Odlišný přístup Česka a Slovenska k pojetí hospodářské a fiskální politiky v EU

Transkript

1 Odlišný přístup Česka a Slovenska k pojetí hospodářské a fiskální politiky v EU Ing. Ivana Dostálová Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář 20 let samostatného Česka a Slovenska: porovnání jejich ekonomického vývoje a pozice v EU Brno, 19. dubna 2013 Projekt byl v období spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, od je v rámci udržitelnosti plně financován ze zdrojů NEWTON College, a. s.

2 Odlišný přístup se projevil zvláště ve členství v eurozóně Členství v eurozóně bylo v zásadz sadě politickým rozhodnutím, které přijaly obě vlády při p i svém m vstupu do EU a uvedly to ve svých konvergenčních programech předlop edložených ených do Bruselu v květnu 2004 SK vláda se v něm n m zavázala zala ke vstupu od 01/2009 a dodržela to Zároveň ale musela SR splnit makroekonomická konvergenční kritéria, ria, která byla podmínkou vstupu Česká vláda vyslovila stejný závazek z v horizontu let , 2010, ale nedokázala splnit kritéria ria a nenašla ani dostatek politického odhodlání ke vstupu Slovensko vstoupilo do EU v době vrcholící krize a získalo z kromě obvyklých přínosp nosů vstupu prostřed edí nízkých úrokových sazeb (kteréčr R již měla), ale muselo smířit i se solidaritou vůčv ůči záchranným mechanismům

3 Hospodářská a fiskální politika měla řadu odlišností, ale takéřadu shodných znaků Celkově není možné určit, kdo je vítěz, v tedy který stát t měl m l lepší postupy Ani EU neznámkuje, ale dávád strukturovaná doporučen ení Zvýšený dohled a nápravnn pravná opatřen ení doléhaj hají na jen státy, ty, které nedodrží fiskáln lní disciplínu, nebo v krajním m případp padě požádaj dají o finanční pomoc (programové země) ČR R a SR nyní v nápravnn pravném m rozpočtov tovém m dohledu

4 Shrnutí: vždy je něco za něco Česko Větší zásahy státu tu do ekonomiky (od začátku vyšší míra přerozdp erozdělování i zdanění) Začalo alo z vyšší hospodářsk ské úrovně Nižší tempa růstur Postupuje spíš íše e pomalu, konzervativně,, nikam se nehrne, návrhy n EU často spíš íše e zpochybňuje, někdy n je v tisku označov ováno za potížistu (zřejm ejmě oprávn vněně) Vývoj vyrovnanější ší,, nezaměstnanost poloviční Slovensko Nižší míra přerozdp erozdělování,, velmi nízkn zká míra zdanění (jedna z nejnižší ších v EU) Vyšší tempa růstur Podporuje evropské iniciativy, je radikáln lnější,, mám větší odhodlání Větší výkyvy a trvale vysoká míra nezaměstnanosti

5 Ján Tóth, viceguvernér Národní banky SR, z projevu na Konferenci k 20. výročíčnb a samostatné české měny, 7. února 2013, Praha Přijetí eura nám n m přineslo p řadu citelných výhod. Pomohlo zavést rozpočtovou kázeň,, posilnit image v očích o zahraničních investorů,, stoupl nám n m rating. V době přijetí eura jsme ho měli m dokonce o jeden stupeň lepší nežčesko esko podle S&P, což se promítlo, poprvé ve dvacetileté historii, do levnější šího financování státu. tu. Zavedení eura ale přišlo p na začátku globáln lní krize a ta mohla zvýšit vliv některých nevýhod ztráty ty vlastní měny. Zablokování kurzového kanálu snížilo schopnost ekonomiky flexibilně reagovat. Další ším m negativem, s nímž jsme nepočítali, bylo vypuknutí dluhové krize v některých zemích eurozóny a následné hromadné snižov ování ratingu, při p i němžn se Slovensko opět t dostalo pod úroveň ČR. Slovensko vstupovalo do eurozóny, která byla vnímána na jako hospodářsky sky silná a důvěryhodnd ryhodná z pohledu investorů.. Dnes víme, v že e v eurozóně převládaly některé skryté nerovnováhy, které odhalila krize. Ze změněné eurozóny pro nás n s vyplývají dodatečné náklady, s nimiž jsme při p zavedení eura nepočítali. Příkladem P jsou příspp spěvky do EFSF a ESM. Suma požadovaných prostředk edků včetně záruk není zanedbatelná.

6 Miroslav Singer, guvernér České národní banky, z projevu na Konferenci k 20. výročíčnb a samostatné české měny, 7. února 2013, Praha Dnes jsme si mnohem více, v než tomu bylo kdykoliv v minulosti, vědomi v rizik vyplývajících ch z podcenění těsných vazeb mezi finanční stabilitou a makroekonomickými nerovnováhami i z následkn sledků,, které by mělo m přijp ijímání nekonzistentních politik. To měm opravňuje k tomu, abych konstatoval, že e v České národní bance v tuto chvíli nevidíme žádné silné důvody pro to, abychom se v dohledné budoucnosti zbavovali vlastní měny. ny.

7 Česko vyšší výchozí hospodářská úroveň Slovensko vyšší růstová dynamika Rok 1992 HDP na hlavu v korunách (CSK): ČR R , SR Průměrn rná hrubá měsíční mzda v korunách (CSK): ČR R 4 667, SR Hospodářsk ská úroveň SK na úrovni 76 % českých zemí, zatímco průměrn rná mzda na úrovni 97 % českých zemí Značné přerozdělování trvalé transfery v hodnotě cca 4 % HDP Česka méněm rozvinutému Slovensku Období Slovensko: vyšší reálný růst r s ročním m průměrem rem 4 % HDP, ČR R pouze 2,3 % HDP Obě země ale měly m vysoké rozpočtov tové schodky SR s vyšší šším m ročním m průměrem rem - 6,2 % HDP, ČR - 5,2 % HDP

8 Po rozdělení v roce 1993 Slovensko přišlo o transfery, ale situaci zvládlo Došlo k depreciaci slovenské koruny, poklesu reálných mezd, takže e slovenská kvalifikovaná pracovní síla byla cenově konkurenceschopnější Pokles kurzu slovenské koruny vůčv ůči české v určitých obdobích dosahoval aža 20 % Kombinace reforem, nízkých n daní (od roku 2004 zavedena 19% sazba zdanění příjmů fyzických i právnických osob), levné pracovní síly a očeko ekávání vstupu do EU/eurozóny přilp ilákaly na Slovensko přímép zahraniční investice Zajímavost Slovensko v důsledku d očeko ekávání vstupu do eurozóny v roce 2008 nezaznamenalo snížen ení přílivu kapitálu jako další země - účastníci kurzového režimu ERMII (baltské země a Dánsko) D

9 Hlavní determinanty omezující prostor pro národní rozhodování vlád Silné neformáln lní vazby Dlouholetá společná minulost, dobré vzájemn jemné vztahy, obchodní provázanost (po Německu N je pro ČR R hlavním m obchodním m partnerem SR a pro SR po Německu N ČR) Dobré vztahy Neprojevuje se konfrontace ani nelítostn tostné soupeřen ení Silný vliv vnější šího prostřed edí ČR R a SR mají otevřen ené malé ekonomiky Institucionáln lní rámec EU ČR R a SR musejí dodržovat ovat pravidla pro koordinaci hospodářských ských politik

10 Vstup do EU: nutnost dodržovat nová pravidla Čl. 121(1) SFEU zakládá mnohostranný hospodářský ský dohled Členské státy ty považuj ují své hospodářsk ské politiky za věc v c společného zájmu a koordinují je v Radě. Členské státy ty musí každý rok do konce dubna předlop edložit konvergenční program/program stability SR jako země eurozóny mám od letoška rovněž povinnost: - ex ante konzultovat s Komisí a Euroskupinou hospodářsk ské reformy s rozpočtovým dopadem a efektem přelp elévání (Fiskáln lní pakt) - mít t strukturáln lně vyrovnané rozpočty do schodku 0,5 % HDP každoro doročně (Fiskáln lní pakt) - předkládat dat Komisi ke stanovisku návrh n rozpočtov tového plánu na další rok do 15. října (Two pack)

11 Vstup do EU: nutnost dodržovat nová pravidla Čl. 126(1) SFEU zakládá postup při p i nadměrn rném schodku Členské státy ty se vyvarují nadměrných schodků veřejných ejných financí. SR jako země eurozóny můžm ůže e dostat finanční sankci, pokud se nebude řídit doporučen ením m Rady U obou států může e dojít t k pozastavení plateb z EU fondů

12 Zvyšuje se vzájemná odpovědnost členů eurozóny SR jako člen eurozóny další závazky v rámci r solidarity se účastnit záchranných z mechanismů V případp padě první finanční pomoci Řecku v roce 2010 SK parlament zamítl účast na půjčce p (podíl l SR měl m l být cca 800 mil. euro) a SR se jako jediná země eurozóny nepodílela - Ex ministr financí Ivan Mikloš prohlásil, že solidaritou nelze nazývat solidaritu chudých s bohatými, zodpovědných dných s nezodpovědnými dnými a občan anů s manažery bank. - Dle komisaře e O. Rehna šlo o porušen ení závazku, který narušuje uje solidaritu v eurozóně

13 ČR se posunula k průměru EU o 3 p.b. HDP, SR o 19 p.b. HDP Česko začalo alo z vyšší hospodářsk ské úrovně: ze 71 % EA12 v HDP per capita (PPS) v 2004 se dle odhadu Makropredikce z ledna 2013 dostane na 74 % v roce 2013 (zlepšen ení o 3 p.b. HDP) Postupovalo spíš íše e konzervativně,, nepospíchalo s reformami Udrželo si vyšší příjmovou i daňovou kvótu V EU se blížilo britské pozici, kterou často podpořilo Nevstoupilo do ERMII, eurozóny ny,, Paktu euro plus, ani do Fiskáln lního paktu Slovensko začalo alo z nižší hospodářsk ské úrovně,, ale přiblip ibližovalo se rychleji k průměrn rné hospodářsk ské úrovni EU: z 52 % EA12 v HDP per capita (PPS) v 2004 se dle odhadu Makropredikce z ledna 2013 dostane na 71 % v roce 2013 (zlepšen ení o 19 p.b. HDP) Odhodlaně a radikáln lně přijímalo reformy (např.. daňovou od 2004, penzijní od 2005) Bylo proevropské Snížilo příjmovou p i daňovou kvótu, příjmovp jmová kvóta v roce 2011: SR 33,2 % HDP; ČR R 39,8 % HDP; EU27 44,7 % HDP nejvyšší 56,0 % HDP u Dánska, D nejnižší 31,9 % HDP u Litvy Daňov ová kvóta v r. 2011: SR 28,8 % HDP; ČR R 34,5 % HDP; EU průměr r 40,0 % HDP Vstoupilo do ERMII, eurozóny, Paktu euro plus, Fiskáln lního paktu

14 Hospodářská dynamika vyšší na Slovensku než v ČR Průměrné tempo reálného růstu v období : SR 3,7 %,ČR 2,6 % (zdroj: zimní prognóza Komise únor 2013) Slovensko Česko *) 2014*) -4-6

15 Úspěch Slovenska tři faktory Vstup do EU/eurozóny Nízká cena pracovní síly Reformní odhodlání zvláš áště daňov ová reforma z roku 2004, která je po devíti letech od ledna 2013 upravena

16 Slovensko - značka skvělého reformátora V r Světov tová banka vyhodnotila SR jako vedoucího světov tového reformátora Od r zjednodušilo daňový systém m a zavedlo 19% sazbu na zdanění příjmů právnických osob (DPPO), 19% sazbu na zdanění příjmů fyzických osob (DPFO) a 19% sazbu DPH Od r zavedlo penzijní reformu s 2. fondovým pilířem ČR R od r ČR R zavedla rovnou sazbu na zdanění příjmů fyz.. osob ve výši i 15 % od r. 2008, ale ze superhrubé mzdy a bude mít m t od r rovnou daň ve výši i 19 % z hrubé mzdy ČR R zavedla 19% sazbu DPPO aža od roku 2010 a mám ji dosud SR je považov ována za pozoruhodný příklad p - od 1995 do 2000 snížilo daňovou kvótu o 6,2 p.b.hdp a od 2000 do 2010 o další ších 6 p.b. HDP Nyní má v EU jedno z nejnižší ších zdanění,, ale kvůli schodkovosti rozpočtů a vysokému riziku dlouhodobé fiskáln lní udržitelnosti od 1. ledna 2013 zvýšilo DPPO na 23 % a zavedlo na vyšší příjmy v DPFO druhou sazbu ve výši i 25 % Veřejným ejným kritikem ústupu od rovné daně se stal např. ex-ministr financí Ivan Mikloš,, který rovnou daň považoval oval za nejlepší bezplatnou reklamu na SR

17 Ale najdou se i stinné stránky Podle Eurostatu (Newsrelease z 5. března b 2013) lze očeko ekávat, že člověk k narozený v roce 2011 v EU27 bude žít v dobrém m zdravotním m stavu průměrn rně do věku v 62 let Nejhorší ukazatel je u Slovenska, kde je očeko ekávaná doba života ve zdraví pro muže e i ženy je 52 let U ČR R pro muže e 62 let, pro ženy 64 let Nejvyšší doba pro muže e je u Švédska 71 let (rozdíl l o 19 let) Nejvyšší doba pro ženu je u Malty 71 let (rozdíl l o 19 let) U Řecka je 67 let pro muže e i ženy U Kypru 62 let pro muže e i ženy zdroj Eurostat: Healthy life years statistics

18 Přes odlišnosti existuje mnoho shodných znaků Velká otevřenost enost malých ekonomik zaměř ěřených na export, hlavní odběratel Německo = velká zranitelnost Export zboží a služeb v roce 2004: 71,8 % HDP u ČR R a 76,8 % HDP u SR; v roce 2012: 72,5 % HDP u ČR R a 89,7 % HDP u SR Vyšší podíl l průmyslu (než průměr r EU) s dominancí automobilového průmyslu ve struktuře e ekonomiky (konkurence z Číny) Kvalifikovaná pracovní síla, dříve d levná (nyní méně hlavně v ČR) Makroekonomická a politická stabilita a velmi nízkn zká příjmová nerovnost ALE Vysoká regionáln lní nerovnost předevp edevším m u SR (Bratislavský kraj 176 % EU vs. Východné Slovensko 49 % EU; Praha 172 % EU vs. Severozápad 63 % EU) Vysoká míra korupce Trvale schodkové hospodařen ení vlád - obě země jsou již podruhé nyní od v nápravnn pravném m postupu při p i nadměrn rném m schodku a mají situaci napravit do roku 2013 Zajímavost: obě země mají jako prioritu fiskáln lní konsolidaci a odpovědn dné rozpočtov tové hospodařen ení

19 Česká republika reálné tempo hospodářského růstu vs. rozpočtové schodky (v % HDP) *)2014*) růst HDP rozpočtový schodek

20 Slovensko reálné tempo hospodářského růstu vs. rozpočtové schodky (v % HDP) *) 2014*) růst HDP rozpočtový schodek

21 Nápravný postup při nadměrném schodku -ČR Rada rozhodla 2. prosince 2009 o existenci nadměrn rného schodku a doporučila ČR napravit nadměrný schodek udržitelným způsobem do roku 2013 a zajistit přitomp v průměru ru 1% roční zlepšen ení strukturáln lního salda (po odečten tení cyklických vlivů a jednorázových opatřen ení) ) v letech Komise ve své zimní prognóze odhadla, že ČR R zajistila průměrn rné fiskáln lní úsilí v hodnotě 0,9% HDP; v r očeko ekává rozpočtový schodek ve výši 3,1 % HDP; v r ve výši i 3 % HDP Rok 2013 měl m l být cílovým c rokem pro ukončen ení postupu, ale došlo by k mírnm rnému překročení hodnoty stanovené ve Smlouvě o fungování EU Schodek v roce 2012 se uměle zvýší zaznamenáním m jednorázov zového dopadu zákona z o finančním m vyrovnání s církvemi (v odhadované výši i 1,5 % HDP) a to zvýší schodek v tomto roce na 5,2 % HDP, pokud to Eurostat potvrdí S ohledem na horší hospodářsk ské prostřed edí by Komise mohla navrhnout Radě,, aby ČR vydala revidované doporučen ení a posunula rok nápravy n na rok 2014 ČR R není zemí eurozóny, nehrozí ji finanční sankce, ale můžm ůže e být postižena pozastavením m plateb z Fondu soudržnosti

22 Nápravný postup při nadměrném schodku - SR Rada rozhodla o nadměrn rném m schodku a doporučila SR napravit nadměrný schodek udržitelným způsobem do r a zajistit přitom p v průměru ru 1% roční strukturáln lní úsilí v letech Komise ve své zimní prognóze očeko ekává, že e SR v roce 2013 dosáhne schodku ve výši i 3,3 % HDP,, který se v následujícím m roce zvýší na 3,4 % HDP. Průměrn rné dosavadní fiskáln lní úsilí do roku 2012 činí 0,8 % HDP, což je pod doporučovanou ovanou hodnotou Země provedla systematickou důchodovou d reformu - od r mám druhý plně fondový penzijní pilíř.. V takovém m případp padě se podle Paktu stability a růstu r u zemí s vládn dním m dluhem pod 60 % HDP při p i zvažov ování ukončen ení postupu při p i nadměrn rném m schodku odečítá skutečný přímý p dopad na rozpočty. Ten SK vláda odhaduje na 0,6 % HDP v r a 0,7 % HDP v r Tím m by SR splnila podmínky pro ukončen ení postupu dle doporučen ení Rady

23 Málo pochopitelný paradox ČR: nižší růst i nezaměstnanost; SR: vyšší růst i nezaměstnanost Podle hodnocení Komise doporučen ení ke konvergenčním m programům m a programům m stability měly m v období : ČR R průměrný rný reálný růst r ve výši i 2,6 % HDP a míru m nezaměstnanosti 7,5 % SR průměrný rný reálný růst r ve výši i 4,1 % HDP a míru m nezaměstnanosti 16,1 % Zimní prognóza Komise z roku 2013 očeko ekává v roce 2013: ČR R stagnaci a míru m nezaměstnanosti 7,6 % SR růst r 1,1 % HDP a míru m nezaměstnanosti 14,0 % Přitom mají obdobný profil ekonomiky a zhruba stejný rozměr r neformáln lní ekonomiky v roce 2005 činil v ČR R 18,5 % HDP a v roce 2012 se snížil na 16 % HDP na Slovensku ve stejných letech činil 17,6 % HDP a poklesl na 15,5 % HDP (zdroj: Komise: 2012 Report on Tax Reforms in EU Member States)

24 Doporučení Rady k trhu práce z r v rámci hodnocení plnění strategie EU2020 ČR nutnéřešit: lepší využit ití potenciálu žen s dětmid Doporučen ení: podstatně zvýšit dostupnost kvalitních a cenově přiměřených předp edškolních zařízen zení pro děti, d posílit veřejn ejné služby pro podporu zaměstnanosti, zvýšit kvalitu odborného vzdělávání SR nutnéřešit: nezaměstnanost, zvláš áště mezi mladými a ohroženými skupinami, která je velmi vysoká,, dlouhodobou nezaměstnanost, která je nejvyšší v EU, a kvalitu vzdělávání a odborného výcviku, které zůstávají nízké Doporučen ení: zlepšit dostupnost a kvalitu vzdělávání a předp edškolních zařízen zení pro ohrožen ené skupiny, včetnv etně Romů,, zajistit nové začlen lenění dospělých na trh práce aktivními opatřen eními, zvýšit administrativní kapacitu veřejných ejných služeb zaměstnanosti, zajistit individuáln lní přístup k mladým, dlouhodobě nezaměstnaným, starší ším m a ženám, zajistit dostupné předškolní zařízen zení pro děti, d přijmout a implementovat Akční plán n pro mladé,, snížit zdanění nízkopříjmových pracovníků

25 Doporučení Rady k fiskální politice ČR v r (po posouzení konvergenčního programu) Zajistit plánovanou fiskáln lní konsolidaci podle doporučen ení Rady z , kdy Rada uvalila na ČR R nápravný n postup při p i nadměrn rném m schodku, s tím t že e mám do r napravit nadměrný schodek Dosáhnout doporučen eného strukturáln lního úsilí Dodržet výdajové pravidlo a v tomto kontextu se vyvarovat paušá šálním škrtům m výdajů,, udržet prorůstov stové výdaje Zlepšit efektivnost veřejných ejných výdajů Přesunout zdanění z vysokého zdanění práce ke zdanění nemovitostí a ekologickému zdanění Snížit rozdíly ve zdanění zaměstnanc stnanců a osob samostatně výděle lečně činných Zlepšit výběr r daní

26 Doporučení Rady k fiskální politice SR v r (po posouzení programu stability) Doporučen ení SR v 2012 Zajistit plánovanou fiskáln lní konsolidaci podle doporučen ení Rady z 2. prosince 2009, kdy Rada uvalila na SR nápravný n postup při p i nadměrn rném m schodku s tím, t že e mám do roku 2013 napravit nadměrný schodek Implementovat naplánovan nované výdajové škrty, ale zachovat prorůstov stové výdaje Zlepšit efektivnost veřejných ejných výdajů Dosáhnout doporučovan ovaného strukturáln lního úsilí Přijmout právn vně závazná pravidla pro výdajové stropy, zlepšit hlavně výběr r DPH Snížit rozdíly ve zdanění u různých r pracovních ch kontraktů, zdaňovat nemovitosti podle jejich tržní hodnoty, více v využívat vat ekologického zdanění

27 EU provádí hodnocení fiskální udržitelnosti Fiscal Sustainability Report 2012 Podle této t to zprávy Komise obě země A) Nejsou ohroženy krátkodobým rizikem B) Ve středn edním m období jsou ohroženy středn edním m rizikem C) V dlouhém m období jsou ohroženy vysokým rizikem kvůli rozpočtovým dopadům m stárnut rnutí,, hlavně nákladům m na penze Obě země již implementovaly reformy, ale měly m by postoupit dále. d

28 Nová posedlost analytiků Srovnávání výnosů do splatnosti u desetiletých vládních dluhopisů Důvěryhodnost země posuzují mezinárodn rodní finanční trhy, za kolik si stát t půjčíp a jaké bude platit úroky Poměř ěřuje se k Německu N považov ováno za nejstabilnější Nyní jsou sazby na rekordně nízké úrovni, i když země zaznamenávaj vají spíš íše e hospodářsk ské zhoršen ení případ pad ČR Tempo růstu r podle únorové prognózy Komise: ČR 0,0 % pro 2013; SR 1,1% pro 2013 Výnosy v lednu 2013 ČR R 1,96 %; SR 3,93%, Německo N 1,51 % Jediné období 2009 a 2010, kdy SR lepší hodnocení nežčr V 2009: ČR R 4,84 a SR 4,71 V 2010: ČR R 3,88 a SR 3,87 Vnímání finančních trhů je do jisté míry iracionáln lní stádový efekt, ale ukazuje se, že e se již nebere region jako celek a eurozóna není automaticky považov ována za stabilní a rizikové prémie neklesají

29 Česká republika Slovensko - Německo Výnosy do splatnosti u 10letých vládních dluhopisů (v %, roční/měsíční průměry) Česko Slovensko Německo leden

30 Na závěr Jak nepsat analýzy záludnosti srovnávání ČR chtěla ukázat, jak vytváří příznivé daňové podmínky ve srovnání s dalšími zeměmi střední Evropy a jak je lepší - ve svém Konvergenčním programu z května 2004 uvedla: Statutární sazba daně z příjmu právnických osob bude postupně snižována až na 24 %; k 1. lednu 2004 byla v České republice snížena na 28 %, k 1. lednu 2005 na 26 % a konečně k 1. lednu 2006 na 24 %. Pokles sazby je důležitým opatřením k udržení konkurenceschopnosti ČR v rámci středoevropského regionu, kde řada zemí včetně Polska, Maďarska a Slovenska přistoupila ke snížení sazby daně ve snaze přilákat zahraniční investory. SR zavedla od l. ledna 2004 daňovou reformu, zvláště 19 % sazbu u zdanění příjmů fyzických a právnických osob ČR mělo v roce 2003 sazbu 31 % a v roce 2004 sazbu 28 % Slovensko mělo v roce 2003 sazbu 25 % a od 2004 sazbu 19 % Polsko v roce 2003 sazbu 27 % a v roce 2004 sazbu 19 % Maďarsko v roce 2003 sazbu 18 % a v roce 2004 sazbu 16 % (Zdroj: KPMG International, Corporate Tax Rates Survey leden 2004)

31 Děkuji za pozornost