Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních sluţeb v Praze Anton Antonov Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3 Bakalářská práce 2010

2

3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Tvorba e-learningového kurzu pro uţivatele systému Money S3 zpracoval samostatně a pouţil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury. V Praze dne.. podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat pracovníkům společnosti CÍGLER SOFTWARE, a to především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Liboru Dvořákovi a dále Martinovi a Hynku Cíglerovi za zájem, věcné připomínky a čas, který věnovali mé práci. Dále bych rád poděkoval své rodině za velkou podporu během celého studia.

5 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vytvořením elektronického vzdělávacího kurzu pro účetní a ekonomický systém Money S3 od společnosti CÍGLER SOFTWARE. Cíl vychází z potřeby seznámit potenciální zákazníky názorným způsobem s principy ovládání tohoto softwaru. Pro přípravu realizace tohoto projektu je v této práci v teoretické části důkladně popsán pojem e-learning z pedagogického, technologického a síťového hlediska. A následně pro realizaci je vyuţito těchto poznatků a veškerý proces se popisuje v praktické části bakalářské práce.

6 Abstract This Bachelor Thesis deals with the process of creating e-learning course for financial and economic system Money S3 from CÍGLER SOFTWARE. The objective of this Thesis is to familiarize potential customers in illustrative manner with principles of using the software. In the process of executing this project two dimensions was described: one is theoretical and one is practical. Theoretical section of this Thesis thoroughly described the concept of e-learning in pedagogical, technological and network perspectives manner. Later the findings are used for implementation of the project and the entire process is described in the practical section of this Thesis.

7 Obsah Úvod Teoretická část bakalářské práce Úvod do problematiky e-learningu Definice e-learningu Formy vzdělávání Předchůdci e-learningu a jeho vznik Vize e-learningu Výhody a nevýhody e-learningu Realizace e-kurzu Sloţky e-kurzu Tým realizátorů e-kurzu Vývoj e-kurzu Doporučení pro kvalitní návrh e-kurzu Scénář e-kurzu Technologie, trendy a standardy pro e-learning Technologie pro e-learning Procesy, které mohou být při e-learningu zajištěny pomocí ICT Softwarové nástroje pro webové vzdělávání Trendy v e-learningu Standardy pro e-learning E-learning z právního hlediska Mediální názornost v podobě technických animací Technická animace Vlastnosti kvalitní didaktické animace Technologické moţnosti řešení animace

8 2. Praktická část bakalářské práce Obsah kurzu z účetního hlediska Profil společnosti CÍGLER SOFTWARE, a.s Vývoj e-kurzu Náplň e-kurzu Scénář e- kurzu Vytvoření animací Stručný popis Adobe Captivate Funkce v programu Adobe Captivate Popis práce s programem Adobe Captivate Popis vytvořených animací Systém řízení studia LearnIS Popis systému LearnIS Vytvoření kurzu v LMS LearnIS Zpětná vazba Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam zkratek

9 Úvod Tématem této bakalářské práce je vysvětlit pojem e-learning, podat souhrnný pohled o této problematice a aplikovat získané znalosti pro vytvoření e-learningového kurzu práce s modulárním účetním a ekonomickým systémem Money S3 od společnosti CÍGLER SOFTWARE, a.s. Kaţdý podnik se snaţí maximalizovat svůj zisk. Klíčovým zdrojem zisku je zákazník. Stávající zákazník se udrţuje poskytováním kvalitních sluţeb, nový zákazník se musí získat. Proto byla vytvořena speciální bezplatná verze programu Money S3 s názvem Start, kterou si zájemci mohou stáhnout zdarma a vyzkoušet. Jedná se o zkušební plnohodnotnou verzi, která je omezena pouze počtem účetních záznamů. Pokud tedy zájemci bude program vyhovovat, nákupem licence získá vybranou placenou verzi, tzv. komplet (jednotlivé komplety se liší souhrnem modulů) bez omezeného počtu záznamů. Způsob, jakým budou osloveni potenciální zákazníci, není náplní předloţené práce. Tato bakalářská práce má za cíl ukázat, jak prostřednictvím vytvořeného e-learningového kurzu lze usnadnit seznámení zájemců s programem a zvýšit technickou zdatnost stávajících uţivatelů Money S3. Cílem přípravy kurzu a jeho provádění by mělo být sníţení počtu ţádostí o technickou podporu u stávajících a začínajících uţivatelů, a zvýšení počtu přechodů z bezplatné verze Money S3 Start na některý z placených kompletů u potenciálních uţivatelů. Při tvorbě kurzu se vezme v potaz technická, technologická, psychologická, organizační, didaktická a právní stránka. Studujícím v případě tohoto kurzu je především zákazník (ať uţ stávající nebo potenciální), kurz však můţe být pouţit i pro studenty středních nebo vysokých škol. Jelikoţ hlavním úkolem jakéhokoliv e-learningu je vzdělávat, a ve vzdělávacích institucích sekundárního a terciálního stupně studujícím osobám se říká student, pouţívám v celém textu výraz student, nejenom v kontextu školství, ale zde především pro účastníky kurzu. Bakalářská práce směřuje od čistě teoretických témat k praktičtějším. V úvodu teoretické části jsou popsány formy elektronické výuky, jsou srovnány výhody a nevýhody e- learningu oproti klasické výuce a podán obraz vývoje tohoto odvětví od historie 9

10 po současnost s výhledem do budoucna. V následující kapitole jsou uvedeny způsoby realizace e-learningového kurzu včetně doporučení. Dále jsou popsány nejvhodnější technologie včetně nástrojů, trendů a nejdůleţitějších zásad vytvářených standardizačními institucemi. V poslední kapitole teoretické části jsou uvedeny moţnosti vizuální názornosti pouţitím animací. Praktická část obsahuje pouţití získaných znalostí z teoretické části. Jednotlivé lekce kurzu obsahují animace, vytvořené pouţitím technologie Adobe Flash, a jsou rozmístěny v systému pro řízení studia LearnIS, kde je zároveň vytvořená struktura kurzů navazujících. 10

11 1. Teoretická část bakalářské práce S vývojem internetu zaznamenáváme vznik nových tzv. e aktivit: e-business, e-banking, e-commerce, e-government apod. Co je tedy náplní a jak můţeme rozumět relativně nově označené aktivitě e-learning? Náplni teoretické části bakalářské práce je popis forem e- learningu, kladů a záporů, způsobů realizace, respektovaných standardů a pouţívaných technologií a technik ÚVOD DO PROBLEMATIKY E-LEARNINGU Nejdříve začneme definováním pojmu e-learning a některých základních pojmů s e- learningem spojených. Vysvětlíme rozdíl mezi pouhým distančním vzděláváním a e- learningem a porovnáme e-learning s klasickou prezenční výukou. Podíváme se na historický vývoj e-learningu do dnešní podoby a naznačíme očekávaný vývoj do budoucna DEFINICE E-LEARNINGU E-learning neboli elektronické vzdělávání je dnes uţ nedílnou součástí celého vzdělávacího systému. Uplatnění našel nejenom ve školství, ale i v komerční sféře. Přesná definice tohoto pojmu zatím není stanovená a ustálená. 1 Za rozumné lze povaţovat např. vysvětlení dle Černochové 2, kdy se e-learningem rozumí učení, k jehoţ podpoře a v jehoţ průběhu se pouţívá informačních a komunikačních technologií, které slouţí k vyuţití a propojení zdrojů, technologií a lidí za účelem a pro potřeby učení. Jednu z didakticky zaměřených definic uvádí Kopecký 3 ve své publikaci E-learning (nejen) pro pedagogy: E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího procesu s pouţitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání. 1 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P Vyuţití počítačových sítí ve výuce, e- learning. Pedf UK Praha, listopad 2005 duben KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc : Hanex,

12 Abychom tedy zcela charakterizovali pojem e-learning, měli bychom vzít v úvahu tři hlediska zároveň: 1. Pedagogické pouţívání moderních technologií pro zlepšení kvality vzdělání, usnadnění přístupu ke studijním materiálům a ke spolupráci vzdělávací komunity. 2. Technologické přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií. 3. Síťové uţití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí. 4 Ze všech citovaných definic vyplývá, ţe se můţe jednat buď o kurzy plně distančního charakteru, nebo o doplnění prezenční výuky. E-learning v sobě můţe zahrnovat řadu dílčích aktivit, které vyuţívají vhodné ICT 5 nástroje a jsou obvykle zapojené do uceleného systému. Vhodných ICT nástrojů je celá řada: vystavení studijních materiálů na internetu nebo intranetu, nabídka k nim vztaţených autotestů, komunikace prostřednictvím diskusních fór, ů a dalších synchronních nebo asynchronní komunikačních nástrojů. Všechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto účely proto slouţí specializované aplikace pro řízení procesu vzdělávání LMS FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Z časového hlediska je nutné rozlišit dva druhy kurzů: 1) Asynchronní jsou to kurzy poskytované na firemních vzdělávacích či veřejných portálech. Zájemce o studium mohou studovat kdykoliv podle svých potřeb. Tyto kurzy jsou vhodné zejména pro podnikové vzdělávání a pro rychlé předávání informací. 8 Hlavní výhodou asynchronní výuky je standardizace a nestrannost, coţ je ideální formou pro certifikace. Tato forma ale není ideální na výuku aplikace vědomostí v komplexních situacích. 9 4 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s Informační a komunikační technologie. 6 Learning Management System. 7 PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

13 2) Synchronní umoţňuje v reálném čase vzájemné interakce studentů i učitelů. Především se realizuje pro vyšší úrovně vzdělávacích kurzů, např. ve vzdělávacích zařízeních typu open university 10. Tvorba těchto kurzů zpravidla bývá méně finančně náročná neţ je tomu u asynchronních produktů. Častým problémem jsou vysoké nároky na přenosovou infrastrukturu a také na kvalitu lektora. 11 Mezi další nevýhodu bych zařadil skutečnost, ţe studenti nemohou studovat svým vlastním tempem. Dalším hlediskem v kontextu formy vzdělávání je, zda dochází k místní separaci mezi studujícím a vyučujícím. Pomocí těchto dvou hledisek lze názorně ukázat rozdíly mezi prezenční formou, distančním vzděláváním a e-learningem viz Tabulka 1. Tabulka 1 Formy vzdělávání z časového a místního hlediska Místo Stejné Různé Čas Synchronní Prezenční studium Distanční vzdělávání Asynchronní Záznam Elektronické vzdělávání Zdroj: Haverila, Matti. The influence of Experience, Ability and Interest on e-learning Effectiveness (Vliv zkušeností, schopností a zájem o účinnost e-learningu). European Journal of Open, Distance and E-learning [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < Prezenční studium vyţaduje fyzickou účast vyučujícího a studujícího. Pokud tedy nedochází k separaci lektora a studentů časově a místně, jedná se o tradiční prezenční studium. Distanční vzdělávání je vzdělávací proces, který umoţňuje oddělit vyučujícího a studujícího jenom v místě. Pro setkávání se, komunikování a spolupráci ve virtuálním prostoru na internetu se pouţívá webový interaktivnívní nástroj Virtual Classroom neboli Webinář, který podrobněji popíši v kapitole č V praktické výuce se nevyskytují obvykle čisté formy, například čistá prezenční, elektronická nebo distanční forma. V praxi se prosazuje koncepce smíšeného vzdělávání, 10 Neboli OU je distanční vzdělávání určené především pro studující, kteří z časových důvodů nemohou prezenčně absolvovat studium. 11 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s

14 tzv. Blended learning, coţ je kombinace prvků prezenčního i e-learningového vzdělávání, která má největší perspektivu vyuţití na středních a především vysokých školách PŘEDCHŮDCI E-LEARNINGU A JEHO VZNIK Historie programového učení a vyučovacích strojů se datuje do začátku 20. století. Ve dvacátých letech vznikl první vyučovací stroj, jehoţ autorem byl americký psycholog S. L. Pressey. Presseyho testovací stroj však nenašel širokého uplatnění. Teprve v 50. letech minulého století se objevily v západní Evropě a Spojených státech snahy o renesanci programovaného učení. Začaly vznikat mechanické, elektrické a elektronické vyučovací stroje. Tyto stroje byly schopny reagovat na různé odpovědi, prezentovat větvené programy a poţadovat odpověď. V ČSSR byl v 60. letech vyvinout automatů Unitutor. Vyučoval pomocí textových stránek, kaţdá z nich byla výkladem, na jehoţ konci byla kontrolní otázka s výběrem několika moţných odpovědí. Hlavním důvodem malého rozšíření do praxe byla ekonomická nákladnost a malá připravenost dostatečného počtu tvůrců kvalitního didaktického software. Vzdělávání na personálních počítačích se začalo rozvíjet v období 1984 aţ 1993 prosazováním počítačem podporované výuky CAL 13. U nás se podobný způsob vzdělávání masivněji objevuje začátkem devadesátých let. Nešlo přímo o realizaci celé výuky elektronicky, nýbrţ o dílčí úlohy. Zpočátku na vysokých školách technického a přírodovědného zaměření, později i na ostatních. Tento fenomén byl známý jako výuka podporovaná počítači CAE 14. Jedním z dalších moţných případů vzdělávání podporovaného počítačem byl tzv. CBT 15. Mluvíme-li o CBT, máme na mysli off-line vzdělávání. Velkou nevýhodou CBT je komplikovaná aktualizace vzdělávacího obsahu a nesnadná komunikace s autory kurzů. Jedná se tedy o statickou formu vzdělávání bez moţnosti interakce. Navíc kvalita vzdělávání byla 16, 17 výrazně ovlivňována parametry operačních systémů a vlastních počítačů 80. a 90. let. O e-learningu se v obecném smyslu začalo hovořit v souvislosti s rozšiřováním informačních technologií, počítačových sítí a hlavně s rozvojem internetu a technologie 12 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s Computer Assisted Learning 14 Computer Aided Education 15 Computer Based Training 16 PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

15 WWW po r K šíření vzdělávání se pouţívalo různých, v té době moderních prostředků kromě IT se pouţívalo audio a video prostředků, interaktivní CD-ROM a interaktivní PC software, elektronické konference, diskusní skupiny, chat, články z webových stránek, interaktivní webová místa. Je zajímavé, ţe do roku 1999 nebyl pojem e-learning zaveden. Zprvu se více pouţívaly pojmy WBT 19 nebo online learning, coţ je výuka nejen pomocí webu, ale i dalších internetových technologií. Tento druh vzdělávání jiţ dovoloval jak synchronní komunikaci mezi studujícím a tutorem, např. chat, netmeeting, videokonference, tak i komunikaci asynchronní, např. , diskuse. Dnes 20, 21 se pod pojmem e-learning míní vzdělávací informace šířené internetem VIZE E-LEARNINGU Jelikoţ v praxi se vyskytuje potřeba vzdělávat různé skupiny studujících v různých disciplinách a podmínky pro realizaci e-learningu nejsou stejné, představa cílového či ţádoucího stavu e-learningu je dost diskutabilní. Základní vizí e-learningu je taková integrace e-learningu do vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhovující kvalitu za přijatelnou cenu. Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači. Díky rozvoji nových kategorií výkonných mobilních komunikačních prostředků, jako jsou kapesní počítače, organizéry či nová generace mobilních telefonů, které umoţňují připojení k internetu, se začíná hovořit i o m-learningu mobilním vzdělávaní VÝHODY A NEVÝHODY E-LEARNINGU Jestliţe se vzdělávací instituce nebo podnik bude rozhodovat o zavádění e-learningu pro vzdělávání, potom se rozhodně doporučuje váţit jeho uvedené klady a zápory, a to nejen z pohledu poskytovatele, ale i z pohledu studujícího BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s Web-based training - vzdělávání na webu 20 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s EGER, L. Technologie vzdělávání dospělých. Plzeň : ZČU v Plzni, ISBN

16 Výhody e-learningu Studující jsou časově a místně flexibilní, mohou si zvolit vlastní tempo. Učební materiál má vyšší míru interaktivity, lze ho relativně snadno aktualizovat, je názornější a můţe obsahovat multimediální komponenty. Není potřeba rozsáhlých budov a následného vybavení, počet současně studujících omezují pouze technické moţnosti internetu. Výuka probíhá v atraktivním a moderním výukovém prostředí, které zvyšuje motivaci studentů, umoţňuje průběţné testování úrovně znalostí a interakci účastníků kurzu za pomoci diskuze. Nevýhody e-learningu Při zavádění e-learningu vznikají velké počáteční náklady na technologie a kvalifikovaný personál. Technologické limitování, technické problémy a nerovný přístup k informačním technologiím. Nevyrovnaná úroveň didaktického zpracování kvality obsahu a nedostatečně rozvinuté standardy. Nevhodnost pro určité typy učiva jako vnímání řeči těla, výcvik manuálních dovedností, praktický přístup k aplikaci znalostí, neustálou komunikaci a týmovou spolupráci. Nevhodnost pro určité typy studujících, např. pro starší lidi, pro výhradně sluchové a pohybové typy studujících. Zároveň mnoha lidem schází osobní interakce, cítí se osamocení. Frustrace ze špatně řešených e-kurzů přináší pocit marnosti, který pramení zejména z absence fyzické komunikace a kontaktu s ostatními uţivateli nebo s tutorem, přesycenosti elektronickými zprávami a z nejasných nebo víceznačných instrukcí. Studující s malou motivací mohou být neúspěšní. 16

17 Studující se můţe cítit izolován od instruktora a ostatních studujících. Řízení vzdělávání na počítači a online studium vyţaduje alespoň komplex 24, 25, 26 základních počítačových dovedností. 24 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s PEJSAR, Zdeněk. Elektronické vzdělávání. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s

18 1.2. REALIZACE E-KURZU Studijní e-kurz je základním prvkem e-learningu, podobně jako v prezenčním studiu. Jedná se o multimediální počítačový program, ve kterém je vhodně zkombinován výklad s animacemi, grafikou, audiem, videem, simulacemi a testy. Pro výrobu e-kurzů je vyuţívána řada aplikací od jednoduchých html editorů, přes PowerPoint a FrontPage aţ po profesionální nástroje. Pro kvalitní výsledek se doporučuje vyvíjet e-kurzy za pomocí více nástrojů současně. 27 Na evaluaci e-kurzu se podílí celý tým realizátorů s různými rolemi. Pro tvorbu kvalitního scénáře a vlastní realizaci kurzu je nutné mít kvalitní technologické zázemí. Pro kvalitní návrh by se mělo dodrţovat určitých zásad a doporučení, které uvádím v této kapitole SLOŽKY E-KURZU Kurz obsahuje uspořádané lekce, tyto lekce mohou být seskupovány do bloků. Aby byl e- learning kompletní, musí obsahovat tři základní sloţky, tvořící vzdělávací systém: 1) Obsah vzdělávání jedná se o textovou, grafickou a multimediální náplň. Součásti kurzu jsou testovací moduly, umoţňují interaktivou a zpětnou vazbu. 2) Distribuce e-kurzů - je prováděna pomocí internetu a intranetu. V tomto prostředí jsou pouţívány internetové standardy, standardy pro bezpečnost a standardy e- kurzů slouţící ke komunikaci se systémem. 3) Řízení studia proces zajišťující správu e-kurzů a studentů včetně sledování výsledků jejich studia TÝM REALIZÁTORŮ E-KURZU Realizátory e-kurzů jsou specialisté, jejichţ role jsou e-manaţer, e-vývojář a e-tutor. Předpony e u uvedených rolí jsou pouţité pro zdůraznění, ţe práce příslušného specialisty se odehrává v e-learningovém prostředí. 27 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

19 1) E-manaţer má na starosti celkovou strategii, analýzu, návrh a koordinaci v rámci projektu. Zároveň by měl zajistit marketingovou stránku včetně zabezpečení servisu. 2) E-vývojář zajišťuje didaktickou transformaci obsahu, tvorbu multimedií, počítačové grafiky, převod obsahu do LMS a programátorské práce. 3) E-tutor je speciálně vyškolený pedagog, který má na starosti vlastní realizaci e- learningového kurzu. Hlavními úkoly tutora je podpora vlastního učebního procesu, zprostředkování komunikace a zajištění zpětné vazby směrem k poskytovateli vzdělání. Musí znát pouţité technologie a ovládat práci se systémem pro řízení výuky LMS. 29, 30 4) E-student pod tímto pojmem je myšlen studující e-kurzu VÝVOJ E-KURZU Vývoj e-kurzu je kolektivní dílo, na kterém spolupracuje mnoho odborníků. Proces vývoje má charakter projektu s etapami: 1. Analýza identifikace potřeb, specifikace hlavních cílů a poznání charakteru budoucích uţivatelů. 2. Návrh vytvoření vlastní aplikace podle daných potřeb, výběr adekvátního obsahu a médií, typů interaktivity a uţivatelského prostředí aplikace. 3. Vývoj zpracování designu aplikace, programování modulů aplikace, testování, autorizace podkladových materiálů, produkce multimediálních doplňků. 4. Realizace výběr kvalifikovaných instruktor, propagace e-learningu v celé organizaci, sběr podkladových informací pro management. 29 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s SHEPHERD, Clive. Fastrak Consulting Ltd [online] [cit ]. Skilling up - learning about e-learning (Zvýšení dovedností učení o e-learningu. Dostupné z WWW: < 19

20 5. Hodnocení sledování výkonnosti aplikace, efektivity, dostatečnosti a vyuţitelnosti, kalkulace návratnosti investic DOPORUČENÍ PRO KVALITNÍ NÁVRH E-KURZU Promyslet si způsob členění tématu na dílčí celky. Navrhovat celkové výtvarné pojetí e-kurzu jednotně a jednoduše, atraktivně a příjemně na pohled a na sluch. Sjednotit kaţdou stránku několika dominantními prvky. E-kurz musí obsahovat to správné mnoţství a kvalitu informací a nejdůleţitější informace musí být zdůrazněné. Zpracovávat kaţdé téma, jako odpověď na jednu otázku. Vyvarovat se příliš sloţitých obrázků, grafů, tabulek apod. Zajistit plnou čitelnost a vhodný vzhled stránky, který nebude rozptylovat. Navrhnout vhodný způsob navigace v aplikaci. Pouţívat navigační prvky a ikony natolik jasné, aby k nim studující nepotřebovali studovat další dokumentaci. Vyuţívat efektivně a vhodně grafiku, animace, zvuky a video, umoţnit uţivatelům volitelné pouţití těchto médií. Umoţnit ukládání dat o výkonu studentů například čas dokončení, analýzy testů, závěrečné skóre. Zvaţovat vhodnost návrhu vzhledem k cílové skupině studujících a zvolenému 32, 33 účelu. 31 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s Cit. zdroj. s KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

21 SCÉNÁŘ E-KURZU V případě kaţdého sloţitého projektu je obvyklé si tuto činnost předem naplánovat. V kontextu tvorby e-kurzu se pouţívá termín vytvořit scénář. Při tvorbě scénáře je nutné promyslet následující základní body: Zváţit zda půjde o ryze distanční on-line výuku, nebo o online podporu prezenční výuky, tj. kombinovanou formu 34. Počet účastníků v e-learningovém projektu a procesy, které budou od účastníků kurzu sledovány a hodnoceny. Cíl e-learningového projektu. Úlohy řešení, časové rozvrţení práce účastníků projektu. Poţadavky na ICT 35. Zpětná vazba pro studenta. 34 Neboli Blended learning. 35 Informační a komunikační technologie, v tomto kontextu rozumíme hardware a software počítače. 21

22 1.3. TECHNOLOGIE, TRENDY A STANDARDY PRO E-LEARNING Vlastní realizace kvalitního e-learningu je podmíněná pouţitím moderních technologií. Nejvhodnější technologií z oboru ICT se jeví webová technologie. Tato technologie umoţňuje uplatnit velké mnoţství metod pro získání kvalitních nástrojů v různých oborech. V e-learningovém kontextu se především jedná o systém řízení vzdělání, který z mnoha důvodů musí splňovat standardy, a pro úspěšnou existenci následovat současné trendy. Tato kapitola má za cíl: vysvětlit procesy, které mohou být zajištěny pomocí informačních a komunikačních technologií při elektronickém vzdělávání, popsat současné trendy, standardy a právní hledisko TECHNOLOGIE PRO E-LEARNING Technologie, uţívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v e-learningu, lze rozdělit do čtyř základních kategorií podle druhu média, které informace přenáší: tisk audiotechnologie videotechnologie počítačové technologie Kaţdá z těchto kategorií se dále dělí, některé technologie dokonce uvedené kategorie přesahují (Tabulka 2). Například audio a videokonference se mohou uskutečnit za pouţití počítače a internetu KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

23 Tabulka 2 Technologie pro distribuci vzdělávacího obsahu podle druhu média Zdroj: KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s PROCESY, KTERÉ MOHOU BÝT PŘI E-LEARNINGU ZAJIŠTĚNY POMOCÍ ICT Ve výuce probíhají různé procesy, které dle Černochové 37 na následujícím obrázku. lze znázornit schématem 37 Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P Vyuţití počítačových sítí ve výuce, e- learning. Pedf UK Praha, listopad 2005 duben

24 Obrázek 1 Procesy, probíhající ve výuce Zdroj: Černochová, M. a kol. Materiály pro školení lektorů SIPVZ P Využití počítačových sítí ve výuce, e- learning. Pedf UK Praha, listopad 2005 duben Důleţitým procesem při e-learningu je interakce jak studujícího, tak vyučujícího s e- learningovým systémem. Studující má například moţnost si zvolit čas výkladu, má moţnost si nechat výklad zopakovat, zvolit si i rozsah učiva v jedné dávce. Má moţnost ověřit si, jak zvládl učivo pomocí testů. Kolaborací označujeme spolupráci skupiny lidí při řešení problému nejen během společných osobních setkáních, ale i v případě, ţe se nemohou setkat osobně. Existuje řada prostředí dostupných přes internet speciálně určených pro týmovou spolupráci. Komunikace mezi učitelem a ţáky i mezi ţáky navzájem prostřednictvím počítačových sítí můţe být jak synchronní, tak asynchronní. Tyto procesy mohou být zprostředkovány nebo podporovány různými technologiemi, které při vhodném pouţití mohou učiteli i ţákům pomoci při plnění jejich činností spojených s výukou a učením a kvalitativně i kvantitativně změnit výsledky edukace SOFTWAROVÉ NÁSTROJE PRO WEBOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ Softwarové nástroje uţívané v e-learningových kurzech, podle účelu, pro které jsou určené, se dají rozdělit do tří hlavních kategorií: Autorské nástroje Autorské nástroje jsou určeny pro tvorbu multimediálního obsahu kurzu. Tyto softwarové nástroje většinou pouţívají specialisté na multimedia. Vytvořené multimediální produkty mohou být pouţity buď samostatně, nebo být přidány do nějakého systému pro řízení 38 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s

25 studia LMS 39. Příkladem můţe být Director, Authoware nebo Adobe Captivate. Standardem pro vzájemnou přenositelnost v této kategorii je SCORM. 40 Jelikoţ tvorba on-line kurzů není vůbec jednoduchá záleţitost a navíc vyţaduje poměrně vysoké náklady, vznikla myšlenka recyklace stávajících zdrojů, jako je prezentace v PowerPointu, a její následná transformace do e-learningových kurzů. Tato forma tvorby e-learningových kurzů se nazývá Rapid e-learning. 41 Virtuální třída Virtual Classroom neboli "webinář" je přesně to, co název napovídá - "místnost" ve virtuálním prostoru, na internetu. Je to webový interaktivní nástroj, který umoţňuje lidem setkávat se, komunikovat a spolupracovat v reálném čase. 42 Softwarové nástroje pro výuku ve Virtuální třídě neslouţí obvykle ke kompletnímu posouzení znalostí studujících nebo vedení administrativy kurzu. Jsou vítaným doplňkem asynchronní výuky, protoţe mohou částečně nahradit chybějící lidský kontakt. Příklady nástrojů v této kategorii jsou Placeware Auditorium nebo Centra Conference. Systémy pro řízení studia LMS neboli Learning Management System je označení pro celou kategorii softwarových nástrojů pro řízení studia tutorem i samostudium a pro asynchronní dodávku studijní materiálů. Středem pozornosti LMS je správa všech kurzů, ale také všech uţivatelů a jejich práv, sledování a zaznamenávání jejich studijních výsledků i jejich aktualizace. Prostřednictvím LMS mají studující k dispozici souhrnné informace o kurzech, ve kterých 43, 44 studují, a přehled o svých studijních úkolech i výsledcích. 39 Zkratka je vysvětlena níţe v této kapitole. 40 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s edoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online] [cit ]. Co je e-learning?. Dostupné z WWW: < 42 Hewlett-Packard Development Company, L.P. [online]. [cit ] Dostupné z WWW: < 43 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s

26 Podle Květoně 45 se dají softwarové systémy v rámci LMS podrobněji rozlišit pro: řízení kurzů CMS - Course Management Systems tvorbu obsahu studia LCMS - Learning Content Management Systems řízení podnikového vzdělávání ELMS - Enterprise Learning Management Systems Systémy pro řízení kurzů CMS jsou kategorií LMS, která je nejvíce pouţívána na vysokých školách. CMS usnadňují tvorbu, pouţívání a správu kurzů v prostředí webu pomocí vzdělávacích nástrojů a podpůrných nástrojů. CMS obsahují převáţně textové informace. Hlavními výhodami typických CMS je snadná pouţitelnost a relativně nízká cena ve srovnání s LCMS a ELMS. Dosud většinou nevyhovují technickým standardům pro interoperabilitu 46. Příkladem CMS jsou například verze produktů firmy WebCT 47. Systémy pro tvorbu obsahu studia LCMS mají některé charakteristiky a funkce CMS. Jsou určeny pro řízení obsahu kurzů či lekcí. LCMS samy studijní materiály nevytvářejí, pouze vyuţívají výukových objektů a modulů, uloţených v databázi k sestavení obsahu. Příkladem LCMS je Generation 21 Enterprise. Systémy pro řízení podnikového vzdělávání ELMS jsou kategorií LMS, která se nejvíce prosazuje pro webové vzdělávání na velkých firmách. Ve srovnání s CMS jsou ELMS obvykle finančně náročnější, ale poskytují více moţností při rozvoji vzdělávání a návaznost na podnikové informační systémy. Příkladem ELMS je produkt firmy Click2Learn Aspen, jejíţ platforma zahrnuje LMS, LCMS i Virtuální třídu. Hranice mezi CMS, LCMS a ELMS není tedy zcela ostrá: jsou to všechno LMS, které mají v menší či větší míře integrovány různé softwarové nástroje na podporu webové výuky. Největšího stupně integrace dosahují systémy, označované jako e-learning suites KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s Vysvětleno v kapitolách a Oficiální webová stránka výrobce je 48 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

27 TRENDY V E-LEARNINGU E-learning jako obchodní strategie. Chytré společnosti vidí v e-learningu strategické řešení, do kterého musí být zahrnuti všichni zaměstnanci. Je tedy patrná snaha e-learning vyuţívat tak, aby se stal součásti organizační struktury. E-learningu jako řešení pro specifické aplikace. E-learning můţe poskytovat zaměstnancům technické i netechnické školení například školení o aplikacích nebo školení dovedností. V tomto případě můţe zaručit potřebnou komunikaci, spolupráci a vzdělávací technologii k rychlému a efektivnímu zaškolení zaměstnanců o novinkách či nových procedurách, aniţ by je přitom odváděl od místa výkonu jejich práce. Blended learning kombinované vzdělávání Jedná se o kombinaci tradičních vzdělávacích metod a e-learningu, coţ umoţňuje nárůst efektivity. Vícepoužitelný obsah - interoperabilita Moţnost pouţití jednoho obsahu vícekrát v různý čas, různými studujícími a pomocí různých systémů. 49 Nespoléhat se jen na LMS Efektivní řešení potřebuje externí i interní spolupráci a propojení všech obchodních jednotek, dodavatelů i zákazníků. Je potřeba se dívat na e-learning jako na velký obraz, který kromě pouhého pouţívání LMS potřebuje také spolupráci HR managementu 50, tutorů, oddělení vzdělávání, tvůrců obsahu a vůbec všech, kterých se celý proces týká BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s Human resource management - řízení lidských zdrojů. 51 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s

28 Decentralizace informací v rámci různých, vzájemně propojitelných platforem. Vývoj webových technologií však mílovými kroky postupuje dále, zejména ve prospěch tzv. Web , Web , systémů 3D virtuálních prostředí či sociálních sítí. Postupně dochází k decentralizaci informací v rámci různých vzájemně propojitelných platforem zejména díky Web 2.0. To také znamenalo zvýšení přístupnosti uţivatelů k informacím, kteří je pak mohou snadno, efektivně a rychle šířit dále. Převod desktopových aplikací do online webových prostředí Postupně také dochází k převodu běţných desktopových aplikací, jako například kancelářských programů, do online webových prostředí. V rámci webu totiţ odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat. Vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlíţeče - nezávisle na konfiguraci PC či notebooku a nezávisle na operačních systémech. 54 Názorná reprezentace výukových materiálů Názorná ukázka struktury e-kurzu je stěţejní pro lepší pochopení obsahu. Existuje několik trendů pro zpřehlednění výukového materiálu. 55 a) Tradiční hypertext b) Rozklikávací menu c) Interaktivní prvky, zobrazující novou dávku učiva, viz Obrázek Etapa vývoje webu, v níţ byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. 53 Další etapa vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací, tento termín je poměrně nový a zatím nepanuje přílišná shoda v tom, co by měl označovat. 54 Net University (Síťová Univerzita) [online] [cit ]. Několik poznámek k novým směrům v e-learningovém vzdělávání. Dostupné z WWW: < 55 TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO elearning (Magazín PRO elearning) [online]. 2010, 01, [cit ]. Dostupný z WWW: < 28

29 Obrázek 2 Interaktivní prvky Pozn.: při najetí myší na jednu z kategorií se zobrazí její popis. Sestaveno autorem dle: TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO elearning (Magazín PRO elearning) [online]. 2010, 01, [cit ]. Dostupný z WWW: < d) Interface integrovaný do obsahu (Obrázek 3). Obrázek 3 Interface integrovaný do obsahu Po objevení Ameriky Kolumbem se nově nalezenému světadílu začalo říkat Nový svět. Dnešní název je odvozen od jména italského obchodníka a mořeplavce Ameriga Vespucciho, který mezi lety 1499 a 1502 podnikl dvě plavby podél východního pobřeží Jižní Ameriky. Německý kartograf Martin Waldseemüller vydal roku 1507 mapu světa, v níž nově objevený kontinent nazval podle Vespucciho křestního jména Amerika. Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že se Vespucci snaží uzurpovat Kolumbovi jeho prvenství. Vespucci však jak se později ukázalo z dobové korespondence označení Amerika nijak neprosazoval. Zdroj: TIHOMIROVA, Elena. Особенности разработки электронного учебного контента в вузах (Prvky obsahu e-learningu ve vysokoškolském vzdělávání). Журнал PRO elearning (Magazín PRO elearning) [online]. 2010, 01, [cit ]. Dostupný z WWW: < e) Sémantický sdruţovač mrak štítků (Obrázek 4). 29

30 Obrázek 4 Mrak štítků Zdroj: Radja blog o IT, ICT, společnosti [online] [cit ]. Mrak Tagů, přehled štítků. Dostupné z WWW: < STANDARDY PRO E-LEARNING E-learning se rozděluje na celou řadu moţností přístupu a pouţití prostředků pro jeho realizaci a stejně jako pro jiné činnosti existují i pro e-learning určitá pravidla - standardy a normy. Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených standardizační organizací. V rámci e-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídicím systémem vzdělávání. Tato pravidla jsou důleţitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uţivatele a zákazníky. Respektování standardů je nutné pro dosaţení interoperability mezi jednotlivými poskytovateli výukového obsahu a provozovateli e-learningového vzdělávání, coţ umoţňuje mixování a sestavování obsahu z více zdrojů a sestavených ve více softwarových systémech. Ve standardech je uveden téţ princip znovupouţitelnosti, který umoţňuje rychle sestavení obsahu, rozdělení na části a opětovné pouţití pro jiné potřeby nebo jiné kurzy. Dále standardy ošetřují tzv. škálovatelnost neboli změnu měřítka, coţ je schopnost konfigurovat výukové technologie pro různé funkce a pro různé počty uţivatelů. Pouţití technologie pro větší počty uţivatelů je zpravidla levnější. Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídicích systémů se v současné době díky garanci dodrţení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších vylepšení systémů, a to v jiných oblastech, neţ je pouhé poskytování vzdělávacích obsahů. Stejně tak 30

31 mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených kurzů pro provozované 56, 57 systémy. Dále uvádím přehled skupin, které vytváří e-learningové standardy: AICC Aviation Industry Computer-Based Training Committee, mezinárodní asociace profesionálních technologicky-zaloţených školení, vyvíjejících tréninkové směrnice pro letecký průmysl. AICC vyvíjí standardy pro Interoperabilitu školení počítačem a počítačem řízené školení produktů průmyslových odvětví. Tento standard velmi přesně a konkrétně specifikuje např., jak má fungovat výměna výukových materiálů mezi kurzy a systémy či jak se mají uchovávat data o výsledcích zkoušení frekventantů kurzů. IMS The Instructional Management Systems je konsorcium členů vzdělávacích, komerčních a vládních organizací. Zabývají se technickou specifikaci výměny dat mezi studentem, jeho kurzem a systémem pro řízení výuky. Iniciováno skupinou společností s cílem definování specifikací a přijetí otevřeného standardu pro výuku realizovanou internetem. IEEE Institute of Electrical and Electronics Engineers je největší profesní a standardizační organizace na světě, zaloţená roku 1884, jejíţ aktivity mimo pořádání konferencí a vydávání odborných časopisů zahrnují přípravu a vydávání komunikačních a síťových standardů. Pro počítačové sítě má největší význam standardizační orgán zaloţený v rámci IEEE v únoru roku 1980, který je specificky zaměřen na problematiku standardu lokálních sítí. Pro jednotlivé oblasti jsou pak vytvořeny pracovní skupiny. Podstatnou nevýhodou těchto standardů je drahý přístup k jejich plnému znění. To způsobuje, ţe tyto standardy často nejsou pouţívány přímo, ale aţ reprodukovaně, například v podobě standardů SCORM. 56 edoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [cit ]. Standardy pro e-learning. Dostupné z WWW: < 57 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s

32 ADL Advanced Distributed Learning je organizace zřízena americkým ministerstvem obrany, která sjednocuje dříve nekoordinované úsilí předchozích organizací. Obdobně jako jiţ zmíněné organizace má za úkol moderovat vývoj v oblasti elektronické podpory distančního vzdělávání i tvorbu dostupných a kvalitních výukových materiálů. Výsledkem dosavadních snah organizace ADL je soubor doporučení SCORM, zaloţený na existujících standardech IMS, IEEE, AICC a udrţovaný tak, aby byl trvale s těmito standardy kompatibilní. SCORM The Sharable Courseware Object Reference Model je mnoţina specifikací, které při aplikaci na obsah kurzu vytvoří malé a znovupouţitelné výukové objekty. SCORM není standardem, ale referenčním modelem, tedy souborem individuálních standardů 58, 59, 60 a specifikací, který slouţí k testování efektivnosti aplikací v praxi E-LEARNING Z PRÁVNÍHO HLEDISKA Z právního hlediska e-learning nesmí být v rozporu s autorským zákonem. Zákon číslo 121/2000 Sb. 61, který mj. pojednává o osobnostních právech, majetkovém právu, týká se tzv. díla, vzniku práva autorského, omezení rozsahu autorských práv k počítačovému programu, významu školního díla a nabytí licenční smlouvy. 58 KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu první. Praha : Vydavatelství ČVUT, s edoceo - systém pro řízení elektronického vzdělávání [online]. [cit ]. Standardy pro e-learning. Dostupné z WWW: < 60 BAREŠOVÁ, Andrea. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha : Nakladatelství VOX, s Zákon číslo 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 32

33 1.4. MEDIÁLNÍ NÁZORNOST V PODOBĚ TECHNICKÝCH ANIMACÍ Animace je způsob vytváření zdánlivě se pohybujících věcí, které se vyuţívá při výuce řady technických předmětů pro vytváření systému představ a pojmů na základě bezprostředního vnímání reálných předmětů a lepší pochopení učiva. Jednotlivé technologické moţnosti řešení animace budou popsány v této kapitole TECHNICKÁ ANIMACE Animace v odborných didaktikách je zaměřena na konkrétní skupinu adresátů. Základní didaktické funkce, které animace můţe plnit, můţeme rozdělit na: pochopení zákonitostí co nejvíce objasnit studovaný jev s co největším důrazem na názornost, jasnost a srozumitelnost, simulace reálné situace, např. fyzikálního jevu, ilustrační a motivační k rámcové představě studenta o začlenění tématu do širšího celku, procvičování látky, testovací VLASTNOSTI KVALITNÍ DIDAKTICKÉ ANIMACE Při promýšlení návrhu animací musí být naplněny následující základní vlastnosti: názornost logická podmínka, pokud jde o animaci, která má graficky, vizuálně dokreslit představu o tématu, které je popsáno teoreticky. jednoduchost výsledek by měl mířit přímo k věci a zobrazovat jen konkrétní záměr bez zbytečných estetických doplňků. 62 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s

34 přiměřená délka příliš dlouhá animace se můţe stát nudnou. Pozornost studenta má své hranice, které není ţádoucí překročit. Ideální je krátká, jasná a pestrá animace. rychlost příliš velká rychlost studentovi škodí a v podstatě znehodnocuje animaci, pokud se vše, co je potřeba vysvětlit, slije v jeden rychlý okamţik. velikost animace je závislá na počtu snímků. Čím menší velikost animace je, tím je animace přístupnější, neboť se dá rychleji stáhnout z internetu. pouţití ve výuce scénář je úzce vázán na didaktickou funkci animace, zda bude animace slouţit k motivaci, simulaci, pochopení zákonitostí, procvičování látky nebo testování TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ ANIMACE Animované gify Tento druh animace byl prvním, který se začal vyuţívat jako webová animace. Princip tvorby animovaných GIFů je principem tvorby animovaných sekvencí. Jedná se o posloupnost jednotlivých obrázků za sebou. Tato animace má příponu gif. Nevýhodou těchto animací je hlavně jejich velká výsledná velikost souboru. Dynamické HTML Původní návrhy webových stránek počítaly s tím, ţe internetové stránky jsou statické. Takováto vlastnost je charakteristická pro základní programovací jazyk internetových stránek HTML 64. Softwarová technolgie nazývaná dhtml 65 umoţnila přidat k internetovým stránkám dynamické součásti. Obsah dhtml je tvořen pouţíváním komplexních skriptovacích jazyků, jako například Javascript. Samotné dhtml však není pro tvorbu webových animací moc efektivní, protoţe jde v podstatě o pouhý pohyb statických obrázků po ploše.. Na druhou stranu, takto vytvořené animace jsou mnohem plynulejší neţ GIF. 63 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s Hypertext Markup Langugage, tj. hypertextový jazyk se značkami 65 Dynamické HTML. 34

35 Java aplety Dalším způsobem, jak vytvořit webovou animaci, je pouţít univerzální, síťově orientovaný programovací jazyk Java. Webová stránka tvořená pomocí jazyku Java obsahuje tzv. aplety neúplné softwarové aplikace pracující ve spolupráci s prohlíţečem. Výhodou Javy je, ţe spolupracuje se všemi operačními systémy a dají se pomocí jejích apletů vytvářet různé animace jak vektorové 66, tak na základě statických rastrových 67 obrázků. Flash technologie Macromedia Flash a Macromedia Director Schockwave jsou programy, které umoţňují animovat prakticky jakoukoliv autorovou grafickou představu. Výhodou obou těchto programů oproti např. GIF animacím je ve tvorbě malých souborů, jeţ jdou snadno a rychle stáhnout. Je to způsobeno tím, ţe vyuţívají vektorově orientovaného animování Vektorový obrázek je sloţen ze základních geometrických útvarů, jako jsou body, přímky, křivky a mnohoúhelníky. 67 Rastrový obrázek se skládá z jednotlivých obrazových pixelů. 68 VANĚČEK, D. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Praha : ČVUT v Praze, s

36 2. Praktická část bakalářské práce V praktické části se zaměřím na aplikování poznatků získaných z teoretické části. Doporučení pro kvalitní didaktické animace z kapitoly jsou uplatněny při vytváření animací. Poznatky z oblasti přípravy kvalitního návrhu e-kurzu z kapitoly jsou vyuţity průběţně při vývoji všech částí e-kurzu. Výsledkem dodrţení výše zmíněných doporučení je vytvořený a rozmístěný kurz do systému řízení studia LearnIS. Vytvoření zadaného e-kurzu se skládá ze tří hlavních kroků, kterým odpovídají i jednotlivé kapitoly praktické části bakalářské práce: 1. vytvoření obsahu kurzu a jeho popis především z účetního hlediska, 2. vytvoření animací, 3. umístění kurzu do systému řízení studia. 36

37 2.1. OBSAH KURZU Z ÚČETNÍHO HLEDISKA Tato kapitola pojednává o celém kurzu z účetního hlediska. Nejprve je tu stručně popsán výrobce účetního programu Money S3, společnost CÍGLER SOFTWARE, a.s., její historii, strukturu poboček, postavení na trhu, popis nabízených řešení a bezplatnou verzi programu Money S3 Start, jenţ je hlavním aktérem tohoto kurzu. Dále jsou tu uvedeny jednotlivé lekce kurzu, jejich cíle a scénář PROFIL SPOLEČNOSTI CÍGLER SOFTWARE, A.S. CÍGLER SOFTWARE, a.s., se zabývá vývojem, implementací a podporou moderních informačních a ekonomických systémů. V současné době pokrývá svým portfoliem všechny segmenty trhu - od malých firem přes středně velké aţ po větší společnosti. Historie Svůj první ekonomický systém uvedla společnost CÍGLER SOFTWARE na podzim roku 1990 na mezinárodním veletrhu INVEX. Od začátku se společnost zaměřila na vývoj kvalitních informačních systémů a zajištění technické a poradenské podpory na úrovni světových standardů. Během několika let se stala jednou z nejuznávanějších českých společností v oboru. Struktura CÍGLER SOFTWARE a postavení na trhu CÍGLER SOFTWARE má v České republice čtyři pobočky (Praha, Brno, Plzeň, Liberec) a dvě na Slovensku (Bratislava, Prešov). Zaměstnává přes 100 kmenových IT odborníků a její konsolidovaný obrat za poslední fiskální období překročil 160 mil. Kč. Společnost byla v roce 2005 zařazena do výběru TOP českých společností, od roku 2007 patří i mezi TOP 100 IT společností a dnes je jedním z nejvýznamnějších českých producentů ekonomických aplikací a podnikových informačních systémů. Od roku 2003 je certifikovaná podle norem ISO 9001 a v roce 2005 dosáhla nejvyšší úroveň certifikace 69 Ţebříček sestavuje sdruţení CZECH TOP

38 od společnosti Microsoft - Microsoft Gold Certified Partner. CÍGLER SOFTWARE je členem SPIS - Sdruţení pro informační společnost. Specializovaná řešení Menším a středním společnostem, ţivnostníkům a účetním kancelářím je určen účetní a ekonomický systém Money S3. Středně velkým společnostem firma nabízí podnikový informační systém Money S4. ERP systém Money S5 je určený pro větší společnosti. Jedná se o robustní systém s moderní architekturou, který vedle běţných ekonomických agend pokrývá i specializovaná odvětvová řešení. Popis modularity Účetní program Money S3 je modulárním systémem. Jeho základem je vţdy modul daňové evidence (jednoduchého účetnictví) nebo podvojného účetnictví s adresářem a fakturací. V základní verzi je k nalezení evidence majetku, kniha jízd, editor tiskových formulářů, import a export dat, homebanking, editor tiskových sestav, modul Intrastat a další. 70 Produkt Money S3 Start Jedná se o zkušební verzi, pro zájemce je k dispozici zcela zdarma. Money S3 Start obsahuje bez omezení všechny moduly a lze do ní pořídit libovolný počet dat po libovolně dlouhou dobu. Po překročení určitých limitů jsou tiskové sestavy opatřeny nápisem neplatné. Po registraci se omezující hranice zvyšuje VÝVOJ E-KURZU Jak bylo zmíněno v kapitole praktické části, vývoj e-kurzu je kolektivní dílo, na kterém spolupracuje mnoho odborníků, a tento vývoj má charakter projektu s etapami. Níţe jsou rozepsány jednotlivé etapy a kdo se na nich podílel: 1. Analýza potřeby byly identifikované zadavatelem stejně tak, jako určené hlavní cíle a sděleny poznatky o charakteru budoucích uţivatelů. 2. Návrh autor bakalářské práce vytvořil vlastní návrh aplikace, návrh obsahu, média a typu interaktivity vzhledem k poţadavkům. 70 Money.cz [online] [cit ]. Účetní program Money S3 pro menší společnosti a ţivnostníky. Dostupné z WWW: < 38

39 3. Vývoj autor vypracoval design animací, byla provedena produkce multimediálních doplňků a testování funkčností celého systému. 4. Realizace propagace a sběr informací pro management jiţ není náplní této bakalářské práce. 5. Hodnocení sledování výkonnosti, efektivity a dostatečné vyuţitelnosti, stejně tak, jako předchozí bod, jiţ není náplní této bakalářské práce. Jelikoţ autor zajišťoval didaktickou transformaci obsahu, vytvářel multimédia, počítačovou grafiku a převáděl obsah do LMS, je vhodné nazvat jeho roli z hlediska pojetí realizátora jako E-vývojář NÁPLŇ E-KURZU Kurz se skládá z 5 lekcí: 1. Staţení a instalace programu Cílem této lekce je ukázat způsob staţení instalačního baličku a následnou instalaci. 2. Provedení registrace pro navýšení limitů a výběr kompletu Tato lekce má za úkol ukázat, jak zaregistrovat program Money S3 START za účelem navýšení limitů a jakým způsobem změnit komplet. 3. Nastavení agendy Tato část kurzu se zabývá detailním nastavením agendy a ukazuje princip propojení programu s databází ARES Základní principy práce v podvojném účetnictví Cílem této lekce je ukázat práci s adresářem, vystavení faktury a její následnou úhradu v podvojném účetnictví. 71 Administrativní registr ekonomických subjektů je informační systém, který umoţňuje vyhledávání mezi ekonomickými subjekty registrovanými v České republice. 39

40 5. Základní principy práce v daňové evidenci Cílem této lekce je ukázat práci s adresářem, vystavení faktury a její následnou úhradu ve zjednodušeném účetnictví SCÉNÁŘ E- KURZU Pro uskutečnění e-kurzu bylo zapotřebí promyslet průběh kurzu a pečlivě připravit scénář. Na otázky z kapitoly bylo odpovězeno následujícím způsobem: Půjde o asynchronní distanční on-line výuku. Počet účastníků téměř není omezen. Cíl podrobně je rozepsaný v úvodu bakalářské práce. Na ICT jsou kladené základní poţadavky, tedy minimálně Procesory Intel Pentium 4, Operační systém Microsoft Windows XP s aktualizací Service Pack 2, 512 MB paměti RAM, připojení k internetu 2 Mb/s download, 1,5 GB dostupného volného místa na pevném disku; internetový prohlíţeč s nainstalovaným Adobe Flash Player. Zpětná vazba je popsána v kapitole Dále uvádím předem připravený scénář, který byl pouţit při vývoji e-kurzu. 1. Stažení a instalace programu Pro staţení instalačního balíčku MoneyS3 START, je potřeba do běţného internetového prohlíţeče zadat adresu stisknout na hlavní stránce tlačítko Staţení verze Start, vyplnit krátký formulář a zvolit nejnovější verzi instalačního balíčku. Pro instalaci Money S3 Start je potřeba spustit staţený soubor a sledovat pokyny instalačního programu. Po dokončení instalace se na ploše zobrazí odkaz s názvem MoneyS3. 2. Provedení registrace pro navýšení limitů a výběr kompletu Pro navýšení limitů je potřeba se zaregistrovat. Nejprve spustíme nově vytvořený odkaz na ploše s názvem Money S3. Pro spuštění Průvodce registrací klikneme v úvodním dialogovém okně na tlačítko Registrovat a sledujeme pokyny průvodce. V případě 40

41 výběru registrace on-line je potřeba zajistit připojení k internetu. Po zadání IČ společnosti se automaticky doplní potřebné údaje a bude pouze zbývat doplnit ovou adresu. Před dokončením registrace obdrţíme tzv. aktivační kód. Pro ověření navýšení limitů je potřeba stisknout tlačítko Limity. Pro změnu kompletu klikneme na tlačítko Komplet. Po výběru kompletu program bude obsahovat pouze moduly daného kompletu Nastavení agendy Po výběru kompletu můţeme zahájit nastavení agendy kliknutím na tlačítko Pokračovat. V levé části dialogového okna Změna agendy a účetního roku se nachází seznam účetních agend. Kaţdá agenda obsahuje účetní případy jednoho hospodářského roku právě jedné právnické osoby. Ve střední části tohoto dialogového okna zvolíme účetní rok. Pro vytvoření nové agendy klikneme na tlačítko Přidat Agendu a sledujeme pokyny průvodce. Ve druhém kroku je potřeba zadat IČ společnosti pro spojení s databází ARES a automatického načtení potřebných administrativních údajů o společnosti. V pátém kroku máme moţnost si zvolit, zda si přejeme naplnit zaloţenou agendu základními účetními daty z připravených seznamů. Tyto seznamy výrazně usnadňují práci, patří sem například seznam předkontací. Předkontací rozumíme 73 určení dvou nebo více správných souvztaţných účtů, na které se zaúčtuje účetní operace. Dialogové okno Nastavení agendy obsahuje několik záloţek pro podrobné nastavení agendy. Nejdůleţitějšími vlastnostmi agendy je, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu a zda se jedná o Podvojné účetnictví nebo Daňovou evidenci. 4. Základní principy práce v podvojném účetnictví Po nastavení agendy je moţné zahájit práci v podvojném účetnictví s programem Money S3 Start. Hlavní okno Money S3 se skládá z Hlavní nabídky, Navigátoru a Pracovní plochy. Navigátor je tematicky rozdělen na několik kategorií. Kategorie Adresář umoţňuje přehledně spravovat seznam veškerých potřebných kontaktů (Obrázek 5). Dobře vedený a pravidelně aktualizovaný adresář je pro prosperující firmu jedním ze základů úspěšného podnikání. Známá manaţerská poučka říká, ţe osmdesát 72 Na adrese se nachází podrobný přehled náplní jednotlivých kompletů Money S3. 73 Testy z účetnictví [online] [cit ]. Slovníček účetních pojmů. Dostupné z WWW: < 41

42 procent obratu dosáhnete se dvaceti procenty zákazníků. Adresáře tedy tvoří základní informační materiál o partnerech a umoţňuje např. připravit adresy pro mailing do sítě internet, či jako SMS zprávu do sítě mobilních telefonů GSM. Při vytvoření nového kontaktu se dá vyuţít funkce propojení programu s databází ARES pro doplnění potřebných údajů. K jednotlivým společnostem se dají přidávat kontaktní osoby. Obrázek 5 Adresář Sestaveno autorem. Vystavení faktury je účetní případ, kdy vzniká pohledávka a zároveň trţba. Pro vystavení faktury v programu Money S3 je potřeba v Navigátoru kliknout na Vystavené faktury v záloţce Fakturace a stisknout tlačítko Přidat. Popis dokladu by měl odpovídat účetnímu případu. Pro názornou ukázku byl zvolen případ vystavení faktury za poradenské sluţby. Datum účetního případu je datum vystavení faktury a zároveň se shoduje s datem plnění DPH a skladového pohybu. Datum splatnosti je posunut o 14 dní, neţ je datum vystavení. Jelikoţ se jedná o účetní případ, který podléhá 20% zdanění z přidané 42

43 hodnoty 74, částka bez DPH se zapisuje do řádku 20 % a do sloupce s názvem Základ. Ostatní hodnoty, tedy DPH a částku vč. DPH program dopočítává sám. A jelikoţ se jedná o podvojné účetnictví, je potřeba zadat účty na straně Má dáti (MD) a Dal (D) 75. Tato moţnost se nachází v sekci Předkontace. Předkontace obsahují předem nadefinované účetní případy, které mohou nastat během účetního období. Kaţdá předkontace obsahuje stranu MD a D. Předkontace lze vytvářet nové, upravovat nebo mazat. Protoţe jde o účetní případ vystavení faktury za poradenské sluţby, zvolíme předkontaci, která má na straně MD účet číslo 311 (Pohledávka z obchodních vztahů) a na straně D účet číslo 602 (Trţby z prodeje sluţeb) 76. Jelikoţ cílem kurzu není vysvětlit teorii účetnictví, ale pouze názorně ukázat základní principy práce s účetním programem Money S3, předpokládá se základní znalost účetní problematiky a není v kurzu příliš teoreticky rozebíraná. Po vystavení faktury obvykle dochází k platbě faktury na účet. Tento účetní případ se obvykle nazývá - úhrada na bankovní účet (BÚ) a pro jeho uskutečnění v Money S3 (cestou Účetnictví -> Banka -> Bankovní doklady) zvolíme tlačítko Nový příjem a vyplníme daný formulář. Variabilní symbol se pouţívá jako parovací symbol, který páruje doklady v sekci Saldo. Program při vytváření závazkových dokladů automaticky doplňuje jako variabilní symbol pořadové číslo měsíce a rok, pokud není uveden uţivatelem jinak. Money S3 poskytuje přehledný seznam vystavených neuhrazených faktur, podle kterého lze pohodlně a bezchybně si správnou fakturu vybrat. Kdykoliv lze účetní agendu zálohovat. 5. Základní principy práce v daňové evidenci V této lekci se popisuje práce s programem Money S3, kde typem účetnictví v agendě je nastavena Daňová evidence. Jedná se o podobné postupy s rozdílem několika výjimek: neexistuje zde pole pro zadání datu účetního případu, předkontace neobsahují strany MD a D a místo termínu Účetní deník se pouţívá Peněţní deník. 74 Sazba DPH při poskytnutí sluţeb upravuje zákon č. 235/2004 Sb. 47, odst MD označení pro debet, D označení pro kredit. 76 Číslování dle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu upraveného v Zákoně o účetnictví 14 a dále také vyhláškou 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. 43

44 2.2. VYTVOŘENÍ ANIMACÍ Pro vytvoření animací na platformě Adobe Flash, byl vybrán autorský nástroj Adobe Captivate 4. Základní didaktickou funkcí, kterou bude plnit tato animace je pochopení zákonitostí na základě ilustrací. Tato kapitola se skládá z popisu programu Adobe Captivate a popisu základních principů práce, které jsem vyuţíval pro vytvoření animací STRUČNÝ POPIS ADOBE CAPTIVATE 4 Adobe Captivate 4 je software, který slouţí k automatickému zaznamenávání veškerých činnosti, které se provádí ve vybraném programu na obrazovce počítače, a jejich převádění do formy instruktáţní prezentace, nebo interaktivní simulace práce s programem. Je 77, 78 vhodný pro profesionální školitele, pedagogy a uţivatele v podnikové sféře FUNKCE V PROGRAMU ADOBE CAPTIVATE 4 Mezi nejvýznamnější funkce v programu Captivate 4 patří: Moţnost komentování SWF Záznam a střih zvuku Export a import souborů XML Pracovní postupy s programem PowerPoint Zachycení obrazovky se záznamem ve více reţimech Podpora vrstev z programu Adobe Photoshop Soulad se standardem SCORM/AICC (integrace s LMS) Výstup do AVI 77 KUNEŠ, Michal. Masarykova univerzita Brno [online] [cit ]. Adobe Captivate - studijní 78 výukové opory. Dostupné z WWW: < Software Amos [online] [cit ]. Adobe Captivate 4. Dostupné z WWW: < 44

45 export do programu Microsoft Word Podpora Unicode Publikování v PDF Animace textu Rozsáhlá podpora multimédií a obrazů o Začlenění zvukových a filmových souborů, včetně souborů MP3, WAV, AVI, FLA, SWF a FLV. Vkládání obrazů ve formátech PSD, JPEG, GIF, BMP, PNG, ICO, EMF a WMF. Interaktivní elementy Animované přechody snímků Testy s náhodným dotazováním a zásobou otázek Větvení podle scénáře POPIS PRÁCE S PROGRAMEM ADOBE CAPTIVATE 4 Postup vytváření flash animace se skládá z třech hlavních kroků: 1. nahrávání veškerých činnosti v určité oblasti obrazovky počítače, 2. přidání potřebných interaktivních prvků a komentářů, 3. exportu do flash podoby. Nejdříve je tedy potřeba nahrát činnost konající se na obrazovce. Lze nahrávat buď celou obrazovku nebo okno spuštěné aplikace nebo předem si definovat velikost oblasti nahrávání a umístit ji na potřebné místo (Obrázek 6). 79 Software Amos [online] [cit ]. Adobe Captivate 4. Dostupné z WWW: < 45

46 Obrázek 6 Velikost nahrávané obrazovky Sestaveno autorem. Pomocí snímání činností probíhajících na obrazovce počítače lze vytvářet cvičné a testovací simulace a demonstrace činnosti práce na počítači. V dalším kroku se musejí nahrané sekvence zpracovat. Pro zpracování jsou k dispozici nástroje, jejichţ názvy nebo ikonky intuitivně odpovídají funkčnosti. Horní černá lišta se nazývá titulkový pruh, ve kterém je napsáno jméno programu a jméno souboru. Pod titulkovým pruhem se nachází hlavní panel: (zleva) Soubor, Úpravy, Zobrazení, Vloţení, Snímek, Zvuk, Quiz, Projekt, Okna a Nápověda (Obrázek 7). Obrázek 7 Titulkový pruh Sestaveno autorem. Další tlačítka slouţí k: (zleva) uloţení, úpravy o krok zpět, vpřed, nahrávání, prohlédnutí, publikování, poslat k překontrolování, vlastnosti, zvuk atd. (Obrázek 8) 46