Tuto knihu v nuji svým rodi m

Transkript

1

2

3

4 Tuto knihu v nuji svým rodi m OBSAH 5

5 Obsah P edmluva Co v této knize naleznete? Co v této knize nenaleznete? Typografické konvence Pod kování Trocha teorie Pár slov z historie GNU/Linux vs. Linux Open source vs. free software Shrnutí Kontrolní test Úvod do práce se systémem Koncepce systému Základní p íkazy Odhlášení, vypnutí a restart Nápov da Výpis uživatel Výpis soubor z adresá e Obsazení diskové kapacity Obsazení pam ti Výpis proces Likvidace proces Výpis úloh Správa úloh P ipojování dalších periferií Práce s adresá i Práce se soubory a adresá i Aliasy Shrnutí Kontrolní test OBSAH 7

6 3. Základy administrace systému Uživatelé a skupiny Založení uživatele Odstran ní uživatele Založení skupiny Odstran ní skupiny Práva soubor Zm na souborových práv At a Cron pomocníci pro správce Jednorázové akce (at) Opakované akce (cron) SED Stream editor GNU awk Regulární výrazy et zení a p esm rování vstup a výstup 64 Na po átku byla roura P esm rování vstupu a výstupu Shrnutí Kontrolní test Správa systému Adresá ová struktura Virtuální souborový systém /proc Souborové systémy Ext2fs Ext3fs ReiserFS XFS JFS Zálohování Archivace a komprimace Systémové logy a hlášení Swap virtuální pam v praxi OBSAH

7 4.7 Proces init Úrovn b hu Superserver inetd a xinetd Nastavení asu a asové zóny Shrnutí Kontrolní test Správa sí ových služeb DNS Domain Name Services Instalace DNS serveru Spušt ní DNS serveru p i zavedení systému Konfigurace služby DNS Typy DNS záznam Nastavení databáze BIND serveru Nástroje pro správu DNS serveru FTP File Transport Protocol Instalace ProFTPD Konfigurace ProFTPD ízení p ístupu na server ProFTPD pod xinetd Práce s FTP klientem Webový server Apache Instalace webového serveru Konfigurace webového serveru SMTP server Postfix Instalace Postfixu Konfigurace Postfixu ízení Postfixu Konfigurace lokální sít Konfigurace sí ového rozhraní Shrnutí Kontrolní test OBSAH 9

8 6. Bezpe nost Kdo je vlastn úto ník? Co od nás chce?. 168 Cracker Hacker Profesionál Model bezpe nosti Typy útok Jak dovnit? Shrnutí Kontrolní test Slovo záv rem Další užite né zdroje informací Rejst ík OBSAH

9 P edmluva Knih o opera ním systému GNU/Linux se na eském trhu objevuje stále více a jejich n kdejší nedostatek je dnes dokonale kompenzován záplavou mnoha více i mén kvalitních zahrani ních p eklad nebo více i mén kvalitních p vodních eských knih. Tato publikace si neklade za cíl rozší it záplavu knih o administraci systému GNU/Linux. Jejím cílem je seznámit tená e se základními principy jeho správy a údržby. Nejde o kompletní sbírku ucelených poznatk, nebo linuxový sv t žije svým vlastním a velmi dynamickým životem a v dob vydání této knihy by nejmén polovina v ní obsažených informací byla už notn zastaralá. Cht l bych v této knize tená e seznámit s principy, na nichž je správa systému postavena, a vštípit mu základní dovednosti v této oblasti a v oblastech souvisejících. D raz je kladen na samostatnost a p emýšlení, protože práv na tom je založena celá práce v GNU/Linuxu. Doufám a v ím, že vám tato kniha bude k užitku. Budete-li mít jakékoliv dopl ující otázky i nejasnosti, m žete se na m s d v rou obrátit. Tato kniha má také svou domovskou stránku, kterou naleznete na adrese kysela.linuxzone.cz. Na ní budou uve ej ovány dopl ující informace a opravy. Co v této knize naleznete? Jak už jsem nazna il v úvodu, cílem této knihy je seznámit tená e se základními principy opera ního systému GNU/Linux a s jeho správou na úrovni domácí stanice a serveru malé sít. Postupn se tak budeme v novat r zným témat m, která s t mito oblastmi souvisí. Na za átku si ale pro úplnost probereme základní p íkazy a znalosti, které jsou pro práci se systémem nezbytné. e bude i o sítích a jejich kon guraci. Nau íme se spravovat d ležité serverové a sí ové služby a pracovat s nimi. Podíváme se také na základní principy bezpe nosti systému. P EDMLUVA 11

10 Snažil jsem se klást d raz i na správnou terminologii a její vysv tlení. Práv terminologie obvykle bývá nejslabším místem nejr zn jších lánk, statí, skript a knih. Co v této knize nenaleznete? P edevším ne ekejte, že tato kniha je kompletním zdrojem všech informací o GNU/ Linuxu. Žádná kniha nedokáže tuto rozsáhlou problematiku dokonale pokrýt. Snažil jsem se vytvo it jednoduchou základní p íru ku, v novanou oblasti správy systému. Rozhodn se tedy nejedná o high-end informa ní zdroj. Krom základních informací tak z stává z velké ásti opomenuta nap íklad oblast bezpe nosti, která je d ležitou sou ástí této problematiky, ale její rozsah by bohužel p esahoval rámec naší publikace. M jte také na pam ti, že v dob vydání knihy se nepochybn objeví i další zajímavé trendy a mnoho pozoruhodných zajímavostí. Nezapome te proto pe liv sledovat d ní v elektronických konferencích a na linuxových portálech. Odkazy na n naleznete na konci knihy. Typografické konvence Orientaci v textu usnadní n kolik jednoduchých typogra ckých prvk. Veškeré v ci, které zapisujete do p íkazové ádky nebo jsou zobrazeny systémem na obrazovce, budou uzna eny neproporcionálním písmem (nap íklad mkdir nebo nger). Symbolem $ jsou ozna eny výzvy shellu, které jsou zobrazeny po íta em, ty tedy nezapisujete. Tu ným neproporcionálním písmem jsou pak zobrazeny p íkazy, které musí zadávat uživatel. O ekává-li se, že stisknete n jakou klávesu, bude tato klávesa uzav ena do hranatých závorek [klávesa], pokud je t eba stisknout kombinaci 12 P EDMLUVA

11 kláves, neboli klávesovou zkratku, poznáte to podle zápisu [klávesová] [zkratka], tedy nap íklad [Enter] nebo [Shift] [B]. Internetové a ové adresy jsou vysázeny tu ným písmem standardního odstavce, názvy softwarových produkt i opera ních systému zase kurzivou. V textu se setkáte se speciálními odstavci následujícího typu: Pod kování Upozorn ní obsahuje d ležité informace, které se probíraného tématu týkají a které nelze v žádném p ípad p ehlížet. Když tuto zna ku spat íte v textu, rozhodn jí v nujte pozornost. Poznámka obsahuje dodate né informace, o nichž byste také m li v d t. Netýkají se p ímo hlavního výkladu, p esto je vhodné, abyste se s nimi seznámili. Tip zase nazna uje alternativní postup i ešení ur itého problému, který by mohl zrychlit nebo zefektivnit vaši práci. Rád bych na tomto míst pod koval všem, bez nichž by tato kniha nevznikla. V první ad bych tedy cht l vyjád it své díky panu Miroslavu Žákovi a redakci nakladatelství Grada Publishing za zajímavou nabídku. Dále si mé pod kování zaslouží Tomáš Krause (root.cz), Zden k Šmarda, David Häring (linuxzone.cz) a v neposlední ad také Leoš Literák (abclinuxu.cz), kte í mi umožnili p ístup k ad užite ných informací, jež jsem p i psaní této knihy použil. Také bych rád pod koval Petru Kr má ovi za cenné informace a užite nou spolupráci p i korektu e rukopisu. Rozhodn nesmím zapomenout ani na Pavla Janíka, jehož zdrcující kritika p isp la ke zkvalitn ní mých p edešlých literárních výtvor a obohacení mých znalostí. Samoz ejm také d kuji své p ítelkyni za trp livost, kterou se mnou m la, a za toleranci, kterou p i práci na této knize projevila. P EDMLUVA 13

12 Nakonec bych pak rád pod koval spole nosti Impossible, s.r.o., provozovateli portálu Linuxzone, a p ední eské webhostingové spole nosti Globe Internet, s.r.o., jejichž pracovníci mi umožnili p ístup k mnoha užite ným informacím a poskytli mi kvalitní technické zázemí. V Liberci, 27. ledna 2004 Martin Kysela (kysela@linuxzone.cz) 14 P EDMLUVA

13 1. Trocha teorie Pár slov z historie GNU/Linux vs. Linux Open source vs. free software TROCHA TEORIE 15

14 1. Trocha teorie Než se pustíme do poznávání zákoutí GNU/Linuxu a sv ta kolem n j, m li bychom nejprve znát základní informace o tomto systému. Jejich znalost ovšem není pro samotnou práci se systémem nezbytná. Pokud to však s GNU/Linuxem myslíte vážn, m li byste mít v této problematice jasno. 1.1 Pár slov z historie Vznik opera ního systému GNU/Linux se datuje do roku Tehdy vytvo il nský vysokoškolský student Linus Torvalds jádro systému, které za lenil do již existujícího projektu GNU. Cílem projektu GNU bylo vytvo ení svobodného opera ního systému, tedy takového, který bude dostupný všem, a to v etn zdrojového kódu, a uživatel jej bude moci získat zdarma a nezávisle na jakékoliv spole nosti nebo v li konkrétní osoby. Projekt GNU byl v té dob již tém hotov. Chyb lo jen jádro, tedy vlastn jakési srdce systému. Práv to vytvo il Linus, a tím dal vzniknout novému opera nímu systému, který se stal brzy legendou. Jeho ešení vychází z myšlenek UNIX System V, což byl sta i ký proprietální systém, využívaný zejména na univerzitách a v deckých pracovištích. Linus si tehdy po ídil klon tohoto systému pro domácí uživatele. Jmenoval se Minix. Podle n ho pak vytvo il jádro svého systému. Když vývoj první verze dokon il, umístil sv j výtvor na jeden z mnoha ftp server, kam m že každý sv j program vystavit. Administrátor serveru nev d l, jak toto jádro pojmenovat. Nazval jej tedy Linux Linus v Minix. Pozd ji se kolem Linuxu sdružilo v tší množství uživatel a programátor a za n kolik let se z n ho stala legenda. V dnešní dob se pro opera ní systém GNU/Linux vyvíjí velké množství aplikací, a to i na stran komer ních subjekt. Zdaleka se tedy už nejedná o aktivitu n kolika nadšenc. 1.2 GNU/Linux vs. Linux Když mluvíme o tomto opera ním systému, asto používáme ozna ení Linux. Jak už jsme se ale zmínili v p edchozím textu, Linux je pouze jádro opera ního 16 TROCHA TEORIE

15 systému. Zbylá ást je tvo ena projektem GNU, který existuje o n co déle. V rámci projektu GNU je možné používat r zná jádra. Jedním z nich, které bylo vyvinuto p ímo pro GNU, je jádro Hurd. M žeme tedy mluvit o opera ním systému GNU/Hurd. Také m žeme použít jádro nap íklad z FreeBSD a pak mluvíme o GNU/FreeBSD. Správné ozna ení pro náš opera ní systém je tedy GNU/Linux, jeho jádro se pak jmenuje Linux. V textu knihy se budu tohoto rozlišení držet. 1.3 Open source vs. free software Podobn, jako se zam ují termíny GNU/Linux a Linux, dochází také k zám n pojm open source a free software. Mezi t mito výrazy je však pom rn velký rozdíl. Free software je pojem zavedený nadací Free Software Foundation (Nadace pro podporu svobodného softwaru). Tento výraz, který je do eštiny o ciáln p ekládán jako svobodný software, charakterizuje aplikace, ší ené pod licencí GNU GPL, p ípadn pod licencemi odvozenými (GNU LGPL apod.). Tyto licence, které vydala práve FSF, zaru ují uživateli ur itá práva, mezi nimiž nechybí možnost nahlížet do zdrojových kód programu, provád t v nich zm ny, ší it aplikaci dál voln nebo za peníze, spoušt t program k jakýmkoliv ú el m atd. Open source bylo reakcí na free software. P vodní myšlenka byla taková, že open source nebude svázán s žádnou konkrétní licencí, ale umožní ší ení softwaru pod jakoukoliv licencí, která dovoluje p ístup ke zdrojovým kód m. Paradoxn je ale tato aktivita mnohem problemati t jší a mén svobodná, než se na první pohled zdá. Uživateli totiž nejsou zaru ena žádná speci cká práva. M že se tak stát (a stává se to), že licence, která byla ozna ena jako OSI Certi ed (tedy schválena jako licence pro ší ení open source), bude založena na ist komer ní bázi a znemožní svobodné využívání programu. V této knize se tedy budeme v novat p evážn svobodnému softwaru (free software). TROCHA TEORIE 17

16 Shrnutí Po p e tení této kapitoly byste m li mít jasno v hlavních rozdílech mezi open source a svobodným softwarem. Také byste m li n co málo v d t o historii a vzniku opera ního systému GNU/Linux. A koliv tyto poznatky nejsou pro praktické využívání systému nezbytné, jejich znalost bude jist každému užite ná. Další informace naleznete na následujících webových stránkách: Kontrolní test 1. Kdy za al vznikat opera ní systém GNU/Linux? 2. Pro je ozna ení GNU/Linux vhodn jší než Linux a jaký je mezi t mito termíny rozdíl? 3. Co je projekt GNU? 4. Jaký je rozdíl mezi svobodným software (free software) a open source? 5. Jak se jmenuje jádro, které je vyvíjeno p ímo pro projekt GNU? 6. Kdo byl hlavním vývojá em Linuxu? 7. Co je FSF? 18 TROCHA TEORIE

17 2. Úvod do práce se systémem Koncepce systému Základní p íkazy ÚVOD DO PRÁCE SE SYSTÉMEM 19

18 - 2. Úvod do práce se systémem Ješt p edtím, než za neme hloub ji pronikat do taj systému a jeho správy, probereme si spole n základní informace o GNU/Linuxu a jeho ovládání na úrovni b žného uživatele. Tyto znalosti jsou pro pochopení další látky nezbytné. 2.1 Koncepce systému Opera ní systém UNIX System V a z n ho vycházející systémy, mezi n ž pat í i GNU/Linux, se vyzna ují n kolika d ležitými vlastnostmi. 1. Jedná se o víceúlohový systém. P vodní UNIX byl navrhován pro velké po íta e, na nichž m že být zpracováváno v tší množství úloh sou asn. To je zajišt no rozd lením procesorového asu (timesharing) v závislosti na priorit každé úlohy. O úlohách se zmíníme podrobn ji pozd ji. V praxi to znamená, že v jednu chvíli je jedné úloze p id leno nap íklad 50 ms. Tento procesorový as úloha využije a p edá pomyslnou štafetu další úloze. V každém okamžiku se tedy zpracovává vždy jen jedna úloha. Nicmén vzhledem k tomu, že tento asový interval je pom rn malý, jeví se pro lidského pozorovatele celá v c tak, jako by sou asn b želo více úloh. 2. Systém je víceuživatelský. V opera ním systému GNU/Linux, stejn jako v p vodním UNIX System V a jeho klonech m že pracovat sou asn v tší množství uživatel, aniž by se n jakým zp sobem ovliv ovali nebo si p ekáželi. Celý systém je navržen tímto zp sobem a od za átku s více uživateli po ítá. 3. Systém používá p íkazovou ádku. Trendem moderní doby jsou nejr zn jší gra cké programy, WYSIWYG editory a další obdobné v ci. Samoz ejm, že tyto aplikace mají své nezastupitelné místo tehdy, pokud pot ebujeme profesionáln pracovat s gra kou i s multimédii. Ovšem hlavní síla tohoto systému spo ívá v textovém režimu. Práv na n j klade GNU/Linux maximální d raz. Gra cké prost edí systému X Window je koncipováno spíše jako nadstavba pro snazší orientaci a práci b žného uživatele. Hlubší proniknutí 20 ÚVOD DO PRÁCE SE SYSTÉMEM

19 do systému se bez dobré znalosti textového režimu a jeho p edností zkrátka neobejde. 4. Systém je modulární. GNU/Linux je opera ní systém, který uživateli poskytuje volnost a prostor. Uživatel m že snadno systém upravit podle svých osobních požadavk. A už tím, že zm ní nastavení jádra, nebo tím, že p ekon guruje n kterou ze služeb. To vše je z velké ásti možné jen díky snadné dostupnosti zdrojových kód, kterou zaru uje licence GNU GPL, pod níž jsou ší ené jak nástroje z projektu GNU, tak i Linux. Systém je standardizovaný. V GNU/Linuxu a v aplikacích, které pod ním pracují, je kladen velký d raz na dodržování standard. Nemluvíme te o tzv. tržních standardech, které se vytvá ejí samovoln a mnohdy jsou vzájemn protikladné, ale o t ch, které jsou p edepsané významnými organizacemi a které by m ly být dodržované ve všech aplikacích ur itého typu. Jedním z takových standard jsou i normy POSIX. Pokud jejich podstatu hodn zobecníme, pak tyto normy de nují, co je v bec možné považovat za UNIX. GNU/Linux tyto normy ješt zcela nespl uje, nebo v prvních fázích vývoje nebyl na normy POSIX kladen p ílišný d raz. Postupn se však situace m ní a v tšina toho, co normy p edepisují, je už b žn spl ováno. Tolik tedy ve stru nosti k základním charakteristikám opera ního systému GNU/Linux. V dalším textu již budu p edpokládat ur itou míru orientace v této problematice. 2.2 Základní p íkazy Nezbytným p edpokladem k další práci se systémem je zvládnutí základních dovedností v práci s textovým režimem GNU/Linuxu. V dalších ástech knihy se proto budeme tém výhradn orientovat práv na textový režim. ÚVOD DO PRÁCE SE SYSTÉMEM 21

20 Odhlášení, vypnutí a restart Pro ukon ení práce se systémem slouží p íkaz logout. Ten nás odhlásí a zobrazí výzvu pro p ihlášení dalšího uživatele. K vypnutí po íta e slouží p íkaz halt nebo (pokud pot ebujeme speci kovat konkrétní as, kdy má k vypnutí dojít) shutdown h now. asový údaj (v tomto p ípad now) m že být tém libovolný. Nap íklad: $ shutdown h 09:30 (po íta se vypne v 9:30) $ shutdown h +10 (po íta se vypne za 10 minut) $ shutdown h noon (po íta se vypne v poledne) Restart po íta e provádíme p íkazem reboot. Pokud pot ebujeme speci kovat as (podobn jako v p edchozím p ípad ), použijeme p íkaz shutdown r now. Nápov da V tšina aplikací v GNU/Linuxu disponuje rozsáhlou dokumentací, k níž se m žeme dostat mnoha zp soby. Tím nejsnazším a nejdostupn jším jsou manuálové stránky. K jejich zobrazení slouží p íkaz man. Jeho syntaxe je následující: $ man [sekce] p íkaz Všechny aplikace jsou v systému rozd leny do sekcí. Jejich p ehled uvádí následující tabulka 1.1: Sekce Popis 1 uživatelské p íkazy 2 systémová volání 3 knihovny jazyka C 4 speciální soubory (/dev) 5 syntaxe kon gura ních soubor 6 hry 22 ÚVOD DO PRÁCE SE SYSTÉMEM