Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Diskriminace v multikulturním světě se zřetelem k pozitivní diskriminaci. Jan Čtvrtníček Bakalářská práce 2012

2

3

4 Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pustiměři dne Jan Čtvrtníček

5 Poděkování: Velice rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Iloně Moravcové, Ph.D. za její věcné připomínky, za její velikou ochotu a obětavou pomoc a v neposlední řadě za odborné vedení.

6 Anotace: Bakalářská práce je věnována diskriminační problematice, přičemž stěžejním tématem je pozitivní diskriminace (afirmativní akce). Na začátku práce se věnuji diskriminaci obecně a také antidiskriminační legislativě. Stěžejní část bakalářské práce je zaměřena na pozitivní diskriminaci v rovinně obecné i v rovinně konkrétní (afirmativní akce v multikulturním světě). Nedílnou součástí práce je praktická část skládající se z výzkumného šetření zaměřeného na afirmativní akci v akademickém prostředí v USA. Klíčová slova: Diskriminace, antidiskriminační legislativa, pozitivní diskriminace, afirmativní akce, afirmativní akce v multikulturním světě.

7 Title: Discrimination in the Multicultural World with regard to Positive Discrimination. Annotation: This bachelor thesis deals with the issue of discrimination, where the central issue is positive discrimination (affirmative action). At the beginning of the bachelor thesis, I devote to discrimination in general and anti-discrimination legislative too. The main part of the thesis is focused on positive discrimination in general level and in specific level (affirmative action in the multicultural world). An integral part of this thesis is the practical part consisting of the research focused on the affirmative action in academic milieu in the United States of America. Keywords: Discrimination, Anti-discrimination Legislative, Positive Discrimination, Affirmative Action, Affirmative Action in the Multicultural World.

8 Obsah 1. Úvod Diskriminace Předsudky a stereotypy Pojem Diskriminace Druhy diskriminace Nepřímá a přímá diskriminace Negativní a pozitivní diskriminace Obtěžování Pokyn k diskriminaci Navádění k diskriminaci Vícenásobná diskriminace Pronásledování Diskriminační důvody Antidiskriminační legislativa Vnitrostátní legislativní dokumenty zaměřené na rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon zákon 198/ 2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací Zákoník práce Zákon č. 262/ 2006 Sb Zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/ 2004 Sb Služební zákon zákon č. 218/ 2002 Sb Občanský soudní řád zákon č. 99/ 1963 Sb Zákon o přestupcích zákon č. 200/ 1990 Sb Mezinárodní dokumenty antidiskriminační legislativy Organizace spojených národů Rada Evropy Mezinárodní organizace práce Evropská unie Pozitivní diskriminace Afirmativní akce... 28

9 4. 2 Afirmativní akce ve Spojených státech amerických Soudní rozhodnutí zaměřená na afirmativní akci ve Spojených státech amerických Afirmativní akce v multikulturním světě Afirmativní akce v Indii Afirmativní akce v Malajsii Afirmativní akce na Srí Lance Afirmativní akce v Nigérii Analýza kazuistik zaměřených na přítomnost afirmativní akce v multikulturní společnosti Závěr Seznam použité literatury a zdrojů... 53

10 1. Úvod Tématika diskriminace je neustále probírána, ať již v médiích či v různých sociálních skupinách. Nejčastěji se setkáváme s rasovou diskriminací a diskriminací z hlediska pohlaví. Tato bakalářská práce se zaměřuje spíše na méně známou, velice kontroverzní, ve světě velice diskutovanou diskriminaci pozitivní diskriminaci. V prvé řadě, než se v této práci rozebírá pozitivní diskriminace, musí být objasněno, co to vlastně diskriminace je a jak je legislativně ošetřena. Podstatou práce je seznámení s problematikou pozitivní diskriminace v obecné rovině i v rovině konkrétní. I když je pozitivní diskriminace realizována v desítkách států na celém světě, dokonce i v České republice, není zde vytvořená žádná základna odborné literatury týkající se pozitivní diskriminace (afirmativních akcí). V České republice je v dnešní době pozitivní diskriminace realizována spíše k narovnání genderových rozdílů, pravidelně jsou na internetu k dispozici různé závěry jednotlivých pozitivních akcí. Širší společnost ovšem nemá o problematice pozitivní diskriminace skoro žádné povědomí. Hlavním cílem bakalářské práce je zkoumání projevů pozitivní diskriminace resp. afirmativní akce v obecné rovině a v rámci několika států Indie, Malajsie, Srí Lanka, Nigérie a Spojené státy americké. Jedním z dalších cílů je obohatit vědecké práce v České Republice o práci, která se zabývá diskriminací s velkým důrazem na pozitivní diskriminaci. Tato problematika není v České Republice dostatečně zpracována, dokonce nebyla vydána kniha, napsaná v českém jazyce, zabývající se komplexně pozitivní diskriminací. Prací bakalářských či diplomových bylo napsáno na téma pozitivní diskriminace jen minimum jednotky - desítky, což je podle mě v rámci všech kvalifikačních prací nízké číslo. A pokud se nějaká závěrečná práce věnuje pozitivní diskriminaci, snaží se popsat pozitivní diskriminaci Romů v ČR. Cílem je tedy i poskytnutí informací o pozitivní diskriminace odborné veřejnosti. Cílem je také poukázat na jednotlivé projevy pozitivní diskriminace v analýze tří případových studií, a pomocí těchto projevů potvrdit přítomnost pozitivní diskriminace v multikulturním světě. 10

11 Základní metodou využívanou v této bakalářské práci je analýza českých a cizojazyčných odborných textů, dále je velice důležitá analýza různých zákonů a mezinárodních legislativních dokumentů. Hlavní metodou výzkumného šetření je analýzy a komparace případových studií. Moje motivace k výběru tématu spočívala hlavně v tom, že i když je pozitivní diskriminace v dnešní době i ve 20. století velice aktuálním tématem, není mu věnována zdaleka taková pozornost, která by tématu náležela. Práce zasahuje do oblasti multikulturalismu, multikulturní výchovy, sociální psychologie, sociální politiky, sociologie, antropologie a také právní nauky. 11

12 2. Diskriminace Než se začnu zabývat konkrétně pozitivní diskriminací, je zcela nutné seznámit se základními pojmy týkající se diskriminace obecně. S diskriminací se nerozlučitelně pojí pojmy předsudky a stereotypy. Vzhledem k účelu bakalářské práce (zájem o pozitivní diskriminaci) nám zcela postačuje uvedené rozdělení druhů diskriminace. V této kapitole se také velice stručně zabývám diskriminačními důvody. Z masových médií se k nám téměř denně dostávají informace týkající se diskriminace, ale to především diskriminace rasové. Diskriminace pozitivní není v médiích rozebírána téměř vůbec Předsudky a stereotypy Předsudky a stereotypy považujeme za představy a názory, které chová určitá skupina lidí ke skupině druhé nebo k sobě samé. Josef Výrost 1 popisuje stereotypy jako soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že jsou vlastní určité skupině lidí. Stereotypy jsou sdílené představy a názory tzn., že je více jedinců schopno připsat jednotlivých stereotypy určité skupině lidí. Thomas Hylland Eriksen považuje stereotypy za: zjednodušené popisy kulturních rysů jiných skupin, o jejichž existenci je klasifikující skupina přesvědčena 2. Každý z nás zná mnoho stereotypů vzhledem k jednotlivým národům, např. Francouzi jsou galantní nebo Italové hluční, apod. Stereotypy můžeme rozdělit na heterostereotypy, což jsou představy ohledně jiných národů, autostereotypy, které jsou představy o vlastním národě. Předsudky i stereotypy jsou každodenní součástí našeho života, je velice těžké se vyvarovat uplatňování jejich různých typů. Někteří odborníci mezi těmito pojmy nerozlišují, ale existují i odborníci, kteří předsudkům dodávají negativní atribut a stereotypům neutrální či pozitivní atribut. 1 VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. (EDS.). Sociální psychologie. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN s ERIKSEN, H. Thomas. Sociální a kulturní antropologie: Příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

13 2. 2. Pojem diskriminace Hovoříme-li o diskriminaci, máme na mysli znevýhodnění jednotlivce nebo určité skupiny lidí na základě diskriminačních důvodů oproti někomu jinému. Z předchozího tvrzení vyplývá, že se pojem diskriminace používá nejčastěji v negativním významu. 3 Slovo pochází z latinského discriminare rozdělovat, rozlišovat. V rámci legislativy ČR není diskriminace jednotně definována. S konkrétními definicemi se setkáváme v jednotlivých úsecích práva 4. Definice diskriminace: - Rozlišování poškozujícího někoho, neuznávání jeho rovnosti a jinými, popírání nebo omezování práv určité kategorii obyvatelstva nebo určitým státům, mezinárodním organizacím apod. 5 - Diskriminace je založena na nerovném rozdělení zdrojů a příležitostí. 6 Co je a co není diskriminace? Inzerát v novinách se zněním hledám asistentku produktového ředitele, je již diskriminací na základě pohlaví, ovšem existuje i výjimka. Pokud jsou v daném čase v platnosti nařízení týkající se politiky pozitivních akcí zaměřené na genderovou problematiku, o diskriminaci se nemusí jednat. O diskriminaci se jedná, pokud Vás majitel nechce pustit do restaurace na základě pleti, ale ne, pokud Vás majitel nepustí kvůli tomu, že jste před restaurací značně podnapilí poškodil fasádu restaurace. 7 3 V této práci věnuji větší pozornost diskriminaci v pozitivním významu tzv. pozitivní diskriminaci. 4 Resp. v jednotlivých pramenech práva Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti, aj. Viz. Kap. 3. Antidiskriminační legislativa. 5 KLIMEŠ, L. Slovník cizích slov. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s ISBN CELIBERTI, L. Discrimination and Intolerance In FISHER, J., PONNIAH, T. Another World is Possible. 2. Vyd. Londýn: ZedBooks Ltd, 2003, s ISBN-13: Více k problematice diskriminační chování např. v BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z.(EDS.) Rovnost a diskriminace. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 471s. ISBN nebo KOLDINSKÁ, K. Gender a sociální právo. Rovnost mezi muži a ženami v sociálně právních souvislostech. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, ISBN

14 2. 3. Druhy diskriminace Nepřímá a přímá diskriminace 8 V zásadě můžeme mluvit o přímé diskriminaci tehdy, když můžeme dokázat, že s námi bylo zacházeno méně příznivě, než by bylo zacházeno s jinou osobou, která se ovšem nevyznačuje diskriminačním důvodem. 9 Nepřímá diskriminace je složitější oproti předchozí formě. Nepřímou diskriminaci bych rád vysvětlil na jednoduchém příkladu. V azylovém domě se rozhodnou vařit výhradně českou kuchyni toto je na první pohled neutrální rozhodnutí, ovšem například muslimské menšině nedovoluje náboženství jíst vepřové maso, pro tuto skupinu je to faktor znevýhodňující, diskriminační Negativní a pozitivní diskriminace Již samostatný pojem pozitivní diskriminace je velice problematické vyjasnit. Pozitivní diskriminace není zrovna nejpřesnější pojem, ale nejlépe se v rámci české společnosti uchytil. Můžeme se setkat dále s českými ekvivalenty afirmativní akce, pozitivní akce, politika pozitivních akcí, vyrovnávací akce, vyrovnávací opatření, pozitivní opatření, obrácená diskriminace, reverzní diskriminace 11 Afirmativní akci můžeme považovat za úmyslné zvýhodnění části obyvatelstva (majoritní i minoritní) na úkor zbylé části společnosti. Pozitivní opatření můžeme ospravedlnit možností vytvoření rovnosti příležitostí, ale vždy, když někomu dáme nějakou výhodu, musí logicky pro někoho vzniknout nějaká nevýhoda. Častým důvodem, proč se vláda rozhodne zavést politiku pozitivních akcí, je zlepšení ekonomické situace nějakým způsobem znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Hlavní způsoby jak zlepšit ekonomickou situaci diskriminované skupiny je zajištění této skupině přístupu ke vzdělání, přístupu k pracovním příležitostem, přístupu k finančním prostředkům pomocí 8 Podrobně je téma rozebráno: KÜHN, Z. Diskriminace v teoretickém a srovnávacím kontextu in v BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z.(EDS.) Rovnost a diskriminace. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 471s. ISBN U přímé diskriminace musíme dokázat tzv. disciminatory intent (diskriminační úmysl), i když v právní praxi většinou dokazujeme nediskriminační úmysl. 10 Volně podle FALTOVÁ, M., ZUNT, T. Malý průvodce diskriminační problematikou[online]. Český Krumlov: Informační centrum občanského sektoru ICOS Český Krumlov, 2008, [cit ]. Dostupný z WWW:< s Problematikou překladu pojmu Affirmative Action se v České republice zabývá sociolog Tomáš Kamín. 14

15 konkrétních pozitivních opatření. Bobek 12 považuje za hlavní argumenty pro ospravedlnění pozitivní diskriminace: náprava předchozích křivd (afirmativní akce je uplatňována na jednotlivce či skupiny, které byly v minulosti podrobeny negativní diskriminaci); redistribuce statků; větší sociální soudržnost, snižování společenského napětí; větší reprezentace menšinových skupin. Negativní diskriminace je přesným opakem pozitivní diskriminace. V důsledku negativní diskriminace dochází k omezovaní jednotlivce nebo určité skupiny, proto je většinou ošetřena právními normami Obtěžování Obtěžování je nějakým způsobem urážlivé chování související s některým základním diskriminačním důvodem 13. Toto chování je nevhodné, nepříjemné, nepřátelské. Obtěžování můžeme také považovat za chování, které vede ke snížení lidské důstojnosti. Při obtěžování není třeba hledat komparátora (referenční osobu). 14 Za obtěžování můžeme považovat: šíření pomluv s úmyslem zdiskreditovat svého kolegu, sexuální narážky na kolegy atd. Další formy obtěžování: - Sexuální obtěžování (Sexual Harrassment) 15 - Mobbing 16 - Bossing Volně podle BOBEK, M. Rovnost jako právní problém. S in v BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z.(EDS.) Rovnost a diskriminace. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 471s. ISBN Viz. Kap Diskriminační důvody. 14 Komparátor je druhá osoba, se kterou se srovnává osoba, která byla vystavena nějakému diskriminačnímu chování. Komparátor nám tedy pomáhá určit standardní situaci, standardní zacházení. U přímé diskriminace je nutné najít osobu komparátora. 15 Nežádoucí sexuální chování, které například snižuje důstojnost. Forma může být psychická a fyzická, verbální a neverbální. 16 Forma obtěžování na pracovišti teror na pracovišti. 17 Bossing můžeme považovat za podtyp Mobbingu. Jedná se tedy o šikanu na pracovišti z pozice vedoucího pracovníka. 15

16 Pokyn k diskriminaci Pokyn k diskriminaci je využití podřízeného k diskriminaci jednotlivce či skupiny lidí. Jako příklad mohu uvést ředitel restauračního řetězce vydá pokyn svému personálnímu manažerovi, aby nepřijímal například nikoho z afroamerické menšiny Navádění k diskriminaci Rozdíl oproti pokynu k diskriminaci shledáváme u navádění k diskriminaci v tom, že zde nemáme vztah nadřízenosti a podřízenosti. Navádějící přesvědčuje druhou osobu, aby diskriminovala třetí osobu Vícenásobná diskriminace 18 Důkazem, že je problematika diskriminace stále velice aktuální, je skutečnost, že si multikulturní společnost již nevystačí s rozlišením přímé a nepřímé diskriminace, ale již od 80. a 90. let 20. stol. vytváří nové formy diskriminace. Začali se totiž objevovat případy, kdy nebylo jednoduché určit na základě, kterého diskriminačního důvodu k diskriminaci dochází, tudíž bylo vytvořeno zázemí pro vznik vícenásobné diskriminace. Dne 2. února 2011 zveřejnila agentura FRA 19 výsledky prvního výzkumného šetření týkajícího se vícenásobné diskriminace. Toto šetření dochází k výsledku, že pro menšiny, které jsou viditelné 20 (Romové, africké menšiny), existuje vyšší pravděpodobnost, že budou čelit vícenásobné diskriminaci. V celé EU provedla agentura FRA výzkumné šetření o rozsahu respondentů. Bylo prokázáno, že u etnických minorit je průměrně pětkrát vyšší pravděpodobnosti setkání se s vícenásobnou diskriminací. 18 Termín Multiple Discrimination je velice těžké přesně zachytit českým ekvivalentem. Nejvíce se užívá pojmu vícenásobná diskriminace, nicméně se můžeme setkat i s překladem vícedůvodová diskriminace. 19 European Union Agency for Fundamental Rights Agentura Evropské unie pro základní práva. 20 Menšiny, které se odlišují od příslušníků majoritní populace, tím jak vypadají. 21 Více in Tisková zpráva agentury FRA [online] < nebo EU-MIDIS Zaměřeno na údaje 5: Vícenásobná diskriminace (únor 2011). 22 Volně podle Tisková zpráva agentury FRA [online], Vídeň, 2. února 2011, [cit ]. Dostupná z WWW: < 16

17 Pronásledování Pronásledování je vlastně nějaká forma zúčtovaní, s člověkem, na kterém jsme se v dřívější době dopustili diskriminace. Důležitým faktem je, že se oběť proti této diskriminaci bránila. 2.4 Diskriminační důvody Právo EU rozlišuje 6 základních diskriminačních důvodů: - pohlaví - věk - rasa, etnický původ - víra - sexuální orientace - zdravotní postižení 23. Další diskriminačními důvody: jazyk, politické a jiné smýšlení, sociální původ, tělesné proporce. 24 Podrobněji se diskriminačními důvody zabývám v kapitole zaměřené na platnou antidiskriminační legislativu v České Republice 25. Mnoho platných právních dokumentů pojednává čistě o diskriminaci na základě pohlaví, ovšem teoretické koncepty zabývající se diskriminací, do jisté míry i judikatura často pracují i s pojmem gender. Termín pohlaví nám rozlišuje biologické odlišnosti mezi mužem a ženou, zatímco na gender 26 má vliv socializace člověka. Gender je spojen s určitými rolemi, které byly vytvořeny v lidské společnosti během její historie. 23 Více in FALTOVÁ, M., ZUNT, T. Malý průvodce diskriminační problematikou[online]. Český Krumlov: Informační centrum občanského sektoru ICOS Český Krumlov, 2008, Dostupný z WWW:< s ; in BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN,(EDS.) Z. Rovnost a diskriminace. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 471s. Str ISBN Více in ČIŽINSKÝ, P., et al. Manuál pro pracovníky institucí, [online], Praha: Poradna pro občanství/ Občanská a lidská práva, Dostupný z WWW: < > s In Vnitrostátní legislativní dokumenty zaměřené na rovné zacházení a zákaz diskriminace. 26 Více in VALDROVÁ, J., Gender a společnost. Vysokoškolská učebnice pro nesociologické směry magisterských a bakalářských studií. 1. Vydání. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, ISBN

18 3. Antidiskriminační legislativa Jedním z cílů této bakalářské práce je seznámit s tématem antidiskriminační legislativy, přičemž je kladen důraz na aktuálnost legislativních dokumentů. Například Evropská Unie (dříve Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství) již od 70. let vydává směrnice zabývající se rovností, zákazem diskriminace, ale také směrnice týkající se rovných příležitostí. Hlavním problémem při práci na této kapitole byla hlavně skutečnost, že různé směrnice vydané později, ruší směrnice vydané v dřívější době. Jako příklad mohu uvést směrnici 2006/ 54, která zrušila směrnice Rady EU, dále směrnice Evropského parlamentu směrnice 75/117/EHS z roku 1979, 96/97/ES z roku 1996 a několik dalších 27. Jelikož byla ratifikována Lisabonská smlouva, nepoužívám v této práci pojem právo Evropského společenství, ale již právo Evropské unie. Lisabonská smlouva ruší termín Evropské společenství a zavádí termín Evropská unie Vnitrostátní legislativní dokumenty zaměřené na rovné zacházení a zákaz diskriminace V dnešní době zastává funkci shrnující a zastřešující právní normy zaměřené na rovné zacházení a zákazu diskriminace zákon č. 198/ 2009 Sb. o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací. Antidiskriminační legislativa je aplikována i v jiných právních předpisech (Zákoník práce, Služební zákon aj.). Zde se většinou několik paragrafů věnuje diskriminační problematice. V Antidiskriminačním zákoně jsou zakotveny také změny příslušných zákonů, týkajících se rovného zacházení a diskriminace. Problémem, dle mého názoru, je nesjednocená stupnice diskriminačních hledisek v rámci všech zákonů týkající se zákazu diskriminace. Možná bude zapotřebí při novelizaci zákona č. 189/ 2009 Sb. věnovat pozornost sjednocení všech diskriminačních hledisek do jedné formy. 27 Směrnicí 2006/54 se podrobněji zabývám v kapitole Evropská unie. 18

19 Antidiskriminační zákon zákon 198/ 2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací Antidiskriminační zákon implementuje požadavky EU v rámci rovného zacházení a zákazu diskriminace. 28 Hlavní cíle antidiskriminační legislativy můžeme definovat jako: zvýšení ochrany před jakoukoliv formou diskriminace vytvoření shrnujícího legislativního rámce zaměřeného na rovné zacházení a zákaz diskriminace sociální inkluze 29. Antidiskriminační zákon obsahuje 7 částí a 18 paragrafů (+ přechodná ustanovení). V části první se odkazuje na stěžejní evropské směrnice a doporučení a nadále také na Listinu základních práv a svobod. V Hlavě I. jsou určeny oblasti, kterých se diskriminační problematika dotýká např. sociální zabezpečení, vzdělání, přístup ke zbožím a službám atd. Za obrovskou výhodu považuji jednotnou definici diskriminace a zahrnutí širokého spektra diskriminačních důvodů do právní normy. Diskriminace je jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě na základě domnělého důvodu, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. 30 Antidiskriminační zákon samozřejmě nezapomíná na rozdělení přímé a nepřímé diskriminace, na diskriminační důvody, na diskriminaci v pracovně právních vztazích. Část je věnována problematice toho, co můžeme považovat za rovné zacházení, a co již můžeme definovat jako diskriminační jednání. Je nespornou výhodou, že zákon definuje sporné situace, kdy není jednoduché posoudit, zda se jedná o diskriminaci, či ne. Relativně velká část zákonu se zabývá rovnosti žen a mužů v oblasti pracovně 28 Stěžejní dokument Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci dostupný z WWW < V tomto dokumentu je obsažen právně závazný návrh pro vytvoření jednotlivých antidiskriminačních zákonů jednotlivých členských zemí. 29 Vyšší začlenění znevýhodněného jedince či skupiny do multikulturní společnosti. 30 Zákon 198/ 2009 Sb. o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací[online] ze dne , [cit ]. Dostupný z WWW:< 19

20 právních vztahů. Zcela nově objevující se pojem legitimní cíl, je určitou mírou propojen s myšlenkou afirmativní akce 31. Za diskriminaci nepovažujeme opatření, kterým je sledován legitimní cíl, pokud je toto opatření realizováno pomocí přiměřených prostředků. Hlava II. se zabývá právními prostředky ochrany před diskriminací je zde zakotveno právo se u soudů domáhat toho, aby bylo od diskriminace odstoupenou, a vzniklé diskriminační jednání odčiněno. Třetí hlava se týká přechodných ustanovení. Je zcela logické, že se v tomto zákoně pojednává o Veřejném ochránci práv. Veřejný ochránce práv zde ovšem není nijak ustanoven, ale je zde obsažena pouze změna zákona o Veřejném ochránci práv 32. Ostatní části tohoto zákona se zabývají změnou jiných zákonů 33, do kterých právě antidiskriminační zákon ustanovuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí výzkum, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty." 34 Hlavním nedostatkem antidiskriminačního zákona shledávám nedostatečné právní ošetření pozitivní diskriminace. Zákon se o termínu zmiňuje, definuju ho, ale vůbec se například nezabývá formou či realizací pozitivního opatření. I když zákon obsahuje paragraf o změně zákona o Veřejném ochránci práv, je dle mého názoru nutné, aby antidiskriminační zákon obsahoval definici Veřejného ochránce práv, rozsah jeho kompetencí a pravomocí apod. 31 Poprvé se v této práci setkáváme s pojmem Affirmative Action anglický výraz pro pozitivní diskriminaci. Afirmativní akci můžeme považovat jako systém pozitivních opatření implementovaný na skupiny podreprezentovány nebo na skupiny, kde se jedná o nápravu minulé diskriminace (vyrovnání). 32 Zákon č. 349 / 1999 Sb. 33 Zákon o pojišťovnictví, Občanský soudní řád, Zákon o pojistné smlouvě atd. 34 Zákon 198/ 2009 Sb. o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací[online] ze dne , [cit ]. Dostupný z WWW:< 20

21 Zákoník práce Zákon č. 262/ 2006 Sb. Za diskriminaci se rovněž nepovažuje dočasné opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby při příjímání zaměstnanců do pracovně právních vztahů, při odborné přípravě a příležitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnání bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení mužů a žen, pokud k takovému opatření existuje důvod spočívající v nerovnoměrném zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele však nesmí směřovat v neprospěch zaměstnance opačného pohlaví, jehož kvality jsou vyšší než kvality současně přijímaných zaměstnanců do pracovně právního vztahu. 35 Tato citace je nesmírně důležitá. Nejenže se v Zákoníku práce mluví o přesném vymezení diskriminace, ale dokonce i o pozitivní diskriminaci. Toto dočasné opatření, o kterém se zmiňuji v citaci, můžeme považovat za pozitivní opatření. Zákon nadále zakazuje přímou a nepřímou diskriminaci 36, podrobněji se zabývá tím, co za diskriminaci v rámci pracovně právních vztahů nemůžeme považovat Zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/ 2004 Sb. Na začátku tohoto právního dokumentu ( 4) se setkáváme s paragrafem o rovném zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Přímá a nepřímá diskriminace je zde opět zakázána, dále se zde zmiňují také diskriminační důvody. Antidiskriminační zákon pojednává o důvodech z hlediska rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry a světového názoru. Zákon č. 435/ 2004 Sb. uvádí navíc ještě diskriminaci založenou na základě sociálního původu, majetku, manželského a rodinného stavu, politického či jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách (politických hnutích), členství v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. 35 Zákon č. 262/2006, Zákoník práce[online] ze dne , [cit ]. Dostupný z WWW: < 36 Viz. Kap Nepřímá a přímá diskriminace. 21

22 Služební zákon zákon č. 218/ 2002 Sb. 37 Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců integruje zákaz diskriminace do služebního poměru v 80. Zákon přikazuje rovné zacházení a zákaz diskriminace ve služebním poměru, s možností obrácení se na soudní instanci. Tento zákon opět obsahuje širší výčet diskriminačních důvodů (srovnatelný se zákonem č. 435/ 2004 Sb.) Občanský soudní řád zákon č. 99/ 1963 Sb. V zákoně č. 99/ 1963 Sb. je integrován princip zákazu diskriminace v 133a. V tomto zákoně jsou diskriminační důvody vypracovány na nejvyšší úrovni. Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství v zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení Zákon o přestupcích zákon č. 200/ 1990 Sb. Zákon obsahuje část ( 49) zabývající se přestupky proti občanskému soužití. Tento paragraf se zabývá celou paletou přestupků proti občanskému soužití. Pro vymezení antidiskriminační legislativy České republiky je zcela stěžejní přestupek, kterého se dopustím tím, že způsobím jinému příslušníkovi společnosti újmu pro jeho prosince 2011 byl Zákon č. 218/2002 Služební zákon novelizován. Změny jsou ovšem nepatrné a antidiskriminační části se nedotýkají. 38 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 133a[online], [cit ]. Dostupný z WWW: < 22