvování reminiscence Domény Pre-test Post-test (n-41) (n=41) průměr s průměr s p Doména1 11,69 3,05 12,77 2,62 0,0170 (fyzické zdraví) Doména 2 12,5 2,49 13,63 2,51 0,0093 (duševní zdraví) Doména 3 14,68 2,22 14,73 2,64 0,6331 (sociální vztahy) Doména 4 12,93 1,60 13,43 1,58 0,0909 (prostředí) Q1(celková 3,17 0,97 3,54 0,87 0,0426 kvalita života) Q2(celková 2,80 1,01 2,90 1,07 0,3908 spokojenost se zdravím) FCES (fungování 14,32 4,05 13,68 3,67 0,4774 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93 2,38 12,85 3,46 0,6532 NAP (naplnění) 13,15 2,04 13,49 1,79 0,2848 SOCZ (sociální 11,07 3,04 12,78 3,09 0,0019 zapojení) SAU (smrt a 14,34 3,86 14,59 3,81 0,6348 umírání) BVZT (blízké 13,59 3,20 13,90 2,98 0,5283 vztahy) s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Hodnocení dopadu reminiscence na kognitivní funkce a depresi Při druhém měření (post-test) bylo u respondentů zjištěno statisticky významné zlepšení výskytu deprese (viz tab. 4). Použití geriatrické škály deprese (GDS) ukázalo, že před zahájením intervence mělo 70 % respondentů depresivní symptomy. Po absolvování skupinové reminiscence se počet respondentů s příznaky deprese snížil na 37 %. Před zahájením intervence byla zjištěna přítomnost mírné deprese u 17 respondentů (41 %) manifestní deprese u 8 (20 %) respondentů. Ve druhém měření byla zjištěna mírná deprese u 10 (24 %), manifestní deprese u 5 (12 %) respondentů a bez deprese bylo 26 (64 %) respondentů. Výsledky zjištěné testováním MMSE ukazují, že 31 (76 %) respondentů mělo před intervencí lehkou kognitivní poruchu a 10 (24 %) respondentů středně těžkou kognitivní poruchu. Po absolvování reminiscence došlo ke statisticky významnému zlepšení kognitivních funkcí respondentů (viz tab. 5). Hodnoty testu MMSE v pásmu normálu mělo ve druhém měření 21

7 respondentů (60 %), 14 (34 %) mělo lehkou kognitivní poruchu, 5 (12 %) středně těžkou kognitivní poruchu a u 1 respondenta (2 %) došlo ke zhoršení na těžkou kognitivní poruchu. Tab. 4 Vyhodnocení vlivu reminiscence na GDS a MMSE u sledovaného souboru pacientů MMSE (n=41) GDS (n=41) průměr s p průměr s p Pre-test 19,49 3,73 7,61 3,15 Post-test 23,63 5,67 <0,001 5,20 3,90 0,0002 s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Korelace mezi přítomností deprese, stavem kognitivních funkcí a kvalitou života Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah (r= ). U ostatních testovaných položek WHOQOL-BREF (celkové hodnocení kvality života Q1, spokojenost se zdravím Q2) a hodnoty MMSE, GDS nebyl zjištěn lineární vztah. Testované veličiny vykazovali zanedbatelnou těsnost vztahu v pre-testu i post-testu. Výsledky korelačního koeficientu se pohybovali pod hodnotou ±0,20. Diskuse Zjištěná kvalita života u sledovaného souboru respondentů (v úvodu hospitalizace), kterými byli pacienti LDN Radvanice v seniorském věku s demencí, je ve srovnání s populační normou mírně snížená v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech kvality života měřeno dotazníky WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD byla zjištěná kvalita života v intervalu normy. Sledovaný vliv reminiscence na kvalitu života včetně vlivu na kognitivní funkce a přítomnost depresivní symptomatologie přinesl neočekávaně příznivé výsledky, které mohly být ovlivněny i proměnnými, které nebyly sledovány. Tato zjištění budou předmětem ověřování v našem dalším výzkumu a měla by být pobídkou pro další výzkumné práce. Současný český výzkum zaměřený na využití reminiscence při péči o osoby s demencí, s depresivními stavy a se změnami chování reprezentují Janečková a Holmerová, které v letech řešily projekt Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích. Rámec jejich výzkumu vychází ze stoupajícího zájmu o studium vlivu nefarmakologických metod (k nimž patří reminiscence) na zdravotní stav a kvalitu života seniorů. Přináší kvantitativní výsledky, které nejsou dostatečně přesvědčivé, ale naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu. Podle Dragomirecké a Prajsové (2009, s. 28) je právě depresivita nejsilnější prediktor kvality života. Při vyhledávání zdrojů informací z elektronických databází MEDLINE, CINAHL, MEDVIK, za období , za použití klíčových slov reminiscence, dementia, nursing byly nalezeny přehledové studie, randomizované kontrolované studie, kombinovaný výzkum, kvalitativní výzkum, klinický výzkum. Většina z těchto prací (zejména kvantitativní výzkumy) neposkytuje důkaz o tom, že by reminiscenční terapie zlepšila kvalitu života seniorů. Zjištění z našeho pilotního výzkumu, která poskytují pozitivní zjištění statistického významu, mohou být ovlivněna nemonitorovanými vlivy, malým vzorkem respondentů (n = 41) a absencí kontrolní skupiny. Některé práce (např. Janečková et. al., 2008, Chung et al., 2009, Gudex et al., 2010, Wang, 2009) ale nesou důkazy o zlepšení stavu kognitivních funkcí

8 a zmírnění depresí, stejně jako naše práce, která potvrzuje statisticky významné zlepšení depresivity a kognitivního stavu u respondentů po intervenci. Reminiscenční techniky jako prospěšné ošetřovatelské intervence při péči o seniory s demencí hodnotí studie kvalitativní, nebo kombinované ve svých kvalitativních výsledcích. V zahraničí jsou předmětem výzkumu také protokoly a doporučení pro reminiscenční práci. Stinson (2009) nabízí protokol pro organizaci skupinové reminiscence. Tento protokol obsahuje detailní popis struktury jednotlivých sezení rozložených do 6 týdnů. Skupinovou reminiscenci doporučuje jako ošetřovatelskou intervenci vedoucí ke zlepšení vnímání života. V českém výzkumu, o kterém publikují Janečková a Vacková (2010) se protokol neobjevuje. V zahraničním i českém doporučení je jako nejvhodnější způsob pro uplatnění reminiscence v ošetřovatelství popisován životní příběh. Spittel (2011) uvádí, že práce na životním příběhu je pro osoby s demencí užitečná. Umožňuje jim sdělit své příběhy a kultivovat jejich identitu. To vytváří možnost bavit se o osobních životních zkušenostech a zvyšovat jejich socializaci. Dát prostor lidem s demencí mluvit o vlastních životních zkušenostech je zásadní pro podporu reminiscence a spouštění vzpomínek. Životní příběh je užitečný také pro ošetřující personál, protože má možnost se více dozvědět o osobě s demencí a umožňuje lépe posoudit jeho potřeby. Tímto způsobem je upozorněno na osobu a ne na nemoc. Narativní rozhovory a osobní zkušenosti v životních příbězích jsou užitečným nástrojem pro podporu vlastní identity osob s demencí. Při reminiscenční práci vycházíme z toho, že většina lidí cítí potřebu uznání. Většina z nás jsou zdraví a soběstační jedinci, můžeme aktivně vyhledávat podporu, pokud ji potřebujeme. Seniorští pacienti, zejména ti s demencí, jsou izolováni a mají problém najít někoho, kdo by je vyslechl a potvrdil jejich hodnotu. Tito lidé se často cítí neschopní v současném světě. Moudrost, kterou získali po letech zkušeností, se může zdát nedostatečná v našem, tak rychle se měnícím světě. Reminiscenční terapie jim může pomoci znovu potvrdit význam jejich těžce získané moudrosti (Klever, Sandy, 2013, s ). Vzpomínání je přínosné k adaptaci na změny, které stárnutí a stáří přináší a ke zdůraznění pozitivních stránek osobnosti člověka (Špatenková, Bolomská, 2011). Závěr Senioři s demencí hospitalizovaní v LDN při MNO mají ve srovnání s populační normou, kterou reprezentují zdraví senioři, kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních doménách kvality života, které měří dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu průměru. Postoje ke stárnutí a stáří respondentů (měřeno dotazníkem AAQ) jsou charakterizovány vyšší mírou souhlasu s tvrzeními, která vyjadřují psychosociální ztráty, např. osamocení, ztrátu soběstačnosti, přítomnost depresí, ale také tvrzení, že považují za velmi důležité předávání zkušeností mladým lidem a že jim chtějí být příkladem. Skupinová reminiscence ovlivnila kvalitu života v doméně fyzického zdraví, duševního zdraví, u samostatné otázky na celkové vnímání kvality života a v doméně sociálního zapojení. Dále bylo zjištěno zlepšení stavu kognitivních funkcí a snížení přítomnost deprese. Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem (samostatná otázka) byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah. Příznivý vliv reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří byl zaznamenán v doméně psychologický růst. I přes tato pozitivní zjištění nemůžeme s určitostí tvrdit, že reminiscence ovlivnila výsledky sledovaných ukazatelů. V průběhu hospitalizace mohla na respondenty působit řada proměnných, které nebyly monitorovány a mohly tento výsledek ovlivnit. Je proto potřeba systematicky sledovat ukazatele kvality života a funkčního stavu osob s demencí v souvislosti s reminiscencí, aby byly k dispozici platné důkazy o její efektivitě a prospěšnosti. Rostoucí počet lidí s demencí a zvyšující se náklady na péči poskytují významnou pobídku pro rozvoj a výzkum metod pro podporu účinných a nepříliš

9 nákladných intervencí. Ve zdravotnické péči o osoby s demencí je velká pozornost stále věnována farmakologickým intervencím, ale je patrné, že reminiscence, jako psychosociální intervence může být také účinná a vhodná. Etické aspekty a konflikt zájmu Autoři deklarují, že studie nemá žádný konflikt zájmu a při jejím zpracování byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Všichni respondenti byli informováni o účelu výzkumu a souhlasili se zařazením do výzkumného souboru. Příspěvek vznikl s podporou grantu Ostravské univerzity SGS17/LF/2013. REFERENCE Čevela R, Kalvach Z, Čeledová L. Sociální gerontologie-úvod do problematiky (Social gerontology Introduction to the problems). 1st ed. Praha: Grada; Dragomirecká E, Praisová J. Příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (User s Manual of the Czech version of the World Health Organization questionnaire for evaluating quality of life in old age). 1st ed. Praha: Psychiatrické centrum Praha; Chung JCC. An intergenerational reminiscence programme for older adults with early dementia and youth volunteers: values and challenges. Scandinavian Journal of Caring Sciences. 2009;23(2): Gudex C, Horsted C, Jensen AM, Kjer M, Sørensen J. Consequences from use of reminiscence -a randomised intervention study in ten Danish nursing homes. BMC Geriatrics. 2010;10(33): Haslam C, Haslam SA, Ysseldyk R, McCloskey LG, Pfisterer K, Brown SG. The social treatment: The benefits of group interventions in residential care settings. Psychology & Aging. 2010;25(1): Janečková H. Jsem to pořád já: využití vzpomínek v práci se seniory - reminiscence a životní příběh (It is still me: the use of memories in working with older adults reminiscence and life story work). 1st ed. Praha: Gerontologické centrum; Janečková H, Holmerová I, Vaňková H, Kašlíková T. Reminiscenční terapie a výzkum jejího efektu na kvalitu života seniorů v institucionální péči (Reminiscence therapy and research into its effect on quality of life of older adults in institutional care). Geriatria. 2008;14(1), Janečková H, Vacková M. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory (Reminiscence: the use of memories in working with older adults). 1st ed. Praha: Portál; Koběrská P, Široká A. Společnou cestou (Common pathway). 1st ed. Praha: Portál; Klever S. Reminiscence therapy: Finding meaning in memories. Nursing. 2013;43(4): Kučerová H. Demence v kazuistikách (Dementia in case studies). 1st ed. Praha: Grada; Rusell C, Timmons S. Life story work and nursing home residents with dementia. Nursing Older People. 2009;21(4): Spitell S. A biographical approach to preserve social identity of people with dementia in aged care facilities - A student research project in Australia [German]. Pflegewissenschaft. 2011;13(12): Stinson CK, Kirk E. Structured group reminiscence: an intervention for older adults. Journal of Continuing Education in Nursing. 2009;15(2): Špatenková N, Bolomská B. Reminiscenční terapie (Reminiscence therapy). 1st ed. Praha: Galén; 2011.

10 Topinková E. Geriatrie pro praxi (Geriatrics for practice).1st ed. Praha: Galén; Wang JJ, Yen M, OuYang WC. Group reminiscence intervention in Taiwanese elders with dementia. Archives of Gerontology & Geriatrics. 2009;49(2):

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740 roč. 4, č. 1/2013 VZTAH REMINISCENČNÍCH AKTIVIT A DEPRESIVITY SENIORŮ V INSTITUCIONÁLNÍ PÉČI THE RELATIONSHIP BETWEEN REMINISCENCE ACTIVITIES AND DEPRESSION OF SENIORS IN INSTITUTIONAL CARE Kamila Marková,

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY VE VYBRANÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTŮ SE SYNDROMEM DIABETICKÉ NOHY VE VYBRANÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Citace článku: Zeleníková R, Bužgová R, Janíková E, Jarošová D. Evaluation of quality of life of patients with diabetic foot syndrome in selected health care facilities of Moravian-Silesian region. Ošetřovatelství

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Jiří Lukavský Psychiatrické centrum Praha, Psychologický ústav AV ČR, Praha lukavsky@praha.psu.cas.cz Hana Štěpánková Psychiatrické centrum Praha stepankova@pcp.lf3.cuni.cz

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ

KVALITA OČIMA PACIENTŮ KVALITA OČIMA PACIENTŮ fakultní nemocnice a ústavy- IV. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných zdravotnických zařízeních přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Pøehled úèinnosti intervencí protidrogové léèby v Evropì 6 7 9 10 11 ê á 13 1 Úèinnost, efektivita a nákladová efektivita Tabulka 1: Definice úèinnosti, efektivity a nákladové efektivity 15 1 16 2

Více

STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD

STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD H. JANEÈKOVÁ, I. HOLMEROVÁ, H. VAÒKOVÁ, E. DRAGOMIRECKÁ SOUHRN Výzkumný projekt Vliv reminiscenční

Více

Smysluplnost života ve stáří

Smysluplnost života ve stáří Smysluplnost života ve stáří J. Ondrušová Souhrn Smysluplnost života ve stáří patří mezi nejvýznamnější salutogenní faktory, je jednou z položek kvality života a její ztráta souvisí s výskytem deprese.

Více

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Program Statistica Base 9 Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. OBSAH KURZU obsluha jednotlivých nástrojů, funkce pro import dat z jiných aplikací, práce s popisnou statistikou, vytváření grafů, analýza dat, výstupní

Více

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Výkonnost studentů 1.. ročník níků Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Irena Čechovská, Barbora Čechovská, Gabriela

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* P. Wija Souhrn Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života obecně Normativní kategorie vyjádření optimální úrovně života Porovnání života se žádoucí úrovní existence Jaká je norma pro konstatování, že

Více

Úvod. Struktura respondentů

Úvod. Struktura respondentů Výsledky pilotního průzkumu postojů studentů Policejní akademie ČR v Praze k problematice zálohování dat Ing. Bc. Marek Čandík, Ph.D. JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. The results of the pilot survey of students

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz

Radka Bužgová 1, Erika Hajnová 1,2, Lucie Sikorová 1, Radka Kozáková 1. Abstrakt. Abstract. korespondence: radka.buzgova@osu.cz roč. 4, č. 3/2013 PILOTNÍ TESTOVÁNÍ DOTAZNÍKU PNAP HODNOCENÍ POTŘEB PACIENTŮ V PALIATIVNÍ PÉČI NA ONKOLOGICKÉM ODDĚLENÍ PILOT TESTING OF PNAP QUESTIONNAIRE PATIENT NEEDS ASSESSMENT IN PALLIATIVE CARE AT

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky

Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava. Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Bankovní účty (semestrální projekt statistika) Tomáš Hejret (hej124) 18.5.2013 Úvod Cílem tohoto projektu, zadaného

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU MARTINA KORNFELDOVÁ ZDENĚK BRODSKÝ Abstrakt Problematika získávání pracovníků je nedílnou a velmi důležitou součástí řízení

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích

Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích Nabídka AQE advisors, a.s. Rozvoj psychologicko-manažerských dovedností ve zdravotnických profesích 1 OBSAH 1. PŘEDSTAVENÍ NABÍDKY AQE ADVISORS... 3 2. POPIS KURZŮ... 4 2.1. Efektivní komunikace s pacientem...

Více

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012

Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Evaluační zpráva Příprava na vysoké školy technických oborů, reg. č. CZ.1.07/1.1.04/03.0012 Zpracovatel: PPŠ institut celoživotního vzdělávání Přerov, s.r.o. Přerov, 2012 Termín sběru dat: 6. 3. 2012 22.

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 1. 2010 1 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost European

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Sbírka příkladů k procvičení VMZDP, VMZDH, VMZDK

Sbírka příkladů k procvičení VMZDP, VMZDH, VMZDK Sbírka příkladů k procvičení VMZDP, VMZDH, VMZDK 1. Na základě údajů uvedených v tabulce rozhodněte, zda existuje závislost mezi roky a počtem firem ve Šluknovském výběžku, které zaměstnávaly osoby zdravotně

Více

Prevence HIV infekce

Prevence HIV infekce Prevence HIV infekce Sestra, 10.01.2014, str. 34, Preventivní medicína http://www.mf.cz/produkty/sestra/ HIV pozitivních osob v České republice stále přibývá. K 30. 11. 2009 bylo v České republice diagnostikováno

Více

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC

MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Českomoravská konfederace odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín

Českomoravská konfederace odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín Zadavatel: Dodavatel: Českomoravská konfederace EURO EDUCA odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín Závěrečná zpráva k veřejné zakázce: Obsah veřejné zakázky:

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY SAMOSTATÁ STUDETSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY Váha studentů Kučerová Eliška, Pazdeříková Jana septima červen 005 Zadání: My dvě studentky jsme si vylosovaly zjistit statistickým šetřením v celém ročníku septim

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol

ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol ANALÝZA POPTÁVKY PO PIVU NA ZÁKLADĚ RODINNÝCH ÚČTŮ. D. Žídková katedra zemědělské ekonomiky, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek charakterizuje poptávku po pivu v domácnostech

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ

9 KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ VĚSTNÍK č. 9 - MZ ČR, 2004 M E T O D I C K Á O P A T Ř E N Í 9. KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ ZN.: 21581/04/VVO REF.: Dagmar Prokopiusová, Bc. tel. 22497 linka 2555 Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu

Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu SOUHRNNÁ INFORMACE O REALIZOVANÉM PROJEKTU Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/3.3.08.4/0001 Příjemce Fakultní nemocnice Hradec Králové Název projektu Modely dalšího vzdělávání v oblasti zdravotnictví

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Vývoj v oblasti zdrojů dat

Vývoj v oblasti zdrojů dat Český sociálněvědní datový archiv Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jilská 1, 110 00 Praha 1, Česká republika; http://archiv.soc.cas.cz Česko-slovenská sociologická konference. Dvě společnosti dvě sociologie?

Více

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu K čemu slouží statistika Popisuje velké soubory dat pomocí charakteristických čísel (popisná statistika). Hledá skryté zákonitosti v souborech

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Funkcionální komunikace

Funkcionální komunikace Funkcionální komunikace Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, Brno Výzkumná skupina aplikované neurovědy CEITEC MU, Brno Obsah přednášky Úvod - komunikace, funkcionální komunikace Dotazník

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA THE WORLD HEALTH ORGANIZATION QUALITY OF LIFE (WHOQOL) -BREF The World Health Organization Quality of Life (WHOQOL)-BREF World Health Organization 2004 All rights reserved. Publications

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více