Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích"

Transkript

1 Časopis učitelů u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na zahraničních vzdělávacích institucích prosinec 2010 číslo 2 ISSN editorial Честита Нова Година Nayā sāla mubāraka hō Glückliches neues Jahr Onnellista uutta vuotta Feliz Año Nuevo 新 年 快 乐 La mulţi ani Szczęśliwego Nowego Roku З Новим роком Boldog Új Évet Happy New Year שנה טובה С Новым годом Feliz Ano Novo Среќна Нова Годи Srečno novo leto გილოცავთ ახალ წელს سنة جديدة سعيدة Joyeux Nouvel An Срећна Нова Година Buon anno Sretna Nova godina Milé čtenářky, milí čtenáři, naše/vaše Krajiny češtiny končí oficiálně druhý rok své existence (nulté číslo spatřilo světlo světa v prosinci roku 2009, v létě 2010 vyšlo číslo první a toto je již druhé oficiální číslo). A my jsme se rozhodli, že od nynějška bude jeden rok znamenat jedno nové vydané číslo, tedy že v roce 2011 vyjde třetí číslo a v roce 2012 čtvrté atd. Zjednodušeně řečeno, Krajiny češtiny budou nyní vycházet pouze jednou ročně, a sice u příležitosti společného letního setkání učitelů u krajanů a lektorů. A čím jsme se snažili vaši pozornost upoutat v tomto čísle, které je na rozdíl od předchozího čísla orientováno na evropské země v širším měřítku? Úvodem jsme pro vás připravili rozhovor s uznávaným bohemistou doc. PhDr. Milanem Hrdličkou, CSc., z Ústavu bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se taktéž podílí na časopisu jako externí hodnotitel příspěvků. V rubrice Lektoři a učitelé si můžete přečíst o lektorátu ve Vídni na Technické univerzitě, kde momentálně působí PhDr. Milena Vonková, a dále o krajanských komunitách v chorvatském Daruvaru a na severním Kavkaze v Rusku autorů Mgr. Vladislava Rusína a PhDr. Marka A. Havlíčka. V Letem světem se můžete mimo jiné začíst do postřehů bývalé ředitelky Českého centra v Moskvě PhDr. Vlasty Smolákové, CSc. Více obsazen je v tomto čísle Literární koutek, a to nejen autorskou prózou a poezií, ale také dramatem! Nikoli pouze učitelé u krajanů a lektoři patří do Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, nýbrž také Kurz českého jazyka pro krajany v Dobrušce a Kurz metodiky výuky češtiny pro vyučující z řad krajanů též o těchto aktivitách přinášíme novinkové zprávy. Samozřejmostí Krajin jsou stručné glosy, které volně doprovází všechny rubriky a které ilustrují zajímavé aktuální střípky dění z destinací, jež mají spojitost s českým jazykem. Závěrem jsme pro vás připravili seznam Letních škol slovanských studií pro rok 2011, aby tyto informace o možnostech letního studia češtiny v ČR mohly být vašim prostřednictvím šířeny zájemcům dále. Velice děkujeme všem autorům článků, členům redakční rady, hodnotitelům příspěvků: vám všem i dalším zainteresovaným čtenářům přejeme příjemné zimní čtení a hlavně šťastný nový rok 2011 s Krajinami češtiny! Lucie Šafarčíková, Olga Vlachová V tomto čísle naleznete: 1 Editorial 2 Rozhovor doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. 3 Lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků na Ekonomické univerzitě ve Vídni Příjemný rok mezi příjemnými lidmi v chorvatském Daruvaru Čeština na Kavkaze 4 Letem světem Boemios (přistěhovalci ze Sudet) v brazilském městě Nova Petrópolis Krajané v Praze (jako) doma. Ke kurzu metodiky výuky českého jazyka pro vyučující z řad krajanů Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku Obrázkové česko-čínské slovníky Primus aneb Jak na Boloň 5 Portrét Tatjana Jamnik Lektor je most mezi zeměmi 6 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku Pracovní list Když jsem já sloužil Zamyšlení nad motivací frankofonních studentů češtiny jako cizího jazyka. Může být literární text v hodinách jazyka motivující? 7 Recenze Podnětný pohled na výuku češtiny jako cizího jazyka 8 Literární koutek Dva muži ve sklepě Sally a ti druzí Malé poetické Zátiší To jsou Vánoce a dále glosy, autentické texty a rozhovory editorial / obsah 01

2 2. rozhovor Rozhovor s doc. PhDr. Milanem Hrdličkou, CSc. Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. (1960), studoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době je ředitelem Ústavu bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a působí na Katedře českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Vyučoval a přednášel na řadě univerzit u nás i v Evropě. V letech a byl hostujícím profesorem na Universite libre de Bruxelles. Zabývá se teorií uměleckého překladu, lingvistickou bohemistikou (zejména morfologií současné češtiny) a lingvodidaktikou (češtinou jako cizím jazykem). Spolupracuje s vysokoškolskými pracovišti u nás i v zahraničí na grantových projektech a s řadou neziskových organizací zabývajících se otázkami češtiny pro cizince, integrací cizinců u nás a podobně. Je autorem desítek studií a článků, spoluautorem řady učebnic češtiny pro cizince a metodických materiálů. Mezi jeho díla patří: Překladatelské miniatury (1995), Literární překlad a komunikace (1997), Předložky ve výuce češtiny jako cizího jazyka (2000), Cizí jazyk čeština (2002), Gramatika a výuka češtiny jako cizího jazyka (2009), Kapitoly o češtině jako o cizím jazyku (2010). Mohli bychom znát Váš názor na budoucnost používání češtiny jako menšinového jazyka ve světě? Začnu jednou pesimistickou předpovědí: nemálo odborníků se domnívá, že v 21. století zanikne až 90 % jazyků. Je ovšem potřeba dodat, že se ve většině případů jedná o jazyky, které mají jen velmi omezený počet mluvčích (počítají se mnohdy pouze na desítky a stovky). Nezapomínejme v této souvislosti na počet českých rodilých mluvčích žijících v Česku ani na to, že mimo hranice České republiky žije na dva miliony uživatelů českého jazyka: čeština tedy spadá do úplně jiné kategorie jazyků (celá záležitost je ale pochopitelně složitější). Pokud jde o užívání jazyků, je zřejmé, že jsme v současnosti svědky dvou tendencí. Na jedné straně výrazně roste role některých světových jazyků (zejména angličtiny), na straně druhé zase dochází alespoň v případě části méně rozšířených jazyků v Evropě k jejich určité renesanci. Podle mého názoru se o budoucnost češtiny nemusíme obávat. Věřím, že si udrží svou stávající pozici a že bude i nadále patřit k těm vyhledávanějším slovanským jazykům. Je ovšem nutné pokračovat i nadále v prozíravé a koncepční jazykové politice a všestranně podporovat nejen výuku češtiny jako jazyka cizího a druhého, ale také rozhovor 02

3 Rozhovor doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. vhodným způsobem pěstovat u našich žáků a středoškoláků kladný vztah i k češtině jako jazyku mateřskému. Jak nahlížíte na současné postavení bohemistiky jako vysokoškolského oboru v zahraničí? V jakých zemích vidíte největší potenciál pro její rozvoj? Situace v tomto smyslu není jednoduchá ani jednoznačná. Jsou státy, kde je o oborové studium češtiny mimořádný zájem, jako příklad mohu zmínit Polsko, Bulharsko, Ukrajinu aj.; jinde zájem stagnuje, nebo dokonce klesá. Značné rozdíly mohou být i v rámci jednotlivých států: vezměme si jako příklad Německo a diametrálně odlišnou situaci v jednotlivých spolkových zemích. Je známou skutečností, že za případným poklesem zájmu a za redukcí výuky jsou bohužel často příčiny ekonomické povahy. Perspektivu v této oblasti vidím jednak v posílení podpory ze strany naší republiky a v zintenzivnění a zkvalitnění spolupráce mezi dotyčnými vysokoškolskými bohemistickými pracovišti, jednak v pragmatičtějším zaměření studia. Mám na mysli kupř. kombinaci filologické přípravy s určitými aplikovanými obory tak, aby absolventi vysokých škol nacházeli odpovídající uplatnění na trhu práce. Jsem přesvědčen o tom, že by bylo vhodné posílit nebo nadále udržovat výuku češtiny v oblastech velkých rozvíjejících se ekonomik, mám na teď mysli především některé státy Asie a Latinské Ameriky. jazyka mezi krajanskými učiteli na jedné straně a našimi učiteli češtiny jako cizího jazyka na straně druhé? Mohu rád konstatovat, že mám se zmíněnou výukou jenom ty nejlepší zkušenosti. Pokaždé se v kurzu setkávám s nevšedním zájmem, se zápalem pro dobrou a užitečnou věc. Existují-li určité rozdíly, pak jsou nejčastěji dány odlišnou mírou odborné průpravy frekventantů metodického kurzu i potřebami mluvčích, které lektoři vyučují. Je evidentní rozdíl např. mezi oborovou výukou češtiny na vysoké škole a mezi praktickou výukou ve večerním kurzu pro nefilology nebo v kurzu pro nejmenší zájemce o naši mateřštinu. Domníváte se, že česká veřejnost má dostatečné povědomí o postavení českého jazyka v zahraničí, ať už v rámci výuky na univerzitách nebo u krajanských komunit? Myslím si, že jsou v tomto směru značné rezervy. Průměrný spoluobčan nemá o těchto záležitostech mnohdy nejmenší tušení, možná by byl leckdo mile překvapen, kdyby se dozvěděl, kde všude se český jazyk ve světě vyučuje a kolik lidí v zahraničí může komunikovat v češtině. Pozn.: rozhovor byl veden písemně. V rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí jsou vysíláni učitelé k našim krajanským komunitám, což u krajanů významně podporuje udržení češtiny. Existují podle Vás ještě další možnosti, jak zachovat a rozvíjet český jazyk u krajanských komunit po celém světě? Pokládám Program podpory českého kulturního dědictví za mimořádně přínosný a důležitý, snad nikdo nemůže pochybovat o jeho pozitivních a mnohostranných dopadech zmiňme jen aspekty kulturně-společenské, ekonomické, politické Domnívám se, že by bylo vhodné nabízet vybraným vážným zájemcům, zejména mladým, stipendia ke studiu češtiny (a následně i jiných oborů) na našich vysokých školách a samozřejmě i nadále pokračovat v morální, materiální i metodické pomoci našim krajanským komunitám. Jaké zkušenosti máte s výukou učitelů-krajanů na Kurzu metodiky výuky češtiny pro vyučující z řad krajanů, kde přednášíte? Vidíte nějaké rozdíly v přístupu ke studiu metodiky výuky českého rozhovor 03

4 Glosa 2. společné setkání učitelů u krajanů a lektorů českého jazyka a literatury Účastníci 2. společného setkání učitelů u krajanů a lektorů českého jazyka a literatury v Senátu Parlamentu ČR 2. společné setkání učitelů u krajanů a lektorů českého jazyka a literatury Mgr. Lucie Šafarčíková, PaedDr. Olga Vlachová DZS Glosa Společné setkání krajanských učitelů a lektorů českého jazyka a literatury v zahraničí se konalo již podruhé. Uskutečnilo se 29. července 2010 v historických prostorách Senátu Parlamentu České republiky na Malé Straně v Praze. Cílem setkání, kterého se zúčastnilo takřka 50 učitelů a lektorů, bylo zhodnotit fungování a výsledky Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Dopolední oficiální částí provázela Mgr. Silvie Pýchová, vedoucí odboru celoživotního vzdělávání z Domu zahraničních služeb, která po úvodním představení nejvýznamnějších hostů setkání předala slovo senátorovi PhDr. Marcelu Chládkovi, MBA, předsedovi Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, za jejíž podpory Dům zahraničních služeb spolu s MŠMT a MZV tuto akci pořádal. Po projevu senátora PhDr. Tomáše Grulicha, místopředsedy výše zmíněné komise, hovořil PhDr. Jindřich Fryč, vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Po krátké zdravici Mgr. Vladimíra Eisenbruka, zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV, vystoupila Ing. Iva Tatarková, ředitelka Domu zahraničních služeb. Poté PaedDr. Olga Vlachová a Mgr. Lucie Šafarčíková detailně představily novinky Programu: první číslo časopisu Krajiny češtiny, propagační materiály atd. krajan žijící v Argentině, vyjádřil české straně vděčnost za podporu krajanům. Také indičtí studenti češtiny Charanpreet Kaur a Deepak Joshi svým vystoupením v češtině demonstrovali, že podporovat motivaci studentů i krajanů ke studiu češtiny v zahraničí je smysluplné a nese plody svého ovoce. Odpoledne probíhaly samostatné diskuze jednotlivých skupin lektorů a učitelů. V Zaháňském salonku se učitelé u krajanů pod vedením Mgr. Dany Hůlkové Nývltové, Ph.D., vedoucí dalšího vzdělávání pedagogů Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, seznamovali s novými učebnicemi češtiny a probírali organizování krajanských akcí. Ve Valdštejnské pracovně lektoři za účasti zástupců českých bohemistických pracovišť (doc. PhDr. Božena Bednaříková, Ph.D., doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc., a PhDr. Jiří Hasil, Ph.D.) diskutovali nad učebnicemi a metodami výuky češtiny jako cizího jazyka. Úplným závěrem poděkovali Ing. Iva Tatarková a PhDr. Jindřich Fryč všem lektorům a učitelům u krajanů za jejich obětavou a záslužnou práci, a Mgr. Olga Nádvorníková, Mgr. Ludmila Šťástková a Mgr. Dalibor Dobiáš, Ph.D., reagovali zase vyjádřením poděkování všem, kteří se podílí na pozitivních posunech v oblasti Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. Na závěr dopolední části setkání prezentovala Mgr. Jana Suchomelová své působení u krajanské komunity v Paraguayi a Mgr. Nora Saha hovořila o lektorátu českého jazyka a literatury v New Delhi v Indii. Pan Carlos C. Horny, 04

5 3. lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků na Ekonomické univerzitě ve Vídni PhDr. Milena Vonková lektorát Vídeň, Rakousko Studenti češtiny vídeňské Ekonomické univerzity na odborné jazykové exkurzi v Praze (lektorka dr. M. Vonková napravo) Priority, ocenění, struktura a historie WU Wien Ekonomická univerzita ve Vídni získala v únoru 2007 významné prestižní ocenění kvality EQUIS (European Quality Improvement System), tím se jako první rakouská univerzita zařadila mezi 115 akreditovaných ekonomických vysokých škol z 33 zemí světa. Udělení akreditace EQUIS předchází dlouhodobý proces zkoumání kvality vedený světoznámou agenturou EFMD (European Foundation of Management Development), během kterého se ověřují nejen mimořádné výkony ve všech oborech dané univerzity, ale také vysoký stupeň internacionality. Wirtschaftsuniversität splnila všechny náročné podmínky, což kromě jiného dokládá i atraktivní a rozsáhlá paleta 32 studijních oborů, 12 hospodářských jazyků a mnoha vědeckých specializací. Na 200 vědeckých pracovníků zajišťuje různorodost výzkumu v širokém spektru od národního hospodářství a podnikové ekonomie, přes právní, sociální, formální vědy až k jazykovědě. V rámci celoevropského vysokoškolského pohybu směrem k sjednocování rozdílných vysokoškolských systémů v rámci Evropské unie byly na základě tzv. Boloňského procesu od října 2006 inovovány studijní programy rozčleněné nyní do tří stupňů: Bachelor Master PhD. Více než studujících využívá bohaté nabídky a předností této univerzity. Přitažlivost univerzity dokládá také 23 % studentů ze zahraničí a více než 1000 studentů výměnných mezinárodních programů. Tento velký zájem je naprosto pochopitelný, vždyť WU se nachází v nejlepší společnosti: mezi více než dvěma sty partnerskými univerzitami objevíme tak zvučná jména jako University of Michigan, Emory University, Universita Bocconi, Copenhagen Business School, HEC Paris a také např. Vysokou školu ekonomickou v Praze. Rozsáhlý univerzitní kampus se čtyřmi hlavními budovami (UZA I IV) nedaleko městského centra s moderně vybavenými posluchárnami, s největší vědeckou ekonomickou knihovnou v Rakousku, s množstvím studoven, počítačových místností a také s vynikající jazykovou laboratoří hostí veliké množství mezinárodně renomovaných přednášejících. Také díky jim, díky široké nabídce ekonomických oborů a díky mezinárodní orientaci výzkumu i výuky lze předpokládat, že i do budoucna si Ekonomická univerzita ve Vídni udrží své čelní evropské postavení. Pro ucelení portrétu nahlédněme krátce do minulosti. WU byla založena před více než sto lety v paláci Festetics. Její tehdejší název k. k. Exportakademie napovídá, že vzdělávacím cílem byly především záležitosti zahraničního obchodu. Už v době monarchie byla však pro tuto školu postavena větší budova na okraji parku Waehring a zároveň sílily snahy uzákonit pro Exportní akademii status vysoké školy. V roce 1919 byla přejmenována na Vysokou školu světového obchodu (Hochschule fuer Welthandel) s šestisemestrálním studijním programem. Absolventům byl přidělován akademický stupeň diplomovaný obchodník. Promoční právo titulu doktor obchodních věd získala vysoká škola po dlouhém usilování až v roce 1930, což se okamžitě také odrazilo v nárůstu inskribovaných studentů. lektoři a učitelé 05

6 Lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků... Po roce 1939 ovšem nezůstala ani Vysoká škola světového obchodu ušetřena krutosti národně socialistického režimu. V duchu říšských zákonů museli především neárijští posluchači, ale také vyučující s jiným politickým smýšlením školu opustit. Na jejich místa přicházejí posily z německých univerzit nebo také loajální vědecké síly z Rakouska. Po pádu fašistického Německa byl na této škole vysoce redukován počet pracovních míst. Ne méně než 60 profesorů, asistentů a úředníků muselo v důsledku denacifikace školu opustit. V zimním semestru 1946/47 se také vrací starý rakouský studijní řád s rozsáhlým množstvím zkouškových předmětů. Především byly opět povinné dva cizí jazyky, což v době války bylo pouze dobrovolné. Dlužno ovšem dodat, že studenti litovali říšsko-německého studijního plánu, protože byl snazší. Po roce 1948 škola postupně opět buduje svou prestiž, rozšiřuje svou působnost, množství oborů, vědecké kompetence a v roce 1975 je potřetí a zatím naposled přejmenována na Ekonomickou univerzitu Vídeň (Wirtschaftsuniversitaet Wien). Obrovský nárůst počtu studentů v pozdějších letech ovlivňuje osudy rakouských univerzit všeobecně, zvláště pak právě WU, která řeší především problémy nedostatečných prostor. V roce 1982 se stěhuje do nových budov zřízených naproti nádraží Franze Josefa, do nového univerzitního centra Althanstrasse. Tyto budovy, původně koncipované pro 9000 studentů, současnému počtu již samozřejmě opět nestačí, a tak bylo v roce 2007 vybráno nedaleko vídeňského Prátru rozlehlé místo, kde se již několik let v rámci projektu WU-Neubau staví nový univerzitní komplex, který by měl splňovat nároky a představy opravdu moderní ekonomické univerzity a který by měl být uveden do života přibližně v roce 2012 (více informací a foto na v oblasti vědy a výzkumu. Činnost lektorátu češtiny je rovněž se všemi těmito aktivitami integrována a je zároveň podřízena základní filozofii Institutu slovanských jazyků, kterou je snaha o organické propojení mezi hospodářstvím, kulturou a jazykem zemí střední a východní Evropy se zaměřením na Českou republiku a Rusko. Tomu logicky odpovídá také cíl studia tedy zvládnutí komunikace s cizojazyčným obchodním partnerem v nejrůznějších situacích, které přináší obchodní jednání. A tomu samozřejmě odpovídá také náplň práce lektora českého jazyka a literatury, skladba předmětů a obsah přednášek. Nejde tedy o pouhou výuku jazykovou a literární, ale o výuku v širším pojetí zaměřenou na oblasti komplexně přibližující studentům specifika české historie, umění, politiky a se zvláštním zřetelem také hospodářství. To ovšem předpokládá soustavnou přípravu v mnoha oborech, aktualizaci poznatků, neustálé další sebevzdělávání. V tomto jsou lektorovi velmi cennou podporou pravidelné zásilky novin a časopisů z iniciativy DZS (Hospodářské noviny, Ekonom, Reflex), které slouží potřebám lektorátu velmi všestranně. V první fázi pomáhají odborné přípravě lektora, následně jsou mnoha způsoby využity přímo ve výuce (například jako názorný aktuální materiál v předmětu Cultural Studies, který v podstatě detailně mapuje české reálie) a v poslední fázi mohou být podle potřeby rozdány pokročilým studentům češtiny k dalšímu zpracování (podklady pro seminární, diplomové práce atd.). V rámci evaluačního průzkumu bylo studenty právě toto zapůjčování a široké využívání autentických českých periodik, dále také odborné literatury, beletrie a filmů z bohatě zásobené knihovny lektorátu hodnoceno velmi pozitivně. Lektorát češtiny jako součást Institutu slovanských jazyků V roce 1989 byl na WU Wien jako součást Oddělení cizojazyčné hospodářské komunikace (Department für fremdsprachliche Wirtschaftskommunikation) založen Institut slovanských jazyků (Institut für slawische Sprachen), který je centrem mnohostranného zájmu o slovanské jazyky se zaměřením na efektivní hospodářskou komunikaci a udržuje mezinárodní kontakty s řadou partnerů z univerzitní i ekonomické oblasti. Lektorát českého jazyka a literatury jako součást Institutu slovanských jazyků od roku 1993 přísluší nadále v rámci WU Wien k Oddělení pro cizojazyčnou hospodářskou komunikaci. Tato pracoviště prokazují soustavně široké aktivity jak v oblasti didaktiky a výukových programů, tak Specifika výuky češtiny, materiály a metody tradiční i netradiční Ve shodě s výše uvedenými parametry pracovní náplně lektora se výuka člení na oblast jazykovou a odbornou. Samotná jazyková výuka probíhá v dvousemestrálním začátečnickém kurzu Anfängerkurs I, II: Tschechisch, kdy se během čtyř a ve druhém semestru šesti vyučovacích hodin týdně studenti naučí základům češtiny. Jako vyučovacího materiálu se využívá dvoudílná učebnice Basic Czech (Adamovičová, A. Ivanovová, D.) nebo učebnice Wollen Sie Tschechisch sprechen (Remediosová, H. Čechová, E.). K tomu ovšem je studentům předkládáno velké množství vlastních materiálů, které si lektor sám připravuje (handouty, folie, obrázky) a materiálů doplňkových, čerpaných z bohaté nabídky odborných publikací. Mezi nejosvědčenější patří např. Pracovní sešit k učebnici Učíme se česky I a II (Roubalová, E.), dále Česká lektoři a učitelé 06

7 Lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků... deklinace a konjugace pro cizince (Confortiová, H.), Učebnice češtiny pro výuku v zahraničí (Confortiová, H. Cvejnová, J. Čadská, M.). Začátečnické kurzy doplňuje, dotváří a upevňuje ještě specifický kurz cíleně prohlubující základní zvládnutí jazyka nazvaný Auffrischungskurs Tschechisch, pro který si vyučující musí vytvořit vlastní program odpovídající složením a požadavky dané skupiny. Využíváme kromě výše zmíněných materiálů základních také řady doplňkových materiálů (např. Luttererová, J.: Česká slovní zásoba a konverzační cvičení, Praha 1994, Vonková, M.: Kdo se směje, rozumí, Praha 2000), také tabulek a přehledů a v neposlední řadě materiálů vlastních, připravených vyučujícím na míru potřebám a možnostem dané skupiny. V tomto kurzu a také v obou začátečnických kurzech se snažíme užívat širokou škálu zajímavých metod, které vytvoří předpoklad co nejširšího zapojení studentů do procesu učení. Jazykové hry, nejrůznější typy soutěží, komunikativní úkoly, hádanky, scénky, etudy velice osvěží, odlehčí a probarví výuku, která by jinak, založena pouze na výkladu a mechanickém procvičování, mohla působit příliš jednotvárně a obtížněji, než je nutné. Uplatněním sugestopedických postupů, tedy zapojením všech smyslů, provokováním fantazie, kreativity studentů podporujeme upevňování zpětné vazby a prohlubujeme působení paměťových procesů. Tuto metodu, zaměřenou na podprahovou výuku na bázi intenzivních smyslových zážitků, reprezentují především v německy mluvícím prostředí učebnice a nejrůznější originální doplňkové materiály paní Ireny Hirschmannové (Hirschmann, I.: Lehrbuch der tschechischen Sprache 1. Hamburg 2003, v současné době vychází druhý díl). Jejich využití se mi při výuce rovněž velmi osvědčilo a rozhodně přispělo k oživení atmosféry ve třídě a ke zvýšení motivace studentů. Ve shodě s metodou názornosti se také osvědčuje práce s obrazovým materiálem, a to jak s klasickou ilustrací, doplňující většinu zmiňovaných učebnic, tak i s obrazy, obrázky, fotografiemi a ilustracemi pro potřeby daného tématu speciálně připravenými. Velmi často využívám tzv. obrazovou banku, kterou jsem si postupně připravila z vlastních zdrojů a kde vždy najdu doplňkový materiál k různým tématům. Tyto ilustrace jsem často uplatnila v předmětu česká konverzace Konversation Tschechisch. Pro úplné začátečníky používám také např. tzv. Level Zero obrazovou vstupní lekci s jednoduchým textem soustředěným kolem ústřední postavy pana Browna, který přijíždí do Prahy na služební cestu. Tuto lekci, která byla nějakou dobu také k dispozici na webových stránkách Ústavu jazykové a odborné přípravy UK, jsem vytvořila v rámci mezinárodního projektu CADAC (Communication and Development across Culture). Studenti češtiny vídeňské Ekonomické univerzity u Belvederu v Praze (lektorka dr. M. Vonková nalevo) Dále bych chtěla připomenout netradiční metodu Act and Speak založenou na divadelních etudách, při nichž studenti procvičují jazyk na základě zvládnutých rolí, přidělených nebo samostatně sestavených scénářů, a tedy prostřednictvím změněné identity dosahují mimořádných komunikačních pokroků, zdokonalují se v prezentačních dovednostech a současně s tím narůstá jejich jazykové sebevědomí. Jako doplňkového materiálu pro tyto účely, ale také např. pro nácvik spisovné výslovnosti v předmětu Aussprachstraining Tschechisch, využívám své divadelní hry (Vonková, M.: Cizinci v Praze, Praha 2007), kterou jsem napsala pro tento typ výuky. Pro snadnější zapamatování je celá hra veršovaná, pro oblomení jazyka a zdůraznění zvukomalebnosti češtiny je vybavena písňovými texty, které jsou zaměřeny na nácvik výslovnosti (např. hláska ř a text: Zřídka říkám to tak zpříma, přesný překlad to je dřina...), pro nácvik komunikativních situací se střídají různá prostředí (restaurace, kavárna, nákupy, třída, divadlo na divadle), pro rozšíření lexika, také např. na oblast slangu, a pro prohloubení znalostí z českých reálií je doplněna podrobnými lexikálními poznámkami a vysvětlivkami. Hospodářská konverzace, obchodní jednání a české reálie Na začátečnické kurzy navazuje stěžejní předmět orientovaný v několika pokročilostních úrovních na hospodářskou komunikaci Wirtschaftskommunikation WICO I, II, III, IV, zahrnující týdně vždy tříhodinový odborný komunikativní blok a jednohodinový předmět Gramatika k WICO I, II. V této výuce se tradičně používá specifickým účelům odborného jazyka dokonale odpovídající skriptum dr. Magdy Schulmeisterové: Tschechische Wirtschaftskommunikation. Cílem výuky je lektoři a učitelé 07

8 Lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků... dosáhnout jazykové kompetence umožňující bezpečnou orientaci v oblasti jednání s českým obchodním partnerem na bázi zvládnuté ekonomické terminologie, prezentované v dialozích a telefonických rozhovorech zaměřených na firemní problematiku, s podporou pokročilé gramatiky a odborné četby. Rozvoj řečových dovedností ve spojení s prohlubováním interkulturní kompetence, jejímž specifikům se dlouhodobě věnuje vědecký výzkum Institutu slovanských jazyků na WU, se naplňuje především protřednictvím zvládnutí komunikace v nejrůznějších modelových situacích odpovídajících požadavkům pracovního prostředí. Samotné komunikativní situace přesně zapadají do tematického okruhu základních modulů týkajících se např. problematiky jednání, vnitropodnikové komunikace, žádosti o zaměstnání, běžného pracovního dne v podniku. Zabýváme se tedy dialogem, jehož podobu určují komunikativní strategie a taktiky v návaznosti na konkrétní požadavky vyplývající z obchodně pracovního styku: seznámení se s potenciálním obchodním partnerem, první kontakty, domluvení schůzky, změna termínu, omluva, vlastní prezentace, krátká prezentace firmy a jejích produktů při navazování obchodních kontaktů, jednání spojená s nabídkou, objednávkou, organizační aktivity s cílem zajistit ubytování v hotelu, zařídit setkání podnikatelů atd. Z metodického hlediska je vhodné využití diskuze, problémové metody, párové a skupinové práce, inscenační metody. Pro pozitivní hodnocení absolventů je kromě pravidelné aktivní účasti a pravidelných domácích úkolů nutné absolvovat průběžný, dále pak závěrečný test a také připravit ve dvojici videonahrávku dialogu s konzultovanou obchodní tematikou podle vlastního scénáře a s vlastní realizací. V hierarchii odborné a komunikační obtížnosti navazuje předmět Jednání s českým obchodním partnerem, jehož obsahem jsou již konkrétní vyjednávací techniky, strategie, taktiky, scénáře. Studenti postupně zvládají a na konkrétních příkladech si procvičují zahájení a zakončení jednání, vytváření příznivé atmosféry, signalizování příznivého postoje, stanovení tématu, převzetí iniciativy, vyjádření časových a prostorových relací, rozvržení argumentů, podpoření vlastních argumentů, nepodléhání nátlaku, chování v konfliktních situacích, odhalování konfliktních témat, ale také například získávání času, přiznání vlastních chyb a asertivní chování. Výuka se sice opírá o přednášky doplněné prezentací v programu Power Point, její nedílnou součástí je ale také řada praktických úkolů, cvičení, konkrétních zadání a problémových situací, které studenti samostatně nebo ve dvojicích řeší a následně prezentují svůj scénář, případně obhajují proti oponentům svůj názor nebo nabízenou variantu řešení zkoumané situace. Pokročilým studentům je dále nabízen předmět Kulturund Wirtschaftsraum Tschechien (Cultural Studies I, II), tedy české reálie. Tento předmět zajišťuje na bázi již dokonale zvládnuté češtiny vytvoření systému poměrně podrobných znalostí o České republice, a to z oblasti geografie, historie, politiky, ekonomie, školství, vědy, techniky, průmyslu, dopravy, sportu, umění a kultury. Tento široký záběr zajišťuje studentům komplexní pohled na historický vývoj i na současné dění, ekonomickou a politickou situaci, průmyslový a také kulturní potenciál země, jejímuž jazyku již dobře rozumí a jejímuž specifickému charakteru včetně mentality jejích obyvatel a jejich typickému smyslu pro humor by postupně porozumět chtěli a měli. Přednášky k jednotlivým tématům jsou doplňovány diskuzními fóry, řešením problémových bloků, úkolů a samostatným zpracováním materiálu. K tomuto účelu jsou studentům zapůjčovány a v rámci časových možností prezentovány nejen aktuální tiskoviny a autentické materiály dodávané z ČR, zahrnující vedle nejrůznějších deníků a týdeníků i programy divadel, výstav, kulturních pořadů a také ukázky české beletrie, odborné literatury a filmové tvorby. Kromě aktivní účasti a úspěšného absolvování závěrečné písemné zkoušky je povinností studentů zpracovat samostatně jednu prezentaci nejlépe v programu Power Point, portrétující ve stručném přehledu významnou českou osobnost z jakékoli oblasti. Úroveň těchto prezentací bývá tradičně velmi vysoká, studenti přistupují často ke zvolenému tématu s osobním zaujetím a snaží se ostatním předvést maximálně výstižný portrét zvolené osobnosti. A tak vedle úryvků z písňové poezie Karla Kryla a pěvecké suverenity Karla Gotta, vedle specifického humoru scének z filmů Bolka Polívky, Zdeňka Svěráka, Jiřího Menzela, ale také třeba Vlasty Buriana, vedle návratů k večerníčkům Václava Bedřicha a Zdeňka Müllera, vedle ukázek výtvarného mistrovství Alfonse Muchy nebo Františka Kupky, můžeme během studentských prezentací poslouchat např. také úryvky z projevů českých prezidentských nebo podnikatelských legend typu Tomáše G. Masaryka nebo Tomáše Bati. Odborná jazyková exkurze do Prahy a další povinnosti lektora K povinnostem lektora na WU ve Vídni patří kromě samotné výuky, přípravy a aktualizace materiálů, oprav úkolů, testů a závěrečných klauzur ještě celá řada dalších úkolů: soustavné sebevzdělávání, výběr nových materiálů, doplňujících knihovnu a videotéku lektorátu, konzultační a korekturní hodiny, průběžná korespondence se studenty a vyřizování organizačních záležitostí a příležitostných problémů, pravidelná účast na poradách institutu a podle lektoři a učitelé 08

9 Lektoři a učitelé Lektorát českého jazyka a literatury při Institutu slovanských jazyků... časových možností i na odborných přednáškách pořádaných institutem, pořádání českých filmových večerů a udržování kontaktů s Českým kulturním centrem a s Velvyslanectvím ČR ve Vídni a především ještě zajištění, programová příprava, organizace a vedení týdenní odborné a jazykové exkurze studentů v Praze. Tato exkurze, pořádaná ve spolupráci s Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze, probíhá zpravidla během jednoho týdne o velikonočních prázdninách. Cílovou skupinou jsou studenti obou začátečnických kurzů češtiny, kteří takto získají mimořádnou možnost prohloubit nejenom své jazykové znalosti, ale také znalosti ekonomických a kulturních reálií České republiky. Součástí exkurze je intenzivní dopolední jazyková výuka, odborný odpolední program s ekonomickým a kulturním zaměřením např. prohlídka ČNB s filmovým představením a přednáškou na téma Peněžnictví, přijetí v UniCreditBank doplněné přednáškou, exkurze do štěrboholské centrály podniku Interspar opět s přednáškou vedoucího představitele podnikového managementu dr. Christiana Kollera na téma perspektivy rakouského podnikání na českém trhu, prohlídka některého pražského pivovaru, prohlídka Obecního domu, Pražského hradu, Starého Města, Malé Strany, Strahova, Petřína, Vyšehradu, návštěvy muzeí a galerií, dále pak bohatý večerní program, který představuje ukázky z české tvorby divadelní, filmové a hudební. Nechybí ovšem ani společná večeře v některé známé pražské restauraci a návštěva proslulé kavárny Slavia. Pražský pobyt přináší studentům skutečně neopakovatelnou příležitost poznat na vlastní oči českou realitu, stát se na chvíli součástí dění hlavního města a spolu se skupinou stejně zaměřených spolužáků a pod odborným vedením objevovat jeho historickou jedinečnost i jeho současné problémy a přednosti. Tato akce bývá studenty tradičně velmi pozitivně hodnocena, často jsou zde navázána trvalá přátelství a rozhodně dochází ke značnému posunu jazykových i interkulturních kompetencí. Následně bývá pak na půdě WU pořádán pro studenty vzpomínkový večer, kdy je celá akce společně zhodnocena, promítají se fotografie, diskutuje se o zážitcích. přístup k tradičním tématům. Jakkoli tedy je třeba zdůraznit náročnost a mnohostrannost práce lektora na WU Wien, je třeba zároveň připomenout také to, že kromě již zmiňované podpory pražského Domu zahraničních služeb nachází lektor také velmi cennou a širokou pomoc u kolegů z Institutu slovanských jazyků WU. Bez této pomoci ať už ze strany vedoucí institutu o. Univ. Prof. Dr. Renate Rathmayr nebo ze strany zakládající členky české sekce a výborné kolegyně PhDr. Magdy Schulmeisterové by byla tato práce mnohem méně příjemná a zvládnutelná. V neposlední řadě ovšem jsou to také studenti, kteří díky svému zájmu a entuziasmu zpětně motivují vyučujícího k maximálnímu nasazení. Pozn.: uvedení akademických titulů autorkou je ponecháno (viz úzus německy mluvících zemí). Závěrem je tedy možné stručně shrnout, že práce lektora v podmínkách WU ve Vídni je velice různorodá a zajímavá, přináší velké množství příležitostí, výzev, možností, rozhodně není jednotvárná a stereotypní. Klade ovšem také nemalé nároky na zodpovědnost lektora, na jeho přípravu, sebevzdělávání a zároveň na jeho kreativitu. Je třeba přizpůsobovat se novým požadavkům, zvládat nové předměty a zároveň se nově stavět k předmětům tradičním, nepodceňovat pravidelnou přípravu, která by měla vedle programově systematického rozčlenění hodiny klást důraz na její dynamickou stavbu, na nový, neotřelý lektoři a učitelé 09

10 Lektoři a učitelé Příjemný rok mezi příjemnými lidmi v chorvatském Daruvaru Slavnostní zakončení školního roku 2009/10 na České základní škole J. A. Komenského v Daruvaru Příjemný rok mezi příjemnými lidmi v chorvatském Daruvaru Mgr. Vladislav Rusín krajanská komunita Daruvar, Chorvatsko Velmi rád bych se s vámi, čtenáři Krajin češtiny, podělil o své dojmy z uplynulého školního roku, kdy jsem se jako kantor po třech letech vrátil na stejná místa a většinou mezi stejné lidi. Působil jsem zde již ve školním roce 2005/2006, ale jelikož jsem byl předtím dva roky v ruském Novorossijsku, musel jsem si udělat předepsanou pauzu. V úvodu uvádím některá důležitá fakta z historie: Přistěhování Čechů do Chorvatska Stěhování Čechů do Chorvatska probíhalo téměř půldruhého století a bylo usnadněno tím, že obě země patřily do rámce habsburské monarchie. Od poloviny 18. až do konce 19. století přijížděli do chorvatských měst a na panství různých šlechticů úředníci, řemeslníci, učitelé, lesníci a zahradníci a do manufaktur v provincii celé zástupy dělníků. Dnešní příslušníci české menšiny v Chorvatsku jsou však většinou potomci drobných zemědělců, kteří získali od zchudlé chorvatské šlechty v západní Slavonii zanedbané pozemky a znovu je zúrodnili. Z vesnic založených českými kolonisty za rakouské vojenské správy v oblasti tehdejší tzv. Vojenské hranice zůstalo české pouze Ivanovo Selo, kterému se dodnes říká Pémie. České školství v Chorvatsku V současnosti v Chorvatsku pracují dvě české základní školy: Jana Amose Komenského v Daruvaru a Josefa Růžičky v Končenicích s obvodními školami (Dolany, Horní Daruvar, Lipovec, Dolní Střežany) a čtyřletá česká škola v Ivanově Sele. Výuka v nich probíhá podle zvláštních vyučovacích osnov v rámci platné chorvatské soustavy. Ve všech školách pracuje s pozoruhodnými výsledky řada zájmových kroužků a rozvíjí se bohatá mimoškolní a mimovyučovací činnost. lektoři a učitelé 10

11 Lektoři a učitelé Příjemný rok mezi příjemnými lidmi v chorvatském Daruvaru Čeština a česká kultura se vyučuje v Hrubečném Poli, Velkých Zdencích, Dioši, Dežanovci, Trojhlavě, Hercegovci, Mezurači, Daruvarském Brestově, Sirači, Šibovci, Lipovlanech, Kaptole, Bjeliševci, Lipiku, Pakraci, Virovitici, Záhřebu, Bjelovaru, Rijece a Sisku. Tato výuka probíhá jako nepovinný či zájmový předmět, v některých destinacích jako součást besední činnosti. České mateřské školy fungují v Daruvaru (Ferda Mravenec) a v Končenicích. Daruvarské gymnázium má od svého založení v roce 1954 české oddělení (s přestávkami). Krajanští učitelé v Chorvatsku Krajanští učitelé v oblasti Daruvarska působí od roku 1997, kdy tam byla vyslána paní učitelka Daniela Zezulková. V dalších letech se počet učitelů ustálil na dvou až třech. Za tuto dobu se zde vystřídalo celkem 12 učitelů. V tomto školním roce zde působí Mgr. Jiří Krejčí, Ph.D., a Mgr. Vladislav Rusín. 1997/1998 Daniela Zezulková 1998/1999 Sylva Ondráčková, Bohumila Steckerová 1999/2000 Sylva Ondráčková, Bohumila Steckerová 2000/2001 Bohumila Steckerová, Petr Trunec 2001/2002 Ludmila Šťástková, Petr Trunec, Bohumila Steckerová 2002/2003 Bohdana Pěva Šolcová, Petr Trunec, Stanislava Hammerschmiedová 2003/2004 Bohdana Pěva Šolcová, Stanislava Hammerschmiedová 2004/2005 Bohdana Pěva Šolcová, Stanislava Hammerschmiedová 2005/2006 Vladislav Rusín, Helena Kresová 2006/2007 Helena Kresová, Milena Chomátová 2007/2008 Helena Kresová, Milena Chomátová 2008/2009 Helena Kresová, Milena Chomátová 2009/2010 Vendula Hlavatá, Vladislav Rusín 2010/2011 Jiří Krejčí, Vladislav Rusín Ve školním roce 2009/2010 jsem pracoval jako jeden ze dvou vyslaných učitelů u krajanské komunity v Daruvaru (Chorvatsko). Náplň mé práce byla v tomto školním roce zaměřena hlavně na: 1. vyučování českého jazyka, literatury a hudební výchovy v základních školách a v mateřských školách v Daruvaru a okolí; 2. spolupráci s Besedami (českými zájmovými organizacemi) ve výuce českého jazyka, v hudební oblasti a při nácviku divadla; 3. spolupráci s redakcí Jednoty a Dětského koutku a s redakcí Rádia Daruvar 91,5. 1. vyučování českého jazyka, literatury a hudební výchovy v základních školách v Daruvaru a okolí Výuku českého jazyka, literatury a hudební výchovy jsem měl rozdělenu do tří modulů: 1. výuka českého jazyka v šesti školách s výukou všech předmětů v českém jazyce (ZŠ Brestov, Horní Daruvar, Dolany, Střežany, Ivanovo Selo a Lipovec); 2. výuka českého jazyka v mateřské školce v Daruvaru a Končenicích; 3. fakultativní výuka češtiny v dalších osmi menších školách (Velké Zdence, Hrubečné Pole, Trojehlava, Bjeliševec, Dioš, Dežanovec, Kaptol, Šibovec). V každé základní škole, na každém kurzu češtiny, jsem se musel přizpůsobit konkrétní jazykové situaci, konkrétním potřebám mluvčích. V základních školách, kde žáci hovořili velmi dobře česky (Daruvar, Dolany, Ivanovo Selo, Lipovec a Horní Daruvar), jsem se zaměřil hlavně na rozšiřování slovní zásoby dětí i kantorů, objasňování významu slov, na rozšiřování zájmu o českou dětskou literaturu. K rozšiřování slovní zásoby jsem využil nejen české národní písně, ale také písně současných autorů. Dále jsem využil spojení rytmu, pohybu a slov v říkadlech. Samozřejmou součástí výuky byly i hudebně pohybové hry a tance, které spolu s písněmi dokázaly navodit přátelskou a uvolněnou atmosféru, takže se děti těšily na každou další hodinu češtiny. Mým velkým pomocníkem bylo využití počítačových výukových programů. Programy, které jsem používal, jsou velmi poutavé a rozmanité, a proto se dají přizpůsobit různým věkovým skupinám. Děti práce na počítači baví a zajímá, většinou si při ní ani neuvědomují, že se učí a zdokonalují ve znalosti českého jazyka. Tím bylo dosaženo jednoho z cílů: vytvořit kladný citový vztah k mateřskému jazyku (pro velkou část dětí z výše uvedených škol je čeština mateřským jazykem, jímž aktivně doma hovoří) a české kultuře. Tak vzniká naděje, že si děti do budoucna svůj jazyk zachovají, že jej budou předávat dále. Součástí hodin byla také lexikální, stylistická, tvaroslovná cvičení, konverzační cvičení, výuka pravopisu atd. Pochopitelně jsem odborně (problémy se slovotvorbou, problémy syntaktické apod.), metodicky a organizačně (besídky, vystoupení) pomáhal také vyučujícím. V ostatních základních školách se většina žáků učí češtině jako jazyku cizímu. Tito žáci pocházejí ponejvíce ze smíšených manželství, kde se mluví chorvatsky, ale minimální styk s češtinou mají (jeden z rodičů mluví česky, prarodiče apod.). Děti dobře rozumí, ale komunikují s učitelem chorvatsky, některé jsou schopny mluvit česky v rozvitých větách. V některých rodinách se hovoří dvojjazyčně. Část lektoři a učitelé 11

12 Lektoři a učitelé Příjemný rok mezi příjemnými lidmi v chorvatském Daruvaru žáků pochází z chorvatských manželství, takže se s češtinou setkávají pouze ve škole při fakultativní výuce češtiny. Během roku jsem několikrát vystupoval s dětmi na různých besídkách a veřejných vystoupeních v Daruvaru, Brestově a Dežanovci, zvláště v hudebních částech. Velmi pěkný byl rovněž program pro dospělé Posezení při čaji, kde jsme se za doprovodu kytary velmi dobře bavili a zároveň jsme se naučili nové písně. 2. spolupráce s Besedami ve výuce českého jazyka, v hudební oblasti a nácviku divadla Velmi rád vzpomínám na spolupráci s Besedou ve Slavonském Brodě, kde se skupina asi dvaceti lidí ve věku let schází pravidelně v neděli odpoledne v prostorách předsálí městského kulturního domu (Beseda nemá svůj vlastní dům). Do Brodu jsem dojížděl od října do března jednou za tři týdny. Spolupráce byla orientována převážně na nácvik divadla a s tím spojené zaměření na správnou výslovnost. Velmi oblíbené byly také hudební chvilky s kytarou a harmonikou. O něco složitější byla práce v Besedě v Nové Hradišce, kde se věkově velmi různorodá skupina scházela v počtu 14 jednou za měsíc. Výuka probíhala velmi těžce, neboť zde se českým jazykem již téměř nemluví. Byly položeny základy, na kterých bude možno v tomto roce stavět a pokračovat ve výuce. I v Nové Hradišce velmi rádi zpívají české písničky a další nové jsme se naučili. 3. spolupráce s redakcí Jednoty a Dětského koutku a s redakcí Rádia Daruvar 91,5 Obrovskou výhodou pro místní Čechy je možnost jedenkrát týdně si přečíst nové vydání týdeníku Jednota, ve kterém je shrnuto veškeré dění týkající se činnosti Besed, školy, města Daruvaru, ale i dalších oblastí týkajících se běžného života místních Čechů. Do redakce Jednoty jsem docházel podle jejich potřeby, pomáhal jsem upravovat texty a dělal korektury článků. S kolektivem vydavatelství se mi výborně spolupracovalo a udržovali jsme velmi přátelské vztahy. Zvláště vedoucí Jednoty paní Libuše Stráníková je velmi komunikativní a přístupná všem tvůrčím nápadům a návrhům. V Rádiu Daruvar jsem se v tomto roce spolupodílel na vysílání relace o českém jazyce, do které jsme společně s paní kolegyní Hlavatou dodávali a nahrávali zpracovaná témata. Jednalo se o porovnávání významu stejně znějících českých a chorvatských slov. Tato relace se setkala s příznivým ohlasem, a proto byla později uváděna i její psaná podoba v časopise Jednota. Výuka českého jazyka v kostele v Bjeliševci V tomto školním roce jsem bydlel v rodinném domě, ve kterém přede mnou bydlela paní učitelka Milena Chomátová. Dům ale již pomalu stárne, proto jsem si na tento školní rok našel nové ubytování v bytovce, kde obývám 2+1 s veškerým vybavením. Veřejná doprava je zde řídká a do některých míst není žádná. Využití soukromého auta pro dopravu na místa působení je tedy nutné a bez něj se zde prakticky do některých míst nedá ani dostat. Velmi příjemné pro člověka, který je daleko od domova, je i to, když vidí kolem sebe ochotu, laskavost a vstřícnost. Já můžu za sebe říci, že kdykoliv jsem se setkal s lidmi z vedení Svazu Čechů, z Jednoty, na všech školách a školičkách, ve všech Besedách, kam jsem jezdil, v Rádiu Daruvar, vždy se jednalo o setkání příjemné, povzbuzující a inspirující. Letos jsem si zde také ve volných chvílích dostatečně zasportoval. Jízda na kole, volejbal, plavání a tenis mi pomohly udržet se v kondici, která je hodně potřebná pro vyvažování častého sezení za volantem při jízdách do škol a Besed. Spolupracovat s místními chorvatskými Čechy byla pro mne velká radost. Vedení Svazu Čechů, zvláště paní Eleonora Janotová a paní Jára Kulhavá mi vždy ve všem vyšly vstříc a nebyly žádné problémy, které by narušovaly mou práci a naši spolupráci. Stejně tak spolupráce s Jitkou Stáňovou Brdarovou, kordinátorkou výuky českého jazyka v Chorvarsku, byla velmi pozitivní. Jsem rád, že jsem poznal spoustu dobrých lidí, kteří mne obohatili, a věřím, že i já jsem svým působením přinesl něco nového jim. lektoři a učitelé 12

13 Lektoři a učitelé Čeština na Kavkaze Z výuky v Českém klubu Mateřídouška Čeština na Kavkaze PhDr. Marek A. Havlíček krajanská komunita Kirillovka a Novorossijsk, Rusko Krajanskou komunitu na severním Kavkaze můžeme považovat za součást organizované české kolonizace černomořského pobřeží, která probíhala v 60. letech 19. století a kromě předků dnešních kavkazských Čechů se týkala také krajanů, kteří dnes žijí na Ukrajině na Krymu (ten se součástí Ukrajiny stal teprve v r. 1954, do té doby byl součástí ruské části SSSR) a na nedalekém pobřeží Azovského moře. Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let 19. století vzniklo několik českých vesnic také na Kavkaze. V okolí Anapy to byly Varvarovka a Pavlovka, v okolí Novorossijsku to byly vesničky Kirilka (Kirillovka), Metodějka (Metodějovka, Methodievka, Mefodievka), Vladimírovka a Chlebovka (Glebovka). Počátkem sedmdesátých let vznikly další kolonie ještě dále na jih Tešebs, Tekos, Aderbievka a Anastasievka. Příběhy českých kolonizátorů jsou velmi podobné. Do Ruska se vydali z různých částí Čech na výzvu tamní vlády, kterou navíc podpořili čeští agitátoři, kteří se zúčastnili velké Etnografické výstavy v Moskvě v r Existovalo několik projektů na přesídlení Čechů do různých částí Ruska, ale nakonec se realizovaly jen ty, které byly směrovány na Volyni a na pobřeží Černého moře. Cesta na Kavkaz vedla vlakem do Baziase a dále po Dunaji do Galace (obě města dnes leží v Rumunsku), odkud na námořní lodi pokračovali přes Oděsu až do Novorossijsku. Pokud kolonizátoři na tak nákladnou cestu neměli dostatek financí, vydávali se na povozech lektoři a učitelé 13

14 Lektoři a učitelé Čeština na Kavkaze přes Slezsko, Halič, Ukrajinu a Krym. Po svém příjezdu byli krajané nejprve ubytovani přímo ve vojenských kasárnách tehdejší pevnosti Novorossijsk, než bylo rozhodnuto, že pro ně budou vybrány pozemky v blízkém okolí. Mnozí, kterým ještě zbyly prostředky, poté, co zjistili, že nezískají pozemky na úrodné Kubáni, ale neprostupné zalesněné pozemky v podhůří Kavkazu, se rozhodli rychle Rusko opustit a vraceli se buď zpět do Čech, nebo odcházeli do Ameriky. První roky, kdy v okolí svých dočasných obydlí podobných zemljankám vydobývali svá budoucí pole klučením lesů a postupně si budovali svá obydlí a celá hospodářství z materiálů, které si mohli vzít zdarma v horách dle libosti, nebyly vůbec lehké. Pomalu si zvykali na fakt, že jejich životní podmínky se liší od slibů, kterým v Čechách uvěřili. Po prvních krušných letech začali krajané postupně prosperovat. Z počátku jim to umožnila zejména produkce tabáku, které se naučili od místních Řeků. Díky iniciativě českého agronoma Bedřicha Hejduka, významného zakladatele vinic v okolí Abrau-Ďurso (dnes jednoho z nejvýznamnějších ruských producentů zejména šumivých vín), postupně přecházeli na produkci vinné révy i další krajané, jelikož ta vyčerpávala půdu méně než zmíněný tabák. Do revoluce se mnoha krajanům podařilo v Rusku zbohatnout, na což během bolševických hospodářských reforem tvrdě doplatili. Hospodáři, kteří měli velký statek a najímali pracovní sílu, byli během třicátých let rozkulačeni a deportováni do lágrů, nejčastěji do Kazachstánu. Jejich statky se pak jako první staly součástí formujících se kolchozů a sovchozů. Češi na Kavkaze zůstávali se svou vlastí spojeni zejména díky živému jazyku a kultuře. Důležitou roli v tomto ohledu hrála vždycky osoba učitele, který byl vysílán z Československa a mezi krajany byl vždy vážený. Působení českého učitele však bylo povoleno až po ruských reformách v r a po první světové válce v počáteční éře vlády bolševiků 1. Nejstarší pamětníci z Kirillovky tak dodnes pamatují učitele Červeného, který žil přímo v budově místní české školy, která měla dvě třídy. Spíše shodou okolností se v pronajatých prostorách této budovy dnes nachází také Český klub Mateřídouška. Nejasný a pravděpodobně tragický byl osud tohoto učitele, který beze stop zmizel v roce 1927 v době stupňujícího se stalinistického teroru. 2 Další zajímavou osobností mezi českými učiteli byl později známý komunistický spisovatel Petr Jilemnický. Konec jeho působení jako učitele se podobá tomu předchozímu, aspoň ve vzpomínkách pamětníků, jako je varvarovský rodák Václav Švec (nar. 1917). Když učitel beze stopy zmizel, údajně dokonce v doprovodu tajné policie, všichni na něho raději rychle zapomněli. O to více se pak krajané podivovali, když v 60. letech vesničku navštívili reportéři z Československa, aby se o působení autora děl, jako např. Dva roky v zemi Sovětů či Pole neorané, dozvěděli něco více. Myslel jsem si, vzpomíná na setkání zmíněný Václav Švec, něco jim řeknu a ještě budu nepřítel lidu, tak jsem jim nic neřekl. Na všechny otázky jsem jim odpověděl, aby byly zodpovězené, ale víc jsem neřekl nic. 3 Takovým způsobem bylo působení českých učitelů u krajanů na Kavkaze přerušeno a vlastně i celá kavkazská česká komunita pomalu upadala v zapomnění. Stále zůstávaly živé vztahy s původní vlastí, hlavně díky mnohým účastníkům osvobození Československa v armádě generála Ludvíka Svobody, kteří se rozhodli, že budou i nadále sloužit v Československé armádě, nebo že se do SSSR již nevrátí. Ačkoliv formálně existovala možnost požádat o repatriaci a vrátit se do Československa pro všechny krajany, mnozí z těch, kteří to zkusili, se setkali s nevolí odpovědných orgánů a někdy dokonce s výhrůžkou, že ne tam pojedete, ale na Sibiř. 4 Zajímavá byla také setkání krajanů s Čechoslováky, kteří jezdili k Černému moři na dovolenou a s nimiž často navazovali přátelskou družbu. Všechny tyto vztahy přetrvaly dlouhá léta často až do současnosti. Tradice působení českých učitelů byla obnovena až v roce V květnu tohoto roku se po přečtení krátké reportáže o krajanech iniciativy spontánně chopil pan Ivo Myčka, učitel z Rakovníka, kterému se podařilo za přispění sponzorů a pomoci zastupitelského úřadu v Moskvě realizovat měsíční pobyt u krajanů, kde také několikrát vypomohl v tzv. Nedělní školičce v Kirillovce 5 jako lektor-rodilý mluvčí. Od podzimu 2003 je učitel z České republiky každoročně vysílán Domem zahraničních služeb a letos zde působí již pátý. Výuka českého jazyka u krajanů probíhá přímo v krajanských organizacích a není součástí standardní školní výuky. Kurzy jsou vedené zvlášť pro děti a pro dospě- 1 Havránek, Pavel: Češi na Kavkaze. In: Národopisná revue. č. 1, r. XVIII, s Božena Růžečko, z rozhovorů ze září Václav Janovič Švec, z rozhovorů v září Vladislav Kabrda, z rozhovorů v září Nedělní školička v Kirillovce fungovala od února 2002 do března Z iniciativy Iriny Treťakové probíhala výuka pro zejména dětské zájemce z Kirillovky. lektoři a učitelé 14

15 Lektoři a učitelé Čeština na Kavkaze Budova bývalého katolického kostela v Kirillovce, kde je dnes Dům kultury. Budova bývalé české školy v Kirillovce, kde se dnes nachází sídlo Českého klubu Mateřídouška. lé a následně jsou členěny podle úrovně pokročilosti. V Českém klubu Mateřídouška v Kirillovce navíc probíhá řada pravidelných mimoškolních aktivit a různých výročních akcí spojených s oslavami českých státních či katolických svátků. Při této příležitosti se krajané z českých vesnic i z Novorossijsku scházejí v Kirillovce, a to buď přímo v sídle Českého klubu Mateřídouška, nebo v domě kultury (budova bývalého českého katolického kostela). Vzhledem k tomu, že krajané jsou také v dalších oblastech severního Kavkazu, byla letos věnována větší snaha pozvat také je. Bohužel většině z nich, vzhledem k velkým vzdálenostem, se nepodařilo přijet ani na největší krajanskou akci roku tzv. Dny české kultury v Novorossijsku. Výjimkou byla delegace krajanů z Anapy, kteří do Kirillovky na krajanské akce během minulého roku několikrát zavítali. Nejvýznamnější česká komunita se dnes nachází právě v Novorossijsku a jeho okolí. I přesto se své další aktivity jako učitel snažím zaměřit také do dalších oblastí, kde Češi žijí, aspoň v rámci volného času, který mi zbývá. Kromě Novorossijsku se Češi v ostatních oblastech do žádné spolkové organizace nesdružují a spolupráci s českými institucemi si ani představit nedokážou. Od podzimu roku 2010 tak učitel začal nově pod hlavičkou českého klubu Mateřídouška působit také v Anapě, kam dojíždí nejméně dvakrát měsíčně a kde výuka probíhá od listopadu probíhat na místní katolické faře. O český jazyk mají dnes zájem především ti, kteří cítí smysl v jeho praktickém uplatnění mladí lidé, kteří přemýšlí o studiu na některé z českých univerzit, nebo někteří lidé středního věku, kteří v mezích současného ruského trendu uvažují o koupi nemovitosti v Čechách nebo se tam chystají odjet na důchod. Je však také stále mnoho těch, kteří se češtinu učí z toho důvodu, že k ní cítí silný vztah jako k jazyku svých předků. Jako k jazyku, kde se u nich doma dříve mluvilo. Jako k jazyku, k němuž mají blízko. O jednoznačně pozitivních výsledcích, které plynou z možnosti působení rodilého mluvčího mezi krajany v Rusku, není pochyb. Pro krajany je kontakt s nositelem živé české kultury zejména po tak dlouhém odloučení, které trvalo od třicátých let minulého století, velmi důležité. Za několik posledních let, kdy učitel působí v rámci aktivit českého klubu Mateřídouška, se oživilo mnoho často již opomenutých svátků a veřejně se začaly nově slavit všechny státní svátky České republiky. Při všech těchto spolkových i veřejných akcích má vždy své důležité místo učitel, který v místní multikulturní společnosti reprezentuje jak kulturu krajanů, tak tu českou vůbec. Výuka jazyka do značné míry představuje vlastní spolkovou aktivitu, která spojuje všechny, kdo mají zájem o současnou češtinu a o to, jak ji správně používat. Zcela oprávněný je tak výrok Iriny Treťakové, předsedkyně českého klubu Mateřídouška, totiž že: Pokud by tady učitelé z Čech nebyli, takové oživení krajanských spolkových a kulturních aktivit by bylo jen těžko realizovatelné. lektoři a učitelé 15

16 Glosa XX. ročník Kurzu českého jazyka pro krajany Ahoj Dobruška 2010, studenti a vyučující XX. ročník Kurzu českého jazyka pro krajany Mgr. Daniel Křivánek, DiS. Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze Glosa Dne se po roce opět do Dobrušky, malého východočeského města, sjeli účastníci jubilejního dvacátého ročníku Kurzu českého jazyka pro krajany. Kurz 20 let pořádal Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Zahraniční Češi jezdí na kurz, aby si zde zdokonalili své znalosti češtiny, nebo aby se zde se základy češtiny seznámili. V tomto roce přijeli účastníci z rekordních 37 států. Hned druhý den kurzu po úvodním seznámení následoval rozřazovací test, abychom poznali skutečné znalosti účastníků. Studenti jsou na kurzu v Dobrušce již tradičně rozdělováni do šesti tříd podle úrovně znalostí českého jazyka. Úplné začátečníky mluvící anglicky uváděla do základů českého jazyka ve Žluté třídě Mgr. Vladimíra Koreňová, španělsky mluvící začátečníky vyučovala český jazyk v Modré třídě Mgr. Marie Vonešová. Mírně pokročilí byli zařazeni do Červené třídy Mgr. Mileny Koreňové. Pokročilé vedly již tradičně v Zelené třídě Mgr. Olga Lustyková a Mgr. Alena Obstová ve Fialové třídě. Nejpokročilejší Oranžovou třídu vyučoval Mgr. Pavel Smolák. Všichni vyučující mají dlouholeté zkušenosti s výukou češtiny jako cizího jazyka. Kromě hodin českého jazyka výuku doplňovala hudební a dramatická výchova a hodiny reálií, kde se studenti seznámili jak s důležitými historickými mezníky, tak i se současnou situací v České republice. Velký zájem účastníků byl i o odpolední přednášky. Do programu již tradičně zařazujeme přednášku o politickém systému České republiky a přednášku o historii Univerzity Karlovy a možnostech studia na univerzitě. Pro účastníky, kteří chtějí ve výuce češtiny pokračovat a nemají možnost docházet na hodiny zahraničních lektorů češtiny, byla určena přednáška vedoucího Laboratoře distančního vzdělávání ÚJOP UK o možnostech e-learningové výuky českého jazyka. Ústav jazykové a odborné přípravy UK připravuje již několik let kurzy distančního vzdělávání českého jazyka. Kurz samozřejmě nemůže být pouze o výuce, i když ta vyplňuje většinu času v čtyřtýdenním programu kurzu. Hned odpoledne po rozřazovacím testu jsme navštívili nedaleké Ratibořice a měli jsme naplánovanou procházku 16

17 Glosa XX. ročník Kurzu českého jazyka pro krajany Krajanský dětský festival v Băile Herculane po Naučné stezce Boženy Němcové. Bohužel deštivé a velmi chladné počasí naše plány narušilo, tak jsme si prohlédli alespoň zámek a jeho nejbližší okolí. Následující víkend už byl slunečný a výlet do muzea řemesel v Letohradu a na zámek v Litomyšli se obešel bez deště. Naopak se tento den šplhaly teploty přes 30 C a krajané poznali proměnlivost počasí u nás. Třetí týden jsme vyučovali pouze do středy a pak jsme navštívili hlavní město. Dva a půl dne jsme strávili v Praze při návštěvách Senátu Parlamentu České republiky, Vyšehradu a historického centra. Nemohu nezmínit setkání krajanů se členy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí spojené s diskuzí a prohlídkou překrásných reprezentačních prostor Senátu. Při zpáteční cestě z Prahy do Dobrušky jsme nevynechali další skvost zapsaný na seznam UNESCO a navštívili jsme Kutnou Horu i s přilehlým klášterem v Sedleci. Při dalších výletech jsme navštívili ještě Adršpašské skály, klášter v Broumově, pivovar v Náchodě a samozřejmě zámky v bezprostředním sousedství Dobrušky: Opočno a Nové Město nad Metují. Bylo toho opravdu hodně, co jsme za čtyři týdny zažili. Pro Dobrušku je to již tradice, že v létě město ožije více než šesti desítkami cizinců, ale spolupráce s městem je na vynikající úrovni. Ať již připomenu pravidelné každoroční setkání s obyvateli města v areálu v Běstvinách spojené s hudbou, tanci a grilováním, nebo pravidelný fotbalový zápas účastníků s fotbalovým oddílem Dobrušky. Letos se na jeden víkend rozšířil počet účastníků o dalších 30. V Dobrušce nás navštívil folklórní soubor obce Lipovlany z Chorvatska, kde bylo několik absolventů kurzu v Dobrušce. Vedoucí souboru pan Mirko Knížek pokřtil svoji knihu chorvatských a českých básní a s celým souborem vystoupili s programem na náměstí v Dobrušce. Po náročném měsíci jsme se potom v pátek rozloučili a odvezli jsme účastníky do Prahy, odkud již každý pokračoval domů. A víme, že díky těmto setkáním se čeština ve zdokonalené formě ozývá ve více jak třiceti dalších destinacích. Je krásné, že po dvaceti letech existence kurzu jím již prošlo několik generací krajanů. Jelikož si vedeme záznamy o jednotlivých účastnících kurzu, víme, že z některých rodin jsme vzdělávali již třetí generaci. Jsou to rodiny, které se aktivně podílejí na krajanském životě zahraničních Čechů a také díky našim kurzům se jejich čeština i vztahy s Českou republikou stále zlepšují. Glosa Krajanský dětský festival v Băile Herculane Mgr. Petr Skořepa krajanská komunita Svatá Helena, Rumunsko Alo Ve dnech 12. a 13. června 2010 se uskutečnil již tradiční dětský festival, který jednou za dva roky pořádá krajanská organizace Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku (DSSČ). Čeští krajané z Rumunska se při této příležitosti opět sjeli do oblíbených Herkulových lázní (Băile Herculane, nedaleko rumunského města Orşova). Letošní ročník byl slavnostní, protože se konal při příležitosti 20. výročí založení krajanské organizace DSSČ. Proto se akce zúčastnil i neobvyklý počet oficiálních hostí z Rumunska i z České republiky. Na festival dorazily soubory z Moldovy Nouă, Svaté Heleny, Gerniku, Eibenthalu, Rovenska a Zlatice. Pozvání přijal i slovenský soubor Varzaľ z Bihoru a moravská cimbálová muzika souboru Pentla. Premiéru měl také nový dětský soubor Modráček ze Svaté Heleny. Úroveň jednotlivých vystoupení byla letos velmi dobrá. Bylo znát, že dětští tanečníci, jejich vedoucí i muzikanti přistoupili k přípravě velmi poctivě. Vydařil se i slavnostní večer k oslavě DSSČ. Děti měly dokonce příležitost sfouknout svíčky na velikém dortu v červeno-modro-bílých barvách DSSČ. Nakonec následovala taneční zábava, při níž se až do pozdních nočních hodin střídali muzikanti z gernické kapely Boemia a muzika souboru Pentla. Další ročník dětského festivalu proběhl velmi dobře. A je nutno říci, že se vše vydařilo především proto, že DSSČ akci zodpovědně organizačně zajistil. 17

18 Glosa 2. společná monitorovací cesta Zprava prof. Sergio Corduas, vedle něj lektor Mgr. Jan Bednář + studenti a účastníci monitoringu na návštěvě benátského lektorátu 2. společná monitorovací cesta Mgr. Lucie Šafarčíková, PaedDr. Olga Vlachová DZS Mgr. Ladislav Bánovec MŠMT Glosa Ve dnech října se uskutečnila 2. společná monitorovací cesta lektorátů a učitelů u krajanských komunit. Olga Vlachová (učitelé u krajanských komunit, DZS), Lucie Šafarčíková (lektoráty, DZS) a Ladislav Bánovec (MŠMT) navštívili 3 evropské země a projeli okolo kilometrů. Předmětem monitoringu bylo 5 lektorátů: v Itálii Benátky, Padova, Udine, dále slovinská Lublaň a chorvatský Záhřeb a 2 učitelé u krajanské komunity na Daruvarsku v Chorvatsku. Lektoři (konkrétněji Mgr. Jan Bednář v Benátkách, Mgr. Zuzana Muchová v Padově, Mgr. Jana Sovová v Udine, Mgr. Jana Šnytová v Lublani a v Záhřebu Mgr. Matěj Martinčák) nás přivítali na hodinách češtiny a besedách se studenty, ukázali nám učebny, studovny, knihovny, seznámili nás s představiteli univerzit a ostatními kolegy bohemisty. Učitelé u krajanů Mgr. Jiří Krejčí, Ph.D., a Mgr. Vladislav Rusín nám v chorvatském Daruvaru poskytli náhled do výuky češtiny na mateřské, základní, střední škole a gymnáziu. Součástí návštěvy krajanské komunity byla i prohlídka České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru, vernisáž výstavy Staročeško uspořádané u příležitosti českého státního svátku 28. října, dále beseda s představiteli krajanské komunity, šéfredaktorkou krajanského časopisu Jednota či redaktorkou českého vysílání Rádia Daruvar. Monitoring situace na lektorátech je velkým impulzem pro naši práci a pro lektory znakem, že se o ně zajímáme, že se chceme seznámit s jejich přímými nadřízenými, vidět lektorskou výuku a hlavně samotné studenty při výuce, jejich projevy v češtině, dále využití zasílaného učebního materiálu a celkovou praxi na lektorátu. Stejně tak je to s učiteli u krajanů teprve situace viděná na vlastní oči poskytne ucelený obraz reality. Člověk až na konkrétním místě ocení nelehkou práci učitelů a nadšení krajanů, kteří si dlouhá léta zachovávají český jazyk a českou kulturu daleko od své původní vlasti. Druhá společná monitorovací cesta Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí přinesla zjištění, že všichni vyslaní lektoři a učitelé jsou kvalifikovanými odborníky. Monitoring byl velice zajímavý a přínosný: přispěl k získání poznatků o lektorátech a jejich fungování a o životě a práci krajanských učitelů. V každé destinaci byly zřejmé výsledky činnosti učitelů a lektorů: mnoho lidí nadšených pro český jazyk (mj. pan profesor Sergio Corduas z Benátek, o kterém je následující příspěvek). 18

19 Glosa Profesor Sergio Corduas Táboření s dětmi českých krajanů v Rumunsku Glosa Profesor Sergio Corduas Mgr. Jan Bednář lektorát v Benátkách, Itálie Ciao Profesor Sergio Corduas Benátky jsou nejen fascinující, historické, turistické, extrémní či romantické, ale také trochu české. A to především díky panu profesoru Sergio Corduasovi, který na zdejší Univerzitě Ca Foscari vede lektorát českého jazyka a literatury nepřetržitě od roku Je to úctyhodná doba, a pokud se mohu odvážit tvrdit, nejen český jazyk a literatura, ale také Česká republika se staly panu profesorovi osudem. Když jsme na počátku letošního roku společně pracovali na závěrečných korekturách jeho textů ke knize Jiná Praha, bylo mi nesmírnou ctí vnímat, jakou inspiraci (převážně láskyplnou, ale místy i sarkasticky kritickou) může v sobě naše hlavní město skrývat. A možná právě pod vlivem těchto společných chvil jsem si uvědomil, jak hluboký, silný a dlouhodobý je profesorův vztah k naší zemi. Ostatně mohu-li si dovolit parafrázovat jeho slova, prvotním impulzem bylo zcela nepochybně už studium u profesora Angela Maria Ripellina v Římě, jehož kniha Magická Praha (1973) je podle mého názoru dodnes nepřekonaným dílem. Ačkoliv jsem na lektorátu v Benátkách teprve druhým rokem, byl jsem hned od počátku velmi mile překvapen, jak bohatý literární fond jsem zde nalezl. A třebaže máme na Univerzitě Ca Foscari všeho všudy jednu místnost, která je zároveň učebnou, pracovnou i knihovnou dohromady, patří zdejší české literární zázemí, především díky profesorově zásluze, k těm největším na italských univerzitách. Ostatně nejen knihy v českém jazyce, ale i jeho italské překlady J. Mukařovského, K. Teiga, J. L. Fischera, B. Hrabala, J. Haška, J. Seiferta a mnoha a mnoha dalších mluví samy za sebe. Na konci letošního roku odchází pan profesor Sergio Corduas do důchodu. Přesto jeho láska k českému jazyku a české literatuře nepochybně zůstává Táboření s dětmi českých krajanů v Rumunsku Mgr. Petr Skořepa krajanská komunita Svatá Helena, Rumunsko Alo Glosa Také o letošních prázdninách se konal nedaleko české vesnice Gernik v rumunském Banátu tábor pro děti českých krajanů. Tato akce se uskutečnila již třetí rok po sobě. Tábor organizovala Asociace turistických oddílů mládeže (A-TOM) společně s Ligou lesní moudrosti. Na letošní táboření přijelo mezi 22. červencem a 2. srpnem téměř 30 dětí českých krajanů. E. T. Setona a byl opět hodně indiánský. Na děti čekalo spaní pod stany, spousta her a aktivit, celotáborová hra, tradiční indiánská sauna, putování po okolí i koupání v potoce plném raků. Vedoucími letošního tábora byli oblíbení woodcrafteři z Mnichova Hradiště. Tábor tedy proběhl podle zásad 19

20 Glosa Kulturní střípky z Maďarska Kulturní střípky z Maďarska Mgr. Markéta Pochylová lektorát Piliscsaba (Pilišská Čaba), Maďarsko Szia Glosa Lektorka Mgr. Markéta Pochylová a ředitel Českého centra v Budapešti Michal Černý Studenti slavistiky na Katolické univerzitě Pétera Pazmáně v maďarské Piliscsabě Dne 19. října 2010 se v Českém centru v Budapešti konala projekce českého filmu Protektor. Film režiséra Marka Najbrta z roku 2009 měl u širokého publika velký ohlas. K úspěchu jistě přispěly také maďarské titulky. V početném publiku bylo možné spatřit nejen studenty bohemistiky z Budapešti, ale také slovakisty, polonisty a bohemisty z Pilišské Čaby. Dále se projekce zúčastnilo mnoho významných osobností české i maďarské kultury z řad novinářů, překladatelů a kulturních pracovníků. Významnou skupinu tvořili také tzv. obyčejní milovníci českého filmu z řad Budapešťanů, kteří potvrdili, že zájem o český film je opravdu nevídaný. Velký dík za organizaci a pozvání na tuto projekci patří Českému centru v Budapešti a jeho řediteli panu Michalu Černému. S radostí můžeme mluvit o velmi produktivní spolupráci a již se těšíme na další společné projekty. V další části příspěvku bych chtěla přiblížit jeden příjemný slavistický večer, který se konal 21. října 2010 na půdě naší Katolické univerzity Pétera Pázmáně. Večer byl koncipován jako seznamovací večírek studentů prvních ročníků. Bylo velmi příjemné sledovat, jak velký zájem mají mladí lidé o slovanské jazyky. Program oslavy sestavili sami studenti, také zajistili výborné občerstvení s ohledem na specifika jednotlivých slovanských národů. či slovakistu, musel projít nelehkým kulturně historickým testem. Naštěstí soutěž probíhala ve skupinách, takže jednak více hlav se správné odpovědi vždy nějak dopátralo, jednak při vzájemné soutěživosti mezi skupinami bylo o zábavu a legraci postaráno. Studenti měli například za úkol podle hudební ukázky rozpoznat, ke kterému slovanskému národu patří určitá hymna. Slavistický večer se nesl v přátelské atmosféře, konverzace probíhala zcela přirozeně v některém ze slovanských jazyků. První ročníky se ještě držely své mateřštiny, avšak doufejme, že již na vánočním večírku vyzkouší své zdokonalené konverzační dovednosti. Poslední událostí, o níž bych chtěla krátce informovat, je setkání s novou paní velvyslankyní Ing. Helenou Bambasovou, která se stala od září tohoto roku mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní České republiky v Maďarské republice. Slavnostní audience se konala v předvečer 92. výročí vzniku Československa 27. října 2010 na velvyslanectví České republiky v Budapešti. Příjemně strávený večer na velvyslanectví České republiky nabídl nejen velmi důstojnou oslavu státního svátku, ale také umožnil potkat a pohovořit s významnými lidmi z oblasti české i maďarské kultury a politiky. Věříme, že v této plodné spolupráci budeme i nadále pokračovat. Aby si student zasloužil považovat se za bohemistu, polonistu 20

21 Glosa Slavnosti Vesnice Lobanovo na Ukrajině Slavnosti Mgr. Eva Řezníčková krajanská komunita, Čechohrad, Ukrajina Oslavy svátku sv. Václava, slavnostní občerstvení Pryvit Glosa Svatováclavské slavnosti, které se konaly v neděli 26. září 2010 v obci Lobanovo (původní název Džara a poté Bohemka) na Krymu, se nesly v duchu pocty svatému Václavovi, patronovi české země, ale i samotné obci Lobanovo. V programu nechyběla slavnostní mše, soutěž dětí ve znalostech o historii České republiky, tradiční zpěv českých krajanů inspirovaný folklórem, dobová kuchyně či svatováclavské posvícení s taneční veselicí. Lobanovo se nachází na severu Krymského poloostrova severozápadně od města Džankoj. Osadu Džaru na začátku 60. let 19. století opustili dříve usazení bulharští osadníci. Teprve po příchodu Čechů v r vesnice získala svůj nejznámější název Bohemka. Naposled přejmenována byla v padesátých letech 20. století po bojovém letci Lobanovovi, který havaroval nedaleko odtud se svým letadlem. Dnes zde žije zhruba 1200 obyvatel různých národností, nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci a krymští Tataři, Čechů je asi 200. Součástí Dnů české kultury bývá v Lobanovu každoročně slavnostní bohoslužba k uctění památky českého zemského patrona sv. Václava. Od časného rána se sjížděly do Lobanova autobusy s krajany ze Simferopolu, Alexandrovky, Bratského a přijeli také krajané ze vzdálenějšího Čechohradu. Přítomné přivítala před budovou Českého centra předsedkyně spolku Vltava ze Simferopolu paní Ludmila Savina. Všichni si se zájmem vyslechli mé vyprávění v češtině o Václavovi z rodu Přemyslovců, nejstarším synovi knížete Vratislava I., jeho babičce Ludmile, která ho vychovávala na Budči v křesťanské víře a dala mu na tehdejší dobu nezvyklé vzdělání, o jeho dobrotě a laskavém vztahu k lidem a v neposlední řadě o sporu s bratrem Boleslavem, který Václava zavraždil ráno při cestě na mši ve Staré Boleslavi před 1075 lety. Poté se hosté odebrali do katolické kaple, kde si vyslechli svatováclavské čtení a zazpívali chorál ze 13. století Svatý Václave. Po slavnostní bohoslužbě k uctění patrona české země sv. Václava předvedly lobanovské děti scénku Zavraždění knížete Václava. Pak se malí zájemci o soutěžení shromáždili ve třídě. Čtyři skupinky dětí z Lobanova, Alexandrovky, Simferopolu a Bratského hbitě odpovídaly na otázky z české historie před porotou a za přítomnosti dospělých, kteří zvědavě přihlíželi. Ostatní hosté, kteří se nedostali do třídy, si prohlíželi výstavku českých školních učebnic s články o knížatech Václavovi a Boleslavovi, ochutnávali české posvícenské koláče, záviny, křapáče, buchty a frgále, popřípadě obdivovali exponáty v muzeu a poslouchali vyprávění paní Procházkové o historii obce. Následoval slavnostní koncert čtyř krajanských souborů, které sdružují zájemce všech věkových kategorií a věnují se 21

22 Glosa Slavnosti Návštěva dětského pěveckého sboru v Rumunsku a Srbsku kultuře a tradicím ukrajinských Čechů, kteří žijí na Krymu od poloviny 19. století. Vystoupení se všem líbilo a mnohé písně si krajané notovali s účinkujícími. V závěru přišla řada na vyhodnocení znalostní soutěže a všechny soutěžící děti byly po zásluze odměněny. V dobré náladě se krajané vydali s průvodcem panem Suchánkem na prohlídku obce Lobanova. Když Čech přijede do malebného městečka Lobanova, první, čeho si všimne, je klid. Je skoro až překvapující, že dodnes ještě existují místa, kde se čas zdánlivě zastavil. Hosté obdivovali upravené lobanovské zahrádky, pergoly s dozrávajícími hrozny, udržované sady a krásu podzimu. Lobanovský rodák pan Suchánek nás vedl ke svému rodnému domku, který postavili jeho prapředci kolem roku 1880, nejstaršímu obydlí v celé vesničce. Malé okenice, dvě malinkaté nízké světničky, vyřezávané postele a skříň z konce 19. století. Připadali jsme si jako v muzeu, ale pan Suchánek v tomto domě sám dodnes žije a jak řekl, o dědictví se pečlivě stará. Krajané se po vycházce sešli v místní jídelně, kde pro ně byl připraven posvícenský oběd a chutné koláče. Nedělní odpoledne zpestřilo svým koncertem hudební trio z Bratského, při kterém si dospělí krajané i děti s chutí zatancovali. V podvečer se všichni loučili, ale slíbili si, že se brzy na nějaké podobné akci setkají. Zcela určitě přijedou na podzim roku 2011, kdy obec Lobanovo bude slavit 150 let od příchodu Čechů. Vždyť cílem setkávání je především navazování a prohlubování přátelství nejen členů folklórních souborů a nejen krajanů z oblasti Krymu. Návštěva dětského pěveckého sboru v Rumunsku a Srbsku Mgr. Petr Skořepa krajanská komunita, Svatá Helena, Rumunsko Alo Ve dnech až navštívil Svatou Helenu, českou vesnici v rumunském jižním Banátu, dětský pěvecký sbor Mezissimo. Sbor byl založen na počátku roku 1998 sbormistrem Mgr. Zbyňkem Mokrejšem (nyní ředitel jedné základní umělecké školy v Náchodě). V současné době sbor sdružuje ve třech odděleních více než 80 zpěváčků z celkového počtu 240 žáků meziříčské školy. Děti i doprovázející dospělí byli ve Svaté Heleně ubytováni v rodinách místních obyvatel. Zkoušek pěveckého sboru ve Svaté Heleně se zúčastnila i skupinka místních školáků. Místní děti si dokonce zkusily zazpívat se sborem jednoduché úpravy českých lidových písní. Na závěr pobytu pěvecký sbor Mezissimo vystoupil v kulturních domech u krajanů v nedaleké srbské vesnici Kruščica a ve Svaté Heleně. Zde se k programu připojil i místní folklorní soubor Modráček. Cílem akce bylo, aby děti z ČR blíže poznaly české krajany žijící v Rumunsku a v Srbsku: jejich jazyk, zvyky a způsob života na vesnici. Pro děti ze Svaté Heleny to zase byla příležitost poznat zevnitř práci v pěveckém sboru a zlepšit pěvecké dovednosti pod vedením zkušeného sbormistra. 22

23 4. letem světem Boemios pracovali v Čechách jako řemeslníci či dělníci (byli to např. kováři, tesaři, hrnčíři, kamenotepci či skláři). Boemios (přistěhovalci ze Sudet) v brazilském městě Nova Petrópolis Mgr. Martina Čermáková krajanská komunita Mato Grosso do Sul a Rio Grande do Sul, Brazílie Město Nova Petrópolis leží v brazilském státě Rio Grande do Sul necelých sto kilometrů na sever od Porto Alegre. Žije tam 20 tisíc obyvatel a mísí se v něm prvky brazilské a německé architektury. V druhé polovině 19. století tam přicházeli přistěhovalci z německy mluvících zemí a rovněž i emigranti z českého pohraničí, ze Sudet. Říkalo se jim boemios. V době, kdy boemios míří do Brazílie (1870), v zemi vládne císař Pedro II. z dynastie Bourbonů a Bragança. Jeho matkou byla Rakušanka Leopoldina z dynastie Habsburků. Nás bude zajímat, proč boemios přicházeli do Brazílie. V jakých odvětvích pracovali? Jaký byl přinos zemi, která jim poskytla útočiště? Kde se přesně usadili? Jaké stopy zde zanechali? Odpovědi na tyto otázky můžeme najít v odborné literatuře, ale i ve svědectvích nejstarších potomků boemios. V době, když přišli boemios do oblasti Nova Petrópolis, již zde žili Němci z Porýní, ze Saska a Meklenburska-Pomořanska. Tyto různé skupiny přistěhovalců vytvářely víceméně uzavřené komunity, v závislosti na poloze pozemků a na etnickém, kulturním a náboženském původu. Boemios se usadili přímo v Nova Petrópolis a také v okolních obcích Linha Imperial, Linha Brasil, Linha Araripe, Linha Marcondes, Nove Colónias, Linha Ávila. Většinou to byli katolíci. Do Jižní letem světem 23

24 Letem světem Boemios (přistěhovalci ze Sudet) v brazilském městě Nova Petrópolis Ameriky připluli na plachetnicích či na parnících. Cesta přes Atlantický oceán trvala sedmdesát dva dní. V Čechách v té době mluvili německým dialektem bömisch, který se postupem času smísil s ostatními německými dialekty v již dříve kolonizovaných oblastech. Proč odcházeli boemios z vlasti? Pozemky se čím dál víc dělily mezi rodinné příslušníky, na některé nezbylo. Byla vysoká míra nezaměstnanosti. Narůstající industrializace způsobila, že ruční výrobky již nešly na odbyt. Vyšší demografický růst zapříčinil nedostatek potravin. Přišla období sucha a neúrody. Místní obyvatelstvo sužovaly vysoké daně a také dlouhá vojenská povinnost. Evropské vlády společně s kolonizačními společnostmi emigraci podporovaly. Pozitivně působil i fakt, že brazilský císař Pedro II. byl synem rakouské princezny Leopoldiny. Brazilská vláda podporovala příchod přistěhovalců na jih země, protože věřila, že jako vlastníci nové půdy ubrání svůj majetek a území před Španěly. Vládní sliby ale nebyly dodržovány a přistěhovalci se střetli s tvrdou realitou. Na rozdíl od jiných imigrantů byli boemios řemeslníci a dělníci (kováři, tesaři, hrnčíři a kamenotepci). Domnívali se, že v oblasti, kam odchází řada lidí, bude jejich práce vyhledávaná. Ale realita byla jiná. Museli se stát zemědělci, přestože neměli ani elementární znalosti agronomie. Obklopovalo je nebezpečí, které je udržovalo v neustálém napětí. Žili uprostřed divočiny, ohrožováni šelmami a tzv. indiány; bylo to v oblasti bez silnic, dalších komunikačních linií i bez dostatečné ochrany. Byly to dny, měsíce a roky bolestného a totálního odloučení a existenční úzkosti. Tito boemios měli sice již zkušenost s nedostatkem potravin a dalších důležitých potřeb z Evropy, ale za oceánem neměli nikoho, koho by mohli poprosit o pomoc. Svoje problémy museli řešit sami. Tyto základní potřeby k přežití je nutily spolupracovat. V zemi jejich původu nebyly panenské lesy jako v Brazílii. Co dělat s ohromnými stromy, které rostly na pozemcích, které měly být obdělány? Říká se, že boemios ztratili spoustu času během prvního jara a části léta, kdy čistili a klučili pozemky, ale nestihli zasít. Když přišla zima, docházely potraviny. Přistěhovalci nepěstovali plodiny na prodej, ale výhradně pro vlastní potřebu. To je nutilo pěstovat všechno. Přebytečné produkty prodávali, protože potřebovali splácet svoje dluhy vládě či kolonizačním společnostem. Kromě zemědělství chovali i hospodářská zvířata: skot pro maso a na práci, vepře na maso a tuk, koně na přepravu, králíky, slepice, krocany, holuby, kozy atp. Nástroje a nářadí k práci vyráběli samotní profesionálové z řad přistěhovalců. Práce byla rozdělena výhradně mezi členy rodiny. Zaměstnance měli pouze v případě nemoci či smrti některého z příbuzných. Otec zastával nejtěžší práci. Matka zase domácí práce, starala se o děti, o zahradu, pomáhala při kácení lesa a při práci se zvířaty. Přistěhovalci pracovali ve třech sektorech: 1. Těžba kamene a dřeva, pěstování plodin a chov zemědělských zvířat. Produkovali to nejnutnější k přežití, vyměňovali či prodávali přebytky. 2. Ruční řemeslná výroba truhlářství, kovářství, sedlářství, koželužny, ševcovství a krejčovství. Pracovali výhradně na zakázku. 3. Obchod s výrobky, které v dané oblasti nebyly dostupné sůl, rafinovaný cukr, káva, látky, zinek a železo. Tady měli důležitou roli obchodní cestující, kteří zároveň kupovali a prodávali přebytky (tuk, vejce, máslo, fazole) a zprostředkovávali zprávy mezi jednotlivými koloniemi. Přebytečné produkty si zpočátku místní vyměňovali mezi sebou. Později se začalo s výměnami v rámci regionu. Vznikaly tak družstevní záložny. Tento systém přilákal zájem místní populace. V roce 1902 v Linha Imperial vznikla první družstevní záložna, Caixa Rural, vůbec první v Jižní Americe. Na jejím založení měl zásluhu farář Theodor Amstad. Další záložny, které v okolí vznikaly, nebyly úspěšné. Ale Caixa Rural odolala všem vnějším tlakům a díky vedení boemios a jejich potomků přinášela zisky. Jak vypadalo v té době školství? Přistěhovalci posílali své děti do školy, přestože chodily na vyučování bosy a prostě oblečeny. Neměly aprobované učitele, ti se vybírali vždy z komunity. Z počátku se vyučovalo pouze německy, až později se začalo s výukou portugalštiny. Děti se učily čtení, psaní, portugalštinu, matematiku (hlavně počty zpaměti). Dále pak geometrii, aby uměly měřit pozemky, studovaly historii, zeměpis, zpěv a hudbu a rovněž náboženství. Bylo zásluhou učitelů, že oblast měla kulturní zázemí. Boemios měli v oblibě kulturní spolky, které vznikaly kvůli potřebě společného setkávání komunity, ale také v období konfliktů jako prostředek ochrany (např. na konci 19. století v ozbrojeném sporu monarchistů a republikánů krátce po vyhlášení republiky). Vznik, organizace a údržba spolků všech typů, dokonce i veřejných prostranství i náměstí byla zprostředkována samotnými přistěhovalci, jako např. náměstí Theodora Amstada či kostel svatého Lorenze v Linha Imperial. Boemios využili příjmů z prodeje lístků na divadelní představení, aby tím přispěli k financování stavby kostela. V komunitách boemios nikdy nechyběly hudební skupiny. Hudebníci měli dobrou pověst a jejich hudební vystoupení byla známa svou kvalitou. Když v jiné kolonii letem světem 24

25 Letem světem Boemios (přistěhovalci ze Sudet) v brazilském městě Nova Petrópolis Práci na poli zastávala celá rodina, včetně dětí. V komunitě boemios byla spousta výborných muzikantů, kteří hráli v kapelách při různých oslavách. neměli skupinu, pozvali boemios, kteří překonávali dlouhé vzdálenosti na koni, aby zahráli při oslavách inaugurace kostelů a při dalších různých oslavách. Nechyběly též pěvecké sbory. Mohlo existovat místo bez školy či kostela, ale sbor nikdy nechyběl. Jejich cílem bylo zpříjemňovat život komunity, zejména při slavnostních příležitostech. Kdokoliv mohl být členem jakéhokoliv spolku či sboru. Všechny tyto spolky měly přísně respektované statuty. Když vypršel mandát ředitele spolku, konaly se volby. Noví zástupci se mohli chopit funkce bez jakýchkoliv obav. Problémy se řešily výhradně uvnitř spolku, což ukazovalo na velkou samostatnost komunity. Taktéž neexistovaly obavy z nedostatku státních dotací. Finanční prostředky spolky získávaly z členských příspěvků. Od příchodu prvních boemios uplynulo 140 let. Jak vypadá situace dnes? Pokračuje se v tradici hudebních těles, která existují dodnes a jsou nezbytnou součástí místních kulturních akcí, i když již nejsou tvořena výlučně potomky boemios. Udržela se tradice pěveckých sborů, které jsou přítomny na mších, na pohřbech a na setkání sborů. Caixa Rural, první družstevní záložna v Jižní Americe (*1902), existuje dodnes pod jménem Sicredi. Tento finanční systém se rozšířil i do ostatních brazilských států. Díky této organizaci získala Nova Petrópolis titul kolébka družstevních záložen. V obci Linha Imperial vznikl roku 1987 taneční soubor Böhmerlandtanzgruppe. V Linha Brasil zase roku 1990 taneční soubor inspirovaný českým folklorem s názvem Sonnenscheintanzgruppe. Při výběru názvu souboru, krojů a tanečního repertoáru se přihlíželo k historickým kořenům. V roce 1992 navštívili Nova Petrópolis krajané z Buenos Aires. Při té příležitosti byla v Linha Imperial založena krajanská organizace Freundeskreis Sudetenland s 43 členy. V roce 1995 Böhmerlandtanzgruppe zorganizoval první setkání Vzpomínání v Linha Imperial a Sudetenfest. Samotní členové skupiny začali se znovuobjevováním zapomenutých kořenů a rodinných tradic. Vzpomínalo se na původ českých předků, na jejich životní osudy, starosti a zásluhy. Při té příležitosti byla vystavena spousta dobových předmětů a dokumentů. Taneční soubor představil české a německé tance a divadelní hru, jejíž autorem byl Alberto Hillebrand. V roce 1998 asociace Freundeskreis Sudetenland a Böhmerlandtanzgruppe z Linha Imperial, spolek vedený Adélií Hillebrandovou, neoficiálně navštívily Německo a Českou republiku. V České republice se Brazilci dostali na místa, odkud emigrovaly rodiny Neumann, Hillebrand, Krauspenhar a Thiele. V Hrádku nad Nisou bylo uspořádáno setkání se členy klubu, kteří hovořili německy. V roce 2006 vznikl v Linha Imperial a Nove Colónias turistický okruh, jehož cílem je ukázat život boemios v Nova Petrópolis. Okruh zahrnuje pět míst: Muzeum rodiny Alberta Hillebranda, kde jsou vystaveny osobní předměty, nábytek a dokumenty sudetské rodiny. Mlýn a pila, též patří rodině Hillebrandových. Kamenný dům rodiny Altreiderových, bývalý koloniál a tančírna, kde se konaly svatby a bály. Hospodářská usedlost rodiny Hillebrandových a Jahnových. Veřejnosti je představena rodinná historie pana Jahnela na základě dopisů a fotografií, které zachycují jeho cestu do Brazílie. Cestu podnikl sám, neboť zbytek jeho rodiny mohl přicestovat až mnohem později. Zde se veřejnost může seznámit s životem zemědělců a ochutnat místní speciality. Prodejna výrobků z šípkových růží. Růže byla považována za symbol boemios. letem světem 25

26 Letem světem Boemios (přistěhovalci ze Sudet) v brazilském městě Nova Petrópolis Krajané z Nova Petrópolis a z Porto Alegre na společném setkání Vzájemné kontakty mezi Českou republikou a Nova Petrópolis pokračují i nadále. V roce 2007 se partnerským městem Nova Petrópolis stal Jablonec nad Nisou a taneční skupina Nisanka z Jablonce se představila v Nova Petrópolis na místním Mezinárodním folklorním festivalu. Téhož roku začala česká vláda vysílat do Nova Petrópolis učitele českého jazyka, který zde působí vždy v druhém pololetí. V roce 2008 navštívilo několik obyvatel Nova Petrópolis Českou republiku, konkrétně místa, odkud pocházeli boemios (Liberec, Jablonec nad Nisou, Turnov, Nový Bor, Hejnice, Dětřichov, Chřibská atp.). Mohli nahlédnout i do pražských archivů, kde našli dokumenty, týkající se jejich rodin (Hillebrand, Oppitz, Thiele, Krauspenhar, Wazlawick, Ullmann, Krause, Kny). Po jejich návratu byla založena Asociace potomků přistěhovalců z Česka, která má dnes třicet členů a v jejíž stanovách se můžeme dočíst: Má chránit, udržovat a pěstovat historii, kulturu, jazyk a zvyky předků, kteří přišli do Brazílie z území dnešní České republiky. Rozvíjet výměnu v oblasti kultury, turizmu a ekonomiky se zemí původu. Identifikovat a sdružovat potomky imigrantů z Česka, kteří žijí v jiných městech a státech Brazílie. Podněcovat studium, výzkum a šíření informací o přínosu a vlivu české kultury. Šířit a stimulovat výuku českého jazyka a dialektu böhmisch. Napomáhat při obnovování a zachovávání kulturního dědictví. Organizovat kurzy a přednášky. Ve vzájemných návštěvách a v pořádání kulturních akcí se pokračuje i nadále. Uveďme zde například letošní návštěvu Nisanky v Nova Petrópolis, studium češtiny v Dobrušce, vystoupení dívčího pěveckého sboru Meninas Cantoras de Nova Petrópolis v České republice. Nova Petrópolis navštívil fotograf Jindřich Štreit, který zde fotografoval krajany. V letošním roce členové Asociace potomků přistěhovalců z Česka připravují dokumentární film o krajanech. V plánu jsou další kontakty mezi Nova Petrópolis a kolébkou krajanů, Českou republikou. Podle slov Adélie Hillebrandové, jíž vděčím za pomoc na přípravě tohoto článku, Brazílie a Česká republika jsou a vždy budou spojeny pevným přátelstvím. letem světem 26

27 Letem světem Krajané v Praze (jako) doma Krajané v Praze (jako) doma Ke kurzu metodiky výuky českého jazyka pro vyučující z řad krajanů Mgr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. vedoucí dalšího vzdělávání pedagogů, Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy V rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí probíhá každoročně od roku 2006 jazykově metodický kurz českého jazyka jako cizího jazyka pro vyučující z krajanských komunit. Kurz zajišťuje Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy (UK ÚJOP). Celková hodinová dotace je 60 vyučovacích jednotek po 45 minutách. Na některé z nich se účastníci dělí do dvou skupin. Po absolvování přednášek a seminářů kurzu účastníci obdrží certifikát. V roce 2008 převzalo kurz studijní středisko UK ÚJOP Praha Hloubětín a stala jsem se jeho koordinátorkou. V příspěvku přiblížím, o co se snažíme a jaký je tento specifický jazykový projekt. Cizí češtiny jako jazyk V běžných kurzech učíme metodiku češtiny jako cizího jazyka české učitele 1 působící v České republice, anebo bohemisty působící na zahraničních pracovištích. Ani jednu skupinu nelze paušalizovat a zjednodušovat. Nicméně u obou těchto skupin lze při výkladu metodiky vyjít z určitého obecného předpokladu jako východiska. Třetí skupina, kterou tvoří právě krajané, je o dost složitější. V první řadě ne všichni účastníci kurzu jsou učitelé. Kurz má mimo jiné napomoci rozvoji češtiny v krajanských komunitách zejména tam, kde učitel nebo učitelka není. Jedná se však také o češtinu jako takovou. Slovní hříčka, kterou jsem zvolila jako název této části textu, naznačuje, že také čeština, kterou jednotliví účastníci kurzů používají, není jedna. Nechci tvrdit, že v České republice se mluví jednou češtinou. Situace krajanů je však úplně jiná. Zatímco jedni mluví češtinou v podstatě korespondující se situací v České republice, jiní používají dialekt svých předků, popřípadě slovní obraty, které aby u nás už člověk 1 V rámci genderové spravedlnosti, pokud používám singulár, uvádím jak variantu maskulina, tak variantu feminina, v plurálu pak používám univerzálně pouze maskulinum v rámci zachování soudržnosti textu. pohledal. Další dvě skupiny tvoří ti, kdo mluví česky, ale čeština je jejich druhým, případně i dalším jazykem, a ti, kdo se češtinu učili/učí jako vyloženě cizí jazyk. Jedná se o poměrně citlivou otázku, kterou je nutné při přípravě kurzu brát v potaz. Čeština je pro mnohé krajany součástí kulturní i osobní identity. Vzhledem k tomu, že krajané přijíždějí skutečně z celého světa, je také tato výměna českých jazyků velmi poutavá. Obecná představa krajanů je v naší společnosti poměrně mlhavá (a to je snad ještě eufemizmus). Jako by krajanské záležitosti byly otázkou Rakousko-Uherska, případně první republiky, k čemuž zřejmě vybízí trochu také označení krajan, které nepůsobí právě nejmoderněji. Poválečná diaspora je nazývána emigranty. Toto slovo obsahuje velmi různé konotace. O lidech odcházejících po roce 1989 jako by se ani nevědělo. Při letošní návštěvě Senátu nás pan senátor Tomáš Grulich upozornil, že Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí používá termín Češi žijící v zahraničí namísto krajané. To, myslím, ne všechny účastníky našeho kurzu nadchlo. Zmíněný termín se však velmi hodí především pro porevoluční krajany, kterých, jak se také při malém průzkumu v Senátu ukázalo, je mnohem více, než by člověk očekával. I v krátké tříleté zkušenosti s kurzem se projevuje tendence, že posledně zmiňovaná skupina krajanů má zájem o metodický kurz. Jak učit češtinu a o češtině? Jednotliví účastníci kurzu pocházejí z rozmanitých zázemí, jednak jejich komunity, jednak oni sami jako individuality mají rozdílnou historii, přístup, problémy i požadavky a cíle. Hlavním úkolem kurzu je metodicky zájemce vybavit k tomu, aby mohli lépe vyučovat češtinu, v primárním pojetí češtinu jako jazyk cizí. Z nástinu uvedeného v předchozí podkapitole je zřejmé, že míra této cizosti je variabilní. Naši účastníci učí celou škálu zájemců: od cizinců přes lidi, kteří chtějí vylepšit svou domácí rodinnou češtinu, až po děti, které pocházejí letem světem 27

28 Letem světem Krajané v Praze (jako) doma z bilingvních rodin, nebo doma mluví pouze česky. Kurz je třeba postavit tak, aby pokryl co možná nejširší škálu požadavků a očekávání posluchačů. Na základě informací z přihlášek účastníků se snažíme s naším týmem přednášejících zacílit náplň kurzu, případně tým rozšíříme o odborníka/odbornici na další vyžadované téma. Vzhledem k tomu, že se jedná o kurz metodiky výuky jazyka jako prostředku lidské komunikace, tvoří jeho kostru výuka řečových dovedností, tedy technik, jak kterou dovednost (mluvení, poslech s porozuměním, čtení s porozuměním a psaní) co nejefektivněji a také nejpřitažlivěji učit. Každoročně se také zaměřujeme na materiály k výuce češtiny, a to jak výrobu vlastních pracovních listů a principy, které je dobré uplatňovat při jejich tvoření, tak na existující a nově vycházející učebnice češtiny a podpůrné didaktické materiály. Nemalý blok věnujeme výuce gramatiky jak učit gramatiku, především složitější jevy, a také současným trendům v češtině samotné. Každý rok se dotýkáme problematiky Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, ať už co se týče testování, nebo naplňování jednotlivých daných úrovní a jejich popisů. Kromě toho je naší snahou zařazovat další semináře a návštěvy pracovišť, které mohou být pro naše kolegy krajany přínosné; v roce 2009 například celodenní seminář na e-learningovém pracovišti v Poděbradech, letos návštěvu Základní školy a Mateřské školy Petřiny-jih na Praze 6. K výuce metodiky patří podle našich představ také možnost praktické návštěvy v hodinách češtiny jako cizího jazyka. Komplikací při naplňování tohoto cíle je, že kurz probíhá v době přelomu srpna a září, kdy téměř žádná pravidelná skupinová výuka češtiny jako cizího jazyka neběží. Přesto se nám každý rok daří možnosti náslechů v hodinách pro účastníky zajistit. Někteří krajané, kterým se kurz líbil v předchozích letech, úspěšně projdou výběrovým řízením znovu. Zároveň vždy do kurzu přijdou jak zkušení učitelé, tak vyložení metodičtí nováčci. Je tedy třeba, aby kurz byl pokaždé nový, ale zároveň, aby nevypadla zásadní struktura a základní témata. Podařilo se nám vypracovat metodiku skladby kurzu, která umožňuje variabilitu učitelů a kombinaci základních témat v obměněné podobě s tématy vyloženě novými. Díky spolupráci mezi přednášejícími taková pružná stabilita funguje, a tak se několikanásobní návštěvníci kurzu u nás, soudě podle jejich zpětných vazeb, nenudí. Krajani 2 a krajánci Krajánek je vlastně velice pěkná zdrobnělina pro krajana a dalo by se tak mluvit třeba o malých dětech z českých krajanských komunit. Zároveň je však už toto slovo významově obsazeno, avšak již se téměř nepoužívá. Právě takovými drobnými rozdíly a pozoruhodnostmi má za úkol se zabývat další složka našeho kurzu: praktická čeština. Nejedná se o čistě jazykovou výuku, ale o zaměření na obtížné jevy v češtině, jejich vysvětlení a procvičení, diskuzi o nich, zajímavosti v oblasti lexika, gramatiky a syntaxe, a v neposlední řadě o metodiku češtiny v praxi. Vyučující praktické češtiny také sestavují a organizují sobotní výlet, který je vždy kulturně a literárně ukotven. Mají připravený program literární, kulturní a hudební nejen v cíli trasy, ale i v autobuse. Zpáteční cesta se obvykle prozpívá. Výlet je určitou spojnicí mezi samotnou výukou a dalšími aktivitami probíhajícími v mimovýukovém čase. Program je časově a energeticky velice náročný, protože denně, kromě neděle, obsahuje nějakou další aktivitu. Odpolední a večerní program není povinný, ale pokud není někdo nemocný, nebo nenavštěvuje například rodinu, všichni se účastní. Návraty Kurz nemá za cíl být pouze odborným sympoziem, jednou z jeho ambicí je také sbližovat lidi; jednotliví účastníci si vyměňují zkušenosti mezi sebou. Nejedná se o vedení řečí, ale o praktické informace o práci s komunitou, založení a financování České školy bez hranic, sdělování zkušeností s učebními materiály. Všechny tyto aspekty jsou součástí kurzu jak v samotné výuce, tak mimo ni. Účastníci spolu bydlí v jednom hotelu, což jim dává další příležitost k setkáním a diskutování. Tento kurz je pro nás prestižní záležitostí. Když se řekne prestižní záležitost, obvykle se s tím pojí především velké množství stresu. To je pravda i v případě tohoto kurzu. Práce je to náročná, v jistém smyslu vyčerpávající, a opravdu hodně záleží na tom, aby kurz dobře dopadl. V kurzu se ovšem vždy vytvoří vysoce pozitivní atmosféra, jakási domovská komunita, která zároveň intenzivně nabíjí energií. Na metodický kurz pro krajany se vždy těšíme a těší nás práce v něm. Jsme rádi, že se k nám účastníci chtějí vracet a vracejí, my se rádi vracíme k nim a věříme, že i oni odjíždějí domů obohaceni. 2 Záměrně zde uvádím varietu krajani oproti krajané v souvislosti s odkazem k jisté konzervativnosti části posluchačů. letem světem 28

29 Letem světem Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku Vlasta Smoláková (vpravo) při zahájení Filmového festivalu českých filmů v Krasnodaru 13. května 2010 společně s Irinou Treťakovou, předsedkyní Českého klubu Mateřídouška Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku PhDr. Marek A. Havlíček krajanská komunita Kirillovka a Novorossijsk, Rusko (na základě rozhovorů pořízených v květnu a červnu 2010 s PhDr. Vlastou Smolákovou, CSc.) Koncem léta ukončila své tříleté působení ve funkci ředitelky Českého centra v Moskvě PhDr. Vlasta Smoláková, CSc., která se významným způsobem zapsala do vztahů mezi oficiálními institucemi České republiky a potomky českých vystěhovalců v Rusku. Předtím, v letech 1996 až 2001, zastávala funkci kulturního atašé na Velvyslanectví ČR v Moskvě. Postřehy o české kultuře v Rusku, o něž se s čtenářem nyní podělí, sahají však až do dob jejích prvních studijních pobytů v polovině sedmdesátých let minulého století. Já a Rusko Co představovalo Rusko pro běžného občana Československa v sedmdesátých letech minulého století, asi není třeba dlouze připomínat. Za to, že se můj vztah k němu začal i v této zjitřené pookupační situaci vyvíjet vstřícným směrem, mohu poděkovat zejména svému středoškolskému profesorovi ruštiny. Vedle seznamování s díly velkých klasiků v nás neváhal podněcovat zájem o současnou ruskou literaturu např. četbou knih Alexandra Solženicyna a dalších autorů, o kterých se sice u maturity letem světem 29

30 Letem světem Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku na jaře 1970 už nesmělo mluvit, kteří nás ale stačili, vedle Gogola, Čechova, Dostojevského či Bulgakova, neméně zaujmout a znepokojit. O ruskou kulturu jsem se tedy začala hlouběji zajímat již na střední škole. Po maturitě na podzim 1970 jsem začala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze studovat divadelní vědu a dějiny umění. Zde jsem se setkala s vynikajícím teatrologem a pedagogem Milanem Lukešem, pod jehož vedením jsem si v semináři brzy nahmátla směr, kterým jsem se v dalších letech vydala a věnovala mu i svoji diplomovou práci. Zajímalo mne zkoumání komunikace mezi jevištěm a hledištěm: porušování a posouvání vzájemných hranic a aktivní utváření vztahu mezi hercem a divákem. V tehdejším Československu nebylo mnoho příležitostí tyto problémy studovat, protože divadla nemohla oslovovat diváky otevřeně, viditelně; o současných problémech s nimi komunikovala spíše pomocí náznaků, narážek, asociací a jinotajů. Právě v době, kdy jsem hledala vhodný materiál či objekt zkoumání pro svoji diplomku, se objevil na fakultě stážista z Moskvy, který přijel studovat české kulturní dějiny. Od něj jsem se dozvěděla o inscenacích režiséra Ljubimova v moskevském Divadle na Tagance, ve kterých neobyčejně vynalézavě a s obrovským ohlasem využívá apelativních forem kontaktu s diváky. V době normalizace, kdy u nás byly zakázány všechny odborné divadelní časopisy a internet ani video neexistovaly!, jsme se o vrcholných projevech současného zahraničního divadla dozvídali především takto z druhé ruky a spíše náhodou. Podala jsem si tedy žádost o tříměsíční studijní stáž v Moskvě (do Sovětského Svazu bylo ročně vypsáno 120 míst, kdežto např. do Anglie pouze jediné) a 4. listopadu 1974 jsem odletěla jenže do Leningradu! Ministerstvo školství patrně nezkoumalo konkrétní důvod mé stáže a nasměrovalo mne 700 km daleko od Moskvy! Jak se však na místě ukázalo, bylo to tak vlastně správně: v Leningradě na divadelní akademii LGITMiK 1 jsem poznala skvělé pedagogy i spolužáky, s nimiž spolupracuji dodnes, každý večer jsem seděla v nějakém hledišti, žasla nad úrovní tehdejšího ruského divadla a zároveň si intenzivně otevírala uši vůči ruštině. Přes den jsem v divadelní knihovně studovala recenze, kritiky, rozhovory apod. o tvorbě Divadla na Tagance a získávala si v předstihu představu a vhled do jeho inscenací. Když jsem se v polovině stáže přesunula do Moskvy a ocitla se konečně! na Tagance, byl to však zážitek, který nemohly sebelepší kritiky zprostředkovat! Na to slova nestačila! Musím ale uznat, že bez předchozí leningradské průpravy, která mne uvedla do složitého ruského kontextu, bych jen stěží pronikla k podstatě naléhavého, apelativního sdělení inscenací, které jsem zkoumala. Diplomová práce, jež z toho všeho vznikla, měla velký úspěch. Bylo mi nabídnuto místo aspiranta a pokračovala jsem tedy ve studiu ruského divadla. V souvislosti s kandidátskou prací jsem absolvovala několik dalších stáží v Rusku a od roku 1979 jsem začala na katedře divadelní vědy také vyučovat. Do Moskvy Ještě před Listopadem 89 jsem pro své studenty hledala podněty v českém amatérském divadle, které bylo zajímavější a svobodnější nežli znormalizované divadlo profesionální. Zde jsem se seznámila s mladým, mimořádně talentovaným režisérem Petrem Léblem. Právě on mi po sametové revoluci, když začal pracovat v profesionálním divadle, splnil můj dávný sen: přizval mne ke spolupráci jako svého dramaturga. V dubnu 1996 jsem letěla do Moskvy připravovat hostování Divadla Na zábradlí s Léblovou inscenací Čechovova Racka. Týmž letadlem tam letěl i právě nastupující český velvyslanec Luboš Dobrovský. Nějak se o mně v Moskvě dozvěděl, pozval mne na kus řeči a, pro mne naprosto nečekaně, mi nabídl práci kulturního atašé! Jak jsem později pochopila, hledal do svého týmu kromě školených kariérních diplomatů také lidi, kteří se v ruském prostředí a konkrétní problematice pohybují a orientují coby zkušení odborníci. Nabídku jsem po jistém váhání přijala, prošla aprobačním procesem a zaškolením na Ministerstvu zahraničních věcí a v prosinci 1996 nastoupila svoji diplomatickou misi v Moskvě. Spektrum mojí činnosti bylo velmi široké: zahrnovalo oblast školství a tělovýchovy, vědu a výzkum, krajanskou problematiku, a také kulturu. Neboť při Velvyslanectví souběžně působilo České kulturní centrum, mohla být naše kultura spíš jen třešničkou na dortu. Jenže díky mému odbornému zaměření a energii a díky vzácné podpoře humanitně vzdělaného pana velvyslance, s nímž jsme se ve výběru programu i hostů výborně doplňovali, byly naše kulturní aktivity patrně dost nadstandardní. Dvakrát do roka jsme pořádali týden české kultury. Týden na jaře byl pravidelně věnován literatuře a jeho významnou součástí byla překladatelská soutěž pro ruské studenty bohemistiky: úkolem bylo přeložit z češtiny do ruštiny zadaný umělecký text. Hned napoprvé v roce 1997 to byla povídka Oty Pavla Smrt krásných srnců, v dalších letech např. povídky Ivana Vyskočila, pohádky Ivana Martina Jirouse či jedno dějství z divadelní hry Pavla Landovského Hodinový hoteliér. Vítěz vybraný profesionální 1 Leningradský státní institut divadla, hudby a kultury letem světem 30

31 Letem světem Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku porotou, jež hodnotila práce bez znalosti jejich autorů, získal možnost bezplatné účasti na měsíčním kurzu češtiny v Poděbradech, realizovaném Ústavem jazykové a odborné přípravy UK. Je potěšující, že všichni moji nástupci v Moskvě v pořádání překladatelské soutěže pokračovali, takže se letos konala již tradičně počtrnácté! Posledně překládanými autory byli Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík a Jiří Dědeček. Velká díra či mezera zela na konci devadesátých let také na regálech s českou literaturou v odborných knihovnách bohemistických pracovišť v Rusku; o běžných, veřejných knihovnách ani nemluvě. Vinou Srpna 68 bylo u nás přerušeno vydávání kvalitní české literatury, zásluhou Listopadu 89 zas ochably vzájemné českoruské kulturní vztahy. Hned v roce 1997 se nám díky pochopení ředitelky Odboru umění a knihoven Ministerstva kultury Ing. Petrové podařilo získat pro ruské odborné knihovny přes čtyři sta nových českých publikací. A díky zřízení grantů Ministerstva kultury, určených na překlady české literatury do cizích jazyků, jsme od téhož roku iniciovali celou řadu ruských překladů české prózy a dramatu. Až do dneška takto vyšlo na třicet titulů! Krajané V říjnu 2000, v předposledním roce svého působení ve funkci kulturní atašé, mi tehdejší pan velvyslanec Jaroslav Bašta postoupil dopis, zaslaný našemu zastupitelskému úřadu od Zinaidy Trendy, předsedkyně českého krajanského spolku Nazdar z Novorossijska. Z něj jsme se dozvěděli, že na pobřeží Černého moře, v okolí Novorossijska žijí už 130 let naši krajané, kteří chtějí s vlastí svých předků znovu navázat kontakty, násilně zpřetrhané v době sovětských represí. A že mají zájem o naši pomoc při obnově a rozvíjení českých tradic a kultury. Přiznávám, že až do tohoto okamžiku jsem o Češích, kteří mají moře, neměla vůbec tušení! Zalíbil se mi název jejich spolku Nazdar, ihned jsem jim odpověděla a už v listopadu 2000 jsem se za nimi v doprovodu své kolegyně konzulky S. Šimkovičkové, která předtím pomáhala organizovat repatriaci krajanů z Kazachstánu, vypravila. Jak se na místě brzy ozřejmilo, neměli tito kavkazští krajané zájem o hromadný návrat do Čech. Chtěli s námi vskutku především navázat kontakt a probrat možnosti naší pomoci a spolupráce. Během dvou dnů jsme stihli navštívit několik vesnic, které zde Češi založili, viděli hřbitovy plné českých náhrobků a hlavně poznali spoustu skvělých, pracovitých a pohostinných členů současné české krajanské komunity. Zvláště působivé bylo večerní setkání v bývalém českém kostele v osadě Kirillovka, kde žije dosud pohromadě nejvíce potomků původních Čechů, a proto i jejich zájem o obnovu českého jazyka zněl nejupřímněji. Na naši první průzkumnickou cestu navázaly v těsném sledu další návštěvy: Zinaida Trenda si z Moskvy odvezla množství nejrůznějších studijních a propagačních materiálů o České republice, jazyce i kultuře a informace o formách a možnostech pomoci MZV ČR krajanským komunitám. Na jaře 2001 zavítal do Novorossijska velvyslanec Jaroslav Bašta s chotí a krajané si získali nejen jeho srdce, ale i konkrétní podporu: při jednání na místním magistrátu se zasadil o pronájem prostor pro budoucí České centrum v Novorossijsku, které se tam nachází dodnes. V červnu 2001 jsem pro výpravu ke krajanům získala moskevský štáb České televize a tehdejší zpravodaj Martin Jazairi o nich natočil větší reportáž. Už v létě 2001 se Zinaida Trenda z osady Gajduk a Irina Treťjaková z Kirillovky zúčastnily Letní školy češtiny pro krajany v Dobrušce. A na podzim 2001 se s podporou grantu vydala za krajany skupinka členů Společnosti pro studia člověka z Brna s fotografy Jindřichem Štreitem a Martinem Sedláčkem, kteří svůj projekt o rok později završili velkou fotografickou výstavou a publikací Daleko od domova (vyd. 2002). Na žádost krajanů jsme pro komunitu začali hledat učitele češtiny. První vlaštovkou byla erudovaná moskevská bohemistka Irina Gerčiková, která byla ochotna v době letních prázdnin 2001 dobrovolně prověřit zájem a motivaci krajanů ke studiu rodného jazyka (a mimo výuku zčásti těžit z blízkosti moře). Na základě sugestivního článku ČTK Vlast na nás zapomněla..., uveřejněného v Lidových novinách, se v téže době ozval kantor a novinář Ivo Mička z Rakovníka a nabídl se coby misionář vyučující češtinu. Na zajišťování jeho měsíční mise se už podílel můj nástupce v Moskvě Zdeněk Okůnek. Že proběhla v roce 2002 s celkově zdárným výsledkem se lze dozvědět z knihy I. Mičky Z Rakovníka k ruským Čechům (vyd. 2003), která v širším záběru (jistěže s nezbytnou dávkou subjektivity), názorně přibližuje problematiku krajanů na Kavkaze. Všechny uvedené kroky byly důležitým základem pro zásadní pokrok v činnosti krajanů v Novorossijsku: od září 2003 bylo pro tuto komunitu Domem zahraničních služeb v Praze vyčleněno místo oficiálně vyslaného, placeného učitele češtiny. Přibližně tou dobou navštívil Novorossijsk také ředitel Odboru kultury a krajanských vztahů MZV Zdeněk Lyčka, který přislíbil předsedkyni spolku Nazdar Z. Trendě finanční podporu pro vznik Českého centra a svůj slib také splnil. V mezičase, tedy v období do září 2007, kdy jsem se do letem světem 31

32 Letem světem Vlasta Smoláková a její léta s českou kulturou i krajany v Rusku Moskvy vrátila ve funkci ředitelky Českého centra, jsem s krajany z Novorossijska nadále udržovala lidské a přátelské kontakty: ráda jsem jim v rámci svých možností pomáhala zjišťovat a zajišťovat různé věci (např. podmínky a možnosti studia jejich dětí v ČR), s radostí jsem se s nimi potkávala během jejich pobytu v ČR. Zároveň jsem nerada, leč nezbytně vnímala na můj vkus nepřijatelně dryáčnické způsoby a záměry předsedkyně spolku Nazdar Zinaidy Trendy, až jsem se od její činnosti nakonec zcela distancovala. V konfrontaci s ní jsem upřímně podpořila po mém soudu správné, konstruktivní řešení vypjaté situace, k němuž dospěla vzdělaná a nezištná Irina Treťjakovová z Kirillovky: založit druhý, na Nazdaru nezávislý krajanský klub Mateřídouška. Vznikl přirozeně ze skupinky zájemců o češtinu, které začala Irina už v roce 2002 ve formě Nedělní školičky u sebe v obýváku učit základům českého jazyka. Jako ředitelka Českého centra jsem krajany takříkajíc neměla v popisu práce : tato povinnost zůstala administrativně, i po zrušení funkce kulturního atašé v roce 2007, na Velvyslanectví ČR. V rámci svých kulturních misí do provincie jsem ale mohla podporovat činnost klubu Mateřídouška v jeho kulturním snažení: v listopadu 2008 jsme společně, já, Irina Treťjaková a tehdejší učitel češtiny Martin Horn, oficiálně navštívili magistrát Novorossijska a učinili pokus dohodnout se na společné organizaci Dnů české kultury v Novorossijsku: zájem místních zastupitelů byl ale natolik formální, že jsme rychle pochopili, že tudy cesta nevede. Můj vztah k mým krajanům u Černého moře už nemůže být jiný nežli hluboce osobní. Ve chvíli ukončení své působnosti v Českém centru v Moskvě, odkud jsem jim mohla v lecčems pomáhat a snad i pomáhala, mám dobrý pocit ze situace, která se v průběhu celého desetiletí zřetelně vyhranila. Dnes jsou jasně vidět místa, kde česká kultura skutečně vzkvétá, a stejně tak prostory, kde jde o něco jiného. Živí lidé, skuteční nositelé češství sami nejlépe vědí, kdo a co pro ně dělá, kdo čemu ve skutečnosti pomáhá. Je výborné, že Dny české kultury, tak jak je v posledních několika letech organizuje Český klub Mateřídouška, vycházejí z upřímného zájmu o to, aby vazby mezi současnou českou kulturou a živými krajany byly opravdové a poctivé. A pokud se mohou krajané při různých příležitostech potkávat s pozoruhodnými lidmi z jejich původní vlasti, dává to celému snažení další rozměr a motivaci. Čas je neúprosný a některá moje nezapomenutelná lidská setkání s nejstaršími z českých krajanů na černomořském pobřeží už se mohou opakovat jen na krchově, jak zde všichni svorně říkají hřbitovu. O to důležitější je, aby si také jejich vnuci a pravnuci uchovali povědomí o svých českých kořenech a na jejich základě rozvíjeli to nejlepší, co se ukrývá pod pojmem česká tradice. Neúnavná, promyšlená, rozmanitá činnost Českého klubu Mateřídouška v Kirillovce dává nejen naději, ale také další a další konkrétní důkazy, že se toto poslání naplňuje. Díky konkrétním lidem, kteří nezištně a vytrvale dělají svoji drobnou práci. S Mateřídouškou a s jejími spřízněnými spojenci jsme proto po tři roky samostatně vymýšleli a realizovali Dny české kultury: k průkopnické Kirillovce (2008) se v květnu 2009 přidal Filmový klub v Krasnodaru a letos se k nim připojilo i kino Neptun v Novorossijsku! Podařilo se nám zde představit krajanům významné a zajímavé hosty z Moskvy a poté i z Prahy: v květnu 2009 to byla spisovatelka a publicistka Lenka Procházková, letos písničkář, spisovatel a předseda českého PEN-klubu Jiří Dědeček. Obě strany byly nadšeny a věřím, že na tak vřelé přijetí a prezentaci české kultury navzájem nezapomenou. Během těchto návštěv a řady dalších setkání s krajany všech generací jsem si uvědomila, jak vzácná je to příležitost a jak důležité je ochraňovat a podporovat vše, co v těchto vzdálených končinách zůstalo z místní české kultury živé. Stejně jako je důležité nedovolit zneužívat tohoto dědictví a bohatství k tomu, aby se jménem české kultury a na její úkor někdo obohacoval či si upevňoval své politické pozice. letem světem 32

33 Letem světem Obrázkové česko-čínské slovníky Obrázkové česko-čínské slovníky PhDr. Eva Roubalová, CSc. lektorát Peking, Čína Můj malý čínský obrázkový slovník Na katedře češtiny Pekingské univerzity zahraničních studií probíhá nejenom výuka pregraduálního a postgraduálního studia, ale v každém školním roce se realizují i zajímavé projekty, které jsou součástí vědecko-výzkumné činnosti. Posledními a tedy nejnovějšími počiny katedry češtiny na Institutu evropských jazyků a kultur jsou dva česko-čínské obrázkové slovníky, které jsou nyní také v nabídce specializovaných knihkupectví, a tak se český jazyk dostává do povědomí mnoha zájemců o evropskou kulturu. Slovníky jsou obrázkové, s ilustracemi, které zachycují současný svět kolem nás, čemuž odpovídá i slovní zásoba. Tyto nové materiály nejsou pouhými slovníky, ale můžou být i doprovodným výukovým materiálem, zvláště slovní zásoby, která je základním kamenem cizojazyčného vyučování. Na jaře letošního roku byl dokončen rozsahem menší Můj dětský obrázkový slovník a titul napovídá, pro koho je převážně určen. Obsahuje 1400 slov, která jsou prezentována v 70 větších obrazech ilustrujících předměty nebo aktivity vztahující se k určenému tématu. V každé kapitole je uvedeno asi slov spolu s frázemi frekventovanými v dané komunikativní situaci. Stránky jsou kompozičně doplněny sériemi malých obrázků, které nejenom obohacují slovní zásobu daného tématu, ale mohou být využity jako konverzační cvičení. Každé téma je doplněno třemi doplňkovými aktivitami, které přesahují rámec běžného slovníku. První se jmenuje Procvič si tento rozhovor. V krátkém dialogu se vyskytují slova daného tématu, která jsou prezentována v určitém kontextu, v určité komunikativní situaci. Druhá aktivita s názvem Jak se to řekne čínsky/česky? uvádí užitečné fráze každodenního života, které lze uplatnit v rozmanitých situacích, a tím nejsou omezeny jen na jedno dané téma. Třetí v řadě je Gramatická část. Zde jsou prezentovány základní gramatické struktury s jedním nebo dvěma příklady, které opět svým obsahem zapadají do daného tématu. Gramatická část však vychází více z gramatických struktur čínštiny. Slovník je vybaven moderním technologickým zařízením, které tuto knihu posunuje mezi auditivní pomůcky. Zájemci si mohou zakoupit i přenosné a velmi lehké zařízení, které tvarem připomíná tužku nebo pero. Tato pomůcka dává slovníku zvukovou podobu, neboť přiblíží-li se hrot daného zařízení k českému nebo čínskému textu, ozve se jeho zvuková podoba. Uživatel tak vizuálně vnímá obraz předmětu spolu s jeho psanou podobou a při dotyku speciálního zařízení daný výraz navíc slyší, což výrazně přispívá k efektivnímu zvládnutí cizího jazyka. Svým rozsahem je první slovník menší a částečně odráží svět dětí. Základní slovní zásoba, vztahující se ke každodenním situacím, je shodná pro oba slovníky. Můj čínský obrázkový slovník, který byl vydán letos na podzim, je obsahem i rozsahem mnohem obsáhlejší. Tento slovník je určen dospělým zájemcům a v 15 tematických jednotkách je pomocí ilustrací i fotografií zobrazeno 142 grafických námětů. Je zde uvedeno více než 4000 slov. letem světem 33

34 Letem světem Obrázkové česko-čínské slovníky Je zde zachycen nejen současný život v Číně (jak se bydlí, studuje, pracuje, jak lze trávit volný čas), ale také typické čínské zvyky a tradice, například čínské čajovny, pekingská opera, čínské obřady a obyčeje spolu se stručným historickým přehledem. Je to jakýsi průvodce čínskou kulturou. Slovník však uvádí slovní zásobu popisující kulturu západní, takže vybraná slovní zásoba vychází z obou jazyků. K popisu jednotlivých obrazů často nestačí pouze jednotlivá slova, proto jsou uváděna i celá slovní spojení charakterizující tematické scény a situační kresby. Můj čínský obrázkový slovník má také verzi on-line, kde se slovní zásoba procvičuje formou různorodých aktivit, které počítačová technologie umožňuje. Na konci obou slovníků je český abecední slovníček, který zahrnuje pinyin, čínské znaky a číslo stránky, kde je daný výraz uveden, aby tak uživatel snadno našel hledané slovo v určitém kontextu. Oba slovníky se dají využívat nejenom ke studiu slovní zásoby, ale zároveň jsou moderními studijními pomůckami. Záměr tvůrců přímo spojit slova, případně výrazy, s označovaným předmětem či situací umožňuje lépe slovní zásobu zvládnout a adekvátně ji používat. Nezanedbatelným přínosem je těsné spojení jazyka s odpovídajícími kulturními podněty. Tento slovník má jistě předpoklady stát se přínosnou studijní pomůckou pro českého i čínského studenta. Výběr témat určil materiál Všeobecný vyučovací program pro mezinárodní výuku čínštiny čínské státní instituce Hanban, která tvorbu a vydání těchto dvojjazyčných slovníků finančně podpořila. Krteček a jeho přátelé Glosa Slezská noc vědců s Krtečkem doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. lektorát Katovice, Polsko Cześć V pátek 24. září 2010 úspěšně proběhl další ročník Slezské noci vědců. Do tohoto projektu, který v rámci celé Evropské unie podporuje popularizaci vědy, se letos zapojilo i bohemistické pracoviště Institutu slavistiky Neofilologické fakulty Slezské univerzity v Sosnowci. Účastnila jsem se programu jako lektorka českého jazyka spolu s kolegyní dr. Izabelou Mroczek. Hlavním cílem naší prezentace Co by řekl Krteček, kdyby uměl mluvit bylo ukázat zábavnou formou zájemcům o český jazyk a českou kulturu charakteristické rysy češtiny a zároveň nejdůležitější rozdíly mezi češtinou a polštinou. Paní dr. Mroczek šťastně zvolila jako prezentační materiál ukázky z nesmírně populárních českých Večerníčků. Po promítnutí každé pohádky následoval výklad zaměřený na jednotlivé jazykové problémy. Poté proběhla diskuze s účastníky. O tom, že program zaujal, svědčí jak velký počet účastníků včetně dětí, tak i okolnost, že skončil mnohem později, než jsme předpokládali; zájem o diskutovaná témata byl totiž mimořádně velký. Úspěšný průběh letošní Noci vědců na bohemistickém pracovišti Institutu slavistiky byl patřičně oceněn i vedením Slezské univerzity v Katowicích. Dostalo se nám jako organizátorům poděkování od paní prorektorky pro styky se zahraničím prof. Barbary Kozusznik. letem světem 34

35 Letem světem Primus aneb Jak na Boloň Primus aneb Jak na Boloň PhDr. Ludmila Vojtková lektorát Lipsko Německo (na základě rozhovoru s Prof. Dr. Danutou Rytel-Schwarz) Primus. První. Ten nejlepší. Vzdělat a vychovat takového studenta je jistě výzvou pro každého učitele. Při představě, že to má zvládnout za šest semestrů, se mu kantorské vlasy začnou ježit na hlavě. Boloňská reforma přišla s pozitivním programem, který měl přispět k internacionalizaci studia a kladl si za cíl vychovat na vysokých školách bakaláře, kteří by po třech letech byli schopni úspěšně nastoupit do praxe. Takový studijní program možná v některých oborech vede k žádoucímu výstupu. Kdo se ale učil cizí jazyk, ví, že k jeho zvládnutí je zapotřebí nejen teorie, nýbrž i jeho praktické užívání, čili pobyt v příslušné zemi. Na takový ovšem, paradoxně k boloňským snahám o internacionalizaci, při tříletém studiu prostě není čas. V mimořádně ožehavé situaci se pak ocitnou takové jazyky, kde vysokoškolské studium začíná od nulových předchozích znalostí. Do této kategorie spadají mj. také obory západní slavistiky (na Institutu pro slavistiku při Univerzitě Lipsko budeme konkrétně hovořit o polštině a češtině). Univerzita totiž není ani nepustilovská nalejvárna, ani jazyková škola: studenti musejí zvládnout vysokou teoretickou úroveň v příslušných odborných předmětech, takže na praktický jazykový výcvik mají už jen velmi omezenou hodinovou dotaci v prvních semestrech šest hodin týdně, později ještě méně. Za těchto podmínek můžeme vychovat v ideálním případě skvělé odborníky v jazykovědě či vědě literární, mluvní pohotovost a komunikativnost budou ale asi za znalostmi spíše pokulhávat. Neblahý stav, uvážíme-li, že Sasko má jako jediný spolkový stát hranici jak s Polskem, tak s Českou republikou, čili orientace na praktické používání příslušného jazyka se bezprostředně nabízí. Kromě běžných způsobů, jak bakalářské studium obohatit o praxi (letní školy a kurzy, prázdniny trávené v zahraničí, přerušení studia za účelem pobytu v cílové zemi, magisterské studium atd.) se tedy hledalo trilaterální řešení, které by boloňský model smysluplně, kompetentně, ale také kontrolovatelně doplnilo. Příležitostí, jak bakalářské studium prodloužit alespoň o rok, a navíc umožnit studentům praxi v zemi cílového jazyka, se ukázal čtyřletý studijní program Bachelor- Plus (původně pod názvem Primus), který vyhlásil DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst) a který je financován Spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung). DAAD tedy nabídl univerzitám možnost vypracovat kvalitní projekt a ucházet se o schválení bakalářského studia prodlouženého o jeden rok a jeho financování. Institut pro slavistiku při Univerzitě Lipsko (autoři: Prof. Dr. Danuta Rytel-Schwarz, Prof. Dr. Grit Mehlhorn, Prof. Dr. Wolfgang Schwarz, Dr. Hans-Christian Trepte) okamžitě zareagoval a vypracoval projekt Westslawistik interkulturell, který šesti nejlepším studentům nabízí v rámci čtyřletého bakalářského studia roční stipendijní pobyt v zahraničí, a to jeden semestr na vratislavské univerzitě v Polsku a jeden semestr na Karlově univerzitě v České republice. Pobyt se uskutečňuje po čtvrtém semestru a vybraní studenti jsou na něj připravováni již v předchozím ročníku formou workshopů (8 týdnů) a přednášek, které vedou jako hosté vyučující právě z cílových univerzit (Vratislav, Praha). O kvalitě projektu Westslawistik interkulturell svědčí jeho schválení DAAD na dobu pěti let, ale také první hmatatelné výsledky. V tomto okamžiku už totiž šest studentů z Lipska tráví svůj pátý semestr v zahraničí: tři studenti s hlavním oborem polonistika studují na Karlově univerzitě, tři studenti s hlavním oborem bohemistika na Univerzitě Vratislav. V následujícím semestru se vymění, takže bohemisté ukončí svůj zahraniční pobyt praxí v Praze a naopak. letem světem 35

36 Letem světem Primus aneb Jak na Boloň Studium na zahraniční univerzitě má svůj pevný, všemi třemi zúčastněnými partnery pečlivě připravený a schválený identický program. Pro bohemisty vypadá takto: Semestr 1. modul 2. modul 3. modul 5. Polština jako cizí jazyk Mediální vědy a žurnalistika nebo Historie nebo Politické vědy a mezinárodní vztahy nebo Kulturní vědy a literární věda 6. Čeština jako cizí jazyk Mediální vědy a žurnalistika nebo Historie nebo Politické vědy a mezinárodní vztahy nebo Kulturní vědy a literární věda Mediální vědy a žurnalistika nebo Historie nebo Politické vědy a mezinárodní vztahy nebo Kulturní vědy a literární věda Odborná praxe (120 hodin praxe a reflexe) (Jak jsme zmínili výše, polonisté mají tentýž program v obráceném pořadí, čili studují v 6. semestru ve Vratislavi a končí praxí v Polsku.) Studenti musejí absolvovat povinný 1. modul Čeština/ Polština jako cizí jazyk (v Praze konkrétně Současné reálie ČR, Mluvená čeština a Kapitoly z českého jazyka), další moduly (viz tabulka) jsou povinně volitelné. Výuka probíhá (na rozdíl od Lipska) vždy v cílovém jazyce, navíc studenti sami rozhodují, ve které z obou zemí budou ten který modul studovat; mají také možnost studovat tentýž modul v Praze i ve Vratislavi, tedy z polské i české perspektivy. Tímto způsobem umožňuje dokonce i bakalářské studium specializaci. Obligatorní modul Odborná praxe ve druhém zahraničním semestru počítá se 120 hodinami konkrétní práce např. pro časopisy, nakladatelství, literární domy apod. (v Praze Prager Zeitung, Goethe-Institut, Literaturhaus ). Splnění požadavků zahraničního studia dokládá příslušný certifikát. Závěrečný (čtvrtý) akademický rok stráví primusové opět na své alma mater v Lipsku. Celkový koncept studijního běhu Westslawistik interkulturell je trilaterální a všichni partneři našeho široce pojatého trojmezí se na něm podílejí přibližně stejnou obrovskou! měrou. Za svůj vznik vděčí vynikající odborné spolupráci mezi jmenovanými univerzitami a skvělým osobním kontaktům, ale především společné vůli po maximální dosažitelné kvalitě studia. Poslední zprávy od studentů z Vratislavi a Prahy? Jsou nadšení! Ani program Bachelor Plus / Westslawistik interkulturell není ovšem samospasitelný jednak je přístupný jen omezenému počtu studentů, jednak bude jeho pokračování (financování německou stranou) záviset po uplynutí oněch schválených pěti let na dalším rozhodnutí DAAD. Zůstaneme-li vázáni boloňskou reformou, měli bychom uvažovat o prodloužení celkové doby studia také směrem zpět, tedy usilovat o výuku češtiny/polštiny již na střední, ne-li základní škole: uchazeči o studium by pak totiž na univerzitu přicházeli již s otestovanými vstupními znalostmi jazyka, jež by bylo možné bakalářským studiem i při omezené hodinové dotaci přiměřeně rozvinout. Zavedení češtiny/polštiny do škol by také bylo výraznou motivací pro budoucí učitele těchto jazyků (tzv. Lehramt), kteří jsou rovněž našimi studenty momentálně s mizivou nadějí na uplatnění. Toto řešení ovšem logicky naráží na problém financí: pokud by se ta která saská škola rozhodla pro zavedení výuky naší mateřštiny, musela by z rozpočtových a jiných důvodů příslušný počet hodin ubrat na jiných předmětech, a tím by ohrozila zaměstnanost svých kmenových učitelů. Existence češtiny/polštiny na nižších stupních škol tedy přímo závisí na naší obratnosti, s níž budeme schopni nalézt takové zdroje, které by výuku těchto jazyků ekonomicky zajistily, aniž by vyvolala negativní dopad či emoce v německých školách. Pro češtinu bude tedy nepochybně nutné hledat prostředky na české straně. Pozn.: uvedení akademických titulů autorkou je ponecháno (viz úzus německy mluvících zemí). letem světem 36

37 Glosa Stálo to za to Český jazyk hrou Červená karkulka v Paraguayi Den v přírodě, pavoučí síť Stálo to za to Mgr. Jana Suchomelová krajanská komunita Coronel Bogado, Paraguay Český jazyk hrou Mgr. Jana Suchomelová krajanská komunita Coronel Bogado, Paraguay Glosa Poslední víkend v září patřil dětskému divadlu. Děti z české školy hrály pro své rodiny a přátele divadlo O Červené karkulce. A jak probíhaly zkoušky divadla? Po jihoamericku, dalo by se říct. To máte tak, někdy nepřišel vlk, jindy zase nemohla Karkulka. A při dešti? To chyběli všichni. Obecně se ale divadlo dětem velmi líbilo. Z velké části možná proto, že se tam mohlo hodně zlobit a dělat vše, co se jindy nesmí. Dnes je to ale jiné. Dnes je klid, užívám si oázu ticha a přemýšlím, co se stalo. V tom okamžiku zahlédnu za oponou nervózní očka dnešního příběhu a Karkulka se dovolává kontroly výslovnosti, drmolíc: A babiško, proš más tak velché uši? A babiško, proš más tak velché zuby? Ostatní ji následují a najednou všichni touží poznat a porozumět. Ach, kéž by to tak bylo vždy! říkám si na oplátku já a vykročím přivítat naše publikum. Po až podivně krátké chvíli je po všem. Babičku jsem sice musela hledat za pódiem, zajíc docela propásl svou scénu a vlk? Ten si místo pod keř v lese ulehl rovnou k babičce do postele. Děti se snažily, co mohly, a publikum nás odměnilo nadšeným potleskem. Ze všech byla cítit ohromná radost nejen díky divadlu, ale především proto, že se hrálo v češtině. Lépe či hůře, ale česky. A o to tady šlo. Já si oddechla, třída bude zase splňovat mé vytoužené limity decibelů zvuku, a i kdyby jim v těch rozverných hlavách zůstala jen slova: vlk, zuby, myslivec, košíček a Karkulka, tak to stálo za to. Glosa První říjnovou neděli se konal dlouho očekávaný a pro špatné počasí a fotbalové zápasy mnohokrát zrušený Día del campo (Den v přírodě). Tento den byl věnovaný žákům české školy, jejich příbuzným a kamarádům. Den proběhl ve znamení her, sportu a českého jazyka. Hrálo se divadlo, za doprovodu akordeonu děti zpívaly lidové písně a po vydatném tradičním nedělním asado (grilované hovězí maso) byli všichni soutěžící rozděleni do týmů a vyrazili na trasu. Díky pomoci starších studentů českého jazyka z Encarnación jsme obsadili čtyři stanoviště s různými disciplínami. Přechod po laně, hod kládou, pavoučí síť, opičí dráha a jiné sportovní soutěže byly doplněny úkoly z českého jazyka. A tak se luštily křížovky, řešily hlavolamy anebo se děti potrápily rytmickými českými jazykolamy. Všechny týmy obdržely v cíli diplom. Sladké odměny, pověšené na šňůrce, si soutěžící museli poslepu sami nastříhat. Den jsme zakončili volejbalovým zápasem, který skončil nerozhodně. A tak, když slunce zapadlo, nebylo ani vítězů, ani poražených, jen houf unavených, ale velmi spokojených dětí. Hola 37

38 Glosa Feliz día del niño Krásný den dětí Feliz día del niño Krásný den dětí Mgr. Radka Poláčková krajanská komunita Chaco, Argentina Hola Krásný den dětí v Argentině, hry se slovy Glosa Jiný kraj, jiný mrav, jiný zvyk. Den dětí v Argentině připadá na druhou neděli v srpnu na rozdíl od českého 1. června. V Presidencia Roque Sáenz Peña jsme jej oslavili dle argentinského data, příští rok třeba zase podle českého kalendáře. Nebudu ale moc předbíhat. 25. červenci, krásné slunečné a na toto období nezvykle horké neděli, předcházelo mnoho příprav. Organizaci jsem si vzala, jak se lidově říká, na povel já, ale k ruce jsem měla i maminky některých dětí a členy Československého spolku. Několik týdnů předem se sháněly sladkosti pro děti na udílení cen a vytvoření malých pytlíčků s překvapením, malovaly se a vyráběly pomůcky na soutěže. Můj byt se proměnil na několik dní v uměleckou dílnu. Všechen čas ale nepřišel naštěstí nazmar. Kolem druhé hodiny odpoledne se už začaly scházet děti, které byly pozvány prostřednictvím rádia a rozesláním pozvánek s motivem českého pohádkového Krtečka. Uvaděč a tak trochu i animátor mi pomáhal uklidňovat malé argentinské ďáblíky při prvních soutěžích: při sedané na hudbu a týmových soutěžích s míčem. Na všechny vítěze čekala vždy sladká odměna, jejíž obaly se později povalovaly po celém sále. Jsme v Argentině, kde odpadky kolem nás tvoří součást zdejšího života. Já, obyčejné české děvče, se s tím nemohu stále smířit. Velký zájem vyvolala soutěž dvou týmů, které provlékaly svým oblečením provázky. Au, počkej, to tahá, to škrábe, i to se ozývalo při urputném soupeření. Ale zápal do souboje to neovlivnilo. Každý chtěl vyhrát. Aby rozlíceným dětem ve třiceti stupních tepla trošičku zchladla krev, podávala se studená limonáda, ke které přikusovaly sladké křupičky a tradiční dětskou svačinu, pan de leche s krémem. Zábava byla v plném proudu, mohlo se zase pokračovat. Tentokrát jsme dění přesunuli ven, sluníčko už trošičku kleslo a tolik nepálilo. Na trávníku se skákalo v pytli, běhalo se s vajíčkem na lžíci, kličkovalo se mezi kuželkami. I rodiče byli aktivně zapojeni, aby se bavili společně s dětmi. Poslední částí zábavného dne byla Stezka úkolů. Už na začátku dne jsme po celém areálu rozestavěli stanoviště s čísly. U nich nyní děti ve skupinkách po třech plnily různorodé úkoly, od lovení ryb, strkání tužky do hrdla lahví pomocí pohybů těla, obouvání židle poslepu, přeříkání českých a španělských jazykolamů, přiřazení papírků s českými názvy zvířat k obrázkům, házení míčku do tlamy tygra nebo umístění obrázků světových staveb, symbolů a zvířat na mapu světa. Ten, kdo správně splnil úkol a nasbíral plnou kartičku tiskátek, byl odměněn celým pytlíčkem dobrot. Aby se neunavitelná stvoření přece jen trochu utahala, uvázali jsme jim na nohy balónky, které děti musely svému soupeři co nejrychleji zničit. Nejen že se unavily děti, ale i my pořadatelé jsme večer padli do postelí a spali jako dudci. Ale s hřejivým pocitem, že se děti bavily, dováděly a hlavně měly celý den na tvářích úsměv. 38

39 Rozhovor Rozhovor s českou choreografkou Jitkou Bonušovou Rozhovor s českou choreografkou Jitkou Bonušovou Mgr. Hana Herrmannová krajanská komunita Eibenthal, Rumunsko 2009/2010 Rozhovor Do vesnic Eibenthal a Svatá Helena přijela díky pozvání Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku (DSSČ) choreografka z České republiky paní Jitka Bonušová, která zde vyučovala děti Českou besedu. S nacvičeným programem děti vystoupily na Dětském festivalu v Baile Herculane pořádaném DSSČ. Požádala jsem paní Bonušovou o rozhovor. Dětský festival v Baile Herculane v Rumunsku Paní Jitko, jak jste se dostala k práci s českými dětmi v Rumunsku? Oslovil mě předseda celobánátského DSSČ pan František Draxel a předseda místní organizace DSSČ Eibenthal pan Emil Flaška a požádali mě o pomoc při vzniku tanečního souboru Čechů žijících v Banátu. Soubor má za úkol reprezentovat českou menšinu na různých setkáních, festivalech apod. Čím se zabýváte doma v České republice? Mojí profesí je učitelka tance. V rámci této profese se zabývám českými lidovými tanci a tanci 2. poloviny 19. století. Tato specifikace mě logicky dovedla k důkladnému studiu České besedy, která je ryze českou taneční kompozicí právě z 19. století. Kromě České besedy jsem vydala a vyučuji Moravskou besedu, Hanáckou besedu a chystám se na Slezskou besedu. Samozřejmě vyučuji i další české tance. Jaké skupině tanečníků se v Čechách věnujete? V České republice učím převážně dospělé tanečníky, často učitele základních a mateřských škol, pořádám taneční semináře a festivaly a vedu taneční soubor Beseda. Při mé druhé návštěvě jsme získané taneční schopnosti prohloubili a pracovali na preciznosti provedení jednotlivých kroků a pohybů v tanci. Mimo taneční oblast mě děti mile překvapily přátelským chováním, pomocí při nošení zavazadel a hlavně tím, že po skončení výuky neutekly, ale přišly se rozloučit a poděkovat, což se běžně nestává. Bylo to moc milé. Navíc bylo hrozné počasí, pršelo, a děti přesto v dešti přišly a tančily s chutí. Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Pokud se moje práce bude dařit, vznikne dětský taneční soubor, který budou tvořit děti ze Svaté Heleny, Eibenthalu a doufám i z Gerniku, a tento soubor bude vycházet z tradičních českých tanců a zvyků. Soubor by měl reprezentovat Čechy žijící přímo v Rumunsku a v dalších zemích a upevňovat povědomí ostatních o této české menšině, která prokázala neobvyklou sílu ducha, když si tak daleko od původní vlasti udržela téměř 200 let původní jazyk, zvyky, oblečení... Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně štěstí v další práci. Mohla byste nám něco říct o své práci s dětmi v Eibenthale? V Eibenthale jsem měla možnost krátce s dětmi pracovat už na podzim Oproti loňsku mě děti překvapily spontánností a sebejistotou. Učení tanců jim šlo pěkně od ruky a zvláště chlapci si užili výuku tance Mlynářský. 39

40 5. portrét Lektor je most mezi zeměmi Rozhovor se slovinskou překladatelkou z češtiny Tatjanou Jamnik Mgr. Jana Šnytová lektorát Lublaň, Slovinsko Slovinská překladatelka Tatjana Jamnik (narozená 1976 v Lublani) absolvovala studium slovinského jazyka a literatury na lublaňské univerzitě. V letech působila jako lektorka slovinštiny na Masarykově univerzitě v Brně. Překládá beletrii z češtiny a polštiny, na podzim 2009 obdržela za překlad Spalovače mrtvol Ladislava Fukse Cenu pro mladého překladatele (Priznanje za mladega prevajalca). S lublaňskou bohemistikou spolupracuje jako členka odborné komise pro studentskou překladatelskou soutěž překladů z češtiny. Vede také českou část překladatelské dílny pořádané organizací Javni sklad za kulturne dejavnosti (Veřejný literární fond). Je autorkou překladů knih Alexandry Berkové Utrpení oddaného všiváka (Trpljenje vdanega zmeneta, 2004), Miloše Urbana Sedmikostelí (Sedem cerkva: Gorki roman iz Prage, 2006), Pavela Brycze Patriarchátu dávno zašlá sláva (Patriarhata davno minula slava, 2008) a Ladislava Fukse Spalovač mrtvol (Sežigalec trupel, 2008). V roce 2009 vydala básnickou sbírku Bez (Brez, Lublaň 2009). Na lublaňské filozofické fakultě jste studovala slovinský jazyk a literaturu. Jak jste se dostala k češtině? Asi dost náhodou V rámci studia jsme si museli vybrat dva lektoráty, tedy výběrové kurzy slovanských jazyků. Nechtěla jsem si vybrat ruštinu, kterou zná strašně moc lidí, ani ne jihoslovanské jazyky, které jsem už přece uměla byla jsem tehdy ještě naivně přesvědčená, že jazyk se člověk může naučit jednou provždy a to jsem absolvovala jenom rok tzv. srbochorvatštiny v 6. třídě základní školy! Chtěla jsem se naučit něco nového, ale zase ne úplně neznámého. Z televize jsem znala české pohádky jako děti jsme naprosto milovali Arabelu a také večerníčky: Krtek, Rákosníček, Pat a Mat... I když byla volba češtiny dost náhodná a aniž bych moc věděla, do čeho jdu, musím zdůraznit, že pokračování už bylo více svědomité. Jazyk se mi moc zalíbil, chtěla jsem se naučit rychle číst a mluvit, takže jsem v prvním ročníku chodila na všechno, co bylo k dispozici. A toho naše lektorka, dr. Helena Poláková, organizovala dost. Nejvíc jsem se ale asi naučila na překladatelském kurzu. Tam jsem se také seznámila s kolegy bohemisty, protože tam jsme chodili z různých ročníků. A ani po studiu jsem nemohla přerušit kontakt s Českou republikou a jejím jazykem. To je součást mého života. Pořád se třeba vracím do Brna. portrét 40

41 Portrét Lektor je most mezi zeměmi Jaký má podle vás význam nově otevřený obor bohemistika na Univerzitě v Lublani (otevřený 2004) pro slovinské studenty? To je těžká otázka. Já jsem spíš patřila mezi studenty, kteří moc nevěděli, kam je povede životní cesta. Nebo spíš takto, musím se opravit: myslela jsem si, že studuju, abych se pak stala učitelkou slovinštiny. To jsem si myslela, když jsem se rozhodovala, co studovat. Je sice pravda, že učitelkou slovinštiny jsem se stala, jenže učím spíš cizince, a ne na základní nebo střední škole, jak jsem si to kdysi představovala v prvním ročníku na univerzitě. Ale že někdy budu překládat knížky, to jsem v prvním ročníku ještě netušila. Knihy se mi zdály příliš dlouhé a tedy nemožné přeložit. A kdybych tehdy měla možnost vybrat si obor západoslovanské jazyky, je dost pravděpodobné, že bych se rozhodla kromě slovenistiky studovat ještě bohemistiku ze všech západoslovanských jazyků mi byla vždy nejbližší. A je to tak pořád, nejsnadněji se mi překládá z češtiny. Kdy jste začala uvažovat o tom, že byste přeložila něco z české literatury? To mě napadlo během práce v Brně, kde jsem začala víc číst české autory a také jsem se seznámila se spoustou lidí z literárního prostředí. Začalo mě zajímat, o čem píšou čeští spisovatelé. A protože jsem nikdy neměla čas kvůli práci jako lektorka slovinštiny na Masarykově univerzitě jsem podobně jako vy v Lublani neustále pořádala nějaké mimoškolní aktivity, kulturní akce atd. tak přímý podnět k překládání mi dala teprve literární agentka Dana Blatná. Když jsem jí jednou říkala, že bych chtěla něco přeložit, vzala mě za slovo, a tak jsem se musela rozhodnout. Přiznám ale, že Berkové Utrpení oddaného Všiváka zvítězilo trochu i proto, že je to nejútlejší knížka ze všech, které jsem tehdy měla na vybranou Za překlad Fuksova Spalovače mrtvol jste získala cenu pro mladého překladatele, kterou uděluje slovinská Obec překladatelů. Překládala jste tu knihu na objednávku, nebo jste si ji vybrala sama? Tuto knihu jsem si vybrala sama, protože mě zaujala po prvním čtení (půjčila mi ji kamarádka v Brně) a divila jsem se, že do slovinštiny ještě není přeložená, když jde o českého klasika a v České republice tak známou knihu Největší problém při překládání ale bylo to, že jsem musela být velice důkladná a přesná bylo třeba zachovat opakování a variování slov, slovních spojení, součástí vět a celých vět tak, aby to odpovídalo originálu S tím jsem se hodně trápila, všechno jsem si označovala a pak to ještě víckrát ověřovala. Máte nějaké reakce čtenářů na tuto knihu Spalovač mrtvol? Ano. Moje kamarádka například tu knížku už pár let chce přečíst, ale odkládá to, protože se ji zdá už název strašný a co teprve bude uvnitř. (smích) Ale vážně. Ano, ale Slovinci tu knihu vnímají na jiné úrovni než Češi. Spíš se jim líbí jako horor, zajímavě napsaná knížka, zajímavý styl Jak si vybíráte knihy k překladu? Nejprve je přečtu. (smích) Párkrát se mi stalo, že mi překlad navrhovalo nakladatelství obyčejně to jsou knihy, které dostaly nějakou literární cenu. Když si vybírám sama, tak zkouším literární ceny vypustit z hlavy, neomezovat se tím. Vím totiž, že nějaká kniha mohla nedostat cenu jenom proto, že pro autora nikdo v komisi neloboval, nebo ho prostě nikdo netlačil dopředu Překládáte z češtiny, ale také z polštiny přistupujete k oběma jazykům stejně, nebo pociťujete rozdíl při překládání z těchto jazyků? Přístup mám asi stejný, ale rozdíl je v tom, jak se mi text překládá. U češtiny se nemusím tolik zabývat syntaxí, i když je to občas také těžké přeložit tak, aby to mělo stejný význam a znělo to ve slovinštině přirozeně. U polštiny je třeba často něco říct úplně jinak, úplně změnit celou větu. Je dost velký rozdíl v jazykových systémech: polština to je opravdu jiný svět, ale i na to si pomalu zvykám. (smích) Snažím se překládat tak, aby byl překlad především funkčně ekvivalentní aby měl v cílovém jazyce podobnou funkci jako v originále. Proto také tvrdím, že je třeba umět co nejlépe oba jazyky, překladatel musí přesně vědět, kdy se něco používá a jak by se také mohlo říct jinak To teď říkám samozřejmě trochu zjednodušeně. Sama jste také básnířka. Myslíte si, že je to nutné, aby byl překladatel také autorem? To není nutné, ale asi to rozhodně pomáhá. Já literaturu vnímám spíš jako tvůrčí přístup k životu, který mi umožňuje mimo jiné také pořád experimentovat, zkoušet, kde jsou hranice jazyka. Překladateli tvůrčí řešení překladatelských oříšků rozhodně neškodí. Zkušenost psaní je také dobrá, protože asi chápeme text z trochu jiného hlediska z hlediska tvoření. Pak je asi snazší najít řešení i v cílovém jazyce když chápu, jak to vzniklo, tak to můžu rekonstruovat stejným nebo podobným způsobem. U mě se, myslím, překládání a psaní dost prolínají. Baví mě pozorovat, jak někdo vytvořil text. Stává se mi, že jsem naprosto nadšená nad důkladností a přesností autorky, tak tomu třeba bylo u Alexandry Berkové. U Radky Denemarkové se mi stávalo, že jsem dokonce při už nevím kterém korekturním čtení svého překladu pořád odkrývala nové a nové, skryté, důkladně vkomponované, autorkou podstrčené významy, nové a nové interpretace. portrét 41

42 Portrét Lektor je most mezi zeměmi Mimochodem, ohledně autorské identity: nejsem si jistá, jestli jsem básnířka, protože momentálně už skoro rok píšu jenom povídky. (smích) Jaké postavení má podle vás česká literatura ve Slovinsku? Je o ni zájem mezi čtenáři a mezi nakladateli? Myslím si, že o českou literaturu je mezi Slovinci dost velký zájem, možná dokonce větší než o polskou To asi bude tím, že Češi a Slovinci vždy měli nějakou společnou platformu. V druhé polovině 19. století jsme se od vás půjčili národně obrozenecké besedy, tábory, sokolské slety, pak si Masaryk pozval do Prahy architekta Jože Plečnika. S Poláky byly kulturní styky mnohem méně intenzivní a není se čemu divit, je to daleko. U mé generace také hodně pomohly pohádky a večerníčky v televizi, tehdy totiž bylo všechno s titulky, takže jsme mohli slyšet, jak jazyk zní. Mezi nakladateli je zájem spíš stejný: je těžké prosadit vydání knihy, ať je to česká nebo polská literatura. Jste také neúnavná organizátorka velkého množství literárních akcí: autorských čtení, dílen tvůrčího psaní i překladu. Jaký pro vás mají tyto akce význam? Asi hlavní smysl kultury a vůbec kulturních akcí je (alespoň pro mě) dialog a komunikace. Mezi autory, překladateli, studenty a širší veřejností. I když interakce je vždy trochu jiná. Nesnáším akce, které mají za účel čirou reklamu Tedy nechci říct, že reklama je něco špatného, ale určitě nemůže být jediný účel těchto akcí, musí existovat alespoň ještě nějaký jiný, lidštější účel. Třeba, že se sejde skupina lidí a po čtení se spolu baví. Nebo se sejdou alespoň dva lidi a diskutují na literárním večeru. (smích) Pracovala jste 2 roky jako lektorka slovinštiny na Masarykově univerzitě v Brně. V čem je podle vás práce zahraničního lektora důležitá? Lektor je pro studenta první živý rodilý mluvčí jazyka, který se učí. Když se dívám zpět nebo čerpám ze svých zkušeností z letní školy slovinštiny, tak vidím, že je to dost intimní, blízký vztah, který musí být založen také na důvěře a oboustranné úctě, že si jeden druhého váží... Ale to spíš platí pro každý vztah učitele se studentem. Pak je lektor důležitý, protože v zahraniční, nečeské zemi, kde učí, šíří prvky své kultury. Kultura je součást jazyka, jazykový obraz světa je souhrn nejen jazyka, ale kultury v širším smyslu. Nemůžeme se naučit jazyk, aniž bychom chápali kulturu. Kulturou nemyslím jen kulturní akce, i když mimoškolní činnosti jsou velice důležité. Všimla jsem si totiž, že hodně zvyšují motivaci studentů ke studiu. Nedá se vzít do rukou dvoujazyčný slovník a každý den se naučit 20 slovíček. To nepomůže k porozumění. V tomto smyslu je rodilý mluvčí důležitý, aby student měl už ve vlastní zemi přístup k originálnímu jazyku z první ruky alespoň u lektora. Lektor je také most mezi zeměmi. A často hlavní promotor vlastní kultury v zahraničí. Tatjana Jamnik ukázka ze sbírky Bez (Brez, Lublaň 2009) přeložila Jana Šnytová Psí oddanost 1 posaď se sem do toho nenakresleného kruhu a konečně si uvědom, že v něm sedíš od samého začátku, že pohledy nikdy neprotrhly ty zvukotěsné membrány a že se ani dovnitř ani ven nedostal jediný příslib hezkého, slunečného počasí tady uvnitř bylo vždy oblačno potom se pomalu pomalu dotkni skla: ať tě popálí tak ovládej už ten pavlovův reflex 2 tak zacpi si uši a zařvi; silným hlasem zakřič ať pocítíš vibrace hlasivek a pozoruj obrazy, které se ti střídají pod víčky: tvary jako proud sirupu v pomerančovém džusu jako kapka barvy na malování stěn v kbelíku vody. jako mouchu do cementu chyť ten hlas. zapiš ho na pásku, pásku zavěs před své vchodové dveře všem s úmyslem překročit ten práh jako varování: pozor, poslušný pes! portrét 42

43 Rozhovor 3 per mille 3 per mille Rozhovor s Danielem Carlim, studentem 3. ročníku bohemistiky Mgr. Zuzana Muchová lektorát Padova, Itálie 3 per mille je označením projektu, který letos v létě realizovali tři studenti, kamarádi ze severoitalského Trenta. Rozhodli se pro poněkud netradičně strávené prázdniny v sedle jízdního kola. Na své dvanáct set kilometrů dlouhé trase projeli územím tří států. Jejich cesta v rámci bývalého habsburského mocnářství vedla z Trenta přes Brennerský průsmyk v Alpách do Innsbrucku, dále pak podél řek Inn a Dunaj, od kterého se posléze odpoutali a svoji trasu stočili opět severněji, na území jižní Moravy, odkud se povodím řeky Moravy dostali až do Olomouce a zanedlouho i do cíle své cesty, severomoravského Bruntálu. Autorem myšlenky podniknout tuto krásnou, leč namáhavou cestu je současný student 3. ročníku bohemistiky na univerzitě v Padově Daniele Carli. A právě jeho netradičně strávené prázdniny mi byly záminkou, abych jej pořádně vyzpovídala. Italský student bohemistiky Daniele Carli (vlevo) s kamarádem v cíli cyklistického putování z Trenta do Bruntálu Danieli, co tě přivedlo k myšlence podniknout takovouto cestu? Jedním z důvodů bylo to, že jsem cestu z Trenta do Bruntálu v posledních letech projel mnohokrát. A jednou mě napadlo, že bych ji mohl udělat také na kole. Řekl jsem o tom svým kamarádům a oni mi odpověděli, že by mě chtěli doprovodit. Důvody ale byly dva: jedním bylo strávit pěkný čas a druhým moje přítelkyně Stela, která v Bruntále bydlí. Jak jste vybírali trasu? Byla nějaké města či místa, která jste při své cestě nechtěli vynechat? Pro mě bylo důležité dorazit do Bruntálu, to jsem věděl od začátku. Jedním z mých spolucestovatelů byl Giorgio, inženýr v oboru energetika, který vše naplánoval a vybral trasu podél řek. A měl pravdu, protože v povodí řek nejsou kopce. Jinak jsme kromě Bruntálu měli ještě jeden cíl a tím byly Bořetice na jižní Moravě. Který úsek cesty byl nejnáročnější a na který naopak vzpomínáš nejraději? Nejnáročnější bylo, když jsme jeli z Kremže do Znojma, protože bylo příšerné horko. Nejraději vzpomínám na město Mikulov a poslední úsek naší cesty. Proč právě Mikulov? Protože jsem to město už znal a chtěl jsem ho ukázat svým kamarádům. Vyskytly se v průběhu cesty nějaké problémy? Píchnul jsem pneumatiku. Dvakrát. Poprvé hned na prvním kilometru ještě v Trentu, když jsem jel k Giorgiovi. A potom asi po 30 km cesty do Mezzocorona. Vždy se to 43

44 Rozhovor 3 per mille stalo ráno. Na začátku jsem si myslel, že se do Bruntálu nikdy nedostanu. Seznámili jste se během vašeho putování s někým zajímavým? Podařilo se vám navázat nějaké přátelství trvalejšího charakteru? V Bořeticích jsme se potkali s panem Bogdanem Trojakem a jeho kamarády, kteří stejně jako on pěstují víno. No a shodou okolností se s panem Trojakem na konci října uvidíme, protože jedeme s přítelkyní na chvíli do ČR a Bořetice opět navštívíme. Jakým způsobem jste získávali informace o místech, kterými budete projíždět? Jak dlouho jste cestu plánovali a do jak velkých detailů jste až došli? Můj kamarád inženýr už věděl vše dopředu. Ale je těžké plánovat cestu do všech podrobností. Navíc to ubírá na překvapeních, když máte všechno naplánované, už pro vás nic není nové. Obvykle jsme ujeli 80 km za den (jeden úsek cesty) a tam jsme potom hledali nějaký penzion nebo kempink. A vždycky jsme si připili na zdar naší cesty. Potom, ne před tím! Ale trošku jsme samozřejmě nad naší cestou přemýšleli, chtěli jsme vidět nějaká historická města. Pokud by to bylo možné, tak Passov, Melk, Krems, Znojmo, Mikulov, Kroměříž, Olomouc a Zlín, který sice není historickým městem, ale je velice zajímavý. A i některá jiná. Teď otázka trošku ekonomičtějšího charakteru. Podařilo se vám pro váš podnik získat nějaké sponzory, oslovit někoho natolik, že by se vás rozhodl finančně či jinak materiálně podpořit? Měli jsme tři hlavní sponzory. Jednoho z Prahy Charta Bureau, což je komunikační a marketingová firma. Jejím klientem je i florentská oděvní firma Sasch, která má svoje prodejny i v Praze. Posledním sponzorem byla farmaceutická firma, od níž jsme měli masážní oleje, opalovací krémy, zahřívací oleje, integrátory /iontové nápoje/. Jaké jsou tvoje pocity nyní, kdy celou akci můžeš hodnotit z většího odstupu? Jsi rád, že jsi něco takového absolvoval? Splnila cesta tvoje očekávání? Ano, jsem spokojený, protože 1212 km (shodou okolností letopočet vydání Zlaté buly sicilské) je hodně. Myslel jsem si ale, že cesta bude těžší, horší. Nyní věřím, že ji může zvládnout každý člověk. Potřebujete jen trošku trénovat. A trénovali jste všichni? Ano, všichni a spolu. Ale netrénovali jsme se zavazadly, což je trochu rozdíl, asi kg v zátěži. Jak dlouho jste trénovali? Od zimy trošku a potom od května do července už naplno. Absolvovali jsme asi 600 km na kole jako přípravu. Od května mám taky nové kolo. Nemají stejný názor, protože nemáme stejnou přítelkyni. Oni hledali hlavně typické české jídlo. A našli. Např. lokše s mákem, které jsou do italštiny překládány jako automatický knoflík. Pro ně však bylo hlavním důvodem to, že chtěli ochutnat kapra. A zkusili ho. Ale až u Stely doma, v Bruntálu, a byli strašně spokojení. Ale jinak ano, mají stejný názor, jen měli jiný důvod cesty. Myslíš si, že se vám podaří zrealizovat něco podobného? Chtěli byste vůbec něco takového ještě někdy podniknout? Já ne, protože jsem vyčerpal svůj důvod, ale Tommaso by chtěl tento rok jet na kole přes Balkán do Istanbulu. A nakonec si neodpustím otázku: Co ty a čeština? Zde bych si na úvod Danielovy odpovědi dovolila sama uvést, že Daniela znám rok, jelikož jsem na místo lektorky českého jazyka v Padově nastoupila v říjnu roku Daniele byl zapsán jako student 2. ročníku řádného denního studia. Nicméně jeho motivací ke studiu češtiny byla a doposud je jeho přítelkyně Stela, jejíž rodiče žijí právě v severomoravském Bruntálu a s níž se Daniele seznámil během svého studijního pobytu ve Španělsku. Během naší cesty jsem pochopil, že neumím v češtině počítat. Ano, pokoj za 400 Kč a 4000 Kč je trošku rozdíl. Jednou jsem rozuměl 800 Kč a ono to bylo 1800 Kč. Ráno jsem se nestačil divit. Ale spali jsme dobře a také snídaně byla bohatá. Danieli, myslíš si, že partnerský vztah je silnou motivací k učení se cizího jazyka? Určitě ano, ale vše závisí na člověku. Jelikož nejsi lingvista, nýbrž historik, je pro tebe čeština těžká? Jelikož nejsem lingvista, tak nevím. Ale já mám silnou vůli, kterou zase nemusí každý lingvista mít. Myslíš si, že češtinu budeš moct v budoucnosti využít i např. ve svém profesním životě? Já doufám, že ano. Přestěhujeme se do Bořetic a budeme pěstovat víno. Děkuji za velice příjemně strávený čas, rozhovor i cenné informace. Do budoucna ti přeji hodně síly a optimizmu, a to nejen při studiu češtiny, ale i v celém tvém životě. Hodně štěstí! A na úplný závěr ještě uvedu motto celé výpravy: 1000 km per liberare energie, ricordare storie e riscopere piaceri 1000 km abychom osvobodili energii, připomněli si příběhy a objevili nové rozkoše A co zbývající dva kamarádi, mají podobný názor jako ty? 44

45 Glosa I když daleko, tak blízko I když daleko, tak blízko Mgr. Silvie Pýchová DZS Glosa etwinning etwinning je aktivita iniciovaná Evropskou komisí a ministerstvy školství evropských zemí, která podporuje mezinárodní spolupráci škol na dálku prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT). Informační a komunikační technologie propojují svět a zkracují vzdálenosti. Toho lze využít i při výuce cizích jazyků. Evropská komise takovou iniciativu podpořila v rámci evropského programu etwinning, kde spolu na dálku spolupracují školy z celé Evropy, aniž by muselo dojít k vzájemné návštěvě. S využitím internetového portálu mohou vytvářet elektronické časopisy, tvořit společné knížky, webové stránky apod. Kromě toho, že žáci používají cizí jazyk jako prostředek komunikace, plněním úkolů při práci na mezinárodních projektech se zároveň nenásilnou formou dozvídají o kultuře partnerských zemí. S konkrétními příklady úspěšných projektů se můžete seznámit na webových stránkách v sekci Inspirace. V Evropě se v současnosti realizuje přes čtyři tisíce takových projektů. Do programu etwinning se však mohou zapojit jen školy ze zemí Evropské unie a několika dalších zemí účastnících se Programu celoživotního učení. Je ale možné se u tohoto programu inspirovat pro podobný druh spolupráce mezi žáky a studenty kdekoliv na světě. Pro výuku češtiny jako cizího jazyka, popř. češtiny vyučované u krajanů se nabízí možnost spolupráce s českými školami, kde zahraniční studenti (všech úrovní vzdělávání, včetně vysokoškolské a kurzů pro dospělé) získají příležitost používat češtinu k reálné komunikaci a čeští partneři mají unikátní příležitost získat z přímého zdroje spoustu hodnotných informací o životě v dané zemi. V případě krajanských komunit se navíc mohou dozvědět i o své vlastní historii, tradicích a zvycích, které jsou krajany v zahraničí doposud udržovány. Nástrojů, které je možné pro takovou spolupráci použít, je mnoho. Nejtypičtějším příkladem jsou blog a wiki, kde mohou obě strany velmi jednoduše vkládat informace, jež jsou následně publikovány na internetu. Jako konkrétní příklad můžeme uvést systém který je mimo jiné použitý i pro blog v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí Tento typ publikačních nástrojů (nemluvě o velkém množství dalších na internetu volně dostupných nástrojů, které umožňují různé způsoby synchronní a asynchronní komunikace) je k dispozici na internetu zdarma. Pak již tedy nezbývá než nalézt motivovaného partnera na české straně se zájmem a pochopením pro takový způsob spolupráce na dálku a nic nebude bránit tomu, aby měli i studenti češtiny v zahraničí příležitost používat český jazyk pro každodenní komunikaci. 45

46 6. didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku Lenka Krňávková studentka sociální a kulturní antropologie na Univerzitě Pardubice Lenka Krňávková, narozena v roce 1984, vystudovala bakalářské studium sociální a kulturní antropologie na Univerzitě Pardubice, v současné době pokračuje ve studiu magisterského studia Antropologie a etnografie v Barceloně (Universidad de Barcelona), v jehož rámci pokračuje ve výzkumu české menšiny na Daruvarsku. Tato práce je úryvkem z bakalářské práce, zpracované na základě terénních výzkumů v Daruvaru a jeho okolí uskutečněném studenty Univerzity Pardubice, který byl zahájen v roce Výuka českého jazyka na ZŠ Lipovci v Chorvatsku Cílem této práce je zjistit, jak důležitým aspektem jsou české školy v procesu zpomalování asimilace české menšiny v oblasti Daruvaru. Přesto, že první osadníci přicházeli do Chorvatska už na konci 18. století, krajané si zde až do současnosti zachovali české zvyky, hudbu, tance a hlavně český jazyk. V současné době však čelí silnému jevu chorvatizace a postupné asimilace. Na základě terénního výzkumu bylo objasněno, jak se na asimilaci dívá česká menšina, jestli se jí obává, jaké faktory ji nejvíce ovlivňují a jakou roli v porovnání s jinými faktory (například rodina, české spolky, taneční, pěvecké, divadelní kroužky, Besedy a Svaz Čechů, nakladatelství Jednota) ve zpomalování asimilace hraje české školství. Podkladem pro tuto práci byl především terénní výzkum, ale také studium literatury. 1 Hlavní výzkumnou metodou byly rozhovory uskutečněné s přibližně dvaceti respondenty různých sociálních i věkových skupin. Pohled na problematiku českého školství zprostředkovaly rozhovory nejen s učiteli, ale i žáky a rodiči, kteří své děti dali do české školy. Další rozšiřující výzkumnou metodou byl dotazníkový výzkum. Velmi cenným zdrojem pro nás bylo také zúčastněné pozorování. Byli jsme přítomni na krajanských aktivitách, schůzkách divadelních, pěveckých a tanečních kroužků, různých slavnostech a setkáních, díky kterým jsme 1 V Daruvaru a jeho okolí jsem podnikla výzkum ve třech termínech v roce První krátkodobá návštěva se odehrála v dubnu 2005, jejím cílem bylo hlavně prvotní seznámení s krajany a navázání kontaktů s respondenty, zúčastnili se jí tři studenti. V červnu probíhal výzkum ve skupině asi deseti studentů, trval čtrnáct dní a jednalo se o sběr dat a rozhovorů s jednotlivými respondenty, doprovázený také návštěvou základní a mateřské školy a škol paralelních. Při těchto návštěvách jsme se zúčastňovali také výuky a seznámili se s prostředím českých škol. V průběhu výzkumu jsem objevila zajímavý fenomén českých malotřídek, který mne velmi zaujal jako faktor ovlivňující udržení identity Čechů na vesnicích (kde by jinak nebylo přístupné vzdělání na české škole) a stal se dalším objektem mého zkoumání. Posledního týdenního výzkumu v tomto roce se zúčastnily pouze dvě studentky v listopadu, vzhledem k menšímu počtu výzkumníků byli respondenti mnohem otevřenější a důvěřivější. V průběhu této návštěvy krajanů se uskutečnil doplňující dotazníkový výzkum. V září 2007 jsem navštívila Daruvar po dobu přibližně jednoho měsíce za účelem pozorování změn a novinek v dění české menšiny. didaktické zkušenosti a studie 46

47 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku se mohli lépe seznámit s životem Čechů na Daruvarsku, jejich tradicemi a dodržovanými zvyky, a pozorovat, jak se jejich tradice, ale také třeba mentalita, vyvíjejí ve styku s chorvatskou společností. Role českých škol v udržování české identity Už od svého vzniku si české školy dávaly za cíl péči o rodný jazyk, podporu jeho udržení a podporu národního uvědomění spojenou s mnoha krajanskými aktivitami. Tento cíl se nezměnil a i v současnosti zůstává snaha vychovávat děti k lásce k českému jazyku. V současnosti existují tři modely výuky: 1. celková výuka v českém jazyce; 2. v českém jazyce se vyučují přírodní nebo humanitní předměty; 3. organizovaná péče o český jazyk. Leonora Janotová, ředitelka České základní školy J. A. Komenského v Daruvaru, zastává názor: Tam, kde nejsou české školy, je horší čeština; české školy asimilaci zpomalují. Škola si zakládá na výchově k cítění češství. S podporou češtiny a češství se začíná už v mateřské škole. Božena Vargová, v době výzkumu vedoucí školky, to potvrzuje: K tomu, aby dávaly své děti do české školky, vede české rodiny snaha, aby si děti podržely svou mateřštinu... Kdyby nebyla česká školka a škola, česká menšina by už zanikla. Podobný názor sdílí i učitelka Drahuše De Bonová: Škola má obrovský význam při zpomalení asimilace, děti se zde učí spisovnou češtinu, což jim pomáhá rozlišovat přejatá slovíčka. Učitelka Alena Horáková však tvrdí: Hrdost k češství se zaprvé musí probouzet v rodině. Ve škole musí člověk začít u sebe. Je velmi nutné, aby učitelé znali dobře český jazyk. K udržování češství na školách mohou přispět aktivity, které tuto lásku probouzí, vyprávění legend o Čechách, historických příběhů, zpívání českých písniček a udržování českých tradic. I přes to, že zmíněné učitelky označují české školy jako důležitý aspekt v procesu zpomalování asimilace, byly zaznamenány i názory, že česká škola nemá dlouhodobou perspektivu a že během dvaceti, maximálně padesáti let zanikne. Asimilace zde bude rychlejší než jinde z důvodu vysoké chorvatizace. Problém je spatřován v tom, že oba jazyky jsou slovanského původu a slova jsou často podobná, proto je tu přejímání slov rozšířenější než u českých menšin, které žijí v prostředí, kde má majoritní jazyk jiný původ, například rumunský Banát či USA. Respondent z Dolních Střežan si myslí: Asimilace je viditelná, upadá počet žáků ve škole a děti mezi sebou mluví o přestávkách chorvatsky. Velký vliv na výuku zajisté měl a má počet hodin českého jazyka ve škole. Poměr počtu hodin výuky českého a chorvatského jazyka se velmi měnil a je zajímavé tyto změny sledovat. První učební osnovy byly vydány oddělením národní osvěty pod číslem 644 dne , další vydalo Ministerstvo osvěty Chorvatska v Záhřebu v roce 1966 s nepatrnou změnou (Daněk, 1997, s ). Vyučovací plán z roku 1946 chorvatské školy: české školy: I. třída II. třída III. třída IV. třída chorvatština čeština I. třída II. třída III. třída IV. třída chorvatština čeština Teprve ve vyučovacím plánu z roku 1948 byl pro české školy předepsán vztah mezi chorvatským jazykem a češtinou v jednotlivých třídách (Kolouch, 1993, s. 88). I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída VI. třída VII. třída chorvatština čeština V roce 1950/51 se zvýšil počet hodin češtiny na úkor chorvatštiny. K této změně se přidalo také zvýšení povinné školní docházky na osmiletou v následujících letech. I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída VI. třída VII. třída VIII. třída chorvatština čeština didaktické zkušenosti a studie 47

48 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku V roce 1967 vydalo nakladatelství Jednota tzv. doplňovací učební plán pro české základní školy. Chorvatský jazyk se začíná učit už v první a druhé třídě formou volné rozmluvy. I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída VI. třída VII. třída VIII. třída chorvatština čeština Ve školním roce 1993/94 byl vyučovací plán upraven takto: I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída VI. třída VII. třída VIII. třída chorvatština čeština Od školního roku 1997/98 platí v Republice Chorvatsko nové učební osnovy, stejné pro všechny menšinové školy. I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída VI. třída VII. třída VIII. třída chorvatština čeština Z výše uvedených tabulek vyplývá, že zatímco v době vzniku českého menšinového školství byl počet hodin českého jazyka mnohem vyšší než počet hodin jazyka chorvatského, tento poměr se pomalu vyrovnával a současné učební osnovy naopak obsahují více hodin chorvatského než českého jazyka. Důvody, proč dát dítě do české školy České školy si v době svého založení často musely získávat nejen žáky, ale i uznání. Alois Daněk (1997, s. 13) píše: Tím české škole hrozila už od samého počátku zkáza, neboť mnozí rodiče začali posílat své děti do školy státní (chorvatské). Tomu pomohlo i to, že rodiče dětí zapsaných do české školy byli povoláni na okresní úřad, kde jim bylo vyhrožováno pokutou 100 dinárů, budou-li posílat děti do české školy. Učitelé se museli snažit, aby si získali žáky a náklonnost jejich rodičů. Slávka Žukovićová-Machová 2 v knize České školy ve Velkých a Malých Zdencích (Herout, 2001, s ) vzpomíná: První rok jsem měla ve třídě 74 dětí a každý pochopí, že to byla práce velmi obtížná. Tehdy se nevyučovalo ve čtvrtek... Jak jsem si rozdělila vyučovací hodiny to byl přímo zázrak! Učili jsme se někdy až do půl sedmé večer, až rodiče přišli pro děti, a často i ve svátek nebo v neděli se uvelebila některá třída u někoho na dvoře třeba na dříví (hlavně druhá třída) a učili jsme se číst, což je základ všeho učení, a ve škole jsem na to nestačila. Nebo ve školní zahradě na trávníku jsem je učila počítat násobit a sčítat. V současnosti se sice české školy nesetkávají s takovou nepřízní úřadů jako v minulosti, o své žáky však stále musí bojovat. Respondentka-učitelka tvrdí: Česká škola, aby v tomto prostředí obstála, musí dokázat, že je dobrá. Nyní hraje velkou roli také otázka prestiže. Respondentka-studenta českého gymnázia zdůrazňuje: Jsem ráda, že chodím do české školy, učitelé mají ke studentům lepší přístup. Cítím, že česká škola je prestižnější. Jsou zde menší třídy, lépe funguje komunikace. V menších třídách se lépe pracuje, i to může být důvod pro zapsání do české třídy, nejenom čeština. Myslím si, že jsme lépe připravováni v chování i učení. Tento názor vyjadřuje také respondent chorvatské národnosti, který rekapituluje: Navštěvoval jsem chorvatskou školu, ale česká škola je lepší než chorvatská, mají tam větší disciplínu. Další respondent-učitel konstatuje: Ukázalo se, že české děti mají na gymnáziu lepší výsledky než děti z chorvatských škol. Pocit, že česká základní škola je kvalitnější než chorvatská, sdílí i další respondentky: Česká škola zavedla teplé svačiny, besídku a větší výběr volnočasových aktivit, čímž také láká potenciální žáky. V českých školách a školkách je méně učitelů i dětí, tím je prostředí domáčtější a učitelé mají k žákům lepší přístup. Pro někoho může být důvodem poslat děti do české školy i to, že se tam, na rozdíl od chorvatské školy, dávají zdarma učebnice. 2 Učitelka na České škole v Malých Zdencích v letech didaktické zkušenosti a studie 48

49 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku Pro některé chorvatské rodiny je důležitá vidina znalosti dalšího cizího jazyka, který se zde vyučuje zdarma. Tato slova potvrzuje respondentka-studentka českého gymnázia, původem Makedonka (oba rodiče Makedonci, otec také chodil do české školy, matka do ní nechodila, ale česky rozumí), která shrnuje: Do české školy jsem šla kvůli znalosti dalšího jazyka. V některých vesnicích funguje pouze česká obvodní škola, z tohoto důvodu ji navštěvují i děti z nečeských rodin, které by jinak musely do chorvatské školy dojíždět (například v Holubňáku a Dolních Střežanech). Role národnosti v umisťování dětí do českých škol V současné době se do českých škol zapisují nejen české děti, ale i děti ze smíšených rodin nebo děti, které mají oba rodiče jiné národnosti. Vychovatelka mateřské školy Ferda Mravenec říká: Nejvíce dětí zde máme ze smíšených rodin, potom z českých, ale také děti z čistě chorvatských rodin, ty sem chodí kvůli jazyku. O situaci na České základní škole J. A. Komenského vypovídá skutečnost, že se tam zapisují většinou děti z českých a smíšených rodin, ze smíšených rodin je většinou matka Češka. Role matky se zdá být velmi důležitá při výběru školy, v Chorvatsku je dosud patriarchát patrnější než v Čechách. Velmi sice záleží na osobnosti ženy a muže, obecně vzato však péče o domácnost a o výchovu dětí stále více spočívá na matce. 3 Respondentka-učitelka českého jazyka prohlašuje: Role matky v Chorvatsku je stále silnější než role otce a mateřština dětí leží více na nich. Další respondenti dodávají: Říká se: jsi odtud, odkud je tvá žena. a V rodině se o děti a přípravu do školy starají více matky, hlavně na venkově. Respondentka, jejíž matka je Češka, otec Slovák a manžel Arab, o výběru školy pro své děti řekla: Oba s manželem jsme se shodli na tom, že pošleme děti do české školy. Hlavní důvod, proč jsem to chtěla, byl český jazyk, ale také proto, že jsem tam chodila sama. Kvůli otázce, jakou roli hraje národnost matky při výběru školy, byl v průběhu výzkumu vypracován malý statistický průzkum na ZŠ J. A. Komenského v Daruvaru, který se týká národnosti rodičů. Z údajů statistického průzkumu pro školní rok 2004/ 05 vyplývá, že většina matek je české národnosti. Počet matek chorvatské národnosti ve smíšených rodinách však není zanedbatelný. Zatímco tento výzkum by potvrzoval skutečnost, že velmi záleží na národnosti matky, zvláště v případě smíšené rodiny, kde je matka Češka, následný výzkum v obvodních školách přinesl jiné výsledky. V obvodní škole v Horním Daruvaru je situace jiná. Ze 4 dětí, které zdejší malotřídku navštěvují, jsou 2 z české rodiny a 2 ze smíšené rodiny. U obou dětí ze smíšené rodiny je však matka Chorvatka. Učitelka z Horního Daruvaru Alena Horáková tuto skutečnost vysvětluje slovy: Myslím si, že chorvatské matky posílají své děti do českých škol, protože česká škola děti více vychovává. V obvodní škole v Dolanech je situace podobná, jsou zde 4 děti ze smíšených rodin a ani jedno nemá matku Češku. Zdejší učitelka Zdenka Stráníková říká: Některé nečeské matky nechtějí dát děti do české školy, protože neví, jak dítě učit, když neumí česky. Některé děti neuměly česky vůbec, ale naučily se to zde ve škole. V osadě Dolní Střežany žije 95 % Čechů, proto zde doposud navštěvovaly školu pouze české děti. Roku 2005 však z šesti dětí ve třídě byla jedna holčička Chorvatka, která při nástupu do školy česky vůbec neuměla, a dvě dvojčata ze smíšené rodiny, která mají matku Chorvatku. V tomto případě hraje důležitou roli fakt, že v osadě je pouze česká škola a do chorvatské školy by děti musely dojíždět. Další důvody, které vedou nejen české, ale i nečeské matky k tomu, aby umístily své děti do českých škol, pomohl vysvětlit také dotazníkový výzkum. Problémy současného českého školství na Daruvarsku V otázce, co vidí jako největší problém českého školství, se většina respondentů shodla v tom, že čeština učitelů je často nedostačující. Velký vliv na výuku v českých školách mají učebnice. Podle učitelů je velmi důležité, aby se děti učily z českých nebo dvojjazyčných učebnic. To však není vždy možné. Dříve se k výuce používaly učebnice z Československa, které však ne vždy vyhovovaly (Sohrová, 2001, s ). Stejných učebnic nebyl nikdy dostatečný počet. V roce 1948, po roztržce Stalina s Titem, byly přerušeny veškeré styky Jugoslávie a Československa, a tak nastal nový nedostatek učebnic. Začátkem 60. let se začalo uvažovat o soustavném vydávání překladů učebnic z chorvatštiny pro předmětovou výuku v českých školách. Od roku 1962 vydává nakladatelství Jednota učebnice a didaktické materiály, to znamená testy, kontrolní úkoly a podobně (Stráníková, 1997, s ). V současné době se používají k výuce jak učebnice vlastní, tak učebnice z ČR. 4 3 Informaci poskytla Pavlína Rohlenová, účastnice terénního výzkumu Univerzity Pardubice, červen 2005, která se zabývala rolí žen (konkrétně v oblasti Daruvaru). Potvrdila svým výzkumem, že v Chorvatsku hraje žena velkou roli v rodinném prostředí, při výchově dětí a chodu domácnosti. 4 V roce 2006 zahájil stát velkou akci překládání učebnic do jazyků národností. V současnosti už má česká menšina přeloženou většinu učebnic. didaktické zkušenosti a studie 49

50 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku Pomoc Čechům v Chorvatsku ze strany České republiky Pomoc ze strany ČSR byla patrná už od počátku českého školství v Chorvatsku. Ministerstvo zahraničí ČSR pomáhalo krajanům jak materiálně ( V sedmém školním roce obdržela škola z Československa mnoho školních pomůcek, hlavně přírodopisných obrazů a školních učebnic. Daněk, 1997, s ), tak i finančně (Československo přispělo částkou dinárů na stavbu vlastní školní budovy v Daruvaru). České děti jezdily na výlety a prázdninové zájezdy do Československa (v letech 1928, 1935, 1937, 1947, 1948, 1965, 1966, 1968, 1970, 1975, se konaly pravidelné zájezdy žáků 7. tříd, které byly znovu obnoveny po domovinské válce v roce 1993). Důležitá byla pomoc ze strany Československa v době domovinské války. Československo se významně podílelo na budování českého školství v Chorvatsku poskytnutím učitelských sil z ČSR. Při otevření České školy v Daruvaru sem byli vysláni první učitelé z Čech. Po druhé světové válce se na návrh Svazu (nyní Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, dále Svaz) začaly organizovat kurzy, aby bylo možné školit vlastní členy z řad české menšiny. Československý svaz ale brzy poznal, že je nutné učitele doučit češtině a zdokonalit v pravopise pomocí kurzů, seminářů a pobytem v Čechách. V roce 1947 byl ministerstvem školství organizován čtrnáctidenní kurz v Praze. První domácí kurz proběhl díky Svazu v roce 1950 v Daruvaru. Další byl po dvaadvaceti letech odmlky opět pořádán v Čechách v roce Následovaly další kurzy v letech 1974, 1977, 1979, 1981, 1983, 1985, 1987, 1989 a Od roku 1994 vysílá Svaz každý rok krajany na kurz českého jazyka do Dobrušky. Tento kurz organizuje Dům zahraničních služeb ve spolupráci s Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Většina respondentů se také shodla na velkém přínosu působení českých učitelů, kteří jsou do oblasti Daruvaru vysíláni na základě usnesení vlády ČR od roku Základním záměrem je umožnit přímý kontakt žáků a učitelů z řad krajanů se současným českým jazykem a metodami vyučování. Činnost vyslaných učitelů může však být širší než pouze vlastní školní vyučování, např. spolupráce s krajanským tiskem, folklórním souborem, metodická práce s místními učiteli, vyučování v jazykových kurzech pro dospělé, osvětové působení, práce s dětmi a podobně. Rozsah a podmínky činnosti učitele vyslaného z ČR jsou ve všech případech předmětem dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a krajanským spolkem. Zdejší učitelé, ale i studenti velmi oceňují působení českých učitelů hlavně z toho důvodu, že se díky nim dostávají do styku s pravou češtinou. Je velmi důležité, aby děti slyšely pravou češtinu, proto sem jezdí učitelé z Čech, dodává respondentka, která je povoláním učitelka. Tento názor potvrzuje i školní psycholožka na základní škole J. A. Komenského: Čeští učitelé jsou moc dobrá věc, konverzují s dětmi v českém jazyce, a ty pak slyší mluvenou češtinu. Velký vliv mají také na obvodní školy. Vždy přinesou něco nového do výuky. Nikdo z učitelů v Chorvatsku nebere české učitele jako rivaly, spíše jako přínos. Dotazníkový průzkum Dotazníkový průzkum se uskutečnil mezi žáky základní školy J. A. Komenského v Daruvaru a české sekce chorvatského gymnázia a jejich rodiči. Dotazníky byly vypracovány odděleně ve dvou verzích, zvlášť pro děti a zvlášť pro jejich rodiče. Rozdali jsme cca 300 dotazníků, návratnost byla pouze 53 dotazníků. Cílem výzkumu bylo doplnit některé otázky ohledně českého školství a jeho vlivu na menšinu. Celkem odevzdalo vyplněný dotazník 23 studentů, z toho 12 mužů a 11 žen. Respondenti byli ve věku od 12 do 17 let. Z řad rodičů odevzdalo vyplněný dotazník 30 respondentů, z toho 12 mužů a 18 žen. Dotazovaní byli ve věkových skupinách let, let, let; s dosaženým vzděláním: základní, středoškolské, vyšší škola a vysokoškolské. Otázky dotazníku: Jaká je národnost otce a matky? Již dříve byla zmíněna úloha národnosti matky při výběru školy pro děti. První výzkum (zjišťování národnosti matky v České základní škole J. A. Komenského) ukázal, že většina matek je české národnosti. Při výzkumu pomocí rozhovorů se ale ukázalo, že na mnoha školách (obvodních) převažují děti, které mají matku Chorvatku. Učitelé často vysvětlovali tento jev tím, že se škola nachází na vesnici, kde není chorvatská škola, a tak by žáci museli dojíždět. V některých případech ale matky zvolily českou školu proto, že jim připadala prestižnější nebo pokládaly český jazyk navíc za výhodu. Ve vyšších ročnících základní školy (7. a 8. ročník) a ve všech čtyřech ročnících české sekce chorvatského gymnázia je české národnosti 76 % matek, chorvatskou národnost má 16 %, pouze 8 % (2 z dotazovaných) se hlásí k jiné národnosti, a to k srbské. Podobně je tomu u otců, kde se k české národnosti přihlásilo 84 % mužů a k chorvatské 16 %. K jiné národnosti se nehlásil nikdo. Podle výsledků všech uskutečněných rozhovorů můžeme konstatovat, že ačkoliv má převážně žena v Chorvatsku důležitější roli ve výchově než muž, na výběr školy to nemusí mít pokaždé vliv, neboť počet českých matek i otců je poměrně vyrovnaný. Zároveň je vyšší než počet chorvatských matek a otců. V některých případech dokonce rozhoduje český otec. didaktické zkušenosti a studie 50

51 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku Výzkum také ukazuje, že pokud se v některých třídách vyskytuje větší počet chorvatských matek než českých, je to hlavně v obvodních školách na malých vesnicích, kde buď chorvatská škola není vůbec a děti by tak musely dojíždět, nebo i z jiných důvodů, jako jsou například kamarádi v české třídě. Jakým jazykem doma mluvíte? (dítě s matkou, dítě s otcem, matka s otcem, dítě s babičkou a dědou) Mezi zmiňovanými jazyky se vyskytly pouze čeština a chorvatština. Ve všech čtyřech případech převyšovala čeština nad chorvatštinou. Dítě s matkou hovoří česky v 64 % a v 36 % chorvatsky, s otcem 67 % česky a 33 % chorvatsky. Rodiče spolu mluví z 63 % česky a z 37 % chorvatsky, dítě s babičkou a dědou komunikuje z 80 % česky a z 20 % chorvatsky. Z výsledků vyplývá, že i přesto, že čeština se v rodinách respondentů stále zachovává jako mluvený jazyk, nejvíce používají češtinu vnuci se svými prarodiči. V současnosti stále přibývá smíšených rodin, kde se používá jako mluvený jazyk i chorvatština. Uvažoval(a) jsi někdy o studiu v České republice? Celých 68 % procent respondentů odpovědělo, že o tom neuvažovali, 22 % by chtělo studovat v ČR. Tento výběr zdůvodňovali respondenti tím, že v ČR je lepší studium, delší tradice univerzit, lepší život a lepší možnost najít si práci. V jednom případě by chtěl dotazovaný studovat v ČR proto, že zde má rodinu. Pouze 9 % odpovědělo, že by nechtěli studovat v ČR, což zdůvodnili tím, že ČR je dost daleko a v Chorvatsku mají svoji rodinu. Do jaké školy bys chtěl jednou dát své děti? Nejvíce respondentů odpovědělo, že do české (přibližně 75 %). Tento výběr zdůvodňovali nejvíce tím, že by chtěli, aby se dítě naučilo český jazyk (30 %), dále pak proto, že českou školu navštěvuje i on/ona (20 %), že česká škola nabízí více jazyků (15 %). Dále se pak objevovaly odpovědi typu: protože jsem Čech, aby dítě nezapomnělo český původ a aby se naučilo více o ČR. 25 % respondentů se vyjádřilo, že ještě neví. Žádný z nich se nevyjádřil pro školu chorvatskou. Jakou roli hraje česká škola ve vytváření vztahu k pocitu češství? 23 % respondentů vyzdvihlo, že škola učí děti český jazyk. Dále se objevily odpovědi: Ve škole nikdy nezapomeneme na českou historii a bohatý jazyk. Škola nás učí, jak je ČR krásná a bohatá zem a jaké má bohaté předky. Myslím, že děti, které umí česky, mají být pyšné, protože jsou o jeden jazyk bohatší, ve škole se učíme, že máme udržovat češtinu a českou kulturu. Škola nás učí, že máme zachovat českou kulturu a jazyk. Z těchto odpovědí lze vyčíst, že škola skutečně hraje významnou úlohu ve vytváření pocitu češství. Jaká kritéria byla pro tebe (rodiče) důležitá při výběru školy? V odpovědích byla nejvíce zastoupena možnost výuky v českém jazyce, zaškrtlo ji 22 % dotazovaných, dále pak možnost naučit se cizí jazyk (český), kterou zvolilo 19 % respondentů. Téměř 15 % se rozhodlo pro kvalitu výuky (větší prestiž, rozsáhlejší stanovy učiva). Dále pak následovaly možnosti menšího počtu žáků ve třídě (10 %), dostupnost školy a kvůli kamarádům (8 %). Možnost zájmových činností (kroužků) a tradice byly rozhodující pro 7 % a učebnice zdarma pro 4 % dotázaných. Z těchto výsledků vyplývá, že respondenti dotazníkového výzkumu upřednostňují českou školu z toho důvodu, že nabízí český jazyk. Už z předchozího výzkumu také plyne, že český jazyk je velmi důležitým faktorem pro zachování menšiny. Stejně tak byla již výše zmíněna úloha prestiže školy, rovněž tuto možnost zvolil velký počet respondentů. Jak již bylo zmíněno výše, při výzkumu prováděném rozhovory s respondenty většina z nich uvedla, že česká menšina se pomalu, i přes veškeré snahy ji zachovat, asimiluje. Dotazníkový doplňující výzkum naopak přinesl mnohem optimističtější odpovědi. 57 % všech dotazovaných rodičů se domnívá, že se česká menšina v budoucnu určitě zachová a neasimiluje se. Pouze 11 % procent si myslí, že se asimiluje. Zbytek dotazovaných není tak radikální, uvádí, že asimilace záleží na mnoha faktorech, nebo jsou přesvědčeni o tom, že česká menšina se ještě nějakou chvíli zachová. Zde jsou uvedeny některé z odpovědí: Myslím si, že se zachová, protože se přenáší generacemi a stále ji někdo vede dál a dál. Jako každá menšina se bude postupně asimilovat, ale my se budeme snažit, aby se ještě dlouho zachovala. Myslím si, že se zachová. Máme schopné lidi, kteří se starají, aby se lidé scházeli a aktivně se angažovali v udržování naší menšiny. Myslím si, že se v budoucnu na území Chorvatska asimiluje, že se ztratí. Kvůli vlivu v zemi Chorvatsko. Odpovědi na otázku, co může vést ke zpomalení asimilace a jaké prostředky pomáhají k udržení pocitu češství, byly velmi různorodé. Nejvíce respondentů uvedlo jako velmi důležitý faktor v procesu zpomalování asimilace právě českou školu, a to 22 %. Dále následovaly české Besedy (16 %). 7 % dotazovaných se zmínilo o důležitosti organizace menšiny. Mezi dalšími odpověďmi se vyskytovaly: české filmy, knihy, kultura, tradice a zvyky, český jadidaktické zkušenosti a studie 51

52 Didaktické zkušenosti a studie Vliv českého školství na udržení identity Čechů na Daruvarsku v Chorvatsku zyk, české vysílání v televizi a rádiu, Jednota, Svaz, finanční pomoc z ČR a výchova k češství v rodině. Zde jsou některé z odpovědí: Pomoc českého státu s odborníky (učitelé, folklorní pracovníci, finanční pomoc), dobrá organizace menšiny. Musíme udržovat českou kulturu odmalička, aby děti věděly, že jsou Češi. Zachová se, protože má Český svaz, školky, školy, taneční kroužek Holubičku, české nakladatelství Jednota, české vysílání rádia a dobrou spolupráci s ČR. Stejně jako při výzkumu rozhovory, i v dotaznících respondenti hojně zmiňují české školství jako důležitý vliv v procesu zpomalování asimilace. Ukázalo se, že český jazyk a jeho znalost jsou jedním z nejdůležitějších faktorů v zachování české menšiny. Nejen rodina, spolky, český tisk, české vysílání v rozhlase a televizi, folklór a další faktory zmíněné výše, ale hlavně škola pomáhá tuto znalost zachovat. Díky pomoci vlády České republiky, která do Chorvatska vysílá české učitele, se nejen žáci, ale i učitelé mohou zdokonalovat ve znalosti mluvené pravé češtiny a odolávat tak pronikání chorvatštiny do českého jazyka. Tento vývoj, zdá se, nejde zastavit. Učitelé se shodují na tom, že studenti o přestávkách mezi sebou mluví chorvatsky a češtinu používají pouze ve výuce. Stejně tak chorvatština převládá i mimo školu a mladí lidé se spolu baví česky jen při schůzkách souborů jako je taneční soubor Holubička nebo divadelního kroužku. V rodinách, kde přibývá smíšených manželství, se mluví jak česky, tak chorvatsky. Zachování českých škol, českého jazyka, tradic a zvyků, organizace menšiny a pomoc z ČR jsou velmi důležité. Většina respondentů se shoduje, že pokud se tyto vlivy zachovají, asimilace bude pomalejší. Závěr Cílem této práce bylo objasnit, jakým způsobem a do jaké míry mají české školy vliv na zpomalování procesu asimilace české menšiny v oblasti Daruvaru. České školství má podle většiny dotazovaných velký vliv na udržení české menšiny a jejího cítění češství. Už od začátku českého školství na Daruvarsku (20. léta 20. století) hrály české školy významnou roli nejen ve vzdělávání krajanů, ale také v jejich kulturním životě. Stejně tak i v současnosti se snaží zachovat český jazyk v co nejspisovnější podobě a probouzet v žácích už od mládí lásku k češství. Dotazovaní se jednoznačně shodují, že v místech, kde neexistují české školy, je asimilace do chorvatské společnosti mnohem rychlejší, v některých osadách česká menšina zcela zanikla. Probouzení češství a národní identity musí začít už v rodině. V některých případech je nejdůležitější najít českou identitu v sobě samém, k čemuž občas dochází až v dospělosti. Česká škola podle respondentů, ať už z řad učitelů, rodičů, nebo studentů, má větší prestiž, nabízí jazyk navíc, učebnice zadarmo, více vychovává žáky a poskytuje domáčtější prostředí. To jsou jen některé z důvodů, které mohou vést rodiče ve smíšených a zcela nečeských rodinách k tomu, aby umisťovali své děti do českých škol. A tak, i přes nepříznivé prognózy o zániku českého školství, a přesto, že i učitelé jsou si vědomi svých nedostatků, hlavně jazykových, české školy stále hrají důležitou roli v procesu zpomalování asimilace a udržování národní identity. PRAMENY Daněk, A.: 70 let České základní školy J. A. Komenského 75 let České mateřské školy Ferda mravenec v Daruvaru, Daruvar Herout, V.: České školy v Chorvatsku. Sešit 1: České školy ve Velkých a Malých Zdencích. Daruvar: Svaz Čechů v Republice Chorvatsku, Kolouch, O.: České školství v Chorvatsku po II. světové válce. Přehled kulturních, literárních a školních otázek XIV. Daruvar, NVI Jednota, Matoušek, J.: České školy v Chorvatsku. Přehled kulturních, literárních a školních otázek XIV, Daruvar Sohrová, M.: Naše učebnice. K problematice výuky v českém jazyce na menšinových školách v Chorvatsku. Přehled kulturních, literárních a školních otázek XXI. Daruvar, NVI Jednota, Stráníková, L.: NVI Jednota a české učebnice. Přehled kulturních, literárních a školních otázek XVII. Daruvar, NVI Jednota, didaktické zkušenosti a studie 52

53 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Studenti União Cultural Tcheco Brasileira 2009 Když jsem já sloužil Pracovní list Když jsem já sloužil Mgr. Petra Mocová krajanská komunita, Sao Paulo a Univerzita Sao Paulo Tímto detailním rozpracováním tématu Když jsem já sloužil, který je určen studentům českého jazyka pro cizince v úrovni A 1, bych ráda přispěla malou ukázkou, jak také vyučuji český jazyk v Sao Paulu v krajanském spolku União Cultural Tcheco Brasileira (UCTB) a na Univerzitě Sao Paulo (USP). Materiál je v této formě určen pro dospělé publikum, ale lze samozřejmě upravit a použít i pro děti. Věřím, že tento pracovní list by mohl posloužit i některému z mých kolegů učitelům češtiny pro cizince, jako výukový materiál nebo jen jako inspirace. Během vyučování učitel mluví co možná nejvíce česky. Používá základní otázky ke komunikaci a věty opakované na každé hodině, jako: Co to znamená? Rozumíte? Začneme? Hotovo? Prosím. atd. Příkazy ke každé aktivitě učitel říká česky velmi jednoduše. Někdy používá jen slovní spojení. Smyslem je co největší kontakt s českým jazykem. Velmi se mi osvědčila tato metoda tematického vyučování, přináší dobré výsledky v učení jazyka, je zábavná a podporuje dynamiku hodiny. V podstatě ji využívám neustále. Umožňuje dobrou návaznost a prožitek v jazyce, který je tak důležitý pro studenty češtiny v zahraničí. V každé jazykové úrovni vytvářím jiné pracovní listy, odpovídající dané úrovni skupiny. Ráda bych také dodala, že tento pracovní list s názvem Když jsem já sloužil byl reálně aplikován na mých studentech v Sao Paulu. Vyvrcholení celé naší práce byly i obrázky (viz fotografie) nakreslené samotnými studenty a prezentace písničky na oslavě státního svátku 28. října v roce 2009 (viz fotografie). Letos obohatíme program oslav státního svátku v UCTB podobným představením, tentokráte písničkou Já jsem muzikant. didaktické zkušenosti a studie 53

54 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Autor a datum Mgr. Petra Mocová 20. října 2010 Předmět Český jazyk pro cizince Úroveň A1 Téma Když jsem já sloužil lidová píseň (tematické vyučování) Potřebný čas k realizaci 3 x 90 min Použitý materiál Dvojjazyčný slovník, bílá hmota patafix, text písně, zvuková a video nahrávka písně, namnožené kopie (viz materiál), tabulka skloňování (Česky krok za krokem 2), dětská razítka ZOO/domácí zvířata Nutné předchozí znalosti minimálně asi 5 6 měsíců češtiny s dotací 1x 90 min týdně základní číslovky min. do 49 téma rodina Kolik je ti roků? Je mi... sloveso jmenovat se slovesa -at, -ovat množné číslo v nominativu výraz mít rád (a) některá základní přídavná jména: malý, velký, krásný, dobrý,... + barvy Cíl řadové číslovky nová slovní zásoba (domácí) zvířata procvičování četby, výslovnosti, zpěv procvičování písemné reprodukce mluveného textu počítání podstatných jmen minidialogy (otázky odpovědi) práce se slovníkem Zaměření na jazykové dovednosti mluvnice slovní zásoba výslovnost pravopis konverzace Návaznost dny v týdnu datum podobným způsobem se dá tento pracovní list velmi dobře adaptovat na lidovou píseň Já jsem muzikant Zdroje didaktické zkušenosti a studie 54

55 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Průběh 1. hodina Časové rozvržení 1 x 90 min 1. Diktát Učitel diktuje 7. sloku písně. 10 min 2. Kontrola diktátu na tabuli + opakování některých ortografických pravidel Studenti diktují učiteli zpětně, co si napsali a učitel to píše na tabuli. Jedná se o společnou opravu a zopakování některých pravopisných pravidel. (Např. když koncové ž se vyslovuje jako š, sloužil ž, botičky č, boty, roboty koncové i/y, vepř, pepř ř, běhá ě/je, atd.). 22 min 3. Překlad Práce s textem napsaným na tabuli: učitel podtrhává slova, kterým studenti bezpečně rozumí a studenti slova ústně překládají do daného jazyka. 6 min 4. Vyjmutí nových slov k naučení Učitel zakroužkuje na tabuli nová slova k naučení. Studenti použijí slovník (např. česko-portugalský slovník pokud možno každý student má jeden). Nezapomenout na slovo zvíře! Studenti vyhledávají a učitel zapisuje na tabuli. I neklíčová slova učitel ústně přeloží, ale studenti se je nebudou učit (např. krákoře, tlačká, atd.). 24 min 5. Zhlédnutí videa z pořadu Zpívánky Učitel se ptá studentů, zda pochopili video nahrávku, potom komentuje (po 1. zhlédnutí) video v příslušném jazyce. Vysvětluje, o čem video pojednává, případně vysvětlí kulturní souvislosti. 5 min 6. Rozdání celého textu písně Přichází moment, kdy studenti dostanou kompletní text písně: materiál č. 1 1 min 7. Čtení a opakování těžkých slov 14 min 8. První poslech písně (pouze audio) 4 min 9. Poslech na závěr a první pokus o zpěv (nahrávka a zpěv současně) 4 min didaktické zkušenosti a studie 55

56 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Průběh 2. hodina Časové rozvržení 1 x 90 min 1. Opakování slovní zásoby z minulé hodiny - zvláště zvířata a) viz materiál č. 6 b) Jaké zvíře máš rád(a)? Učitel rozdá čtvrtku nebo papír formát A4. Studenti (během krátké chvilky) nakreslí nejoblíbenější zvíře z písničky. (Měla by být zastoupena všechna zvířata.) Učitel má ještě připravený obrázek např. psa, kočky, koně a králíka. Učitel použije na další aktivitu 6 obrázků zhotovených studenty a další 4 připravené učitelem. 18 min 2. Opakování základních číslovek do 49 - učitel píše na tabuli libovolné číslo do 49 student čte, učitel dále pokládá otázky: Jaké je tvoje telefonní číslo? Kolik to stojí? Kolik to je? Kolik je ti let? A nakonec může nadiktovat krátký číselný diktát pro všechny a hned zkontrolovat. 8 min 3. Pozorování tvoření číslovek řadových: materiál. č. 2 6 min 4. Společná práce v hodině (cvičení): materiál č. 3 6 min 5. Co je to? Učitel ukazuje nakreslené obrázky a ptá se, co je to? Potom nalepí patafixem na tabuli obrázky do sloupce za sebou a ptá se: Kolikátý je vepř? Kolikáté je kuře? Kolikátá je kráva? Student odpovídá: Kuře je první. etc. 10 min 6. Čtení písně a znovu procvičování obtížné výslovnosti 10 min 7. Zpěv 4 min 8. Závěrečné opakování Učitel pokládá otázky: Co je to? Jaký je? Kolik je ti let? Kolik to stojí? Kolik to je? (napíše na tabuli číslo) Kolikátý je? (ukáže na tabuli na pořadí zvířete) 9. Závěrečný zpěv (Učitel vyzve studenty: Vstaňte, prosím! Po skončení písně: Posaďte se, prosím! ) Využije mimiky, nepřekládá. 14 min 4 min didaktické zkušenosti a studie 56

57 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Průběh 3. hodina Časové rozvržení 1 x 90 min 1. Opakování látky z předchozích hodin formou otázek Co je to? Jaký je? Kolik je ti let? Kolik to stojí? Kolik to je? (Napíše na tabuli číslo.) Kolikátý je? (Ukáže na tabuli na pořadí zvířete.) atd. Studenti používají při odpovídání výhradně český jazyk. V případě nevědomosti (výrazy osvojené již v minulých hodinách): Nevím. Nerozumím. Zapomněl jsem to. Ještě jednou, prosím! Opakujte to, prosím! atd. 15 min 2. Práce s razítky + práce s tabulkou skloňování V UCTB v Sao Paulu máme dětská zvířecí razítka. Tato aktivita funguje výborně i s dospělými lidmi. Učitel rozdá čtvrtky nebo pouze bílé papíry např. formátu A4 a v prvním kole učitel zvolí první razítko, např. kráva. Každý si natiskne na bílý papír obrázek krávy a zapíše jedna kráva. Učitel nyní bude chtít, aby studenti vytvořili množné číslo v 1. pádě od slova kráva dvě krávy (opakování). Kdo neví, použije tabulku skloňování. Dále studenti zapíšou pod sebe: tři krávy, čtyři krávy... a pět... Učitel vysvětlí, k jaké změně dochází při počítání podstatných jmen od čísla pět genitiv v plurálu. Vysvětlí vyhledání v tabulce skloňování. Studenti vyhledávají a výsledkem je: pět krav pět žen pět káv. Dále učitel vysvětlí, že od pěti je podoba podstatného jména stále stejná už se nemění: deset krav, padesát krav, tři sta krav... Učitel udělá tímto způsobem asi 6 8 zvířat. Mohou se objevit i nová slova (podle toho, jaká zvířata jsou na razítkách). Učitel dělá tuto aktivitu pomalu, je důležité, aby všichni studenti pochopili vyhledávání v tabulce, smysl vyhledávání a dále samotný tvar podstatného jména. 35 min 3. Zadání domácího úkolu: materiál č. 4 2 min 4. Zpěv (Učitel vyzve studenty: Vstaňte, prosím! Po skončení písně: Posaďte se, prosím! ) 3 min 5. Minidialogy Studenti si tahají otázky z klobouku (používám klobouk Boba a Bobka, studenti již znají tento seriálový Večerníček): materiál č. 5. Až studenti narazí na výraz... když. Učitel uvede příklady k použití. V tuto chvíli se jedná spíše o pasivní osvojení spojky když. Učitel připraví doplňující materiál: např. natiskne 7 kuřat na papír a student by měl odpovědět, kolik jich je: materiál č Závěrečný zpěv (Učitel vyzve studenty : Vstaňte, prosím! Po skončení písně: Posaďte se, prosím! ) 3 min 32 min didaktické zkušenosti a studie 57

58 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil Materiál 1. Když jsem já sloužil (česká lidová) 1. Když jsem já sloužil to první léto, vysloužil jsem si kuřátko za to. A to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 2. Když jsem já sloužil to druhé léto, vysloužil jsem si kachničku za to. A ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 3. Když jsem já sloužil to třetí léto, vysloužil jsem si husičku za to. A ta husa chodí bosa, a ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 4. Když jsem já sloužil to čtvrté léto, vysloužil jsem si vepříka za to. A ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 5. Když jsem já sloužil to páté léto, vysloužil jsem si telátko za to. A to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 6. Když jsem já sloužil to šesté léto, vysloužil jsem si kravičku za to. A ta kráva mléko dává, a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 7. Když jsem já sloužil to sedmé léto, vysloužil jsem si botičky za to. A ty boty do roboty, a ta kráva mléko dává, a to tele hubou mele, a ten vepř jako pepř, a ta husa chodí bosa, a ta kačka bláto tlačká, a to kuře krákoře běhá po dvoře, má panenka pláče doma v komoře. 2. Pozorujte: čísla číslovky základní číslovky řadové 1 jeden, jedna, jedno první 2 dva, dvě druhý /á/é 3 tři třetí 4 čtyři čtvrtý /á/é 5 pět pátý /á/é 6 šest šestý /á/é 7 sedm sedmý /á/é 8 osm osmý /á/é 9 devět devátý /á/é 10 deset desátý /á/é 3. Napište slovy: 1. bota bota 2. tele tele 3. vepř vepř 4. kráva kráva 5. kuře kuře 6. kachna kachna 7. husa husa 4. Doplňte a pracujte s tabulkou skloňování (domácí úkol): jednotné číslo/ singulár množné číslo/ plurál množné číslo - genitiv kuře kuřata pět kachna šest husa sedm vepř osm tele devět kráva deset bota jedenáct didaktické zkušenosti a studie 58

59 Didaktické zkušenosti a studie Pracovní list Když jsem já sloužil 5. Otázky a odpovědi. Odpovídejte celou větou: 6. Co je to? Kolik je ti let? Kolik telat máte doma? Máš bratra? Jak se jmenuje? Kolik mu je let? kuře kachna husa vepř tele kráva boty A B Kdy se díváš na televizi?..., když mám čas. Kdy studuješ češtinu? C D Kdy sportuješ? Jaké domácí zvíře máš rád(a)? E F G Kolik máš doma psů? Kolik stolů máte doma? 7. Razítka domácí zvířata zvířata ZOO Kolik židlí je tady? Kolik sešitů máš? Kolik koček je tady? Kolik vepřů je tady? Kolik bot má tvoje matka? Kolik je tady hus? Jaký je váš pes? Jaká je vaše kočka? Co je to? Kolik stojí v Brazílii jeden litr mléka? didaktické zkušenosti a studie 59

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012

Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Mgr. Katarína Čermáková University of Nebraska Lincoln, USA Department of Modern Languages and Literatures Výroční zpráva lektorátu k roku 2011/2012 Čeština na univerzitě v Nebrasce je součástí výuky cizích

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR

Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Podpora výuky češtiny v zahraničí z pohledu MZV ČR Seznam zkratek MZV Ministerstvo zahraničních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy DZS Dům zahraniční spolupráce ZKZ zmocněnec pro krajanské

Více

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Název projektu: Čeština v praxi Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0254 W 2010/1 Název akce: Základy redakční práce I. Garanti akce: doc. PhDr.

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát. čj. ČŠI-1019/07-09. Základní škola Bratří Čapků, Úpice, Komenského 151, okres Trutnov

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát. čj. ČŠI-1019/07-09. Základní škola Bratří Čapků, Úpice, Komenského 151, okres Trutnov Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1019/07-09 Základní škola Bratří Čapků, Úpice, Komenského 151, okres Trutnov Adresa: 542 32 Úpice, Komenského 151

Více

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí

Zpráva o projektu. 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) - rozvoj pasivních i aktivních jazykových znalostí dětí Zpráva o projektu 1. Název projektu: Česká školka 2. Prostředky přidělené nadací (částka, měna): 15.000 NOK 3. Kdo projekt provádí ( kontaktní jméno, název organizace, adresa) Petra Krylová Hammerstads

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání

2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání 2014-1-CZ01-KA101-000245 Projekt v rámci programu Erasmus + Klíčová akce 1 - mobility pracovníků ve školním vzdělávání KOMBINOVANÝ KURZ PRO UČITELE NĚMČINY HORIZONTE INSTITUT FÜR SPRACHE, KOMMUNIKATION

Více

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti

Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV. Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Podpora výuky českého jazyka v zahraničí ze strany MZV Milán, 23. 3. 2013, Stanislav KÁZECKÝ Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Pracoviště pro krajanské záležitosti (ZKZ) www.mzv.cz/krajane Koordinace

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT

Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Popis vzdělávacího programu nabízeného v současné době v podobě rozšiřujícího tříletého (6 semestrů) studia; akreditovaný program MŠMT Pořadové číslo: 1. Název vzdělávacího programu: Čeština jako jazyk

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Vyhodnocení programu

Vyhodnocení programu Příloha č. 4 Vyhodnocení programu. Číslo rozhodnutí Poskytovatel dotace Program Název organizace Adresa organizace, email, web Statutární orgán Poskytnutá dotace 9/579 Česká republika Ministerstvo školství,

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

e-lka e-learningový kurz Knihovnické Angličtiny

e-lka e-learningový kurz Knihovnické Angličtiny e-lka e-learningový kurz Knihovnické Angličtiny 14.-16. 9. 2010 Knihovny současnosti 2010 O projektu Cílová skupina Projekt se zaměřuje na pracovníky městských, vědeckých, univerzitních a vysokoškolských

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a sportu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy 384 73 Stachy 253 Identifikátor školy: 600 063 046 Termín konání inspekce: 11.

Více

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí

Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Iva Tatarková: Dům zahraniční spolupráce a čeština v zahraničí Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace řízená MŠMT, která podle pokynů ministerstva zajišťuje vzdělávací a školské styky

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-927/13-S

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-927/13-S Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIS-927/13-S Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Střední škola oděvního a grafického designu, Lysá nad Labem, Stržiště

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Evropský sociální fond Praha &

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

Studijní ná vš tě vá 2013 2014

Studijní ná vš tě vá 2013 2014 Studijní ná vš tě vá 2013 2014 Jméno účastníka Název instituce Funkce RNDr. Olga Mokrejsova, Ph.D Conatex-Didactic Metodik pro vzdělávání Adresa instituce Velvarská 31, Praha 6, 160 00 Telefon +420 224

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou 1. 1. Týdenní ročníkový

Více

MPA. Master of Public Administration. MPA@vsci.cz. www.cevroinstitut.cz

MPA. Master of Public Administration. MPA@vsci.cz. www.cevroinstitut.cz MPA Master of Public Administration MPA@vsci.cz Vysoká škola CEVRO Institut Je moderní vysoká škola akreditovaná MŠMT ČR a MV ČR MAGISTERSKÉ A BAKALÁŘSKÉ STUDIUM Veřejná správa Politologie Právní specializace

Více

Právo a řízení firem. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2009/10 počínaje 1. ročníkem.

Právo a řízení firem. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2009/10 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma vzdělávání: Stupeň poskytovaného vzdělávání: Právo a řízení firem 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání čtyřleté denní studium střední vzdělávání s maturitní

Více

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol V průběhu projektu byly připraveny, odzkoušeny a do základních a středních škol zavedeny účinné nástroje kariérového poradenství: 1. V první

Více

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU OBSAH 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Materiální podmínky 4. Personální podmínky 5. Ekonomické podmínky 6. Cíle vzdělávání 7. Formy a metody

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ

Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ Přehled a charakteristika kurzů německého jazyka ZÁKLADNÍ KURZ 1. ročník NI-4hod/týdně ( začátečníci) Učebnice: Themen aktuell 1 (A1) 2. ročník NII-4hod/týdně ( mírně pokročilí) Učebnice: Themen aktuell

Více

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH.

Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. Výuka češtiny ve světě v předškolním a školním věku, situace k 30. 6. 2014. Role organizace ČŠBH. 3. setkání českých škol v Severní Americe 27. 28. 6. 2014, Dallas Lucie S. Boucher, předsedkyně spolku

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou Týdenní ročníkový plán

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

seznámení s nabídkou prezenčních vzdělávacích akcí Mgr. Michal Zídek vedoucí pedagogického oddělení 24. června 2010

seznámení s nabídkou prezenčních vzdělávacích akcí Mgr. Michal Zídek vedoucí pedagogického oddělení 24. června 2010 seznámení s nabídkou prezenčních vzdělávacích akcí Mgr. Michal Zídek vedoucí pedagogického oddělení 24. června 2010 stávající nabídka prohlubování kvalifikace Institut dnes realizuje vzdělávací akce pro

Více

1. Identifikační údaje programu dalšího. vzdělávání Název školy Adresa školy Slovanského bratrství 1664, 393 01 Pelhřimov Zřizovatel školy

1. Identifikační údaje programu dalšího. vzdělávání Název školy Adresa školy Slovanského bratrství 1664, 393 01 Pelhřimov Zřizovatel školy 1. Identifikační údaje programu dalšího Vyšší odborná škola a Střední škola hotelová SČMSD, Pelhřimov, s.r.o. vzdělávání Název školy Adresa školy Slovanského bratrství 1664, 393 01 Pelhřimov Zřizovatel

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu.

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu. Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín Praha, 17.září 2013 www.vzdelavanipedagogu.cz 1 Projekt Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II.

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. Toronto - Ottawa - Montreal Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Neviditelné oběti komunismu II. červenec 2005 strana 2 Neviditelné oběti komunismu II. se uskutečnil za

Více

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce

SEKCE IVU SDRUK. Činnost sekce SEKCE IVU SDRUK Činnost sekce INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ záplava informací kritické myšlení celoživotní vzdělávání společnost znalostí INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ 7. ročník konference Informační

Více

Rozvojové programy MŠMT na rok 2004. Závěrečná zpráva projektu Č. 253/2004. 2 na podporu rozvoje internacionalizace

Rozvojové programy MŠMT na rok 2004. Závěrečná zpráva projektu Č. 253/2004. 2 na podporu rozvoje internacionalizace Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Rozvojové programy MŠMT na rok 2004 Závěrečná zpráva projektu Č. 253/2004 Program na podporu rozvoje internacionalizace podprogram c),

Více

Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010. Mgr. Martin Horn

Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010. Mgr. Martin Horn Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010 Mgr. Martin Horn SRBSKO - Bela Crkva, Kruščica, Češko Selo, Gaj Krajanské spolky Matice česká, Češi jižního Banátu Základní informace o destinaci a krajanech Češi

Více

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd.

1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. 1. Dyslexie: texty a hry pro děti s dyslexií orientace v textu, speciální úkoly, křížovky. / Marie Černá, Iva Strnadová. -- 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment 2006. 79 s. -- cze. ISBN 80-253-0277-6 dyslexie;

Více

Centrum celoživotního vzdělávání

Centrum celoživotního vzdělávání Centrum celoživotního vzdělávání Filozofická fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vaše cesta ke vzdělání! Úvod Filozofická fakulta patří mezi zakládající fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Kromě

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Min. počet hodin týdně za studium. Český jazyk a literatura 7,5 Český jazyk a literatura 4 4

Min. počet hodin týdně za studium. Český jazyk a literatura 7,5 Český jazyk a literatura 4 4 1. Učební plán 1. 1. Nižší stupeň šestiletého gymnázia Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2013/14 počínaje 1. ročníkem. Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory Min. počet hodin

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra technické a informační výchovy Vás zve na mezinárodní vědecko-odbornou konferenci konanou pod záštitou děkanky Pedagogické fakulty UP prof. PaedDr.

Více

The adventures of Hocus and Lotus

The adventures of Hocus and Lotus The adventures of Hocus and Lotus 2015 Obsah 1. Popis vzdělávací činnosti... 3 2. Jazyky používané v průběhu školení... 3 3. Vzdělávací sektor, pro který je kurz určen... 3 4. Cílová skupina... 3 5. Instituce

Více

Směrnice rektora č. 3/2014 Hodnocení kvality studia z pohledu studentů

Směrnice rektora č. 3/2014 Hodnocení kvality studia z pohledu studentů Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně správní, Havířov Směrnice rektora č. 3/2014 Hodnocení kvality studia z pohledu studentů Článek 1 Úvodní

Více

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY FILOZOFICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Den otevřených dveří k přijímacímu řízení 2014 Jaké studijní obory nabízíme? tříleté bakalářské studium: Anglický

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Významné akce NIDV do konce roku 2014

Významné akce NIDV do konce roku 2014 Významné akce NIDV do konce roku Významné akce NIDV do konce roku Název akce Kulatý stůl k uznávání neformálního vzdělávání Motivační setkání vyučujících němčiny, francouzštiny a ruštiny XV. ročník Motivační

Více

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Příjemce Datum zahájení realizace 1. 3. 2009 Datum ukončení realizace 31.

Více

HODNOCENÍ. Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK. pro akademický rok 2012/2013

HODNOCENÍ. Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK. pro akademický rok 2012/2013 HODNOCENÍ Aktualizace Dlouhodobého záměru FF UK pro akademický rok 2012/2013 1) Studium a) Pokračovat v kvalitativním hodnocení pedagogické činnosti, včetně reálných dopadů na akreditační proces a fungování

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

SYLABUS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE

SYLABUS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE SYLABUS MODULU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE A PRAXE František Prášek Ostrava 2011 : Sylabus modulu Bakalářská práce a praxe Autoři: Ing. František Prášek Vydání: první, 2011 Počet stran: 15 Tisk: Vysoká škola podnikání,

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

reg. č. CZ.1.07/1.1.16/02.0099

reg. č. CZ.1.07/1.1.16/02.0099 reg. č. CZ.1.07/1.1.16/02.0099 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Cíle projektu: je zkvalitnit výuku anglického a německého jazyka na naší škole

Více

Případové studie v mezinárodním podnikání (anglicky)

Případové studie v mezinárodním podnikání (anglicky) 3MA663 Případové studie v mezinárodním podnikání (anglicky) Česky Anglicky Německy Forma výuky Úroveň studia Případové studie v mezinárodním podnikání (anglicky) International Business Case Studies Geschäftsfällestudios

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18.

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Obsah. 4. Cílová skupina... 3. 5. Instituce poskytující školení... 4. 8. Typ získaného certifikátu... 8

Obsah. 4. Cílová skupina... 3. 5. Instituce poskytující školení... 4. 8. Typ získaného certifikátu... 8 The adventures of Hocus and Lotus 2012 Obsah 1. Popis vzdělávací činnosti... 3 2. Jazyky používané v průběhu školení... 3 3. Vzdělávací sektor, pro který je kurz určen... 3 4. Cílová skupina... 3 5. Instituce

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU

Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU Základní škola a Mateřská škola Město Touškov PROJEKTOVÝ EVROPSKÝ DEN ŽIJEME V ČESKU, OBJEVUJEME EVROPU Harmonogram Evropského dne 8. 00 hodin 8. 15 11. 30 11. 45 13. 00 13. 30 15. 00 15. 00 slavnostní

Více

Modelový návrh komunikačního plánu. pro školní rok 2020/2021. Střední průmyslová škola průkopnická, Pokrokovice

Modelový návrh komunikačního plánu. pro školní rok 2020/2021. Střední průmyslová škola průkopnická, Pokrokovice Modelový návrh komunikačního plánu pro školní rok 2020/2021 Střední průmyslová škola průkopnická, Pokrokovice červen 2019 1. Hodnocení hlavních komunikačních a motivačních aktivit SPŠ průkopnické Webové

Více

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Ústavu zdravotnických studií TUL na období 2008 1. Úvod Tato aktualizace rozpracovává a upřesňuje

Více

Studentské filmové kluby Jeden svět na školách. projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz

Studentské filmové kluby Jeden svět na školách. projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz Studentské filmové kluby Jeden svět na školách projekt společnosti Člověk v tísni www.jsns.cz O projektu ÈÈstudentské filmové kluby jsou součástí rozsáhlého vzdělávacího programu Jeden svět na školách,

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 042 110/99-5077 Signatura: ad2ns201 Oblastní pracoviště č. 4 Plzeň Okresní pracoviště Klatovy INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Zvláštní škola, Kašperské Hory, Bohdana

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

BULLETIN. 174. Žofínské fórum. Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR

BULLETIN. 174. Žofínské fórum. Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR BULLETIN 174. Žofínské fórum Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR 16. prosince 2014 174. Žofínské fórum Setkání primátorů a starostů měst a obcí ČR 16. prosince 2014 Obsah: - Přednášející v hlavní

Více

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech. V Praze, dne 20.11.2013 Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

Více

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie

BULLETIN. 179. Žofínské fórum. konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky. Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie BULLETIN 179. Žofínské fórum konané pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky Čeští zemědělci, ostrůvek uprostřed Evropské unie Praha, Velký sál paláce Žofín 26. 5. 2015 179. Žofínské fórum konané

Více

Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora

Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Jazykové kurzy on-line a pod dohledem tutora Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze (ÚJOP UK) je jediným pracovištěm v České republice,

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více