Zkušenosti z následků blackoutů ve velkých městech

Transkript

1 Zkušenosti z následků blackoutů ve velkých městech 1 Ing. Ivan Beneš, CityPlan spol. s r.o. Kurz pro tajemníky krizových štábů a vybrané pracovníky HZS ČR, Liberec, 22. října 2009

2 Blackouty ve velkých městech Blackout - zkušenosti z reálné situace 20. února 27. března 1998, Auckland power crisis, Nový Zéland. Paralyzováno milionové město po dobu 5ti týdnů 14. srpna 2003, Northeast Blackout, USA a Kanada. Největší výpadek elektřiny v severoamerické historii zasáhl 50 mil. obyvatel září 2003, Itálie. Výpadek elektřiny postihl 56 milionů obyvatel, celou Itálii kromě Sardinie. 18. srpna 2005, Java, Bali, Indonésie. V historii zatím největší výpadek elektřiny postihl téměř 100 milionů obyvatel. 2

3 14. srpna 2003, Northeast Blackout, USA a Kanada 3 Iniciační poruchy způsobené zkratem větvemi stromů nebyly operátory PS správně zvládnuty a došlo ke kaskádovému rozvoji poruch, 256 elektráren bylo vyřazeno z provozu. Dopady: došlo k poruchám v zásobování vodou, byla vyřazena železniční doprava, ochromen provoz letišť, vypadly mobilní telefonní sítě, kabelové televize, internet, zablokováno bylo odbavování na hranicích, ve velkých městech byly zaznamenány případy rabování, jen v New Yorku bylo zaznamenáno na 3000 požárů (mnoho od svíček). zdvojnásobil se počet tísňových volání. došlo i k úmrtím otravou oxidem uhelnatým z výfuků mobilních elektrocentrál.

4 září 2003, Itálie Počáteční příčinou byla bouřka, která vyřadila mezistátní vedení zásobující Itálii ze Švýcarska. Vlivem kaskádových poruch ztratila během 4 sekund italská společnost ENEL kontrolu nad elektrickou soustavou Dopady: v Římském metru zůstalo uvězněno několik stovek lidí, železniční doprava byla ochromena a na lidí uvízlo ve vlacích ochromena byla letecká přeprava, všechny lety v Itálii byly zrušeny 4

5 18. srpna 2005, Java, Bali, Indonésie Vícenásobná porucha vyřadila 2700 MW výkonu a tento deficit vedl k rozpadu zásobování ostrova Java včetně největšího a hlavního města Indonésie Djakarty. Dopady: výpadek způsobil dopravní zácpy, požáry od svíček, ochromena byla železniční i letecká doprava, přerušen provoz hotelů, velké nemocnice musely prodloužit ordinační a operační hodiny, protože mnoho malých nemocnic nemohlo přijímat nové pacienty 5

6 20. února 27. března 1998, Auckland 5ti týdenní krizová situace Opakované poruchy na vysokonapěťových kabelech paralyzovaly na 5 týdnů život milionového města. Vyřazeno obchodní centrum města. Ekonomické důsledky nese dodnes, protože mnoho mezinárodních obchodních společností přesunulo svá sídla jinam ztráta pracovních míst ztráta příjmů (daní) 6

7 Blackouty ve velkých městech Zasaženy byly: 7 Burza a centra bankovnictví a elektronický platební styk (centra sice mají nouzové zdroje, ale místa, odkud se zadávají příkazy nikoliv) Budovy poštovních úřadů Sociální služby Městské úřady a centrální policejní stanice Hlavní městská nemocnice a komplex lékařské fakulty (byly sice vybaveny nouzovými generátory, ale některé selhaly) Areály městské univerzity a technického vysokoškolského institutu ( studentů) Televizní a rozhlasové stanice Mnoho velkých hotelů Množství národních a nadnárodních společností a korporací

8 Specifické problémy Blackouty ve velkých městech Ochromeno zásobování vodou 8 Řada dveří zůstala odblokována a osoby mohly volně vcházet i vycházet, takže neexistovala reálná ochrana obsahu uvnitř budov Značné problémy nastaly v zásobování potravinami a provozu restaurací kvůli ztrátě funkce chladících a mrazících zařízení Městská rada nechala zaparkovat na náměstích velké mrazící kontejnery poháněné elektrocentrálami Obchodníkům bylo doporučeno rychle všechny potraviny prodat, než se zkazí a neprodaný zbytek odvézt na skládku

9 Blackouty ve velkých městech Specifické problémy (pokr.) 9 V některých velkých administrativních budovách byly výpadkem proudu aktivovány automatické protipožární rozstřikovače a ty dokud nepoklesl tlak vody promočily kanceláře. Odhadem bylo denně spotřebováno v centru města litrů nafty, což vyžadovalo složitou a přitom nebezpečnou logistiku. Mnoho improvizovaných nouzových generátorů způsobovalo nadměrné emise a hluk, několik požárů vzniklo z jejich přetížení Hospodářská komora doporučila malým podnikům vyhlásit bankrot a začít znovu

10 Příklad rozvinutí krizové situace (Za nouzové dodávky je odpovědný hejtman a KÚ!) neteče voda nouzové zdroje v nemocnici vypadne vytápění zhasne světelná signalizace opouštění měst lékaři a sestry se nedostanou do nemocnic vázne zásobování léky blackout vypadnou telekomunikace kongesce 10 vzniká panika

11 Déletrvající blackout je ekonomicky i politicky zničující a proto neapřijatelný Celkové ztráty 2 týdenního blackoutu byly propočteny v rámci tvorby územních energetických koncepcí (nad rámec povinného obsahu ÚEK) 11 Jihočeský kraj Středočeský kraj Pardubický kraj Ztráty tis. Kč tis. Kč tis. Kč Na zdraví a životech z toho: - na životech na zdraví Na majetku a nákladech na obnovu z toho: - na živočišné výrobě v průmyslu u obyvatelstva Ztráty celkem

12 Bezpečnostní výzkum, výzkum nových principů a metod v rámci opatření ochrany obyvatelstva (MV, ) Ochrana obyvatelstva a její vazby na kritickou infrastrukturu v oblasti energetických systémů (MV, ) Zodolnění kritické infrastruktury Sdílené informace Snížení rizika krizových stavů Analýza bezpečnostního prostředí Sdílené informace Výzvy pro podniky infrastruktury Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel (MPO, ) Výzkum možnosti posílení startů ze tmy pro zvýšení spolehlivosti a odolnosti provozu ES ČR (MPO, ) Systémové řešení nouzového zásobování elektřinou v případě krizových stavů (MV, ) Nouzové zásobování při selhání KI Sdílené informace Sebeochrana spotřebitelů Veřejný sektor Soukromý sektor 12 Dialog Snížení ohrožení 12 chráněných zájmů státu

13 Bezpečnostní koncept rozvoje území: Ostrovy života pro krizové situace 13

14 Návrh aktualizace SEK z Blackouty ve velkých městech Energetická bezpečnost, odolnost a soběstačnost 14 Na úrovni územních energetických koncepcí (krajů) ve spolupráci s provozovateli přenosových, přepravních a distribučních soustav vypracovat program opatření vedoucích k zajištění schopnosti dlouhodobého ostrovního provozu elektrizační soustavy a zajištění nouzového zásobování všech větších sídelních celků. K realizaci opatření využít legislativních, administrativních i finančních nástrojů (včetně dotací, nástrojů regulace cen apod.). Stanovit požadavky na rozložení podpůrných služeb (start ze tmy a ostrovní provoz) tak, aby umožňovaly provoz lokálních ostrovů i při vícenásobném poškození PS.

15 Konkrétní cíle a úkoly SEK 15 Cílové hodnoty: Vybudovat řídící systémy a propojení zajišťující ostrovní napájení elektřinou všech aglomerací nad 50 tisíc obyvatel. Implementovat účinné nástroje pro zamezení šíření poruch a řízený přechod do ostrovních subsystémů a zabezpečit nezávislou schopnost startu ze tmy jednotlivých ostrovů. Rozvoj distribučních soustav (CityPlan nabízí využíií výsledků VaV) Zabezpečit schopnost DS v případě rozpadu přenosové sítě pracovat střednědobě v ostrovních provozech a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. V této souvislosti zajistit aktualizaci územních energetických koncepcí krajů tak, aby směřovaly k zabezpečení schopností ostrovních provozu v havarijních situacích. Vytvořit podmínky pro účast tepláren při vytváření krajských územních koncepcí a zabezpečení jejich úlohy v ostrovních provozech jednotlivých oblastí v havarijních situacích.

16 CityPlan spol. s r.o. Kontakt: Ivan Beneš Adresa: Jindřišská, Praha 1 tel.: mobil: fax: ivan.benes@cityplan.cz www: