EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ECONOMIC ACTIVITY OF THE POPULATION IN THE SOUTH MORAVIAN REGION
|
|
- Kristýna Kadlecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ECONOMIC ACTIVITY OF THE POPULATION IN THE SOUTH MORAVIAN REGION HUDEČKOVÁ Jaroslava, (ČR) MINAŘÍK Bohumil, (ČR) ABSTRACT The aim of this article is to characterize the economic activity of the South Moravian Region inhabitants in years It contains the basic factual data of the absolute number, structure and also spatial and chronological comparison of the main categories associated with the economic activity: an economically active and inactive population, labour force, employment and unemployment, employment structure according to the individual branches. This article contains also the basic data of the wages in the South Moravian Region and their chronological and spatial comparison. KEY WORDS economic activity, labour force, economic activity rate (participation rate), employment, unemployment, nominal wages, real wages ÚVOD Jedním z hledisek zkoumání struktury obyvatelstva je zkoumání podle ekonomické aktivity. Roubíček (1996) definuje ekonomickou aktivitu jako každou lidskou činnost v odvětvích výroby i služeb, která souvisí s vytvářením hrubého produktu celé společnosti. Výdělečná činnost je takový druh hospodářské činnosti, která svému nositeli poskytuje výdělek ve formě zisku, mzdy nebo platu. Vedle zisků, mezd a platů mohou být zdrojem příjmů také důchody a penze nebo majetkové výnosy. Mezi nejvýznamnější veličiny náleží zaměstnanost v regionu a z ní vyplývající míra nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je sice standardním průvodním jevem soudobých tržních ekonomik, ale v případě vyšší úrovně představuje závažný ekonomický problém, který svými důsledky ovlivňuje rovněž sociální situaci regionu (Dufek, 2001). Významné je sledovat problematiku zaměstnanosti v regionu odděleně ve městech a na venkově. Obyvatelé vesnic často nemohou uplatnit své vzdělání vzhledem k nedostupnosti požadované práce a špatné dopravní obslužnosti. Při regionálním pohledu vedle zaměstnanosti zaslouží pozornost i velikost průměrné mzdy, která se rovněž liší ve městě a na venkově. Ve městech bývá průměrná mzda zpravidla vyšší, aby pokryla vyšší životní náklady. Proto také mnoho obyvatel venkova dojíždí za prací do měst. MATERIÁL A METODY Obyvatelstvo lze rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Dále může být obyvatelstvo rozděleno na obyvatelstvo výdělečně činné a obyvatelstvo bez výdělečné činnosti a také na obyvatelstvo se samostatným zdrojem příjmů a bez samostatného zdroje příjmů. Jako pracovní síla se označují všechny osoby 15-tileté a starší, které splňují požadavky pro zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Sledování vnitřní struktury ekonomické aktivity rozděluje ekonomické aktivity občanů do tří základních skupin odvětví národního hospodářství podle sektorů: primární sektor zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu, sekundární sektor zaměstnanost v průmyslových odvětvích a stavebnictví, 1420
2 terciální sektor zaměstnanost v nevýrobních odvětvích a službách. Mezi zaměstnané náleží všechny osoby 15-tileté a starší, které v průběhu referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom důležité, zda byla pracovní aktivita trvalá, dočasná, sezonní či příležitostná, a zda šlo jen o jedno či více souběžných zaměstnání. Nezaměstnaní jsou dle metodiky ILO 1 osoby 15-tileté a starší, které ve sledovaném období nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce (okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů). Obecná míra nezaměstnanosti se zjišťuje na bázi jednotné metodiky ILO prostřednictvím výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Registrovaná míra nezaměstnanosti se počítá jako podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných úřadem práce k disponibilní pracovní síle (zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči evidovaní úřadem práce). Dle úřadů práce jsou neumístění uchazeči o zaměstnání občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování práce. Tato registrovaná míra nezaměstnanosti nepostihuje přesně skutečnou úroveň nezaměstnanosti, protože zachycuje pouze nezaměstnané evidované na úřadech práce, nebere v úvahu zařazení na méně kvalifikovanou práci než je kvalifikace pracovníků, neuvažuje zkrácenou pracovní dobu, apod. I přes uvedené výhrady a dílčí nedostatky se tato míra považuje za objektivní ukazatel, který má charakter jak makroekonomický, tak i charakter sociálně demografický (Dufek, 2001). V červnu 2004 změnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR metodiku výpočtu registrované míry nezaměstnanosti v souladu s metodikou EU. Tím se mění výpočet míry nezaměstnanosti jak v čitateli, tak i ve jmenovateli 2. VÝSLEDKY Ve 4. čtvrtletí roku 2003 dosáhl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v Jihomoravském kraji 510,5 tisíc osob, z toho 290,1 tis. mužů (56,8 %) a 220,4 tis. žen (43,2 %). Ve stejném období roku 2002 byla celková zaměstnanost v kraji o 6,3 tis. osob nižší. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let. V JM kraji dosáhla míra ekonomické aktivity v posledním čtvrtletí roku ,2 % a proti 4. čtvrtletí 2002 se snížila o 0,5 bodu. Vyšší míru ekonomické aktivity vykazovali muži 67,8 %, u žen se jednalo o 49,4 %. V roce 2003 došlo v JM kraji k nárůstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na fyzické osoby proti roku 2002 o 8,1 % a dosáhla Kč (v celé ČR Kč nárůst o 6,7 %). Reálná mzda v kraji vzrostla o 7,9 %. K největšímu nárůstu průměrné mzdy došlo ve zpracovatelském průmyslu ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,1 %, Kč) a u pracovníků ve vzdělávání (o 12,5 %, Kč). Nejvýraznější pokles zaznamenala oblast finančního zprostředkování (o 4,8 %), ale i přes tento pokles zde mzda dosáhla International Labour Organisation 2 Dle MPSV se mezi nezaměstnané počítají pouze registrovaní uchazeči, kteří jsou dosažitelní a mohou do zaměstnání nastoupit ihned. Nelze do nich zahrnout ty, kteří jsou v pracovní neschopnosti, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve výkonu trestu, na mateřské dovolené a uchazeči zařazení do rekvalifikace vykonávající krátkodobé zaměstnání. Nově lze mezi uchazeče o zaměstnání zahrnout i případné uchazeče ze zemí Evropského hospodářského prostoru, registrované na Úřadech práce v České republice.ve jmenovateli je pak údaj o pracovní síle, vypočítaný na základě výběrového šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad. Počet zaměstnaných podle VŠPS se zde rozšiřuje o počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a o počet cizinců pracujících v České republice. Míra nezaměstnanosti počítaná tímto novým způsobem se liší od doposud udávaných údajů a tím je téměř znemožněno objektivní hodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti. 1421
3 Kč a jedná se tak o absolutně nejvyšší průměrnou mzdu podle odvětví v Jihomoravském kraji. Naopak absolutně nejnižší mzdu vykazovalo v roce 2003 odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi a rovněž odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Kč, resp Kč. Zajímavé je srovnání průměrné mzdy mezi jednotlivými okresy. Podle očekávání převyšovala průměrná mzda krajský průměr pouze v okrese Brno-město, dosáhla Kč (nárůst o 8,8 %). Nejnižší hodnoty zaznamenala nominální mzda v okrese Znojmo Kč (meziroční nárůst o 6,1 %). Oproti roku 2002 rostla průměrná mzda nejpomaleji v okrese Brno-venkov (nárůst o 5,2 %), nejrychleji pak v okrese Blansko (nárůst o 9,9 %). Na nezaměstnanost lze nahlížet z řady pohledů z nichž byly uplatněny následující: vývoj (trend) v nezaměstnanosti, prostorové rozdíly v nezaměstnanosti, nezaměstnanost podle věkových skupin, nezaměstnanost dle dosaženého vzdělání, nezaměstnanost čerstvých absolventů škol, krátko a dlouhodobá nezaměstnanost, sezónní výkyvy v nezaměstnanosti, počet volných míst na jednoho uchazeče o zaměstnání. Do roku 1996 se hodnoty registrované míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji pohybovaly mírně pod republikovým průměrem. Ke změně na trhu práce zde došlo v roce 1997, kdy se situace zhoršila a došlo k růstu míry registrované nezaměstnanosti a souběžně k propadu hodnot v porovnání s Českou republikou. K dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 11,45 % a byla tak o 1,14 procentních bodů vyšší než republikový průměr. Od roku 1995 zaznamenala míra registrované nezaměstnanosti v JM kraji nárůst o 8,53 procentních bodů (vzhledem k předcházejícímu roku 2002 došlo k růstu o 0,25 bodu). Největší nárůst zaznamenaly okresy Brno-město, Vyškov a Blansko, naopak pokles se projevil v okresech Znojmo, Břeclav a Brno-venkov. K činil počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce osob. Proti roku 2002 se tento počet zvýšil o osob (o 2,6 %). Z celkového počtu bylo žen (50 %). Ve 4. čtvrtletí roku 2003 byl počet nezaměstnaných 45,1 tis. osob (z toho 24,5 tis., tedy 54,3 % žen). Proti 4. čtvrtletí roku 2002 se tento počet snížil o 1,5 %. Díky odlišné metodice výpočtu je vzájemná srovnatelnost údajů (viz Obr. 1) omezená a lze poukázat dokonce na odlišné tendence ve vývoji obou měr. Tuto skutečnost lze dokumentovat na konkrétním případě, kdy v roce 2002 vzrostla v Jihomoravském kraji míra registrované nezaměstnanosti o 1,5 %, ale obecná míra nezaměstnanosti zaznamenala pokles o 0,9 procentního bodu. Nejvyšší rozdíl obou měr je zaznamenán v roce 2002 registrovaná míra nezaměstnanosti přesáhla obecnou míru nezaměstnanosti o 3,6 procentního bodu. V roce 2003 se v Jihomoravském kraji pohybovala míra registrované nezaměstnanosti v rozmezí 8,64 % (okres Brno-venkov) až 15,80 % (okres Hodonín). Okres Hodonín patří mezi deset okresů v České republice s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Ve sledovaném období činil průměrný meziroční nárůst nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 18,8 %. V porovnání s celou Českou republikou to bylo o 1,7 % více. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v rámci České republiky byl podíl uchazečů o zaměstnání v JM kraji v roce ,1 %. V Jihomoravském kraji se na nezaměstnanosti nejvíce podílejí věkové skupiny do 24 let (25,2 %) a let (25,3 %). Největší problematickou skupinou na trhu práce jsou lidé bez kvalifikace a s nejnižším vzděláním. Teprve od roku 1995 jsou v celkovém počtu 1422
4 nezaměstnaných zastoupeny osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (vyučení a absolventi nižších středních odborných škol), k jich bylo 44,5 %. Další početnou skupinou jsou nezaměstnané osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním (27,5 %) a s úplným středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (vyučení s maturitou, absolventi středních všeobecných a odborných škol včetně vyšších odborných) 23,7 %. S uplatněním na trhu práce jsou na tom nejlépe osoby vysokoškolsky vzdělané (4,3 % z nezaměstnaných). Obr.1: Registrovaná a obecná míra nezaměstnanosti v JM kraji ( ) % Rok Míra registrované nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti Jako velký problém se jeví nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol. V posledních letech je jedním z hlavních důvodů důsledek nástupu silné generace sedmdesátých let do ekonomicky aktivní složky populace. Absolutní počty nezaměstnaných absolventů škol se v letech zvyšovaly. V roce 1996 byla prodloužena povinná školní docházka a tím se lehce zmírnil příliv mladých pracovníků. V důsledku zavedení devátých tříd ve školním roce 1996/1997 na základních školách byl v roce 1999 výrazně nižší počet vyučených absolventů a v roce 2000 pak absolventů středních škol. Tato skutečnost dále ovlivnila v roce 2003 počet absolventů vyšších odborných škol a v roce 2005 bude ještě doznívat u absolventů vysokých škol. Úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly v roce nezaměstnaných absolventů škol (včetně mladistvých) s meziročním poklesem 3,6 %. Nezaměstnaní absolventi se v JM kraji podíleli na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 20,8 % v roce 1998 a v roce ,4 %. Nejvíce nezaměstnaných absolventů v meziokresním porovnání zaznamenal v roce 2003 okres Brno venkov (12,6 %), nejméně pak Brno město (9,2 %). Přestože počet nezaměstnaných absolventů v posledních letech poklesl, jsou právě absolventi rizikovou skupinou na trhu práce ve srovnání s ostatními uchazeči o práci. Jedním z mnoha důvodů je chybějící a tolik požadovaná praxe. Navíc se zde projevuje cyklus školního roku, maximum nezaměstnaných absolventů je v měsíci září, minimum v dubnu a květnu. Takový příliv absolventů mezi nezaměstnané, či jejich uplatnění na trhu práce, citelně ovlivňuje podíl nezaměstnaných absolventů škol na celkové nezaměstnanosti. K určitým změnám došlo v posledních letech i ve vývoji délky nezaměstnanosti jednotlivých uchazečů o zaměstnání. Ve sledovaném období vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost, tedy podíl uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce Jihomoravského 1423
5 kraje déle než 12 měsíců. Od roku 1995, kdy tento podíl činil 20 %, stoupl až na 40,7 % v roce Tato nejpočetnější skupina nezaměstnaných zahrnovala k osob. V jednotlivých okresech Jihomoravského kraje se snížil podíl krátkodobě nezaměstnaných na celku na úkor dlouhodobě nezaměstnaných. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci zaznamenaly okresy Brno-město (45,4 %) a Hodonín (43,3 %). Nezaměstnanost v kraji ovlivňuje rovněž počet volných pracovních míst, který od roku 1995 poklesl o více než polovinu a k jich úřady práce Jihomoravského kraje evidovaly Tab. 1: Vývoj volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v Jihomoravském kraji k Rok Počet volných pracovních míst Uchazečů na 1 vol. prac. místo 2,50 2,86 6,47 18,95 22,39 12,28 14,82 21,95 20,93 Díky snižujícímu se počtu volných pracovních míst a růstu počtu uchazečů o zaměstnání roste počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo. Na konci roku 2003 připadlo na 1 volné pracovní místo 21 uchazečů o práci, což je 1,6 krát více než v celé České republice. U nezaměstnanosti jsou rovněž patrné pravidelné sezónní výkyvy. Nejvyšší nezaměstnanost je zaznamenávána v prvních měsících roku: lednu (asi 110 % celoročního průměru) až březnu (102 %). Nejmenší pak v květnu a červnu (95 % celoročního průměru). Tato sezónnost může být způsobena kolísáním zaměstnanosti v odvětvích, které závisí na ročním období (např. zemědělství). Nezaměstnanost pak stoupá v letních měsících, protože je ovlivněna velkým množstvím nových absolventů škol na trhu práce. V říjnu a listopadu někteří nacházejí uplatnění, proto nezaměstnanost mírně klesá, ale v prosinci dochází opět k jejímu nárůstu vlivem ukončení sezónních prací. DISKUSE Jihomoravský kraj se v mnoha ohledech řadí spíše k problematickým regionům ČR. Svědčí o tom i závěry tohoto příspěvku, které vyplývají z pohledu na ekonomickou aktivitu obyvatel kraje, úroveň mezd a problematiku zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří necelých 59 %. Největší procento představuje zaměstnanost v průmyslu ( osob, tj.28,9 %), která je však pod průměrem ČR. Naopak obyvatel pracujících v zemědělství představuje 4,4 %, což je více, než průměr ČR. Dalším nadprůměrně silným odvětvím je stavebnictví s osobami (10,2 %). Podíl pracovníků v obchodě a souvisejících službách je naproti tomu nižší, než odpovídá průměru ČR. Průměrná mzda je dlouhodobě nižší než průměr ČR, srovnatelnou mzdu vykazuje pouze okres Brno město, zatímco např. u okresu Znojmo je toto číslo asi o 3 tis. Kč měsíčně nižší. Jihomoravský kraj lze dlouhodobě zařadit mezi kraje s vysokou nezaměstnaností. K byla míra registrované nezaměstnanosti v mezikrajovém srovnání čtvrtá nejvyšší po kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR činila k ,31 % ( uchazečů o práci) a převyšovalo ji celkem šest krajů. Česká republika mohla na konci roku 2003 nabídnout volných pracovních míst a na 1 takové místo průměrně připadalo téměř
6 uchazečů. Nejhůře na tom byl Moravskoslezský kraj (44,2 uchazečů na 1 volné místo), dále Ústecký kraj (27,9 nezaměstnaných na 1 volné místo) a Zlínský kraj (25,9 osob na 1 volné místo), nejlépe pak dle očekávání Hlavní město Praha (3 uchazeči na 1 volné místo) a Středočeský kraj (7,4 uchazečů). Situace na trhu práce se neustále zhoršuje, růst počtu uchazečů o práci registrovaných na úřadech práce a snižování počtu volných pracovních míst ovlivňuje růst dlouhodobé míry nezaměstnanosti, což je opačný trend, než vykazuje ČR jako celek. V ČR vzrostla registrovaná míra nezaměstnanosti z 2,93 % v roce 1995 až na 9,37 % v roce 1999, v roce 2000 poklesla, ale od roku 2001 opět zaznamenává nárůst. ANOTACE Příspěvek charakterizuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva Jihomoravského kraje v období let 2002 až Obsahuje základní faktografické údaje o absolutním počtu, struktuře i prostorovém a časovém srovnávání hlavních kategorií souvisejících s ekonomickou aktivitou: ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo, pracovní síla, zaměstnanost a nezaměstnanost, struktura zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví apod. Součástí příspěvku jsou i základní údaje o mzdách v Jihomoravském kraji a jejich časové a prostorové komparaci. KLÍČOVÁ SLOVA ekonomická aktivita, pracovní síla, míra ekonomické aktivity, zaměstnanost, nezaměstnanost, nominální mzda, reálná mzda LITERATURA 1. DUFEK, J.: Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje České republiky ve vztahu k sociálně demografickým podmínkám. In Zborník vedeckých prác Medzinárodné vedecké dni 2001, Nitra, 2001, p ISBN DUFEK, J.: Analýza současného vývoje nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun, 2002, L, No. 2, p ISSN DUFEK, J.: Sociálně demografická analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2000, XLVIII, No. 2, p ISSN ROUBÍČEK, V.: Základní problémy obecné a sociální demografie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, s. ISBN Český statistický úřad, [on-line]. Dostupné z < 6. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, [on-line]. Dostupné z < KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Jaroslava Hudečková, PhD., Zemědělská 1, Brno, Česká republika, hudecek@mendelu.cz Prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc., Zemědělská 1, Brno, Česká republika Recenzent: doc. RNDr.Beáta Stehlíková, CSc. 1425
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
VíceANALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY A NEZAMĚSTNANOSTI OBYVATELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 6 Číslo 3, 2005 ANALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY A NEZAMĚSTNANOSTI
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceGraf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03
3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceÚřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva září Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva září 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz 1 Informace
Více4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji
4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Březen 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Duben 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Středočeský kraj Únor 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o počtu nezaměstnaných
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj Duben 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky
VíceMěření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Srpen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceGraf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,
Vícez toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci
4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj Prosinec 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce Středočeský kraj Červen 2012 Zpracoval: Milan Bouška, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky
VíceMěsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram
Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Září 2017 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres
VíceÚřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva březen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva březen 2019 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2019 www.uradprace.cz 1 Informace
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický
VíceMíra (ne)zaměstnanosti
1 of 12 22.2.213 23:15 Míra (ne)zaměstnanosti (Zdroj: ČSÚ) 6 Počet nezaměstnaných podle vzdělání 539136 561551 Celkem Neúplné základní vzdělání a bez vzdělání 5 58451 Základní vzdělání Nižší střední a
VíceNEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K
NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17
VíceÚřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva listopad Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva listopad 2018 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2018 www.uradprace.cz 1
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Brně. Měsíční statistická zpráva
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovali: Mgr. Petr Jirásek RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceČeská republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové
Česká republika Celková míra v dubnu 2007 činila 6,8 % 1, což představuje 372 764 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Jihomoravském kraji 9,6 % 1 a celkový počet dosahoval 60 742 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4
Česká republika Celková míra v dubnu 2008 činila 5,2 % 1, což představuje 292 465 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2012 činila míra v Jihomoravském i 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 58 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán mírný
VíceÚdaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).
tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.
VícePOROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ
4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihomoravském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 64 091 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VíceÚřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva srpen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva srpen 2019 Zprávu předkládá: Mgr. Ivana Ondráková vedoucí oddělení metodiky http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Brno 2019 1 www.uradprace.cz
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).
Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).
Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva prosinec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva duben 2018 Zpracovali: Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti
VícePočet nezaměstnaných podle vzdělání
Počet nezaměstnaných podle vzdělání 6 5 4 3 2 Celkem Neúplné základní vzdělání a bez vzdělání Základní vzdělání Nižší střední a střední vzdělání bez maturity Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední
VíceVěc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/225554-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti
VícePočet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán
VíceJihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů
kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok
VíceČeská republika. V roce 2005 se počty pohybovaly v rozmezí od 1,6 v Hl. m. Praha do 31,6 v Moravskoslezském kraji.
Česká republika Celková míra v dubnu 2006 činila 8,3 % 1, což představuje 454 493 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku začala klesat. V porovnání
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,
7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování
VícePrůzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k
Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 Stručná verze Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Mgr. Martina Štorová RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti v
VíceUkazatele celkové nezaměstnanosti v kraji
Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva listopad 2018 Zpracovala: Bc. Veronika Šindelková RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti
VíceUkazatele celkové nezaměstnanosti v kraji
Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2013 činil podíl na počtu obyvatel Jihomoravského kraje 8,2 % a celkový počet dosažitelných 1 evidovaných na úřadu práce 64 830. - Podíl na obyvatelstvu ČR činil v dubnu
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Kraji Vysočina 8,7 % 1 a celkový počet dosahoval 23 033 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán
VíceČeská republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve
Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
Více,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Zlínském kraji 8,8 % 1 a celkový počet dosahoval 26 980 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán
VícePočet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Ústeckém kraji 13,2 % 1 a celkový počet dosahoval 57 515 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Pardubickém kraji 7,8 % 1 a celkový počet dosahoval 21 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán
VíceVybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele
M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ
VícePočet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Karlovarském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 17 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VícePrůzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k
Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007 Stručná verze Brno, květen 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2007
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Olomouckém kraji 10,0 % 1 a celkový počet dosahoval 32 376 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Karlovarském kraji 11,0 % 1 a celkový počet dosahoval 18 859 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VícePočet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Libereckém kraji 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 21 909 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán
VíceANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE
ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti
VícePočet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VíceGraf 2.1 Pracovní síla (tis. osob) a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (tis. osob) v Ústeckém kraji. v tisících osob
. Sociální vývoj V kategorii pracovní síly klesaly zaměstnaní při současném nárůstu nezaměstnaných Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tvořící pracovní sílu, jsou osoby patnáctileté a starší, které splňují
VícePočet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Ústeckém kraji 13,6 % 1 a celkový počet dosahoval 58 998 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Olomouckém kraji 11,3 % 1 a celkový počet dosahoval 35 992 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceJihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů
kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.
VícePočet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán
VíceUkazatele celkové nezaměstnanosti v kraji
Ukazatele celkové v i - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Kraji Vysočina 9,0 % 1 a celkový počet dosahoval 24 090 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VíceCelková nezaměstnanost v kraji
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra ve Zlínském kraji 9,5 % 1 a celkový počet dosahoval 28 774 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán
VíceI. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek
Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii
Více