Ostatní luskoviny. Pěstovány jako potravina: jedlá semena upravena, jako zelenina mladé lusky pícniny celé rostliny (krmivo pro dobytek)

Transkript

1 Ostatní luskoviny Pěstovány jako potravina: jedlá semena upravena, jako zelenina mladé lusky pícniny celé rostliny (krmivo pro dobytek) Fazole Druhá nejvýznamnější plodina, co do objemu sklizně (19 mil. tun) Hlavní pěstitelé: Amerika, Asie Největší světový producenti: Brazílie, Indie, Čína, Myanmar, Mexiko, USA

2 Hrách víc se pěstuje v Evropě Roční sklizeň dosahuje mil. tun Největší producenti: Kanada, Francie, Rusko, Čína Čočka Od Středomoří se šířila do Asie a jinam Roční světová produkce dosahuje 3 mil. tun Největší producenti:indie, Turecko, Kanada a Austrálie

3 Produkce luštěnin Sója Sklizeň mil. tun 1. USA Brazílie Argentina Čína Indie 8 svět 220 Česká rep. 0,018 Fazole Sklizeň mil. tun 1. Brazílie 3,4 2. Indie 3,2 3. Čína 2,0 4. Myanmar 1,7 5. Mexiko 1,4 svět 19,5 Česká rep. 0,00001

4 Produkce luštěnin Hrách Sklizeň tis. tun 1. Kanada Rusko Čína Francie Indie 800 svět Česká rep. 70 Čočka Sklizeň tis. tun 1. Indie Kanada Turecko USA Sýrie 170 svět Česká rep. 0,001

5 Ovoce a zelenina

6 Ovoce a zelenina Součást správné výživy Bez velké energetické hodnoty (soli, vitamíny) Součást výživy Produkce se zvětšuje Mění se i teritoria (nejen tradiční pěstitelé a konsumenti) Hlavně oblasti s příznivými klimatickými a půdními podmínkami Trend specializace oblastí Uplatňování zásad velkovýroby (usnadňuje ošetřování a sklizeň)

7 Ovoce Produkce: 475 mil. Tun ročně Z toho 1/10 světový obchod Přímí spotřeba druhy snášející skladování a přepravu Největší význam ve světovém obchodě mají pomeranče (62 % světové sklizně citrusů), banány a jablka Největší vývoz tvoří banány a citrusy (15 20%)

8 Banány Produkce: 70 milionů tun ročně Vzestupná tendence Stabilní rozmístnění Rozvojové země náhrada obilovin i okopanin Největší produkcí se vyznačují: Tropické oblasti Latinská Amerika 42 % Tropické oblasti J ajv Asie 42 % Afrika 12 % Největší světový producent: Indie (16,5 mil tun) Brazílie, Čína, Ekvádor, Filipíny, Indonésie a Mexiko

9 Banány Hlavní vývozní oblast: Latinská Amerika plantáže amerických monopolů Více než 75 % světového vývozu Ekvádor, Portorico, Honduras, Kolumbie, Kostarika Největší dovozní trh: Severní Amerika Evropa

10 Citrusy Celosvětová produkce dosahuje 104 mil.tun za rok Roste Subtropické oblasti Intenzivní pěstování Izrael, Kypr, Španělsko, USA, Vedoucí postavení má Latinská Amerika (přes 30 %) zejména Brazílie Druhé místo Severní Amerika (25 %) hl. Kalifornie v USA (jedna z největších ovocinářských oblastí světa) Asie (téměř 25 %) Japonsko, Indie, Izrael, Turecko a Čína Evropské středomoří (15 %) Španělsko a Itálie V posledním období roste produkce v Africe (marocké, alžírské pobřeží, JAR) Dovoz: Evropské státy S část mírného pásu

11 Pomeranče V produkci citrusů převažuje produkce pomerančů Sklizeň pomerančů (63 mil. tun) Největší prodicenti: Brazílie (36 % světové sklizně) USA, Mexiko, Španělsko, Indie a Itálie Mandarinky Jsou na druhým místě, co do objemu sklizně Sklizeň 21 tun ročně První místo Čína (43 %) Španělsko, Brazílie, Japonsko

12 Citrony Jejich produkce je nižší V posledních letech stagnuje 12,5 mil. Tun Největší producenti: Mexiko Indie Argentina Španělsko Írán

13 Jablka Nejrozšířenější ovoce mírneho pásu 59 mil. tun ročně V minulosti byla největší produkční oblast a zároveň největší spotřebitelská oblast Evropa (téměř 60 %) V současní době se ní stává Asie (54 %)(díky Číně) Největší světový producent je Čína roční sv. produkce Číny (20 mil. Tun) Druhý největší producent USA Evropa (pouze 28 % svět. sklizně) V rámci ní největší producenti Polsko, Francie, Itálie, Německo a Rusko

14 Vinné hrozny Produkce 65 mil tun ročně Jenom malá část se spotřebuje jako stolní ovoce Zbytek surovina pro výrobu nápojů (hlavně vína) Nejvýznamnější pěstitelská oblast Evropa (46 % světové produkce) Poměr světové produkce se mění a u E s snižuje v prospěch rostoucí produkce neustále vznikajících nových produkčních oblastí : US, Argentina, JAR, Austrálie Roste také význam produkce v Asii (25 %) hlavně Čína, Turecko, Irán

15 Nejvýznamnější vinařské oblasti světa Většina vinných odrůd se pěstuje v pásmech mezi 30 a 50 severní, resp. jižní šířky. V nich ležící vinařské oblasti mají teplá léta a poměrně mírné zimy, což je nutný předpoklad k tomu, aby se dařilo vysoce jakostní vinné révě. Důležitá je také poloha v terénu a typ půdy. Údolí skýtají ochranu před větrem i mrazem a na nepříliš úrodné a pravidelně odvodňované půdě musí vinná réva hluboko zapustit kořeny. Je také chráněna před přílišnou vlhkostí a za sucha si bere vodu ze spodní půdy.

16 Portugalsko produkuje víno už dlouho, ale až donedávna byla většina jeho stolních vín určena pouze pro místní spotřebu. V cizině jsou nejznámější odrůdy Vinho Verde a Dao, dále pak vína se zvýšeným procentem alkoholu Madeira (původem z ostrova téhož jména) a portské (jež se pěstuje v údolí Duera). Španělsko má větší plochu vinic než kterákoli jiná země, a přesto jsou tamní výnosy vinou horkého letního počasí nízké. Nejlepší vína pocházejí z chladnějšího severu země a z oblasti Jerezu, kde se vyrábí sherry. Itálie je už od dob starověku "zemí vínu zaslíbenou" - nazvali ji tak staří Řekové pro snadnost, s níž se zde vinné révě vždy dařilo. Rok co rok Itálie produkuje více vína než kterýkoli jiný stát. Nejvěhlasnější vína pocházejí ze severních krajů, zejména z Piemontu.

17 Francie produkuje o něco méně vína než Itálie, zůstává však jeho nejvýznamnějším světovým pěstitelem, pokud jde o kvalitu a šíři nabídky. Nejznámější vinařské kraje jsou Burgundsko a Bordeaux. Německo má příznivé podnebí především pro bílá vína. Nejlepší vinice se prostírají na západě země. Podobné vinné odrůdy se rodí v Rakousku, i když díky o něco teplejšímu klimatu dosahují poněkud bohatších a plnějších chutí. Maďarsko nabízí neznámější červené víno Býčí krev (Egri Bikavér), které pochází z kraje kolem starobylého barokního města Egeru, a dezertní tokajské. Bulharská vína, vyráběná ze západoevropských odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, se od 70. let 20. století stala významným vývozním artiklem. Rumunsko pěstuje víno ze západoevropských odrůd Pinot Noir a má jako výrobce vína velké předpoklady.

18 USA jsou zemí, kde se daří velkému množství vinných odrůd, především v Kalifornii, která pro to má ideální podnebí. Nové vinařské oblasti se zakládají na severozápadě země - ve státech Washington, Oregon a Idaho - a na severovýchodě (také ve státě New York, kde se první víno vyrábělo už v 17. století). Chile má rozsáhlé vinařské oblasti s ideálními podmínkami pro pěstování vína a od 80. let 20. století kraluje jeho produkci v rámci celé jižní Ameriky. Jemná chilská vína, červená i bílá, se vyrábějí z odrůd, jako je Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay a Sauvignon Blanc. Argentina je pátým největším výrobcem vína na světě, ale její produkty jsou jen průměrné kvality. Víno se pěstuje v mnoha oblastech na západě země, především pak kolem Mendozy v předhoří And.

19 Jižní Afrika v minulosti proslula jako výrobce dezertních vín. Dnes se zde pěstuje celá řada odrůd, mezi nimiž vynikají červená vína Pinotage a Cinsaut a suchá bílá vína Colombard a Steen (Chenin Blanc). Austrálie proslula víny s výraznou, vyzrálou chtí. Zdejší pěstitelé jsou vždy připraveni experimentovat a jejich produkce je technicky na výši, a tak zejména australská vína Chardonnay a Shiraz dnes patří k nejlepším světovým značkám. Nový Zéland produkuje zejména jiskřivábílávína, například různé ušlechtilé druhy Chardonnay, Sauvignon Blanc a ryzlinků. Vínu se daří zejména na teplejším Severním ostrově, v poslední době však i na Jižním.

20 TECHNICKÉ PLODINY Plodiny určené na výrobu cukru Plodiny určené na výrobu oleje Plodiny určené na výrobu textilních vláken

21 Plodiny určené na výrobu cukru cukr důležitá součást jídelníčku, ale vysoká spotřeba způsobuje obezitu 98% produkce cukru plyne z dvou základních plodin cukrová řepa a cukrová třtina zbylé 2% - Palma Areca (JV Asie, Vietnam), čirok (Izrael), šťáva javorů (Kanada), datle (aridní oblasti); ve středověku se jako přirozené sladidlo používal med

22 Plodiny určené na výrobu cukru tzv. cukerný komplex: na produkci a zpracování těchto komodit je navázán další komplex výrob zemědělské strojírenství, cukrovary, země s vybudovaným cukerným komplexem založeným na zpracování cukrovky se brání přílivu cukrové třtiny a třtinového cukru (třtinový cukr je levnější) cukr z řepy se začal vyrábět až po Napoleonově kontinentální blokádě, kdy se němečtí inženýři snažili vyzkoumat, z čeho by se taky dal cukr vyrábět vliv třtinového cukru neustále posiluje (dnes 65%), řepný cukr jen 34,6% ha výnosy: cukrová třtina extenzivně 6 t/ha, intenzivně až 30 t/ha; cukrová řepa intenzivně jen 5 t/ha g není možné čelit konkurenci, uzavírání cukrovarů u nás

23 Plodiny určené na výrobu cukru světová roční produkce cukru 130 mil. t (po 2. sv. v. jen 33 mil. tun) 1. Asie 31,8% 1. Brazílie 20 mil. t 2. Evropa 21,1% 2. Indie 14 mil. t 3. Jižní Amerika 18,8% 3. Čína 9 mil. t 4. Sev. a Stř. Am. 16% 4. USA 7,3 mil. t 5. Afrika 6,7% 5. Austrálie 5,8 mil. t 6. Oc. a Austrálie 4,5% 6. Mexiko 5,2 mil. t 7. Francie dále Francie, Německo, Thajsko, Ukrajina (20.) v první desítce jsou jen dva státy produkující jak třtinový, tak řepný cukr (USA a Čína)

24 Cukrová třtina původem z Bengálska, výroba cukru známá už za Alex. Makedonského dříve se pěstovala i ve Středomoří, ale s objevem Nového světa produkce přenesena do Ameriky (nástup otrokářství, plantážního zemědělství) daří se jí v subrovníkovém pásmu (do 30 zem. š.), náročná na závlahy (kromě monzunových oblastí ); sklízí se až 10 let bez nutnosti kultivace co do objemu je roční sklizeň největší ze všech plodin 1,26 mld. tun/rok (sklízí se celá rostlina) sklizeň neustále roste; náročnost na rychlé zpracování (budování úzkokolejek) v Brazílii ethanol ze třtiny jako přídavek do benzinu; destilát ze třtiny = RUM

25 Cukrová třtina světová roční produkce: 1. Brazílie 338 mil. t 2. Indie 265 mil. t 3. Čína 88 mil. t 4. Pákistán 53 mil. t 5. Mexiko 50 mil. t 6. Thajsko 40 mil. t - dále Austrálie, propad Kuby (dříve 3. místo) - celosvětový průměr ha výnosů asi 60 t/ha, ale např. Haiti 10 t/ha; Malawa, Zimbabwe, až 100 t/ha

26 Cukrová řepa novodobá plodina, výroba cukru popsána až v 2. pol. 18. století (Napoleonova blokáda) už v 80. letech 19. stol. se cukru z řepy produkovalo více než třtinového ale ve 20. století řepný cukr nestačí konkurovat levnějšímu třtinovému cukru součást osevních postupů cukrová řepa je prý nejvhodnější předplodinou pro slad. ječmen chrást -krmivo, bulvy - cukr, řízky + melasa g odpad velké regionální diference v pěstování; výrazný pokles po r rozpad SSSR (1989/1990 poslední velká sklizeň 300 mil. t - za celý svět)

27 Cukrová řepa světová roční produkce: 1. Francie 31 mil. t 2. USA mil. t 3. Německo mil. t 4. Turecko 20 mil. t 5. Ukrajina 16 mil. t 6. Polsko 15 mil. t 7. Čína 14,5 mil. t intenzita pěstování průměrný výnos ve světě 35 t/ha (v SSSR pod 20 t/ha, v Holandsku nebo Švýcarsku i 60 t/ha)

28 Plodiny určené na výrobu oleje Olejniny - soubor botanicky od sebe velmi vzdálených rostlin, které mají společné to, že vněkterých svých orgánech dokáží hromadit tolik tuků, že jejich zpracování je pro nás rentabilní podstatná část skupiny tzv. alternativních plodin, jež se pěstují na uvolněných plochách olej také jako obnovitelný zdroj energie, významný produkt mezinárodního obchodu pro průmyslové využití se pěstuje 30 druhů, z nichž nejvýznamnějších druhů je jen 12

29 Plodiny určené na výrobu oleje olejnatá semena: a) měkká (bavlníkové, podzemnicové, sój. boby, slun. jádra, olivy, řepka olejná a sezamové sem.) b) tvrdá (kopra a palmová jádra) c) semena k technickému využití (len, ricinové boby a turgové ořechy) obsah tuků v semenech se pohybuje od 20% (sója) po asi 70% (kopra)

30 velký nárůst v pěstování olejnin v posledních letech lidé dávají přednost rostlinným tukům během posledních 10 let stoupla produkce olejnin až o 50% a spotřeba oleje stoupá po celém světě bez výjimek zhruba o 1 kg na hlavu ročně za 5 let

31 výroba oleje: (sójového je nejvíc, přestože má nejmenší procento tuků vysoká produkce sóji) sójový (23 mil. t/rok) zbytky po vylisování se zužitkují jako krmivo řepkový (12) velký boom palmový (11) slunečnicový (9) podzemnicový (5) bavlníkový kokosovo-ořechový

32 Podzemnice olejná lat. Arachis hypogea název arašídy; burské oříšky podle Búrů v již. Africe luštěnina příbuzná s hrachem a čočkou, ale pro vysoký obsah tuků řadíme do olejnin květy se po odkvětu zavrtávají do země a tam dozrávají plodina vnějších tropů se střídáním vlhka a sucha výroba oleje, margarínů, pomazánek, mýdel pro některé země (Sahel) je to často jediná exportní komodita (např. Súdán, Senegal) produkce 30 mil. tun/rok Čína (12 mil t), Indie (7,5), Nigérie (2,5), Indonésie

33 Bavlník textilní plodina, ale semena poskytují olej vhodný pro technické účely na samotnou produkci semen je navázána síť lisoven a intenzivní živočišná výroba (krmivo) produkce bavlníkových semen 53 mil. t: 1. Čína (13,5 mil. t) 2. USA (7,9) 3. Indie (7,7) 4. Pákistán (4,5) 5. Uzbekistán (3,2) Turecko, Austrálie

34 Palma kokosová má vedoucí úlohu v rovníkové oblasti, zemědělci zužitkovávají celý strom plantáže na pobřeží Ind. a Tichého oceánu, nevadí jí zasolená půda mořem zdroj mnoha surovin: kokosové ořechy, kokosový olej, kokosové mléko (často jediný zdroj tekutin), kojir (vlákna v zelené slupce kolem skořápky ořechu, např. na rohože), skořápky jako nádoby,... dužnina se vytlouká a suší - po vysušení se označuje jako kopra (70 80% tuku), výroba margarínů apod. nastrouhaná kopra = kokosová moučka (na pečení, do cukroví) ročně se na světě sklidí 48 mil. tun kokosových ořechů: Indonésie (15), Filipíny, Indie, Srí Lanka, Thajsko, Vietnam, Mexiko, Papua-Nová Guinea

35 Palma olejná v oblastech s vysokým koeficientem vlhkosti (západní Afrika a Zadní Indie) z palmových jader se lisuje kvalitní olej produkce ročně 5,5 mil. t: Malajsie, Indonésie, Nigérie

36 Olivovník většina sklizně výrazně soustředěna do prostoru Středomoří (trad. zastaralé zemědělství) olivové háje - efektivní využití špatných degenerovaných půd olej se z oliv lisuje buď za studena (vůbec nejkvalitnější olej, tzv. panenský, pouze pro studenou kuchyni, do salátů, zálivek, apod.) nebo za tepla (levnější, vhodný i na smažení, zejm. v Itálii) světová produkce oleje 2 mil. t/rok: Španělsko, Itálie, Řecko, Turecko, Tunis, Maroko

37 Slunečnice významná olejnina teplejších mírných podnebných pásem od 16. století se pěstuje i u nás, šlechtěním se postupně šíří i do chladnějších oblastí (před rokem 1990 se u nás pěstovala jen v Podunají na jihu Slovenska, nyní i na J Moravě, v Polabí a na Hané zbytky po vylisování se hodí jako krmivo pro hospodářská zvířata produkce celkem 26 mil. tun/rok: 1. Argentina (6) - GMO 2. Rusko (3, za SSSR 7) 3. USA (2,4) 4. Ukrajina (2,3) 5. Francie (1,7) teplejší oblasti Číny a Indie

38 Řepka olejná nejvýznamnější olejnina mírných zeměpisných šířek, spíše vrchovin (u nás se ale pěstuje i v nížinách, kde by měly být náročnější plodiny, a tak berou kšeft vrchovinám) nenáročná na vlastnosti půdy - podmínky na půdy - jenom ne písek! - lokality Pole, cesty, okolí sídel, okolí železnice, všude kam ji vítr zanese... semeno poskytuje až 45% oleje, který je vhodný spíše k technickým účelům MEŘO program = používání methyl-ester-řepkového oleje jako aditiva do pohonných hmot - biopalivo (pohonné hmoty jsou pak ale dražší, ne tak účinné nižší oktanové číslo, menší rychlost) problém s velkoprodukcí řepky: tvoří-li řepka více než 15% v osevních postupech jednoho družstva, hrozí nebezpečí přemnožení škůdců (např. lískáček řepkový) -světová produkce 36 mil. t/rok (obrovský nárůst dvojnásobný za 15 let): Čína (8), Kanada (8), Indie (5), Francie (3,7), Německo (3,4), Velká Británie (1,6), Austrálie, Polsko

39 Řepka olejná pěstování podle podn. pásů mírné pásy subtropické pásy hlavně severní polokoule ČR 13,9 % osázené půdy 3. nejrozšíř. Plodina POUŽITÍ: výroba oleje lidská spotřeba bionafta mýdla krmivo pro zvířata hodně bílkovin zejména pro skot, méně pro prasata a kuřata Hnojivo - Čína med pořadí stát roční produkce (t) 1 Čína Kanada Indie Německo Francie Polsko Velká Británie Austrálie Ukrajina Česká republika USA Ruská federace Maďarsko Pákistán Rumunsko

40 ŘEPKOVÝ OLEJ minimalizace obsahu kys. erukové - CH3(CH2)7CH=CH(CH2)11COOH málo hořčičných silic výroba margarínů, olejů KRMIVO PRO ZVÍŘATA odpad vzniklý při výrobě oleje vysoký obsah bílkovin a tuků hlavně pro skot vepřům a kuřatům může způsobit metabolické problémy BIONAFTA přidávání řepkového oleje do nafty poměr 2 20 % Nevýhody - řepka je všude

41 Len méně produkovaná olejnina, spíše textilní plodina a) len přadný (25%) v chladnějších oblastech b) len olejný (75%) v teplejších oblastech, i v tropech až 40% oleje je k technickým účelům (mazací oleje, fermeže) světová produkce 2,8 mil. t oleje/rok: Kanada (1,1), Čína, Indie, USA, Německo

42 Sezam v teplých, až semiaridních oblastech; až 50% oleje produkce 2,5 mil. tun sezamových semínek: Indie (0,65), Čína (0,5), Myanmar (0,3), Súdán Ricinové boby plod trop. rostliny Skočec (Ricinus komunis), technický olej k výrobě léků, mýdla,... světová roční produkce 1,2 mil. t: Indie (0,9), Čína Tungové ořechy olej se vyrábí ze semen stromu Aleurites, k technickým účelům (barvy, laky) světová produkce 0,5 mil. t oleje, většina se vyrábí v Číně, zbytek Paraguay, Argentina Saflor žlutě kvetoucí bodláčí rostlina Světlice barvířská (jedlý i techn. olej, z květů červené barvivo) světová produkce 1 mil. t: Indie, USA, Mexiko Konopné semeno plodina budoucnosti, rostlina se dá využít i k výrobě papíru Mák pochutina s vysokým obsahem tuků 1. Turecko (60 tis. t), 2. ČR (30 tis. t), Francie, Ukrajina (opiová podoba Afghánistán, Pákistán) Zrníčka - pečivářství a olejnářství Makovina - odpad (prázdné makovice + stonky) od nás odebírá Slovakofarma Hlohovec (SK) na výrobu morfinu do medikamentů

43 Plodiny určené na výrobu textilních TEXTILNÍ KULTURY vláken botanicky vzdálené rostliny Přírodní vlákna se dělí: a) vlákna z plodů bavlník, kapok, kokosové vlákno b) vlákna lýková len, konopí, ramje, juta, kenaf c) vlákna listová sisal, banánovník

44 BAVLNÍK pochází z Asie, význam objeven v 19. st. industrializace jednoletá i víceletá rostlina, subtrop. a trop. oblasti hl. monzunové 50. a 60. léta pokles významu nástup syntetických vláken produkce: 18,5mil.tun: 1. Čína 2. USA 3. Indie další: Pákistán, Uzbekistán, Turecko, Argentina, Austrálie, Řecko

45 BAVLNÍK Produkční oblasti: 1. Asie Čína ST Asie Uzbekistán, Turkmenistán J Asie Indie, Pákistán JZ Asie Turecko, Sýrie 2. oblast S Am. USA cotton belt z V části USA se přesunuje k Z 3. Latinská Am. Brazílie, Peru 4. Afrika údolí Nilu Egypt, Súdán nejkvalitnější

46 Plodiny určené na výrobu textilních vláken KAPOK semena kapokového stromu čalounictví, žíněnky Indonésie Jáva JUTA dlouhá vlákna, původ Asie vlhké tropy produkce 3,4mil.tun: 1. Indie 2. Bangladéš KENAF = bombajské konopí rostl. ibišek konopný Kyrgystán

47 Plodiny určené na výrobu textilních vláken LEN VStředomoří, vytlačen bavlnou, užíván v Z a St E ubrusy, ručníky, technické účely produkce 650mil.tun: 1. Čína Nizozemí Francie, Bělorusko, Rusko, VB, Belgie, KONOPÍ teplejší podmínky, pokles produkce produkce 80.mil.tun: Čína, Rumunsko, S Korea, Španělsko, Francie RAMJE = čínská tráva provazy, lana, přídavek do některých tkanin SISAL rostlina Agáve sisana kartáče, lana Brazílie, Mexiko, Keňa, Tanzanie Henequen spec. druh Agáve, pěstována na Yucatánu

48 Plodiny určené na výrobu textilních vláken BANÁNOVÉ VLÁKNO = manilské konopí = abaka rost. banán vláknitý, výroba z listů dlouhá vlákn provazy Filipíny, Ekvádor

49 POCHUTINY potraviny s malou výživnou hodnotou, které se pěstují pro své specifické chuťové vlastnosti obsahují alkaloidy, které působí na nervový systém člověka jsou to a) látky k přípravě nápojů, b) látky ke kořenění jídel

50 Látky k přípravě nápojů jsou to rostliny, které jsou od sebe často velmi vzdálené jak botanicky, tak způsobem pěstování často jediná vývozní komodita některých zemí, důležité pro zahraniční obchod působením člověka došlo postupem času k totální záměně místa původu a dnešní produkce rostliny plantážní způsob pěstování narušil potravinovou bilanci místa zemědělské produkce

51 Čajovník Čajovník_ čaj = listy čajovníku (Thea chinensis), což je keř vyšlechtěný z divoce rostoucích stromových druhů v jižní Číně; dnes je nejvýzn. oblastí produkce celá monz. Asie a nově i vých. Afrika

52 Čajovníky, jejichž listy se používají pro výluh či výrobu čaje, jsou keře s celoročně zelenými, silně žebrovitými listy vyrůstajícími na krátkých větvičkách. Horské polohy menší výnosy avšak větší kvalita Květy všech druhů čajovníku jsou bílé a podobají se květům třešní. Pro listy čajovníků jsou typické dobře viditelné stříbřitě bílé chloupky, jimiž je pokryta jejich spodní strana. Nerozvinuté pupeny listů (tipsy) jsou jimi pokryty zcela. Vysoký podíl tipsů je charakteristický pro kvalitní třídy čaje.

53 není příliš choulostivý na teplotní výkyvy vyžaduje však značné množství srážek během celého roku musí se zastiňovat proti příliš prudkému slunci stříháním se zvyšuje množství výhonů a keř se zahušťuje a formuje do požadovaného tvaru o výšce centimetrů Keře se kvůli snadnějšímu sběru čajového listu sází do pravidelných dlouhých pásů vedle sebe.

54 1. sběr čtvrtým rokem Prvotřídní list však čajovník poskytuje ještě později a úrodu dává zhruba 30 let. Doba sklizně je závislá na klimatických podmínkách. Sklizeň několikrát ročně V tropickém podnebí s rovnoměrně rozvrženými srážkami celoročně (až 30 sklizní). Z jednoho keře se získá v pátém roce asi 3/4 kg čerstvého čaje. V desátém roce více než 1kg. Kvalita úrody během roku silně kolísá a různé oblasti poskytují své nejkvalitnější čaje v rozličných obdobích. Sběr čajového listu se provádí převážně ručně odštipováním prsty či pomocí nůžek. Sklízí se mladé koncové výhonky sestávající z tipsu (ten obsahuje nejvíce aromatických látek) a 2 5 lístků.

55 čaje zelené bílé žluté polozelené černé a tmavé Nejdůležitějším hlediskem pro zařazení čaje do některé z těchto skupin je, do jaké míry a ve které fázi zpracování proběhla tzv. FERMENTACE, tedy přirozený proces, při němž dochází k oxidaci buněčné šťávy listu a změně jeho chemických vlastností.

56 Nefermentovaný Aby fermentace nezačala, je třeba lístky utržené z keře co nejrychleji zahřát, a to buď na kovových pánvích nebo propařením. Následuje hnětení, tvarování, sušení, třídění a poslední fází bývá dosušování.

57 listy se rovnou suší, bez oxidace. Obvykle se tak zpracovávají mladé lístky, někdy se keře pěstují zastíněné, aby se omezilo množství chlorofylu v listech. (Velmi oblíbené jsou i exotické čaje jako je jihoamerické maté nebo jihoafrický rooibos a honeybush nebo jiné bylinné čaje. Označení "čaj" zde ale není přesné, protože se tyto tzv. "bylinné čaje" nevyrábí z čajovníku.)

58 Dokonale fermentované Čaj se při konstantních teplotách (okolo 22 C) a vlhkosti nechává zavadnout. Poté je počínající proces fermentace podpořen narušením buněčné struktury listu svinováním na speciálních strojích. V konečné fázi je list sušen a tříděn.

59 Země tis. tun 1. Čína Indie Srí Lanka Keňa Turecko Indonésie Vietnam Japonsko Argentina Bangladéš 56

60 Produkce pochutin Čajovník Sklizeň tis. tun 1. Čína Indie Srí Lanka Keňa Turecko 250 svět Česká rep. 0 Kávovník Sklizeň tis. tun 1. Brazílie Vietnam Kolumbie Indonésie Mexiko 300 svět Česká rep. 0

61 Produkce pochutin Kakaovník Sklizeň tis. tun 1. Pobř. Slon Ghana Indonésie Nigérie Brazílie 200 svět Česká rep. 0 Tabák Sklizeň tis. tun 1. Čína Brazílie Indie USA Argentina 170 svět Česká rep. 0

62 Chemické suroviny rostlinného původu barviva, pryskyřice, třísloviny, přírodní kaučuk PŘÍRODNÍ KAUČUK původ Amazonie, v 19. st. nedostačovala tato produkce, proto Britové ukradli semena a přenesli to na Cejlon a ostatní Tichomořské ostrovy. V této době proto dominantní hlavní kolonizátoři VB a Nizozemí. Po 1.sv.v. význam pěstování přenesen do Afr. snahy získávat surovinu jinak výroba z rost. Toxagys (Rusko, Kazachstán) malá produkce. Něm. výroba syntetického kaučuku produkce 7.mil.tun: 1. Thajsko 2. Indonésie 3. Malajsie dále: Indie, Čína, Vietnam

63 Chemické suroviny rostlinného původu PYRETRUM z rost. čeledi hvězdicovitých, hodně roste na Balkáne významný insekticid masti, spreje Keňa, Tanzanie, Balkán TABÁK tabák doutníkový tropy, subtropy Kuba, Indie jiné druhy výroba cigaret nejkvalitnější subtropy, také mírné pásmo Bulharsko, Turecko, Ukrajina, také J Švédska a SV Polsko produkce: 1. Čína(2,4mil.tun) 2. USA(670tisíc tun) 3. Indie dále: Brazílie, Turecko, Zimbabwe, z E nejvíce Řecko

64 Typ zemědělství Proces vyčleňování typů zemědělství Spůsob třídění struktur zemědělské výroby na základe společných znaků Výsledný efekt procesu vyčleňování zemědělských typů jde o konkrétní práci Je závislá na měřítku i na jednotlivých ukazovatelích podle kterých se typlogie realizuje

65 Typ zemědělství Charakteristická jednotka zemědělství Vyznačuje se shodnými vlastnostmi, Vydělení typu se opírá o podobnost skoumaných diagnostických ukazovatelů Seskupování podobných prostorových jednotek se shodnými črtami zemědělství Jde o výsledek působení různých procesů i faktorů historické, technické, ekonomické i kulturní povahy, které působí na zemědělsou výrobu v konkrétním místě, čase a přírodnoekonomických podmínkách.

66 Typ zemědělství Ukazovatele, který se využívají při typologii zemědělství Uplatňují se 3 skupiny ukazovatelů: 1. Společensko-vlastnické poměry vlastnické poměry 2. Organizačno-technické podmínky množství vynaložené práce ve vztahu k produkci a) hnojení b) zavlažovaní c) spůsob využití půdy d) intenzita využití půdy 2. Výrobné ukazovatele a) produktivita b) trhovost c)specializace