Lesy a lesnictví ve Vietnamu

Transkript

1 , Brno Připravil: Ing. Zdeněk Čermák, Ph.D. Lesy a lesnictví ve Vietnamu Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa Reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/

2 Základní charakteristiky Vietnam leží mezi 8 30 a severní šířky. Od severu k jihu měří Vietnam více jak km. Celková délka pobřeží je km Vietnamu náleží celkem 4000 ostrovů Nejvyšší hora Fan Si Pan m. Rudá řeka Černá řeka Mekong

3 Klimatické podmínky Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje zhruba v rozmezí mm. Přičemž v horách na severu země je celkový roční úhrn srážek více jak mm (Groombridge 1992), zatímco v suchých oblastech středovýchodu pouze 500 mm/rok (např. Yok Don National Park). Zimní monzuny (vlevo) přinášejí sucho, letní monzuny (vpravo) přinášejí déšť.

4 Fytogeografické zařazení a pestrost flóry Vietnamu Paleotropické fytogeografické oblasti, indomalajské části nejbohatší část ( druhů) V tropech celého světa najdeme druhů na hektar, zatímco v Evropě druhů (Groombridge 1992). Pro oblast tropické a subtropické Asie uvádí Raven (1991 in Groombridge 1992) asi druhů vyšších rostlin. Pro srovnání pro celou Evropu je uváděno 12,5 tisíce druhů (Akeroyd 1980 in Groombridge 1992). Z druhů poloostrova uvádí jako endemity druhů. Flóra Vietnamu je bohatá s vysokým endemismen. GEF (1994) uvádí, že celkové zastoupení endemických druhů rostlin překračuje 40 %. Pro sever země uvádí zastoupení nižší, asi 33 %. Přičemž největší endemismus na vietnamském území se vyskytuje v horských masivech, a to v pohoří Hoang Lien Son, na Dalatské plošině a v Centrální vysočině (GEF 1994). Vietnamu se vyskytuje 7 000/ (12 000) druhů, tedy 3,2 % z celkového počtu druhů cévnatých rostlin, které byly doposud na Zemi popsány. Vietnamu se vyskytuje druhů užitkových dřevin náležících do 850 čeledí (MADR 2000).

5 Myrtaceae, Sapindaceae, Lauraceae, Fagaceae, Rubiaceae, Magnoliaceae, Burseraceae, Symplocaceae, Ulmaceae, Euphorbiaceae, Dipterocarpaceae

6 Hlavní lesní ekosystémy Vietnamu podle Whitmora 1990 Klima Podzemní voda Půda/Podloží Nadmořská výška Ekosystém výrazně hladina podzemní železité půdy, Nížiny při pobřeží pobřežní opadavé monzunové vody nízká (oxisoli, ultisoli) lesy m opadavé lesy s dvojkřídláčovitý mi středně m smíšené opadavé monzunové lesy slabě m poloopadavé lesy monzunové nižších poloh m poloopadavé lesy středních poloh

7 Hlavní lesní ekosystémy Vietnamu Klima Podzemní voda Půda/Podloží Nadmořská Ekosystém malý vliv monzunového výška m deštné lesy středních poloh klimatu m horské deštné lesy >2400 m subalpínská vegetace vápence různá lesy na vápencích hladina podzemní eutrofní půdy mořské pobřeží mangrovy vody vysoká a) slaná hladina podzemní vody vysoká oligotrofní půdy rašelinné lesy b) sladká eutrofní půdy zaplavované lesy

8 Table 5: forest types and their extent: Forest type Area (ha) % Stock (1,000m3) 1 Closed evergreen broadleaved forests 2 Medium evergreen broadleaved forests 3 Open evergreen broadleaved forests 4 Open evergreen broadleaved forests without stock 288, , ,171, , ,168, , , Bamboo forests 721, , Deciduous Forests 929, , Mixed of hardwood and bamboo 514, Conifer Forests 134, , mixed of broadleaved and conifer 121, , mangrove 77, % 11 Plantations 1,638, Total 11,314, ,

9 Table 4. Distribution of forest area in different silvi-social zones (ha) Zone Forests area Coverage (%) Natural forests Plantations Country 10,915, ,444,198 1,471,394 Northern Mountains 963, ,409 79,032 Northern Midlands 2,368, ,890, ,387 Red River Delta 83, ,333 38,305 North Central Vietnam 2,135, ,835, ,016 Central-South Coast 1,139, , ,975 Highland 2,373, ,339,167 33,949 North-east of Mekong Delta 1,581, ,416, ,357 Mekong Delta 270, , ,373 Source: FIPI, 1999

10 Table 5: forest types and their extent: Forest type Area (ha) % Stock (1,000m3) 1 Closed evergreen broadleaved forests 2 Medium evergreen broadleaved forests 3 Open evergreen broadleaved forests 4 Open evergreen broadleaved forests without stock 288, , ,171, , ,168, , , Bamboo forests 721, , Deciduous Forests 929, , Mixed of hardwood and bamboo 514, Conifer Forests 134, , mixed of broadleaved and conifer 121, , mangrove 77, % 11 Plantations 1,638, Total 11,314, ,

11 Table 5: forest types and their extent: Forest type Area (ha) % Stock (1,000m3) 1 Closed evergreen broadleaved forests 2 Medium evergreen broadleaved forests 3 Open evergreen broadleaved forests 4 Open evergreen broadleaved forests without stock 288, , ,171, , ,168, , , Bamboo forests 721, , Deciduous Forests 929, , Mixed of hardwood and bamboo 514, Conifer Forests 134, , mixed of broadleaved and conifer 121, , mangrove 77, % 11 Plantations 1,638, Total 11,314, ,

12 Pobřežní opadavé lesy Jsou pod vlivem výrazně monzunového klimatu. Nacházejí se v pobřežních oblastech. Na jihu v okolí města Phan Thiet, ve střední části Vietnamu jižně od města Da Nang, na severu Vietnamu západně od města Nam Dinh. Roční úhrn srážek je mm. Srážky jsou soustředěny převážně do období mezi květnem a listopadem, v lednu až březnu neprší většinou vůbec, v prosinci a dubnu spadne méně než 50 mm. Druhy Markhamia pierrei, Dimocarpus longan, Sterculia sp., Albizia nigricans, Sindora maritima, Ochna sp. Podle Nguyen (2007) se na jihovýchodním pobřeží v nejsušších oblastech Vietnamu vytvořily savanové lesy s rody Careya (Lecythidaceae), Pterocarpus a Dalbergia (Papilionaceae), Acacia (Mimosaceae), Mitragyne (Rubiaceae), Zizyphus (Rhamnaceae), Capparis a Niebuhria (Capparidaceae) a Phyllochlamys z čeledi Moraceae. V původní vegetaci Vietnamu zabíraly tyto lesy nepatrnou rozlohu a byly téměř zcela přeměněny na zemědělskou půdu (GEF 1994).

13 Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými Na minerálně chudých půdách. Opadavé druhy s převahou dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae). Vliv substrátu mělké písčité půdy. V závislosti na hloubce půdy pozorujeme buď zakrslý les (foret rabougrie, shrub dipterocarp forest) na mělkých skeletnatých půdách nebo vysoký les (foret futaie, high dipterocarp forest) na relativně hlubokých půdách. Pro les zakrslý jsou typické druhy Shorea obtusa, Dipterocarpus intricatus, Terminalia alata. Les vysoký je tvořen z nesmíšených populací druhů Dipterocarpus obtusifolius a D. tuberculatus, které dosahují 20 metrových výšek. Rozvinutý podrost, kapradiny, zázvory, etc. (výskyt epifytů)

14 Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými

15 Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými

16 Smíšené opadavé lesy Výsky t do m. Jihozápadní Vietnam 11,rovnoběžka mm s maximem v září 300 mm. Tento ekosystém charakterizuje zejména hojnost luštinatých rostlin (Afzelia, Albizia, Dalbergia, Millettia, Pterocarpus, Sindora, Xylia), dále rostlin z čeledí Lythraceae (Lagerstroemia), Combretaceae (Terminalia), Bombacaceae (Bombax), Dilleniaceae (Dillenia). Podrost je často hustý a tvořený křovisky, malými palmami (Rhapis) a četnými rody bambusů (Bambusa, Cephalostachyum, Dendrocalamus, Gigantochloa, Thyrsostachys). Rozvoj bylinného patra závisí na hustotě dřevinné složky, ale je mnohem bohatší než u opadavých lesů s dvojkřídláčovitými a pobřežních opadavých lesů. Bohatě jsou zde zastoupeny rostliny trávovitého vzhledu (z čeledí Poaceae a Cyperaceae), rostliny z čeledi Zingiberaceae a terestrické vstavačovité (Orchidaceae)

17 Poloopadavé lesy nížinných poloh Výška so 500 (700) m. Roční úhrn srážek mm Mezi opadavé patří dřeviny rodů Gmelina, Lagerstroemia, Pterocymbium, Spondias, Stereospermum a Tetrameles. Nejvyšší patro je tvořeno zástupci čeledí Dipterocarpaceae (Dipterocarpus, Anisoptera, Shorea, Hopea), Leguminosae (Dialium, Dalbergia, Ormosia), Meliaceae (Aglaia, Amoora, Aphanamixis, Walsura), Sapindaceae (Aritera, Nephelium, Paranephelium, Schleichera), Lythraceae (Lagerstroemia), Celastraceae (Lophopetalum), Burseraceae (Canarium), Irvingiaceae (Irvingia) a Clusiaceae (Mesua, Calophyllum). Spodní patro má stálezelený vzhled podobný nížinným deštným lesům a rovněž botanicky jsou srovnatelné. V místech s přístupnou spodní vodou (kolem vodotečí a ve sníženinách) je tento ekosystém střídán fragmenty stálezeleného tropického deštného lesa (viz dále). Se stoupající nadmořskou výškou byl nahrazen poloopadavými lesy středních poloh V jižní části Vietnamu se zejména na západních svazích Annamských hor, které se svažují do rozlehlé nížiny Mekongu v Kambodži, vytvořily v nižších nadmořských výškách opadavé lesy. Na jihu v rozsáhlé nížině řeky Mekong a Dong Nai byl tento ekosystém střídán zaplavovanými, případně rašelinnými lesy.

18 Poloopadavé lesy vyšších poloh Jsou pod vlivem slabě monzunového klimatu. Podle GEF (1994) se poloopadavé lesy nižších poloh vyskytovaly asi na 30% území Vietnamu od 11. rovnoběžky na sever a byly nejčastějším ekosystémem této oblasti. Tyto lesy se nacházely v nadmořské výšce 500 (700) m m

19 Deštné lesy středních poloh Vliv monzunového klimatu je malý. GEF (1994) rozlišuje tento ekosystém ve středních polohách severní a střední části Vietnamu, v místech s celoročním přísunem srážek. Jedná se zejména o svahy Annamských hor vystavených severovýchodnímu monzunu s nadmořskou výškou m.

20 Horské deštné lesy Vliv monzunového klimatu je malý. Stálezelenými nebo poloopadavými lesy se specifickým druhovým složením až m. V dřevinném patře se vyskytovaly zástupci čeledí Fagaceae (Quercus, Lithocarpus, Castanopsis), Lauraceae (Beilschmiedia, Cinnamomum, Litsea, Persea), Magnoliaceae (Manglietia, Michelia), Theaceae (Schima, Ternstroemia). Vyskytuje se zde řada jehličnanů z čeledí Podocarpaceae (Podocarpus), Pinaceae (Pinus, Keteleeria), Cupressaceae (Calocedrus, Fokienia) a Taxodiaceae (Cunninghamia). Zvláště hojné jsou epifyty, které často vytvářejí souvislou pokrývku kmenů a větví. Přisedle rostou lišejníky, mechy, kapradiny a vstavačovité rostliny (Len 2005). Horské deštné lesy ukazuje mapa potenciální vegetace v GEF (1994) ve třech hlavních oblastech Vietnamu, jsou to Dalatská plošina na jihu, Kontumská plošina (Centrální vysočina) ve střední části a konečně severní oblast Annamských hor a pohoří Hoang Lien Son na severozápadě Vietnamu. Horské deštné lesy jsou značně rozdílné v jednotlivých regionech Vietnamu, vysoká je míra endemismu.

21 Subalpínská vegetace Vliv monzunového klimatu je malý. Na celém Indočínském poloostrově se tento typ vegetace vyskytuje pouze v pohoří Hoang Lien Son, konkrétně na masivu nejvyšší hory Vietnamu Fan Si Pan (3 142 m). Floristickou skladbou je tento ekosystém podobný ekosystému horských deštných lesů. Vzrůst dřevin je však nižší a s přibývající nadmořskou výškou se stále zmenšuje (Vidal 1997). Vzhledem k nadmořské výšce jsou tyto lokality povětšinu roku situovány nad hranici mraků. Limitujícími faktory se zde tedy stávají vláha, respektive její nedostatek a vysoký stupeň insolace. Tato vegetace se po většinu roku vyskytuje nad úrovní mraků. Má tedy specifické xeromorfní rysy.

22 Lesy na vápencích Vliv monzunového klimatu je malý. Jedná se o velmi specifický ekosystém ovlivněný zejména podložím, který nese řadu zvláštností: sevřená údolí bohatá na bylinný podrost (zejména Gesneriaceae) a epifyty, exponované vrcholy, které jsou náchylné k vysýchání a mají zakrslou xeromorfní vegetaci připomínající lesy na podzolech (Whitmore 1990). Tento typ lesa se vyskytoval zejména na severu Vietnamu, v menší míře také kolem 18. rovnoběžky. Většina těchto skalnatých území zůstala zachována, neboť nejsou vhodná k zemědělství (GEF 1994).

23 Periodicky zaplavované lesy (lužní) Vliv monzunového klimatu je malý. Lužní lesy se vyskytují na aluviích velkých řek (Me-kong, Red River), nebo na sníženinách navazují přímo na mangrovové porosty. Bohužel se jedná o půdy vhodné pro pěstování rýže, a proto byla většina těchto porostů přeměněna na zemědělskou půdu. Horní patro porostu tvoří vysoké stromy jako např. Intsia bijuga, či Scaphium macropodum. Střední patro tvoří např. Hopea pierrei, či ve vlhkém prostředí obvyklé Xanthophyllum glaucu. Ve spodním patře lze nalézt druhy jako Melaleuca cajuputi, Alstonia spathulata. Z palem pak zástupci rodů Oncosperma a Pinanga se zpeřenými listy a Licuala s dlanitě složenými listy. Patří sem také plazivé ratany (Calamus, Plectocomia). V bylinném patře rostou především jednoděložné rostliny (Zingiberaceae, Marantaceae, Orchidaceae). Epifyty jsou stejně časté jako v jiných zapojených deštných lesích a tvoří je zejména kapradiny a vstavačovité. Na písečných půdách je les světlejší a je tvořen dřevinami více či méně zakrslými (Fagraea fragrans a Baeckea frutescens) a keříky z čeledi Ericaceae (Nguyen 2007).

24 Rašelinné lesy Vyskytovaly se na jihu Vietnamu v deltě Mekongu a pravděpodobně v menší míře i na severu v deltě Rudé řeky. V jižní části Vietnamu se vyskytovaly na jih a sever od řeky Mekongu. Byly téměř úplně přeměněny na zemědělskou půdu (GEF 1994). Jedná se o souvislé porosty, které rostou na rašelinných půdách, kde vrstva slabě rozložené rašeliny sahá od 0,5 do 5 metrů. Vyskytuje se tu velké množství druhů rostlin včetně stromů, mnohé z nich jsou endemické. Některé stromy jsou snadno poznatelné podle formy adaptace kořenů a kmenů ke svému prostředí: opěrné deskovité náběhy kořenů, pneumatofory a další. Nejvyšší stromové patro dorůstá m, patří sem např. Myristica iners. V nižším stromovém jsou zastoupeny druhy jako např. Archidendron clypearia, Myristica sp. či palma Oncosperma tigillaria. V dřevinném podrostu rostou nízké palmy četných rodů, např. Licuala, Caryota, Pinanga, či zástupci rodu Pandanus. Časté jsou také epifyticky a paraziticky rostoucí rostliny, naopak terestrické rostliny jsou poměrně vzácné. V těchto oblastech se často vyskytuje množství endemických druhů, a proto jsou dosud existující zbytky těchto ekosystémů hodné ochrany (Nguyen 2007).

25 Mangrovové porosty Mangrove jsou azonální společenstva vázaná na mořská pobřeží tropů a subtropů. Dominantními druhy tohoto biomu jsou vždyzelené, halofytní dřeviny náležející povětšinou do třech čeledí: Rhizophoraceae, Sonneratiaceae, Verbenaceae. Limitujícími faktory pro existenci mangrovových porostů jsou zejména kolísání mořské hladiny, délka zaplavení, salinita a obsah kyslíku v půdě.. Délka zaplavení a jeho periodicity je faktor, kterému se nelze aktivně bránit. Viviparie etc.