České obecné menšinové školy v okrese Ústí nad Labem v období Československé republiky ( ) Michal Šimáně

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav České obecné menšinové školy v okrese Ústí nad Labem v období Československé republiky ( ) (magisterská diplomová práce) Michal Šimáně Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. Brno

2 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu pouţitou literaturu a prameny datum vlastnoruční podpis 1

3 Na tomto místě chci poděkovat mému vedoucímu práce PhDr. Liboru Vykoupilovi, PhD. za jeho ochotu, cenné rady, celkové vedení a podporu. V neposlední řadě patří mé díky i všem ostatním, kteří mi vědomě i nevědomě dodávali důvěru a energii při sepisování této práce, a pracovníkům Archívu města Ústí nad Labem. 2

4 Obsah Úvod... 4 Literatura a prameny... 6 Stručný popis vývoje českého obecného menšinového školství na Ústecku v letech Změny ve školství v Rakousku-Uhersku po roce Národnostní poměry v okrese Ústí nad Labem v době Rakouska-Uherska Spolky Zřízení obecné menšinové školy Česká obecná menšinová škola v Ústí nad Labem Česká obecná menšinová škola v Krásném Březně Česká obecná menšinová škola v Chabařovicích Česká obecná menšinová škola v Předlicích Období Československé republiky ( ) Po vzniku Československé republiky Změny ve školství Reorganizace školské správy Obecné menšinové školství v období Československé republiky Postoje českých menšinových učitelů k Metelkově zákonu Návrhy českých menšinových učitelů na pozměnění některých ustanovení Metelkova zákona Vztah německého obyvatelstva k československému školství v období ČSR Vývoj v období prvních let existence ČSR Vývoj v období třicátých let České obecné menšinové školy v okrese Ústí nad Labem v období první republiky Politická situace v Ústí nad Labem v roce Česká obecná menšinová škola v Neštěmicích Česká obecná menšinová škola v Řehlovicích Česká obecná menšinová škola v Chlumci Česká obecná škola ve Varvaţově Obecná státní smíšená škola s vyučovacím jazykem československým v Ústí nad Labem Konec českých obecných menšinových škol v okresu Ústí nad Labem Závěr Bibliografie Přílohy

5 Úvod Pro lepší pochopení mých pohnutek k sepsání této práce je nezbytné, abych se nejprve vrátil o několik let zpět a popsal ve stručnosti jednotlivé kroky, které vedly aţ k vytvoření finální verze této práce. Před několika lety se mi v rámci jedné přednášky dostal do ruky článek Jana Měchýře České menšinové školství v Čechách v letech , který se zaměřuje na české menšinové školy v severních Čechách. Jelikoţ pocházím z města Ústí nad Labem, hledal jsem v tomto článku zmínky i o svém rodném městě. Ke svému překvapení jsem však v tomto článku o menšinovém školství v Ústí nad Labem nic nenašel. Toto zjištění tak bylo prvotním impulsem brnkajícím na struny mé zvědavosti. Tehdy jsem si pokládal otázky, zda vůbec v mém rodném městě nějaké české menšinové školy byly, či zda vůbec toto téma bylo někým zpracováno, a jestli ne, proč? Domněnku o tom, ţe v Ústí nad Labem nebyla nikdy ţádná česká menšinová škola jsem mohl odmítnout relativně snadno. V podstatě v kaţdé obsáhlejší publikaci o městě Ústí nad Labem totiţ lze najít zmínky o české menšinové škole v Krásném Březně, obci u Ústí nad Labem. To byl další důvod k tomu, abych si téma českých menšinových škol vybral jako téma k mé bakalářské diplomové práci. Toto téma jsem se ovšem nerozhodl zpracovat v rámci svého oboru Historie, ale v rámci oboru Pedagogika, kam mezi základní pedagogické disciplíny patří i dějiny školství a pedagogiky. Zaměřil jsem se v ní tak především na komunikaci mezi jednotlivými školskými subjekty, které měly na starosti zřizování českých obecných menšinových škol. Jádrem této práce bylo zmapování této problematiky v rámci období let , s tím, ţe jsem se ve stručnosti vyjádřil i k událostem po roce Jiţ v této době jsem si při studiu archívních pramenů ovšem všímal informací týkající se zřizování českých obecných menšinových škol v období Československé republiky a přemýšlel o zpracování i tohoto tématu. Nicméně během následujících let jsem se ve svém oboru Pedagogika přeorientoval na zcela odlišné téma (ICT ve vzdělávání), kterému jsem věnoval i svou magisterskou diplomovou práci a dále toto téma víceméně v tomto oboru nerozebíral. Šance pro zpracování českých obecných menšinových škol v okrese Ústí nad Labem v letech , a tedy i šance navázat na svou předchozí práci, se mi naskytla aţ v případě této magisterské práce. Jak se domnívám, české menšinové školství mělo výrazný vliv na vývoj dalšího školství v tomto okrese i vývoj českých 4

6 menšin samotných či jejich kultury v období Československé republiky, a proto vnímám toto téma jako důleţité a vhodné pozornosti. Cílem této práce je tedy zmapovat a popsat především okolnosti zřizování českých obecných menšinových škol v období Československé republiky v letech (v okrese Ústí nad Labem). Vedle tohoto cíle se však dále snaţím postihnout i situace, které mohly mít vliv na fungování těchto škol v celém období existence ČSR. Tedy zejména situace vyplývající ze vzájemného souţití českého a německého obyvatelstva. Záměrně se v této práci věnuji pouze českému obecnému školství. Vědomě upouštím od jakéhokoliv dalšího školství (například měšťanského, středoškolského či vysokoškolského) a to jak českého, tak i německého. Důvodem je to, ţe problematika českého obecného školství je sama o sobě natolik rozsáhlá, ţe není v mých silách, ale ani cílem, zmapovat další témata v jedné práci. Domnívám se, ţe výše řečené oblasti si zaslouţí svůj vlastní plnohodnotný výzkum, a proto je ponechávám stranou. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první, kterou chápu jako jistý úvod do celé problematiky, se věnuji počátkům českého obecného menšinového školství v okrese Ústí nad Labem. Tedy se ve stručnosti zabývám historií zřizování těchto škol v období Rakouska-Uherska. Další kapitola je věnována detailnějšímu popisu změn týkající se školství po vzniku Československé republiky. V rámci tohoto popisu, který vnímám jako jakousi předehru k další kapitole, se poté zaměřuji na školské zákony, které souvisejí se zřizováním českých obecných menšinových škol. Tuto problematiku zároveň dávám do širších souvislostí. Do této kapitoly jsem tak kromě jiného zahrnul i postoje německého obyvatelstva k přijatým československým školským zákonům. Poslední kapitolu pak věnuji českým obecným menšinovým školám, které byly zřízeny v okrese Ústí nad Labem v období let Na základě dochovaného pramenného materiálu jsem se rozhodl vybrat několik těchto škol, kterým se věnuji detailněji. Nicméně v rámci popisu často odkazuji, srovnávám či poskytuji širší pohled na celou problematiku tím, ţe vyuţívám informací jiných škol zřízených v tomto okrese, ale ke kterým se nedochovalo tolik pramenného materiálu, aby jim mohla být věnována samostatná podkapitola. Tímto přístupem, jak se domnívám, jsem vytvořil vcelku přehledný obraz o problematice českých obecných menšinových škol v okrese Ústí nad Labem. 5

7 Literatura a prameny Téma českého obecného menšinového školství je v českém prostředí relativně dobře zpracované v širších souvislostech. Například práce Otakara Kádnera 1, která se zabývá v rámci popisu celého československého školství i českým menšinovým školstvím, přináší dobový pohled (práce byla napsána roku 1931) na vývoj naší školské soustavy, a i kdyţ v některých momentech je nutné přistupovat k určitým názorům velmi kriticky, je tato práce stále významným přínosem. Dalším jiţ současným autorem je například Miloš Trapl 2, jenţ popisuje obecné menšinové školství v období let a přináší ve své publikaci významné informace i o financování těchto škol a další cenné informace, jejichţ vyhledávání by bylo velmi obtíţné a zdlouhavé. Téţ publikace Tomáše Kaspera 3 byla neocenitelná, a to především z hlediska témat věnujících se německému školství na našem území a postojů německého obyvatelstva k československému školství. Pro období Rakouska-Uherska byla velmi uţitečná publikace Abby Faimonové 4 či novější práce Jaroslava Koti 5 (1996). Problémové jiţ můţe být vyhledávání literatury ke konkrétním oblastem, kde české menšinové školy vznikaly. Pro období Rakouska-Uherska lze jmenovat například práce Toshiaky Kyogoka, 6 který se věnuje českému obecnému menšinovému školství na Moravě či práce jiţ zmiňovaného Jana Měchýře. 7 Pro zmapování problematiky v okresu Ústí nad Labem v období Rakouska-Uherska byly přínosem zejména práce vzniklé v první polovině 20. století. Jde zejména o práce Jaroslava Tlustého 8 a Jaroslava Františka Urbana 9. U těchto prací je ovšem nutné brát v potaz 1 Kádner, Otakar: Vývoj a dnešní soustava školní. II. díl. Praha 1931, 654 s. Nebo Kádner, Otakar: Školství v republice Československé. In: Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha 1931, s Trapl, Miloš: České menšinové školství v letech In České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky. Olomouc 2003, s Kasper, Tomáš: Školsko-politická diskuse v Československu v letech In: Češi, Němci, Ţidé v národnostním Československu. Pohledy na školství a vědu. Liberec 2006, s Faimonová, Abby: Dějiny školství rakouského po roce 1848 se zvláštním zřetelem na školství české. Praha-Karlín 1909, s Koťa, Jaroslav: Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In: Profesionalizace akademických povolání v 19. a první polovině 20. století. Praha 1996, s Kyogoku, Toshiaki: Národní agitace a obecní školství na Moravě na přelomu 19. a 20. století. Boj o české dítě. In: Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii Praha, Výzkumné centrum pro dějiny vědy 2003, s Měchýř, Jan: České menšinové školství v Čechách In: Sborník k problematice multietnicity. Praha 1996, s Tlustý, Jaroslav: Národnostní poměry v okresu chabařovickém. In: Vývoj a ţivot českých menšin. Díl II. Most 1909, s Urban, Jaroslav František: Potulky Ústeckem. Litoměřice 1924, 106 s. 6

8 moţný zkreslující pohled na události, zejména týkají-li se konfliktů mezi Čechy a Němci. Literatura týkající se českého obecného menšinového školství v období let v konkrétních oblastech Československa je jiţ velmi nedostačující. Převáţně jsem se setkal pouze s několika články zabývající se konkrétní českou obecnou školou v jednom konkrétním městě či obci, jako jsou například články Ondřeje Vašaty 10 či Petra Jelínka 11 a jiných, v soupisu literatury uvedených autorů. Nějaká obsáhlejší publikace zabývající se konkrétním okresem či krajem dnes v podstatě není k dispozici. O to více závaţnější problém nastal při získávání literatury k českým obecným menšinovým školám v okrese Ústí nad Labem. Výchozí literaturou se tak pro mě staly statě autorů jako je Vladimír Kaiser, František Cvrk, Kristina Kaiserová publikovaných v díle Dějiny města Ústí nad Labem či publikace německy píšícího historika Franze Josefa Umlaufta 12 a publikace zabývající se popisem regionu a obcí v okresu Ústí nad Labem jako je například práce Ivana Martinovského. 13 Přesto jsem mnoho událostí musel konstruovat na základě dochovaných archívních pramenů uloţených v Archívu města Ústí nad Labem. K českým obecným menšinovým školám v okresu Ústí nad Labem se dochovalo relativně hojné mnoţství. Otázkou bylo ovšem jejich praktické vyuţití pro zkoumané téma. V této práci jsem vyuţíval prameny z fondů Archívu města Ústí nad Labem: Školy města Ústí nad Labem, Školy okresu Ústí nad Labem (mimo školy města Ústí nad Labem), Školské úřady okresu Ústí nad Labem a Okresní úřad města Ústí nad Labem. Kromě výše zmíněných fondů jsem vyuţil i dochovaných pamětí Františka Mudroňka, ţáka předlické české obecné školy a několika článků německých novin, které v Ústí nad Labem vycházely. V rámci zkoumané problematiky v podstatě přicházely v úvahu z těchto fondů pouze školní kroniky, konferenční protokoly některých škol, a úřední protokoly, úřední zápisy a korespondence, pamětní knihy o stavbách školních budov, plány a rozpočty, letáky či pamětní knihy obcí ad. Tím se výběr pramenů významně zúţil. Další zúţení přišlo při bliţším zkoumání jednotlivých fondů. Například některé školní kroniky končí jiţ rokem 1933, či naopak 10 Vašata, Ondřej: České menšinové školství v Poříčí u Trutnova v letech In: Sborníček. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově 4, 2005, s Jelínek, Petr: Česká menšinová škola v Českém Krumlově a T.G. Masaryk. In: Československé školství, učitelstvo a T.G. Masaryk. Přerov 1990, s Umlauft, Franz Josef: Geschichte der deutschen Stadt Aussig. Bayreuth 1960, 784 s. 13 Martinovský, Ivan, Cvrk František, Cvrková, Marta. Dějiny zaniklých obcí. Tuchomyšl. Ústí nad Labem 1983, 172 s. 7

9 tímto rokem začínají. Některé kroniky jako například školní kronika české obecné menšinové školy v Krásném Březně a na Střekově shořela během náletu spojeneckého letectva v dubnu roku 1945 a jsou jiţ navţdy ztraceny. Kronika české obecné školy v Chabařovicích byla pro změnu v nedávných letech někým ukradena během stěhování tohoto fondu 14 atd. Proto, ačkoli v okrese Ústí nad Labem vzniklo během let dle mnou získaných informací 28 českých obecných škol, zrekonstruovat kompletní obraz jejich zřízení, otevření a dalšího vývoje, lze pouze u několika z nich. Většinu informací z pramenů jsem vyuţíval přímo. Ale jak jsem psal jiţ výše, často jsem dával do srovnání informace z jednoho zdroje s druhým, čímţ jak se domnívám jsem dosáhl určitého ověření informace. Většinou jsem tak postupoval v případech popisu konfliktů mezi německým a českým obyvatelstvem, poněvadţ jsem si vědom toho, ţe informace z pramenů pochází od českých zaznamenatelů, a tedy mohly být občas účelové. 14 Informaci jsem získal od zaměstnanců Archívu města Ústí nad Labem. 8

10 Stručný popis vývoje českého obecného menšinového školství na Ústecku v letech Změny ve školství v Rakousku-Uhersku po roce 1867 Dne 21. prosince 1867 byla uzákoněna tzv. prosincová ústava, která byla přímým důsledkem rakousko-uherského vyrovnání. Tato ústava právně vymezovala zbylá království a země neuherské aţ do zhroucení monarchie roku Pro problém, kterému se na následujících stránkách věnuji, jsou důleţité z této ústavy především články státního základního zákona číslo 142 o všeobecných právech státních občanů pro království a země v říšské radě zastoupené. Podle článku 19 tohoto zákona 16 Všechny národové ve státě mají rovné právo, a kaţdý národ má neporušitelné právo chovati a vzdělávati národnost i řeč svou. 17 Další důleţitý článek této ústavy, článek 17, poté nově vymezuje zřizování škol, čímţ zároveň ruší platnost předchozí školské soustavy zaloţené na základě konkordátu 18 předešlé. 19 a politického zřízení z doby Dne 2. března roku 1867 bylo obnoveno Ministerstvo kultu a vyučování 20 v čele s rytířem Hye z Glunecku. Byl to první krok k blíţící se velké reformě ve školství. 21 Této reformě však ještě v roce 1868, za mandátu nového ministra Leopolda Hasnera 22, předcházelo vydání zákona 23, který upravoval poměr škol k církvi. Byly tak do důsledku provedeny zásady obsaţené jiţ v prosincové ústavě, zdůrazňující vrchní řízení a dozor státu nad školstvím a výchovou a omezující církevní vliv na vyučování náboţenství a náboţenská cvičení. Veřejné školy byly zpřístupněny dětem všech občanů bez ohledu na vyznání. Nejvyšší správa a dohled nad veřejným vyučováním a vychováváním byl 15 Pekař, Josef: Dějiny československé. Praha 1991, s Plné znění zákona viz Reichgesetzblatt für Kaiserthums Oesterreich. Wien: K.k. Hofund Staatsdruckerei, 1867, s Schelle, Karel aj: Praktikum z českých právních dějin. Pelhřimov 2006, s Byl vydán 18. srpna roku Pro podobu školství v rakouském státě je důleţitý zejména článek V., který přisuzuje podobu veškerého vyučování katolické církvi. 19 Šafránek, Jan: Vývoj soustavy obecného školství v království českém od roku Praha 1897, s Roku 1860 bylo nahrazeno Odborem kultu a vyučování státního ministerstva. 21 Faimonová, Abby: Dějiny školství rakouského po roce 1848 se zvláštním zřetelem na školství české. Praha-Karlín 1909, s Leopold Hasner vystřídal Hye z Glunecku na Ministerstvu kultu a vyučování jiţ v prosinci roku Za jeho mandátu byl poté v roce 1869 vydán i nový školský zákon známý téţ pod názvem Hasnerův zákon. 23 Zákon, daný dne 25. května 1868, jímţto se vydávají základní pravidla o postavení školy k církvi viz Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království České. Ročník Praha: Místodrţitelská tiskárna, 1869, s

11 svěřen do rukou ministerstva vyučování. K této správě byly v kaţdém království a v kaţdé zemi zřízeny podle 10 tohoto zákona následující instituce: 24 Školní zemská rada nejvyšší zemský školský úřad Školní okresní rada pro kaţdý školní okres Školní rada místní pro kaţdou školní obec Nový školský zákon přijatý 14. května 1869 byl společnou prací několika muţů, zvláště jiţ výše zmiňovaného ministra Hasnera, univerzitního profesora Glasera a ministerského rady Beera. Zákon je rozdělen do tří částí. Pro zřizování menšinových škol jsou důleţité zejména první dvě části, které obsahují jednotlivá ustanovení pojednávající o školách veřejných a soukromých. Roku 1870 pak byl vydán v zemském zákoníku zákon, který upravoval zřizování, vydrţování a navštěvování veřejných škol 25, čímţ byla splněna poţadovaná podmínka, aby si jednotlivé země určily podrobnosti organizace školství samy. Roku 1882 Taffeho vláda podala novelu 26 k říšskému školnímu zákonu vypracovanou ministrem vyučování baronem Conradem z Eybesfeldu. Tato novela podle Kádnera 27 přijatá roku 1883 značí první rozhodný ústup na dráze svobodného vývoje rakouského obecného školství. Měl na mysli především ten fakt, ţe ke slovu se opět dostala církev. Například odpovědným správcem školy se mohl stát pouze učitel, který byl způsobilý k výuce náboţenství. 28 Pro případného českého menšinového učitele (ovšem nikoliv samozřejmě jen jeho) to mohlo znamenat jistou bariéru, neboť jak uvádí Koťa ve svém článku 29 podle dalšího paragrafu tohoto zákona 30 mohli být učitelé stíháni nejen za porušení školních povinností, ale i za chování mimo školu, tedy především za jejich případnou politickou či protiklerikální aktivitu. 24 Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království České. Ročník Praha 1869, s Plné znění zákona viz Zákonník zemský království Českého. Ročník Praha: Místodrţitelská tiskárna, 1870, s Zákon, daný dne 2. května 1883, kterýmţ se mění některá ustanovení zákona ze dne 14. května 1869; plné znění viz Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Rok Vídeň: Císařské a královské tiskárny dvorské a státní, 1883, s Kádner, Otakar: Školství v republice Československé. In: Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha 1931, s Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Rok Vídeň 1883, s Koťa, Jaroslav: Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In: Profesionalizace akademických povolání v 19. a první polovině 20. století. Praha 1996, s Paragraf číslo

12 2. Národnostní poměry v okrese Ústí nad Labem v době Rakouska-Uherska V druhé polovině 19. století se začal v oblasti Krušných hor výrazným způsobem rozvíjet průmysl a stavba ţeleznic. Tento rozkvět spolu s nově otevíranými uhelnými doly v této oblasti vyvolal ohromnou poptávku po pracovní síle. V rozmezí let počet dělníků v Podkrušnohoří vzrostl dvaapůlkrát. 31 Šlo přitom hlavně o české dělníky, kteří sem přicházeli z vnitrozemí, protoţe místní německé obyvatelstvo zvýšené poptávce po pracovní síle jednak nestačilo, jednak nemělo chuť vykonávat tak těţkou práci. 32 Jakým způsobem se měnilo národnostní sloţení obyvatelstva na sledovaných místech v průběhu let je patrné z následující tabulky, kterou jsem zhotovil za pomoci údajů Františka Jaroslava Urbana 33 a údajů z tabulek Františka Cvrka. 34 Tab 1)Národnostní složení obyvatelstva sledovaných obcí v letech Počet obyvatel Rok Podle úředního sčítání Podle soukromého sčítání Ústí nad Labem Krásné Březno Předlice Chabařovice Celkem Němců Čechů Němců Čechů Doleţal, Jan: Z bojů o českou školu v Podkrušnohoří před první světovou válkou. Liberec 1964, s Tamtéţ, s Urban, Jaroslav František: Potulky Chabařovickem. Teplice 1925, 104 s a Potulky Ústeckem. Litoměřice 1924, 106 s. 34 Cvrk, František: Obyvatelstvo Ústí nad Labem do 1. světové války. In: Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 1995, s Soukromé sčítání prováděli Češi na Ústecku od roku 1900 na základě předchozích špatných zkušeností s německými sčítacími komisaři a přístupem rakouských úřadů. Podle Tlustého (1909, s. 471) počet Němců byl podle úředního sčítání 5239 a soukromé sčítání zahrnovalo 1877 Čechů. 11

13 Jak je z tabulky patrné, uvedený počet Čechů se podle úředního a soukromého sčítání značně lišil. To bylo způsobeno především tím, ţe při úředním sčítání bylo pouţíváno vůči Čechům značného násilí, a to od zaměstnavatelů, sčítacích komisařů i městského či obecního úřadu. 35 V důsledku to znamenalo, ţe počet Čechů byl v jednotlivých lokalitách vţdy vyšší (a mnohdy v rámci stovek obyvatel) neţ kolik bylo rakouskými úřady přiznáno. To samozřejmě hrálo nezanedbatelnou roli i v rámci ţádostí o zřízení české školy. 3. Spolky Důleţitou roli při zakládání menšinových škol hrály i různé spolky. Prvním českým spolkem, který vznikl v Ústí nad Labem a angaţoval se ve věci zřízení české školy, byla Česká vzdělávací beseda zaloţená roku 1874, od roku 1876 jen Česká beseda. 36 V červenci roku 1880 vznikl ve Vídni německý spolek Der deutsche Schulverein, který začal ihned působit i v Podkrušnohoří. 37 Podle Kádnera tento spolek nepokrytě sledoval germanizační tendence a zakládal německé školy v místech národnostně smíšených často pro nepatrný počet německých dětí. 38 Na obranu proti jeho činnosti tak vzniká vzápětí i obdobný český spolek, Ústřední matice školská zaloţená v Praze téhoţ roku jako německý Schulverein. 39 První pobočky v Podkrušnohoří však začaly vznikat aţ v roce Roku 1885 vznikl asi nejvýznamnější spolek pro podkrušnohorskou oblast. Šlo o spolek Národní jednoty severočeské. K jejímu programu patřilo podle Doleţala národní a duševní i hmotné zvelebení krajiny na severu Čech a zejména podpora uplatňování rovného práva českého jazyka v úřadech, školách i ve veřejném ţivotě. 40 Aby Němci tomuto novému spolku mohli účinněji čelit, zaloţili roku 1894 další spolek s názvem Bund der Deutschen in Böhmen, jehoţ pobočky se záhy rozšířily do většiny obcí v Podkrušnohoří. V této době však činnost obou českých spolků v boji za českou školu a národní rovnoprávnost byla podporována Tělocvičnou jednotou Sokol. 41 Podle Doleţala (1964, s. 20) 35 Tamtéţ, s Kaiserová, Kristýna: Národnostní poměry v 2. polovině 19. století. In: Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 1995, s Doleţal, J.: Z bojů, s Kádner, O.: Školství, s Doleţal, J.: Z bojů, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

14 4. Zřízení obecné menšinové školy Podle tzv. nového školského zákona o obecné školy měly pečovat místní obce. Ţádosti o zřízení menšinových škol byly směřovány na zemskou školní radu, která o jejich zřízení, jak bylo řečeno výše, rozhodovala. Ţádosti musely vyhovět dalším poţadavkům zákona, především tzv. nového školského zákona, který stanovil, ţe obecná škola má být zřízena všude tam, kde v osadách poloţených v okruhu jedné hodiny je dle pětiletého průměru více neţ 40 dětí školou povinných, které musí navštěvovat školu přes půl míle vzdálenou. Zemský zákon ze dne pak tento paragraf upravuje 1, 44 ve kterém okruh jedné hodiny nahrazuje okruhem jedné míle. To znamená: Jestliţe občané kterékoliv obce v zemi prokázali, ţe v okruhu přibliţně čtyř kilometrů je čtyřicet dětí, které nemohou navštěvovat školu s mateřským vyučovacím jazykem, je obec povinována tuto školu pro ně zřídit. 45 Tyto poţadavky se dokazovaly formou úředních výslechů ţadatelů. Byly-li splněny tyto poţadavky, následovalo vybrání vhodného místa pro budovu školy, které mělo odpovídat opět znění zemského zákona ze dne , konkrétně 13, 46 který nařizoval umístit budovu školy na místo suché, zdravé a neobtěţované hlukem z okolí. Po dostavbě následovala kolaudace budovy, po které se mohlo začít se samotnou výukou. V praxi, jak se více ukáţe v konkrétních případech dále, však Češi museli čelit řadě překáţek. V čele obecních rad bývali především Němci, kteří úsilí českých občanů o zřízení české školy sledovali s despektem. Právě v těchto situacích Němci podle Doleţala například vyuţívali zkreslených údajů ze sčítání obyvatelstva jako jeden z argumentů, proč českou školu nezřídit. 47 Poukazovali na to, ţe většina rodičů je německého původu, jak při sčítání uvedla, a proto nepotřebují české školy pro jejich děti. Další postupy úřadů budou patrné z následujících řádků. 42 Překlad Zákonníka říšského vydaný pro království české. Ročník Praha 1869, s Tamtéţ, s Zákonník, 1869, s Měchýř, Jan. České menšinové školství v Čechách In: Sborník k problematice multietnicity. Praha 1996, s Zákonník, 1869, s Doleţal, J.: Z bojů, s

15 4.1 Česká obecná menšinová škola v Ústí nad Labem Potřeba zřízení české školy v Ústí nad Labem vyvstala podle Staňka dlouho před zřízením Ústřední matice školské za úřadování vlastenecky smýšlejícího příslušníka české šlechty okresního hejtmana hraběte Jindřicha Kolovrata v letech Ten také svolal české rodiče na besedu, kde se rokovalo o potřebě české školy. Jak dále tvrdí Urban 49 po této výzvě se městští radní hraběte ptali, kdo školu bude zřizovat a následně vydrţovat. Hrabě Kolovrat údajně odpověděl: Moji páni, je mi lhostejno, kdo školu postaví, ale česká škola zde do roka musí stát. 50 Krátce na to byl poslán na nucenou dovolenou, ze které se jiţ do svého úřadu nevrátil. Další snaha o zřízení české školy se objevila v roce 1881, kdy na severu Čech začaly vznikat české školy 51. V této době spolek Česká Beseda poţádala Ústřední matici školskou o zřízení školy v Ústí nad Labem. Ta do města podala ţádost o zřízení české školy veřejné. Avšak narazila na odpor městské rady, která donutila české rodiče, kteří prostřednictvím Ústřední matice školské ţádali o zřízení, od ţádostí odstoupit. 52 Roku 1896 čeští rodiče v Ústí nad Labem opět prostřednictvím Ústřední matice školské ţádají o zřízení alespoň školy soukromé, tedy matiční, jejíţ veškeré náklady by byly spravovány Ústřední maticí školskou. Podle Urbana bylo ţádosti ze strany úřadů vyhověno, ale problém nastal při hledání vhodných místností pro vyučování. Ceny za pronájem byly pro Ústřední matici školskou příliš vysoké a stavba zcela nové školní budovy byla vyloučena. 53 Město Ústí nad Labem tak zůstalo aţ do vzniku ČSR roku 1918 bez české školy. 48 Staněk, Ludvík: Národnostní poměry v okresu ústeckém. In: Vývoj a ţivot českých menšin. Díl II. Most 1909, s Urban, J.F.:Potulky Ústeckem, s Urban, J. F.: Potulky Ústeckem, s Roku 1882 byly první české školy otevřeny v Duchcově, Oseku a Mostě. V této době všechny vydrţované zcela Ústřední maticí školskou a tudíţ byly soukromé. První zcela veřejnou školou se stala přeměnou ze školy soukromé škola v Duchcově v roce Od roku 1887 vznikají i první školy veřejné bez předcházející školy soukromé např. škola v Souši u Mostu. Více viz Staněk, L.: Národnostní poměry, s Tamtéţ, s Urban, J.F.: Potulky Ústeckem, s

16 4.2 Česká obecná menšinová škola v Krásném Březně Potvrzení ţádosti o zřízení české obecné školy v Krásném Březně bylo získáno od zemské školní rady 7. října roku Veškeré náklady na školu měla spravovat Ústřední matice školská, která byla prostředníkem místní české menšiny při podávání ţádosti. Ta také zakoupila pro novou školu budovu. Právě kvůli této budově bylo vzneseno ze strany místní obce několik námitek týkajících se prováděných adaptací a hygienických podmínek. 55 Vlivem těchto sporů byla škola otevřena aţ v únoru následujícího roku. Šlo o vůbec první českou školu na Ústecku, kterou se podařilo zřídit a která zároveň začala s výukou. Hned po svém otevření se ukázalo, jaký význam česká škola měla pro zdejší menšinu. Podle konferenčního protokolu 56 bylo při zápisu, který se konal 15., 16. a 17. února roku 1897 zapsáno 159 ţáků. Protoţe škola byla otevřena v průběhu školního roku, všichni ţáci přestupovali ze škol německých. Dvě místnosti upravené pro školní výuku rázem nestačily a bylo třeba upravit i třetí, coţ se podařilo následující měsíc, kdy škola dostala povolení k úpravě od místní školní rady. Jak se jiţ ukazovalo během roku, kapacita školy i tak nestačila. Školní rok 1896/1897 dokončilo na české obecné škole v Krásném Březně 180 dětí 57. V roce 1899 byla obec Krásné Březno připojena k městu Ústí nad Labem. Ústecká městská rada okamţitě zahájila boj proti české škole. Podle Staňka byl na rodiče vyvíjen nátlak, aby své děti přihlásili na německé školy. Vyuţívala přitom zaměstnavatele rodičů dětí a majitele domů, ve kterých české rodiny ţili. Nové rodiny mohly být do domů přijaty pouze s podmínkou, ţe děti budou přihlášeny na německé školy. To samé platilo i pro přijetí do práce. 58 Výjimkou nebyly ani výpovědi z bytů. Jenom v roce 1899 bylo českým rodinám podáno na 160 soudních výpovědí z bytů. 59 Tato pronásledování se táhla aţ do roku 1903, kdy aktivita německých občanů a městské rady ochabla. Během této doby se škola v Krásném Březně zredukovala na tři třídy, které navštěvovalo kolem stovky ţáků. Roku 1905, poté co se situace z minulých let plně uklidnila, místní Češi zaslali zemské školní radě ţádost o zveřejnění současné soukromé školy. Tato ţádost pak byla 54 Tamtéţ, s Staněk, L.: Národnostní poměry, s Archiv města Ústí nad Labem. Česká obecná škola v Ústí nad Labem Krásné Březno , Konferenční protokol 1897/1900, inv. č. 179, nestr. 57 Tamtéţ, nestr. 58 Staněk, L.: Národností poměry, s O tyto rodiny se postarala TJ Sokol, kdyţ jim zajistila náhradní ubytování. V roce 1903 jiţ i s Národní jednotou severočeskou. Více viz Doleţal, J.: Z bojů, s

17 zemskou školní radou odeslána okresní školní radě v Ústí nad Labem s nařízením, aby byl proveden úřední výslech, při kterém se dokazovala opodstatněnost ţádosti. Podobně jako v předchozích letech opět i v tomto případě Češi narazili na vyhroţování či úřední obstrukce spočívající v posílání odvolání a protestů. Teprve aţ v roce 1908 bylo dokončeno řízení, které bylo zasláno zpět zemské školní radě. Ta však své konečné rozhodnutí o ţádosti o zveřejnění české školy v Krásném Březně nakonec nikdy nevydala. 60 Česká obecná škola v Krásném Březně tak aţ do vzniku ČSR zůstala školou soukromou pod patronací Ústřední matice školské. 4.3 Česká obecná menšinová škola v Chabařovicích Akce o zřízení české školy v Chabařovicích začaly roku 1895, kdy místní odbor Národní jednoty severočeské začal sbírat podpisy rodičů ţádajících pro své děti výuku v českém jazyce. 61 Během deseti let se o prosazení ţádosti pokusili třikrát a vţdy s nezdarem. Roku 1905 byla ţádost o zřízení české školy obnovena prostřednictvím řídícího učitele J. V. Charváta. 62 K úřednímu výslechu rodičů se však dostavil jen nepatrný počet ţádajících. Většina ţadatelů byla majiteli dolů a továren, ve kterých ţadatelé pracovali, donuceno ţádost odvolat. Následná organizovaná protestní schůze byla německými úřady zlikvidována tím, ţe svolavatele schůze horníka Václava Růţičku odsoudily na 24 hodin do vězení za porušení tiskového zákona. 63 Nejvýznamnější pokus o zřízení české menšinové školy v Chabařovicích proběhl v roce Dne 1. prosince roku 1908, v předvečer císařova jubilea, na které vyhlásil heslo Vše pro dítě, 64 zahájilo v Podkrušnohoří českých dětí školskou stávku, která se stala apelem ke školním úřadům, aby konaly svou povinnost, danou jim zákony. 65 Této stávky se zúčastnily také české děti z Chabařovic na německé škole i přesto, ţe je místní školní rada odrazovala písemnými pohrůţkami, které ovšem čeští rodiče vraceli s tím, ţe němčině nerozumí. 66 Poté, co Ministerstvo kultu a vyučování rozhodlo, ţe se postará o odstranění alespoň těch nejnaléhavějších nedostatků v českém menšinovém školství, byla stávka 6. prosince odvolána, s tím, ţe pokud ministerská 60 Tamtéţ, s Tlustý, J.: Národnostní poměry, s Archiv města Ústí nad Labem. Obecná škola v Chabařovicích, Konferenční zápisy 1910/1924, sg. OA/IV 18/1, nestr. 63 Urban, Jaroslav František. Potulky Chabařovickem. Teplice 1925, s Tamtéţ, s Doleţal, J.: Z bojů, s Urban, J.F.: Potulky Chabařovickem, s

18 rozhodnutí nebudou naplněna, bude zahájena znovu. 67 Česká škola v Chabařovicích nakonec byla otevřena aţ 16. září roku 1910 pod patronací Národní jednoty severočeské. 68 Šlo o jednotřídní soukromou školu, kterou podle zápisu do školního roku 1910/1911 z konferenčního protokolu začalo navštěvovat 91 dětí Česká obecná menšinová škola v Předlicích Obyvatelé české národnosti ţijící v Předlicích, kteří byli zaměstnáni většinou jako dělníci ve sklářské huti a chemické továrně, pod vedením Františka Novotného zaloţili školský komitét, který provedl soupis dětí, jeţ by českou školu mínily navštěvovat. 70 Na tomto základě pak komitét vyhotovil ţádost, kterou adresoval okresní i zemské školní radě a místnímu obecnímu úřadu. Ţádost však byla úřady odmítnuta s odůvodněním, ţe české školy zapotřebí není, neb v místě jest moderní prostorná škola s vyučovacím jazykem německým 71. Za této situace došlo ke spolupráci s Ústřední maticí školskou, se kterou byla dojednána výstavba školní budovy. Podle Františka Mudroňka 72 pozemek pro školu musel koupit německý občan, protoţe němečtí majitelé pozemků Čechům vyhovět nechtěli. Se stavbou budovy se začalo roku Stavba však musela být nahlášena a naplánována nikoliv jako škola, ale jako obytný dům, jinak by ji německé úřady opět neschválily 73. Při stavbě pak plánované příčky mezi kuchyní a pokojem vynechány, tak ţe stoho byly na tehdejší poměry odpovidající 3 školní třídy, kabynet a byt pro učitele 74. Kolaudace budovy ze strany školních úřadů proběhla bez problémů 75. Obecní úřad však stavbu budovy nechtěl uznat z důvodů nesplněných hygienických norem a trval na dodrţení stavebních plánů. I přesto začal učitel Valtr v září roku 1913 s výukou. Obecní úřad, jak píše František Mudroňka ve svých 67 Doleţal, J.: Z bojů, s Urban, J.F.: Potulky Chabařovickem, s Archiv města Ústí nad Labem. Obecná škola v Chabařovicích, Konferenční zápisy 1910/1924, sg. OA/IV 18/1, nestr. 70 Archiv města Ústí nad Labem. 50 let výročí bojů o českou školu v Předlicích Paměti Františka Mudroňka staršího, sg. 1876, nestr. 71 Tamtéţ, nestr. 72 Tamtéţ, nestr. 73 Archiv města Ústí nad Labem. Česká státní škola v Ústí nad Labem Předlice , Školní kronika, inv. č. 25, nestr. 74 Archiv města Ústí nad Labem. 50 let výročí bojů o českou školu v Předlicích Paměti Františka Mudroňka staršího, sg. 1876, nestr. 75 Archiv města Ústí nad Labem. 50 let výročí bojů o českou školu v Předlicích Paměti Františka Mudroňka staršího, sg. 1876, nestr. 17

19 pamětech 76, proto vyslal stráţníka s rozkazem vyučování zastavit a školu zapečetit. Druhý den ovšem vyučování probíhalo dál, pečeť byla neznámo kým strţena. Obecní úřad tak narychlo svolal schůzi, na které se rozhodlo o vyţádání kordonu četníků na okresním hejtmanovi. Ţádosti bylo vyhověno. Česká škola v Předlicích byla obsazena četníky a děti ze školy vyhnány. Jakým způsobem celá policejní akce proběhla ukazuje následující citace: Učitel Valtr vystihl nebezpečí a proto nechal děti spívati rakouskou hymnu (zachovej nám hospodine císaře a naši zem) četníci to překvapilo a určitou dobu rozlobeni zůstali státi v pozoru, při dalším opakování však učiteli vyhroţováno udáním zneuţíti posvátné hymny, děti pak únavou i ze strachu před četníky přestali spívati a četníci se dali do práce Školní budova byla rozkazem okresní školní rady v Ústí nad Labem opět zapečetěna a pro tentokrát i policejně hlídána. 78 Místní české děti tak skončily z velké části v německých školách nebo navštěvovaly školu v Krásném Březně či Chabařovicích. Kromě zapečetění školy byly některé české rodiny navíc vypovězeny z bytů i ze zaměstnání za účast v bouřlivých protestech, které následovaly těsně po vyhnání dětí ze školy 79. Česká škola v Předlicích byla obnovena jako mnoho jiných českých škol aţ po vzniku ČSR. 76 Tamtéţ, nestr. 77 Tamtéţ, nestr. 78 Urban, J.F.: Potulky Ústeckem, s Archiv města Ústí nad Labem. 50 let výročí bojů o českou školu v Předlicích Paměti Františka Mudroňka staršího, sg. 1876, nestr. 18

20 Období Československé republiky ( ) 1. Po vzniku Československé republiky Rozhodujícím dnem pro další osud českého a slovenského národa se stal 28. říjen roku 1918, kdy došlo v Praze Národním výborem k vyhlášení samostatného československého státu. 80 Ve zvláštním provolání se snaţil ihned apelovat na kulturní vyspělost československého lidu, aby byla zajištěna klidná cesta převzetí moci: Občané! Československý stát jest konečně skutkem. Stali jsme se svobodnými a jest na vás, abyste ukázali, ţe dovedete ţít jako svobodní občané. Zachovejte důstojný klid při projevech své radosti a nadšení, šetřte v kaţdém případě osobní svobodu a majetek kaţdého. Buďte pamětlivi slov Kollárových: - Svobody, kdo hoden, svobodu zná váţit kaţdou. Vyčkejte pokynu Národního výboru, představujícího dnes národní vládu. Na zdar! 81 Aby byla zajištěna určitá právní kontinuita byl téţ tento den schválen v plénu Národního výboru v Praze narychlo připravený zákon, běţně označovaný jako recepční norma. Tento zákon připravený Aloisem Rašínem a publikovaný ve Sbírce zákonů pod číslem 11 přejal všechny do té doby platné zákony a nařízení říšské zákony rakouské i uherské, zemské zákony české, moravské a slezské. 82 Jak sám autor tohoto zákona podotýkal: základním tímto zákonem mělo být zamezeno, aby nenastal bezprávní stav, aby se celá státní správa nezastavila a aby se 29. října pracovalo dále, jako by revoluce vůbec nebylo. 83 Bez tohoto opatření, jak píše Novák by totiţ mohlo docházet k různým zmatkům apod. 84 Vzhledem k značně odlišnému právnímu a správnímu vývoji v českých zemích a na Slovensku byly recepčním zákonem převzaty dva zcela jiné právní systémy. 85 Jak píše Grycová, na našem území v platnost tímto zákonem vstoupily ovšem i zákony říšskoněmecké a zemské zákony dolnorakouské. Tyto případy souvisí s připojením Hlučínska a Valticka k československému státu. 86 V konečném důsledku to i tak ovšem 80 Schelle, Karel: Organizace Československého státu v meziválečném období ( ). Praha 2006, s Tamtéţ, s Grycová, Vladimíra: Materiály k problematice státní správy a státní politiky v oblasti školství v prvních letech Československé republiky ( ). In: Politický systém a státní politika v prvních letech existence Československé republiky ( ). Praha 1990, s Rašín, Ladislav: Paměti dra Aloise Rašína. Praha 1929, s Novák, Karel: Výbor zákonů a nařízení školních republiky československé. Praha 1923, s Schelle, K.: Organizace, s Grycová, V.: Materiály, s