Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů"

Transkript

1 kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 214 také odpovídající údaje regionálních účtů. Revidovány byly všechny dříve publikované údaje za období let 1995 až 212 a současně byly rozšířeny o předběžnou sestavu za rok 213. Mimořádná revize údajů v celé časové řadě od roku 1995 souvisela s přechodem na revidovaný evropský standard národních účtů ESA 21. Podrobné informace a popisy změn provedených v revizi jsou součástí internetové prezentace ročních národních účtů (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty). Dopady změn na trendy vývoje byly poměrně nevýrazné, protože ke klíčovým metodickým úpravám docházelo v celé časové řadě. Metodické změny se promítaly v celých národních účtech a ovlivnily proto v určité míře strukturu i objem všech ukazatelů regionálních účtů. V publikaci Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje 213 (http://www.brno.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/krajp/ xb), vydané v září 214, byl v kapitole ekonomického vývoje uveden vývoj regionálních makroekonomických údajů do roku 212 ve stavu před revizí. V další části jsou uvedeny revidované údaje do roku 212 doplněné o předběžné výsledky roku Hrubá přidaná hodnota Přelomové roky 28 až 21 Roky 28 až 21 byly v Jihomoravském kraji z hlediska makroekonomických ukazatelů přelomové. Rok 28 byl ještě rokem růstovým a předkrizovým, rok 29 byl rokem propadu, v roce 21 se příznivý vývoj regionálních makroekonomických ukazatelů obnovil. Graf 1 Hrubá přidaná hodnota v Jihomoravském kraji (běžné ceny) p o d íl sektorů v ,34 38,43 56,58 38,7 terciární sektor sekundární sektor primární sektor HPH v běžných cenách 56,27 39,2 58,1 37,19 58,77 36,86 59,19 36,66 59,14 235,23 36,78 61,43 245,2 35,2 61,67 258,67 35,43 61,2 276,29 36, 62,2 35,25 62,86 291,27 315,25 34,55 365,15 377,69 347,13 387,82 399,3 374,47 368,96 61,38 36,15 59,2 38,17 61,59 36,4 61,75 36,43 6,69 36,57 59,99 37,39 6,76 36, HPH (mld. Kč) 5,22 4,73 4,71 4,72 4,37 4,15 4,8 3,38 2,91 2, Podílu sektorů na tvorbě HPH dominuje sektor služeb Podobný trend změn 2,73 2,59 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v Jihomoravském kraji dosáhla v roce 213 objemu 399,3 mld. Kč běžných cen, proti roku 29 byla o 34,2 mld. Kč vyšší a od roku 21 se rovnoměrně zvyšovala (v průměru o 2,3 ročně). Ve skladbě HPH podle sektorů z dlouhodobého hlediska dochází ke zvyšování podílu sektoru služeb na úkor snižování podílu zemědělství. Primární sektor, jenž zahrnuje zemědělství, myslivost, lesní hospodářství a rybolov, je zastoupen nejméně, ještě v roce 1995 se podílel na HPH vytvořené v Jihomoravském kraji 5,22. V roce 21 tento podíl klesl na minimum sledovaného období (1,83 ), v roce 213 tvořil 2,86 (o 2,36 bodu méně než v roce 1995). Podíl sekundárního sektoru (zahrnuje dobývání nerostných surovin, průmysl celkem a stavebnictví) v roce 213 činil 36,38, proti roku 1995 poklesl o 2,5 bodu. Do terciárního sektoru patří oblast služeb, obchod, ubytování, stravování, doprava, podnikatelská činnost, veřejná správa, vzdělávání, zdravotnictví atd. Na HPH se podílel hodnotou 6,76, což bylo proti roku 1995 o 4,41 bodu více. Z grafu 2 je zřejmé, že trend změn v krajské struktuře HPH v roce 213 proti roku 1995 byl shodný s republikovými změnami, i když podíly jednotlivých odvětví byly rozdílné (zejména nižší podíl průmyslu, vyšší podíl zemědělství, stavebnictví a vzdělávání). Vcelku se podíl terciárního sektoru v kraji oproti změně v ČR zvýšil výrazněji (v ČR zvýšení z 56,67 na 6,7, tj. o 4,3 bodu). 2,47 2,63 2,1 1,83 2,73 2,62 2,86 1

2 Graf 2 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty v Jihomoravském kraji a ČR kraj ,9 5,2 29,3 3,7 7,1 7,7 18, 18,2 5,5 3,3 3,2, 8,4 6,5 6,5 8,4 16,4 15,8 2,5 2, ,6 31,1 5,6 18,1 5, 4,8 9, 6,6 15, 2,3 ČR ,4 31,4 7,6 2,6 2,9 3,3 6,4 6,3 14,4 2, zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl stavebnictví obchod, doprava, ubytování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče ostatní činnosti Podíl služeb na tvorbě HPH je mezi kraji 2. nejvyšší Objem HPH v Jihomoravském kraji byl ve srovnání s ostatními kraji v roce nejvyšší (po Hl. m. Praze a Středočeském kraji). V grafu 3 je uvedena struktura tvorby HPH podle sektorů. kraj je podílem terciárního sektoru druhý mezi kraji a je o,6 procentního bodu nad úrovní průměru ČR. Průměr ČR je ovšem ovlivněn Hl. m. Prahou, kde podíl činí 84,65. Nejnižší podíl terciárního sektoru je zaznamenán v Kraji Vysočina (45,1 ), v tomto kraji je naopak nejvýrazněji zastoupen primární sektor (6,44 ). Graf 3 Hrubá přidaná hodnota v roce 213 podle krajů (běžné ceny) HPH v roce 213 (mld. Kč) 911,3 41,6 188,8 184,7 74,9 22,7 119,2 167,6 144,8 149,8 399,3 17,9 173,3 357,8 14,96 Struktura HPH v roce ,65 45,13 51,45 41,69 53,25 44,7 52,31 35,73 6,15 47,99 49,82 46,28 51,6 44,64 5,98 43,57 52,31 48,46 45,1 36,38 6,76 39,48 56,49 5,43 47,7 47,11 51, mld. Kč Regionální HDP Objem HDP na 1 obyvatele teprve v roce 212 přesáhl hodnoty roku 28 Zvýšení krajského podílu na V Jihomoravském kraji dosáhl v roce 213 regionální hrubý domácí produkt (HDP) hodnoty 445,2 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu představovalo 381, tisíc Kč na jednoho obyvatele. I když se jedná o vyjádření HDP v běžných cenách, lze uvést porovnání s předešlými lety (nominální růst, pokles) meziročně hodnota HDP vzrostla o 14,5 mld. Kč (o 3,4 ) a proti roku 29 byl zaznamenán nárůst hodnoty o 42,2 mld. Kč (o 1,5 ). Z grafu 4 je patrné, že přepočtená hodnota HDP na jednoho obyvatele se zvyšovala až do roku 28, kdy dosáhla maxima (36,5 tisíc Kč na obyvatele). Po poklesu v roce 29 následoval nárůst, v roce 212 byla překonána i tzv. předkrizová hodnota a meziroční zvýšení bylo zaznamenáno i v roce 213. Z grafu 4 je ale také zřejmé, že v celém období byla krajská hodnota pod průměrem ČR. V roce 25 činila dokonce jen 89,4 průměru ČR, k hodnotě ČR se kraj 2

3 republikovém HDP přiblížil nejvíce právě v roce 213 (98, ). Právě v těchto letech se kraj podílel nejnižším (9,9 ), resp. nejvyšším (1,9 ) dílem na republikové hodnotě HDP. Podíl kraje na republikovém HDP se v roce 213 meziročně zvýšil o,3 procentního bodu. Podíl kraje byl ve srovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší. Graf 4 Hrubý domácí produkt v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,3 1,4 1,3 1,2 142,9 153, Dominantní postavení Hl. m. Prahy 164,9 175,7 176, 189,6 192,6 28,1 1,1 1, 1, 1, 1,1 197,9 217,6 29,3 231, HDP na 1 obyvatele - JmK HDP na 1 obyvatele - ČR p o d íl kraje n a HDP ČR 228,2 25,6 238,3 262,2 251,6 274,6 271,4 299,6 284,7 318,3 1, 9,9 36,3 341,6 9,9 337,3 371,2 1, 1,3 1,3 1,3 36,5 385, 35,5 373,8 353,2 375,9 1,4 1, ,7 383,2 369,1 385,2 1,9 381, 388,8 Republikový průměr výše HDP na jednoho obyvatele (i ostatní makroekonomické ukazatele) ovlivňuje svou vysokou ekonomickou vyspělostí Hl. m. Praha (816,4 tisíc Kč HDP na obyvatele), a to do té míry, že pod průměrem ČR jsou všechny ostatní kraje. kraj se ale řadí na 2. místo v pořadí krajů, nejnižší hodnota HDP na jednoho obyvatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji - 277,8 tisíc Kč. kraj vykazoval i nejnižší podíl na HDP ČR (2, ). Graf 5 Hrubý domácí produkt v v roce 213 podle krajů HDP na obyvatele v roce 213 (tis. Kč běžné ceny) 816,4 345,2 33,8 359,6 277,3 298, 33,2 Průměr ČR 338,5 388,8 tis. Kč 312,9 327,2 381, 299,4 329,4 326, 9 Shodné trendy vývoje HDP 6 tis. Kč 3 11, 1,8 1,6 1,4 1,2 1, 9,8 9,6 Podíl krajů na tvorbě HDP v roce ,9 11, 5,2 5, 2, 6, 3,3 4,6 3,9 4,1 1,9 4,7 4,7 9, Meziroční vývoj HDP ve srovnatelných cenách (reálný růst, pokles) je obsahem grafu 6. Směr vývoje v Jihomoravském kraji byl do roku 211 téměř shodný jako vývoj v rámci České republiky. Výjimkou byl rok 1999, kdy v ČR byl zaznamenán meziroční růst, ovšem v kraji došlo k poklesu objemu HDP. Graf 6 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 1 ) přírůstek/úbytek () 7,5 5, 2,5, -2,5-5, 4,4 4,3 Předchozí rok = 1-1,7 -,7 -,6 -,3 -,4 1,4 3,7 4,3 3,2 3,1 1,1 1,6 4,3 3,6 4,8 4,9 kraj 5,4 6,4 5,6 6,9 6,9 5,5 Česká republika , 2,7-4,7-4,8 2,8 2,3 2,6 2, 1,1 -,8 1,7 -,7 3

4 Nejvyšší pokles HDP v kraji v roce 29, jako v jediném kraji však následoval čtyřletý růst V letech 1997, 1998 a 29 byl shodně zaznamenán meziroční pokles (v roce 29 se v kraji jednalo o pokles nejvyšší). V roce 212 a 213 v ČR došlo k meziročnímu poklesu objemu HDP, v kraji byl ale zaznamenán meziroční nárůst (o 1,1, resp. o 1,7 ). Meziroční zvýšení HDP v roce 213 bylo zaznamenáno pouze ve 4 krajích, nárůst v Jihomoravském kraji byl 2. nejvyšší (po Plzeňském kraji, dále v Hl. m. Praze a Karlovarském kraji). Jak je patrné z kartogramu, v roce 29 došlo k meziročnímu poklesu objemu HDP ve všech krajích. Ovšem pouze v Jihomoravském kraji v následujících 4 letech došlo k meziročnímu nárůstu, naproti tomu pouze v Ústeckém kraji byl zaznamenán soustavný meziroční propad. Rok 211 je mezníkem pro vývoj HDP v kraji (stále ceny 1995) Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách roku 1995 je obsahem grafu 7. HDP v kraji v roce 28 byl proti roku 1995 o 49,8 vyšší a až rok 211 znamenal překročení této hranice (nárůst o 5,4 ). V rámci ČR v roce 28 zvýšení dosáhlo 53,4, v následujících letech tento strav nebyl překonán. Nárůst HDP vyjádřený ve stálých cenách roku 1995 byl v kraji až do roku 211 ve srovnání s vývojem v ČR vždy nižší, roky 212 a 213 však byl republikový průměr překonán. Graf 7 Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách (rok 1995 = 1 ) 6 přírůstek/úbytek () Rok 1995 = 1 kraj Česká republika 4,4 4,3 2,6 3,6 2, 3,3 1,6 4,7 5,4 9,2 8,7 12,6 9,9 14,4 14,6 18,5 2,1 24,4 26,5 32,4 33,5 41,5 42,7 49,4 49,8 53,4 42,7 46, 46,6 49,3 5,4 52,3 52,1 51, 54,6 5,

5 Vliv poklesu zaměstnanosti na produktivitu práce Přepočet regionálního HDP na zaměstnaného je vyjádřením produktivity práce. V roce 213 v Jihomoravském kraji dosáhl objem HDP na zaměstnaného hodnoty 777,1 tisíc Kč běžných cen, což bylo o 12, tisíc Kč (o 1,6 ) více než v roce 212. Proti předkrizovému roku 28 (727,8 tisíc Kč) to bylo téměř o 5 tisíc Kč na zaměstnaného více. Skutečnost, že ke zvýšení produktivity práce došlo i v roce 29, je dána tím, že pokles zaměstnanosti v roce 29 byl vyšší, než pokles objemu HDP v běžných cenách (2,4 resp. 2,2 ). Graf 8 Vývoj regionálního HDP na zaměstnaného v Jihomoravském kraji (běžné ceny) tis. Kč (běžné ceny) ,4 335,8 36,8 396,7 HDP na 1 zaměstnaného průměr ČR = 1 413,8 444,1 491, 517,1 539,8 586, Produktivita práce v kraji nedosahuje průměru ČR 66,8 649,8 Zatímco hodnota HDP na zaměstnaného v kraji se až do roku 213 celkem rovnoměrně zvyšovala, její vztah k průměru ČR neustále kolísal. V roce 213 dosáhl 96,7, což byl nejvyšší podíl zaznamenaný od roku V mezikrajském srovnání byl objem HDP na zaměstnaného 3. nejvyšší (za Hl. m. Prahou a m krajem), stejně tak dopadlo i srovnání podílu ve vztahu k průměru ČR. Graf 9 Regionální HDP na zaměstnaného podle krajů v roce 213 (běžné ceny) 696,1 727,8 728,6 733,8 754,5 765,1 777, HDP na zaměstnaného v roce 213 (tis. Kč) 1 112,3 81,8 712,6 735,4 621,6 79,4 78,1 Průměr ČR 83,8 tis. Kč 755,3 671,8 729,7 777,1 71,9 71,1 746,8 HDP na zaměstnaného (ČR=1) 138,4 99,8 88,7 91,5 77,3 88,3 88,1 94, 83,6 9,8 96,7 87,3 88,3 92, tis. Kč Tvorba hrubého fixního kapitálu Stabilizovaná výše objemu THFK Investiční aktivita vyjádřená prostřednictvím tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) byla v uplynulých letech srovnatelná s průměrem ČR. THFK v roce 212 v Jihomoravském kraji dosáhla hodnoty 117,7 mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatele činilo 1,8 tisíc Kč. Z grafického znázornění objemu THFK i přepočtu hodnot THFK na obyvatele je zřejmé, že krajská hodnota v letech 29 až 212 je stabilní, i když nižší než v letech 27 a 28, tedy v letech, kdy bylo dosaženo maximálních hodnot. Za 18 let uvedených v grafu 1, byla hodnota THFK na 1 obyvatele v kraji v 6 letech (naposledy právě v roce 212) vyšší než průměr ČR. 5

6 Graf 1 Tvorba hrubého fixního kapitálu v Jihomoravském kraji (běžné ceny) THFK / o byv (tis. Kč ) , THFK na 1 obyvatele - JmK THFK na 1 obyvatele - ČR THFK Jmk v běžných cenách 65,3 66,1 7,1 72,7 72,7 76,5 71,3 96,7 86,6 129,1 133,7 16,5 11,3 115,7 115,8 117,3 117, THFK (mld. Kč) 2 47,3 51,2 57,2 59,8 58, 6,7 61,6 63,4 62,7 64,1 63,9 7,9 64,5 76,6 68,2 76,9 86,2 79, ,2 84,3 94,2 9,1 97,5 95,7 113,7 19,7 116,9 111,7 1,6 11,4 1,5 11,4 1,7 11,8 1,8 1,4 2 Příznivé srovnání míry investic Příznivěji vychází kraj ze srovnání míry investic vyjádřené jako podíl úhrnu THFK v běžných cenách na úhrnu HDP v procentech. V letech 1995 až 212 míra investic v Jihomoravském kraji převyšovala republikový průměr celkem ve 14 letech. Od roku 28 se ale postupně snižovala a v roce 212 činila 27,3 (v ČR 26,1 ). Graf 11 Míra investic v Jihomoravském kraji a ČR 35 3 kraj Česká republika ,1 33,4 34,7 34, 33, 32, 32, 3,5 31,7 29,5 3,6 3,7 28,3 3,6 28,6 29,3 34,3 28,8 28,4 28,2 33,1 28,3 31,8 28, 33,7 29,6 32,4 29, 28,7 27,1 28,5 27, 28,1 26,6 27,3 26, Průměrná míra investic za 5 let byla mezi kraji 2. nejvyšší Z pohledu mezikrajského srovnání byla v roce 212 THFK na obyvatele v Jihomoravském kraji 3. nejvyšší a mírně překročila průměr ČR. Míra investic sice byla v roce 212 až 4. nejvyšší mezi kraji, ovšem průměr za roky 28 až 212, jenž činil 29,, byl 2. nejvyšší (společně se m krajem) a o 1,9 procentního bodu převyšoval republikový průměr (27,1 ). Graf 12 THFK na obyvatele a míra investic podle krajů v roce 212 THFK na obyvatele v roce 212 (tis. Kč) 216, 13,4 82,2 81,4 81,7 89,6 79, Průměr ČR 1,4 tis. Kč 59,4 77,5 76,5 1,8 73,2 73,7 82,5 Míra investic (podíl THFK z HDP v ) 26,9 29,8 25, 23,5 3,1 29,7 26,2 17,8 25,1 Průměr ČR 23,7 26,1 27,3 24,3 22,8 24, tis. Kč

7 4. Čistý disponibilní důchod domácností ČDDD se v kraji s výjimkou roku 211 každoročně zvyšoval Hodnota čistého disponibilního důchodu domácností (ČDDD) dosáhla v roce 213 v Jihomoravském kraji 229, mld. Kč běžných cen, což v přepočtu na jednoho obyvatel představovalo částku 196, tisíc Kč. Tento makroekonomický ukazatel, i když vyjádřený v běžných cenách, se v celém sledovaném období zvyšoval (s výjimkou roku 211) jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na 1 obyvatele. Graf 13 Čistý disponibilní důchod domácnosti v Jihomoravském kraji (běžné ceny) ČDDD / o byv. (tis. Kč) ,7 79,3 ČDDD na 1 obyvatele - JmK ČDDD na 1 obyvatele - ČR ČDDD JmK v běžných cenách 163,5 171,7 181, 211,2 197,2 142,8 145,5 15,7 133,1 126,2 88,8 91,8 99,2 13,2 15,7 19,8 113, 12,3 229, 228,3 222,8 217,5 222,6 11,9 115,3 117,1 122,9 126,7 131,6 129,6 137,6 134,4 143,2 145,7 151,1 151,9 159, 16, 17,2 173,7 179,8 184,7 191, 189,2 195,8 193,3 196,6 191,1 197,1 195,6 198,9 196, 195, Graf 14 ČDDD na obyvatele podle krajů v roce 213 (běžné ceny) ČDDD (mld. Kč) ČDDD na obyvatele v roce 213 (tis. Kč) 257,7 21,8 183,7 2,5 174,9 17,9 18,8 Průměr ČR 195,9 tis. Kč 19,1 184,5 19,4 196, 175,4 181,9 175,6 ČDDD na obyvatele v roce 213 (ČR=1) 131,6 17,6 93,8 12,4 89,3 87,3 92,3 97,1 94,2 97,2 1,1 89,6 92,9 89, Hodnota ČDDD na 1 obyvatele v roce 213 převýšila republikový průměr 2 15 tis. Kč Podíl Jihomoravského kraje na ČDDD republiky byl v letech 1995 až 213 nejnižší v roce 23 (1,3 ) a nejvyšší v posledních 4 letech uvedeného období v roce 21 a 211 dosáhl 1,8, v roce 212 1,9 a v roce 213 již 11,1. Hodnota ČDDD přepočtená na obyvatele byla až do roku 212 pod republikovým průměrem (v roce 23 minimum 93,8, v roce 21 a 212 maximum 98,3 ). V roce 213 byl však republikový průměr o,1 bodu překročen a hodnota ČDDD na obyvatele i podíl na republikovém průměru byly ve srovnání s ostatními kraji 4. nejvyšší. 7

8 5. Regionální makroekonomické ukazatele ve zkratce Hrubá přidaná hodnota Hrubý domácí produkt Produktivita práce Tvorba hrubého fixního kapitálu Čistý disponibilní důchod domácnosti Hrubá přidaná hodnota (HPH) je nově vytvořenou hodnotou, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit. Je stanovena jako rozdíl mezi celkovou produkcí, vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou, vyjádřenou v kupních cenách. Souhrn HPH za všechna odvětví hospodářství zvýšený o čisté daně z produktů představuje hrubý domácí produkt. Struktura HPH podle sektorů je obrazem zaměření hospodářství regionu. Pro úspěch ekonomiky regionu je důležitá schopnost přizpůsobení měnícím se podmínkám, tendence regionu ke strukturálním změnám. Hrubý domácí produkt (HDP) je komplexní ekonomický ukazatel, který v sobě zahrnuje všechny oblasti ekonomického života společnosti a je obecně uznávaným ukazatelem ekonomické vyspělosti daného území. Na krajské úrovni se jedná o regionalizovaný HDP, tedy HDP České republiky rozdělený do jednotlivých regionů podle místa jeho tvorby. HDP (v přepočtu na obyvatele) je uváděn v běžných cenách, stálých cenách, v PPS (v jednotkách pro měření kupní síly) či eurech. Z HDP v běžných cenách nelze vyvozovat reálný vývoj v čase, tj. reálný růst ekonomiky. Do růstu HDP v běžných cenách (nominální růst) totiž vstupuje nejen meziroční změna objemu vyrobeného zboží a služeb (tedy skutečný reálný růst ekonomiky), ale také změna jejich ceny. Tyto údaje je tedy možno použít především pro geografické srovnání (tj. srovnání mezi jednotlivými kraji v daném roce). K časovému srovnání jak v kraji tak krajů mezi sebou slouží růst HDP ve stálých cenách Růstu HDP je ve všeobecnosti možné docílit buď za pomoci rozšíření zaměstnanosti a investiční aktivity, anebo cestou růstu produktivity práce a kapitálu (nebo oběma způsoby souběžně). Růst produktivity práce indikuje míru pro neinflační vzestup mezd a platů. Produktivitu práce je možno vyjádřit jako přepočet HDP (v běžných cenách) na zaměstnaného. Zaměstnaní celkem jsou pracující celkem v hlavním pracovním poměru včetně sebezaměstnaných podle místa pracoviště. Prostředkem k dosažení růstu jsou investice. Zjednodušeně řečeno, v makroekonomické rovině jde o růst HDP a investice představují hrubý fixní kapitál (HFK). Tvorba HFK představuje nové investice, rekonstrukce, modernizace, nákupy a bezplatné nabytí dlouhodobého majetku po odpočtu jejich prodeje a bezplatných předání. Dále pořízení nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Do tvorby se nepočítají fixní aktiva s hodnotou nižší než 2 tisíc Kč, předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi (např. automobily apod.), ale zahrnuje se pořízení obydlí. Dále se nezahrnují předměty pro vojenské účely, výdaje na výzkum a vývoj atd. Regionalizace THFK se provádí podle místa realizace investice. Poměr tvorby HFK (v běžných cenách) k HDP (v běžných cenách) vyjadřuje míru investic. Prvotním cílem rozvoje hospodářství, potřebného ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je uspokojovat potřeby společnosti, potřeby jedince ve společnosti. V makroekonomické rovině lze hovořit o čistém disponibilním důchodu domácností (ČDDD). ČDDD do značné míry zachycuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. Je to částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů v regionech umísťuje znovurozdělením běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. 8

9 Regionální makroekonomické ukazatele v Jihomoravském kraji Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. EUR v mil. PPS 1) vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = 1. 13,7 15,4 15,6 16,9 15, 95,3 12,8 12,6 11,1 11,7 podíl kraje na HDP České republiky () 1,3 1, 9,9 9,9 1, 1,3 1,3 1,3 1,4 1,6 1,9 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v EUR v PPS 1) průměr ČR = 1 93,4 9,6 89,4 89,7 9,9 93,6 93,8 94, 93,6 95,8 98, průměr EU28 2) = ,1 55,4 55,1 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance v Kč průměr ČR = 1 94,4 9,4 91,3 93, 92,5 94,8 95,5 94,5 95,3 95,2 96,8 Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnaného v Kč průměr ČR = 1 94,1 91, 91,7 92,4 92,5 94,3 94,9 93,9 94,6 95,7 96,7 Hrubá přidaná hodnota (HPH) v mil. Kč v tom podíl odvětví () zemědělství 5,2 4,2 2,7 2,6 2,5 2,6 2, 1,8 2,7 2,6 2,9 průmysl 3,7 29,8 27,6 26,5 28,3 3,2 28,1 27,7 29,1 3,3 29,3 stavebnictví 7,7 6,8 7,6 8,1 7,9 8, 8,3 8,7 7,5 7,1 7,1 služby 56,3 59,2 62, 62,9 61,4 59,2 61,6 61,7 6,7 6, 6,8 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mil. Kč podíl kraje na THFK České republiky () 1,2 1, 11,6 11,2 11,4 11,5 1,9 1,9 11, 11,2. Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele. v Kč průměr ČR = 1 92,5 9,2 14,6 11,9 13,6 14,6 99,2 99,1 98,9 1,4. Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) v mil. Kč podíl kraje na ČDDD České republiky () 1,7 1,5 1,5 1,4 1,6 1,6 1,6 1,8 1,8 1,9 11,1 Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč průměr ČR = 1 96,8 95,3 95,5 94, 96,6 96,7 96,6 98,3 97, 98,3 1,1 1) PPS, PPCS - standardy kupní síly 2) EU28-28 členských států EU 9

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Hrubý domácí produkt na obyvatele 2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Meziročně se výroba elektrické energie v ČR snížila, zatímco její spotřeba vzrostla. Hlavní příčinou poklesu výroby elektrické energie byla odstávka

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

B Výdaje a investice v ICT

B Výdaje a investice v ICT Investice do ICT vybavení a softwaru Pod pojmem investice se v této kapitole rozumí tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51), jež zahrnuje především pořízení fixních aktiv (P.511). Fixní aktiva jsou hmotná

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY -

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - Zdeněk Lejsek Hotel Holiday Inn, 19. března 2013, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/13 SYSTÉM TSA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

3.1. Ekonomická oblast

3.1. Ekonomická oblast 3.1. Ekonomická oblast Mezi hlavní principy uplatňované v problematice udržitelného rozvoje jistě náleží princip integrace cílů tří pilířů 1, jenž je založen na podstatě rovnováhy mezi vývojem v ekonomické,

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

3. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Olomouckém kraji

3. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Olomouckém kraji 3. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Olomouckém kraji Obsahem této kapitoly je rozbor vybraných ukazatelů z oblasti ekonomické, sociální a environmentální, které respektují specifika našeho kraje.

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ. Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Ekonomická výkonnost kraje je podprůměrná Ekonomickou výkonností se Pardubický kraj řadí k mírně horšímu průměru. V letech 28 až 211 9 se podíl na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP)

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

9,1 6,9 5,9 5,5 4,9 3,6 3,1 2,2 0,4 -0,3-0,9

9,1 6,9 5,9 5,5 4,9 3,6 3,1 2,2 0,4 -0,3-0,9 153, 146,5 175,7 164,9 189,6 171, 28,1 182,8 217,6 186,8 231, 19,7 25,6 22,8 262,2 213,2 274,6 228, 299,6 245,3 318,3 259,8 341,6 277,4 371,2 295,5 385, 36,2 373,8 36,6 375,9 298,6 383,2 31,4 384,6 31,7

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji Energetický regulační úřad uvádí pravidelně na svých internetových stránkách (www.eru.cz) informace z oblasti energetiky. Základní údaje o provozu energetické

Více

1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky

1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky 1. Hmotná fixní aktiva v ekonomice České republiky Pomineme-li finanční aktiva v podobě nejrůznějších typů finančních úspor, představují fixní aktiva v ekonomice nakumulované hmotné bohatství. Vzniklo

Více

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst.

3. Ekonomický vývoj. Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. 3. Ekonomický vývoj Makroekonomický rámec: HDP poprvé po několika letech vykázal meziroční nárůst. Makroekonomická data v krajském členění budou k dispozici až na konci roku 2016, proto hodnocení vývoje

Více

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

2. Makroekonomický vývoj

2. Makroekonomický vývoj . Makroekonomický vývoj.. Výkonnost ekonomiky V roce 7 rostl HDP rekordním tempem V roce 7 vzrostl HDP reálně o, a dosáhl tak rekordního tempa růstu v novodobé historii českého státu. Již třetí rok je

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, příspěvek na péči

Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, příspěvek na péči 5. Sociální služby Uživatelé sociálních služeb Klienty vybraných sociálních služeb se v roce 216 v kraji stalo téměř 5,5 tisíce osob ve věku 18 let a méně. Nejvýznamnější roli v posledních 8 letech sehrávala

Více

3. Ekonomický vývoj. HDP Zlínského kraje se v roce 2014 meziročně zvýšil o 9,0 %

3. Ekonomický vývoj. HDP Zlínského kraje se v roce 2014 meziročně zvýšil o 9,0 % 3. Ekonomický vývoj HDP Zlínského kraje se v roce 214 meziročně zvýšil o 9, % Ve Zlínském kraji od roku 1995 až do roku 28 hodnoty HDP každoročně narůstaly. Jeho roční přírůstky nebyly vyrovnané a pohybovaly

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2017 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. polovinu roku 2017

Více

Periodicita. v tom kraje. Karlovarský Ústecký. Liberecký

Periodicita. v tom kraje. Karlovarský Ústecký. Liberecký 1.3. Indikátory a jejich vývoj Hrubý domácí produkt Indikátor Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč Návaznost na strategické dokumenty ČR SUR 2004, SZ 2005, SZ 2006, OSUR 2007, SZ 2009, SRUR 2010

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ

SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ SEZNAM GRAFŮ A INVESTICE DO VĚDY A VZDĚLÁVÁNÍ A.1 Celkové výdaje na výzkum a vývoj Graf A1-1 Celkové výdaje na VaV, 1998 2008 Graf A1-2 Celkové výdaje na VaV podle sektorů užití, 2000 2008 Graf A1-3 Celkové

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ Hospodářský rozvoj Moravskoslezského kraje doznal v posledních letech velice podstatných změn. I když se stále jedná o tradičně orientovanou

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí)

2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí) 2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí) Komerční nemovitosti podle statistiky výstavby nebytových budov Hmotná fixní aktiva v podobě obydlí (dále uváděno jako domy a byty) a budov a staveb

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP 2.4. Cenový vývoj Deflátor HDP Rozdílné změny domácích a vnějších cen Stejný růst implicitního deflátoru produkce jako mezispotřeby Rozdílný vliv domácích a zahraničních cen na implicitní deflátor HDP

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2015 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy

Tab Vývoj základních ukazatelů dojížďky za prací v letech 1991 a v tom. v tom celkem. denně celkem muži ženy muži ženy 2. Vyjížďka za prací 2.1 Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity K datu sčítání žilo v Jihomoravském kraji 1 127 718 obyvatel (546 818 mužů a 580 900 žen). Z tohoto počtu obyvatel bylo 568 315 osob ekonomicky

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

3. Vybrané oblasti UR v Pardubickém kraji

3. Vybrané oblasti UR v Pardubickém kraji 3. Vybrané oblasti UR v Pardubickém kraji Obsahem této kapitoly jsou vybrané ukazatele za Pardubický kraj, které doplňují navržené indikátory udržitelného rozvoje kapitoly 2 s ohledem na specifika Pardubického

Více

Ekonomické výsledky nemocnic

Ekonomické výsledky nemocnic Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Moravskoslezském kraji (běžné ceny) Graf 3.2 Hrubá přidaná hodnota v Moravskoslezském kraji 56,0 350 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje v roce 212 meziročně vzrostl o cca,1 %, jinde roste rychleji Hrubý domácí produkt (HDP) Moravskoslezského kraje, tj. ukazatel vyjadřující

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 28.01.2017 Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová,

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 99 957 99 977 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,,,

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Prameny: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 9 5

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulka C.1.1: HDP užití ve stálých cenách roční zřetězené objemy, referenční rok 5 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč 5 335 371

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Včetně přehledu čerpání dotací EU na krajské projekty Říjen 217 (data k 2.1.) Čerpání dotací EU v České republice Největší převisy alokací v ukončených

Více

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100 2.. Cenový vývoj Deflátor HDP Růst implicitního deflátoru HPH Cenová hladina tuzemské produkce v základních cenách se v roce 29 meziročně snížila o 1,5 % a podstatně více klesly ceny spotřebovaných meziproduktů

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci

Více

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR DISKUSE 1 JEDNÁNÍ PRACOVNÍHO TÝMU RHSD ČR pro daně a pojištění dne 5. 1. 2017 na MF k materiálu Analýza odlivu zisků : Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy na opatření K diskusi postupuji srovnání vybraných

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2016 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Stránka 1 z 10 Podíl venkova dle počtu obcí a počtu obyvatel

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více