Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Mzdové účetnictví, daně a personalistika Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Darina Hazuchová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav ANDRLÍK Znojmo, 2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace daně dědické ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne 30.dubna Darina Hazuchová

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi, za jeho užitečné rady, cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce.

4 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Darina HAZUCHOVÁ Ekonomika a management Mzdové účetnictví, daně a personalistika Název tématu: Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh osnovy a prokonzultovat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat poznatky a informace pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem práce je s využítím metody komparace v oblasti majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie

5

6 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá s využitím metody komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie a identifikuje možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizace v rámci Evropské unie. Úvodní část představuje majetkové daně. Pojednává o historii daní, majetkových daních v České republice a o harmonizaci daní majetkových. Praktická část se věnuje vybraným zemím v Evropské unie (Německo, Litva, Itálie a Bulharsko). V těchto vybraných zemích se věnuje výkladu majetkových daní, a to zejména (daň silniční, daň darovací, daň dědická, daň z převodu majetku a daň z nemovitostí). Poslední část se zabývá srovnáním majetkových daní mezi jednotlivými zeměmi. Klíčová slova: majetkové daně, inkaso, harmonizace daní, Evropská unie Abstract This bachelor thesis deals with aplication Metod of compare property taxes in the choice states of European Union and identify possible directions of development properte taxes and their harmonization in the framework European Union. Preamble presents property taxes. Deal history taxes, property taxes in the Czech Republic and harmonization of property taxes. Practical part put brain to choice states of European Union (Germany, Lithuania, Italy, Bulharka). In the choice states is interpretation devoted of comment property taxes, especially road-traffic tax, gift tax, inheritance tax, real estate-transfer tax, immovable property tax. Latest part deal with confrontation property taxes between foregoing states. Key words: Properte taxes, encasment, harmonization taxes, Evropean Union

7 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA TEORETICKÁ ČÁST VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ Historie majetkových daní Vývoj majetkových daní v České republice po roce Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a daně silniční od v ČESKÉ REPUBLICE Daň z nemovitosti Daň dědická Daň darovací Daň z převodu majetku Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Zpoplatněné úseky v České republice HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ Metody Harmonizace v Evropské unii Proces harmonizace daní a jeho formy Výhody a nevýhody harmonizace daní Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých majetkových daní Shrnutí harmonizace STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ REPUBLICE PRAKTICKÁ ČÁST MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPSKÉ UNII Majetkové daně v LITVĚ Majetkové daně v BULHARSKU Majetkové daně v ITÁLII Majetkové daně v NĚMECKU... 52

8 7. DOPORUČENÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZÁVĚR A DOPORUČENÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH PŘÍLOHY... 68

9 1. ÚVOD Žijeme v době pokračujícího trendu celosvětového propojování ekonomiky a společenských kultur nazývaného globalizace. Tento trend má za následek neustálé novelizování zákonů. Majetkové daně jsou řazeny mezi nejstarší daně a řadí se k daním přímým. Jsou příjmem státního rozpočtu, i když jejich podíl na celkových příjmech se snižuje v závislosti na zvýšení daňového výnosu důchodových daní. Povinnost platit daň vzniká držbou majetku nebo převodem jeho vlastnictví a jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho majetku a jsou adresné (poplatník nemá možnost se vyhnout placení). I když majetkové daně tvoří 2 % z celkových příjmů, přispívají k celkovému vyvážení daňové soustavy a dotváří daňový systém. Majetkové daně jsou v každém členském státu různé a vycházejí z národních tradic. Avšak mají jedno společné. Ovlivňují výnosy hlavně u daně z nemovitostí, protože plynou do rozpočtů místních městských. Ovlivňují také konečnou výši daní např. uvolňování různých přirážek. Hlavní význam těchto daní je hlavně v jejich bohaté historii. I když dnes už jsou tyto daně spíše doplňkový zdroj příjmů. V rámci majetkových daní se kromě klasického dělení na daň z nemovitostí, daň dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční se užívá klasifikace teoretičtější: daně z majetku a bohatství placené pravidelně (z čisté hodnoty majetku, z nemovitostí), placené nepravidelně (z kapitálových transferů pozůstalostní / dědická, darovací, z kapitálových transakcí, z kapitálových výnosů) Majetkové daně můžeme dělit také podle metodiky třídění OECD skupiny 4000 na daně placené pravidelně, obvykle každoročně: - daně z čistého jmění skupina 4200 se dělí na jednotlivce a společnosti, daně z nemovitostí skupina 4100 se dále dělí na domácnosti a ostatní. Další skupina je daně placené pravidelně, buď při převodu majetku během života nebo po smrti zůstavitele (daně z nemovitostí, daně dědické a darovací). 8

10 Do skupiny 4000, patří také skupina Daň z finančních a kapitálových transakcí, skupina Ostatní nepravidelné daně z majetku a skládají se z čistého jmění a ostatní nepravidelných daní. A celou skupinu 4000 v majetkových daních ukončuje skupina Ostatní pravidelné daně. V praktické části bakalářské práce se budu zabývat problematikou majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie a zároveň navrhnu případná doporučení pro Českou republiku, která usilovala o členství v Evropské unii již od počátku 90. let. O členství však požádala v roce 1996 a o rok později 1997 se dočkala prvního hodnocení. Hodnocení bylo pozitivní vůči institucím, státu i fungující tržní ekonomice. Na základě tohoto hodnocení byla Česká republika přizvána ke vstupu do Evropské unie. Od roku 1998 probíhal v České republice tzv. screening (porovnání dosažené kompatibility českého práva s právem evropským). Česká republika společně s dalšími 9 zeměmi vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004 na základě smlouvy ( Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko). Od se uskutečnilo v těchto daních řada významných změn a to na základě zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných financí. Na tyto daně se také vztahuje ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, ale v Evropském společenství 1 se nepředpokládá žádná harmonizaci. 1 Evropské společenství = podle smlouvy čl. 2 o založení Evropského společenství je jejím posláním podporovat harmonický, vyvážený a udržitelná rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, trvalý a neinflační ekonomický růst i zlepšování kvality životního prostředí. (ŠIROKÝ, 2009, s. 39) 9

11 2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je s využitím metody komparace v oblasti majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie. Teoretická část bude věnována především deskripci změn, který zákon o dani dědické, dani darovací, dani z převodu nemovitosti, dani z nemovitostí a dani silniční prošel od minulosti až po současnost, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu zákona. Pozornost bude věnována především analýze harmonizaci majetkových daní, kde daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav států na základě společných pravidel. Podrobněji je zde rozebráno metody harmonizace, proces harmonizace, výhody a nevýhody harmonizace a také uveden přehled postupu harmonizace majetkových daní v České republice Praktická část je věnována především komparaci majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie (Litva, Itálie, Německo, Bulharsko) a následnému doporučení pro Českou republiku. Práce je zpracována na základě poznatků z odborné literatury věnující se problematice majetkových daní a informací získaných z konkrétních zákonů. Dále budou použity internetové zdroje zabývající se daňovou problematikou. 10

12 TEORETICKÁ ČÁST 3. VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ Daně se objevily v podstatě současně se vznikem prvních státních útvarů Historie majetkových daní Ve starověku měly daně však víceméně charakter nepravidelných plateb vybíraných především jako zdroj krytí válečných výdajů. Základem daňových systémů bylo vlastnictví anebo držba majetku, především půdy. Daň z pozemků byla dvojího druhu. Jednalo se jednak o naturální daň, jednak o výkon nucených prací. (GRÚŇ, 2000, s. 156) Za císařství bylo vybírání pozemkových daní propracováno do té míry, že existovaly databáze podobné dnešní evidenci daní. Nedostatek finančních prostředků v období dominátu byl vyřešen tak, že vlastníci půdy platili pravidelně pozemkovou daň a ti, kteří půdu neměli, byli povinni odvádět daň z hlavy. Ani taková opatření však k naplnění státní pokladny nepostačila. To vedlo k vytvoření nového daňového systému. Pozemkovou daň museli poprvé odvádět i velcí vlastníci půdy, zejména senátoři. Jediným rozdílem byla skutečnost, že neplatili v naturáliích jako ostatní obyvatelstvo, ale v penězích podle plochy půdy.(široký, 2003, s. 330) V počátcích feudální společnosti měly daně větší význam pouze jako zdroj financování válečných tažení a budování obrany. Později (od dvanáctého století) vznikaly nové druhy daní, které začínaly mít peněžní charakter a nebyly již dále nahodilé. Vedle domén (odvody naturální povahy, které byly placeny z výnosů z majetku panovníka, tj. z hospodaření na jeho lesních a zemědělských pozemcích), regálů (panovník měl určitá výlučná práva, jako např. právo vařit pivo, razit mince atd.) a akcízů (předchůdkyně dnešních nepřímých daní, modernější forma regálů) hrály ve 11

13 středověku z pohledu zdanění nemovitostí nejvýznamnější roli kontribuce. (ŠIROKÝ, 2003, s. 330) Pro úplnost je třeba ještě dodat, že právě v tomto období vznikly první katastry, tedy seznamy nemovitostí, které sloužily (a na našem území dodnes slouží) jako základ pro daně z pozemků a pro daně ze staveb Vývoj majetkových daní v České republice po roce 1993 Daň dědická a darovací byla konstituována 2 v závislosti na hodnotě majetku a míře spřízněnosti nabyvatele a převodce. U dědické daně byla osvobozena I. skupina dědiců, u daně z převodu nemovitostí se změnily sazby daně a to v roce 1994 bylo 5 % a o deset let později v roce 2004 bylo 3 %, postupně byla zrušena některá stávající osvobození této daně, u daně silniční po vstupu do Evropské unie implementujeme 3 směrnice Rady Evropské unie týkající se vynětí vozidel registrovaných v jiných členských státech Evropské unie a případně i dalších státech z předmětu daně, reagovala na změny celních úřadů na hraničních přechodech u subjektů z třetích zemí, u daně z nemovitostí byla nová úprava postavena na hodnotovém principu, byly posíleny samosprávy při stanovení výše daně (od ), nastal přechod k novému způsobu, což znamenalo, že hodnota nemovitostí byla stanovena bez znalců a aby byly sníženy celkové náklady na správu daně. (POLODRIVER, 2008) Tabulka č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech v mil. Kč Daň Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Konstituována = konala se 3 Implementujeme = vyplývá 12

14 Daň Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Zdroj: Zpracováno autorem dle (FINANCE, 2010) Pro lepší názornost jsou data v tabulce zpracována do grafu Obrázek č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech Vývoj inkasa majetkových daní v letech v mil. Kč Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň z nemovitostí Zdroj: Zpracováno autorem 13

15 3.3. Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a daně silniční od v ČESKÉ REPUBLICE V této části jsou zde popsány majetkové daně na území České republiky. U každé majetkové daně je vymezen předmět, poplatník a sazby. Soustavu daní České republiky upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní s platností od 1. ledna Daňový systém v České republice: Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí. Obrázek č. 2: Daňový systém České republiky Přímé daně Důchodové daně Majetkové daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň z příjmů FO Daň dědická Daň z příjmů PO Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň silniční 14

16 Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daň z minerálních olejů Daň z lihu Daň z piva Daň z vína a meziproduktů Daň z tabákových výrobků Zdroj: Zpracováno autorem dle RADVAN, 2007, s Daň z nemovitosti V České republice je daň z nemovitostí vybírána od roku Je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Již po podání prvních daňových přiznání se ukázaly první nedostatky zákona (podávání dodatečného daňového přiznání ). Právní úprava musela reagovat na nedostatky zákona, na společenské i politické požadavky. Z těchto důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona. Podle současné právní úpravy se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého majetku a zdanění podléhají pozemky a stavby. Daňová povinnost se skládá ze dvou daní: - daně ze staveb, daně z pozemků. Každá tato daň se stanoví odděleně, ale součet daně ze staveb a daně z pozemků tvoří konečnou výši daně z nemovitostí, která se uvádí na jediném daňovém přiznání. V České republice vykonávají správu daně z nemovitosti na základě 4 odst. 7 č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místní příslušné úřady. Daň z pozemků Předmětem daně( 2) Pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, podle 27 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších 15

17 předpisů, se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních části hranicí územní správní jednotky nebo hranicí druhů pozemků. Předmětem daně z pozemků nejsou: v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle 7 odst. 2 tohoto zákona. lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, pozemky určené pro obranu státu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122) Poplatníci daně ( 3) - poplatníkem je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně: organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů, právnická osoba, která má právo trvale užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122) Poplatníkem u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky: evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správnou státních hmotných rezerv, nebo převedené na základě rozhodnutí o privatizaci 4 na Ministerstvo financí. Uživatel je poplatníkem daně v případe, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122) 4 privatizace = odstátnění, převedení majetku z vlastnictví státu do vlastnictví jiných, nestátních subjektů 16

18 Osvobození od daně ( 4) Mnohé pozemky na území České republiky od placení daně z pozemků jsou osvobozeny. Osvobození je často vázáno na splnění určitých zákonem stanovených podmínek (nevyužívání pozemků k dosažení zdanitelných příjmů). Česká právní úprava umožňuje poplatníkovi, který má nárok na osvobození od daně z pozemků nemusel předkládat daňové přiznání: a) pozemky ve vlastnictví státu, b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, více v 4 o dani z nemovitostí, kterou upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s ) Stanovení daně z pozemků - základ daně ( 5) Pro výpočet daně z pozemků se musí nejprve spočítat daňový základ a vynásobit ho odpovídající daňovou sazbou: Daň = základ daně x sazba daně Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěna násobením na 1m 2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v 17 tohoto zákona. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m 2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123) 17

19 Sazba daně ( 6) Tabulka č. 2: Sazby daně za rok 2009 a 2010 Sazba daně podle druhu pozemku (v %) orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady 0,75 0,75 trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 0,25 Sazba daně u ostatních pozemků činí (v Kč) zastavěné plochy a nádvoří 0,10 / m2 0,20 / m2 stavební pozemky 1,00 / m2 2,00 / m2 ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 / m2 0,20 / m2 Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123 Tabulka č. 3: Koeficient podle obyvatel Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do" 1, , , , , , a více Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123 Tabulka č. 4: Koeficient podle města Koeficient Město 3,5 Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady 4,5 Praha Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123 Každá obce má rozhodný počet obyvatel, proto pro přiřazení určitého koeficientu je rozhodující počet obyvatel v dané obci. Pro jednotlivé obce může obec obecně závaznou vyhlášku zvýšit koeficient jednu kategorii nebo snížit koeficient o jednu až tri kategorie. 18

20 Daně ze staveb Daně ze staveb zahrnují stavby určené k bydlení, tak stavby sloužící k podnikatelským účelům. V České republice máme jen jedinou daň ze staveb na rozdíl od cizích zemí, které mají více daní ze staveb např. Dánsko, které má tři různé daně ze staveb. Předmět daně ( 7) Předmětem daně ze staveb jsou obecně stavby na území České republiky, tedy stavby spojené se zemí pevným základem, pro které byl vydán kolaudační souhlas, které jsou způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu (byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí), které podléhaly kolaudačnímu řízení. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou už předmětem daně. Další výjimky jsou uvedeny v 7 zákona. Poplatníci daně ( 8) Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby. Je-li vlastníkem stavby stát, pak je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace. Pakliže však se stavby pronajímají, je poplatníkem daně nájemce. Osvobození ( 9) U daně ze staveb jsou obdobná osvobození jako u daně z pozemků. Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby, které jsou ve vlastnictví státu; obce (stavba se musí prospěšných společností; stavby, které slouží k zlepšení životního prostředí a další stavby uvedené v 9 zákona. Obvykle nesmí osvobozené stavby sloužit k podnikatelským účelům. Stanovení - základ daně ( 10) Pro výpočet daně ze staveb platí stejný vzor jako pro daň z pozemků: Daň = základ daně x sazba daně Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. 19

21 Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m 2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123) Sazba daně ( 6) Tabulka č. 5: Sazba daně za rok 2009 a 2010 Stavba, zastavěná plocha určená pro obytný dům 1 Kč / m2 zastavěné plochy 2 Kč / m2 zastavěné plochy stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy 3 Kč / m2 zastavěné plochy 6 Kč / m2 zastavěné plochy garáže vystavěné odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže stavby sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 4 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy 1 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy 5 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy 8 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy 2 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy 10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy stavby pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy ostatní stavby 3 Kč / m2 6 Kč / m2 byty a ostatní samostatné nebytové prostory 1 Kč / m2 upravené podlahové plochy 2 Kč / m2 upravené podlahové plochy Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s

22 U staveb kromě bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se sazba daně u jednotlivých podlaží zvyšuje o 0,75Kč za každý 1 m 2 za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se výsledek dále vynásobí koeficientem, uvedeným v tabulce. Tabulka č. 6: Koeficienty podle počtu obyvatel Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do" 1, , , , , , a více Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s Tabulka č. 7: Koeficienty podle měst Koeficient Město 3,5 Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady 4,5 Praha Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s Daň dědická V České republice je daň dědická vybírána od roku Je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. I v tomto zákoně, který vstoupil v účinnost se ukázaly některé nedostatky (různé možnosti osvobození). K častým novelám proto docházelo zvláště kvůli těmto důvodům: - zákonodárce musel reagovat na celospolečenskou poptávku, hlavně v situacích, kdy přijímal další zákony související s transferovými daněmi. 21

23 Daň dědická je také nazývána jako klasická převodní daň, která má bohatou historii, které podléhají bezúplatné převody nebo přechody majetku v souvislosti s úmrtím vlastníka. Jen v několika málo zemích se v rekonstrukci daně dědické daní najít významnější odlišnosti. U daně dědické také rozlišujeme mezi daní dědickou nebo daní z pozůstalosti, kde je rozdílem vymezení předmětu daně. Dědictví: - majetek odkázaný jednomu pozůstalému. Pozůstalost: - majetek odkázaný jedním zemřelým. Předmět daně ( 3) Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním ke dni smrtí zůstavitele na základě rozhodnutí soudu. Majetkem pro účely daně dědické jsou: věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen nemovitosti ), věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen movitý majetek ) Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak). (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) Jestliže zůstavitel v době své smrti: byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, kde se majetek nachází (tuzemsko, cizina) byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku (tuzemsko) nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku (tuzemsko) (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) 22

24 Pro zjednodušení je vhodné znázornit předmět zdanění podle vztahu zůstavitele k České republice v tabulce: Tabulka č. 8: Stanovení předmětu daně dědické podle vztahu zůstavitele k České republice Vztah k ČR Movitý majetek Nemovitosti občanství ČR trvalý pobyt v ČR v ČR v cizině v ČR v cizině ANO ANO ANO ANO ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE NE ANO ANO NE ANO NE NE NE ANO NE ANO NE Zdroj: RADVAN, 2007, s. 159 Poplatník ( 2) Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí 5 příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) Pro výpočet daně dědické jsou osoby dědiců rozděleny do tří daňových skupin: 1. skupina: manžel zůstavitele a děti 2. skupina: manžel zůstavitele, zůstavitelovi rodiče a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti 3. skupina: sourozenci zůstavitele, a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti 4. skupina: prarodiče zůstavitele, případně jejich děti, pokud již nedědí ve 3. skupině Stanovení - Základ daně ( 4) Pro výpočet daně dědické je třeba správně vypočítat daňový základ a přiřadit příslušnou sazbu daně. Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem. 5 pravomocné rozhodnutí = mít právo rozhodovat 23

25 Cena se snižuje: 1. prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, 2. cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, 3. přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, 4. odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, 5. dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. Výše uvedená snížení podle české právní úpravy je nezbytné stanovit s ohledem na případné spoludědice poměrně k hodnotě zděděného majetku, který není od daně osvobozen. Jde o tzv. redukci pasiv. Hodnota, kterou lze odečíst, se stanoví podle vzorce: Neosvobozený majetek x veškerá pasiva dědictví veškerý majetek připadlý na dědice (RADVAN, 2007, s. 170) Daň darovací Legislativa České republiky má jen jeden zákon vztahující se k daním dědické a darovací. Jde o zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Pro výpočet daně je používána stejná tabulka, pouze s jedním rozdílem: - u daně dědické se uplatňuje poloviční sazba daně. Podobný systém, jaký je v České republice je uplatňován i v některých zemích OECD 6. Daň darovací můžeme považovat za jednu z nejklasičtějších a nejstarších v daňových systémech ve světě. Je velmi obtížné hledat rozdílné prvky mezi Českou republikou a zahraničím. 6 OECD = mezinárodní organizace založená v roce 1961 jako nástupnická organizace OEEC 24

26 Předmět daně ( 6) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele (převod mezi živými). Dani darovací podléhá nabytí jak majetku movitého tak majetku nemovitého. Majetkem pro účely daně darovací jsou: nemovitosti a movitý majetek, jiný majetkový prospěch. Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut nebo bezúplatně nabyt v tuzemsku, předmětem daně darovací je veškeré nabytí tohoto majetku bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele. Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut a bezúplatně nabyt mimo tuzemsko, předmětem daně darovací je nabytí tohoto majetku, je-li nabyvatelem nebo dárcem FO, která je občanem České republiky a nebo PO, která má sídlo v tuzemsku. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s ) Předmětem daně darovací nejsou: plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu, bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu, nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické, dále podle 6 o dani darovací, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací, dani dědické a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129) 25

27 Poplatník ( 5) Poplatníkem daně darovací je nabyvatel (obdarovaný), bez ohledu na to zda je osobou fyzickou nebo právnickou. Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) Stanovení - Základ daně ( 7) Stanovení správného daňového základu je totožný se stanovením daně dědické. Základ daně tvoří cena nabytého majetku nebo hodnota majetkového prospěchu snížená o prokázané dluhy Daň z převodu majetku Poslední z trojice transferových daní uzavírá daň z převodu majetku, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z převodu majetku je odlišná od daně dědické a daně darovací (mnoho společného), proto je regulována samostatným právním předpisem. Česká právní úprava má za sebou dlouhý historický vývoj a výrazně se neliší od evropských zemí. Předmět daně ( 9) Předmětem daně z převodu nemovitostí je: úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. (Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka - souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech) 26

28 rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech (dojde-li následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva). Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Z nemovitostí, které se nacházejí v tuzemsku, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129) Poplatník ( 8) V mnoha případech bude platit pravidlo určující jako poplatníka daní z převodu majetku prodávajícího. Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je: převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem, nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, vydržení, v insolvenčním 7 řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací, převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně. Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129) 7 Insolvenční řízení = obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení 27

29 Stanovení - základ daně ( 10) Výpočet daně z převodu nemovitostí: Základ daně - poplatník daně porovná cenu smluvní s cenou zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou uvede ve znaleckém posudku, kde vyjde z ceny 8 vyšší Vypočtený základ daně se vynásobí daňovou sazbou Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tento zákon upravuje Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně ( 11) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří: 1. příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, 2. manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele. Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby. 8 Cena se zjišťuje vždy ke dni nabytí nemovitosti. 28

30 (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 130) Sazby daně Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I.a II. skupiny jsou osvobozeny od daně. (Viz přílohy) Tabulka č. 9: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny od (Kč) Základ daně do (Kč) Sazba % Kč a 9 % ze základu přesahujícího 1 mil. Kč Kč a 12 % ze základu přesahujícího 2 mil. Kč Kč a 15 % ze základu přesahujícího 5 mil. Kč Kč a 18 % ze základu přesahujícího 7 mil. Kč Kč a 21 % ze základu přesahujícího 10 mil.kč Kč a 25 % ze základu přesahujícího 20 mil.kč Kč a 30 % ze základu přesahujícího 30 mil.kč Kč a 35 % ze základu přesahujícího 40 mil.kč a více Kč a 40 % ze základu přesahujícího 50 mil.kč Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 130 Při výpočtu daně dědické se vypočte suma dle tabulky, která se vynásobí koeficientem 0,5. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Daň na celé koruny nahoru Daň silniční V některých zemích je vzhledem k nízké úrovni veřejné dopravy vlastnictví osobního automobilu pro cestování do zaměstnání i pro běžný každodenní život nezbytností. Právě z toho důvodu není ve Spojených státech amerických zavedena žádná daň majetkového typu vztahující se k osobním automobilům. Naopak v Evropě a v Japonsku je vlastnictví vozidla jedním z ukazatelů majetkových poměrů jeho vlastníka. Motorová vozidla podléhají v evropských zemích mnoha typům zdanění. V zásadě je možné rozlišit tři základní typy daní na motorová vozidla: 29

31 1) daně splatné v době nabytí automobilu nebo při jeho prvním uvedení do provozu 2) daně placené pravidelně ve vztahu k vlastnictví, případně k držbě vozidla 3) daně z pohonných hmot (v ČR jde o spotřební daň z minerálních olejů) (RADVAN, 2007, s. 269) Předmět daně ( 2) Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. (BUSINESSINFO, 2009) Předmětem daně nejsou: speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu, vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. (BUSINESSINFO, 2009) 30

32 Obrázek č. 3: Vymezení předmětu silniční daně Zdroj: RADVAN, 2007, s. 281 Obrázek č. 4: Rozdělení vozidel podle druhů Zdroj: RADVAN, 2007, s

33 Poplatníci daně ( 4) Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která: je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, užívá vozidlo v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně silniční je rovněž: zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v 2 odst. 1, stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119) Osvobozeno od daně ( 3) I když jsou některá vozidla předmětem daně silniční, mohou být od daně osvobozena (motivováno nejčastěji k čemuž je vozidlo využíváno). 32

34 Od daně jsou osvobozena: 1. vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako kategorie L a jejich přípojná vozidla, 2. vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost, 3. vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období, 4. vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, s výjimkou vozidel uvedených v 4 odst. 2 písm. b), (např. vozidla bezpečnostních sborů, obecní policie, sboru dobrovolný hasičů, vozidla zdravotnické, důlní a horské záchranné služby). (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119) Stanovení - základ daně ( 5) Stanovení základu daně: - veškeré údaje potřebné pro správné stanovení základu daně jsou uvedeny v technickém průkazu vozidla: 1. zdvihový objem motoru v cm 3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, 2. součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, 3. největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně ( 6) 1. Roční sazba daně ze základu daně u osobních automobilů (s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon), činí při zdvihovém objemu motoru: 33

35 Tabulka č.10: Sazby daně silniční pro osobní automobily 6 Zdvihový objem motoru Sazba daně do 800 cm 3 nad 800 cm 3 do cm 3 nad cm 3 do cm 3 nad cm 3 do cm 3 nad cm 3 do cm 3 nad cm Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s Roční sazba daně ze základu daně podle 5 písm. b) zákona o dani silniční (součet největších povolených hmotností na nápravu povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů) a podle 5 písm. c) zákona o dani silniční (největší povolená celková hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel, tj. u autobusů, nákladních vozidel, tahačů, přívěsů atd.), činí při počtu náprav a hmotnosti. (BUSINESSINFO, 2009) Zpoplatněné úseky v České republice Úseky, kde musí mít automobil dálniční známku je označeny dopravní značkou "dálnice" nebo "rychlostní silnice". Zpoplatněné úseky dálniční sítě jsou vypsány níže a také znázorněny na mapce. Mýtné v České republice Od platí mýtné motorová vozidla s povolenou hmotností kg a více za jízdu: - po dálnicích a rychlostních silnicích, po označených úsecích silnic I.třídy. Motorová vozidla s povolenou hmotností do 3,5 t - nezáleží na hmotnosti jejich přívěsu budou jezdit s časovými kupóny. Vozidlo nad 3,5 t s časovým kupónem 2009, jehož platnost skončí až během ledna 2010, podléhá mýtnému až po skončení platnosti kupónu. Každé vozidlo nad 3,5 t musí 34

36 být pro placení mýtného vybaveno palubní jednotkou. Jednotka není přenosná na jiné vozidlo. Tarif za každý úsek dálnice nebo silnice se odečte pod mýtnou branou 9. Tarif závisí na třídě silnice, délce úseku, počtu náprav a emisní třídě vozidla. Předplacenou palubní jednotku lze pořídit na některém z 250 distribučních míst (zpravidla na čerpacích stanicích) proti vratné záloze 1550,- Kč. Musíte předložit doklady potřebné k řízení vozidla. Tuto jednotku musíte předem nabít nejméně 500,- Kč a udržovat na ní předplacený kredit. Jednotky placené na fakturu se vydávají ke smlouvě uzavřené prostřednictvím vydavatelů tankovacích karet nebo některého z 16 kontaktních míst. Musíte předložit doklady potřebné k uzavření smlouvy. Vedle tankovací karty lze také smlouvu uzavřít na bankovní záruku. Tyto jednotky se nenabíjejí a faktura se platí až následně v zúčtovacích obdobích. (KAMIONACI, 2010) Obrázek č. 5: Mapka mýtného na zpoplatněných komunikacích Zdroj: KAMIONACI, Mýtná brána = platební brána 35

37 Dálniční známky v České republice Zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je upraveno zákonem č. 13/1997 Sb. ze dne 21. února Do roku 2007 existoval jen časový poplatek, od té doby platí vozidla nad 12 tun mýtné. Tyto vozidla platí od roku 2008 mýtné i na vybraných úsecích silnic I. třídy. Vozidla nad 3,5 tuny a pod 12 tun platí mýtné od roku Rozsah zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic je u časového poplatku 10 mnohem menší než u mýtného. (WIKIPEDIA, 2010, A) Obrázek č. 6 : Mapa zpoplatněných silnic a dálnic Zdroj: UAMK, Časový poplatek = Informace o umístění nálepky prokazující zaplacení poplatku za užití dálnic nebo rychlostních silnic a vymezení úseků na něž se tento poplatek vztahuje naleznete ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. ze dne 23. dubna

38 4. HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ Vezmeme-li ve spojení s daňovou harmonizací v úvahu nejrůznější souvislosti jako aplikované daně, daňové základy, daňové sazby a způsob daňové administrativy, můžeme daňovou harmonizace rozlišit na několik úrovní: (NERUDOVÁ, 2008, s.15) Obrázek č.7: Úrovně daňové harmonizace Harmonizace 1. rozdílné daně ve všech zemích 2. některé daně společně, některé daně národní 3.stejné daně ve všech zemích Zdroj: NERUDOVÁ, 2008, s.15 Harmonizace neexistuje tzn. že neexistují smlouvy o zaměření dvojího zdanění a neexistuje ani spolupráce na administrativní úrovni. Existuje tzv. mírná harmonizace tzn. že existují smlouvy o zaměření dvojího zdanění a existuje i další spolupráce na administrativní úrovni. (NERUDOVÁ, 2008, s. 16) S ohledem na aktuální vývoj v oblasti daňové harmonizace lze dále definovat harmonizaci jako: Přímá klasický harmonizační proces, který se snaží harmonizovat, daňová ustanovení přímo tedy prostřednictvím daňových směrnic. Nepřímá snaha o dosažení harmonizace určitého daňového ustanovení prostřednictvím jiných oblastí práva např. obchodního. (NERUDOVÁ, 2008, s. 17) 37

39 4.1. Metody Harmonizace v Evropské unii V obecné rovině pro prosazení harmonizačních cílů je v rámci EU používáno několik metod odstupňovaných účinností prosazovaných cílů a to: Transpozice, kdy do národní právní normy je formálně přenesen obsah EU, avšak bez praktické aplikace, tzn. Bez praktického účinku. Implementace, kdy do národního předpisu je nejen formálně vložen záměr EU dle příslušné směrnice EU, ale je i vnitrostátně aplikován, tj. prakticky užíván a vymáhán. Komunitarizace vnitrostátního práva náhradou vnitrostátního právního předpisu předpisem z právního systému Evropského společenství. V oblasti harmonizace finančně právních institutů bychom za jednu z nejdůležitějších mohli označit harmonizaci daňových systémů, což znamená přizpůsobení národních daňových soustav a jednotlivých daní členských zemí EU na základě společných pravidel EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 2) 4.2 Proces harmonizace daní a jeho formy Harmonizace představuje dle Faria, A.G.A. Tax Coordination and Harmonization, 1995, provedení následujícího procesu každé daně, který probíhá ve 3 fázích: určení daně pro harmonizaci harmonizace základu daně harmonizace sazby daně Vlastní realizace procesu harmonizace se neustále vyvíjí, je stále předmětem odborných polemik a diskusí. Může probíhat v několika formách: přizpůsobení daňového systému členského státu EU tak, aby se dosáhlo společného cíle EU. Tento proces probíhá v ČR od částečně přizpůsobení národní daňové soustavy členského státu EU cílovému systému EU s funkční existencí určité diferenciace, např. tak, kde úplně 38

40 přizpůsobení by mohlo negativní důsledky v souvislosti s výrazně rozdílnou životní zemí původní EU a úrovní nových členských států EU. unifikace daní charakteristickým všude stejným rozdělením daní, včetně stejných sazeb. Tento proces je v současnosti v EU neakceptovatelný a nereálný pro odmítavé stanovisko členských zemí EU. Standardizace daní představuje ve všech členských státech EU stejné rozdělení daní, ale v jednotlivých státech s různými sazbami. V současné době nejnadějnější trend vývoje v této oblasti v EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 4) 4.3. Výhody a nevýhody harmonizace daní Výhody harmonizace se mohou jevit jako: zjednodušení a sjednocení daní přispěje k zefektivnění správy daní, k účinnější kontrole sjednocení daní přináší vyšší transparentnost daní a spolu s účinnější kontrolou brání poplatníkům se vyhýbat daňové povinnosti sjednocení daní přináší zjednodušení administrativy, což by se mělo pozitivně projevit na straně státu v zlevnění výběru daní a na straně daňových poplatníků v úsporách nákladů na výkaznictví i času. (MATOUŠEK, 2005, s. 4 5) Nevýhody harmonizace daní se ukazují a projevují zejména v následujících oblastech: Odpor při zavádění z důvodů velkých rozdílů ve zvyklostech administrativy a byrokracie jednotlivých států a rozdílů specifik původních národních daňových systémů. Zavedením v EU jednotné měny EUR, dojde k omezení účinnosti národní měnové politiky členských zemí EU, kterým pro autonomní regulaci zůstanou jen omezené fiskální nástroje, které harmonizací budou ještě dále omezeny. Sjednocováním daní může být ovlivňováno do určité míry politickými zájmy vlád jednotlivých národních členských států EU, které mohou promítat skupinové zájmy do procesů EU. 39

41 Harmonizace daní v rámci EU může představovat určitou ztrátu suverenity rozhodování vlád o daních v národním daňovém systému členského státu EU. Co převyšuje v porovnání výhod a nevýhod spojených s harmonizací daní v EU nelze dnes jednoznačně určit vzhledem k časově krátké možnosti projevu těchto výhod či nevýhod. (MATOUŠEK, 2005, s. 5) Vztáhneme-li tedy definici daňové harmonizace na proces probíhající v Evropských společenstvích, pak lze harmonizaci chápat jako mechanismus, jehož pomocí jsou odstraňována taková daňová ustanovení, která buď vytvářejí překážky ve fungování jednotného vnitřního trhu, nebo deformují hospodářskou soutěž. Cílem daňové harmonizace tedy není dosažení jednotné daňové soustavy, ale spíše přiblížení a sladění jednotlivých soustav. (NERUDOVÁ, 2008, s. 18) I když harmonizace přímých daní je věnován samostatný článek Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, v současnosti probíhá jejich harmonizace prostřednictvím judikátů ESD ( tzv. negativní harmonizace). Příčiny tohoto lze nalézt ve dvou skutečnostech: v rozdílných účetních systémech členských zemí, kdy na jedné straně existuje tzv. daňové účetnictví, ve kterém se hospodářský výsledek neliší od daňového základu a v účetnictví, kdy se od účetně vypočítaného hospodářského výsledku dojde ke zdanitelnému základu až po mnoha různých úpravách a operacích v neochotě členských států k další harmonizaci, kterou považují za zásahy do suverénních záležitostí, do vnitřní politiky při možném využívání především firemních daní jako nástroje hospodářské politiky (ŠIROKÝ, 2009, s. 61) 40

42 4.4. Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých majetkových daní Daň silniční ve smyslu zákona č. 16/1993 Sb.ve znění pozdějších novel, také není předmětem hlavního proudu harmonizačního procesu. Tak jako tento uvedený zákon byl minimálně novelizován, proti zákonům upravující jiné daně, tak i změn vyplývajících z harmonizace je minimálně. Do budoucna se uvažuje o transformaci stávající daně na daň z motorových vozidel a v rámci harmonizačních úprav a změn se dá předpokládat, že úpravy této daně budou se změnami emisních limitů na podporu ochrany životního prostředí. Daň z nemovitostí upravené zákonem č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších novel, nevykazují vývoj ve spojení s harmonizačním procesem. Příčinou je, že majetkové daně nejsou přímo dotčeny závaznou úpravou Evropské unie. Lze předpokládat, že nejaktuálnější možnou změnou v harmonizačním vývoji u těchto daní bude zavedení hodnotového principu při stanovení základu daně z nemovitostí v souladu s cenou obvyklou. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí ve smyslu zákona č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších novel, taktéž nejsou středem harmonizačního dění, ačkoli v právní úpravě těchto daní se výrazně lišíme od pravidel Evropské unie. Pro další vývoj těchto daní lze předpokládat harmonizační změny spojené zejména se stanovováním ceny nemovitostí pro účely těchto daní hodnotovým způsobem a sblížení úpravy u daně dědické a darovací s obvyklou úpravou těchto daní v Evropské unii. (MATOUŠEK, 2005, s.9) 4.5.Shrnutí harmonizace Harmonizace daní je velmi složitá a dlouhodobá záležitost. Tak jako má každá země svůj historický vývoj území, obyvatel, uspořádání, kultury, ekonomické úrovně aj. mají svoji historii daní. (MATOUŠEK, 2005, s.11) 41

43 Harmonizace majetkových daní je dlouhodobě citlivou otázkou, zejména otázkou politickou, která musí být řešena napřed na úrovni bilaterálních vztahů např. zamezení dvojího zdanění. (MATOUŠEK, 2005, s.12) Harmonizační proces ve všech oblastech je v podstatě projevem postupující celosvětové globalizace 11 společnosti. (MATOUŠEK, 2005, s.12) Většina majetkových daní nepodléhá žádným harmonizačním opatřením v rámci Evropské unie. Tuto oblast upravují některá ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku. Evropská komise ve své zprávě o koordinaci daňových systémů přímých daní z roku 2006 uvádí, že oblastí vhodnou ke koordinaci v současné etapě představují daně dědické a pozůstalostní. (LÁCHOVÁ, 2007, s. 126) 5. STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ REPUBLICE Jednotlivé příjmy decentralizované úrovně vlády v České republice. Všechny hodnoty jsou přepočtené procentním podílem jednotlivého daňového příjmů k celkovým daňovým příjmům. Tabulka č. 11: Stav a vývoj daňových příjmů v České republice - % podíl jednotlivých daňových příjmů k celkovým daňovým příjmům Celkový daňový příjem v ČR Centrální vláda Místní správa Daň z důchodu, zisku a kapitálových 30,9 39,9 88,0 54,8 Příspěvky na sociální zabezpečení Daně z mezd a pracovních sil Daně majetkové 1,5 1,8 5,7 2,9 Daně ze zboží a služeb 67,5 58,2 5,9 42,4 Ostatní daně 0,1 0,0 0,4 0,0 11 globalizace = propojování, propojení světa v jednu velkou společnost 42

44 Celkový daňový příjem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: OECD Tax Database, 2008 Obrázek č. 8: Podíly jednotlivých příjmů k celkovým daňovým příjmům v České republice Místní správa Zdroj: OECD Tax Database, 2008 Pro Českou republiku jsou uvedené hodnoty pro roky 1995 a 2006, protože se Česká republika stala členem OECD až v roce Porovnání mezi sledovanými dvěma roky je patrné, že majetkové daně se řadí na třetí místo v daňových příjmech a jejich výnos je výrazně nižší na rozdíl od daně ze zboží a služeb a daně z důchodu, zisku a kapitálových výnosů. OECD rovněž uvádí, že bude nutné se soustředit i na otázku daní. "V České republice se využívá zdanění majetku méně než v kterékoliv jiné členské zemi OECD," uvádí zpráva. Výhodou majetkových daní přitom je, že se velmi obtížně obcházejí. (INFOPORTÁL, 2010) 43