Výstupní analytická zpráva o systému DPV v ČR

Transkript

1 Výstupní analytická zpráva o systému DPV v ČR Příloha 11 Právní analýza kompetencí aktérů na poli dalšího vzdělávání Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/ ) Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o. Fond dalšího vzdělávání, 2015

2 Následující analýza, věnovaná kompetencím aktérů na poli dalšího vzdělávání, je přílohou Výstupní analytické zpráva o systému DPV v ČR. Analýzu si nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od advokátní kanceláře Bělina & Partners s.r.o. v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/ ). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. 2

3 Obsah 1 Vymezení klíčových aktérů na poli dalšího vzdělávání Popis současného vymezení kompetencí klíčových aktérů MPSV MŠMT Úřad práce ČR Další klíčoví aktéři na poli DV Zhodnocení současného stavu a návrh možného vymezení kompetencí klíčových aktérů 9 4 Závěr

4 1 Vymezení klíčových aktérů na poli dalšího vzdělávání Shodně s analýzou nazvanou Klíčoví aktéři DV poskytnutou nám jako podklad pro vypracování tohoto úkolu lze za klíčové aktéry na poli dalšího vzdělávání (dále jen DV ), označit v prvé řadě Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ), Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) a jimi zřizované příspěvkové organizace. Vedle MPSV a MŠMT se na poli DV projevují i další resorty, do jejichž okruhu působnosti problematika dalšího vzdělávání rovněž nutně zasahuje. Mezi těmito lze zmínit zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, jakož např. i Ministerstvo kultury. Ačkoliv rovněž činnost zmíněných ministerstev může významně ovlivnit dění na poli DV, nejedná se dle našeho názoru o činnost, která by zbývající ministerstva stavěla do role klíčových aktérů na poli DV, když jejich účast lze označit spíše za zprostředkovanou s ohledem na přesah dalšího vzdělávání do jejich působnosti např. v rámci daní, regionální politiky či potřeb průmyslu a obchodu. V souvislosti s přesahem do působnosti jiných ministerstev je nutné vyzdvihnout rovněž roli vlády České republiky, která činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje 1 a jako taková je tedy rovněž jedním z klíčových aktérů na poli DV. Dalšími klíčovými aktéry na poli DV, jejichž kompetencemi se dále tato analýza zabývá, jsou: Úřad práce ČR, územní samosprávné celky, sociální partneři, vzdělávací instituce a samotní občané, resp. jejich zájmová či jiná sdružení. 2 Popis současného vymezení kompetencí klíčových aktérů 2.1 MPSV Kompetence MPSV, jakož i dalších ministerstev, jsou primárně stanoveny v zákoně České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen kompetenční zákon ). V případě MPSV se jedná zejména o 9 odst. 1 kompetenčního zákona, dle něhož je MPSV ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro zaměstnanost, rekvalifikaci a další otázky sociální politiky. V okruhu dané působnosti MPSV: (i) plní úkoly stanovené v zákonech a v 1 Viz 28 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož vláda, jako vrcholný orgán výkonné moci, řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev. Dle 22 citovaného zákona jsou vládě rovněž předkládány ministerstvy zpracované koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek. 4

5 jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné; 2 (ii) zkoumá společenskou problematiku, analyzuje dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek; 3 (iii) připravuje návrhy zákonů a jiných právních předpisů; 4 (iv) dbá o zachovávání zákonnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. 5 Konkrétní úkoly MPSV promítající se do DV jsou dále zakotveny zejména v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZamZ ), který v 2 odst. 2 stanoví, že státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v ČR vykonává MPSV a Úřad práce České republiky (dále jen ÚP ). Státní politika zaměstnanosti v ČR přitom dle odst. 1 téhož paragrafu zahrnuje mimo jiné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob; a dále uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje dle 104 odst. 1 MPSV a ÚP; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Problematiky DV se z nástrojů aktivní politiky dotýká zejména rekvalifikace, jíž se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování, a to pro účely uplatnění na trhu práce, a dále investiční pobídky pro účely rekvalifikací a školení zaměstnanců. Dle 6 odst. 1 ZamZ při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti MPSV usměrňuje a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti; přitom rovněž zabezpečuje zpracovávání analýz a prognóz vývoje na trhu práce; přijímá opatření k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice; zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci Národní soustavy povolání a zveřejňuje ji v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle 7 odst. 2 a 8 odst. 3 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZUDV ), spolupracuje MPSV na přípravě návrhu kvalifikačního standardu nebo jeho změny, jakož i na přípravě návrhu hodnotícího standardu nebo jeho změny, které poté schvaluje MŠMT. Dle 25 odst. 5 ZUDV dále spolupracuje MPSV s MŠMT při stanovení podrobnosti obsahu, struktury a způsobu vedení Národní soustavy kvalifikací, včetně podmínek a lhůt pro zařazování údajů týkajících se jednotlivých kvalifikací do Národní soustavy kvalifikací. 2 Viz 20 kompetenčního zákona. 3 Viz 22 kompetenčního zákona. 4 Viz 24 kompetenčního zákona. 5 Viz 24 kompetenčního zákona. 5

6 V souladu s 24 odst. 3 písm. a) ZUDV by mělo být MPSV oprávněno navrhovat členy Národní rady pro kvalifikace, která je poradním orgánem MŠMT pro oblast kvalifikací. Příspěvkovou organizací MPSV je Fond dalšího vzdělávání (dále jen FDV ), který realizuje aktivity spadající do oblasti dalšího vzdělávání jednotlivců včetně stáží; tvorby a rozvoje regulačních nástrojů dalšího vzdělávání - zejména tvorby a aktualizace Národní soustavy povolání; a poradenství v oblasti dalšího vzdělávání včetně šíření informací, propagace a osvěty. 2.2 MŠMT Působnost MŠMT je předně vymezena v 7 odst. 1 kompetenčního zákona, dle něhož je MŠMT ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti. Dle odst. 2 téhož paragrafu koordinuje MŠMT činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona 6 a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu 7. V okruhu své působnosti plní MŠMT úkoly zakotvené zejména v 20 až 25 kompetenčního zákona, jak jsou některé z nich výslovně zmíněny výše u MPSV pod body (i) až (iv). Konkrétní úkoly MŠMT promítající se do DV jsou zakotveny zejména v 23 ZUDV, dle něhož MŠMT koordinuje činnost ústředních správních úřadů vykonávanou podle ZUDV. Dle 4 odst. 3 a 5 odst. 1 ZUDV v souladu s 23 písm. b) ZUDV MŠMT schvaluje, mění a zrušuje seznam úplných profesních kvalifikací a seznam profesních kvalifikací rozlišovaných, potvrzovaných a uznávaných na území České republiky a zveřejňuje je v Národní soustavě kvalifikací. V případě seznamu profesních kvalifikací tak přitom činí s ohledem na potřeby trhu práce. 8 Dle 7 odst. 1 ZUDV shodně s 23 písm. c) ZUDV MŠMT v dohodě s příslušným autorizujícím orgánem schvaluje, mění, popřípadě zrušuje kvalifikační standardy, jakož i od nich odvozené hodnotící standardy (viz 8 odst. 2 ZUDV). MŠMT dále materiálně a finančně zabezpečuje činnost Národní rady pro kvalifikace a vyčleňuje a poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu na pokrytí nákladů spojených se zkouškami dle 23 písm. e) a f) ZUDV. Jak již bylo zmíněno v souvislosti s kompetencemi MPSV, vykonává MŠMT činnosti významné pro DV rovněž na poli rekvalifikací, kdy MŠMT uděluje akreditaci vzdělávacím 6 Kdy odkaz poznámky pod čarou směřuje na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů. 7 Kdy odkaz poznámky pod čarou směřuje na ZUDV. 8 Viz 5 odst. 1 ZUDV. 6

7 programů podle příslušných právních předpisů. Pro účely ZamZ se tak děje rozhodnutím v souladu s 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3 ZamZ, a to na základě potřeb trhu práce. Dle 126 odst. 5 ZamZ je poté MŠMT oprávněno kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v 108 odst. 2 písm. a) ZamZ realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s udělenou akreditací. Jak již bylo uvedeno výše, je MŠMT ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro základní školy, střední školy a vysoké školy, které se rovněž podílejí na dalším vzdělávání. Další vzdělávání ve školách upravuje ve svém 113 a násl. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Dle 2 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, poté uskutečňují vysoké školy vedle akreditovaných studijních programů rovněž programy celoživotního vzdělávání. Příspěvkovou organizací MŠMT je Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen NÚV ), jehož součástí je Sekce pro analýzy trhu práce, rozvoj kvalifikací, dalšího vzdělávání a uznávání výsledků předchozího učení. Uvedená sekce se systematicky zabývá koncepcí dalšího vzdělávání v ČR; podílí se na tvorbě integrovaného systému kariérového poradenství v ČR; rozvíjí a spravuje Národní soustavu kvalifikací; řídí činnost oborových a odborných skupin a koordinuje spolupráci se sociálními partnery ve všech hlavních oblastech činnosti. Svou činnost přitom opírá o průběžné monitorování a analýzy požadavků trhu práce, vývoje vzdělávací nabídky počátečního vzdělávání, uplatnitelnosti absolventů škol, dále o monitorování dalšího vzdělávání a slaďování nabídky dalšího vzdělávání a trhu práce. 2.3 Úřad práce ČR ÚP byl zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to jako správní úřad s celostátní působností, jehož nadřízeným správním úřadem je MPSV. Dle 4 odst. 1 písm. a) téhož zákona plní ÚP úkoly v oblasti zaměstnanosti. ÚP vykonává společně s MPSV státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti ČR, kdy ve vztahu k MPSV jej lze označit za hlavního realizátora politiky zaměstnanosti, jakož i za hlavního realizátora strategií zaměstnanosti. Generální ředitelství ÚP dle 8 ZamZ zejména: zajišťuje MPSV podklady ke zpracování koncepcí a programů státní politiky zaměstnanosti; soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky, státními orgány, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při 7

8 tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností; zajišťuje hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců v rámci investičních pobídek a zabezpečuje další související programy schválené vládou. Krajské pobočky ÚP poté dle 8a ZamZ zejména: zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém obvodu, statistiky, rozbory a výhledy; soustavně sledují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; stejně jako generální ředitelství spolupracují se správními úřady, územními samosprávnými celky, státními orgány, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností; zabezpečují a podporují projekty a opatření související s rozvojem lidských zdrojů v oblasti trhu práce; poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a další služby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů; zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti; poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu při rekvalifikaci; zabezpečují spolupráci v otázkách zaměstnanosti, mobility pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. 2.4 Další klíčoví aktéři na poli DV Jak již bylo uvedeno výše, lze za další klíčové aktéry na poli DV považovat: územní samosprávné celky (dále jen ÚSC ), sociální partnery (tj. zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců), vzdělávací instituce a samostatné občany. Vymezení kompetencí uvedených klíčových aktérů je v příslušných právních předpisech obsaženo spíše obecně ve vztahu k celé potencionální množině těchto subjektů, a proto se uvedenými aktéry dále zabýváme společně. Dle 2 odst. 2 ZamZ se na státní politice zaměstnanosti podílejí vedle státu další subjekty činné na trhu práce, kterými jsou zejména (tj. nikoliv výhradně) zaměstnavatelé a odborové organizace. Při provádění státní politiky zaměstnanosti přitom stát dle téhož ustanovení spolupracuje s dalšími subjekty činnými na trhu práce, mezi nimiž jsou výslovně zmíněny ÚSC, profesní organizace, sdružení osob se zdravotním postižením a organizace zaměstnavatelů. V souladu s 6 odst. 1 písm. f) ZamZ spolupracuje MPSV při tvorbě a aktualizaci Národní soustavy povolání rovněž s ÚSC a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce. Dle 7 odst. 2 ZamZ vytváří ÚP k zabezpečení spolupráce na trhu práce podle potřeby poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a ÚSC. Účelem poradních sborů je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci 8

9 poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému propouštění. Jak generální ředitelství ÚP, tak krajské pobočky přitom spolupracují s ÚSC, zaměstnavateli a dalšími subjekty při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností. Ustanovení 8a odst. 1 písm. a) ZamZ dále předpokládá spolupráci krajských poboček ÚP a zaměstnavatelů co se týče záměrů zaměstnavatelů ve vývoji zaměstnanosti. Dle 104 odst. 1 ZamZ spolupracuje MPSV a ÚP s dalšími subjekty i při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, a to podle situace na trhu práce. Účast dalších subjektů se předpokládá rovněž při plnění cílených programů dle 120 ZamZ. Dle 7 odst. 2 ZUDV a 8 odst. 3 ZUDV spolupracuje příspěvková organizace MŠMT (NÚV) při přípravě návrhu kvalifikačního a hodnotícího standardu rovněž s profesními komorami, zájmovými a profesními sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů, odbornými společnostmi, sdruženími právnických osob vykonávajících činnost škol zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a reprezentací vysokých škol. V souladu s 24 odst. 3 písm. a) jsou členové Národní rady pro kvalifikace jmenováni MŠMT mimo jiné z osob navrhovaných profesními komorami, zájmovými a profesními sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů, odborovými organizacemi, odbornými společnostmi, sdruženími právnických osob vykonávajících činnost škol zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení a vysokými školami. 3 Zhodnocení současného stavu a návrh možného vymezení kompetencí klíčových aktérů Jak vyplývá ze shora uvedeného výčtu kompetencí jednotlivých klíčových aktérů na poli dalšího vzdělávání dle příslušných právních předpisů, nejsou tyto v některých případech dostatečně a jednoznačně vymezeny, kdy současně dochází i k jejich vzájemnému částečnému překrývání. Tento nedostatek lze dle našeho názoru spatřovat předně ve vymezení jednotlivých kompetencí na úrovni MPSV a MŠMT. Vedle toho jsou určité nejasnosti dány i v rozdělení kompetencí MPSV a ÚP. Ve zcela obecné rovině poté zůstává vymezení kompetencí dalších klíčových aktérů, tj. ÚSC, sociálních partnerů, vzdělávacích institucí, samostatných občanů či dalších subjektů na trhu práce. Uvedené nedostatky mohou v neprospěch efektivního fungování DV přinášet do této oblasti dle našeho názoru nepřehlednost, nejednotnost a neprovázanost jednotlivých institutů DV, a to nejen na úrovni klíčových aktérů, ale rovněž na úrovni jedinců, kterým má být DV určeno. 9

10 Ve vztahu k vymezení kompetencí mezi MPSV a MŠMT na poli DV je nutné v prvé řadě upozornit na překrývání působnosti těchto aktérů s ohledem na jejich obecně vymezené kompetence dle kompetenčního zákona. Ačkoliv oblast DV nutně zasahuje jak do působnosti MŠMT, tak do působnosti MPSV, není působnost těchto ministerstev náležitě konkretizována ani v rámci zvláštních právních předpisů tak, aby byly stanoveny jasné hranice působnosti za současných podmínek nutné spolupráce. Ačkoliv lze mít s ohledem na stávající právní úpravu za to, že převážná část činnosti na poli DV náleží do působnosti MŠMT, neměla by se tato činnost MŠMT dle našeho názoru obejít bez nutné spoluúčasti MPSV. Za nedostatečnou lze dle našeho názoru označit úpravu působnosti MPSV na poli akreditací vzdělávacích programů pro účely rekvalifikace. Ačkoliv aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV, akreditace vzdělávacích programů pro účely rekvalifikace náleží MŠMT, které si v případě posouzení žádosti o akreditaci může vyžádat stanovisko MPSV k situaci na trhu práce. 9 Přestože tedy MŠMT má dle 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3 ZamZ udělovat akreditaci vzdělávacím programů na základě potřeb trhu práce, není povinno si k situaci na trhu práce vyžádat stanovisko MPSV a není povinno z tohoto stanoviska vycházet. V souvislosti s tím lze navrhnout, aby spolupráce MŠMT s MPSV byla upravena striktněji v tom smyslu, že by MŠMT bylo povinno si od MPSV vyžádat stanovisko k situaci na trhu práce, z něhož by bylo povinno vycházet. Za nedostatečnou by bylo možné dále považovat roli MPSV v případě Národní soustavy kvalifikací. Ačkoliv MŠMT schvaluje, mění a zrušuje seznam profesních kvalifikací rozlišovaných, potvrzovaných a uznávaných na území České republiky, s ohledem na potřeby trhu práce, nepředpokládá se výslovně, že by tak mělo činit na podkladě stanoviska MPSV, z něhož by případně bylo povinno vycházet. Legislativně by přitom takovým postupem mohla být zakotvena provázanost Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací, když stanovisko MPSV by při návrhu kvalifikací vycházelo právě z Národní soustavy povolání, jejíž tvorbu zabezpečuje. I v tomto případě lze proto navrhnout, aby spolupráce MŠMT a MPSV při přípravě seznamu profesních kvalifikací, jakož i úplných profesních kvalifikací, byla výslovně upravena, alespoň jak uvedeno výše, a kompetence MPSV v této oblasti tak byly zakotveny v souladu s kompetencemi MPSV v rámci jeho zákonné působnosti. Nedostatečné a nejednoznačné vymezení kompetencí MŠMT a MPSV na poli DV se poté projevuje i na úrovni jimi zřizovaných příspěvkových organizací, kdy zejména činnosti NÚV a FDV na poli DV se dle našeho názoru v řadě případů překrývají bez absence vzájemné návaznosti (viz např. kariérové poradenství). 9 Viz 108 odst. 3 ZamZ. 10

11 Ačkoliv je kooperace zmiňovaných resortů na poli DV zásadní, a to rovněž pro činnost jimi zřizovaných příspěvkových organizací, není tato dle našeho názoru na úrovni zákonných předpisů náležitě upravena. Obecně lze k vymezení působnosti mezi MŠMT a MPSV shrnout, že ačkoliv problematika DV se významně dotýká situace na trhu práce, není role MPSV v této oblasti dostatečně jednoznačně vymezena v souladu s jeho působností jako ústředního orgánu státní správy pro zaměstnanost, rekvalifikaci a další otázky sociální politiky. Jedná-li se o vymezení kompetencí mezi MPSV a ÚP, lze mít shodně se Strategií politiky zaměstnanosti do roku 2020 za to, že by měly být mezi MPSV a ÚP obecně jasněji vymezeny kompetence v operativní a metodické oblasti. Pro nadřízenost MPSV by však případné nejasnosti ve vztahu ke kompetencím ÚP a MPSV nemusely být v praxi natolik problematickými, jako v případě na roveň postavených ministerstev. Jak již bylo uvedeno výše, jsou kompetence dalších klíčových aktérů na poli DV vymezeny spíše obecně s tím, že jednotlivá ustanovení právních předpisů předpokládají účast těchto dalších aktérů na poli DV, nicméně tuto účast nijak přímo nevynucují. Je tedy na těchto dalších klíčových aktérech, aby se s odkazem na příslušná ustanovení právních předpisů domáhali své účasti u příslušných správních orgánů. Případná doporučení lze v případě těchto dalších klíčových aktérů (snad s výjimkou ÚSC) směřovat ke snaze jejich vzájemné organizovanosti tak, aby zájmy jednotlivých skupin zaměstnavatelů, odborových organizací, vzdělávacích institucí, aj. byly prosazovány jednotně a systematicky. Kompetence zástupců jednotlivých skupin by poté bylo možné promítnout vedle sektorových dohod rovněž do podrobnějšího vymezení kompetencí v rámci strategií a akčních plánů Závěr Závěrem si dovolujeme upozornit, že shora uvedená analýza je právním názorem naší advokátní kanceláře. V této souvislosti tudíž nemůžeme vyloučit, že by soudy či správní orgány mohly v posuzovaných věcech zaujmout stanovisko odlišné. 10 Viz např. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období či Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 schválený usnesením vlády č. 218/2015 (VV). 11