NÁSTROJE PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNÉ ORGANIZACE TOOLS FOR SAFE ORGANISATION ENSURING

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁSTROJE PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNÉ ORGANIZACE TOOLS FOR SAFE ORGANISATION ENSURING"

Transkript

1 NÁSTROJE PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNÉ ORGANIZACE TOOLS FOR SAFE ORGANISATION ENSURING Dana PROCHÁZKOVÁ Abstract To ensure the safe organisation with a potential do develop sustainable there is necessary: to know and to consider all possible risks inside and outside of organisation, namely in details and contexts; to negotiate with risks correctly; to apply correctly adjusted risk management; and to use qualified tools for risk management profiting the security. With regard to present knowledge there is necessary to consider the organisation as an open system the behaviour and state of which have been affected by processes and phenomena being under way inside and outside of system. Their impacts have been modified by complicated networks of links and flows that are inside of partial systems, across partial systems, across the whole system and in organisation surrounding. The risk management must be, therefore, complex and its priorities must be directed to the organisation security and its sustainable development. Because the sources, forces and means of each organisation are limited and its disposal has been also depending on conditions being in organisation surrounding, the organisation governance must competently handle with them in order that required aims might be reached. Key words Good Governance. Risk Determination. Risk Management. Safety Management. Planning for Security. Safety Management System. 1. Úvod do problematiky V právním státě každá organizace musí kromě cílů, ke kterým byla zřízena, respektovat cíle státu, morální a etická pravidla lidské společnosti v místě, ve kterém působí. Z hlediska základní funkce státu to znamená, že chráněné zájmy státu reprezentují veřejný zájem a jsou předřazené vlastním chráněným zájmům organizace. Správné řízení věcí ve prospěch veřejného zájmu i zájmu organizace má na základě současného poznání formu projektového a procesního řízení organizace, které je upravené provázaným souborem opatření a činností a ve kterém hlavní roli hraje vyjednávání s riziky [1,2]. Správné řízení věcí má tři úrovně (obrázek 1), a to: 1

2 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY Obr. 1 Úrovně správného řízení věcí v organizaci chápané jako systém - cílené řízení bezpečnosti, ve kterém jde o bezpečí a udržitelný rozvoj organizace chápané jako systém, tj. jde o zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje chráněných zájmů sledované organizace. Hlavní zacílení řízení je lidské činnosti a lidmi aplikovaná opatření provádět tak, aby změny ve sledované organizaci vyvolané výskytem škodlivých jevů (označených dále slovem pohromy) se zdrojem uvnitř i vně organizace nevedly k nepřijatelnému narušení až zániku organizace, tj. aby lidmi aplikované činnosti a opatření vedly k zabránění výskytu možných pohrom a nebo alespoň ke zmírnění jejich škodlivých dopadů na organizaci, - nouzové řízení, které se používá v případech, ve kterých se vyskytly závažné problémy a je třeba provést činnosti a opatření, aby ztráty, škody a újmy na chráněných zájmech organizace byly přijatelné s tím, že se používají standardní zdroje, síly a prostředky organizace, - krizové řízení, které se používá v případech, ve kterých se v organizaci vyskytly kritické problémy a je třeba provést činnosti a opatření, aby ztráty, škody a újmy na chráněných zájmech organizace uvnitř i vně byly přijatelné s tím, že se používají standardní i nadstandardní zdroje, síly a prostředky organizace i spolupráce s veřejnou správou a dalšími organizacemi, které jsou v místě nebo jsou profesně příbuzné. Hlavní pozornost je věnována životům a zdraví lidí a životnímu prostředí a zajištění přežití organizace. 2

3 Správné řízení věcí v organizaci není možné bez znalosti rizik a jejich efektivního řízení. Z globálního pohledu jsou rizika, kterým musí každá organizace čelit, spojená s: - pohromami, tj. škodlivými jevy, jejichž původ je uvnitř i vně organizace, - dopady pohrom, - zranitelnostmi organizace, jejich chráněných zájmů a jejího okolí, - domino efekty, které se mohou vyskytnout v organizaci nebo jejím okolí, - vnitřními vazbami v organizaci, - lidským faktorem, - chybami při řízení a správě organizace, a to hlavně při opatřeních a činnostech odezvy a obnovy, které jsou obvykle prováděné v časovém presu, - náhodnými kombinacemi možných jevů, které mohou v organizaci vzniknout. Řízení či správa věcí organizace je založena na kvalifikovaném plánování a systémově propojuje všechny životně důležité sektory pro zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje organizace [2]. Toto poznání platí jak pro veřejný, tak pro privátní sektor, ve kterém do věcí spojených s bezpečím a udržitelným rozvojem přibývá ještě zajištění zisku, který je zdrojem obživy i dalších investic, a proto do souboru rizik přibývají také specifická rizika jako: riziko ztráty zisku; a riziko ztráty souladu s požadavky veřejné správy v daném území. V současně upřednostňovaném pojetí se předpokládá, že bezpečí má i rozměr budoucí, tj. nestačí zajistit jen současný žádoucí stav systému, kterým je každá organizace, ale i jeho žádoucí stav v budoucnosti blízké a pokud možno i vzdálené, tj. bezpečí zahrnuje v sobě takový rozvoj systému, ve kterém je zaručeno bezpečí i v budoucnosti, tj. jde o udržitelný rozvoj (tj. rozvoj podporující rozvoj člověka i lidské společnosti žádoucím směrem v čase) [2,4-9]. Je si třeba uvědomit, že ve všech úvahách o bezpečí a udržitelném rozvoji je nutno zvažovat i okolí systému, protože každá organizace je otevřený systém. Udržitelnost / udržitelný rozvoj každého systému je z odborného hlediska koncept, který je ukotven v čase a vztahuje se k systému jako celku. Podle práce [9] platí, že pro podporu bezpečné organizace je třeba udržitelný rozpočet organizace. Tento způsob hledání rovnováhy odráží fakt, že současný ekonomický růst nemá zabudovány mechanizmy pro dlouhodobé přežití (speciálně nemá dostatečnou houževnatost - resilience). Ze systémového hlediska organizace vytvářená jako udržitelný systém musí mít atributy produktivity, resilience, (houževnatosti = stabilita a spolehlivost), adaptability a zranitelnosti. To znamená, že tři základní atributy jsou odlišné, ale i vzájemně provázané, souvislosti ukazuje obrázek 2, na kterém jsou ještě vyznačené faktory, které identifikují atributy a jejich souvislosti. Protože sledované vlastnosti jsou vzájemně spjaty, tak ve vztahu k existenci systému je na vrcholu udržitelnost. Rozhodování o adaptivní kapacitě systému je pak dáno vztahem, který je uveden v rozhodovací matici v tabulce 1. 3

4 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY UDRŽITELNOST Prahové hodnoty Indikátory zátěže Prahové hodnoty Indikátory stavu ZRANITELNOST Hodnocení ohrožení a dopadů RESILIENCE Typ systému Aktuální podmínky Obr. 2 Vztah mezi udržitelností, zranitelností a houževnatostí (resilience) Cílem řízení udržitelnosti organizace prostřednictvím řízení rizik nebo vyššího typu řízení, tj. prostřednictvím řízení bezpečnosti, je zabránit, aby se systém nedostal do nežádoucích, tj. nepřijatelných stavů a uspořádání [10]. Řízení udržitelnosti musí vycházet z řízení resilience [11], které má dva cíle: 1. Zabránit, aby se systém dostával do nežádoucích stavů v důsledků vnějších poruch a vnější zátěže. 2. Uchovat prvky aktivující systémovou reorganizaci a obnovu v důsledku masivních změn. Tabulka 1 Adaptivní kapacita systému Dopady Adaptivní kapacita Nízká Vysoká Vysoké Zranitelnost Příležitosti rozvoje Nízké Zbytková rizika Udržitelnost Z hlediska řízení rizik [2] je nutné také věnovat péči snižování zranitelnosti systému a posilování adaptability systému, protože udržitelnost je neustálé přizpůsobování systému měnícím se podmínkám [10]. Proto je žádoucí používat a rozpracovat metodiku předvídavosti nejen na technologické, ale i na společenské úrovni (societal foresight), která se zaměřuje na trendy chování lidmi vytvořeného prostředí (např. teorie normálnosti havárie, vysoce spolehlivé organizace, industriální ekologie) a životního prostředí (např. teorie adaptivního environmentálního managementu, industriální ekologie apod.). Z výše uvedeného vyplývá, že cílem různých analýz by nemělo být jen výčtové stanovení kritických prvků, kritických jevů apod., ale cílem by mělo být monitorování udržitelné existence (sustainable livelihoods), protože v ní se kumulují všechny vlivy udržitelné organizace a jejího okolí. V práci [12] se uvádí, 4

5 že metody vhodné pro analýzu udržitelnosti existence (bytí) musí specifikovat parametry pro různou systémovou udržitelnost, tj. pro udržitelný: - ekonomický a technologický systém, tj. pro rozmanitost odvětví, kvalifikovanou pracovní sílu, inovace, robustní infrastruktury, účelný pohyb zboží a služeb, dostupnost technologií, eko-účinnost, - sociální systém, tj. pro soudržnost komunity, sociální kapitál, ochranu, bezpečnost a bezpečné prostředí, vztah k místu, udržování kulturního dědictví, mobilitu, rovnost příležitostí, zelenou infrastrukturu a rekreační možnosti, - environmentální systém, tj. pro zdravou a kvalitní půdu, biorozmanitost, funkční zelenou infrastrukturu, biokoridory a propojené biolokality, environmentální toky, kvalitu vody a ovzduší, charakter krajiny. Zajištění udržitelnosti těchto systémů vyžaduje kvalitní správu, tj. transparentnost a odpovědnost v rozhodování, kompetentnost, schopnost předjímat budoucí situace. 2. Soubor poznatků pro řízení rizik Bezpečí a udržitelný rozvoj organizace závisí na tom, jak se vypořádáváme s riziky, tj. v prvé řadě na tom, zda rizika v organizaci existující v době současné i předvídatelná rizika v době budoucí správně vyhledáme, pochopíme a vyhodnotíme a zda s nimi optimálně naložíme. Vyjednávání s riziky spočívá v tom, že správně musíme ocenit velikost možných pohrom všeho druhu, které jsou zdrojem rizik pro organizaci. Pohromy mají zdroje jak uvnitř, tak vně organizace. V řízení zaměřeném na rizika odlišujeme dva základní pojmy, a to ohrožení a riziko. Ohrožení, anglicky hazard, je velikost konkrétní pohromy určená podle stanovených pravidel, která působí na danou organizaci. Riziko, anglicky risk, je pravděpodobná velikost nežádoucích dopadů (ztrát, škod a újmy) způsobených pohromou o velikosti ohrožení na chráněné zájmy v dané organizaci určená podle stanovených pravidel. Závisí jednak na velikosti ohrožení pro danou organizaci a jednak na zranitelnosti organizace vůči konkrétní pohromě, a to územní (náchylnost ke ztekucení, propadnutí, sesuvu), technické (náchylnost ke vzniku domino efektu), určené počtem lidí a jejich rysy [13] nebo finanční (nedostatek použitelných finančních prostředků), znalostní (nedostatek kvalifikovaného personálu) atd. Rizika stále přibývají a lidská společnost nemá zdroje, síly a prostředky, aby tomu zabránila, tak musí cíleně řídit rizika. Aby řízení bylo úspěšné, tak se musí zaměřit na prioritní rizika a jejich aspekty. Prioritní rizika jsou taková rizika, při jejichž realizaci průměrné škody, ztráty a újmy na chráněných zájmech vztažené na zvolenou časovou jednotku (např. 1 rok) jsou větší než zvolená hranice přijatelnosti. 5

6 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY Vyjednávání s riziky [14] vychází ze současných možností lidské společnosti a spočívá v rozdělení vypořádání rizik do kategorií, ve kterých se příslušná část rizika zajistí tak, že se: - sníží, tj. preventivními opatřeními se odvrátí realizace rizika, - zmírní, tj. účelovými preventivními opatřeními odezvy a připraveností (varovné systémy a jiná opatření nouzového a krizového řízení) se sníží nebo odvrátí nepřijatelné dopady při realizaci rizika, - pojistí, - připraví rezervy na odezvu a obnovu a zálohy pro zajištění přežití lidí a kontinuitu provozu organizace, - připraví plán pro odezvu na nepředvídané situace (contingency plan) v případě rizik neřiditelných nebo příliš nákladných na eliminaci a nebo málo častých. K tomu se rovněž připojuje rozdělení zvládání rizik mezi všechny zúčastněné. Rozdělení ve správném řízení se provádí tak, že se vychází z toho, že za zvládání rizik odpovídají všichni zúčastnění a že zvládání konkrétního rizika je nejlépe přidělit tomu subjektu, který je na to nejlépe připraven [1]. Toto je však možné jen v organizaci, ve které je kvalifikované projektové a procesní řízení, tj. činnosti a opatření se aplikují na základě znalostí, a to věcných i z oblasti řízení (tj. činnosti jsou vzájemně provázané, nejsou chyby v komunikaci, každý zúčastněný ví, co má dělat a jak to má dělat). 3. Stanovení rizika Analýza a hodnocení rizik v organizaci se provádí tak, že se systematickým postupem zjistí dopady pohrom, které se mohou vyskytnout v organizaci nebo v jejím okolí a ovlivnit organizaci nežádoucím způsobem (tj. v úvahu se berou jen relevantní pohromy a z důvodu omezenosti zdrojů všeho druhu především pohromy, které pro organizaci patří mezi specifické a kritické pohromy [7]. Pro každou pohromu se vytvoří procesní model, který znázorňuje její působení na prvky, vazby a toky organizace, která je chápaná jako systém, tj. zvažují se nejen přímé dopady pohromy na chráněné zájmy organizace, ale i dopady pohromy zprostředkované složitou sítí vazeb a toků v organizaci a jejím okolí s tím, že zvláštní pozornost je věnována chráněným zájmům. Poté se pro stanovenou velikost pohromy vypočtou škody, ztráty a ujmy na chráněných zájmech a stanoví se riziko způsobem, který je správný, transparentní a opakovatelný. Z metodického hlediska známe riziko integrální, integrované a dílčí: - dílčí riziko je riziko vztažené k jednomu chráněnému zájmu. Postupy pro jeho stanovení jsou dané směrnicemi, právními předpisy, normami, standardy a tzv. dobrou praxí, - integrální a integrované riziko uvažuje soubor chráněných zájmů. Integrální riziko se zjišťuje se systémovým přístupem, postupy jsou dané směrnicemi, právními předpisy, normami, standardy. Integrované riziko je součet 6

7 (aritmetický, vážený aj.) dílčích rizik pro všechny zvažované chráněné zájmy. Postupy pro jeho stanovení jsou dané směrnicemi, právními předpisy, normami, standardy. Integrované riziko často používají pojišťovny. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pro stanovení rizik organizace je důležité: - jaké jsou chráněné zájmy organizace (zde si je třeba opět uvědomit, že do nich patří jak chráněné zájmy státu, které jsou vynucovány právními předpisy či etickými a morálními pravidly v prostředí, ve kterém se organizace nachází, tak vlastní chráněné zájmy organizace, které jsou nutné pro existenci a rozvoj organizace), - které jevy vnější i vnitřní působí v dané organizaci dopady na chráněné zájmy, které nejsou přijatelné (tj. představují pohromy), - jak probíhají procesy, jejichž výsledkem je realizace rizika, - vůči jaké velikosti pohromy (k jejímu označení se používá pojem projektová pohroma) je organizace odolná, tj. pohroma působí v organizaci jen dopady, které jsou přijatelné nebo podmíněně přijatelné, tj. organizace je ve všech směrech připravená uvedené dopady zvládnout, - jak často se vyskytuje nadprojektová pohroma a co v organizaci působí a zda má organizace nějaká opatření vůči nadprojektovým pohromám, např. plán kontinuity [2], - které dopady pohrom jsou nepřijatelné a mohou vést k rozkladu až zániku organizace. Pro vybrané modely procesů existují konkrétní metody pro stanovení rizik, z nichž některé mají i softwarovou podporu [3]. Je si však třeba uvědomit, že i modely stejných procesů jsou zaměřené na určité cíle a jsou buď jednoduché, nebo složitější. Proto při výběru z existujících metod je třeba respektovat požadavky transferu technologií a ověřit, zda metoda je pro daný případ a cíl použitelná, či ne [2]. Obecně povaha metod je kvantitativní, kvalitativní i semikvantitativní. Podle cíle je nutno odlišovat metody, které jsou vhodné pro: 1. Identifikaci rizika. 2. Stanovení hodnoty rizika, ve kterém jde o přesný údaj pro potřeby strategického rozhodování. 3. Stanovení hodnoty rizika pro potřeby kontroly rizika konkrétního procesu v čase a prostoru, při kterém lze použít míru (a to i verbální) a o taktické a operativní rozhodování. Aby řízení / správa organizace mohla pracovat účinně s riziky, je třeba stanovit postup pro stanovení rizik právním předpisem a zároveň je třeba stanovit hodnotové stupnice, dle kterých se interpretují výstupy z nástrojů na stanovení rizik v organizaci, tj. je třeba určit, co je přijatelné, co je podmíněně přijatelné a co je nepřijatelné. Mezi nástroji pro stanovení rizik je třeba odlišit sofistikované nástroje pro odbornou sféru a nástroje pro řízení / správu organizace, pro kterou jsou nejvhodnější kontrolní seznamy [2]. Riziko pro správné strategické rozhodování a strategické řízení se stanovuje jedním z dále uvedených přístupů [14]: 7

8 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY 1. Určení ohrožení organizace od konkrétní pohromy H a periody návratu τ (v rocích). Z nich se na základě možných dopadů určí S = celková škoda pro ohrožení H v dané organizaci (nejlépe v penězích). Riziko R vztažené ke zvolené časové jednotce se spočte dle vztahu S R = τ 2. Určení scénáře pohromy o velikosti největší očekávané pohromy a podle něho: a) podle chráněných zájmů organizace a jejich zranitelnosti vůči dopadům ve scénáři pohromy se určí hodnota S = celková škoda v dané organizaci (nejlépe v penězích), b) podle odborných údajů určujících maximální možnou velikost pohromy nebo expertních odhadů na základě databází se určí četnost výskytu největší očekávané pohromy normovaná na 1 rok f. Tento postup je obvyklý u rizik spojených s množstvím nebezpečných látek v průmyslových objektech. Riziko R vztažené ke zvolené časové jednotce se spočte dle vztahu R = S * f. Po stanovení velikosti rizika následuje hodnocení přijatelnosti rizika, což je strukturovaná procedura, která se pokouší odpovědět na dále uvedené otázky: - jaké ztráty, škody a újmy budou na chráněných zájmech organizace? - jak často se ztráty, škody a ujmy stanou? - jak zareagují bezpečnostní systémy v organizaci a jejím okolí? - jaké ztráty, škody a újmy budou na chráněných zájmech organizace, když selžou bezpečnostní systémy v organizaci nebo v okolí organizace? Po vyhodnocení odpovědí na výše uvedené otázky se určí způsob vyjednávání s jednotlivými zjištěnými riziky [2]. Obvykle se rozhoduje na základě rozhodovací matice [2,7]. Příklad podkladu pro rozhodování je na obrázku 3. 8

9 Čas Qτ l1 nepřijatelné podmíněně přijatelné Q100 l2 P1 P2 P3 přijatelné L1 L2 Dopady Obr. 3 Perioda výskytu pohromy vs. velikost dopadů pohromy Q100 = 100 let, Qτ = střední perioda opakování pohromy o normativní velikosti, L1 = výše pojištění, L2 = desetina ročního rozpočtu organizace. 4. Modely řízení rizika Každodenní fakta i analýzy chování lidského systému ukazují, že rizika jsou existující realitou a že v čase se objevují stále nová rizika. Proto je třeba žít podle koncepce život s riziky. Tato koncepce upravuje postup správy organizace následovně: - definice chráněných zájmů organizace (včetně těch, které musí organizace ctít dle pravidel daných veřejnou správou), - stanovení cílů na úseku bezpečí a rozvoje chráněných zájmů, - zajištění cílů pomocí opatření a činností prevence, připravenosti, odezvy a obnovy. Dle klasického modelu řízení rizika [2,7] (obrázky 4 a 5) se řízení rizika v organizaci provádí tak, že se zvažují rizika od jednotlivých pohrom odděleně a pozornost se věnuje jen rizikům, jejichž pravděpodobnost výskytu je větší než určitá hodnota (obvykle 0.05). Každá pohroma se řídí odděleně a systémově se nekontroluje, zda opatření provedená ke snížení rizika od jedné pohromy nevedou ke zvýšení rizika od jiné možné pohromy, která postihne organizaci. Obrázek 4 ukazuje pořadí operací, které musí být provedeny k tomu, aby rizika byla správně řízená. Obrázek 5 pak ukazuje základní kroky pro dílčí operace, které 9

10 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY musí být provedeny k tomu, aby rizika byla správně řízená. Oproti tradičním postupům v technických normách jsou na obrázku 4 vyznačeny i otázky komunikace o riziku a jeho přijatelnosti, a to dle postupů přijatých EU a zapracovaných v české legislativě do zákonů o EIA. Obr. 4 Model klasického řízení rizika [2,7] Řízení bezpečnosti, tj. řízení rizik ve prospěch bezpečí v organizaci [2,7], obrázek 6, se provádí tak, že se zvažují všechna rizika od všech možných pohrom v dané organizaci DOHROMADY a dle stanovené úrovně bezpečnosti se vybírá soubor optimálních opatření pro vyjednávání se všemi specifickými a kritickými pohromami (dle [3] relevantní pohroma je taková pohroma, která působí na organizaci, ale její dopady jsou přijatelné; specifická pohroma je pohroma, která má na organizaci nepřijatelné dopady; kritická pohroma je taková pohroma, která má kritické dopady, které mohou vést k rozložení až zániku organizace). Pozornost se věnuje i rizikům, která jsou málo pravděpodobná, ale dopady s nimi spojené vyvolají nebo mohou vyvolat velké ztráty, škody a újmy na chráněných zájmech, tj. uplatňuje se PRINCIP PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI. Obrázek 6 ukazuje, že rozhodujícím faktorem, který hraje roli v řízení bezpečnosti nejsou jednotlivá integrální rizika pohrom, ale zbytkové integrální riziko určené pro všechny relevantní pohromy v konkrétní entitě (místě / organizaci). Obrázek též ukazuje umístění monitoringu v procesu řízení bezpečnosti. 10

11 Obr. 5 Specifikace základních kroků klasického řízení rizika [2,7] 11

12 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY Přechod od klasického řízení rizik na řízení rizik znamenající vypořádání rizik ve prospěch bezpečí a udržitelného rozvoje (anglicky Risk Governance) [2,7] v praxi znamená: - stanovit synergické vztahy mezi riziky, zranitelností a bezpečím, - modelovat proces rozhodování správy organizace s ohledem na rizika, nejistoty a neurčitosti (viz podpůrné systémy rozhodování), - specifikovat rámcové právní podmínky a ochranná opatření, - zlepšovat činnosti institucí (institucionální změny). Problematika řízení rizik je zásadní a vyžaduje odborný postup [1-3,7,13,14]. Obr. 6 Model řízení rizika ve prospěch bezpečí a udržitelného rozvoje [2,7] Pro klasické řízení rizik i pro řízení rizik ve prospěch bezpečí, tj. řízení bezpečnosti [2], je nutné: 1. Rozumět procesu vzniku pohrom a podmínkám, ve kterých proces probíhá. 2. Znát, ve kterých místech pohroma může vzniknout a jaké může mít fyzikální a jiné charakteristiky. 3. Identifikovat ohrožení, které představuje v daném místě pohroma dle stanovených standardů. 4. Stanovit dopady projektových pohrom (tj. normativních ohrožení) na chráněné zájmy. 5. Eliminovat nepřijatelné dopady pohrom v případech, ve kterých to jde za přijatelných nákladů. 12

13 6. U zbylých dopadů vypočítat pomocí prognostických modelů pravděpodobnost jejich realizace s tím, že se vezmou v úvahu i možná selhání preventivních opatření. 7. Vypočítat možné škody na chráněné zájmy v konkrétní organizaci a jejím okolí podle chráněných zájmů, které jsou skutečně v organizaci a jejím okolí a na základě pravděpodobností určit výši rizika. 8. Identifikovat a realizovat zmírňující opatření s ohledem na lidi, majetek a životní prostředí tak, aby byla ALARP (tak malá, jak je rozumně možné dosáhnout). 9. Prokázat, že byla provedena všechna opatření k zabránění a zmírnění dopadů pohrom. Přijatelné riziko lze dosáhnout snížením ohrožení od konkrétních pohrom, což však jde jen u pohrom, které souvisí s činností člověka, a dělá se to snížením zranitelnosti organizace, která je předmětem hodnocení rizika [2]. Mechanismus zvládání rizik v organizaci je znázorněn na obrázku 7. Uvedený obrázek ukazuje, že provozní předpisy i legislativní předpisy z pohledu zajištění bezpečnosti subjektu vůči předmětné pohromě mají po odborné stránce jednotnou strukturu, tj. provázané soubory opatření pro zajištění bezpečí a rozvoje, opatření při nouzové situaci a opatření při kritických situacích. Ukazuje také, ve kterých místech stát posiluje úsilí o zajištění bezpečnosti a zajišťuje připojení specializovaných výkonných složek, které pomáhají stabilizovat situaci a ochraňovat chráněné zájmy s cílem, aby ztráty, škody a ujmy byly přijatelné. 5. Aspekty důležité pro řízení rizika uvnitř organizace Organizace je z odborného pohledu systém systémů. Problémy z hlediska současného poznání jsou: 1. Popis a charakteristika systému, který má více chráněných zájmů chápaných systémově, a mezi nimi existují různé vnitřní vazby a toky. 2. Odolnost, zranitelnost a adaptabilita jednotlivých systémů i systému systémů. Kdy (při jaké kombinaci vlastností) je systém udržitelný? 3. Určení integrálního rizika (v systému je více chráněných zájmů, které jsou propojené vnitřními vazbami) pro zdroje rizik uvnitř i vně systému. 4. Vztahy mezi dílčím, integrovaným a integrálním rizikem systému. 5. Vztahy mezi integrálním rizikem systému a integrálními riziky podsystémů. 6. Kritéria pro integrální bezpečnost systému systémů (soubor bezpečných systémů nemusí být bezpečný existují interdependences). 7. Zásady pro řízení bezpečnosti systému systémů (nutné např. pro kritickou infrastrukturu). 8. Legislativa pro podporu řízení bezpečnosti systému systémů. 9. Kontrolní mechanismy pro monitorování (úrovně) bezpečnosti systému systémů. 13

14 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY Řízení rizik v organizaci Provozní předpisy pro bezpečný chod organizace Provozní předpisy pro zvládnutí nouzové situace v organizaci Provozní předpisy pro zvládnutí kritické situace v organizaci (zahrnují zajištění kontinuity i pomoc a spolupráci s veřejnou správou Obr. 7 Nástroje pro zvládání rizik v organizaci 6. Plánování pro podporu řízení rizika v organizaci S ohledem na současné poznání je třeba sledovat v organizaci vnitřní závislosti, které zprostředkovávají sekundární a další dopady pohrom na chráněné zájmy organizace. K tomuto cíli je třeba: - zavést do praxe monitoring bezpečnosti, - dopracovat a kodifikovat metodiky pro sběr dat, odborné zpracování veličin nutných pro rizikovou analýzu v systému systémů, - vypracovat metodiky pro rozhodování o rizicích a provázané systémy kontrolních seznamů na podporu rozhodování, - pro zaměstnance vypracovat soubory opatření o tom, co mají dělat před, při a po pohromě, která v organizaci patří mezi specifické či dokonce kritické pohromy, - pro potřeby strategického řízení organizace zpracovat plány pro zajišťování bezpečí a rozvoje organizace, nouzové plány, plány kontinuity a krizové plány organizace, které budou navzájem provázané a ve kterých jsou podchyceny úkoly řízení bezpečnosti a rozvoje za všech okolností, - zajistit podpůrné systémy pro podporu řízení bezpečnosti, protože kvalifikovaná řešení vždy ušetří peníze, síly i prostředky. Dosavadní poznání totiž ukazuje, že zjednodušená řešení jsou možná jen někdy, ale i v případech, ve kterých jsou možná, je třeba znát, jaká zjednodušení situace byla provedena, proč je bylo možno použít a zda není třeba po nějaké době provést opatření další. Nástroje bezpečnostní politiky, kterou se řízení bezpečnosti uvádí do praxe, jsou: - koncepce, které vytyčují cíle bezpečnostní politiky, 14

15 - strategie, které určují základní způsoby, kterými bude cílů dosaženo, - plány, které podrobně popisují a zahrnují činnosti v určitém časovém harmonogramu, - nástroje a instituce, tj. zdroje, síly a prostředky, kterými se dosahuje splnění cílů bezpečnostní politiky. Plánování je vědomé usměrňování rozvoje ke zvolenému cíli. Je to uvědomělá činnost řídících subjektů, která spočívá ve volbě a předpokládání cílů, úkolů, variant a způsobů, které podmiňují dosažení těchto cílů. Za nejdůležitější rys plánování se považuje volba cíle. Plánování není sestavení hierarchického souboru příkazů, které se mají bezmyšlenkovitě plnit, je to tvůrčí činnost, která má stanovit reálný cíl a určit nejvýhodnější způsob jeho dosažení. V praxi se setkáváme s mnoha druhy plánování, např. roční, oblastní, perspektivní, územní, vstřícné aj. Plánování tvoří základní úsek každého řízení. Proto musí specifikovat nejen cíle, ale i možné varianty dosažení žádoucích cílů řízení, provést jejich vyhodnocení a výběr optimální varianty s ohledem na disponibilní síly, prostředky a zdroje. Poté je třeba provádět monitorování úspěšnosti vybrané varianty s ohledem na žádoucí cíl a systematicky odstraňovat nesoulady a překážky na cestě k realizaci vybraného cíle a přitom zabránit deformacím a ztrátě iniciativy účastníků procesu. K dosažení dlouhodobých cílů se používá strategické plánování a pro dosažení krátkodobých cílů plánování operativní; obě mají svá specifika, které předurčují výběr metod a způsobů. Pro podporu správného řízení organizace je také nutné analyzovat každou nouzovou situaci a přijmout poučení, tj. podklady pro zlepšení prevence, zajištění zmírnění dopadů příští situace na chráněné zájmy, pro zlepšení odezvy atd. Z výsledků prezentovaných na konferenci TIEMS (Praha, červen 2008) [15] vyplynulo: a) Při každé větší nouzové situaci je třeba v rámci poučení: - určovat slabé a silné stránky organizace a jejího systému řízení, - získat poznatky pro zvýšení odolnosti organizace s tím, že bude zvyšována adaptabilita, - získat poznatky pro to, abychom robustní systémy odezvy zaměřovali správně. b) Pro podporu řízení nouzových situací nestačí jen jednooboroví specialisté, ale je třeba mít specialisty, kteří znají více oborové a mnohaoborové disciplíny a systém řízení organizace v daném případě. Každá organizace si musí tento odborný potenciál vybudovat k tomu, aby byla schopna zvládat rozsáhlé nouzové a kritické situace. c) Tým pro řízení nouzových situací se musí skládat z vysoce zkušených lidí, musí mít určitou nezávislost při rozhodování a musí mít vlastní zdroje pro činnosti odezvy. Jeho úkolem je zajistit urgentní a bezprostřední odezvu, řešit neočekávané problémy, orientovat se na důsledky, zajistit kvalifikovanou odezvu za přijatelných zdrojů, sil a prostředků. d) Je nutné zvyšovat neustále bezpečnost organizace i procesů, jichž se účastní zaměstnanci. 15

16 THE SCIENCE FOR POPULATION PROTECTION 1/2009 PŘÍSPĚVKY e) Odezva na hurikán Katrina v USA ukázala jeden důležitý fakt - za hranicemi kompetencí se v kritické situaci nedá téměř nic pořádného udělat. Proto je důležité pro zvládnutí všech situací mít předem připravené rozdělení kompetencí pro všechny možné situace, tj. i pro ty téměř nemožné. f) Zkušenosti získané studiem odezev na nouzové situace velkého rozsahu ukázaly, že práce, které se dělají v rámci odezvy na kritickou situaci musí být: - jasné, - snadno proveditelné, - rychlé, aby podpořily účinnost akcí, - vést k výsledku. Základní druhy plánování, které podporují základní úrovně řízení jsou bezpečnostní plánování, nouzové plánování a krizové plánování. V české praxi není ani bezpečnostní plánování, ani nouzové plánování sjednoceno pod agregovaný název a v jednotlivých oblastech a sektorech se používají dílčí názvy. Pro plánování chápané jako činnost, kterou se vytváří podklady pro rozhodování v budoucích situacích je důležitý popis situace a představa o možných změnách (zjišťování míry nebezpečí pro určité časové období a určitou lokalitu). Proto se skládá ze dvou činností: - předvídání možných situací a změn, - jejich monitorování a programování reakcí na změny. Provedené teoretické analýzy i rozbory praktických postupů [15] ukázaly na nutnost při plánování obecně dodržovat určité zásady jako: 1. Plánovat s nadhledem, tj. neplánovat pro případy konkrétních pohrom, protože při výskytu konkrétních jevů jsou různé podmínky a dochází ke kumulaci různých faktorů, které zesilují nebo zeslabují působení pohromy a mění situaci v organizaci. 2. Nouzové situace vyvolané pohromami jsou jen v prvním okamžiku determinovány příčinou, tj. dopady konkrétní pohromy, která je vyvolala. Poté jsou determinovány dobou, po kterou trvají a rozsahem zasažené organizace. 3. V případě, že dojde k významnému zdržení v nastartování vhodné odezvy na pohromu, dochází ke kritické situaci, která může mít až katastrofické dopady, protože v důsledku domino efektů vznikají další a další řetězce nežádoucích jevů. 4. Plány rychle zastarávají, a proto jsou nezbytné pravidelné aktualizace a testování. 5. Bezpečnost, odolnost či zranitelnost každého systému je vždy daná nejslabším prvkem, vazbou či tokem organizace. Plánování bezpečné organizace proto vyžaduje bezpodmínečně interdisciplinární přístup vycházející a navazující na koncept lidské bezpečnosti (společnost je posedlá strachem z narušení bezpečnosti, protože současná společnost je složitá a velmi zranitelná) a udržitelného rozvoje (ekologická odpovědnost má vztah k environmentální bezpečnosti, ekonomická účinnost souvisí s ekonomickou a technologickou bezpečností, sociální solidarita je odrazem sociální a zdravotní bezpečnosti atd.). 16

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT

Více

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER BOZP

Více

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu

1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu KAPITOLA 1: MANAGEMENT A KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.3 Podstata, předmět a cíle krizového managementu Krizový management patří do skupiny prediktivního projektového managementu 4. Je to soubor specifických přístupů,

Více

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI TEORETICKÉ OTÁZKY STAV v konkrétních podmínkách umožňuje plnění stanovených funkcí a jejich rozvoj v zájmu člověka a společnosti párové termíny STAV NEBEZPEČÍ protikladný stav SYSTÉM společenský, přírodní,

Více

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc.

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc. Fyzická bezpečnost, organizační opatření RNDr. Igor Čermák, CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Igor Čermák, 2011 Informační bezpečnost,

Více

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32)

Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti. (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) Společné minimum pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (schváleno usnesením BRS ze dne 3. července 2007 č. 32) 1 Minimum pro akreditaci výuky bezpečnosti na vysokých školách pro bakalářské

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ. Dům techniky České Budějovice 18.11.2014 ZVAŽOVÁNÍ RIZIKA V PROCESECH A ZPŮSOBŮ JEJICH ŘÍZENÍ 1 Přednášející: Ing. Jiří Moučka JM Systémy Chrudim, ČSJ-RCQ Pardubice, mobil: +420 602 413 486, moucka@jmsystemy.cz Dům techniky České Budějovice 18.11.2014

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti Obsah: 1) Adresa společnosti 2) Historie firmy 3) Rozsah systému kvality 4) Systém managementu kvality 5) Povinnosti

Více

Základy řízení bezpečnosti

Základy řízení bezpečnosti Základy řízení bezpečnosti Bezpečnost ve společnosti MND a.s. zahrnuje: - Bezpečnost a ochranu zdraví - Bezpečnost provozu, činností - Ochranu životního prostředí - Ochranu majetku - Ochranu dobrého jména

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROJEKTŮ, KATEGORIE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých PROJEKTŮ Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby vhodné strategie řízení kontinuity činností v organizaci.

Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby vhodné strategie řízení kontinuity činností v organizaci. Mgr. Monika Johaníková Ochrana & Bezpečnost 2013, ročník II., č. 3 (podzim), ISSN 1805-5656 Stanovení strategie řízení kontinuity činností Anotace Příspěvek je věnován základním informacím o způsobu volby

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace

MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář

Více

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser Obsah výkladu Rozhodovací procesy a problémy Dvě stránky rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů Modely rozhodování Nástroje pro podporu rozhodování

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka Stanovení osobní vize V souladu s kotvou Konkrétní představa Citový náboj Stimul pro aktivní jednání Krátkodobější cíle motivace Výjimky Jasná vize Pohodoví lidé Úspěch bez

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Management rizik v životním cyklu produktu

Management rizik v životním cyklu produktu Management rizik v životním cyklu produktu ČSJ Praha Milan Trčka Cyklus rizik produktu Nové ISO 9001:2015 a požadavky na management rizik Definice Riziko (3.09, Pozn. 3,4) Riziko - účinek nejistoty Riziko

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009

Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009 Řízení rizik v SŽDC, s.o. a posuzování bezpečnosti podle NK ES č. 352/2009 Ing. Miroslav Šídlo, Ing. Josef Černý Ing. Vladimír Novák, Praha 4.11.2014 část I. Proces řízení rizik, nejpoužívanější metody,

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování.

Struk ur přednášk. Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Struk ur přednášk Vymezení pojmu management, Úkoly řízení podniku, Strategické řízení, Taktické řízení, Plánování. Vymezení pojmu management Management jako specifická aktivita (řízení) Management jako

Více

Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015.

Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015. Rozdíly mezi normou ISO 9001:2008 a ISO 9001:2015. 1. Struktura Nová norma obsahuje 10 hlavních ustanovení: 1. OBLAST PLATNOSTI Kdy/proč by organizace měla použít tuto normu? 2. NORMATIVNÍ DOKUMENTY Prázdný

Více

Strategie VŠTE 2010-2015

Strategie VŠTE 2010-2015 Strategie VŠTE 2010-2015 PREAMBULE: Tento dokument vymezuje pohled vrcholového vedení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE ) na dlouhodobé směřování vysoké školy v

Více

ČSN ISO/IEC 27001:2014 a zákon o kybernetické bezpečnosti

ČSN ISO/IEC 27001:2014 a zákon o kybernetické bezpečnosti ČSN ISO/IEC 27001:2014 a zákon o kybernetické bezpečnosti Ing. Daniel Kardoš, Ph.D 4.11.2014 ČSN ISO/IEC 27001:2006 ČSN ISO/IEC 27001:2014 Poznámka 0 Úvod 1 Předmět normy 2 Normativní odkazy 3 Termíny

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Václav Krumphanzl Nábř. L. Svobody 12/ Telefon: 225131407 110 15 Praha 1 Fax: E-mail: vaclav.krumphanzl@mdcr. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU ČR

VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU ČR VÝCHODISKA BEZPEČNOSTNÍHO VÝZKUMU ČR Jarmil Valášek, Petr Linhart MV-GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Abstrakt: Security situation has been changing in the world and in the territory

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ZÆhlav A5 oranzove.qxd 21.10.2003 8:50 StrÆnka 1 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci new BOZP narod prirucka.qxd 21.10.2003 8:45 StrÆnka

Více

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst Závěry Územní energetické koncepce Soubor činností energetického managementu upřesňovat stanovené zásady užití jednotlivých

Více

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ

PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ PŘEHLED PŘÍSTUPŮ K MANAGEMENTU RIZIK PROJEKTŮ Jan Havlík, AIT s.r.o., jhavlik@ait.cz, www.ait.cz AIT, 2002 1 Obsah 1. Příležitosti, rizika, projekty 2. Management rizik v procesech managementu projektu

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Rozhodovací procesy 11

Rozhodovací procesy 11 Rozhodovací procesy 11 Management rizik Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 XI rozhodování 1 Management rizik Cíl přednášky 11: a přístup k řízení rizik : Ohrožení,

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

TÉMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA

TÉMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA TÉMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO STUDIA (pro studenty ČVUT v Praze Fakulty dopravní se zahájením studia v akademickém roce 2011 2012 a později) Studijní program:

Více

ZÁKON O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI. JUDr. Mgr. Barbora Vlachová judr.vlachova@email.cz

ZÁKON O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI. JUDr. Mgr. Barbora Vlachová judr.vlachova@email.cz ZÁKON O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI JUDr. Mgr. Barbora Vlachová judr.vlachova@email.cz PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů

Více

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě

Úvod do projektu. Standardizace provozních funkcí ÚSC. Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Úvod do projektu Standardizace provozních funkcí ÚSC Součást projektu Korporátní styl řízení ve veřejné správě Měníme zvyky a posouváme mentální bloky POPTÁVKA Tlak na rozpočet, obtížně stanovitelné rozpočtové

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci Ing. Jaroslav Bureš 21.4.2011 Východiska projektu KSŘ SML Výzvy vedení města: Transparentnost Efektivita Profesionalita K naplnění těchto výzev bude muset

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004

CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit

Vnitřní kontrolní systém a jeho audit Vnitřní kontrolní systém a jeho audit 7. SETKÁNÍ AUDITORŮ PRŮMYSLU 11. 5. 2012 Vlastimil Červený, CIA, CISA Agenda Požadavky na VŘKS dle metodik a standardů Definice VŘKS dle rámce COSO Role interního

Více

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. zaměřuje svou hlavní pozornost na maximální uspokojování potřeb svých zákazníků

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Plánování a řízení zdrojů Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY Státní úřad pro jadernou bezpečnost jaderná bezpečnost VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY bezpečnostní návod JB-1.7 SÚJB Prosinec 2010 Jaderná bezpečnost

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Přínosy spolupráce interního a externího auditu

Přínosy spolupráce interního a externího auditu Přínosy spolupráce interního a externího auditu Konference ČIA 14. 5. 2015 Libuše Müllerová KA ČR 2014 1 Přínosy spolupráce interního a externího auditu Obsah: Srovnání interního a externího auditu ISA

Více

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled Ing. Lenka Žďárská Proč systém kvality? Vyhláška 306/2012 Sb., příloha IV, článek IV.I., odstavec 2 Pro sterilizování zdravotnických

Více

Bezepečnost IS v organizaci

Bezepečnost IS v organizaci Bezepečnost IS v organizaci analýza rizik Zabezpečení informačního systému je nutné provést tímto postupem: Zjistit zranitelná místa, hlavně to, jak se dají využít a kdo toho může zneužít a pravděpodobnost

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PhDr. Petr Jedinák, Ph.D. katedra managementu a informatiky, Fakulta bezpečnostně právní,

Více

Certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle ISO/IEC 27001

Certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle ISO/IEC 27001 Certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle ISO/IEC 27001 Hradec Králové duben 2009 2009-03 Informace versus Bezpečnost informací Informace (aktivum) - vše, co má hodnotu pro organizaci Bezpečnost

Více

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce WORKFLOW Procesní přístup Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení Funkčnířízení založené na dělbě práce Procesní řízení princip integrace činností do ucelených procesů 1 Funkční řízení Dělba

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

Výzvy Facility managera v integrované správě budov a majetku pro přidanou hodnotu služeb

Výzvy Facility managera v integrované správě budov a majetku pro přidanou hodnotu služeb Výzvy Facility managera v integrované správě budov a majetku pro přidanou hodnotu služeb Ing. Zdeněk Čežík zdenek@cezik.cz Konference IFMA CZ Přidaná hodnota Facility managementu 10. 11. 2015, Praha Výzvy

Více

Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012. Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012. Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012 Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Norma ČSN EN ISO 50001:2012 Systémy managementu hospodaření

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

BEZPEČNOSTNÍ POSOUZENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA NÁVRHU POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ SECURITY ASSESSMENT OF THE OBJECT IN TERMS OF ALARM SYSTEMS DESIGN

BEZPEČNOSTNÍ POSOUZENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA NÁVRHU POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ SECURITY ASSESSMENT OF THE OBJECT IN TERMS OF ALARM SYSTEMS DESIGN BEZPEČNOSTNÍ POSOUZENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA NÁVRHU POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ SECURITY ASSESSMENT OF THE OBJECT IN TERMS OF ALARM SYSTEMS DESIGN Jan VALOUCH Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_valouch.pdf.

Více

Příprava a realizace dotovaných projektů. Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012

Příprava a realizace dotovaných projektů. Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012 Příprava a realizace dotovaných projektů Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 23. 4. 2012 Příprava a realizace dotovaných projektů Dotace, granty, příspěvky Vyhledávání projektových témat Zvyšování hodnoty

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014

Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Vindex JIH, s.r.o. Platnéřská 191 110 00 Praha IČO: 25173278 Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Číslo projektu: 13/0181310b/131/000199 Financováno z Programu Rozvoje Venkova

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

MONITORING NEKALÝCH OBCHODNÍCH PRAKTIK

MONITORING NEKALÝCH OBCHODNÍCH PRAKTIK MONITORING NEKALÝCH OBCHODNÍCH PRAKTIK Dodržují vaši obchodníci a prodejní zástupci vaše obchodní podmínky? Uplatňují vaše etické principy všichni zaměstnanci vůči svým zákazníkům? Dostávají vaši zákazníci

Více

ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe. Ing. Martin Havel, MBA

ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe. Ing. Martin Havel, MBA ISO 9001:2009 a ISO 27001:2005 dobrá praxe Ing. Martin Havel, MBA Obsah 1. Podstata řešení 2. Cíle 3. Průběh implementace 4. Přínos 5. Výsledky 6. Doporučení 2 Podstata řešení Vytvoření jednotného systému

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Proč je potřeba organizovat Jak se postupuje při tvorbě organizační struktury Co je výsledkem organizování Ovlivňují organizaci právní předpisy? Proč je potřeba organizovat

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více