Na kole stále více lidí dbá na bezpečnost

Transkript

1 28. duben vyhlášen světovým Dnem BOZ Ochrana zdraví při práci je prioritou i v TŽ str. 4 Michal Šupák získal titul Pianista roku Porotu zaujal improvizací na čtyři vylosované tóny str. 8 Peterek ukončil ve 42 letech kariéru Ikona třineckého klubu už postrádá chuť do hokeje str. 24 Inzerce Třinecký Trzyniecki Středa 23. dubna 2014 Týdeník Třineckých železáren Ročník 66 číslo 17 cena 8 Kč Na kole stále více lidí dbá na bezpečnost region Cesty cyklistů se stávají kvůli houstnoucí dopravě stále riskantnějšími. I proto lidé pohybující se mezi auty dbají na svou bezpečnost. Ochranné helmy nebo výrazné prvky se tak stávají nezbytným a funkčním doplňkem jízdy na kole. Petra Martynková I proto policisté v regionu se začátkem cyklistické sezony evidují jen 2 nehody zaviněné cyklistou. Přitom loni v této době řešili již na 30 případů. Je to také tím, že se cyklisté pohybovali na silnicích i během letošní mírné zimy. Proto si řidiči na jejich přítomnost po zimě nemuseli zase počátkem jara zvykat, vysvětlila vedoucí třineckého dopravního inspektorátu Gizela Chládková. Nejen správné vybavení kola odrazkami a světly, ale i reflexní pásky na nohavicích, nápadné bundy nebo výrazné prvky mohou střetům s cyklisty předejít. A jízdním doplňkem se v poslední době stala i výstražná vesta. Tu například jako povinnost ke vjezdu do svého areálu zavedly Třinecké železárny, což kvitují i dopravní policisté. Po druhé hodině odpoledne je opravdu nelehké zorientovat se mezi hustou dopravou a v ní kličkujícími cyklisty. Ti, kteří jezdí s výstražnými vestami, jsou viditelní a nemusí docházet k nešťastným kolizím, míní Ladislav Zwyrtek, který denně absolvuje cestu z Bystřice do Třince a zpět. Všichni cyklisté by si měli uvědomit, že jsou účastníky silničního provozu, tedy neměli by ohrožovat dopravu. Především senioři by pak měli zvážit jízdu na kole, když mají zdravotní problémy. I oni jsou totiž řidiči, upozornila Chládková. Zatímco strach z nebezpečí na cestách se stále zvyšuje, nijak neklesá počet cyklistů, kteří se před jízdou posilní sklenkou vína či několika pivy. Na počátku dubna policisté jednomu cyklistickému hazardérovi naměřili 3,51 promile alkoholu v krvi. Navíc, když si cyklista po návratu ze záchytky vymyslí historku o tom, že jej na kole vlastně srazilo auto, rozjede se mašinérie vyšetřování a znaleckých posudků, které nás zaměstnají na dlouhou dobu, prozradila vedoucí inspektorátu. Cyklistika je stále oblíbenější aktivitou a kolo se stává i prostředkem pro dopravu do práce. Postupně vznikají bezpečnější cyklopruhy v Třinci, dobudovaná cyklostezka spojující Vendryni a Bystřici část vyznavačů tohoto sportu také odtáhla z hlavních tahů. Jejich častým nedostatkem a nebezpečnou vadou jsou ovšem kanály, které cyklisté objíždějí a šoférům tak vjíždějí přímo pod kola aut. Proto je mnohdy lepší, když využívají celé čtvrtiny vozovky a nekličkují před auty, poradila Chládková. Přestavbou domu vznikne chráněné bydlení pro 12 lidí Cyklisté by si měli uvědomit, že jsou účastníky silničního provozu. Český Těšín Rekonstrukcí jižního křídla objektu na ulici Tyršově v Českém Těšíně vznikne chráněné bydlení pro 12 lidí. Záměr získal evropskou podporu až 7,7 milionu korun. Smyslem projektu je zkvalitnit život lidem s chronickým duševním onemocněním prostřednictvím poskytování chráněného bydlení. V objektu budou poskytovány sociální služby, které odpovídají individuálním potřebám uživatelů. Dostatečné soukromí a zázemí pro běžný život umožní kvalitní individuální práci s uživateli při zachování jejich důstojnosti, sdělil Třineckému hutníku tiskový mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Jedná se o rekonstrukci domu, který v minulosti sloužil pro účely bydlení a v současné době je až na jednu bytovou jednotku prázdný. Rekonstruováno bude sedm bytových jednotek pro 12 uživatelů, z toho 2 bytové jednotky pro imobilní osoby, a rovněž zázemí pro personál. Celý objekt bude řešen bezbariérově. Termín ukončení fyzické realizace stavby je stanoven na březen příštího roku. Provozovatelem služby má být příspěvková organizace Domov Jistoty. Díky evropské dotaci 148 milionů korun nový domov najde 136 lidí s hendikepem. Kromě českotěšínského zařízení obdobná vzniknou v dalších šesti městech našeho kraje, například v Karviné či Frýdku-Místku. (ikz) Velikonoce patřily koledníkům Region Zatímco koledníci mají Velikonoce rádi, děvčata jim až tak nefandí. Mají s nimi totiž spoustu práce. A tak není divu, že přípravy na pondělní koledu probíhaly v několika zdejších vískách už po celý minulý týden. Vajíčka se malovala třeba v mostecké dřevěnce na Fojtství, velikonoční výstava byla pro změnu k vidění v muzeu v Dolní Lomné. A koledníci pak jen popadli pomlázky a brázdili region křížem krážem. Více najdete ve fotoreportáži na straně 7. (dk) Inzerce

2 2 Z regionu Třinecký / Trzyniecki / Hutník / 23. dubna 29. dubna 2014 Lidem v Ropici ztrpčují život kolony Ropice Obyvatelé Ropice, které už tak trápí tisíce kamionů projíždějících obcí, v těchto týdnech zažívají zvlášť krušné chvíle. Kvůli opravě mostu se ve špičkách na hlavním tahu tvoří dlouhé kolony. Lidé dopravní situaci v obci označují za neúnosnou a podali petici za dočasný odklon kamionové dopravy. Anna Bortlíčková Už to, že mezinárodní tah vede vesnicí, je neštěstí, podotkl zástupce petičního výboru František Máša. Ropicí běžně projíždí za měsíc až 750 tisíc vozidel, z nichž velkou část tvoří kamiony. Kritickou se dopravní situace v obci stala od 7. dubna, kdy Ředitelství silnic a dálnic spustilo opravu předmostí mostu přes Ropičanku. Zároveň obec začala s druhou etapou výstavby nové společné stezky pro chodce a cyklisty podél přetížené silnice I/11. Rekonstrukce předmostí probíhá za úplné uzávěry mostu, doprava je vedena po mostním provizoriu a řízena semafory. Jedním jízdním pruhem se jezdí zhruba v 800metrovém úseku, který se bude postupně zkracovat. Vozidla se hlavně v dopravních špičkách štosují v dlouhých kolonách a znečišťují ovzduší. Autobusy nabírají i půlhodinové zpoždění. Kamiony zůstávají stát i v místech označených na vozovce kříži a místním řidičům tak znemožňují vjet na hlavní cestu nebo vyjet z hlavní na vedlejší, popsala Stačí pár minut a vznikne kolona. Foto: ab (2) Opravovaný most je uzavřený, jezdí se po provizorním s jedním pruhem. starostka Ropice Uršula Waniová. Rodiče mají v odpolední špičce problém přijet včas pro děti do mateřinky. Mívají velké zpoždění, volají do školky, učitelky musejí počkat, než se rodiče k nám dostanou. Někdy starší sourozenec vyzvedne mladšího a jdou rodičům naproti, což je nebezpečné, líčila učitelka mateřské školy Zuzana Brezňáková. Už se také stala dopravní nehoda, bylo to v noci, řekla Katarzyna Kotajna. Stává se rovněž, že ačkoli už je na semaforu červená, projede ještě několik kamionů. Řidiči v protisměru pak troubí, je jim jedno, zda je den nebo noc, doplnil Máša. Někteří bezohlední řidiči neváhají kolonu stojící před semaforem předjet. Neúnosná, katastrofální, stresující, nebezpečná. Tak současnou dopravní situaci označují místní lidé. Podali proto petici za dočasný odklon kamionové dopravy. Podepsalo ji přes 350 lidí. Minulou středu se z podnětu Ropických uskutečnilo jednání zástupců krajského úřadu, obcí Ropice, Střítež a Hnojník, policie, investora, stavebních firem a petičního výboru. Na místě jsme se domluvili na určitých opatřeních, řekl po schůzce Třineckému hutníku Libor Částka z odboru dopravy kraje. V Neborech tak přibyla návěst, tedy velká dopravní značka, upozorňující řidiče na práce na silnici v Ropici, na semafory a kolony. Pro řidiče by měla být impulsem, aby v Neborech odbočili směrem na Střítež a Hnojník, kde lze sjet na rychlostní silnici. Věřím, že řidiči hlavně ve špičce, než by měli Ropicí popojíždět půl hodiny v koloně, raději pojedou jinudy, uvedl zástupce petičního výboru Máša. Na zmíněném jednání jsme se dohodli i na tom, že ve špičkách budou posíleny policejní hlídky, doplnila starostka Waniová. Oprava mostu v Ropici má trvat ještě přibližně měsíc. Rekonstrukce předmostí je nutná kvůli nestabilnímu podloží. Podvedl desítky lidí Region Více než šedesát nešťastníků, z nichž podvodně vymámil 16 milionů korun, má na svědomí 26letý muž z Karviné. Kriminalisté ho obvinili ze zločinu podvodu. Obviněný Jan Rosický měl pod nepravdivou záminkou zhodnocení finančních prostředků vylákat z nejméně 60 lidí peníze. V okruhu svých přátel a známých měl buď sám, nebo společně s mladou ženou nabízet zhodnocení úspor formou úroků ve výši 20 procent. Pokud oslovení peníze neměli, Vandal ničí stromy Práce vandala. Foto: MěÚ Český Těšín Záměrné poškozování stromů zaregistrovali českotěšínští občané. Jeden z případů šetří i policie. Městský úřad žádá o spolupráci při zjištění pachatele. Za posledního půl roku bylo u nás ve městě zaznamenáno bohužel úmyslné poškození poměrně velkého počtu stromů, a to tím, že došlo k rozsáhlému nařezání navštívil s nimi finanční instituci a zajistil půjčku. Po převzetí peněz vystavil směnku. Věřitelům poskytoval následně drobné finanční platby či uhradil půjčené částky, ale vzápětí od nich požadoval další půjčky, sdělila dále mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská. Jelikož je důvodné podezření, že poškozených může být více, žádají policisté případné další podvedené, aby je neprodleně kontaktovali. Trestnou činnost mohl obviněný páchat na území celého kmene nebo odloupnutí velkého podílu kůry. To bude mít u většiny takto poškozených dřevin nevratné následky - dříve či později uhynou, říká referentka městské zeleně Městského úřadu Český Těšín Lada Večeřová. Například v ulici Úvoz někdo záměrně poškodil krásnou zdravou vzrostlou lípu. Škoda byla vyčíslena na více než 40 tisíc korun. Další poškozování stromů bylo zaznamenáno ve velkém počtu na sídlišti Ostravská, nyní nově na nábřeží Svobody. Město investuje do nových výsadeb nemalé peníze. Nově zrekonstruované parky dále doplňuje o výsadby nejen alejových stromů, ale také keřových pater a cibulovin. Pro mne je nepochopitelné, že jsou mezi námi i takoví, kteří stromům záměrně škodí, dodává Večeřová a žádá veřejnost o spolupráci s úřadem nebo státní či městskou policii, kam se lze obracet i anonymně. (th) Moravskoslezského kraje, hlavně v Třinci, Jablunkově, Karviné, Frýdku-Místku a Ostravě. Informace je možné sdělit na nejbližší policejní služebně (je vhodné přinést s sebou materiály související s jednáním). Lze také kontaktovat vrchního komisaře odboru obecné kriminality krajského ředitelství policie Vladimíra Vašnovského, a to na telefonním čísle Informace je možné sdělit rovněž na bezplatné lince 158. (dk) Běh uzavře cesty Český Těšín V souvislosti s konáním 6. Těšínského Fortuna běhu bude v neděli 27. dubna od do hod. v centru města uzavřeno několik komunikací. Vjezd do Polska bude v tomto čase možný pouze hraničním přechodem v Chotěbuzi. Uzavřené budou silnice v úseku Hlavní třída od mostu Družby po Božkovou ulici. Odtud přes Moskevskou po nábřeží Míru až po Střelniční ulici. Část Střelniční, most Svobody a dále celý úsek nábřeží Míru směrem k parku Adama Sikory, který bude při akci zcela uzavřen. V těchto místech také platí od 9.00 do hod. zákaz parkování. Uvedené úseky budou označeny přenosným dopravním značením. (ikz) Za lepší ovzduší Český Těšín Zvýšit povědomí o ovzduší a s tím i spojit odpovědnost k sobě a k sousedům bylo cílem prvního česko-polského pracovního setkání. Konalo se minulý týden v rámci programu Ovzduší bez hranic v KaSS Střelnice a bylo svoláno samosprávami a organizacemi z obou částí Euroregionu Těšínské Slezsko Śląsk Cieszyński a odbornou organizací Envirta CZ. Naše spolupráce trvá v rámci euroregionu již řadu let. Realizujeme mnoho společných projektů, nejen kulturních či sportovních. Teď jsme se rozhodli naši spolupráci využít pro budoucnost. Do našeho úsilí za lepší ovzduší jsme se rozhodli zahrnout místní samosprávy a školy. Jsme přesvědčeni, že vzdělávání nemusí probíhat jenom ve školních lavicích, řekl během konference výkonný ředitel Regionálního sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska Václav Laštůvka. Účastníci konference se shodli na povolání Programové rady, jež začne od příštího školního roku spolupracovat se školami v regionu. Ty vytvoří síť monitorující jakost ovzduší. Jako region můžeme mít vliv na mladé. Ukázat jim, jaké jsou způsoby ohřevu domácností, jaký mají dopad na zdraví obyvatel v regionu a jakým způsobem mohou sami toto ovlivnit, vysvětlil starosta Českého Těšína Vít Slováček. (ikz) Traktor časem dovybaví Hrádek Do konce volebního období bude obec kompletně vyčištěna, prohlásil před kolegy zastupiteli starosta Robert Borski. Zdůvodnil tím totiž rovnou návrh radních koupit k obecnímu traktoru také zametací soupravu. Nakonec z něho ale stejně sešlo. Zametací souprava by přišla obec zhruba na osmdesát tisíc. Jenže když tento návrh padl, netušil ještě nikdo, jak mírná bude letošní zima. Uklízení se tentokrát zvládlo ručně. Aby nová zametací souprava ležela vzorně složená a čekala na další zimu, to by byla podle zastupitelů škoda peněz. A tak padl další návrh. Hodilo by se nám sekací rameno, doplnil Robert Borski. S tímto zařízením by se daly kosit příkopy u cest. A Hrádek by byl opět o něco pohlednější. Lokalit, kde se během sezony kosí tráva, je v Hrádku spousta a pracovníci obce to dělají vše ručně za pomoci křovinořezů, což je časově i fyzicky náročné. Naši zaměstnanci zaskakují i za správu silnic, která projede okraje cest pouze dvakrát ročně. Dělají to ve čtyřech, a přesto nestíhají. Kosicí rameno by jim ušetřilo čas a vzhled obce by se zlepšil zase o něco rychleji, řekl závěrem starosta. Jenže kosicí rameno stojí kolem dvou set tisíc korun. Proto se zastupitelé nakonec dohodli na tom, že s nákupem počkají a porozhlédnou se po cenově výhodných nabídkách. (dk)

3 Třinecký / Trzyniecki / Hutník / 23. dubna 29. dubna 2014 Z regionu 3 Hrádek Chceme stavět a nemáme kde. Tato slova je slyšet v některých obcích regionu poslední dobou velmi často. Stěžují si lidé například v Bystřici či Mostech u Jablunkova. Naposledy diskutovali o tomtéž problému také hrádečtí zastupitelé. Stavět není kde Dana Holubcová Nedávno jsme schválili proces změny územního plánu a měli jsme deset žádostí od občanů, kteří by chtěli stavět v nezastavitelném území, konstatoval starosta Hrádku Robert Borski. Když tyto žádosti řešil s odborem územního plánování, vyšlo najevo, že obec má pětisetnásobný převis pozemků, určených k zástavbě. To znamená, že ploch určených k zástavbě je na katastrálním území Hrádku obrovský přebytek. Jenže je ve velké míře vlastní majitelé, kteří na nich nestavějí a nehodlají je ani prodat. A proto noví zájemci, požadující změnu nezastavitelných pozemků na zastavitelné, dnes prakticky nemají šanci. Východiskem je podle slov starosty pouze možnost, že po pěti letech po schválení územního plánu vedení obce pozemek bez náhrady zruší. Udělá tedy z pozemku zastavitelného nezastavitelný. Nikdo ze zastupitelů si však nedovedl představit, jakým způsobem by mezi pozemky, jež by měly takovýmto způsobem změnit svůj účel, vybírali. Druhou možností by mohlo být plošné zrušení a následné povolování pouze za podmínky, že žadatel chce na tom konkrétním místě opravdu stavět. Můžeme si za to tak trochu sami, podotkl starosta. V dobré víře, že se bude Hrádek rozrůstat, jsme měli tendenci vyhovět všem a bojovali jsme s pořizovatelem o to, aby bylo co nejvíce Rekonstrukci cesty brání páchnoucí brouk Ilustrační foto Měli jsme tendenci vyhovět všem. A teď se nám to vymstilo. Komorní Lhotka Záměr rekonstrukce silnice III. třídy spojující Komorní Lhotku s Hnojníkem již několik let brzdí brouk páchník hnědý. Projekt, který byl hotov už v roce 2009, předpokládá rozšíření této úzké cesty s velkým množstvím zatáček. Starosta Komorní Lhotky Miloslav Hampl, jak řekl Třineckému hutníku, by letos rád pokročil v jednáních s krajem ohledně opravy této silnice. Ta je v některých místech úzká a klikatá natolik, že se stěží minou osobní auta, nemluvě o nákladních vozidlech či autobusech. Jedním ze zásadních problémů, které rekonstrukci silnice brání, je cestu lemující lipová alej, ve které žije brouk páchník hnědý. Ten je od vstupu naší republiky do Evropské unie chráněným druhem. Protože projekt rekonstrukce počítá s vykácením části lip, musíme brát v potaz i stanovisko životního prostředí. Doposud bylo negativní i přesto, že v plánu je výsadba nových stromů. Doufáme však, že letos kácení bude povoleno, popisuje jeden z problémů starosta obce. Podotkl však, že rekonstrukce této silnice je příslovečným během na dlouhou trať. Následně budeme muset vyřešit odkoupení části pozemků a dořešit finanční stránku této investice, doplnil. Potvrzuje to i mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová: Protože si příprava rekonstrukce a modernizace celé silnice vyžádá ještě několik let pozemků zastavitelných. A teď se nám to vymstilo. Jenže kdo tehdy mohl vědět, že se změní zákon? doplnil. Jediné, co nyní vedení obce může udělat, je, že sdělí občanům, jaký je s pozemky problém, a vyzve je, aby pomohli. Jenže příliš nevěří tomu, že lidé začnou své pozemky třeba prodávat. Pomoci by snad mohl odborník na územní plánování, který obci nabídl své služby. I my bychom chtěli uplatnit nějaké změny, například parkoviště u hřbitova, zmínil Borski. Na tom, že změnu územního plánu potřebují i pro své další investiční záměry, se zastupitelé shodli. Já bych se přikláněl k tomu, abychom si na to někoho najali, řekl místostarosta Jakub Kawulok. Nakonec se všichni dohodli, že změnu územního plánu se pokusí uplatnit přes odborníka, který zastupitelům představil své záměry přímo na zasedání. projekčních prací, zajišťování povolení umístění a realizace stavby, můžeme odhadnout pouze dobu zahájení přípravy rekonstrukce, a to v období kolem r. 2016/2017. Brouk páchník hnědý z čeledi zlatohlávkovitých rád ve slunečných dnech posedává na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach, který mu dal české rodové jméno. Jeho výskyt již dříve ovlivnil jiný, skoro milionový projekt. V roce 2010 se Správa silnic Moravskoslezského kraje pustila do údržby a rekonstrukce dvouřadé lipové aleje (150 stromů) lemující cestu do Komorní Lhotky. Kvůli broukovi musela být však v projektu změna. Místo vykácení 20 suchých přestárlých stromů byly tyto stromy pouze ořezány na torza. Pokud se jedná o modernizaci zmíněné komunikace, tak dle slov Špornové jen hledání obecně akceptovatelného řešení rekonstrukce ve studijní rovině si vyžádalo dva roky vyjednávání. (ikz) Stráň pod kostelem se zazelená Nýdek Po starých stromech na svahu pod nýdeckým evangelickým kostelem zůstaly jen pařezy. Vykáceny byly i všechny náletové křoviny. Pohled to byl smutný, ale netrval dlouho. Už nyní Nýdečtí svah osazují novými dřevinami. Obec do nové výsadby investovala 120 tisíc korun. Svah nebudeme osazovat jen stromy, ale také kvetoucími keři, květinami či popínavými jalovci, vysvětlil starosta Nýdku Jan Konečný. Obec zajistí výsadbu nové zeleně ve své režii za pomoci zaměstnanců veřejně prospěšných prací. A počítala při nákupu rostlin s tím, že slunečný svah pod kostelem, na který je také dobře vidět od hlavní cesty, bude od jara do podzimu plný barev. (dk) Farmáři jsou zpět Třinec I letos provoní třinecké náměstí Svobody domácí pečivo, čerstvá zelenina či voňavé uzeniny. Tradiční farmářské trhy odstartují svou další sezonu již v pátek 25. dubna. K dostání budou pekařské, mlékárenské a masné produkty, ovoce, zelenina, sazenice, stromky, keře, květiny, bylinky, koření, vína, šťávy, likéry, BIO produkty, přírodní kosmetika či řemeslné a rukodělné výrobky. Do Třince se budou farmáři pravidelně vracet, a to v dvoutýdenních intervalech. Ostatně, jak jsou na to občané Třince i okolních obcí zvyklí. Zájemci, kteří chtějí své produkty na trzích prodávat, se mohou hlásit na číslech , nebo na adrese akce@trisia.cz. (pm) Krásné nohy a štíhlé bříško Hledáme 100 účastnic do studie TŘINEC testuje revoluční koncept tvarování postavy Nulová tolerance nese úspěchy Český Těšín V rámci projektu nulová tolerance proběhla ve čtvrtek v Českém Těšíně kontrola čtyř bytových domů s celkem 131 byty. Zúčastnili se zástupci vlastníka, sociální pracovníci, strážníci i policisté. Nejhorší situace byla ve věžáku na Okružní, kde je 72 bytů. S touto lokalitou jsou dlouhodobé problémy. Naopak mnohem lepší to bylo ve třech domech RPG v centru města, kde bydlí povětšinou starousedlíci, vstupní dveře jsou zamykané, uvedla sociální pracovnice Michaela Valentová. Nejčastěji si lidé stěžovali na znečištěné výtahy a společné prostory, na pokuřující hloučky mládeže a bezdomovce přespávající ve sklepech, rušení nočního klidu, vypočítává preventista Petr Glaic. Společnost RPG zajistila úklidovou službu, ale pro tento objekt, kde některým nájemníkům chybí základní hygienické návyky, je to málo. Bohužel, lidé jsou pasivní, neumí aktivně řešit problémy. Přesvědčujeme je, ať nás volají pokaždé při rušení nočního klidu nebo porušování zásad občanského soužití, dodává Glaic. K tomu je nabádají i pracovníci majitele, sousedi dostali speciální formulář, na který budou zaznamenávat noční hlasité večírky jednoho z nájemců. Situace v okolí domu se zlepšila s instalací kamer a se zrušením večerky, která byla v přízemí domu. Chtěli bychom, aby společnost ještě instalovala kamery ve výtazích, dodala Valentová s tím, že tyto akce mají kromě kontrolního i preventivní charakter. Podle místostarosty Stanislava Folwarczného zástupci úřadu již několik let pravidelně kontrolují domy, které by se mohly stát problémovými, šetří podněty občanů a spolupracují s majiteli domů, stejně společnosti RPG i CPI. Tak se nám daří zamezovat vzniku vyloučených lokalit a sestěhovávání nepřizpůsobivých, sdělil. (th) (IN)

4 4 Ze skupiny TŽ MS Třinecký / Trzyniecki / Hutník / 23. dubna 29. dubna duben celosvětovým Dnem BOZ Worldsteel Association Světová asociace sdružující výrobce oceli, které jsou Třinecké železárny členem, vyhlásila 28. duben Dnem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZ). V duchu této aktivity chceme připomenout, že hutní výroba se vyznačuje řadou rizik ohrožení zdraví a života, která je nutno trvale hodnotit, přijímat opatření k jejich eliminaci a tento proces trvale prověřovat. Zdeněk Gorecki, představitel pro BOZ Členové asociace vyjádřili svůj závazek mottem: Nic není tak důležité jako bezpečnost a zdraví lidí, kteří pracují v ocelárenském průmyslu. K naplnění tohoto hesla je nutné bezpodmínečně dodržovat šest zásad: 1. Musí se preventivně předcházet všem zraněním a nemocem z povolání. 2. Management je odpovědný za výsledky BOZ. 3. Zapojení a vzdělávání zaměstnanců jsou nezbytné. 4. Bezpečná práce je nutnou podmínkou pro zaměstnání. 5. Dokonalost v BOZ podporuje dokonalost v obchodních výsledcích. 6. Bezpečnost a ochrana zdraví musí být integrována do všech řídících procesů. Worldsteel Association (WSA) svým členům připomíná vážnost problematiky řešení rizik poškození zdraví mimo jiné i statistikou smrtelných úrazů ve světovém ocelářském průmyslu. Uvádí, že za rok 2012 došlo celkem k 106 smrtelným úrazům zaměstnanců hutních společností a k 71 smrtelným úrazům zaměstnanců kontraktorů a dodavatelských firem. Ze statistik a rozborů úrazů asociace stanovila pět oblastí, které jsou kritické z pohledu vzniku závažných událostí pro zdraví zaměstnanců: pohyb strojů a zařízení pády z výšek padající předměty plyny a zadušení jeřábová doprava Vedení Třineckých železáren se ztotožňuje s principy a zásadami Worldsteel Association. V rámci Dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyzývá své vedoucí a řadové zaměstnance, aby nejen v rámci tohoto Dne BOZ, ale každodenně podnikali kroky ke zlepšování podmínek bezpečné práce. Každý z nás může přispět svým dílem dodržováním předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, upozorňováním na bezpečnostní závady a jejich odstraňováním, ale i podáváním podnětů ke zlepšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zlepšovatelskými návrhy i drobnými zlepšeními. Třinecké železárny letos vysází stovky stromů, s prvními pomohly děti třineckých základních škol Petra Jurásková, tisková mluvčí TŽ Třinec Do masivní výsadby zeleně se v letošním roce vrhly Třinecké železárny. Prvních 300 stromů už začíná růst nedaleko nově postavené haly loupací a zušlechťovací linky. S výsadbou asi čtyřiceti stromů přišli do železáren na pomoc žáci ze dvou třineckých základních škol. Jilmy, lípy, duby, jasany i javory, olše a další druhy dřevin sadili žáci 8. C Základní školy Dany a Emila Zátopkových a žáci 9. ročníku Základní školy s polským jazykem vyučovacím v Třinci během úterního dopoledne v areálu hutní firmy. Jde o náhradní výsadbu v rámci stavby nové haly pro zušlechťovací a loupací linku, jejíž provoz zahájíme v letošním roce. Přepočteno na finance půjde o výsadbu za více než půl milionu korun, vysvětluje ředitel pro investice a strategii Radek Olszar. Výsadba bude pokračovat ještě v průběhu celého roku. Kromě toho chystají Třinecké železárny rozsáhlou výsadbu stromů kolem areálu tak, aby průmyslovou zónu přirozeným způsobem hustou zelení oddělily od města a vytvořily jakýsi zelený filtr, který od prachu ochrání. Průmyslová výroba s sebou přináší bohužel také negativní vlivy na životní prostředí. Kromě ekologických investic do technologií, které prašnost do roku 2015 výrazně sníží, se snažíme vrátit přírodě co nejvíce v zeleni. Stromy jsou přirozenou ochranou před prachem a zdrojem kyslíku, který potřebujeme k životu, říká generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Právě nyní Třinecké železárny připravují studii, která přesně vytipuje lokality, kde by bylo vhodné vysadit vzrostlé stromy. Část investice by mohla pokrýt dotace. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaného z Fondu soudržnosti výzvu ke snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů. V ní podpoří také výsadbu a regeneraci izolační zeleně, která odděluje obytnou zástavbu od průmyslových staveb. V loňském roce Třinecké železárny vypustily do ovzduší necelých 600 tun tuhých znečišťujících látek, při přepočtu na jednotku výroby jde o pokles na 0,232 kilogramů na tunu vyrobené oceli v roce Třinecké železárny nyní realizují asi desítku investic, které sníží prašnost do roku 2015 nejméně o třetinu současného množství. Investice spočívají především v instalaci látkových filtrů a odsávání nad zařízeními, která jsou zdrojem prašnosti. Takzvaný zelený filtr v podobě stromů kolem a uvnitř areálu by měl podle odborných studií také významně přispět k zachycení částic prachu. Dalším efektem je také snížení hlučnosti. S výsadbou se podle předběžných plánů počítá například na víceúčelové ekologické ploše v Konské na Balinách. Široký pás zeleně by měl oddělit také haldu od centra města, masivní sázení má proběhnout také v okolí provozu aglomerace č. 2. Žáci třineckých základních škol vysadili minulý týden v TŽ na čtyřicet stromů. Odboráři před konferencí Základní organizace František Ligocki, předseda ZO OS KOVO TŽ V úterý 29. dubna se uskuteční konference Základní organizace Odborového svazu KOVO Třinecké železárny. Delegáti, kteří se jí zúčastní, byli zvoleni na konferencích nebo členských schůzích provozních organizací, odborových jednotek a odborových úseků. Z hostí účast přislíbili místopředseda dozorčích rad TŽ a MS Ján Moder, personální ředitel TŽ Ivo Žižka, místopředseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček a další. Konferenci základní organizace předcházely konference na jednotlivých provozech a odborných útvarech. Již teď lze konstatovat z jednotlivých usnesení a osobních účastí výkonného vedení ZO, že o tyto konference byl obrovský zájem odborářů, a některých se zúčastnili i neodboráři. Na jednotlivých konferencích a členských schůzích se nejvíce diskutovalo o mzdách, modernizacích, zaměstnanosti, problematice předdůchodů, nedostatku parkovacích míst atd. Na řadu těchto diskuzních příspěvků bylo zodpovězeno na místě a dalšími se bude zabývat předsednictvo VZO. Touto cestou bych chtěl rovněž poděkovat za 100% účast všem ředitelům, jednatelům, vedoucím provozů a odborných útvarů. Z těchto pohledů jednoznačně vyplývá, že ve firmách funguje spolupráce, že funguje sociální dialog a že se umíme domluvit. Věřím, že i nadcházející konference základní organizace proběhne v naprosto vstřícné a dělné atmosféře.

5 Třinecký / Trzyniecki / Hutník / 23. dubna 29. dubna 2014 Ze skupiny TŽ MS 5 Třinec Úspěšný rok 2013 má za sebou i další dceřiná společnost TŽ - třinecká firma Refrasil, s.r.o., která patří mezi nejvýznamnější výrobce žárovzdorných materiálů nejen v České republice, ale i v evropském měřítku. Ve srovnání s rokem 2012 loni v Refrasilu zvýšili výrobu o 14 procent, výnosy překročily hodnotu 360 milionů korun a firma zakončila hospodaření ziskem ve výši 22 milionů korun. Refrasil loni opět rozšířil portfolio svých zahraničních odběratelů ním odběratelům patří Slovensko, Itálie, Německo, Polsko, Švédsko a Řecko. Investice V loňském roce Refrasil zrealizoval nejvýznamnější investiční akci ve své dvacetileté historii, a to výstavbu plně automatizované linky na výrobu hmot a žárobetonů. Příprava celé akce začala už v roce 2011, v lednu 2013 byla zahájena výstavba a v říjnu minulého roku byla uvedena nová technologická linka do provozu. Linka umožňuje výrobu suchých žárovzdorných směsí, jejichž podíl na celkové výrobě žárovzdorných materiálů každým rokem stoupá, a patří bezesporu k nejmodernějším výrobním linkám k produkci žárovzdorných hmot a žárobetonů ve světě. Nové výrobky Loni firma Refrasil uvedla na trh další nové druhy žárovzdorných výrobků, které si vyžádal náročný trh odběratelů. Jednalo se především o tzv. ASC a AMC materiály a speciální žárovzdorné hmoty s nanovazbou. Všechny tyto výrobky najdou uplatnění především v metalurgickém průmyslu při výrobě surového železa a oceli. Plány S ohledem na narůstající podíl výroby žárobetonových prefabrikátů, jejichž největším výrobcem v rámci naší republiky je právě Refrasil, plánuje třinecká firma výstavbu nové sušárny, aby mohla navýšit výrobu tohoto výrobního sortimentu. Dále chce Refrasil zahájit přípravné práce související s modernizací technologické linky na výrobu bazických hmot. Plánované hospodářsko-ekonomické cíle pro letošní rok jsou ještě náročnější, než byly výsledky v roce 2013, a proto držme palce celému kolektivu firmy, aby splnil své plány a obstál v konkurenčním boji mezi ostatními výrobci žárovzdorných materiálů. Tadeáš Franek, ředitel společnosti Refrasil Největší podíl na loňském úspěchu měl nárůst výroby šamotových, andaluzitových a bauxitových tvárnic, který činil 22 %. V této souvislosti je nutno připomenout, že ještě před šesti lety Refrasil vyvážel 40 procent své produkce, v hodnotě přesahující 100 mil Kč ročně, na řecký trh. S ohledem na zkomplikovanou politicko-ekonomickou situaci v Řecku dodávky pro tuto část Evropy rok od roku klesaly a v loňském roce se dostaly už pod hranici deseti procent svého původního objemu. Obrovský výpadek v dodávkách bylo nutno nahradit dodávkami pro nové odběratele. Refrasil rozšířil portfolio svých odběratelů a v minulém roce realizoval dodávky svých výrobků pro cca 250 zákazníků v evropských zemích, státech Asie a Ameriky. Finanční objem dodávek pro tuzemsko zůstal ve srovnání s rokem 2012 nezměněn, narostl však výrazně export, a to o 29 procent. K největším zahranič- Nová výrobní linka pro výrobu žárovzdorných hmot a žárobetonů byla uvedena do provozu ve druhé polovině loňského roku. S úklidem kolem řeky Olše pomohli studenti SOŠ TŽ Petra Jurásková, tisková mluvčí TŽ Do čištění koryta řeky Olše v areálu Třineckých železáren se letos v rámci Dne Země pustili i studenti Střední odborné školy. Zapojili se tak do každoročních aktivit TŽ, které na jaře spolu s městem uklízí zelené plochy. Každý rok nasbírají pověření pracovníci několik tun odpadků. Letos spolu se studenty sesbírali kg. Kolem řeky, která protéká areálem Třineckých železáren, našli studenti hlavně plastové lahve, kusy igelitových pytlů, krabičky od cigaret, zbytky nábytku a další nepořádek. Většinou jde o odpad naplavený sem vodním tokem. Letos bylo odpadků na váhu méně než v minulých letech. Složení bylo jiné než v minulosti. Letos voda nenaplavila tolik těžkého a objemného nepořádku, zato pytlů s PET lahvemi, igelitem a dalším drobným odpadem bylo ohromné množství, vysvětlil vedoucí odboru Ochrana životního prostředí v TŽ Radim Klimša. Dnes odpad z areálu odvezla pověřená externí firma. Čištění koryta řeky je jednou z řady aktivit průmyslového podniku v oblasti ekologie. V letošním roce dojde k významné výsadbě stromů jak v areálu, tak v jeho blízkosti. Kromě toho probíhají už od loňského roku ekologické investice ve výši přes dvě miliardy korun. Jednou z největších je odprášení aglomerace č. 2 a sekundární odprášení haly kyslíkové konvertorové ocelárny. Studenti SOŠ TŽ při úklidu břehu Olše u ulice Závodní.