Bakalářská práce. Regenerace příslušníků HZS

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy Bakalářská práce Regenerace příslušníků HZS Vypracovala: Vedoucí bakalářské práce: Studijní obor: Šárka Kvarčáková MUDr. Kateřina Kapounková Regenerace a výživa ve sportu Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně s pomocí uvedené literatury. v Brně

3 Děkuji touto cestou paní MUDr. Kateřině Kapounkové za odborné vedení mé bakalářské práce a příslušníkům Hasičského záchranného sboru MSK za poskytnuté informace. 3

4 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE ÚKOLY PRÁCE STATISTIKA ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI CHARAKTERISTIKA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU KRAJE DENNÍ ŘÁD ZASAHUJÍCÍHO HASIČE ZÁZEMÍ HASIČŮ V PODMÍNKÁCH STANIC HZS MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE TĚLESNÁ PŘÍPRAVA A ZKOUŠKY FYZICKÉ ZPŮSOBILOSTI Tělesná příprava Zkoušky fyzické způsobilosti ROZSAH A ROZDĚLENÍ ZÁSAHOVÉ ČINNOSTI HASIČE Fyzicky náročné činnosti při zásahu Psychická zátěž Vliv tepla na zátěž FYZIOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ ČINNOSTI U ZÁSAHU MĚŘENÍ ENERGETICKÉHO VÝDEJE HASIČE ZOTAVENÍ, REGENERACE FORMY REGENERACE PŘEHLED REGENERAČNÍCH PROSTŘEDKŮ FYZIKÁLNÍ PROSTŘEDKY REGENERACE HASIČŮ Hydroterapie Sauna Masáže POHYBOVÉ PROSTŘEDKY REGENERACE HASIČŮ Uvolňovací cvičení Protahovací cvičení strečink Doplňkový sport ZÁVĚR LITERATURA

5 1. Úvod Život člověka provází řada pozitivních, ale také negativních událostí. Mezi negativní události lze zařadit mimořádné událostí, které ohrožují život a zdraví lidí, zvířat, ničí majetek a životní prostředí. Na likvidaci těchto mimořádných událostí se podílejí zejména osoby, které se nazývají záchranáři hasiči. V České republice rozeznáváme profesionální a dobrovolné hasiče. Profesionální hasiči se sdružují v hasičských záchranných sborech krajů a podniků a dobrovolní hasiči ve sborech dobrovolných hasičů obcí a podniků. Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky představují jednu ze základních složek integrovaného záchranného systému. Jejich posláním je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat pomoc při mimořádných událostech. Povolání profesionálního hasiče je považováno za značně rizikové. Tato rizikovost není dána pouze zvýšenou pravděpodobností poškození zdraví následkem úrazu nebo intoxikací zplodinami hoření, ale také působením nepříznivých faktorů a fyzickou a psychickou náročností tohoto povolání. Pro opětovné nasazení hasiče při zásahu má velký význam proces zotavení, který lze urychlit vhodně užitými regeneračními prostředky. Nedojde-li k zotavení organismu, může dojít ke zranění hasiče nebo jeho selhání při záchranné akci. 5

6 2. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je na základě teoretických znalostí, dále poznatků a zkušeností ze zásahové činnosti hasičů navrhnout vhodnou regeneraci hasičů v rámci uvedení jednotky požární ochrany do akceschopnosti. Můj návrh rozšiřuje stávající systém uvádění jednotek do akceschopnosti, který je zaměřen pouze na techniku a používané prostředky. Tento návrh regenerace je zaměřen na podmínky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. 2.1 Úkoly práce Statisticky vyhodnotit zásahovou činnost jednotek požární ochrany a charakterizovat fyzickou náročnost práce hasičů při zásahu. Navrhnout vhodné regenerační prostředky a postupy pro uvedení hasičů do akceschopnosti po návratu ze zásahové činnosti v rámci činností prováděných v souladu s denním řádem. Při návrhu se zaměřím zejména na fyzikální a pohybové prostředky regenerace, které je možné provádět v místě požární zbrojnice s ohledem na její vybavení a možnosti. 6

7 3. Statistika zásahové činnosti V každém roce se uskuteční řada mimořádných událostí. Mezi mimořádné události patří požáry, dopravní nehody, živelné pohromy, úniky nebezpečných chemických látek, technické havárie a další. Četnost podle druhu mimořádných událostí a další údaje související se zásahovou činností sleduje hasičský záchranný sbor prostřednictvím statistiky. Celkový počet zásahů na vybrané druhy mimořádných událostí za období let 2002 až 2005 jsou uvedeny v tabulce č. 1. [14]. Druh události Počet událostí Požáry Dopravní nehody Živelní pohromy Úniky nebezpečných látek Technické havárie Ostatní mimořádné události Celkem Tabulka č. 1 Statický přehled mimořádných událostí za období 2002 až S ohledem na velikost a rozmístění jednotek požární ochrany a rizika vzniku mimořádných události je stanovena četnost vytížení jednotlivých druhů jednotek. 7

8 V grafu č.1 je znázorněn podíl na zásahové činnosti jednotlivých druhů jednotek požární ochrany a to Hasičského záchranného sboru ČR, hasičského záchranného sboru podniku, sboru dobrovolných hasičů obcí a sboru dobrovolných hasičů podniku [14]. SDH podniku 1% SDH obcí 19% HZS podniku 8% HZS ČR 72% HZS podniku HZS ČR SDH podniku SDH obcí Graf č. 1 Podíl jednotlivých druhů jednotek PO na celkovém počtu zásahů v roce 2005 Z hodnot uvedených v grafu č.1 vyplývá, že největší podíl na zásahové činnosti v České republice mají jednotky hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů. Vzhledem k vybavení jednotek a užití progresivních postupů při hašení má dominantní postavení mezi hasičskými sbory Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Na tomto postavení má zásadní vliv blízká přítomnost vzdělávacích středisek hasičů, ke kterým patří Odborné učiliště požární ochrany Frýdek-Místek, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku, Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské - Technické univerzity Ostrava a tedy velký podíl hasičů s vyšším vzděláním v jednotce. S ohledem na uvedená fakta jsem svou bakalářskou práci zaměřila na podmínky stanic Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. 8

9 4. Charakteristika hasičského záchranného sboru kraje Službu v jednotce hasičského záchranného sboru kraje vykonávají příslušníci HZS kraje v souladu s platnými právními předpisy [16,17,18]. Příslušníci mají dobu služby rozvrženou nerovnoměrně. Nerovnoměrně rozvržená doba služby příslušníků je organizována na 3 směny, které jsou označovány A, B, C. Směna zabezpečuje nepřetržitou připravenost jednotky HZS kraje po dobu 24 hodin. Příslušníci tedy pracují v cyklu 24 hodin směna a 48 hodin mezisměnové volno. Střídání směn probíhá v 7.00 hodin ráno. Směna se dělí na 16 hodin výkonu služby a 8 hodin nařízené pohotovosti v místě výkonu služby, přičemž do nařízené pohotovosti se započítávají přestávky na jídlo a oddech. V rámci této služby vyjíždějí hasiči ke každému případu do dvou minut od jeho nahlášení. Při mimořádné události velkého rozsahu, jako jsou např. povodně, se samozřejmě nedodržuje oněch výše zmíněných 48 hodin mezisměnového volna. V lepším případě se přechází na opačný režim 48 hodin služba a 24 hodin odpočinek. Taková služba vykazuje extrémní fyzickou a psychickou zátěž hasiče, na kterou musí navazovat nezbytná regenerace fyzických i psychických sil. Ve směně vykonávají službu příslušníci předurčení pro vlastní zásahovou činnost (tzv. výjezdoví hasiči ), příslušníci předurčení pro obsluhu operačních a informačních středisek a příslušníci zařazení v záloze směny, kteří zabezpečují chod jednotky a činnost podpůrných speciálních služeb. Příslušníci předurčení pro zásahovou činnost a příslušníci zařazení v záloze směny jsou organizováni do družstev, resp. skupin [16,17,18]. 9

10 4.1 Denní řád zasahujícího hasiče Denní řád HZS Moravskoslezského kraje, příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby vychází z právních předpisů a dalších nařízení [15]. Časový rozvrh činností: nástup na směnu dopolední blok výkonu služby přestávka (služební pohotovost v místě výkonu služby) odpolední blok výkonu služby přestávka (služební pohotovost v místě výkonu služby) večerní blok výkonu služby přestávka (služební pohotovost v místě výkonu služby) služební pohotovost v místě výkonu služby ranní blok výkonu služby Do hod. tzn. před nástupem na směnu, probíhá příprava k výkonu služby. Hasiči převezmou požární techniku, technické a věcné prostředky potřebné pro výkon služby. Do této doby se zahrnuje i úprava zevnějšku a ustrojení podle organizačního zařazení ve směně, a to zásahového obleku, přilby, kukly, zásahové obuvi, rukavic a dalších osobních prostředků k provádění zásahu (svítilna, opasek apod.). V této době dochází k předání služby a to formou nástupu na vyhrazeném místě, kdy velitel nastupující směny ústním prohlášením převezme službu od velitele odstupující směny. 10

11 hod. dopolední blok výkonu služby. V tomto čase probíhá všeobecné zaměření pravidelné odborné přípravy. Příslušníci jsou seznamováni převážně s: předpisy o požární ochraně, integrovaném záchranném systému a krizovém řízení, používáním požární techniky a věcných prostředků požární ochrany, požárně technickými charakteristikami a technicko bezpečnostními parametry látek, bezpečností práce a zásad první pomoci hod. odpolední blok výuky. Jako v dopoledním bloku výkonu služby, i zde probíhá pravidelná odborná příprava příslušníků a to zejména tělesná příprava. Jedná se jak o všeobecnou tak speciální tělesnou přípravu. Převládají míčové hry a posilovna hod. večerní blok výkonu služby. V této době dochází k hodnocení dne a diskutuje se o nashromážděných událostech za celý den [15]. 11

12 4.2 Zázemí hasičů v podmínkách stanic HZS Moravskoslezského kraje Jednotlivé stanice Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje patří svým provedením a vybavením ke špičce mezi požárními stanicemi v České republice. Vybavení vychází z požadavků právních předpisů, ale také snahy ředitelů zajistit potřebný komfort pro hasiče s ohledem na finanční možnosti hasičského záchranného sboru. Pro zajištění hygieny a případnou dekontaminaci jsou stanice vybaveny hygienickým a sociálním zázemím, jak je zobrazeno na obrázku č.1. Obrázek č. 1 Hygienické a sociální zázemí 12

13 Na vybraných stanicích jsou v provozu sauny, které využívají hasiči individuálně v rámci sociálního programu sboru. Pro zabezpečení a udržení požadované fyzické kondice jsou stanice vybaveny posilovacími stroji na úrovni fit centra, obrázek č.2. Samotné využití uvedených prostorů je organizováno v rámci předepsané fyzické přípravy a také individuálně podle požadavků a zájmu každého hasiče. Obrázek č.2 Posilovna U každé stanice je vybudováno venkovní hřiště, kde lze hrát volejbal, nohejbal, případně tenis. V požární stanici, kde slouží jednotka složená z více družstev je vybudovaná tělocvična. Vedení hasičského záchranného sboru vyvíjí osvětu k omezení kouření mezi hasiči, dodržování zásad zdravé výživy a další pravidla směřující k udržení dobrého zdravotního a psychického stavu. 13

14 V době, kdy není hasičům organizována činnost v souladu s denním řádem, mohou hasiči odpočívat v k tomu určených prostorech a ložnicích, obrázek č.3. Obrázek č.3 Ložnice 14

15 4.3 Tělesná příprava a zkoušky fyzické způsobilosti Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR jsou povinni si udržovat fyzickou zdatnost a tuto prokazovat zkouškou fyzické způsobilosti. Za tímto účelem provádějí příslušníci HZS ČR požární sport a tělesnou přípravu, jejímž cílem je udržení jejich fyzické zdatnosti, rozvoj rychlosti, vytrvalosti, síly a pohybových vlastností odpovídajících charakteru činnosti při zásahu jednotek požární ochrany Tělesná příprava Tělesná příprava příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se provádí v rozsahu minimálně 2 hodiny v každé směně, pokud není nahrazena činností související se zásahovou činností. Tělesná příprava zahrnuje všeobecnou a speciální tělesnou přípravu. Podle místních podmínek se do všeobecné tělesné přípravy zařazují : běh (krátké i vytrvalostní tratě), míčové hry (kopaná, sálová kopaná, nohejbal, volejbal), tenis a stolní tenis, posilování, plavání, nácvik disciplín ke zkouškám fyzické způsobilosti. Speciální tělesnou přípravou jsou disciplíny požárního sportu a také cvičení s prvky hasičské, lezecké, potápěčské a záchranářské činnosti a práce na vodě [1,9]. 15

16 4.3.2 Zkoušky fyzické způsobilosti Činnosti, které hasiči vykonávají pro záchranu lidských životů a majetku vyžadují mimořádně vysokou psychickou odolnost a fyzickou zdatnost. Je vyžadována schopnost vykonávat práci jak statickou, tak dynamickou a značné požadavky jsou kladeny i na dobrou svalovou koordinaci spolu se schopností rychlé orientace v prostoru a manuální zručnost. Tyto individuální vlastnosti je důležité zjišťovat u kandidátů, kteří se o hasičské zaměstnání ucházejí a nezbytné je také provádět kontrolní testy fyzické zdatnosti u všech členů zásahových družstev [1,2]. Zkoušky fyzické způsobilosti se konají každoročně, je možnost opravného termínu s ohledem na aktuální zdravotní stav příslušníků. Jednotlivé testy se provádí před zkušební komisí, testy musí být provedeny během jednoho dne s výjimkou plavání, v libovolném pořadí, konkrétní disciplínu v jednotlivých testech si volí zkoušený příslušník. Výběr příslušníků je velice důležitý. Nejen že musí splnit požadavky zdravotní a psychické, ale také musí absolvovat vstupní fyzické testy. Do určité míry lze předpokládat, že výcvikem můžeme základní pohybové vlastnosti rozvíjet. Příslušník musí splnit dva silové a jeden vytrvalostní test, přičemž u každého testu je alternativní výběr, viz tabulka č.2. Dosažené výkony se v jednotlivých disciplínách hodnotí podle bodových tabulek. Pro každou disciplínu a součet třech disciplín je stanoveno bodové minimum [1]. 16

17 Test Disciplína 1. silový 1 a kliky, po dobu 2 minut 1 b shyby 2. silový 2 a leh sed, po dobu 2 minut 2 b přednožování v lehu, po dobu 2 minut 3. vytrvalostní 3 a běh metrů 3 b plavání 200 metrů Tabulka č. 2 Požadavky na fyzickou způsobilost hasičů 4.4 Rozsah a rozdělení zásahové činnosti hasiče V průběhu směny hasiči vyjíždějí k zásahové činnosti. Při zdolávání mimořádných událostí musí hasič provádět mnoho úkonů, které vedou k jejich likvidaci. Rozdíl v činnostech je u požáru, kdy hasiči manipulují s hadicemi při hašení nebo u dopravní nehody, kdy je použito zejména vyprošťovací zařízení. U likvidace požárů se předpokládá delší čas na jeho likvidaci a jedná se tedy o dlouhodobou činnost, naproti tomu u dopravní nehody zásah probíhá v kratším časovém intervalu, ale činnost musí být okamžitá a intenzivní. Činnost hasiče vykazuje extrémní fyzickou a psychickou zátěž. Velmi výrazně ovlivňuje výkon hasiče zvýšená teplota okolního prostředí při zásazích u požáru, ale také zvýšená teplota v letních podmínkách při dlouhotrvajících zásazích s použitím zásahových obleků nebo protichemických obleků [11]. 17

18 4.4.1 Fyzicky náročné činnosti při zásahu Zásah hasičů při mimořádných událostech (obrázek č.4) je souhrn různých na sebe navazujících činností podle postavení, které hasič v jednotce zaujímá. Mezi fyzicky náročné činnosti patří [9]: náročný přístup na místo zásahu - výstupy po schodištích, žebřících, výstup a sestup šachtami, pohyb v kabelových kanálech, lesních porostech, pohyb v zakouřených prostorech, zásah v komplikovaném průmyslovém a administrativním komplexu dlouhotrvající zátěž jednotvárného charakteru - tvorba hadicového vedení, práce s proudem vody, rozebírání konstrukcí, vynášení materiálu, vyprošťování osob ze závalů a sutin krátkodobé úsilí při maximálním výkonu - zdvihání a přemisťování břemen na krátkou vzdálenost, např. vyprošťování automobilů, nadzvedávání stavebních konstrukcí, spouštění zraněných osob z výšky úsilí obratnostního charakteru - prolézání stísněných prostor, zručnost při práci s technickými prostředky, překonávání překážek přemisťování zátěže - přenášení hadic, agregátů, záchrana osob [9] 18

19 Obrázek č. 4 Hasiči při zásahu Jako příklad lze uvést skutečnosti, kdy při zásahu u požáru ve výškové budově hasiči podle metodických postupů přenášejí věcné prostředky uvedené v tabulce č.3. V tabulce jsou uvedeny pouze vybrané prostředky, které hasiči používají nejčastěji. Věcný prostředek Přibližná hmotnost [kg] Koš s hadicemi (2x C52) 12,3 Koš s hadicemi (3x C52) 16,2 Rozdělovač 6,7 Proudnice 1,8 Kufr s nářadím 13,7 KOBO páčidlo 8,9 Kufr s lékárničkou 15,2 Přetlakový ventilátor Papin Přetlakový ventilátor Papin Tabulka č. 3 Hmotnost prostředků přenášených při zásahu [9] 19

20 Každý hasič je navíc oblečen v zásahovém oděvu a zásahové obuvi, nese přilbu na hlavě a dýchací přístroj na zádech. Tato zátěž váží cca 20 kg. Také u dopravní nehody s vyproštěním osob hasiči užívají zásahový oděv a přilbu a dále pracují a přenášejí hydraulické vyprošťovací zařízení, které má následující hmotnost: hydraulický rozpínák LUKAS (cca. 17 kg) hydraulické nůžky LUKAS (cca. 13,8 kg) Při těchto zásazích se méně často používá dýchací technika, ale častěji obleky protichemické nebo proti sálavému teplu Psychická zátěž Škála stresových faktorů je velmi rozmanitá. Počínaje pracovním režimem stálý život ve skupině, polovojenská disciplína, 24 hodinové služby a služby o víkendech a svátcích, které komplikují rodinný život. Psychiku dále velmi ovlivňuje vědomí možného osobního ohrožení a zodpovědnost za cizí majetek, zdraví a životy, pohled na raněné a mrtvé. A také zdánlivé maličkosti, jako např. nemožnost si při práci v ochranné masce setřít pot. Každé vyhlášení poplachu vyvolá u členů výjezdové skupiny psychický stres, jehož velikost závisí na subjektivním očekávání nebezpečnosti situace, psychické odolnosti jedince i stavu, ve kterém se bezprostředně nachází fyzická aktivita, spánek apod. [2]. 20

21 4.4.3 Vliv tepla na zátěž Při záchranných akcích v místě požáru běžně dochází k extrémní tepelné zátěži členů zásahové jednotky (obrázek č.5). Při práci v horku se zvyšuje tělesná teplota, dochází k dilataci kožního řečiště, stoupá vedení tepla tkáněmi a stoupá i teplota kůže. Přesáhne-li teplota kritickou hranici, začnou se aktivovat potní žlázy. U osob adaptovaných na teplo a fyzickou zátěž je množství produkovaného potu vyšší a aklimatizace na teplo vede ke snížení koncentrace iontů v potu. Vzhledem k časté potřebě ochrany dýchacích orgánů a tělního povrchu pomocí dýchacích přístrojů a ochranných oděvů ušitých z materiálů nepropouštějících vodní páry, dochází k nadměrné tepelné zátěži i za relativně příznivých mikroklimatických podmínek. Fyzická zátěž je tedy zvýšena vlivem hmotnosti obleku a dýchacího přístroje a současně extrémně snížena možnost ochlazování těla. Je nutné, aby byl hasič na práci v horku adaptován a tyto nepříznivé podmínky dobře snášel. Jako běžná je při likvidaci požáru uváděna teplota od 38 do 66 C, uvnitř hořící budovy byly naměřeny teploty až 232 C [2,7]. Obrázek č.5 Zásah hasičů v horkém a zakouřeném prostředí 21

22 4.5 Fyziologické zhodnocení činnosti u zásahu Při posuzování zátěže zasahujícího hasiče z hlediska sportovní fyziologie lze určit sílu podnětu, dobu působení podnětu a frekvenci opakování podnětu. Intenzitě zatížení odpovídá také intenzita metabolismu. Fyziologicky intenzita primárně souvisí s energetickým zabezpečením. Na buněčné úrovni se stupeň úsilí projevuje energetickým výdejem. Průběžná resyntéza a způsob uvolňování energie se odlišují v závislosti na stupni aktuálního úsilí při zatížení a tím také podle doby trvání. Pro vyjádření intenzity se využívá měření tepové frekvence, spotřeby kyslíku, koncentrace LA v krvi. Intenzita zatížení je také dána velikostí překonávaného odporu, vzdálenosti apod. Zátěž zasahujícího hasiče z hlediska sportovní fyziologie můžeme rozdělit: práce silově - dynamického charakteru - svaly jsou zatěžovány v krátkodobých intervalech submaximální až maximální intenzitou, rytmické střídání kontrakce a relaxace se změnou svalové délky, trvání kontrakce je delší než trvání relaxace. Z pohledu metabolického procesu se jedná o anaerobní práci a dochází k hromadění laktátu. Kosti, klouby, šlachy, svaly jsou zatěžovány na hranici možností, tato práce tedy klade vysoké nároky na pohybový aparát. Obnova energetických zdrojů závisí na předchozím tréninku. Například jde o zvedání předmětů o vysoké hmotnosti, páčení, vylamování. práce silově - statického charakteru - svaly jsou zatěžovány v krátkodobých intervalech až k maximální hranici výkonu, převažuje svalová síla ve výdrži s minimální změnou svalové délky. Metabolická charakteristika je obdobná práci silově - dynamické. Znamená velkou zátěž pohybového aparátu, sice nehrozí velké riziko úrazu, ale statické 22

23 zatížení svalu je natolik veliké, že může způsobovat svalové napětí vedoucí ke křečím. Například jde o jakékoliv držení, podpírání, fixování břemen, předmětů či konstrukcí. práce silově - vytrvalostního charakteru - svalová zátěž submaximální intenzity, s menšími nároky na rychlost, s časovým horizontem jednotek minut. Jedná se o aerobní způsob získávání energie. Zmíněný proces je charakterizován prudkým nárůstem tepové frekvence, zvýšením průtoku krve a nejde udržet vysoké pracovní tempo. Tento druh činnosti nelze provádět bez předešlé dlouhodobé přípravy. Střední až vysoká zátěž pohybového aparátu vede k riziku úrazu při ztrátě koordinace z vyčerpání. Například jde o hašení vodou do poschodí výškové budovy, natažení hadic za použití dýchací techniky. práce vytrvalostního charakteru - rovnovážná středně silová zátěž v délce trvání desítek minut, v krajních případech až hodin. Dochází k čerpání energetických rezerv z tuků, tento způsob výroby energie nevytváří laktát, ale je méně ekonomický. Tento typ činnosti je provázen změnami vodní bilance v organismu - velké vyplavování minerálů, vitamínů a stopových prvků, dochází k zahuštění tělních tekutin, stoupání vnitřní teploty. Nároky na pohybový aparát (zejména svaly, šlachy a klouby) jsou z hlediska déletrvající práce velmi vysoké. Regenerace sil je závislá na trénovanosti jedince. Například jde o veškeré déletrvající činnosti, které provázejí záchranné a likvidační práce - požáry sklepů, zemědělských objektů, lesního hospodářství, dopravní nehody, zásahy na nebezpečnou látku, práce na vodě a další [2,5,7,9]. 23

24 4.6 Měření energetického výdeje hasiče Energetický výdej, jako přeměna chemické energie na energii mechanickou a tepelnou, vyjadřuje energetickou náročnost svalové práce a umožňuje k činnostem přiřadit číselnou charakteristiku. Energii potřebnou pro stažení svalu, jako zdroje veškerého pohybu lidského organismu, získává svalové vlákno na základě schopnosti přeměnit chemickou energii na mechanickou při spotřebování určitého množství kyslíku a vyloučení oxidu uhličitého. Z množství spotřebovaného kyslíku a vydýchaného oxidu uhličitého můžeme stanovit velikost energetického výdeje potřebné na vykonání dané práce. To je princip metody nepřímé kalorimetrie [2,8]. Měření prováděli zkušení pracovníci Krajské hygienické stanice Ostrava pod vedením pana Doc. MUDr. Zdeňka Jiráka, CSc.. Byla vybrána skupina 6 hasičů-záchranářů ve věku 22 až 41 let a bylo u nich provedeno potřebné vyšetření. Měření energetického výdeje v modelových podmínkách bylo prováděno v budově: chůzí po schodech do šestého podlaží bez přídatné zátěže, chůzí po schodech do šestého podlaží s přídatnou zátěží 2 koše s hadicí, chůzí po schodech do šestého podlaží s přídatnou zátěží 1 koš s hadicí, nesení raněného na rovině na nosítkách dvěma záchranáři. 24

25 Pokusné osoby byly ve všech modelových situacích oblečeny v standardním ochranném obleku včetně dýchacího přístroje. Výstup do šestého podlaží představoval překonání výškového rozdílu 20 m po úzkém betonovém schodišti celkem 114 schodů. Pokusné osoby byly instruovány, aby volily rychlost výstupu obvyklou při skutečném zásahu. V případě chůze bez přídatné zátěže představoval zátěž ochranný oblek. Trať pro nesení raněného (figurína) tvořila smyčku o celkové délce 70 m. Při chůzi tam i zpět museli záchranáři překonat celkem čtyřikrát ohbí tratě o úhlu 90 stupňů v poměrně úzkém prostoru, což vyžadovala značnou zručnost. Pokusné osoby měly oblečen standardní ochranný oblek včetně dýchacího přístroje, jako při výstupu po schodech. Pokusná osoba se nejprve uklidňovala vsedě. Vlastnímu uklidňování předcházela příprava pokusné osoby v přilehlé místnosti. Následoval vlastní výkon, po jehož ukončení se pokusná osoba bezprostředně opět posadila a měření ještě pokračovalo až do úplného uklidnění k výchozím hodnotám. Během celého pokusu byla měřena ventilace, spotřeba kyslíku, výdej oxidu uhličitého a srdeční frekvence [8]. Energetický výdej (po odečtení bazálního metabolismu) u testovaných modelových prácí je patrný z následující tabulky č.4. Závislost energetického výdeje na výšce a hmotnosti jedince lze vyloučit přepočtem na m 2 plochy jedince. 25

26 Operace Rychlost výstupu (chůze) W W.m -2 Výstup po schodech Výstup po schodech s přídatnou zátěží 1 koš s hadicí Výstup po schodech s přídatnou zátěží 2 koše s hadicí Nesení raněného na nosítkách dvěma záchranáři Tabulka č.4 Výsledky měření [2,8] 10 schodů za 3,98 s 10 schodů za 5,09 s 10 schodů za 6,78 s chůze po rovině 10 m za 10,9 s Uvedené hodnoty energetického výdeje naměřené při jednotlivých modelových situacích dokumentují charakter zátěže, kterou musí hasičzáchranář při některých činnostech podstupovat. Z uvedeného vyplývá nutnost odpovídajícího zdravotního stavu a přiměřené fyzické přípravy. Nadprůměrná fyzická zdatnost těchto osob je základním předpokladem k úspěšnému a efektivnímu plnění úkolů. 26

27 5. Zotavení, regenerace Zotavení je biologický proces obnovy předchozího poklesu funkčních schopností organismu, jehož klidová rovnováha byla předchozí činností posunuta do určitého stupně únavy. Únava se rozvíjí souběžně s činností, postupně se projevuje intenzivněji, až je v určitou chvíli nutno činnost přerušit. Člověk je však schopen pokračovat na určitém stupni intenzity práce i při maximální únavě a to např. v situacích ohrožení života. Únava se projeví poklesem fyzického výkonu, dochází k porušení nervosvalové koordinace, k prodloužení reakční a reflexní doby a odraz má i v duševní oblasti. Hlavním objektivním akutním projevem únavy je pokles výkonu, subjektivními projevy jsou nejčastěji nechuť pokračovat v práci, nouze o dech, slabost, bolesti ve svalech, píchání v boku, zhoršené vnímání [7,10]. V průběhu zotavení dochází k následujícím funkčním procesům: obnovují se energetické zdroje, a to v závislosti na trvání a intenzitě předchozího zatížení, které rozhodujícím způsobem určuje průběh zotavení obnovuje se narušená homeostáza organismu, a to v podstatě likvidací acidózy vyvolané kyselinou mléčnou a dalšími produkty štěpení látek upravují se regulační a koordinační mechanismy, zejména se musí vyrovnat s novou funkční úrovní jednotlivých orgánů a jsou proto svázány s procesy anabolického metabolismu, s progresivními změnami Rychlost a kvalitu zotavných procesů ovlivňuje předchozí zatížení: jeho charakter, intenzita, doba a charakter odpočinku. 27

28 Z praktického hlediska rozlišujeme tři fáze zotavení: průběžné, bezprostředně po zatížení a dlouhodobé. Průběžné zotavování probíhá průběžně s činností a jeho rozsah a úroveň závisí na charakteru zatížení (je-li mezi činnostmi dostatek volného času na zotavování). Podstata průběžného zotavování spočívá v udržování, resp. v obnovování homeostázy v těch fyziologických procesech, jejichž dynamika se v průběhu činnosti mění. Objevuje se např. při obnově původního stavu oběhových a dýchacích funkcí. Zotavení bezprostředně po zatížení odpovídá v podstatě rychlé fázi zotavných procesů. Pro praxi má význam proto, že v průběhu několika desítek minut se funkce angažovaných systémů vrací až na % výchozích hodnot. V této fázi jde v podstatě o obnovení značné části homeostázy organismu, zejména o uklidnění funkcí oběhových a dýchacích, o biochemickou úpravu vnitřního prostředí, o obnovení energetických zdrojů, úpravu minerálií a odstranění některých metabolitů z tkání. Urychlení a zkvalitnění těchto procesů má význam pro přípravu na příští zatížení. Dlouhodobé zotavování v podstatě dokončuje složitý proces normalizace stavu organismu, ale současně se podílí na výstavbě nové, vyšší úrovně morfologických a funkčních struktur. Dokončuje se obnova energetických rezerv, aktivita enzymových systémů, celková biochemická stabilizace vnitřního prostředí. Průběh dlouhodobého zotavování je podmíněn řadou dalších faktorů, např. celkovým životním režimem, stravováním, psychickou pohodou, které mohou mít značný podíl na celkovém efektu zotavení [5,7]. 28

29 Regenerací nazýváme prostředky a metody, které zefektivňují zotavné procesy všech tělesných a duševních procesů. Dosahování maximálních výkonů, které se pohybují až na hranici lidských možností, vyžaduje komplexní regeneraci, která kladně ovlivňuje většinu složek, na nichž je výkon závislý. Vhodná regenerační metoda snižuje výskyt makrotraumat i mikrotraumat, počet chronických poškození plynoucích z maximálního zatížení až přetížení. Při delším používání stejných regeneračních procedur se uplatňuje negativní efekt adaptability a účinnost používané metody se snižuje. Proto je nutné jednotlivé metody v určitých časových intervalech střídat [7,10]. 5.1 Formy regenerace Rozlišujeme regeneraci aktivní a pasivní. Pasivní regenerace je normalizování stavu organismu po zatížení bez pomoci jakýchkoliv prostředků. Jedná se o přirozenou vlastnost, která probíhá bez vnějšího zásahu. Přirozeným prostředkem pasivní regenerace je spánek a odpočinek v klidu. Aktivní regenerace je soubor prostředků a metod, které jsou použity cíleně k urychlení odstraňování důsledků zatížení - únavy. Zotavení může probíhat formou pasivního nebo aktivního odpočinku. Pasivní odpočinek je způsob regenerace vyloučením fyzické aktivity. Nejčastější formou je pasivní relaxace, spánek a dále koupele, masáže, slunění, působení tepla a jiných fyzikálních prostředků. 29