ZPRAVODAJ HISTORICKÉHO KLUBU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRAVODAJ HISTORICKÉHO KLUBU"

Transkript

1 ZPRAVODAJ HISTORICKÉHO KLUBU Časopis Sdružení historiků České republiky (Historického klubu 1872) Roč. 20, 2009, č. 1-2

2 Vydává Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872) v Praze Vedoucí redaktor: Jiří Kocian Redakční kruh: Karol Bílek, Josef Hrdlička, Michaela Hrubá, Tomáš Knoz, Jiří Kocian (vedoucí redaktor), Jaroslav Pánek, Jiří Pešek, Svatava Raková, Marie Ryantová, Eduard Šimek, Petr Vorel. Redakční rada: výbor SH ČR Adresa: PO BOX č Praha 01 Zveřejňováno i na internetové stránce: ISSN Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872),

3 OBSAH I. ČLÁNKY Markéta S k o ř e p o v á Uzavření nového manželství jako životní strategie ovdovělých venkovských žen (Panství Nový Rychnov, 1. polovina 19. století) 7 Markéta R ů ž i č k o v á Střípky ze života mládenců Jednoty bratrské aneb studenti z Archivu Matouše Konečného 31 Hana M i k e t o v á Itinerář vévody Jana II. Opavsko-Ratibořského jako pramen k fungování pozdně středověké diplomacie 62 II. MATERIÁLY VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ SDRUŽENÍ HISTORIKŮ ČR (Národní muzeum v Praze, 21. ledna 2009) Marie R y a n t o v á Zápis z valného shromáždění Sdružení historiků České republiky Historického klubu konaného dne 21. Ledna Jiří P e š e k Jak bádáme a proč píšeme dějiny moderní vědy 72 Marie R y a n t o v á Zpráva o činnosti Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872) od poslední valné hromady (listopad 2007) 85 Eduard Š i m e k Zpráva o hospodaření SH ČR v období od do Karol B í l e k Zpráva revizní komise 91 3

4 Karol B í l e k Pekařova společnost Českého ráje v roce 2008 Zpráva pro valnou hromadu Sdružení historiků Petr L a n d r Informace o činnosti královéhradecké pobočky SHČR v roce Helena M a n d e l o v á Informace o činnosti Asociace učitelů dějepisu ČR pro plenární schůzi SH v roce Karel N o v o t n ý Cena Edvarda Beneše Marie L. N e u d o r f l o v á Diskusní příspěvek pro sezení Historického klubu III. ZPRÁVY O ČINNOSTI SDRUŽENÍ HISTORIKŮ ČR A KOLEKTIVNÍCH ČLENŮ SH ČR Marie R y a n t o v á - Petr V o r e l Zpráva o činnosti Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872) za rok Hana K á b o v á Valná hromada Pekařovy společnosti Českého ráje 28. února Výbor Asociace učitelů dějepisu České republiky, o. s. Dopis panu Mgr. Ondřeji Liškovi, ministru školství, mládeže a tělovýchovy a RNDr. Jindřichovi Kitzbergerovi, náměstku ministra 106 IV. Z HISTORICKÉ OBCE Dohoda o spolupráci mezi Polskim Towarzystwem Historycznym a Sdružením historiků České republiky 110 4

5 Jan S ch w a l l e r Činnost Kroužku pro dějiny raného novověku od roku 2001 do poloviny roku Helena K o h o u t o v á Památník na Vítkově 117 V. CENA JOSEFA ŠUSTY 2008 Irena K o r b e l á ř o v á - Petr L a n d r - Dana M u s i l o v á - Marie R y a n t o v á - Eduard Š i m e k Cena Josefa Šusty VI. JUBILEA Květa J e ch o v á Lenka Kalinová 123 Tomáš K n o z Mladý osmdesátník Josef Válka 123 Tomáš K n o z Šedesátiny Jiřího Malíře 125 Jiří H r a š e Karol Bílek Vojtech Č e l k o Historik Josef Harna sedemdesiatročný 128 Václav P r ů ch a Vzpomínka na spolupráci s Karlem Jechem na Vysoké škole ekonomické 129 5

6 VII. NEKROLOG Vít S m e t a n a Historik Jaroslav Hrbek 132 Vojtech Č e l k o Za Zdeňkom Urbanom 133 Michaela H r u b á Jaroslav R o k o v s k ý Jan Kuklík 134 Michal S t e h l í k Za profesorem Janem Kuklíkem 135 6

7 I. ČLÁNKY V rubrice Články otiskujeme studentské práce oceněné v soutěži Sdružení historiků ČR o Cenu Josefa Šusty. V roce 2009 byly oceněny následující soutěžící: Markéta Skořepová Uzavření nového manželství jako životní strategie ovdovělých venkovských žen (Panství Nový Rychnov, 1. polovina 19. století), Markéta Růžičková za práci Střípky ze života mládenců Jednoty bratrské aneb studenti z Archivu Matouše Konečného, Hana Miketová za práci Itinerář vévody Jana II. Opavsko- Ratibořského jako pramen k fungování pozdně středověké diplomacie. Uzavření nového manželství jako životní strategie ovdovělých venkovských žen (Panství Nový Rychnov, 1. polovina 19. století). I. Vymezení tématu, literatura, prameny, metody Zahraniční literatura často zmiňuje úsloví veselá vdova jako obrat, kterým byly v minulosti častovány zejména mladé ovdovělé ženy, které si po manželově smrti užívaly nabyté svobody i majetku a jejich prvořadou starostí bylo rychle a dobře se vdát. 1 Pro české venkovské prostředí jej zatím nelze konkrétně doložit, lze ale předpokládat, že podobné narážky se objevovaly i zde. 2 Vícečetné sňatky vdov 3 jsou přitom zajímavým fenoménem, odrážejícím celou řadu demografických, hospodářských a společenských okolností. Zároveň se v nich zrcadlí formování a vliv sociální sítě, která dotyčné ženy obklopovala. Rodina, širší příbuzenstvo i sousedé sledovali kroky ovdovělé ženy a do značné míry ovlivňovali její rozhodování. Rozhodnutí vstoupit či nevstoupit do nového manželství, stejně jako výběr nového partnera, však záviselo především na vdově samé. To vnáší do celé problematiky osobní rozměr a další zajímavou perspektivu. V souvislosti se sňatečností bývají velmi často zmiňovány osobní a rodinné strategie, směřující k zajištění dostatečného majetku a potvrzení společenského postavení a cti jedince i celé rodiny. Z tohoto úhlu pohledu se svatba vdovy nejeví jako projev veselosti, ale spíše jako promyšlený čin, kterému předcházelo pečlivé zvážení všech společenských a ekonomických důsledků vstupu do nového manželství. Často se také předpokládá, že druhý sňatek byl pro ovdovělou ženu nutností, výsledkem tíživé finanční situace, tlaku sociálního prostředí a v neposlední řadě potřeby mužské opory a zastoupení. Je možné vidět ve sňatcích venkovských vdov 1 Lynn ABRAMSOVÁ, Zrození moderní ženy, Praha 2005, s. 99; Merry E. Wiesner, Women and gender in early modern Europe, Cambridge , s Připomenout lze například česká přísloví Žena muže želí, dokud se nezavře zelí, Žena umírá a muž si jinou vybírá. František Ladislav ČELAKOVSKÝ, Mudrosloví národu slovanského v příslovích, Praha 1978, s Vzhledem k tomu, že se ve zkoumané lokalitě v daném období pouze dvě ženy vdaly třikrát, je možné ze stylistických důvodů mluvit o druhých sňatcích vdov, aniž by tak docházelo k výraznému zkreslení. 7

8 nějakou danost či pravidlo? Nebo v nich lze spatřovat především výsledek osobního rozhodování každé konkrétní ženy? Existovaly v okolnostech sňatků vdov nějaké zákonitosti, nebo byly ovdovělé ženy schopny pružně se přizpůsobit aktuální situaci? Zájem o dějiny žen, nesený a podporovaný zpočátku především feministickým hnutím, dal vzniknout celé řadě prací, zkoumajících nejrůznější aspekty života žen v minulosti. 4 V českém prostředí zatím chybí rozsáhlé syntetizující monografie, přesto lze zmínit řadu zajímavých a podnětných prací na toto téma. 5 Jejich společným jmenovatelem je však zájem především o vyšší a střední vrstvy. Venkovským ženám bylo dosud věnováno poměrně málo pozornosti, připomínány byly především v pracích o dějinách obyvatelstva. 6 Studií, v nichž hlavní úlohu hrají obyčejné ženy z venkovského prostředí, je zatím poskrovnu a lze říci, že bádání o nich zatím poskytuje více otázek než odpovědí. 7 V souvislosti s genderovými dějinami devatenáctého století je bádána a vyzdvihována především účast žen na rozvíjejícím se národním hnutí a počátky ženské emancipace. 8 Z těchto prací pak bývají venkovanky zcela vytěsněny, za příklad může sloužit kniha Naše prababičky feministky. Pavla Horská, autorka, která se 4 V rámci této práce samozřejmě není možné podat podrobný přehled literatury k vážící se k tématu, výčet citovaných studií je pouze výběrový. Z prací, které vyšly v českém překladu, lze jmenovat: Gisele BOCKOVÁ, Ženy v evropských dějinách. Od středověku do současnosti, Praha Na otázky rozvoje ženského hnutí se orientuje: L. ABRAMSOVÁ, Zrození. 5 Přehled a zhodnocení významných monografických prací českých historiků o dějinách žen podává: Jana RATAJOVÁ, Dějiny ženy a koncept genderu v české historiografii, Kuděj, časopis pro kulturní dějiny 1 2, 2005, s Zajímavé příspěvky přinášejí i sborníky: Milena LENDEROVÁ (ed.), Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století, Praha 2002; Kateřina ČADKOVÁ Milena LENDEROVÁ Jana STRÁNÍKOVÁ, (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie. (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále dubna 2006), Pardubice Jiří KLABOUCH, Manželství a rodina v minulosti, Praha 1962; Pavla HORSKÁ Milan KUČERA Eduard MAUR Milan STLOUKAL, Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy, Praha 1990; Ludmila FIALOVÁ a kol., Dějiny obyvatelstva našich zemí, Praha Postavením žen v české venkovské společnosti v souvislosti s utužováním poddanství se věnuje studie zahraničních badatelů: Sheilah OGILVIE Jeremy EDWARDS, Ženy a druhé nevolnictví v Čechách na počátku novověku, Historická demografie (dále HD) 22, 1998, s Možnosti a perspektivy výzkumu dějin raně novověkých venkovských žen předložil Josef GRULICH, Venkovská žena v období raného novověku ( století), Československá historická ročenka 2001, s Nejnověji byly možnosti a výsledky dosavadního bádání shrnuty ve studii Alice VELKOVÉ, Venkovské ženy v letech Perspektivy výzkumu s využitím historické demografie, mikrohistorie, historické antropologie a dějin každodennosti, in: Kateřina ČADKOVÁ Milena LENDEROVÁ Jana STRÁNÍKOVÁ (edd.), Dějiny žen aneb Evropská ženy od středověku do 20. století v zajetí historiografie (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále dubna 2006), Pardubice 2006, s Pavla HORSKÁ, Naše prababičky feministky, Praha 1999; Milena LENDEROVÁ, K hříchu i k motlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999; Marie NEUDÖRFLOVÁ, České ženy v 19. století, Praha

9 často zabývá dějinami venkovského obyvatelstva, se v tomto případě zaměřila na městské vrstvy a své vlastní prababičky, jihočeské selky, odsunula do pozadí již na prvních stránkách knihy. 9 Cílenou emancipaci, které by směřovala přes vzdělání, výdělečnou činnost a politické ambice, natož vědomé přihlášení se k feminismu lze od venkovských žen devatenáctého století sotva očekávat. To však neznamená, že na venkově nežily ženy schopné samostatného života a rozhodování. Možnost k osamostatnění přicházela zpravidla právě v okamžiku ovdovění, kdy se žena poprvé ve svém životě vymykala rodinným mužským autoritám. Systematický zájem o výzkum vdovství lze datovat do počátku osmdesátých let dvacátého století. 10 V české historiografii je ovšem toto téma poměrně ojedinělé. Jeho možnosti naznačil krátký článek Antoinette Fauve-Chamoux, který se ovšem týká situace ve Francii 17. století. 11 Postavení ovdovělých žen v raně novověké venkovské společnosti zkoumala Dana Štefanová. Především na základě pozemkových knih a suplik se zabývala majetkovým zázemím vdov, dědickou praxí i potížemi, se kterými se ovdovělé ženy potýkaly. 12 Samostatné ovdovělé hospodyně se staly tématem studie Alice Velkové. Její velkou předností je zaměření na konkrétní osudy, osobní postoje a strategie žen, které ztratily manžela. 13 Zmíněné práce jsou velmi podnětné, zanechávají však množství nezodpovězených otázek a dostatek prostoru pro další bádání. Důvodem, proč historikové ve svých výzkumech preferují příslušnice vyšších vrstev, je bezesporu charakter písemných zpráv, které se venkovských žen týkají. Zcela chybí dokumenty osobní povahy, které by umožnily podrobněji nahlédnout do světa venkovských žen. Nezbývá, než se spolehnout na prameny úřední provenience, především písemnosti evidenční povahy: matriky, soupisy obyvatel, pozemkové knihy, smlouvy, kšafty, zápisy pozůstalostních řízení. Předkládaná práce je založena na výzkumu provedeném pro centrální část bývalého arcibiskupského 9 P. HORSKÁ, Naše prababičky feministky, s Ida BLOM, The history of widowhood: A bibliographic overview, Journal of family history 16, 1991, č. 2, s Antoinette FAUVE CHAMOUX, K historii vdov, HD 23, 1999, s Dana ŠTEFANOVÁ, Zur Stellung von Witwen in ländische Gesellschaften den Frühen Neuzeit zwischen 1558 und 1750, in: Václav BŮŽEK Dana ŠTEFANOVÁ (edd.), Menschen Handlungen Strukturen. Historisch-anthropologische Zugangsweisen in den Geschichtswissenschaften, České Budějovice 2001, (= Opera Historica 11), s Táž, Vdovy v raném novověku. Studie k právnímu postavení a jednání viditelných žen na příkladu praxe panství Frýdlant v severních Čechách mezi lety , Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 51, 2002, č. 49, s Alice VELKOVÁ, Sebevědomé, nebo zoufalé? Vdovy hospodařící na venkovských usedlostech v první polovině 19. století, in: Milan VOJÁČEK (ed.), Reflexe a sebereflexe ženy v české národní elitě 2. poloviny 19. století. Sborník příspěvků z konference uspořádané ve dnech listopadu 2006 Národním archivem ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy, Praha 2007, s

10 panství Nový Rychnov na Pelhřimovsku, 14 kde se překrývala správní působnost panství s obvodem stejnojmenné farnosti. 15 Chronologicky je vymezena přibližně lety , přičemž tento rozsah je dán především dochovaností pramenů. Základní prosopografické údaje o obyvatelstvu poskytují matriční záznamy. Matriky narozených, oddaných a zemřelých jsou pro farnost Nový Rychnov dochovány v souvislé řadě od roku Matriky byly vedeny podle tehdy platných předpisů a lze je považovat za relativně spolehlivý pramen. 17 Cenným podkladem pro nahlédnutí do struktury zdejších rodin jsou zpovědní seznamy, připravované každoročně při příležitosti povinné velikonoční zpovědi. Dochovaly se v archivu farního úřadu v souvislé řadě pro období Hierarchicky zaznamenávají všechny členy jednotlivých domácností včetně malých dětí, podruhů a čeledě. Přinášejí údaje o věku a zaměstnání osob všech sociálních vrstev, lze z nich vyčíst podrobné informace o složení domácností i postavení jejich členů. 19 Z velkostatkových písemností byly využity pozemkové knihy. 20 Do nich bývaly zapisovány transfery poddanského majetku spojené s prodeji, předáváním a dědictvím pozemků a usedlostí. Kromě zápisů zakládajících držbu usedlostí zde lze nalézt zápisy věna i celé svatební smlouvy, dlužní pohledávky, dohody o postoupení gruntů a výměnkářské smlouvy. Na pozemkové knihy navazují knihy smluv z let 14 Základní přehled o dějinách a hospodářské situaci na panství podávají dobové topografie: Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Vierzehnter Theil, Taborer Kreis; Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen. Taborer Kreis, Praha 1842; Johann Trajer, Historisch-statistiche Beschreibung der Diöcese Budweis, České Budějovice Jedinou prací o dějinách Nového Rychnova a jeho okolí je Jan Pavel HILLE, Farní osada Novorychnovská v Táborsku. Náčrtek historicko-místopisný, Praha Do výzkumu bylo zahrnuto městečko Nový Rychnov a okolní obce Milíčov, Hojkov, Chaloupky, Lešov, Těšenov, Trsov, Řeženčice, Dolní Hutě. 16 Státní oblastní archiv (dále SOA) Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, Farní úřad (dále FÚ) Nový Rychnov, knihy č. 1, č. 3 5, č. 7 9, č , č Eduard MAUR, Církevní matriky jako historický pramen (se zvláštním přihlédnutím k historické demografii), Sborník archivních prací (dále SAP) 20, 1970, s ; Týž, Vývoj matričního zápisu v Čechách, HD 6, 1972, s Archivy far a vikariátů na Pelhřimovsku se zabývá Lenka MARTÍNKOVÁ, Archivy far a vikariátů na Pelhřimovsku. (Několik poznámek k jejich písemnostem na Pelhřimovsku od pobělohorské doby do počátku 20. století), Archivní časopis 55, 2005, s Moravský zemský archiv (dále MZA) Brno Státní okresní archiv (dále SOkA) Pelhřimov, FÚ Nový Rychnov, inv. č , knihy č Vzhledem ke každoroční aktualizaci zpovědních seznamů je možné tento pramen považovat za spolehlivý, co se týče informací o zaznamenaných osobách a jejich rodinném stavu. Problémem je někdy věk osob, který lze snadno ověřit v matrikách, někdy se objevují nepřesnosti v identifikaci čeledě a podruhů. 20 Národní archiv (dále NA) Praha, Archiv pražského arcibiskupství (dále APA), Velkostatek (dále VS) Nový Rychnov, inv. č. 1436, sign. 185 Pelhřimov; Tamtéž, inv. č. 1437, sign. 174 Pelhřimov; Tamtéž inv. č , sign. 180 Pelhřimov 184 Pelhřimov. Gruntovní knihy byly založeny většinou ve třicátých letech 18. století a byly vedeny až do poslední čtvrtiny 19. století. Byly vedeny vždy pro dvě až tři obce, zápisy pro jednotlivé vsi a městečka byly odděleny. Zápisy byly dále činěny podle reálných folií. Knihy jsou opatřeny rejstříky. 10

11 , obsahující dohody mezi poddanými, svatební a kupní smlouvy, písemnosti ohledně dluhů i vyjednávání pozůstalostí. 21 Ve všech těchto písemnostech se ženy objevují v nejrůznějších rolích: jako dědičky, nevěsty vstupující do manželství, spolumajitelky či držitelky usedlostí, správkyně sirotčího majetku, výměnkářky či matky nastupujících hospodářů. 22 Postupně se vyčleňovala agenda ohledně pozůstalostních řízení. 23 Zde se vdovy objevují ve dvou možných situacích, buď jako dědičky zesnulých manželů, nebo (poměrně zřídka) jako testátorky a původní majitelky rozdělovaného jmění. Inventární soupisy jmění umožňují také pohled do majetkového zázemí a každodennosti venkovských rodin. Tyto prameny jsou velmi přínosné, protože vyřízení pozůstalosti po zesnulém bylo povinné pro všechny vrstvy obyvatelstva, díky čemuž je možné nahlédnout i do chudších domácností domkářů a podruhů. Údaje získané excerpcí pramenů byly vkládány do jmenné počítačové databáze. Základem pro vytvoření záznamu v této databance byla kombinace údajů z úmrtních matrik, 24 ve kterých je v ideálním případě zaznamenána smrt obou členů manželského páru. 25 Tyto dva záznamy poskytly řadu informací: jméno vdovy a jejího partnera či partnerů, jejich úmrtní věk, místo, kde dožili, povolání, kterým se zabývali. Data byla dále doplňována, především o okolnosti sňatku, informace o sociálním zařazení, místu bydliště, dětech narozených v manželství. Zaznamenávány byly údaje o majetkoprávních vztazích členů rodiny a jejich ekonomickém zázemí, získané excerpcí pozemkových knih, pozůstalostí a svatebních smluv NA Praha, APA, VS Nový Rychnov, inv. č , sign. 191 Pelhřimov 193 Pelhřimov. 22 Nevýhodou pozemkových knih je orientace na majitele usedlostí a jejich rodiny, o situaci chudších vrstev společnosti poskytují jen velmi málo informací. Například svatební smlouvy byly obvykle uzavírány především mezi sedláky, případně chalupníky. Jana MRÁZKOVÁ, Přislibujou sobě věrnost, lásku a upřímnost až do smrti zachovati. Vliv rodiny a přátel na volbu životního partnera panství Třeboň na konci 18. a počátkem 19. století, HD 29, 2005, s Dochovaly se knihy kšaftů a pozůstalostí z let : NA Praha, APA, VS Nový Rychnov, inv. č , sign. 201 Pelhřimov 204 Pelhřimov. Využít lze i poměrně velké množství spisů z let : Tamtéž, inv. č. 1513, kart Spisy jsou řazeny podle let do fasciklů, přičemž každý spis nese exhibiční číslo. Soubory spisů pro některé roky mají dochované elenchy, které někdy nesou jmenný rejstřík projednávaných pozůstalostí. V rámci pozůstalostního řízení se v ideálním případě dochoval úvodní formulář (často v podobě elenchu spisu), kšaft či jeho parafráze, inventář pozůstalosti zemřelého a výkaz ohledně rozdělení majetku, případně zápisy dalších projednávání pozůstalosti. 24 Podobný postup využívá například Alain BIDEAU, A demographic and social anylysis of widowhood and remarriage: The example of the castelany of Thoissey-en-Dombes, , Journal of family history, 1980, s Excerpce matrik zemřelých byla zahájena v nejzazším možném momentě, tedy v roce 1785 a dovedena do roku Rok 1855 byl zvolen jako konečný, protože z tohoto období pochází poslední ze zpovědních seznamů, důležitých pro výzkum struktur domácností. V tomto období navíc utichá výpovědní schopnost gruntovních knih a dalších pramenů. 26 Ve své finální podobě databáze obsahuje jména 641 žen, které během svého života alespoň jednou ovdověly. Bohužel u řady žen nebylo možno dohledat všechny údaje, přičemž nej- 11

12 Každý záznam je tak výsledkem analýzy celé řady pramenů a kombinací informací v nich obsažených. 27 Využívané prameny výrazně ovlivňují metodologické postupy, které lze při studiu dějin (ovdovělých) venkovských žen využívat. Ženy přirozeně hrají klíčovou úlohu v otázkách kladených historickou demografií. Jejich nevýhodou je velká zobecňující tendence, jež na místo skutečných bytostí staví jakousi průměrnou ženu. Mnohem zajímavější je kombinace historickodemografických přístupů s pečlivým prosopografickým výzkumem směřujícím k výzkumu životních cyklů a dějin rodiny. 28 Velmi přínosné jsou postupy historiků sociálních dějin, kteří v souvislosti s hospodářskými tématy začali zkoumat problematiku pozemkové držby, majetkového zázemí a s tím související otázky dědické praxe, předávání usedlostí, sňatkových strategií a sociální mobility. 29 Tímto způsobem lze odpovědět nejen na statistické otázky, týkající se počtu vdov, délky trvání manželství a vdovství, věku při ovdovění a počtu dětí v rodině. Je možné zkoumat majetkovou situaci a rodinné zázemí těchto žen i další aspekty jejich života před a po ovdovění. Výzkum sociální praxe obyvatel venkova je velmi důležitý také proto, že ukazuje, jakým způsobem se její aktéři dokázali vyrovnat s obvyklými normami, obejít je či uzpůsobit natolik, aby lépe naplňovaly jejich představy o vlastním životě. Koncept sociálních dějin svou snahou začlenit do historie obyčejné lidi uvolnil v sedmdesátých letech 20. století prostor také pro výzkum dějin žen. 30 V polovině častějším důvodem je neúplnost pramenů ze staršího období nebo odchod ženy mimo zkoumaný prostor. 27 Vzhledem k uvedené skutečnosti u jednotlivých příběhů je odkazováno pouze na pramen, který je pro jeho rekonstrukci klíčový, nikoli na všechny prameny, ve kterých se dotyčné osoby objevují. 28 Zásadní je v tomto smyslu metoda rekonstrukce dějin, jejíž postupy přibližuje například: Eduard MAUR, Na okraj francouzských metod historickodemografického bádání, HD 2, 1968, s Z novějších prací českých autorů lze výběrově jmenovat: Josef GRULICH, Poddanská nemovitost a dědické právo na Táborsku. Vřesecká rychta v letech , Jihočeský sborník historický (dále JSH) 65, 1996, s ; Týž, Převody poddanských nemovitostí a migrace obyvatelstva na jihu Čech. Situace na Chýnovsku v druhé polovině 17. a 18. století, Studie k sociálním dějinám (dále SSD) 6, 2000, s ; Dana ŠTEFANOVÁ, K aspektům role příbuzenských vztahů a majetkových transakcí. Situace na frýdlantském panství v letech , HD 22, 1998, s ; Alice KLÁŠTERSKÁ-VELKOVÁ, Forma sociálního zabezpečení na vesnice v 18. a 1. polovině 19. století (Výměnek v pozemkových knihách vesnice Kůty u Šťáhlav), HD 21, 1997, s ; Táž, Výběr partnera a sňatkový věk dědiců venkovských usedlostí na Šťáhlavsku a jejich sourozenců v 18. a na počátku 19. století, HD 22, 1998, s ; Táž, Výzkum sociální mobility na příkladu osob narozených v letech na panství Šťáhlavy, HD 27, 2003, s ; Táž, Fenomén stáří ve venkovské společnosti na přelomu 18. a 19. století, SSD 6, 2001, s Spojení sociálních a ženských dějin zdůrazňuje: Laura Lee DOWNS, From women s history to gender History, in: Stefan BERGER Heiko FELDNER Kevin PASSMORE (edd.), Writing history. Theory and practice, London 2003, s ; Dana MUSILOVÁ, Možnosti uplatnění gender v sociální historiografii, SSD 8, 2001, s

13 sedmdesátých let se tak objevil koncept genderu, který rozlišují mezi biologickým pohlavím a kulturně podmíněnou představou feminity či maskulinity a předpokládá především výzkum vztahů mezi pohlavími. 31 Dějiny venkovských vdov jsou poněkud opomíjenou součástí dějin žen. Absence pramenů osobní povahy vylučuje zkoumání pocitů vdovy, nebo soukromé pohnutky, které ovlivňovaly její rozhodování. Je ale možné se ptát, jaký byl další život této ženy. Zůstala sama, nebo znovu vstoupila do manželství? Pokud se neprovdala, odešla do ústraní na výměnek, nebo se ujala role hlavy rodiny a řízení usedlosti? Bylo samostatné hospodaření ovdovělé ženy krátkodobým východiskem z nouze nebo dlouhou a významnou životní etapou? Do jaké míry se změnila ekonomická situace ženy po smrti manžela? Jak vypadaly domácnosti ovdovělých žen? Zajímavé je také srovnání každodennosti vdov se situací žen žijících jinou fázi životního cyklu, tedy manželkami a neprovdanými ženami. Genderová perspektiva nabízí otázky ohledně postavení vdov ve venkovské společnosti především vůči mužům hospodářům a vdovcům. 32 Otázka druhého sňatku ovdovělých žen je také velmi zajímavá. Jaké ženy znovu vstupovaly do manželství? Po jak dlouhé době? Čím byl druhý sňatek limitován? Jaký vliv měl na jeho uzavření věk ženy, její majetková situace a rodinné zázemí? Za jaké muže se vdovy vdávaly? Byly žádanými nevěstami a mohly si novým sňatkem polepšit, nebo naopak neměly na výběr? Předcházející úvahy směřující především k osudům konkrétních lidí vymezují další významné metodologické východisko, totiž mikrohistorickou metodu výzkumu, která umožňuje zaostřit pohled na jednotlivce a jeho sociální síť. Mikrohistorii je nutné chápat především jako vědu o skutečném životě, 33 která každou sociální akci nahlíží jako výsledek individuálního jednání, výběru a rozhodování tváří v tvář dobové normativní realitě. 34 V tomto pojetí jsou společnost a sociální vazby studovány nikoli jako výsledek daných skutečností, ale jako proměnlivé individuální vztahy existující mezi stále se měnícími okolnostmi. Mikroanalytický postup vychází z makroanalýzy, sledované detaily nepřestávají být součástí určité struktury. V případě venkovského obyvatelstva lze pro objasnění celospolečenského kontextu využívat statistické metody, výzkum rodinných struktur, ekonomických vztahů re- 31 O evoluci vedoucí od feminismu přes dějiny žen ke genderu blíže: Joan W. SCOTT, Women s History, in: Peter BURKE (ed.), New perspektives on historical writing, Cambridge 1992, s ; Daniela TINKOVÁ, Žena prázdná kategorie? Od (wo)men s history k gender history v západoevropské historiografii posledních desetiletí 20. století, in: Kateřina ČADKOVÁ Milena LENDEROVÁ Jana STRÁNÍKOVÁ, (edd.), Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století v zajetí historiografie. (Sborník příspěvků z IV. pardubického bienále dubna 2006), Pardubice 2006, s Výzkumu mužského vdovectví nebyla věnována takřka žádná pozornost ani světové historiografii. I. BLOM, The history of widowhood, s Josef GRULICH, Zkoumání maličkostí (Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie), ČČH 99, 2001, s Giovanni LEVI, On microhistory, in: Peter BURKE (ed.), New perspektives on historical writing, Cambridge , s

14 gionu i lidové kultury. 35 Zkoumání maličkostí v žádném případě nelze zaměňovat s ilustrativním přístupem. 36 II. Venkovské vdovy na přelomu 18. a 19. století Raný novověk vytvořil nepříliš příznivý pohled na ovdovělé ženy a zdá se, že většina badatelů tento pesimismus sdílí. Ženy, které ztratily manžela, byly považovány dílem za veselé vdovy, dílem za obtížné a potřebné členy městské či venkovské společnosti. 37 Historikové soudí, že vdovství znamenalo neodvratný sociální propad, chudobu a někdy i existenční potíže. 38 Lynn Abramsová uvádí, že ať už bylo ekonomické zázemí ovdovělé ženy jakékoli, její nové postavení po manželově smrti nestálo za nic. 39 Vdovy měly nejednoznačné postavení, protože ovdovění znamenalo získání nezávislosti ve světě, kde ženy měly být závislé. Společnost hodnotila a rozdělovala ženy podle jejich manželského statutu a očekávala, že by měly být podřízeny mužské autoritě, tedy otci nebo manželovi. Osamělé vdovy, jakožto ekonomicky nezávislé, sexuálně zkušené a nadto zbavené dohledu muže, překračovaly obvyklou genderovou roli a bývaly tudíž podezřelé. 40 Ovdovělé ženy měly často potíže se získáním obživy pro sebe a své děti. 41 Snesitelnější se jejich postavení jeví pouze ve srovnání s nikdy neprovdanými starými pannami. V porovnání s nimi měly vdovy přece jen veřejné a nezávislé místo v patriarchální společnosti raného novověku. 42 Z těchto důvodů byl přijímán názor, že pro ovdovělou ženu je lépe vstoupit do nového manželství. Především mladé, bezdětné a zajištěné vdovy byly zároveň žádanými partnerkami. Názory historiků na problematiku nových manželství vdov zpravidla nebývají příliš optimistické. Hovoří o domluvených sňatcích, necitovosti 35 Georg G. IGGERS, Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002, s Naopak, podrobnou a náročnou analýzu, kterou mikrohistorie předpokládá, plně vyjadřuje výrok Jacquese Revela: Why make things simple when one can make them complicated. K Revelově názoru na mikrohistorii blíže G. LEVI, On microhistory, s M. E. WIESNER, Women and gender, s ; L. ABRAMSOVÁ, Zrození, s V českém prostředí je výzkum názorů na vdovy a vdovství teprve v počátcích, srov. Pavel KRÁL, Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004, s A. FAUVE CHAMOUX, K historii vdov, s. 25; Martin RHEINHEIMER, Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti , Praha 2003, zejména s L. ABRAMSOVÁ, Zrození, s M. E. WIESNER, Women and gender, s Očekávané postavení ženy v raně novověké společnosti vyjadřuje výraz, že žena měla být married or to be married. 41 Tento problém je patrný i pramenech týkajících se farnosti Nový Rychnov. Dochovány jsou tři seznamy příjemců příspěvků na chudé z let 1818, 1853 a 1855, ze kterých je patrné, že většinu almužen získávaly osamělé ženy. MZA Brno SOkA Pelhřimov, Vikariátní úřad Pelhřimov, inv. č. 304, kart. 35; Tamtéž, FÚ Nový Rychnov, inv. č. 81, kart Amy M. FROID, Never married. Single women in early modern England, Oxford 2007, s

15 či brutalitě manželských svazků. 43 Někteří dokonce považují schopnost uzavřít druhý sňatek za základní předpoklad vdovství. 44 Je ovšem možné přijmout i opačný názor, podle kterého záleželo rozhodnutí pro nebo proti novému sňatku především na ženě samotné a jejích osobních schopnostech a preferencích. 45 Vědomí zodpovědnosti a případných rizik jistě velmi ztěžovalo postup ovdovělé ženy. Vdova musela zvážit nejen své osobní preference, ale také majetkovou a sociální situaci, dobové konvence a především potřeby a názory rodiny. Vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo sice rozhodování vdovy o vlastním osudu do značné míry samostatné, málokdy však mohla ovdovělá žena jednat opravdu svobodně. To však neznamená, že by jednání ovdovělých venkovanek schematicky odpovídalo demografickým, právním a majetkovým okolnostem. Naopak při sledování konkrétních případů je zřejmé, že svá rozhodování pružně přizpůsobovaly rodinným a sociálním poměrům. V jejich chování je možné sledovat osobní a rodinné strategie, které měly vdově a její rodině napomoci nejen přežít, ale také naplnit představy o vlastním životě. Klíčovou roli v postavení ovdovělé ženy hrálo ekonomické zajištění, tedy majetek a ženin právní nárok k němu. Na konci 18. století se český venkov do značné míry řídil pravidly Koldínova zákoníku. 46 Ve venkovské právní praxi se uplatňovalo především majetkové společenství členů rodiny. 47 Změny v právním postavení obyvatel venkova přinesla především osvícenská epocha. V roce 1787 vešel v platnost dvorský dekret, který oproti dřívějším zvykům preferoval nejstaršího syna jakožto hlavního dědice zemřelého hospodáře. Toto nařízení bylo zdůvodněno častými sňatky matek osiřelých, nezletilých dědiců. Kvůli nim docházelo de facto ke zcizování gruntů otčímy, jejichž pravomoci měly být celkově oslabeny. 48 Podle následujících dodatků ovdovělá matka dospělého syna měla povinnost mu grunt předat, což do značné míry omezilo výhlídky ovdovělých žen na nový sňatek. 49 Zmíněná nařízení se však v praxi patrně neosvědčila, protože patent císaře Leopol- 43 Jeremy BOULTON, London widowhood revisited: the decline of female remarriage in the seventeenth and early eighteenth centuries, Continuity and change 5, 1990, s B. A. HOLDERNESS, Widows in pre-industrial society: an essay upon their economic functions, in: Richard M. SMITH (ed.), Land, kinship and life-cykle, Cambridge 2002, s A. VELKOVÁ, Sebevědové nebo zoufalé, s , V této souvislosti lze zmínit především preferovanou výšku obvěnění tzv. třetinou výš a třetinový dědický podíl určený pro vdovce i vdovu. Další variantou bylo vzdání statku mezi manželi, které do budoucna znamenalo rovné dědické díly pozůstalého manžela s dětmi. V případě nového sňatku měla vdova vydělit z pozůstalosti svůj díl a složit podíly sirotkům, které samozřejmě nesměla šidit. Josef JIREČEK (ed.), M. Pavel Kristián z Koldína, Práva městská království českého a markrabství moravského spolu s krátkou jich sumou, Praha 1876, s ( CXXXVII CLIX). 47 Vladimír PROCHÁZKA, Česká poddanská nemovitost v pozemkových knihách 16. a 17. století, Praha 1963, s Josef KALOUSEK, Řády selské a instrukce hospodářské , Archiv český 25, Praha 1910, s , A. VELKOVÁ, Výběr partnera, s

16 da II. z roku 1791 ustanovil rovná práva vdovců a vdov k držení selské usedlosti. 50 Ovdovělé hospodyně se mohly rozhodnout, zda a kdy předají grunt svým nástupcům. Ženy tedy byly zákonem uznány za schopné postavit se do čela usedlostí a zároveň vychovávat své mladší děti, které tak měly patrně lepší pozici, než kdyby žily s matkou na výměnku u staršího sourozence. Tento přístup potvrdil i občanský zákoník z roku 1811, který sice v mnoha ohledech preferoval patriarchální rodinné vztahy, ale zároveň přiznával ženám odpovědnost za výživu dětí v případě neschopnosti či nepřítomnosti otce. 51 V souvislosti s devatenáctým stoletím bývá často zmiňována teorie oddělených sfér, která vycházela z novodobého zákonodárství, předpokládala dostatečnou výdělečnou činnost muže a odsunovala ženu do prostředí domova. 52 Etnografické prameny však dokazují, že venkovské ženy měly mnohem více povinností než jen péči o domácnost a potomstvo. Staraly se o dobytek, účastnily se polních prací, vykonávaly celou řadu namáhavých činností a ze své práce měly i samostatný příjem. 53 V případě malých hospodářství bez čeledi se rozdíly mezi mužskou a ženskou prací do značné míry stíraly, ženy navíc přebíraly mužovy povinnosti vždy, když to bylo nutné. 54 Venkovské hospodyně byly tedy již za manželova života dobře obeznámeny s pracemi na usedlosti a byly schopny alespoň dočasně řídit její chod. V tomto ohledu měly možná lepší postavení než městské ženy této doby, které obvykle neměly možnost samostatného výdělku a byly závislé na manželově zaměstnání či penzi. 55 Ve venkovské společnosti bylo postavení ženy určováno především smlouvami vzniklými v rámci její rodiny. Klíčová byla svatební smlouva, která stanovovala právní nárok ženy k usedlosti a předjímala situaci vzniklou při úmrtí jednoho z manželů. 56 Podíl byl určen výší ženina věna v poměru k ceně gruntu. Některým ženám byl určen díl ve výši zánosu, jiným ženich připisoval celou svou usedlost. Pro případ potenciálního ovdovění byla ideální varianta, kdy žena byla dědičkou 50 J. KALOUSEK, Řády selské, s Allgemeines bücherliches Gesetz für die gesammten deutschen Erbländer der Oesterreichischen Monarchie, Wien 1811, Erste Theil, , Přelomový byl tomto smyslu francouzský Code civil z roku 1804, z něhož vycházel i rakouský občanský zákoník z roku Philippe ARIÉS Georges Duby (edd.), Histoire de la vie privée 4. De la Revolution á la Grande Guerre, Paris 1987, zejména s , J. A. PROKŮPEK, Jak se hospodařilo na venkovských hospodářstvích v XIX. a na počátku XX. století. Vzpomínky a úvahy, Časopis pro dějiny venkova 18, 1931, č. 1, s K vytyčení mužských a ženských prací na venkově a stírání rozdílů mezi nimi blíže Heide WUNDER, Arbeiten, Wirtschaften, Haushalten: Geslechterverhältnisse und Geschlechterbeziehungen im Wandel der deutschen Agrargesellschaft des 18. und 19. Jahrhunderts, in: Reiner PRASS Jürgen SCHLUMBÖHM Gérard BÉAUR Christophe DUHAMELLE (edd.), Ländische Gesellschaften in Deutschland und Frankreich, Jahrhundert, Göttingen 2003, s L. ABRAMSOVÁ, Zrození moderní ženy, s J. MRÁZKOVÁ, Přislibujou, s

17 usedlosti svého otce, nebo byla zapsána jako spolumajitelka gruntu. Například Terezie rozená Bendová ztratila prvního manžela roku 1830, po pouhých pěti letech manželství. Její tchán, novorychnovský rychtář, nebyl schopen vyplatit Terezii ani její dceru. Vdova grunt zdědila a v krátké době sem přivedla svého druhého manžela. Když pak ovdověla znovu, usedlost samozřejmě zůstala v jejích rukou a Terezie se v jednačtyřiceti letech provdala potřetí. 57 Někdy ovšem žena zajištěných výhod z nejrůznějších důvodů nevyužila. Selka Kateřina Hernová, ovdovělá roku 1816, měla zajištěn poloviční podíl na poměrně bohatém gruntě svého muže v Novém Rychnově. V souladu s jeho poslední vůlí se svého postavení hospodyně zřekla ve prospěch nejstaršího syna Josefa a spokojila se výměnkem a podílem 72 zlatých. Usnadnila tak mladému hospodáři nástup do čela usedlosti i vyplácení podílů pro ostatní, dospělé děti. 58 Zrušení svatební smlouvy však nemuselo být vždy dobrovolným přáním vdovy, která mohla být k odstoupení i donucena. Magdalena Strnadová byla ve svatební smlouvě uzavřené ustanovena jako dědička manželovy chalupy v Milíčově. Když o tři roky později Tomáš Strnad zemřel, Magdalena se do čela usedlosti nepostavila. Byl jí pouze vyplacen její zános a dědický podíl po manželovi, avšak hospodářem nadále zůstal Tomášův otec Jakub. Tchán argumentoval tím, že z chalupy vyživen býti musí, a nejenom on, nýbrž i taky jeho bratři a děti na tý chalupě jejich podíly k pohledávání mají a tím pádem nemůže Magdaleně vyplnit vejminky svatebních smluv. Za Jakubovým jednáním zřejmě stála také obava z případného sňatku mladé vdovy, čímž by se usedlost dostala do cizích rukou. 59 Situace daná svatební smlouvou se měnila po narození dětí, které měly nárok na vyplacení podílu po zemřelém rodiči. Svůj díl měly buď pojištěn na nemovitosti, nebo jim byl složen do sirotčí kasy. Poměry na usedlosti, dědice a postavení vdovy určoval především kšaft umírajícího hospodáře. Stanovil dědice, který měl po nástupu do čela usedlosti vyplatit ostatní sourozence a matce buď dát její podíl, nebo jí zajistit výměnek. Nejčastější variantou bylo rozpočtení pozůstalosti na rovné díly mezi vdovu a děti, v některých případech měla ovdovělá žena nárok na navrácení části svého věna, například kusu dobytka. Někdy jí byl pouze přiřčen výměnek. V případě absence dospělého potomka se vdova stávala prozatímní hospodyní, která měla usedlost udržet do zrostu dědice. 60 Pomoci jí měl poručník dětí, jehož názory musela respektovat. Mohla se znovu provdat s podmínkou, že v době dosažení zletilosti potomka bude muset hospodářství předat. I dočasné držení usedlosti dávalo prozatímnímu hospodáři dostatečnou příležitost pro zisk, což činilo sňatek s vdovou poměrně lukrativním. Navíc bylo možné obejít nástupnické právo dědiců 57 NA Praha, APA, VS Nový Rychnov, inv. č. 1457, sign. 192 Pelhřimov, fol. 12 ab; Tamtéž, inv. č. 1458, sign. 193 Pelhřimov, fol. 71 b 72 b. 58 Tamtéž, inv. č. 1459, sign. 201 Pelhřimov, fol. 197 ab. 59 Tamtéž, inv. č. 1456, sign. 191 Pelhřimov, fol. 111 ab, 138 a 139 b. 60 O vdovském nedílu a majetkovém společenství ovdovělé matky s dětmi blíže: V. RPOCHÁZKA, Česká poddanská nemovitost, s

18 a živnost od nich odkoupit, jak to učinil roku 1801 Vojtěch Jaroš z Milíčova. Jeho zesnulá žena Mariana měla z prvního manželství dvě dcery, které měly zdědit otcovskou usedlost. Vojtěch jim vyplatil vedle věna i dědictví po matce a každé přidal ještě 30 zlatých jako odstupné. Jednání otčíma s nevlastními dcerami proběhlo hladce jistě i proto, že Vojtěch obě od maličkosti vychoval a také provdal. 61 V nejkomplikovanější situaci se patrně ocitaly ženy podruhů, kteří obživu pro své rodiny zajišťovali řemeslnou či námezdní prací a vlastní majetkové zázemí jim takřka chybělo. Podobně vratké postavení měly i vdovy po zaměstnancích vrchnosti, které nedisponovaly žádnými prostředky skýtajícími možnost obživy. Vdova po myslivci Janu Horáčkovi zdědila roku 1811 celou pozůstalost v hodnotě 61 zlatých, což bylo ještě méně, než její zános do manželství. Kateřinina situace byla ovšem usnadněna dospělostí všech čtyř dětí. Dožila u syna Františka, který převzal otcovu myslivnu. 62 Ve všech případech byla vdova v období po manželově smrti hlavou domácnosti. Ležela na ní zodpovědnost za vyřízení pozůstalosti, udržení chodu usedlosti, výchovu a zaopatření mladších dětí. Především se musela samostatně rozhodnout o svém dalším osudu, s vědomím, že její jednání může poznamenat i životy jejích potomků. Převážně starším ženám se jako nejschůdnější varianta jevila rezignace na úkoly a postavení hospodyně a odešly na výměnek. Mnohé vdovy pojaly svou novou situaci jako určitou výzvu a postavily se do čela své usedlosti, s rizikem, že na udržení hospodářství nebudou stačit. Jiné volily rychlé uzavření nového manželství, které zajistilo jim partnera a statku hospodáře. Řada žen prošla po svém ovdovění i několika z těchto životních etap. Alice Velková soudí, že zejména samostatné hospodyně lze označit jako soběstačné, sebevědomé a snad i emancipované. S tímto názorem je možné souhlasit, i když ani sebevědomá a schopná žena nemusela rezignovat na další partnerské vztahy. Zároveň je jisté, že řada vdov se patrně příliš spokojeně a emancipovaně necítila. Šance začít nový život mohla být poznamenána smutkem ze ztráty partnera, obavami ze zchudnutí a neschopnosti zajistit své děti. Získání samostatnosti mohlo být důsledkem dokonce několika úmrtí. Roku 1811 ovdověla Mariana Vytisková z Trsova. Šestapadesátiletá žena by byla možná ráda odešla na výměnek a předala chalupu některému ze dvou dospělých synů. Oba však bojovali v napoleonských válkách a v době otcovy smrti byl Karel mrtev a Matěj nezvěstný. Vdova tak musela usedlost udržet do dospělosti devítiletého Matouše. Svou situaci vyřešila novým sňatkem a lze se domýšlet, že získání svobody poznamenané tragickou smrtí dvou synů bylo pro Marianu spíše neštěstím NA Praha, APA, VS Nový Rychnov, inv. č. 1456, sign. 191 Pelhřimov, fol. 8 a 10 b. 62 Tamtéž, inv. č. 1459, sign. 201 Pelhřimov, fol. 159 a. 63 Tamtéž, fol. 148 a 149 b.

19 Ze statistického hlediska bylo vdovství poměrně častou záležitostí, přičemž vdov bylo v populaci více než ovdovělých mužů. 64 Větší obvyklost či rozšíření ženského vdovství oproti mužskému vdovectví lze doložit i etymologicky. 65 Tento jev je možné zdůvodnit souhrou několika okolností běžných ve starších populacích. Je to především fakt, že ženy zpravidla vstupovaly do manželství mladší než muži, 66 a odlišný průměrný úmrtní věk, který byl u žen vyšší než u mužů. 67 Vzrůstající naděje na dožití v 19. století způsobila, že počet mladých vdovců a vdov se snižoval a vdovství se postupně stalo synonymem stáří. 68 Ovdovělí muži navíc častěji než ženy uzavírali nová manželství. Jejich šance na sňatkovém trhu byly méně omezeny věkem, měli méně nejisté postavení ve vztahu ke svému majetku a v neposlední řadě potřebovali hospodyni a matku pro své děti. 69 Tyto jevy jsou doložitelné i pro populaci panství Nový Rychnov ve zkoumaném období. Statisticky byl věk, ve kterém se ženy stávaly vdovami, poměrně vysoký, stejně jako délka trvání manželství. 70 Při podrobnějším zkoumání je však patrné, že řada žen ztratila manžela relativně mladá. Ukazuje se, že tvrzení stavící vdovství naroveň pokročilému věku je značně nepřesné, protože více než čtvrtina zkoumaných žen ovdověla před svými čtyřicetinami. 71 Většina z nich se znovu vdala, ale jak ukazuje tabulka č. 1, snaha a možnosti uzavřít nové manželství se s vyšším věkem ženy výrazně snižovala. Svou roli tu sehrály i biologické aspekty, především zdravotní a fyzický stav. Pro muže čekajícího na potomka nebyl lákavý sňatek se ženou, která již překonala plodné období. Není však pravdou, že by vdo- 64 I. Blom, The history of widowhood, s. 193; Kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, s Ve většině evropských jazyků, stejně jako v češtině, je slovo vdovec odvozováno od termínu vdova. Na tento aspekt upozorňuje M. E. WIESNER, Women and gender, s Sonda do demografických poměrů městečka Nový Rychnov ukázala, že průměrný věk žen při prvním sňatku se během celé první poloviny 19. století pohyboval mezi 19 a 24 lety, zatímco u mužů bylo obvyklé oddálit vstup do manželství až za hranici plnoletosti, tedy čtyřiadvaceti let. 67 Přesná čísla lze s ohledem na nepřesnosti starších matrik určit až pro novější období, pro sedmdesátá léta 19. století bylo propočteno, že dvacetiletý muž měl naději na dožití 58,6 a žena 60 let života. Kolektiv autorů, Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998, s Na tomto trendu mnoho nezměnila ani doložená nadúmrtnost žen v reprodukčním období života. P. HORSKÁ M. KUČERA E. MAUR M. STLOUKAL, Dětství, rodina a stáří, s I. BLOM, The history of widowhood, s Výměna genderových rolí možná pouze v případě, že žena vykonávala povinnosti muže. Naopak muž konající ryze ženské práce by si zadal. O. HUFTON, Frauenleben, s Statisticky byl věk, ve kterém se ženy stávaly vdovami, bezmála 50 let. Údaje potřebné pro výpočet délky trvání prvního manželství se podařilo zjistit jen u 228 žen, které průměrně strávily v prvním manželství 22,2 roku. Minimálně 26 žen bylo za svého muže provdáno déle než 40 let. Ze 108 žen, které se znovu vdaly, byla délka prvního manželství zjištěna u 51, trvalo průměrně 8,8 roku. U 52 podruhé provdaných žen bylo možno zjistit délku trvání druhého manželství, totiž 24,0 let. Průměrný věk v případě druhého ovdovění byl 57,0 let. 71 Tuto problematiku bylo možno zkoumat u 468 žen, 49,1 % z nich ovdovělo před padesátým rokem života. Věk žen při ovdovění přibližuje tabulka č

20 vy, které překročily čtyřicítku, byly neprovdatelné. Byl zmíněn případ Mariany Vytiskové. Jinak vypadala situace Rosiny Uhlířové z Řeženčic, která ovdověla roku 1845 v 57 letech. V té době už žila se svým o 19 let starším mužem na výměnku u jeho syna Martina. Po šesti letech vdovství se třiašedesátiletá Rosina znovu vdala a přestěhovala se ke svému novému manželovi do Rohozné. Její osud je poněkud netypický, ale ukazuje, že uzavření druhého manželství nebylo nutně podmíněno věkem, ale mohlo záviset především na osobních zájmech a preferencích. 72 Důležitý aspekt, který mohl předznamenat vdovství, byl věkový rozdíl mezi manžely. Ten se samozřejmě zvyšoval v případě, že jeden z partnerů již dříve ovdověl a stávající manželství bylo jeho několikátým v pořadí. 73 Tabulka č. 2 podrobněji ukazuje tuto problematiku v případě žen, u kterých bylo možno zjistit věkový rozdíl mezi nimi a jejich partnery v prvním a druhém manželství. Je zde patrná velmi podstatná změna, protože zatímco v prvním svazku byly ženy v drtivé většině případů mladší než jejich manželé, druhé manželství velmi často uzavíraly s mladšími muži. Výrazně ubylo především párů, kde byl mezi manžely generační věkový rozdíl. 74 U řady žen lze v případě druhého sňatku spatřovat i určitou kompenzaci, neboť po letech strávených s výrazně starším partnerem si jako druhého manžela vybraly muže své generace, nebo dokonce mladšího. Důvodem mohla být například snaha získat hospodáře pro usedlost nebo touha po dětech. 75 Věkový rozdíl mezi vdovou a jejím novým partnerem byl do značné míry určen tím, zda si brala vdovce nebo svobodného muže. Obecně platí, že většina sňatků byla uzavírána mezi svobodnými lidmi a že ovdovělé ženy uzavíraly nová manželství méně často než muži ve stejné situaci. 76 Vdovce si vzalo třicet osm vdov, tedy zhruba třetina žen vstupujících do druhého manželství. O deseti z nich platí, že i svůj první sňatek uzavřely s ovdovělým mužem. Proč si některé ženy pro 72 MZA Brno SOkA Pelhřimov, FÚ Nový Rychnov, inv. č , kniha č Zatímco u žen, které ovdověly, je jméno prvního manžela v pramenech důsledně zapisováno, u mužů zmínky o případném předchozím ovdovění často chybí. Tento problém, spolu s absencí matričních záznamů před rokem 1785, způsobuje, že evidence vdovců je patrně neúplná. Ze souboru 641 zkoumaných žen byly 62 poprvé prokazatelně provdány za vdovce. 74 Zatímco první manželství více než třetina žen strávila s mužem více než o 10 let starším, ve druhém manželství nastala podobná situace v necelých 18 % případů. V případě prvního manželství si 15 žen vzalo partnera o více než dvacet let staršího, přičemž osm z nich žilo s mužem starším o více než 30 let. Co se týče druhých sňatků, jen v pěti případech byl věkový rozdíl mezi manželi více než dvacetiletý (nejvýše 27 let). 75 Jedenáct z patnácti žen, které se znovu vdaly poté, co první manželství strávily s mužem o více než 20 let starším, nemělo děti. Čtyři z nich se v druhém manželství potomků dočkaly. 76 Ve zkoumaném vzorku obyvatelstva v % případů vstupovali do manželství snoubenci dosud svobodní. Sňatky vdovců se svobodnými dívkami se pohybovaly mezi 7 22 %, ve 2 7 % případů bylo manželství uzavíráno mezi vdovou a mládencem. Nejméně obvyklé byly sňatky mezi dvěma ovdovělými osobami, tvořily v průměru kolem 2 % případů. Výzkum byl proveden pro jednotlivá pětiletá období v rozmezí let na základě knih Examina sponsorum. MZA Brno SOkA Pelhřimov, FÚ Nový Rychnov, inv. č L. FIALOVÁ P. HORSKÁ M. KUČERA E. MAUR, Dějiny obyvatelstva, s

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009

Žena a muž v rodině a trhu práce. XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 Žena a muž v rodině a trhu práce XXXIX konference České demografické společnosti Praha 27. května 2009 1 Ludmila Fialová: Proměna funkcí rodiny v historické perspektivě 2 Úvod: Rodina je obecně považována

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

Rodinný archiv Valentů Inventář

Rodinný archiv Valentů Inventář Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Valentů 1850 1943 Inventář č. EL NAD: 20254 Číslo AP: 599 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Obyvatelstvo panství Škvorec v 18. a 19. století

Obyvatelstvo panství Škvorec v 18. a 19. století Obyvatelstvo panství Škvorec v 18. a 19. století Diskusní večer ČDS KDGB PřF UK, 11.12.2013 Barbora Kuprová bara.kuprova@gmail.com Obsah Panství Škvorec Sledované období (1750 1869) Prameny Metody práce

Více

Základní devítiletá škola Boněnov

Základní devítiletá škola Boněnov Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Boněnov 1951-1963 Inventář Číslo listu NAD: 868 Evidenční pomůcka č. 29 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce fondu...3 II. Vývoj

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Pracovní list je zaměřen na rodinné vztahy. V úvodní části si žáci zopakují znalosti

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

Tab.1. Koeficienty použité pro přepočet dochovaných údajů na hodnoty odpovídající celkovým ukazatelům. Čechy Zemřelí Narození rok muži ženy živě mrtvě

Tab.1. Koeficienty použité pro přepočet dochovaných údajů na hodnoty odpovídající celkovým ukazatelům. Čechy Zemřelí Narození rok muži ženy živě mrtvě Úvod Obsah předkládané publikace tvoří rekonstruovaná data o přirozeném pohybu obyvatelstva českých zemí v letech 1914-1918. Přestože tyto údaje byly zpracovány již po 2. světové válce Státním úřadem statistickým

Více

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016 ov63 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 6 8 29 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 6

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Český (Čekoslovenský) časopis historický - dějiny Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Bouček, Jaroslav, 1952- Jan Slavík

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům). Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_04_Marie Terezie Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝŠE PŘÍJMU OBDRŽENÉHO V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ, Ž JE KOMPETENTNÍ

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Formy soužití Registrované partnerství

Formy soužití Registrované partnerství Formy soužití Registrované partnerství Bc. Kateřina Pavlů Formy soužití 1 Registrované partnerství Partnerský život život ve dvou Manželství Nesezdané soužití (partnerské soužití) Homosexuální vztahy registrované

Více

Záložna - Kampelička Hřešihlavy EL NAD č.: 455 AP č.: 205

Záložna - Kampelička Hřešihlavy EL NAD č.: 455 AP č.: 205 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Záložna - Kampelička Hřešihlavy 1908-1953 Inventář EL NAD č.: 455 AP č.: 205 Petr Zárobský, Mgr. Hana Hrachová Rokycany 2007 Obsah Úvod:

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Místní školní rada Roupov

Místní školní rada Roupov Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Roupov 1897-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 344 Evidenční pomůcka č. 392 Jana Mašková Blovice

Více

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY

PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY PERSPEKTIVY MLADÉ GENERACE PŘI ZAKLÁDÁNÍ RODINY Ondřej Nývlt Tisková konference, 7. 5. 2014, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz 1 Zdroje dat Výběrová šetření

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.06 Téma sady: Rodinné právo - manželství Ročník: 1.-4. ročník

Více

Místní školní rada Míšov Inventář

Místní školní rada Míšov Inventář Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Míšov 1877-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 929 Evidenční pomůcka č. 390 Jana Mašková Blovice

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO Hlava dvacátá sedmá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému

Více

Základní devítiletá škola Benešovice

Základní devítiletá škola Benešovice Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Benešovice 1946-1977 Inventář Číslo listu NAD: 495 Evidenční pomůcka č. 27 Jan Edl, Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3-5 I. Vývoj původce fondu...3-4

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Rodokmen. Moniky. Pruchové-Elsdörferové

Rodokmen. Moniky. Pruchové-Elsdörferové Rodokmen Moniky Pruchové-Elsdörferové Rod Elsdörfer Při bádání po rodu Elsdörferů nás dovedou stopy do oblasti pohraničí, tedy bývalých Sudet, a to do vesnic Líšina a Lelov. Tyto vesnice patřily k farnosti

Více

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI]

[Andreas MILCSAK] Rodiče Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ. [Anna SZALAJI] Ondřej MILČÁK [Andreas MILCSAK] * okolo 1757 13.3.1829 Brutovce (zhruba 72 let) Štefan MILČÁK (* okolo 1704, 1777)? FABULKOVÁ 10.10.1779 Brutovce (ženich 22 let, nevěsta 27 let) VOJTKO Řehoř KRIVECSKÝ

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Česká státní škola národní Planá (1919) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Česká státní škola národní Planá (1919) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Česká státní škola národní Planá (1919) 1921-1938 Inventář Číslo EL NAD: 864 Evidenční číslo pomůcky: 140 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena

Více

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař ZAHRANIČNÍ POLITIKA Sňatková Vydání Karel politika zlaté buly pro říši jako Římský král a císař SŇATKOVÁ POLITIKA Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. Oženil

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí M a t r i k a 1) vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle rodinného stavu snoubenců,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle rodinného stavu snoubenců, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR uzavřeli v roce 214 celkem 45,6 tisíce manželství, o 2, tisíce více, než jich bylo evidováno v roce 213. Meziročně mírně vyšší byla také intenzita sňatečnosti, a to u svobodných

Více

Místní školní rada Libákovice

Místní školní rada Libákovice Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Libákovice 1908 1949 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 846 Evidenční pomůcka č. 382 Jana Mašková Blovice

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/215 vydáno dne 2. 7. 215 ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ Více než polovina české veřejnosti (58 ) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na

Více

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI

VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2010 VYDÁNO DNE 2. 12. 2010 VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI VŠAK MÉNĚ RADIKÁLNĚ NEŽ PŘED PŮL ROKEM. Většina lidí je přesvědčena, že

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. PRÁVO Občanské

Více

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.

Více

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Velké Dvorce 1950-1965 Inventář Číslo EL NAD: 916 Evidenční číslo pomůcky: 127 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: salamoun@soc.cas.cz Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel v kraji nadále klesá, trvale ve správním obvodu ORP Broumov... v roce 213 poklesl přirozenou měnou i vlivem stěhování. Počet obyvatel Královéhradeckého kraje dosáhl

Více

Základní devítiletá škola Skapce (1936)

Základní devítiletá škola Skapce (1936) Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Skapce (1936) 1945-1978 Inventář Číslo EL NAD: 662 Evidenční číslo pomůcky: 110 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11 Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému českého

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Názory na manželství a rodičovství

Názory na manželství a rodičovství TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: seidlova@soc.cas.cz Názory na manželství a rodičovství Technické

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

historicky řadí do soukromého práva, jako součást práva občanského.

historicky řadí do soukromého práva, jako součást práva občanského. Rodinné právo historicky řadí do soukromého práva, jako součást práva občanského. je to právo specifické, neboť je u něj omezena smluvní volnost ve prospěch zásahů státu Takováto úprava vznikla s ohledem

Více

RIGORÓZNÍ PRÁCE. Vdovy a vdovství ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov v první polovině 19. století. Mgr.

RIGORÓZNÍ PRÁCE. Vdovy a vdovství ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov v první polovině 19. století. Mgr. RIGORÓZNÍ PRÁCE Vdovy a vdovství ve venkovské společnosti. Panství Nový Rychnov v první polovině 19. století Mgr. Markéta Skořepová České Budějovice 2010 Prohlašuji, že svoji rigorózní práci jsem vypracovala

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PŘÍLOHA. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.12.2016 COM(2016) 815 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Domácnost a formy soužití

Domácnost a formy soužití Domácnost a formy soužití Společně posuzované osoby Posuzují se společně s žadatelem Nejčastěji rodina, vždy se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti, manželé a registrovaní partneři Popř. patří

Více

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/12 vydáno dne 24. 9. 12 LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny necelé dvě pětiny občanů

Více

ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století

ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století ějiny venkova v českých zemích 18. 20. století Historiografie, metody, problémy 13. 14. června 2014 v Muzeu východních Čech v Hradci Králové PÁTEK 13. června 2014 8.30 Prezentace účastníků 9.30 Úvodní

Více

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Úroveň rozvodovosti se dále snížila, když podíl manželství končících rozvodem klesl ze 46,2 % v roce

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

2. devítiletá škola Stříbro

2. devítiletá škola Stříbro Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov 2. devítiletá škola Stříbro 1951-1953 Inventář Číslo EL NAD: 1048 Evidenční číslo pomůcky: 114 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Březí 1931 1944 Inventář EL NAD č.: 20 AP č.: 363 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Rodinný archiv Appeltauerů

Rodinný archiv Appeltauerů Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Appeltauerů 1828 1896 Inventář č. EL NAD: 20255 Číslo AP: 598 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573 Státní okresní archiv Klatovy Cech polních mistrů Horažďovice 1725 1788 Inventář EL NAD č.: 2186 AP č.: 573 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

2.18. Pojem a prameny rodinného práva, manželství

2.18. Pojem a prameny rodinného práva, manželství Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslava Pospíšilová Datum vytvoření: 4. června 2013 Ročník: první Předmět

Více

Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného

Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného Příspěvek k příspěvku k rodopisu Alfonse Šťastného Objevil jsem nedávno na webu Příspěvek k rodopisu Alfonse Šťastného MUDr. Jana Antonína Magera, publikovaný v Rodopisné revue on-line, 8 roč. 15, 3, 2013.

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská nauka Ročník:

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

EL NAD č.: 1320 AP.: 216 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Československá konfederace odborových svazů - Základní organizace Tělovýchovná a rekreační zařízení města Rokycany 1980-1991 Inventář EL

Více

Registrované partnerství

Registrované partnerství 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Registrované partnerství 04. Základní informace k životní situaci Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného

Více

Metodické pokyny pro matriční agendu

Metodické pokyny pro matriční agendu Metodické pokyny pro matriční agendu Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci. Matriční úřady jsou obecní a městské úřady, které určí a jejich obvody vymezí Ministerstvo

Více

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564 Státní okresní archiv Klatovy Jedenáctiletá střední škola Sušice 1953-1961 Inventář EL NAD č.: 2463 AP č.: 564 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Prameny a literatura. Prameny:

Prameny a literatura. Prameny: Prameny a literatura Prameny: Horácké listy. 1909, roč. I., č. 5. Horácké listy. 1909, roč. I., č. 8. Horácké listy. 1910, roč. II., č. 52. Horácké listy. 1911, roč. III., č. 14. Horácké listy. 1911, roč.

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi

Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Nová historie Klusáčků z Přibyslavi Psát rodopisné studie bez prozkoumání všech pramenů není jistě z odborného pohledu správné. Studium archivních pramenů je však náročné na znalosti i čas a je pro laického

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech je možné zjistit pouze při sčítání lidu, domů a bytů a jedná se o jeden z nejdůležitějších výstupů. Ze získaných dat je možné charakterizovat a hodnotit

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje za domácnosti v podrobném členění za kraje a nižší územní jednotky se zjišťují v rámci sčítání lidu, domů a bytů, konkrétně z bytového listu, kde osoby žijící v jednom

Více

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.02.2017 Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? Český statistický úřad 2012 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204126

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Doplň: Nevěstu do svatební síně přivádí., ženicha..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Doplň: Nevěstu do svatební síně přivádí., ženicha.. OPAKOVÁNÍ A 1. Popisem rodokmenů se zabývá 2. Dcera sestry mé matky je moje. 3. Manželka mého bratra je moje. 4. Manžel dcery je 5. Napiš 4 možnosti, kterými může probíhat náhradní rodinná výchova nezletilých

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání

Více