EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 Směrnice 2000/30/ES Evropského parlamentu a Rady z 6. června 2000 o technických podmínkách inspekcí provozuschopnosti komerčních vozidel obíhajících ve Společenství na silnicích se zřetelem na: EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE smlouvu o vytvoření Evropského společenství, zejména článku 71(1)c) a d), 1) návrh Komise, názor Hospodářského a sociálního výboru, po konzultaci s Výborem regionů, jednajíce v souladu s postupem, stanoveným v článku 251 smlouvy o ES, 2) protože 1. růst přepravy (provozu) staví před všechny členské státy problémy bezpečnosti a ochrany životního prostředí obdobné povahy a závažnosti, 2. je v zájmu bezpečnosti silničního provozu, ochrany životního prostředí a srovnatelné konkurence, aby mohla být komerční vozidla používána jen tehdy, jsou-li udržována pro vysoký stupeň technické provozuschopnosti, 3. v souladu se směrnicí 96/96/ES z 20. prosince 1996 o sbližování zákonů členských států, vztahujících se k testům provozní způsobilosti motorových a jejich přípojných vozidel, komerční vozidla podstupují každoroční kontrolu oprávněného orgánu, 4. článek 4 směrnice 94/12/ES stanoví pojetí více směrů při hodnocení aspektů nákladů a přínosů opatření, zamýšlených k snížení znečišťování, způsobeného silniční dopravou; evropský Autooil Programme 1 zahrnoval takové pojetí a dával objektivní hodnocení všech nejefektivnějších opatření na poli techniky vozidel, kvality paliva, sledování a údržby, jakož i mimotechnických opatření, aby se snížily emise v silniční dopravě, 5. s ohledem na toto pojetí Evropský parlament a Rada přijaly směrnici 98/70/ES, zamýšlenou k zvýšení kvality paliva a s ohledem na stanovení přísnějších emisních norem, směrnici 98/69/ES pro soukromé osobní automobily a lehká komerční vozidla a směrnici 1999/96/ES pro těžká nákladní vozidla, 6. tato směrnice představuje část téhož pojetí; bylo by však efektivnější z hlediska ochrany životního prostředí v této etapě nezpevňovat normy, stanovené pro testování provozní způsobilosti ve směrnici 96/96/ES, ale provádět technické inspekce na silnicích, aby se zajistilo uplatnění této směrnice v průběhu roku, 1) Článek 71: k provádění společné dopravní politiky (čl.70) se v článku 71 uvádějí působnosti Rady, jednající po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů; patří k nim podle bodu c) opatření k zvýšení bezpečnosti dopravy a v bodě d) veškerá jiná potřebná pravidla. 2) Článek 251 upravuje pravidla spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu u bodů, kde je spolurozhodování stanoveno smlouvou o ES 1

2 7. regulovaný roční test provozuschopnosti se ve skutečnosti posuzuje jako nedostatečný k zaručení toho, že testovaná komerční vozidla vyhovují podmínkám provozuschopnosti na silnici po celý rok, 8. efektivní posílení prostřednictvím doplňkových cílově orientovaných technických inspekcí na silnici je důležitým, nákladově efektivním opatřením pro kontrolu úrovně údržby komerčních vozidel na silnici, 9. inspekce provozuschopnosti k silniční dopravě by se měly provádět bez diskriminace na základě státní příslušnosti řidiče nebo země registrace nebo uvedení do provozu komerčního vozidla, 10. metoda výběru inspekce by měla být založena na cílovém pojetí, umožňujícím uplatnění největšího úsilí k identifikaci vozidel, která se zdají být nejpravděpodobněji špatně udržována, a proto i zvyšujícím operativní efektivnost orgánů a minimalizujícím náklady a zdržení pro řidiče a provozovatele, 11. v případě vážných nedostatků kontrolovaného vozidla se musí umožnit příslušným orgánům členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo ve kterém bylo vozidlo uvedeno do provozu, přijmout přiměřená opatření a informovat členský stát, který to požaduje, o přijetí následných opatření, 12. opatření nutná pro realizaci této směrnice se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES z 28. června 1999, které stanoví postupy pro uplatňování oprávnění, svěřeného Komisi, 13. v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jak jsou stanoveny v článku 5 Smlouvy o ES, 1) cílů navržené akce, jmenovitě vytvoření režimu inspekcí, komerčních vozidel, obíhajících ve Společenství na silnici, nemůže být v dostatečné míře dosaženo členskými státy, ale může jich být proto vzhledem rozsahu akce lépe dosaženo Společenstvím; tato směrnice nejde nad to, co je pro tento účel zapotřebí, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Aby se zvýšila bezpečnost silničního provozu a ochrana životního prostředí, bude účelem této směrnice zajistit, aby komerční vozidla, obíhající na území členských států Společenství, byla ještě více v souladu s určitými technickými podmínkami, uloženými směrnicí 96/96/ES. 1. Tato směrnice stanoví určité podmínky pro inspekce provozuschopnosti komerčních vozidel, obíhajících na území Společenství. 2. Nehledě na nařízení Společenství, tato směrnice nicméně neomezuje právo členských států provádět inspekce, na které se nevztahuje tato směrnice, nebo prověřovat ostatní aspekty silniční dopravy, zejména ty, které se vztahují ke komerčním vozidlům. Na druhé straně nic nebrání členským státům v souvislosti s inspekcemi, na které se nevztahuje tato 1) Článek 5 Smlouvy o ES: Společenství jedná v mezích působností svěřených mu touto smlouvou a cílů v ní stanovených. V oblastech, které nespadají do jeho výlučné působnosti, vyvíjí Společenství činnost v souladu se zásadou subsidiarity jen tehdy a potud, pokud cílů navrhované činnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy a může jich být z důvodů rozsahu či účinků navrhované činnosti lépe dosaženo Společenstvím. Činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy. 2

3 směrnice, aby prováděly kontrolu položek, uvedených v příloze 1, na jiných místech než na veřejných komunikacích. Pro účely této směrnice: Článek 2 a) komerční vozidlo znamená taková motorová a přípojná vozidla, která jsou definována v kategoriích 1,2 a 3 přílohy 1 k směrnici 96/96/ES; b) technická inspekce provozuschopnosti na silnici znamená inspekci technické povahy komerčních vozidel, obíhajících na území členského státu, neoznámenou orgány a proto neočekávanou, prováděnou orgány na veřejných komunikacích nebo pod jejich dohledem; c) test provozuschopnosti znamená test technické provozuschopnosti vozidla podle přílohy II směrnice 96/96/ES. Článek 3 1. Každý členský stát zavede technické inspekce na pozemních komunikacích tak, aby bylo dosaženo cílů, uvedených v článku I, pokud jde o komerční vozidla, na něž se vztahuje tato směrnice, s vědomím uplatnění systémů států, uplatnitelných na taková vozidla podle směrnice 96/96/ES. 2. Každá technická inspekce na pozemní komunikaci bude provedena bez diskriminace na základech státní příslušnosti řidiče nebo země registrace nebo uvedení do provozu komerčního vozidla, s respektováním potřeby minimalizovat náklady a zdržení způsobené řidičům a provozovatelům. Článek 4 1. Technická inspekce na pozemní komunikaci zahrne jeden, dva nebo všechny následující aspekty: a) vizuální hodnocení podmínek údržby komerčního vozidla, když je odstaveno, b) prověření zprávy o poslední technické inspekci na komunikaci, jak se uvádí v příloze 5, nebo k dokumentaci atestace technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemní komunikaci, zejména v případě vozidla, registrovaného nebo uvedeného do provozu v členském státě; ověření, že komerční vozidlo prošlo statutárním testem provozuschopnosti na pozemní komunikaci v souladu se směrnicí 96/96/ES, c) inspekce nepravidelností, vztahujících se na jednu, více než jednu, nebo všechny položky k prověření podle přílohy I, bod Inspekce brzdových systémů a emisí výfukových plynů se provádějí v souladu s pravidly, stanovenými v příloze II. 3. Před provedením inspekce položek, uvedených v příloze I bodu 10, vezme inspektor v úvahu poslední certifikát provozní způsobilosti a/nebo zprávu o poslední technické inspekci, kterou může řidič předložit. Inspektor může také vzít v úvahu jakýkoliv jiný bezpečnostní certifikát, vydaný schváleným orgánem, který v případě vhodnosti předloží řidič. Kde tyto certifikáty a/nebo zpráva prokáží, že byla inspekce jedné z položek, uvedených v příloze 1 bod 10, provedena v průběhu předchozích tří měsíců, nebude tato položka znovu prověřována, s výjimkou odůvodnění zejména na základě zřejmého defektu a/nebo nesprávnosti. Článek 5 3

4 1. Zpráva o technické inspekci na pozemní komunikaci, vztahující se k inspekci zmíněné v článku 4(1)c), bude zpracována orgánem nebo inspektorem, který inspekci provedl. Příklad zprávy je v příloze I, bod 10, obsahující prověrkový list. Orgán nebo inspektor musí zaškrtnout čtverečky v odpovídajících rubrikách. Zpráva se musí předat řidiči komerčního vozidla. 2. Jestliže orgán nebo inspektor usoudí, že nedostatky v údržbě mohou představovat taková bezpečnostní rizika, zejména pokud jde třeba o brzdy, že je odůvodněno další prověřování, může být komerční vozidlo přistaveno k důkladnému testu v nejbližším testovacím středisku, určeném členským státem v souladu s článkem 2 směrnice 96/96/ES. Jestliže je zřejmé, že komerční vozidlo představuje vážné riziko pro svoji osádku nebo jiné uživatele silnic buď během inspekce na pozemní komunikaci, zmíněné v článku 4(1), nebo během důkladnějšího testu, zmíněného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může být používání tohoto vozidla zakázáno do doby, než budou odhalené nebezpečné nedostatky napraveny. Článek 6 Každé dva roky do 31. března sdělí členské státy Komisi nashromážděná data za předchozí dva roky, vztahující se k počtu prověřovaných komerčních vozidel, klasifikovaných podle kategorií v souladu s přílohou I, bod 6 a podle země registrace, a prověřované položky a oznámené závady na základě přílohy I, článku 10. První předložená data se budou vztahovat na dvouleté období, počínající 1. lednem Komise předloží tuto informaci Evropskému parlamentu. Článek 7 1. Členské státy si budou při uplatňování této směrnice navzájem pomáhat. Zejména si poskytnou podrobnosti o odpovědnosti úřadu (úřadů) za provádění prověrek a jména kontaktních osob. 2. Vážné nedostatky komerčních vozidel, patřících v zemi neusídleným provozovatelům, zejména ty, které vyústí v zákaz používání vozidla, se sdělí příslušným orgánům členského státu, v němž je vozidlo registrováno nebo bylo uvedeno do provozu prostřednictvím zprávy, uvedené jako příklad v příloze I, nehledě na soudní stíhání v souladu s legislativou, platnou v členských státech, v nichž byl nedostatek (vada) zaznamenán. Nehledě na článek 5 příslušné orgány členského státu, v němž byla shledána závažná závada komerčního vozidla, které patří neusídlenému provozovateli, mohou požádat kompetentní orgány členského státu, v němž je vozidlo registrováno nebo je uvedeno do provozu, aby přijaly vhodná opatření s ohledem na pachatele narušení zákona, například přistavení vozidla k dalšímu testu provozuschopnosti. Příslušné orgány, jimž se taková žádost předloží, oznámí příslušným orgánům členského státu, v němž se našly závady komerčního vozidla, jakákoliv opatření, přijatá vůči narušiteli. Článek 8 Jakékoliv novelizace (doplňky), které jsou nezbytné k přijetí přílohy 1 nebo technických norem, definovaných v příloze II s ohledem na technický pokrok, se přijmou v souladu s postupy, stanovenými v článku 9(2). Takové doplňky však nesmějí vyústit v rozšíření rámce této směrnice. Článek 9 4

5 1. Komisi bude napomáhat Výbor pro přizpůsobení technickému pokroku, ustavený podle článku 8 směrnice 96/96/ES, dále označovaný jako výbor. 2. Kde je proveden odkaz na tento odstavec, budou platit články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES v souladu s ustanoveními článku 8. Období uložené v článku 5(6) rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. Článek 10 Členské státy zpracují systémy uplatňovaných postihů, jestliže se řidič nebo provozovatel nepodřídí technickým požadavkům ověřovaným na základě této směrnice. Přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění, aby byly tyto postihy vynuceny. Tyto postihy budou uplatněny efektivně, úměrně a tak, aby odrazovaly. Článek 11 Během roku po obdržení údajů od členských států, zmíněných v článku 6, předloží Komise Radě zprávu o uplatnění této směrnice spolu se shrnutím dosavadních výsledků. První zpráva se bude vztahovat na období dvou let, počínající 1. lednem Článek Členské státy zavedou zákony, nařízení a správní ustanovení, nezbytná k uvedení do souladu s touto směrnicí nejpozději 6. června Budou o tom neprodleně informovat Komisi. 2. Když členské státy přijmou tato opatření, provedou v nich odkazy na tuto směrnici, nebo přidají takové odkazy při jejich oficiálním zveřejnění. Členské státy stanoví způsob, jakým se takový odkaz provede. 3. Členské státy sdělí Komisi texty ustanovení svého práva, které přijmou na poli, na něž se vztahuje tato směrnice. Článek 13 Tato směrnice vstoupí v platnost v den zveřejnění v Official Journal of the European Communities. Článek 14 Tato směrnice je určena všem členským státům. PŘÍLOHA I VZOR ZPRÁVY O TECHNICKÉ INSPEKCI PROVOZUSCHOPNOSTI NA POZEMNÍ KOMUNIKACI VČETNĚ PROVĚRKOVÉHO LISTU (Směrnice 2000/30/ES) 1. Místo kontroly Datum... 5

6 3. Čas Značka státu a poznávací značka vozidla Značka státu a poznávací značka přípojného vozidla. 6. Třída vozidla... (a) lehké nákladní vozidlo (3,5 až 12 t) (1) (b) přívěs (2) (c) silniční souprava (3) (d) autobus nebo autokar (4) (e) těžký nákladní automobil (nad 12 t) (5) (f) návěs (6) (g) článkové vozidlo (7) 7. Podnik provádějící přepravu/ adresa: Státní příslušnost Řidič Kontrolní (prověrkový) list: kontrolován nekontrolován závada (1) Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, používaná pro přepravu zboží, s maximální hmotností přesahující 3,5 t, nikoliv však 12 t (kategorie N2). (2) Jakékoliv vozidlo určené ke spojení s motorovým vozidlem s výjimkou návěsů, které se s ohledem na svoji konstrukci a vybavení používají pro přepravu zboží; přívěsy s maximální hmotností přesahující 3,5 t, avšak nepřesahující 10 t (kategorie O3); přívěsy s maximální hmotností přesahující 10 t (kategorie O4). (3) Motorové vozidlo určené pro přepravu zboží, s maximální hmotností přesahující 3,5 t (kategorie N2 a N3), spojené s přívěsem (kategorie O3 a O4). (4) Motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly, používané pro přepravu cestujících, s více než osmi sedadly mimo sedadlo řidiče (kategorie M2 a M3). (5) Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, užívaná pro přepravu zboží, s maximální hmotností přesahující 12 t (kategorie M3). (6) Jakékoliv vozidlo určené ke spojení s motorovým vozidlem takovým způsobem, že část návěsu spočívá na motorovém vozidle a podstatná část jeho hmotnosti nebo hmotnosti nákladu je podpírána tímto vozidlem, a kterého se s ohledem na konstrukci a vybavení používá pro přepravu zboží (kategorie O3 a O4). (7) Tažné vozidlo spojené s návěsem. 6

7 a) brzdový systém a jeho součásti b) výfukový systém (1) c) opacita kouření (diesel) (1) d) plynné emise (směs, zemní plyn nebo LPG) e) tyče řízení f) světla, osvětlovací a signální zařízení g) kola/pneumatiky h) pérování (viditelné závady) i) šasí (viditelné závady) j) tachograf (namontování) k) omezovače rychlosti l) evidence paliva a /nebo oleje 11. Výsledky kontroly Zákaz použití vozidla, které má vážné závady 12. Různé/poznámky 13. Orgán/důstojník nebo inspektor, provádějící kontrolu Podpis testovacího orgánu/agenta nebo inspektora PŘÍLOHA II PRAVIDLA PRO TESTOVÁNÍ A/NEBO KONTROLU BRZDOVÝCH SYSTÉMŮ A VÝFUKOVÝCH EMISÍ 1. Specifické podmínky vztahující se k brzdám Požaduje se, aby každá část brzdového systému a jeho provozní prostředky byly udržovány v dobrém a efektivním pracovním stavu a byly vhodně seřízeny (upraveny). (1) Tyto položky se testují podle specifických testů/prověrek, jak je stanoveno v příloze II směrnice 2000/30 7

8 Brzdy vozidla musejí plnit následující zábrzdné funkce: a) pro motorová vozidla a jejich přívěsy a návěsy provozní brzda schopná zpomalit vozidlo a zastavit ho bezpečně, rychle a efektivně, za jakýchkoliv podmínek jeho naložení a při jakémkoliv gradientu stoupání nebo klesání komunikace, po níž jezdí; b) pro motorová vozidla a jejich přívěsy a návěsy parkovací brzda schopná udržení stojícího vozidla za jakýchkoliv podmínek jeho naložení a při jakémkoliv gradientu stoupání nebo klesání komunikace. 2. Specifické podmínky týkající se výfukových emisí 2.1 Motorová vozidla vybavená zážehovými (benzinovými) motory a) Kde nejsou výfukové emise řízeny progresivním řídícím systémem, jako je trojcestný katalytický konvertor, který je kontrolován lambda sondou: 1. vizuální kontrola výfukového systému, aby se prověřilo, že nedochází k úniku; 2. v případě potřeby vizuální inspekce kontrolního systému emisí, aby se prověřilo, že je požadované zařízení v pořádku; 3. po rozumné době chodu motoru (s ohledem na doporučení výrobce) se měří obsah CO ve výfukových plynech při chodu motoru na volnoběh (bez zatěžování). Maximální povolený obsah CO ve výfukových plynech nesmí přesáhnout následující hodnoty: pro vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu poprvé po datu, od kterého členské státy požadovaly soulad se směrnicí 70/220/EHS a před 1. říjnem 1986: CO nesmí přesáhnout objemově 4,5 %, pro vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu poprvé po 1. říjnu 1986: CO nesmí přesáhnout objemově 3,5 %. b) Kde jsou výfukové emise kontrolovány progresivním kontrolním systémem, jako je trojcestný katalytický konvertor, řízený lambda sondou: 1. vizuální kontrola výfukového systému, aby se prověřilo, že tu nejsou úniky a že jsou všechny části úplné; 2. vizuální kontrola systému kontroly emisí, aby se prověřilo, že je požadované zařízení v pořádku; 3. určení efektivnosti kontrolního systému emisí vozidla měřením hodnoty lambda a obsahu CO výfukových plynů v souladu s částí Výfukové potrubí: mezní hodnoty: měření při volnoběhu motoru Maximální povolený obsah CO ve výfukových plynech nesmí přesáhnout objemově 0,5 %. měření při vysokých otáčkách nezatíženého motoru, při nejméně 2000 otáčkách/min -1. Obsah CO maximálně objemově 0,3 %. Lambda: 1 ± 0,03 nebo v souladu se specifikacemi výrobce. 8

9 2.2 Motorová vozidla vybavená vznětovými (dieselovými) motory Měření opacity výfukových plynů s volnou akcelerací (bez zatížení od volnoběhu po zastavení). Hladina koncentrace nesmí přesáhnout následující mezní hodnoty s koeficientem absorpce: s naplňováním motorů bez dmychání (přeplňování) = 2,5 m -1, s turbodmycháním = 3,0 m -1, nebo ekvivalentní hodnoty které se používají u vyrobeného zařízení typu lišícího se od těch, které jsou v souladu s těmito požadavky. Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu poprvé před 1. lednem 1980 jsou z těchto požadavků vyjmuta. 2.3 Testovací zařízení Emise vozidel se testují s použitím zařízení, konstruovaného k přesnému stanovení, zda jsou předepsané nebo indikované mezní hodnoty v souladu. Zdroj: OJ L203, Překlad: Antonín Peltrám 9