VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH"

Transkript

1 Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1): VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Jarmila Siverová 1,2, Radka Bužgová 2 1 Léčebna dlouhodobě nemocných, Městská nemocnice Ostrava, Česká republika 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) při Městské nemocnici Ostrava (MNO) a porovnat ji s populační normou. Dále posoudit vliv reminiscence na kvalitu jejich života, kognitivní funkce a přítomnost depresivních příznaků. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN, kteří byli starší 60 let, měli snížené kognitivní funkce výsledkem testu MMSE 24 a méně a podepsali informovaný souhlas. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí standardizovaných měřících nástrojů používaných v geriatrii, kterými jsou dotazníky WHOQOL-BREF,WHOQOL- OLD,AAQ,MMSE,GDS. Tyto dotazníky byly použity před zahájením a po ukončení intervence. Intervence reminiscenční terapií byla realizována ve skupinách 5-10 respondentů 1x týdně po dobu 6-8 týdnů a měla narativní charakter. Výsledky: Senioři v Léčebně dlouhodobě nemocných mají kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech života, které měří standardizované dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu populační normy. Byl zjištěn pozitivní vliv reminiscence na kvalitu života v oblastech fyzického zdraví, duševního zdraví a také na stav kognitivních funkcí a přítomnost deprese. Závěr: Reminiscence je levná nefarmakologická intervence, která přispěla ke zlepšení kvality života, kognitivních funkcí a snížení depresivity seniorů hospitalizovaných v LDN. Reminiscenční práce by se měla stát příkladem dobré praxe každého zařízení, které pečuje o seniory a osoby s demencí. Klíčová slova: kvalita života, reminiscence, senior, demence. Úvod Kvalita života je předmětem zájmu mnoha vědních oborů. V minulosti byla pozornost zaměřena na odstraňování a zmírňování útrap nemocných a chudých, nyní je zkoumána spokojenost člověka se životem. Kvalita života je o potřebách a jejich uspokojování, o hodnotách a jejich preferencích, které se vývojem osobnosti člověka přirozeně mění (Čevela et. al, 2013, s ). S prodlužující se délkou lidského života nabývá na významu zkoumání faktorů, které mohou příznivě ovlivňovat stárnutí a kvalitu života ve stáří. Základním východiskem uplatnění

2 reminiscence v péči o starého člověka v instituci je přijetí principů péče orientované na člověka - validující, založené na respektu a směřující k podpoře lidské důstojnosti. Reminiscenční techniky napomáhají vyvolat příjemné vzpomínky z minulosti člověka. Pomáhají rozvíjet aktivní přístup k životu u seniorů, pomáhají posilovat vědomí jejich vlastní hodnoty. Tato technika je vhodná zejména u osob s demencí (Janečková et al., 2008). Demence není průvodním projevem stárnutí, je to nemoc. Pokud demenci lépe porozumíme, budeme si moci lépe vysvětlit její projevy v chování pacientů a toto nežádoucí chování připisovat chorobě, ne samotnému pacientovi (Koběrská et al., 2003, s. 9). Demence je považována za závažnou chorobu, která přináší těžkosti nejenom samotnému pacientovi, ale také jeho okolí. Důležitou roli při zvládání příznaků nemoci hraje premorbidní osobnost pacienta, jeho informovanost a informovanost jeho blízkých a jeho pečovatelů (Kučerová, 2006, s. 12). Nedílnou součástí komplexní péče o pacienty s demencí jsou, kromě farmakologických, také přístupy nefarmakologické včetně zajištění adekvátního prostředí, které mohou pomoci zachovat kvalitu života a soběstačnost i mírnit poruchy chování nemocného člověka (www.alzheimer.cz). Posílením sebepojetí a sebevědomí seniorů s demencí v instituci se zabývá Gudex et al. (2010) a uvádí, že reminiscence ovlivňuje pozitivně kvalitu života ve výhledu 12 měsíců. Výsledky randomizované kontrolované studie, (n=102), které publikuje Wang (2009) naznačují, že strukturovaná reminiscence může přispět ke zpomalení zhoršování kognitivních funkcí (p=0,015) a že může posílit afektivní funkce (p=0,026) u seniorů s poruchou kognitivních funkcí. Nefarmakologický management demence se řídí zásadami správné komunikace s pacientem a jeho schopnostmi. Podle Janečkové (2007) je reminiscenční přístup způsobem komunikace, který má seniory s demencí a jejich pečovatele vzájemně přiblížit. Jedním ze způsobů, jak vidět seniory s demencí jako jedinečné osoby a jak získat vhled do jejich životů, je poslouchání příběhů, které vyprávějí. Komunikace se seniory s demencí a porozumění jim je sice náročná, ale je možná. Při zvládnutí technik reminiscenčních rozhovorů může být lépe plánována ošetřovatelské péče (Russell, Timmons, 2009). Jedním z nejdůležitějších principů reminiscence je potřeba nahlížení na člověka jako na jedinečnou bytost. Tento přístup nám může při poskytování péče seniorovi pochopit, kým tento starý člověk s demencí byl, nahlédnout na něj v jeho celistvosti a úplnosti. Reminiscenční terapie byla přijata jako speciální metoda práce se seniory v institucích, které poskytují dlouhodobou péči, vytváří prostor pro naslouchání seniorům, aby nebyly vzpomínky starých lidí opomíjeny a přehlíženy (Špatenková, Bolomská, 2011). Je to metoda užitečná, dostupná a snadno aplikovatelná, která může být zdrojem radosti a potěšení nejenom pro samotné seniory, ale také pro jejich pečovatele (Janečková, Vacková, 2010). Reminiscence nabízí pro ošetřovatelskou péči způsob, jak poznat osoby s demencí hlubším a smysluplným způsobem (Haslam et al., 2010). Je to jen stará, dobrá komunikace, která by v ošetřovatelství neměla nikdy vyjít z módy (Klever, Sandy, 2013). Cíle Cílem našeho výzkumu bylo zjistit a popsat kvalitu života seniorů, kteří jsou hospitalizováni v Léčebně dlouhodobě nemocných (dále jen LDN) při Městské nemocnici Ostrava (dále jen MNO), porovnat ji s populační normou a vyhodnotit jejich postoje ke stáří. Posoudit vliv reminiscence, jako nefarmakologické intervence při poskytování ošetřovatelské péče, na kvalitu života, kognitivní funkce a depresi. Poukázat na uznání důležitosti vzpomínání při poskytování ošetřovatelské péče o seniory ve zdravotnickém zařízení.

3 Soubor Výzkum probíhal v LDN při MNO po předchozím schválení etickou komisí zařízení. Výzkumný soubor tvořilo 41 pacientů hospitalizovaných v LDN. Výběr respondentů byl záměrný a probíhal podle zařazovacích kritérií, kterými byla dolní věková hranice 60 let, hodnoty kognitivních funkcí výsledkem testu MMSE v rozpětí hodnot 9-24, ochota spolupracovat při reminiscenční terapii a podepsání informovaného souhlasu. Výběr respondentů probíhal ve spolupráci s ošetřujícími lékaři. Do souboru bylo zařazeno 60 respondentů, 19 respondentů bylo vyřazeno pro nedodržení četnosti intervence. Metodika Práce je pilotním výzkumem, pro který byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda pomocí dotazníkového šetření standardizovanými měřícími nástroji používanými v geriatrii. Reminiscenční terapie probíhala ve skupinkách vybraných 5-10 pacientů, 1x týdně po dobu 8 týdnů formou minutového setkání. Charakter reminiscence byl zvolen narativní. Nejčastěji jde o vyprávění příběhů ze života (life story), které postrádá hodnocení a nesnaží se odhalit nitro člověka. Témata byla zaměřena na oblasti: dětství a mládí (hry, kamarádi, první lásky), oblíbená jídla, důležití lidé (příbuzní, přátelé, historické osobnosti) podle Janečkové a Vackové (2010, s ). Před zahájením a po ukončení intervence bylo, pro kvantifikaci vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života, provedeno s respondenty dotazníkové šetření s využitím standardizovaných nástrojů pro měření kvality života a zjišťování postojů ke stárnutí a stáří. Dotazníky byly vyplněny s respondenty ve dvou krocích v jednom dni. Pro hodnocení deprese byla použita Geriatrická škála deprese podle Yesavage ve zkrácené verzi (GDS). Hodnocení kognitivních funkcí bylo provedeno dotazníkem pro měření stupně kognitivní poruchy MMSE (Mini Mental State Examination). Výsledky dotazníků GDS a MMSE byly rozděleny do kategorií podle Topinkové (2010, s , 224). Test MMSE bodů norma, bodů lehká kognitivní porucha, 17-9 středně-těžká, 8 a méně bodů těžká kognitivní porucha. Škála GDS při 0-5 bodů bez deprese, 6-10 bodů mírná deprese, nad 10 bodů manifestní deprese. Pro hodnocení kvality života byl použit dotazník WHOQOL- OLD obsahující 24 položek sdružených do 4 domén a dotazník WHOQOL-BREF obsahující také 24 položek sdružených do 4 domén a 2 samostatné položky celková kvalita života a spokojenost se zdravím. Rozpětí škál u jednotlivých otázek je 1-5, u domén to je Vyšší skóre znamená vyšší kvalitu života. Pro hodnocení postojů ke stáří a stárnutí byl použit dotazník AAQ (The Attitude to Ageing Questionnaire), který obsahuje 23 položek ve 3 doménách. Rozpětí škál u otázek je 1 5, u domén je to 8-40, přitom vyšší skóre znamená vyšší míru souhlasu. Získaná data z dotazníků WHO-QOL-BREF, WHOQOL-OLD, AAQ byla zpracována podle metodiky od Dragomirecké z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Pro srovnání výsledků kvality života s populační normou je použita popisná statistika. Hodnoty populační normy byly získány z Příručky pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42). Pro srovnání hodnot z prvního a druhého měření u GDS, MMSE a všech domén (WHOQOL- BREF, WHOQOL-OLD, AAQ) byl použit párový Wilcoxonův test. Pro tyto položky byly spočítány také základní charakteristiky popisné statistiky. Pro srovnání kategorií z prvního a druhého měření u dotazníku GDS a MMSE byl použit Bowkerův test. Byly spočítány také četnosti pro hodnoty těchto veličin absolutní i relativní. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5%. Statistické zpracování bylo provedeno s využití statistického

4 software NCSS v Pro sběr dat byl použit program EpiData. Pro převod dat do elektronické podoby a zpracování výsledků byl použit MS Excel. Výsledky Do výzkumu bylo zařazeno 41 respondentů, z nichž bylo 7 mužů a 34 žen ve věku od 63 do 96 let (průměrný věk souboru 82,64 let). Nejpočetněji byli zastoupeni respondenti ve věkové skupině 80 a více let (30), nejméně ve věkové skupině let (4). Základní vzdělání uvedlo 19 respondentů, střední odborné 12, středoškolské vzdělání s maturitou 6 a vysokoškolské 4 respondenti. Všichni respondenti se cítili nemocní, jejich zdravotní stav byl stabilizován. Testem MMSE byla zjištěna u 76 % respondentů lehká a u 24 % respondentů středně těžká kognitivní porucha. Depresivní příznaky byly testem GDS zjištěny u 61 % respondentů. Hodnocení kvality života Z porovnání výsledků dosažených v jednotlivých doménách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD s populační normou vyplývá, že pacienti v LDN mají na začátku hospitalizace (do tří dnů od přijetí) kvalitu života v oblastech sociální vztahy, fungování smyslů a v doméně smrt a umírání na úrovni průměru. V doméně fyzické zdraví, duševní zdraví, prostředí, naplnění a blízké vztahy se výsledky pohybují také v intervalu normy, ale na její spodní hranici. V doméně nezávislosti a sociálního zapojení jsou dosažené výsledky odpovídající mírně snížené kvalitě života (viz tab. 1). Nejlépe hodnotili respondenti doménu sociální vztahy. Naopak nejhorší hodnocení bylo zaznamenáno v doméně sociální zapojení. Tab.1 Průměrné skóry domén WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD u sledovaného souboru a populační norma Domény Pacienti LDN** (n=41) Rozšířený Populační norma* Interval normy (n=325) Rozšířený průměr ±s mírně snížená kvalita spodní hranice průměr±s horní hranice mírně zvýšená kvalita Doména 1 11,69±3,05 10,7 12,2 13,71±3,00 15,2 16,7 (fyzické zdraví) Doména 2 12,50±2,49 11,6 12,8 13,95±2,38 15,1 16,3 (duševní zdraví) Doména 3 14,68±2,22 11,7 12,8 13,96±2,25 15,1 16,2 (sociální vztahy) Doména 4 12,93±1,60 11,5 12,5 13,58±2,11 14,6 15,7 (prostředí) FCES (fungování 14,32±4,05 10,6 12,4 14,32±3,75 16,2 18,1 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93±2,38 11,5 13,1 14,64±3,12 16,2 17,8 NAP (naplnění) 13,15±2,04 11,3 12,6 13,80±2,47 15,0 16,3 SOCZ (sociální 11,07±3,04 11,0 12,5 13,98±2,94 15,5 16,9 zapojení) SAU (smrt a 14,34±3,86 8,7 10,7 12,77±4,05 14,8 16,8 umírání) BVZT (blízké 13,59±3,20 11,1 12,7 14,27±3,14 15,8 17,4 vztahy) * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 **pre-test s - směrodatná odchylka

5 Nejvyšší hodnoty jednotlivých položek dotazníku WHOQOL-BREF byly zjištěny u otázek: osobní vztahy (3,68), podpora přátel (3,66) a prostředí v okolí bydliště (3,46). Hodnoty vyšší než uvádí populační norma, byly zjištěny u otázek: prostředí (3,02), finance (3,34) a dostupnost zdravotní péče (3,71). Nejhůře senioři hodnotili bolest (2,37), možnost věnovat se zálibám (2,41), pohyblivost (2,61), pracovního výkon (2,71), každodenní činnosti (2,78) a přítomnosti negativních pocitů (2,88). V dodatkovém modulu WHOQOL-OLD nejlépe hodnotili respondenti otázky: význam přátelství (3,88), spokojenost s tím, čeho v životě dosáhli (3,83) a svobodné rozhodování (3,82). Hodnotami vyššími, než je populační norma hodnotili respondenti otázky: potíže se smysly a komunikace s lidmi (2,44), zasloužené uznání (3,44). Výsledky s nejnižšími hodnotami byly zjištěny u otázek: znepokojení ze způsobu smrti (2,12), ztráta smyslů a zapojení se do činnosti (2,22), zhoršení smyslů a každodenní život (2,24). Hodnocení postojů ke stáří a stárnutí Respondenti vyjadřují vyšší míru souhlasu nejčastěji s tvrzeními, která jsou obsažena v doméně psychosociální ztráty (viz tab. 2). Nejvyšší míry souhlasu je dosaženo v doméně psychologický růst. U otázek z domény psychologický růst,,je velmi důležité předávat své zkušenosti mladým lidem (3,76) a,,chci dávat dobrý příklad mladým lidem (3,83) jsou zaznamenány nejvyšší dosažené hodnoty dotazníku, které jsou zároveň vyšší než populační norma. Nejnižších hodnot dosahují respondenti u otázky,,zdravotní problémy mě nebrání dělat to, co chci (2,49) a,,stárnutí je snazší, než jsem si myslel (2,59) z domény fyzické změny. Změny v postojích ke stáří a stárnutí po absolvování reminiscence jsou zachyceny v tab. 2. Příznivě působí reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří v doméně psychologický růst (p 0,0143). Ve druhém měření (post-test) je patrno zlepšení, které však nedosahuje hodnot populační normy. U otázek,,jak stárnu, zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech a,,jak stárnu, stávám se fyzicky méně soběstačný nedošlo k žádným změnám. Tab. 2 Vybrané otázky dotazníku AAQ: srovnání s populační normou, vliv reminiscence na postoje ke stáří Otázky AAQ Pre-test (n= 41) Post-test (n= 41) *Populační norma (n=325) průměr ± s průměr ± s průměr ± s AAQ3 Stáří je čas 3,41±1,14 3,27±0,95 3,01±1,03 samoty AAQ6 Stáří je čas 3,46±0,95 3,15±0,99 3,05±0,96 depresí AAQ9 Jak stárnu, 3,20±0,98 3,20±0,93 2,64±1,10 zjišťuji, že je pro mne těžší mluvit o svých pocitech AAQ12 Stáří vidím 3,17±0,92 3,12±0,81 3,03±1,04 hlavně jako období ztrát AAQ15 Jak stárnu, 3,71±0,72 3,71±0,75 2,66±1,16 stávám se fyzicky méně soběstačný AAQ17 Jak stárnu, 3,51±0,87 3,24±1,04 2,79±1,24 zjišťuji, že je pro mne těžší uzavírat nová přátelství AAQ22 Cítím se kvůli 3,54±0,95 3,51±0,93 2,66±1,15 věku z mnoha věcí vyřazený * Dragomirecká, Prajsová, 2009, s. 42 s - směrodatná odchylka

6 Hodnocení vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života Vliv reminiscence na kvalitu života dokládá tab. 3, ve které jsou uvedeny výsledky, které byly zjištěny v jednotlivých doménách a samostatných otázkách dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD. Ve druhém měření (post-test) je zaznamenáno zlepšení kromě domény nezávislost (NEZ). V dotazníku WHOQOL-BREF je v doméně fyzické zdraví, duševní zdraví a u samostatné otázky na celkovou kvalitu života zlepšení statisticky významné. V dotazníku WHOQOL-OLD je dosaženo statisticky významného zlepšení v doméně sociální zapojení. Tab. 3 Porovnání kvality života pacientů v LDN před a po absolvování reminiscence Domény Pre-test Post-test (n-41) (n=41) průměr s průměr s p Doména1 11,69 3,05 12,77 2,62 0,0170 (fyzické zdraví) Doména 2 12,5 2,49 13,63 2,51 0,0093 (duševní zdraví) Doména 3 14,68 2,22 14,73 2,64 0,6331 (sociální vztahy) Doména 4 12,93 1,60 13,43 1,58 0,0909 (prostředí) Q1(celková 3,17 0,97 3,54 0,87 0,0426 kvalita života) Q2(celková 2,80 1,01 2,90 1,07 0,3908 spokojenost se zdravím) FCES (fungování 14,32 4,05 13,68 3,67 0,4774 smyslů) NEZ(nezávislost) 12,93 2,38 12,85 3,46 0,6532 NAP (naplnění) 13,15 2,04 13,49 1,79 0,2848 SOCZ (sociální 11,07 3,04 12,78 3,09 0,0019 zapojení) SAU (smrt a 14,34 3,86 14,59 3,81 0,6348 umírání) BVZT (blízké 13,59 3,20 13,90 2,98 0,5283 vztahy) s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Hodnocení dopadu reminiscence na kognitivní funkce a depresi Při druhém měření (post-test) bylo u respondentů zjištěno statisticky významné zlepšení výskytu deprese (viz tab. 4). Použití geriatrické škály deprese (GDS) ukázalo, že před zahájením intervence mělo 70 % respondentů depresivní symptomy. Po absolvování skupinové reminiscence se počet respondentů s příznaky deprese snížil na 37 %. Před zahájením intervence byla zjištěna přítomnost mírné deprese u 17 respondentů (41 %) manifestní deprese u 8 (20 %) respondentů. Ve druhém měření byla zjištěna mírná deprese u 10 (24 %), manifestní deprese u 5 (12 %) respondentů a bez deprese bylo 26 (64 %) respondentů. Výsledky zjištěné testováním MMSE ukazují, že 31 (76 %) respondentů mělo před intervencí lehkou kognitivní poruchu a 10 (24 %) respondentů středně těžkou kognitivní poruchu. Po absolvování reminiscence došlo ke statisticky významnému zlepšení kognitivních funkcí respondentů (viz tab. 5). Hodnoty testu MMSE v pásmu normálu mělo ve druhém měření 21

7 respondentů (60 %), 14 (34 %) mělo lehkou kognitivní poruchu, 5 (12 %) středně těžkou kognitivní poruchu a u 1 respondenta (2 %) došlo ke zhoršení na těžkou kognitivní poruchu. Tab. 4 Vyhodnocení vlivu reminiscence na GDS a MMSE u sledovaného souboru pacientů MMSE (n=41) GDS (n=41) průměr s p průměr s p Pre-test 19,49 3,73 7,61 3,15 Post-test 23,63 5,67 <0,001 5,20 3,90 0,0002 s - směrodatná odchylka p - p value na statistické hladině významnosti 5% Korelace mezi přítomností deprese, stavem kognitivních funkcí a kvalitou života Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah (r= ). U ostatních testovaných položek WHOQOL-BREF (celkové hodnocení kvality života Q1, spokojenost se zdravím Q2) a hodnoty MMSE, GDS nebyl zjištěn lineární vztah. Testované veličiny vykazovali zanedbatelnou těsnost vztahu v pre-testu i post-testu. Výsledky korelačního koeficientu se pohybovali pod hodnotou ±0,20. Diskuse Zjištěná kvalita života u sledovaného souboru respondentů (v úvodu hospitalizace), kterými byli pacienti LDN Radvanice v seniorském věku s demencí, je ve srovnání s populační normou mírně snížená v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních oblastech kvality života měřeno dotazníky WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD byla zjištěná kvalita života v intervalu normy. Sledovaný vliv reminiscence na kvalitu života včetně vlivu na kognitivní funkce a přítomnost depresivní symptomatologie přinesl neočekávaně příznivé výsledky, které mohly být ovlivněny i proměnnými, které nebyly sledovány. Tato zjištění budou předmětem ověřování v našem dalším výzkumu a měla by být pobídkou pro další výzkumné práce. Současný český výzkum zaměřený na využití reminiscence při péči o osoby s demencí, s depresivními stavy a se změnami chování reprezentují Janečková a Holmerová, které v letech řešily projekt Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích. Rámec jejich výzkumu vychází ze stoupajícího zájmu o studium vlivu nefarmakologických metod (k nimž patří reminiscence) na zdravotní stav a kvalitu života seniorů. Přináší kvantitativní výsledky, které nejsou dostatečně přesvědčivé, ale naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu. Podle Dragomirecké a Prajsové (2009, s. 28) je právě depresivita nejsilnější prediktor kvality života. Při vyhledávání zdrojů informací z elektronických databází MEDLINE, CINAHL, MEDVIK, za období , za použití klíčových slov reminiscence, dementia, nursing byly nalezeny přehledové studie, randomizované kontrolované studie, kombinovaný výzkum, kvalitativní výzkum, klinický výzkum. Většina z těchto prací (zejména kvantitativní výzkumy) neposkytuje důkaz o tom, že by reminiscenční terapie zlepšila kvalitu života seniorů. Zjištění z našeho pilotního výzkumu, která poskytují pozitivní zjištění statistického významu, mohou být ovlivněna nemonitorovanými vlivy, malým vzorkem respondentů (n = 41) a absencí kontrolní skupiny. Některé práce (např. Janečková et. al., 2008, Chung et al., 2009, Gudex et al., 2010, Wang, 2009) ale nesou důkazy o zlepšení stavu kognitivních funkcí

8 a zmírnění depresí, stejně jako naše práce, která potvrzuje statisticky významné zlepšení depresivity a kognitivního stavu u respondentů po intervenci. Reminiscenční techniky jako prospěšné ošetřovatelské intervence při péči o seniory s demencí hodnotí studie kvalitativní, nebo kombinované ve svých kvalitativních výsledcích. V zahraničí jsou předmětem výzkumu také protokoly a doporučení pro reminiscenční práci. Stinson (2009) nabízí protokol pro organizaci skupinové reminiscence. Tento protokol obsahuje detailní popis struktury jednotlivých sezení rozložených do 6 týdnů. Skupinovou reminiscenci doporučuje jako ošetřovatelskou intervenci vedoucí ke zlepšení vnímání života. V českém výzkumu, o kterém publikují Janečková a Vacková (2010) se protokol neobjevuje. V zahraničním i českém doporučení je jako nejvhodnější způsob pro uplatnění reminiscence v ošetřovatelství popisován životní příběh. Spittel (2011) uvádí, že práce na životním příběhu je pro osoby s demencí užitečná. Umožňuje jim sdělit své příběhy a kultivovat jejich identitu. To vytváří možnost bavit se o osobních životních zkušenostech a zvyšovat jejich socializaci. Dát prostor lidem s demencí mluvit o vlastních životních zkušenostech je zásadní pro podporu reminiscence a spouštění vzpomínek. Životní příběh je užitečný také pro ošetřující personál, protože má možnost se více dozvědět o osobě s demencí a umožňuje lépe posoudit jeho potřeby. Tímto způsobem je upozorněno na osobu a ne na nemoc. Narativní rozhovory a osobní zkušenosti v životních příbězích jsou užitečným nástrojem pro podporu vlastní identity osob s demencí. Při reminiscenční práci vycházíme z toho, že většina lidí cítí potřebu uznání. Většina z nás jsou zdraví a soběstační jedinci, můžeme aktivně vyhledávat podporu, pokud ji potřebujeme. Seniorští pacienti, zejména ti s demencí, jsou izolováni a mají problém najít někoho, kdo by je vyslechl a potvrdil jejich hodnotu. Tito lidé se často cítí neschopní v současném světě. Moudrost, kterou získali po letech zkušeností, se může zdát nedostatečná v našem, tak rychle se měnícím světě. Reminiscenční terapie jim může pomoci znovu potvrdit význam jejich těžce získané moudrosti (Klever, Sandy, 2013, s ). Vzpomínání je přínosné k adaptaci na změny, které stárnutí a stáří přináší a ke zdůraznění pozitivních stránek osobnosti člověka (Špatenková, Bolomská, 2011). Závěr Senioři s demencí hospitalizovaní v LDN při MNO mají ve srovnání s populační normou, kterou reprezentují zdraví senioři, kvalitu života mírně sníženou v oblasti nezávislosti a sociálního zapojení. V ostatních doménách kvality života, které měří dotazníky WHOQOL- BREF a WHOQOL-OLD je zjištěná kvalita života v intervalu průměru. Postoje ke stárnutí a stáří respondentů (měřeno dotazníkem AAQ) jsou charakterizovány vyšší mírou souhlasu s tvrzeními, která vyjadřují psychosociální ztráty, např. osamocení, ztrátu soběstačnosti, přítomnost depresí, ale také tvrzení, že považují za velmi důležité předávání zkušeností mladým lidem a že jim chtějí být příkladem. Skupinová reminiscence ovlivnila kvalitu života v doméně fyzického zdraví, duševního zdraví, u samostatné otázky na celkové vnímání kvality života a v doméně sociálního zapojení. Dále bylo zjištěno zlepšení stavu kognitivních funkcí a snížení přítomnost deprese. Mezi přítomností depresivní symptomatologie a celkovou spokojeností se zdravotním stavem (samostatná otázka) byl zjištěn středně těsný lineární negativní vztah. Příznivý vliv reminiscence na postoje ke stárnutí a stáří byl zaznamenán v doméně psychologický růst. I přes tato pozitivní zjištění nemůžeme s určitostí tvrdit, že reminiscence ovlivnila výsledky sledovaných ukazatelů. V průběhu hospitalizace mohla na respondenty působit řada proměnných, které nebyly monitorovány a mohly tento výsledek ovlivnit. Je proto potřeba systematicky sledovat ukazatele kvality života a funkčního stavu osob s demencí v souvislosti s reminiscencí, aby byly k dispozici platné důkazy o její efektivitě a prospěšnosti. Rostoucí počet lidí s demencí a zvyšující se náklady na péči poskytují významnou pobídku pro rozvoj a výzkum metod pro podporu účinných a nepříliš

9 nákladných intervencí. Ve zdravotnické péči o osoby s demencí je velká pozornost stále věnována farmakologickým intervencím, ale je patrné, že reminiscence, jako psychosociální intervence může být také účinná a vhodná. Etické aspekty a konflikt zájmu Autoři deklarují, že studie nemá žádný konflikt zájmu a při jejím zpracování byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Všichni respondenti byli informováni o účelu výzkumu a souhlasili se zařazením do výzkumného souboru. Příspěvek vznikl s podporou grantu Ostravské univerzity SGS17/LF/2013. REFERENCE Čevela R, Kalvach Z, Čeledová L. Sociální gerontologie-úvod do problematiky (Social gerontology Introduction to the problems). 1st ed. Praha: Grada; Dragomirecká E, Praisová J. Příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku (User s Manual of the Czech version of the World Health Organization questionnaire for evaluating quality of life in old age). 1st ed. Praha: Psychiatrické centrum Praha; Chung JCC. An intergenerational reminiscence programme for older adults with early dementia and youth volunteers: values and challenges. Scandinavian Journal of Caring Sciences. 2009;23(2): Gudex C, Horsted C, Jensen AM, Kjer M, Sørensen J. Consequences from use of reminiscence -a randomised intervention study in ten Danish nursing homes. BMC Geriatrics. 2010;10(33): Haslam C, Haslam SA, Ysseldyk R, McCloskey LG, Pfisterer K, Brown SG. The social treatment: The benefits of group interventions in residential care settings. Psychology & Aging. 2010;25(1): Janečková H. Jsem to pořád já: využití vzpomínek v práci se seniory - reminiscence a životní příběh (It is still me: the use of memories in working with older adults reminiscence and life story work). 1st ed. Praha: Gerontologické centrum; Janečková H, Holmerová I, Vaňková H, Kašlíková T. Reminiscenční terapie a výzkum jejího efektu na kvalitu života seniorů v institucionální péči (Reminiscence therapy and research into its effect on quality of life of older adults in institutional care). Geriatria. 2008;14(1), Janečková H, Vacková M. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory (Reminiscence: the use of memories in working with older adults). 1st ed. Praha: Portál; Koběrská P, Široká A. Společnou cestou (Common pathway). 1st ed. Praha: Portál; Klever S. Reminiscence therapy: Finding meaning in memories. Nursing. 2013;43(4): Kučerová H. Demence v kazuistikách (Dementia in case studies). 1st ed. Praha: Grada; Rusell C, Timmons S. Life story work and nursing home residents with dementia. Nursing Older People. 2009;21(4): Spitell S. A biographical approach to preserve social identity of people with dementia in aged care facilities - A student research project in Australia [German]. Pflegewissenschaft. 2011;13(12): Stinson CK, Kirk E. Structured group reminiscence: an intervention for older adults. Journal of Continuing Education in Nursing. 2009;15(2): Špatenková N, Bolomská B. Reminiscenční terapie (Reminiscence therapy). 1st ed. Praha: Galén; 2011.

10 Topinková E. Geriatrie pro praxi (Geriatrics for practice).1st ed. Praha: Galén; Wang JJ, Yen M, OuYang WC. Group reminiscence intervention in Taiwanese elders with dementia. Archives of Gerontology & Geriatrics. 2009;49(2):

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Siverová J, Bužgová R. Reminiscence v péči o seniory s demencí

Siverová J, Bužgová R. Reminiscence v péči o seniory s demencí Reminiscence v péči o seniory s demencí souborný článek Jarmila Siverová 1 Radka Bužgová 2 1 Dům sociálních služeb, Městská nemocnice Ostrava 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU, Ostrava

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740 roč. 4, č. 1/2013 VZTAH REMINISCENČNÍCH AKTIVIT A DEPRESIVITY SENIORŮ V INSTITUCIONÁLNÍ PÉČI THE RELATIONSHIP BETWEEN REMINISCENCE ACTIVITIES AND DEPRESSION OF SENIORS IN INSTITUTIONAL CARE Kamila Marková,

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM SESTRA A PACIENT V KLINICKÉM ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM WHOQOL-BREF U VYBRANÝCH SKUPIN PACIENTŮ Experience with measuring the quality of life based on the WHOQOL-BREF questionnaire

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Výsledky ankety uživatelé NSHNU ( sběr dat)

Výsledky ankety uživatelé NSHNU ( sběr dat) Výsledky ankety uživatelé NSHNU (3. 12. 2014 sběr dat) Metodika zpracování dat Sběr dat dotazníkové šetření N = 64 respondentů (z 85 PZS 75,3 %) Respondenti se většinou rekrutovali z řad manažerů kvality

Více

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region Radka Bužgová 10: 247 482, 2008 ISSN 1212-4117 Ostravská

Více

Korelace. Komentované řešení pomocí MS Excel

Korelace. Komentované řešení pomocí MS Excel Korelace Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Tabulka se vstupními daty je umístěna v oblasti A2:B84 (viz. obrázek) Prvotní představu o tvaru a síle závislosti docházky a počtu bodů nám poskytne

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY

RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH PSY402 Veronika Machová 372035, Psychologie Garant předmětu: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Datum odevzdání: 13. 10. 2014 Fakulta sociálních

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: , Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Vyšetřování libosti pachů se zaměřením na Parkinsonovu chorobu

Vyšetřování libosti pachů se zaměřením na Parkinsonovu chorobu 5. česko slovenský kongres otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Vyšetřování libosti pachů se zaměřením na Parkinsonovu chorobu Pospíchalová K. (1), Vodička J. (2) (1) Interní klinika, Kardiologické

Více

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková VYUŽITÍ STUDIJNÍ

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015 ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 4. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Brno, 12. 11. 2016 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Uspořádání již 4. Kulatého stolu je známkou

Více

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH Mgr. Markéta Příhodová Mgr. Veronika Di Cara 2016 Ústav teorie a praxe

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová

Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii. Ivana Vašutová Postoje pracovníků pomáhajících profesí k eutanazii Ivana Vašutová Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Práce se zabývá postoji pracovníků pomáhajících profesí v hospici a nemocnici ve Valašském Meziříčí

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra

Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra Kvalita života dětských hemofiliků v ČR - - zkušenosti jednoho centra Vladimír Komrska, Ester Zápotocká, Veronika Čepeláková Klinika dětské hematologie a onkologie FN Motol Petra Ovesná Institut biotatistiky

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

VLIV ÚNAVY NA VYKONÁVÁNÍ KAŽDODENNÍCH

VLIV ÚNAVY NA VYKONÁVÁNÍ KAŽDODENNÍCH VLIV ÚNAVY NA VYKONÁVÁNÍ KAŽDODENNÍCH ČINNOSTÍ U PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Mgr. Jiří Kaas prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,

Více

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 1 23.4.2002 Lůžkový fond nemocnic a OLÚ k 31.12.2002 Podkladem prezentovaných dat jsou

Více

BAROMETR MEZI MEDIKY (studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice)

BAROMETR MEZI MEDIKY (studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice) Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Detailní výsledky celostátního průzkumu BAROMETR MEZI MEDIKY (studenty 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice) Daniel

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ TISKOVÁ ZPRÁVA 1. února 2012 Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj se dlouhodobě věnuje projektům KVALITA OČIMA PACIENTŮ a KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA zaměřeným

Více

Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index

Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index Úřad práce ČR Krajská pobočka v Brně RNDr. Jiří Fukan, Ph.D. jiri.fukan@bm.mpsv.cz Národní cíle České republiky v oblasti zaměstnanosti

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko ev13 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hospodářská úroveň ČR v kontextu jiných zemí

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku únor 2015

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Pearsonův korelační koeficient

Pearsonův korelační koeficient I I.I Pearsonův korelační koeficient Úvod Předpokládejme, že náhodně vybereme n objektů (nebo osob) ze zkoumané populace. Často se stává, že na každém z objektů měříme ne pouze jednu, ale několik kvantitativních

Více