OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR - OŠETŘENÍ PAMÁTNÉ ALEJE LOMIKAROVA ALEJ V TRHANOVĚ

Transkript

1 OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR - OŠETŘENÍ PAMÁTNÉ ALEJE LOMIKAROVA ALEJ V TRHANOVĚ Ing. Radka Frydrychová květen 2010

2 lokalita: komunikace II/195 Trhanov osada Nový Hamr zadavatel: Správa a údržba silnic Domažlice, Sadová 324, Domažlice kontaktní osoba: Antonín Schleiss telefon: tsunamestek@susdomazlice.cz zhotovitel: Ing. Radka Frydrychová arboristické poradenství, Americká 765/90, Liberec 3 telefon: frydrychova@gmail.com 2

3 1 ÚVOD 4 2 CÍLE PROJEKTU 5 3 METODIKA INVENTARIZACE 6 4 SOUČASNÝ STAV POPIS FOTODOKUMENTACE ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU (INVENTARIZACE TEXTOVÁ PODOBA) ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉHO STÁŘÍ ROZDĚLENÍ DLE PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉ VITALITY 13 5 POPIS JEDNOTLIVÝCH NAVRŽENÝCH ČINNOSTÍ ŘEZY STROMŮ INSTALACE VAZEB KÁCENÍ STROMŮ VÝSADBY 17 6 PLÁN PÉČE IDENTIFIKACE RIZIK KATEGORIZACE NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ HARMONOGRAM PRACÍ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 7 ZÁVĚR 21 Příloha č. I inventarizace zastavěné území Příloha č. II položkový a celkový rozpočet ošetření stromů Příloha č. III položkový a celkový rozpočet výsadby stromů Příloha č. IV celkový rozpočet Příloha č. V výkresy stávající stav Příloha č. VI výkres výsadeb 3

4 1 Úvod Alej lemuje komunikaci II/195 směřující z Trhanova do Klenčí pod Čechovem. Trhanov je obec v západní části okresu Domažlice. Rozkládá se v podhůří Českého Lesa pod horou Hrádek (585 m). Leží asi 7 km západně od Domažlic. Domažlicko území krásné přírody a lidových chodských tradic - je vyplněno pahorkatinami a brázdami o nadmořské výšce kolem 450 m. Výše položené území najdeme na hranici s Německem. Jihovýchodní hranici okresu tvoří Všerubský průsmyk, který odděluje pohoří Šumava a Český Les. Západně od Všerubského lesa se začínají zvedat vrcholky Čerchovského lesa, který je nejvyšší součástí pohoří Český Les s jeho nejvyšší horou Čerchov (1 042 m). Nejvýznamnější řekou okresu je Radbuza. Černý potok, který se do Radbuzy vlévá u Horšovského Týna, je jedním z nejsilnějších přítoků. Prochází zářezem pod vrchem Hrádek nedaleko Trhanovské aleje. Vodní plochy jsou na Domažlicku zastoupeny výhradně rybníky. Z geologického hlediska je podčeskoleská pahorkatina budována fylity, svory, dvojslídnými pararulami a amfibolity domažlického krystalinika, které k severovýchodu postupně přechází do barrandienského algonika. Zhruba 36% rozlohy okresu zaujímají lesní porosty, což převyšuje krajský i republikový ukazatel. Zastoupení zemědělské půdy je 55%. Obrázek 1: letecký pohled na lokalitu Nejvýznamnějším přírodním fenoménem regionu je převážně zalesněné hraniční pohoří Český Les. Nejcennější prostředí tvoří Čechovský a Haltravský hřbet. V území je lokálně zachovalá polopřirozená skladba rozsáhlých lesních porostů a několik stanovišť vzácných rostlinných či živočišných druhů, které jsou chráněny v maloplošných ZCHÚ. Nejvýznamnějším ZCHÚ je Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy, která je současně i nadregionálním biocentrem ÚSES. 4

5 Bude podpořena stabilita cenného vegetačního prvku, který má v krajině nezastupitelnou funkci, je registrován jako skupina památných stromů. Všem dřevinám by měla být v budoucnu věnována náležitá péče, aby byla zajištěna kontinuita setrvání této aleje do budoucna. p.p.č. k.ú. druh pozemku způsob využití pozemku 1603/1 Trhanov ostatní komunikace silnice 1603/2 Trhanov ostatní komunikace silnice Tabulka 1: přehled pozemků Vlastník: Plzeňský kraj, Kroupova 1760/18, Plzeň Hospodaření se svěřeným majetkem kraje: Správa a údržba silnic Domažlice, Sadová 324, Domažlice 2 Cíle projektu V rámci prováděných opatření dojde k revitalizaci cenného vegetačního prvku památné Trhanovské aleje a jeho zachování jako celku. Citlivým ošetřením zejména nejstarších stromů s ponecháváním odumřelého dřeva (pahýly ve spodních partiích, dutiny) dojde ke zvýšení ekologické stability krajiny a tento stav se bude podílet na udržení biodiverzity v lokalitě. Pokud se stromy nebudou postupně stabilizovat prováděním obvodových redukcí, hrozí v důsledku zanedbané péče postupný rozpad jejich korun a nakonec zánik tohoto cenného vegetačního prvku. Dalším cílem projektu je tedy navrhnout takové zásahy včetně doplnění proluk, které by zajistily zachování tohoto hodnotného vegetačního prvku a zajistili co možná nejdelší jeho funkčnost estetickou i ekologickou. V souvislosti s výše uvedeným bude podpořena dlouhodobá koncepční péče o alej. 5

6 3 Metodika inventarizace lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy) číslo stromu určení taxonu (rod, druh případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou nebo pásmem, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) výška stromu v metrech (odhad) průměr koruny v metrech (odhad) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stádium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 přestárlý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 0 vitalita výborná 1 vitalita mírně narušená 2 vitalita zhoršená (koruna začíná prosychat) 3 vitalita výrazně zhoršená (prosychání dynamicky pokračuje) 4 vitalita zbytková 5 odumřelý strom provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který popisuje potenciál ohrožení daný stabilitou stromu s ohledem na charakter lokality = cíl) 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom vážně a bezprostředně ohrožuje své okolí hrozí nebezpečí z prodlení) návrh opatření (návrh konkrétní technologie zásahu) poznámka (jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti) 6

7 4 Současný stav 4.1 Popis Památná alej o délce cca 1000 m probíhá po obou stranách komunikace mezi obcí Trhanov a osadou Nový Hamr, ve výšce cca 450 m n.m. Jedná se o různověké dřeviny, jsou zastoupeny téměř všechny kategorie fyziologického stáří jedinců poměrně nové výsadby i již silně redukovaná postupně se rozpadající torza, nejstarší lípy jsou cca 350 let staré. Prakticky všechny stromy z doby založení aleje vykazují příznaky senescence, koruny od periferie ustupují, fyziologická aktivita do spodních partií, ve kterých se tvoří četné sekundární výhony. Na stromech jsou časté zlomy, praskliny, dutiny, mohutné suché větve či odumřelé celé vrcholové partie. Kmeny jsou ve většině případů napadené dřevními houbami, v jednom případě i agresivním dřevomorem kořenovým. Na některých stromech byly zjištěny napnuté či poškozené pružné vazby, které již neplní svoji funkci (instalované před cca 10 lety). V minulých letech byla prováděna údržba těchto dřevin. Byly provedeny zdravotní řezy, instalované pružné a vrtané vazby, zastřešeny vstupy do dutin, u několika málo havarijních jedinců byly koruny v posledních letech obvodově redukovány. U těchto dřevin je v současnosti znatelná velice příznivá reakce na tento typ řezu, stromy byly zásahem stabilizovány a probudilo se množství spících pupenů ve spodních partiích. Ty jsou nyní v četných případech bohatě obrostlé výmladky, které je nutné na kmeni zachovat, z nich se do budoucna tvoří nová sekundární koruna, když původní primární již odumírá a postupně se rozpadá. Protože vitalita téměř většiny dřevin je i přes jejich stáří dobrá, je do budoucna žádoucí pokračovat v tomto typu zásahů přírodě blízkým způsobem. 4.2 fotodokumentace Obrázek 2: v aleji jsou zastoupeny lípy různých věkových stadií, nejstarší z nich již byly redukované 7

8 Obrázek 3: rozpadající se betonová plomba v centrální dutině Obrázek 4: mnohé lípy od vrholu usychají, silné suché větve představují riziko Obrázek 5: ponechané mrtvé dřevo je biotopem pro bezobratlé Obrázek 6: redukované lípy mají dobrou vitalitu, dobře reagují na řez 8

9 Obrázek 7: dřevomor kořenový na bázi jedné z lip Obrázek 8: nefunkční napnutá pružná vazba v koruně 9

10 Obrázek 3: stromy se sekundárními korunami při výjezdu z Trhanova Obrázek 4: poškození kmínku mladého stromu určeného k výměně 10

11 4.3 Analýza dendrologického potenciálu (inventarizace textová podoba) V aleji bylo hodnoceno celkem 139 ks dřevin, číslovány jsou pro přehlednost i proluky (možnost dosadeb) Rozdělení dle fyziologického stáří Z rozdělení dle fyziologického stáří je patrné, že se jedná o různověkou alej. Odstraněné stromy jsou postupně nahrazovány novými, alej je průběžně obnovována. Stávající i po navrženém kácení nově vzniklé proluky budou až na výjimky (elektrické vedení, křižovatka) opět osázeny. Průběžné doplňování aleje zajišťuje stabilitu a kontinuitu setrvání tohoto vegetačního prvku do budoucna. fyziologické stáří počet jedinců % nová výsadba 0 0,00 výsadba ve fázi aklimatizace 22 15,83 mladý jedinec, dynamický růst 25 17,99 dospívající jedinec 38 27,34 dospělý jedinec, stagnace růstu 54 38,85 přestárlý jedinec, ústup koruny 0 0,00 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 2: Rozdělení dle fyziologického stáří fyziologické stáří nová výsadba výsadba ve fázi aklimatizace mladý jedinec, dynamický růst dospívající jedinec dospělý jedinec, stagnace růstu přestárlý jedinec, ústup koruny Graf 1: Rozdělení dle fyziologického stáří 11

12 4.3.2 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost v lokalitě (zejména z důvodu poměrně frekventované komunikace přímo pod korunami hodnocených dřevin) je v mnoha případech na kritické, místy i havarijní úrovni!! Řada stromů vážně a navíc bezprostředně ohrožuje své okolí. Ohroženy jsou životy a zdraví osob pohybujících se v blízkosti předmětných stromů (provoz na komunikaci, četní chodci), rovněž hrozí vznik škody na majetku značného rozsahu. To je způsobeno přítomností velkého počtu mohutných suchých větví v korunách stromů, v některých případech dokonce odumřelých celých vrcholových částí kmene. Rovněž hrozí nebezpečí rozlamování korun, jelikož kmeny i kosterní větve jsou infikovány dřevními houbami. Vazby jsou nefunkční, tlaková větvení jsou poškozená, infikovaná dřevními houbami. Báze jednoho ze stromů je napadena dřevomorem kořenovým. V kmenech a kosterních větvích jsou četné dutiny. provozní bezpečnost počet jedinců % dobrá 42 30,22 zhoršená 47 33,81 kritická 45 32,37 havarijní jedinec 5 3,60 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 3: Rozdělení dle provozní bezpečnosti provozní bezpečnost dobrá zhoršená kritická havarijní jedinec Graf 2: Rozdělení dle provozní bezpečnosti 12

13 4.3.3 Rozdělení dle fyziologické vitality Vitalita stromů v aleji je mírně narušená či zhoršená. U nejstarších dřevin je periferie postupně opouštěna, koruny se zmenšují, vitalita se přesouvá do spodních partií a na kmen. Jedná se o typické projevy senescence (stárnutí), tomu musí odpovídat způsob ošetření stromů. Z mohutných kalusových valů na okrajích rozsáhlých ran a bohatého sekundárního obrostu lze však soudit, že stromy i přes svůj věk mají stále energii reagovat na vzniklá poškození. Můžeme tedy předpokládat, že na provedené zásahy zareagují a doba jejich setrvání na stanovišti tím bude prodloužena. fyziologická vitalita počet jedinců % výborná 0 0,00 mírně narušená 86 61,87 zhoršená 51 36,69 výrazně zhoršená 2 1,44 zbytková 0 0,00 odumřelý strom 0 0,00 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 4: Rozdělení dle fyziologické vitality dřevin fyziologická vitalita výborná mírně narušená zhoršená výrazně zhoršená zbytková odumřelý strom Graf 3: Rozdělení dle fyziologické vitality 13

14 5 Popis jednotlivých navržených činností V současné době existuje řada účinných prostředků na zlepšení stavu vzrostlé stromové zeleně. Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. Před provedením zásahu se rovněž zaobíráme jeho účelností. Pokud dospějeme k závěru, a to především u méně hodnotných či poškozených stromů nebo stromů nevhodně vysazených, že prostředky by nebyly vynaloženy účelně, doporučíme ošetření perspektivnějších stromů. Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Z fyziologického, ale nakonec i finančního hlediska je lepší stromy ošetřovat včas a častěji a zásahy volit méně radikální. Periodicita, neboli doba za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), stabilitou a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u periferní zeleně). Při péči o vzrostlé stromy je nezbytné jejich pravidelné monitorování. Interval, ve kterém daného jedince sledujeme, je daný jeho potenciální rizikovostí. Na základě zjištěných skutečností opakujeme ošetření nebo zvolíme zásah jiný. Nezapomínáme ani na pravidelnou revize bezpečnostních vazeb. 5.1 Řezy stromů Toto základní arboristické opatření je zaměřené na zlepšení poměrů v koruně stromu. Řezem především upravujeme architekturu (výstavbu) koruny daného jedince. DOBA ŘEZU S výjimkou bezpečnostního řezu (odstraňujeme především odumřelé větve) doporučujeme provádět zásah ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na poškození, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. Výjimkou jsou razantnější redukční řezy, tvarové řezy a řezy výchovné, které provádíme nejlépe v předjaří. ROZSAH A ZPŮSOB ŘEZU Při zásahu nesmí být odstraněno příliš velké množství živých větví (maximálně 10 až 20%). Při větším úbytku asimilačního aparátu strom reaguje nekontrolovanou tvorbou velkého množství náhradních výhonů tzv. vlků. Razantnější zásahy jsou možné u jedinců s výrazně narušenou stabilitou, nebo u řezů tvarových (např. řez na hlavu). Řez provádíme ve velké většině případů stromolezeckou technologií práce z lana, která je pro stromy nejšetrnější. 14

15 ZAPĚSTOVÁNÍ KORUNY MLADÉHO STROMU Tento typ řezu je navržen u jedinců prvních dvou věkových stadií. Jedná se o nejdůležitější druh řezu, který výrazným způsobem ovlivní vývoj daného jedince. Jednotlivé zásahy nesmí být příliš radikální, aby nedošlo k nevhodné reakci ošetřovaného jedince (tvorba vlků). Proto zásah raději volíme mírnější a opakujeme jej. Výsledkem těchto zásahů by měl být mladý jedinec s vhodně vytvořenou korunou, bez výskytu růstových defektů. Pokud toho nelze tímto řezem docílit, je lepší nevhodný stromek odstranit a nahradit ho novou výsadbou. Majitel stromu se tak vyhne v budoucnu neúměrně vysokým nákladům spojeným s ošetřováním resp. statickým zajištěním tohoto jedince. Pokud to situace vyžaduje, je potřeba u stromu postupnými zásahy zapěstovat korunu tak, aby byl do budoucna zabezpečen dostatečný podjezdný, případně podchodný profil. ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ A ZDRAVOTNÍ ŘEZ Zdravotní řez je komplexní opatření zaměřené, kromě zlepšení provozní bezpečnosti, především na zlepšení poměrů v koruně ošetřovaného jedince. V rámci zdravotního řezu z koruny ošetřovaného stromu odstraňujeme všechny odumřelé a odumírající větve, dále odstraňujeme nebo postupně redukujeme větve nadměrně zahušťující korunu, větve v souběhu, kodominantní výhony, větve s tlakovým větvením a poškozené neperspektivní větve. Jednodušší varianta - základní zdravotní řez má cíle i zásady stejné, ale týká se zpravidla větví o průměru 3 cm a více. REDUKČNÍ ŘEZ Tímto řezem redukujeme části koruny kolidující s budovami, nebo jinými objekty. Při symetrizaci výrazně nepravidelné koruny zmenšíme namáhání kmene v torzy. Redukčním sesazovací řez lze realizovat pouze u vybraných taxonů (pyramidální topoly, stromovité vrby) za účelem jejich zmlazení a rovněž stabilizace. U stromů, u kterých došlo k poklesu fyziologické aktivity v periferních částech koruny (malformace, zasychání konců větví) se obvodovou redukcí jedinec jednak stabilizuje (zmenšení náporové plochy, snížení těžiště) a rovněž se podpoří regenerace ve spodních částech koruny a na kmeni. Tento zásah volíme u senescentních přirozeně zestárlých stromů, u stromů předčasně zestárlých na exponovaných lokalitách nebo u stromů, u kterých předpokládáme poškození části kořenového systému. Nelze ho naopak aplikovat u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, to by byla fatální technologická chyba. Všechny stromy budou ošetřeny přírodě blízkým způsobem. V rámci tohoto způsobu ošetření je do stromu zasahováno způsobem, který co nejvíce následuje přirozené procesy probíhající při jeho vývoji a stárnutí. Uvedené procesy jsou navrženými zásahy pouze urychlovány. To aby se předešlo rozpadu a následnému nezvratnému zániku stromů, při kterém by navíc bylo nad únosnou míru ohroženo okolí předmětných jedinců. U nejmladších jedinců byl navrženo zapěstování korun, u dospívajících a dospělých stromů s primárními korunami bez příznaků senescence bude proveden základní zdravotní řez. U ostatních stromů vzhledem k jejich pokročilému fyziologickému stáří je situace odlišná. Když se zastaví zabírání prostoru délkovým přírůstem v koruně, koruna se zaobluje, projevuje se ztráta vitality v periferních oblastech (výskyt malformací, zmenšování velikosti listů, intenzivní prosychání atd.). Následně dochází k regeneraci (iniciaci zmlazovacích procesů) ve spodních částech koruny a na kmeni, kterou se strom snaží zkrátit transportní dráhy a nahradit chybějící listový aparát. Postupně se tedy aktivní asimilační aparát přesunuje z obvodu koruny do jejího vnitřku, případně na kmen (bujně rostoucí výhony vznikající ze spících pupenů). Dále se spolu s odumíráním kořenů začíná stále dynamičtěji projevovat kolonizace stromu dřevními houbami - postupně vznikají dutiny. Dochází ke snižování koruny, aktivní 15

16 komunikace mezi kořeny a asimilačním aparátem probíhá pouze ve spodní části koruny a kmene. S pokračujícím procesem senescence dochází až k fragmentaci kmene na samostatném části, které spolu časem mohou zcela ztratit spojení. Při ošetřování těchto senescentních stromů je tedy nutné respektovat řadu specifik. Zásah se zaměřuje na následující: Obvodová redukce koruny Cílem postupné redukce korun je zmenšení náporové plochy vystavené působení nepříznivých činitelů prostředí (hlavně větru), tak aby byla zlepšena stabilita a tím pádem i provozní bezpečnost ošetřovaného stromu. Rovněž se šetrnou redukcí odlehčí kosterní větve a sníží těžiště stromu. Musíme totiž vycházet z faktu, že nosná pletiva jsou oslabeny rozkladnými procesy dřevních hub. Minimalizujeme tak riziko případného vývratu či rozlamování korun. Odebrání málo aktivních obvodových partií rovněž podpoří regeneraci a zajistí větší přísun světla dovnitř koruny (aktivizuje se tvorba výhonů ze spících pupenů). Ponechání nově vznikajících výhonů ve spodní části koruny V současnosti se již tvořící obrost ve spodních partiích koruny a na kmeni je nutné zachovat a naopak podpořit. Je to pro strom z energetického hlediska zásadní část koruny, kde tvoří většinu asimilátů potřebných pro svůj další růst. Podobně jako u řezu výchovného se odstraní pouze malá část neperspektivních mladých výhonů. Přítomnost odumřelých větví U přirozeně zestárlých stromů dotvářejí suché větve v jejich korunách přirozený vzhled a rovněž jsou nepostradatelným biotopem pro nejrůznější organismy (bezobratlý, houby atd.). V místech, kde to je z hlediska provozní bezpečnosti možné, bude stabilní mrtvé dřevo míře ponecháno. Redukce = postupné zmenšování korun by podobně, jak je tomu při přirozeném procesu stárnutí, měla probíhat postupně, v několika krocích. Optimální intenzita při jednotlivých etapách je 20, maximálně však 30%. K silnější redukci lze přistoupit pouze v případě, že jsou vážně narušeny statické poměry stromu a jeho stabilizace nelze zajistit jinak. Zásahy navržené v rámci tohoto projektu představují u některých dřevin první, u mnoha již několikátou etapu dlouhodobé péče o tyto hodnotné senescentními stromy. V budoucnu je nutné zásahy opakovat, nejlépe v pěti až sedmiletých intervalech, a to v souladu s jejich přirozeným vývojem. Po provedené první etapě obvodových redukcí korun by měly následovat další 2 až 3 etapy. 5.2 Instalace vazeb Instalací vazby do koruny stromu zlepšujeme statické poměry daného jedince, zabráníme tak možnému rozlomení koruny. Vazby instalujeme většinou u stromů, u kterých se vlivem nevhodné nebo absentující výchovy v minulosti, vyskytuje závažný růstový defekt tzv. tlaková vidlice, a tuto již nelze eliminovat řezem. Pokud vlivem tlakové vidlice v místě hlavního větvení kmene hrozí rozlomení koruny konkrétního jedince, použijeme pro zabezpečení koruny nepředepjatou pružnou vazbu vyrobenou ze syntetických materiálů. Předejdeme tak nevratnému poškození daného stromu a současně zlepšíme jeho provozní bezpečnost. V případě, že tlaková vidlice je již nestabilní (v souběhu se vyskytuje hniloba nebo trhlina), ale chceme strom zachovat co možná nejdéle, použijeme předepjatou pevnou vazbou vrtanou. Protože vazby ze syntetických materiálu nesmí být vystavovány permanentnímu zatížení, používáme pro pevné vazby prvky vyrobené z oceli. I když se jedná o vazbu primárně destruktivní, její negativní působení na jedince do budoucna je minimální. Vrtaná 16

17 vazba je sice finančně mírně nákladnějším druhem vazby, ovšem vzhledem k její životnosti, která se udává až na 50 let oproti 5 rokům u pružné vazby, se ve výsledku jedná o značnou úsporu finančních prostředků. Navíc představuje dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení. U stromů s nestabilním větvením, u kterých lze předpokládat infekci dřevní houbou v místě plánovaného instalování vazby, se použije předepjatá pevná podkladnicová vazba. Tato vazba je podobně jako vazba pružná náchylná k zarůstání (vážné sekundární poškození stromu). Při zajišťování vysokých rozsoch se vazba může instalovat i jako dvojúrovňová. V případě, že ve spodní úrovni se jedná o vazbu pevnou a v horní úrovni o vazbu pružnou, mluvíme o vazbě kombinované. 5.3 Kácení stromů Ke kácení bývají navrženy stromy odumírající, s rozsáhlým poškozením či souběhem defektů, s rozsáhlým narušením kořenového systému a stromy neperspektivní. V případě, že ve vzdálenosti menší než dvojnásobek výšky stromu se nachází objekt, který by mohl být padajícím stromem, nebo jeho částí zasažen, nebo se v tomto prostoru pohybují cizí osoby, mluvíme o rizikovém kácení ve ztížených podmínkách. 5.4 Výsadby Do proluk v rámci aleje (stávajících i nově vzniklých po odstraněných dřevinách) bude dosazeno 10 ks nových dřevin. Úspěch výsadby začíná již volbou vhodných dřevin pro budoucí stanoviště. Je potřeba zohlednit zejména zeměpisnou polohu, nadmořskou výšku a půdní podmínky. Důležitý je zdravotní stav dřevin, správně zapěstovaná koruna a pevný, prokořeněný zemní bal. U ovocných dřevin, vysazovaných jako prostokořené, musí být kořenový systém dostatečné rozvětvený s hustým kořenovým vlášením. Balové a prostokořené dřeviny se sázejí v jarním a podzimním období. V průběhu vegetace je to méně vhodné, ale lze použít dřeviny kontejnerované. Výsadbová jáma musí být minimálně 1,5 x větší, optimálně 3-5 x větší, než zemní bal dřeviny. Výsadbovou jámu prolejeme min. 50 l vody, abychom zjistili, zda se voda dostatečně vsakuje. Pokud tomu tak není, je potřeba zkypřit dno jámy, případně nainstalovat drenážní vrstvu. Pokud se jedná o výsadbu uličního stromořadí a jsou v blízkosti inženýrské sítě, instalujeme protikořenovou folii Rootcontrol. Výsadba stromu do spodní vrstvy (60%) bude použita minerální směs pro výsadbu stromořadí ve složení: podorničí, písek, štěrk frakce 8/16 mm, vermikulit. Tento substrát bude bez obsahu organických látek. Do horní vrstvy (30%) bude použita vegetační směs pro výsadbu stromořadí ve složení: ornice středně těžká, kompost, písek, štěrk frakce 8/16 mm, vermikulit. Jako mulčovací vrstva se u uličního stromořadí používá hrubé kamenivo, u stromů na volných plochách, mulčovací borka, případně dřevní štěpka. Při výsadbě ovocných dřevin převážně postačuje 50% výměna zeminy ve výsadbové jámě s použitím zahradního substrátu. 17

18 U ovocných dřevin prostokořených zastřihneme veškeré kořeny tak, aby bylo na řezu patrné bílé kambium. Do výsadbové jámy sypeme substrát a lijeme vodu, tak abychom vytvořili řídkou kaši. Do ní kořeny stromku ponoříme a zatřeseme s ním ve vertikálním směru, aby kaše dokonale obalila všechny kořeny a nevznikly vzduchové kapsy. Hloubka zasazení stromu musí být totožná tak jak rostl ve školce, tj. do úrovně kořenového krčku. Dřeviny přihnojíme 6 tabletami hnojiva Silvamix forte. Dosypáváme substrát a dobře jej průběžně utužíme. V uličních stromořadích, tj. v místech s nedostatkem přirozené půdní vlhkosti, instalujeme závlahovou a drenážní sondu, sloužící k dodávce vody do kořenové zóny dřeviny. Musí být však opatřena víčkem, zamezujícím vysychání. Po výsadbě dřeviny vydatně zavlažíme. Dle velikosti stromu a výsadbové jámy, l/strom. Kotvení dřeviny vzrostlé dřeviny kotvíme za účelem jejich stability v prvních letech růstu na stanovišti. Zamezí se tím poškození nadzemní části, ať již klimatickými vlivy nebo působením člověka. Současně se tím zajistí kořenový systém proti pohybu, což má za následek lepší prokořeňování dřeviny. Kotvení bývá zpravidla nadzemní, kdy instalujeme 3 kůly o délce 2,5 m, spojených podélnými příčkami a strom fixujeme úvazky. Kmen stromu obalujeme buď jutovým pásem ve dvou vrstvách nebo rákosovou rohoží. Tím ochráníme kmen stromu od sluneční spály a růstu kmenového obrostu. Úprava koruny stromu u dřevin provádíme tzv. povýsadbovou úpravu korunu stromu, kdy odstraníme případné zlomené a konkurenční výhony, částečně redukujeme listovou výparnou plochu a v neposlední řadě zakládáme korunu pro její zdárný vývoj. 18

19 6 Plán péče Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou současně se zajištěním provozní bezpečnosti v okolí dřevin je dlouhodobá stabilizace a zachování tohoto velice cenného vegetačního prvku v krajině. 6.1 Identifikace rizik V současnosti je třeba řešit především tyto problémy: rozsáhlá hniloba, narušená větvení: u četnýchh jedinců došlo ke značnému rozvoji hniloby, koruny se postupně rozpadají (vylomené tlakové vidlice, odlomené kosterní větve, mohutné zlomy). Provozní bezpečnost v těchto místech je na havarijní či kritické úrovni. Z důvodu stabilizace a zachování dřevin je často nutná radikální redukce korun, v některých případech budou instalovány bezpečnostní vazby. prosychání korun od periferie: k tomu dochází buď v souvislosti s fyziologickým stářím dřevin (přirozený vývoj) nebo díky zásahu do kořenového systému (některé dřeviny u vjezdů k domům). V nejvyšších partiích korun se vyskytuje značné množství silných suchých větví, provozní bezpečnost v těchto místech je na kritické úrovni. Tento stav je opět možné vyřešit obvodovými redukcemi. Tím navíc dojde k podpoře vitality a vytvoření koruny v nižších partiích takto ošetřených dřevin. Stabilní suché dřevo v místech, kde to bude možné, bude ponecháno (přírodě blízký vzhled, nika pro nejrůznější organismy). staré, nefunkční, poškozené pružné vazby: v korunách četných dřevin byly zjištěny v minulosti instalované pružné vazby. Všechny jsou v současnosti nefunkční, v některých případech mohou naopak stromy destabilizovat. Budou odstraněny a u dřevin, které nebudou stabilizovány výraznější obvodovou redukcí, dojde k založení vazeb nových (pružných či vrtaných). poškozené výsadby: několik nových výsadeb má rozsáhlá poškození kmínků, která se již nezhojí, stromy jsou do budoucna neperspektivní (korní spála, mechanické poškození). Stromky je třeba vyměnit. 6.2 Kategorizace navržených zásahů Z hlediska další péče můžeme hodnocené lokality rozdělit do následujících skupin: a) Stromy k ošetření havarijní dřeviny je nutné ošetřit do nejdříve, hrozí nebezpečí z prodlení!!! U ostatních dřevin doporučujeme postupovat dle stanovených naléhavostí aktuálnost zásahů na základě provozní bezpečnosti dřeviny. b) Stromy ke kácení havarijní stromy je nutné pokácet co nejdříve, hrozí nebezpečí z prodlení (rozsáhlá hniloba báze a kořenů). Kácení ostatních dřevin je možné provést v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. v období vegetačního klidu. c) Výsadby: Součástí péče o vegetační prvky pro jejich zachování do budoucna jsou dosadby. V místě stávajících proluk i odstraněných stromů bude vysazeno 10 ks lípy velkolisté (Tilia platyphyllos SCOP.), o obvodu kmínku 8-10 cm, s balem. Tyto práce je možno realizovat v jarním či podzimním období. 19

20 Rozdělení dle navrhovaných zásahů souhrnně pro celou alej ukazuje následující tabulka: druh zásahu počet jedinců % bez zásahu 1 0,69 základní zdravotní řez 45 31,03 obvodová redukce 49 33,79 základní zdravotní řez zapěstování koruny mladých stromů 38 26,21 kácení 6 4,14 dosadba 10 6,90 bezpečnostní vazby 9 6,21 odstranění bezpečnostních vazeb 14 9,66 Tabulka 5: Rozdělení dle navrženého zásahu Všechny práce budou provedeny v jedné etapě rok Interval opakování navržených zásahů: Udržovací řezy: 3-5 let Životnost pružných vazeb: 5-10 let Životnost vrtaných vazeb: cca 50 let Kontrola vazeb: každoročně 20

21 7 Závěr Hodnocená Lomikarova (Trhanovská) alej představuje vysoce hodnotnou část krajiny s důležitou ekologickou, estetickou, kulturní a historickou funkcí. Díky nedostatečné péči je v lokalitě značné množství starých cenných dřevin v kritickém či dokonce havarijním stavu. Vzhledem k růstu stromů v blízkosti komunikace je provozní bezpečnost často na kritické až havarijní úrovni! U části dřevin byly v minulosti poprvé provedeny obvodové redukce korun. V současnosti můžeme konstatovat, že reakce na tento typ zásahu je velice dobrá. Nedošlo však k ošetření všech dřevin, v korunách mnohých se vyskytují silné suché větve, v některých případech odumírají celé vrcholové partie. Najdeme zde i poškození kořenů, podélné praskliny kmene, dřevní houby na bázi. Provedení navrhovaných zásahu (přechod od zdravotních řezů k přírodě blízkým obvodovým redukcím) je nutné pro podpoření vitality dřevin a v četných případech pro samotné zachování konkrétního stromu na stanovišti jako součásti konkrétního vegetačního prvku. Po provedeném zásahu budou mít stromy ještě dlouhodobou perspektivu a budou plnit všechny své výše uvedené funkce. Zvolenými zásahy bude podpořen přirozený vývoj vegetačního prvku. Odstraněním náletových dřevin a tím umožnění nerušeného vývoje stromů v aleji v kombinaci s dosadbami proluk bude zajištěna kontinuální existence tohoto vegetačního prvku do budoucna. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě. Pro zajištění dlouhodobého efektu provedeného zásahu jsou v některých případech použity rigidní vazby (vrtané) s prodlouženou životností oproti vazbám pružným, v případě, že se u stromu v nejbližších letech počítá s redukcí koruny, budou použity vazby pružné. Provedenými zásahy a stanovením dlouhodobě udržitelného managementu lokality dojde k nastartování systému údržby do budoucna a stabilizaci tohoto cenného dřevinného vegetačního prvku. Provedení zásahů je velice naléhavé, hrozí a v současnosti již i postupně dochází k rozpadu nejstarších a zároveň nejcennějších jedinců. Zachování aleje v plné funkčnosti jako dominanty krajiny je rozpadem nejhodnotnějších jedinců významně ohroženo!!! Hlavním atributem a současně předpokladem ekologické hodnoty prvků rozptýlené zeleně v krajině je relativní neměnnost povahy jejich ekologických vazeb a vztahů v čase a to i za působení destabilizujících činitelů. Tento přínos je zvýšen přírodně blízkým ošetřením většiny dřevin. Hodnocená lokalita představuje vysoce hodnotnou část krajiny s důležitou ekologickou, estetickou a kulturní funkcí. Z daleka viditelná památná alej se významně podílí na utváření krajinného rázu v této oblasti, vzhledem ke svému umístění (uprostřed zemědělských ploch) tvoří významnou krajinnou dominantu. Neméně důležitá je jejich kulturní hodnota a historická hodnota. Zvolenými zásahy bude podpořen přirozený vývoj hodnoceného vegetačního prvku. Díky přírodě blízkému způsobu ošetření s ponecháním maximálního množství mrtvého dřeva slouží stromořadí jako významná nika pro život četných rostlin a živočichů v okolní zemědělské krajině, je podporována biodiverzita a ekologická stabilita krajiny. 21