Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Mgr. Lenka Miovská. Mgr. Barbora Trapková. Doc. PhDr. Vladimír Řehan, CSc.

Transkript

1 Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Psychologický ústav Akademie věd ČR Psycholog a psychoterapeut. Absolvent jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. Je vědeckým pracovníkem Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Dále působí jako odborný asistent na Katedře psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde se věnuje metodologii výzkumu, léčbě a prevenci problémů způsobených užíváním návykových látek a narativní psychologii aplikované na práci s filmem. Je externím spolupracovníkem Národního monitorovací střediska pro drogy a drogové závislosti v Praze a předsedou občanského sdružení SCAN, vydávajícího odborný časopis Adiktologie. Mgr. Lenka Miovská Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Absolventka jednooborové psychologie na FF MU. Od r je pracovnicí NMS, kde odpovídá za informační systém EDDRA, evaluaci programů a služeb. Zabývá se kvalitativními daty a problematikou užívání psychotropních látek v marginalizovaných skupinách populace včetně národnostních menšin. Mgr. Barbora Trapková Prev-Centrum Praha Vzdělání: Pedagogická fakulta UK Praha, obor speciální pedagogika. Pracuje v občanském sdružení Prev-Centrum, které se zabývá prevencí užívání návykových látek a jiného rizikového chování. Doc. PhDr. Vladimír Řehan, CSc. Vedoucí katedry psychologie FF UP Olomouc

2 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky kvaziexperimentální evaluační studie autoři Miovský, M. 1, Miovská, L. 2, Trapková, B. 3, Řehan, V. 4 1 Psychologický ústav Akademie věd ČR 2 Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze 3 Prev-Centrum Praha 4 Katedra psychologie FF UP Olomouc abstrakt Background: Projekt evaluace primárněpreventivního programu si klade za hlavní cíl porovnat rozdíl mezi výsledkem intervence spočívající v realizaci preventivního programu na komunitní bázi a aplikací pouze tzv. minimálního preventivního programu. Projekt je postaven jako kvaziexperimentální pětiletá studie bez randomizace ve výběru účastníků. Metody: V rámci projektu byly mj. prostřednictvím dotazníku zjišťovány údaje o užívání alkoholu mezi žáky 7. tříd ZŠ a postoje žáků k užívání alkoholu. Výsledky tohoto testování jsou srovnávány s výsledky testování provedeného v roce 2003 u stejné cílové populace, tj. v té době žáků 5. tříd ZŠ. Soubor: Výběrový soubor tvoří žáci základních škol Prahy 6, které jsou zapojené do primárněpreventivního programu. Kontrolní skupina je sestavena ze škol nezapojených do tohoto programu primární prevence (realizující pouze tzv. minimální preventivní program) a vybraných škol přiléhajících k hranicím Prahy 6. Proveden byl záměrný výběr, neboť existující podmínky neumožňují randomizaci. Do projektu se zapojilo celkem 25 škol z Prahy 6 a z přilehlých obvodů Prahy 6 s celkovým počtem respondentů, žáků 7. tříd ZŠ. Výsledky: Celoživotní zkušenost s alkoholem udalo celkem 91,5 % žáků 7. tříd ZŠ, v posledním roce to bylo 76,8 % žáků a v posledním měsíci 44,1 % žáků. Většinou pili žáci pivo a víno, méně často destiláty. Celkem 21,5 % žáků užilo 5 a více sklenic alkoholu za sebou během posledního měsíce. Necelá polovina žáků pila naposledy alkohol doma a téměř pětina žáků pila alkohol doma u někoho jiného. Celkem 39,9 % žáků bylo někdy ve svém životě opilých. Opilost za poslední rok zažilo 24,5 % žáků a za poslední měsíc 10,1 % žáků. Průměrnou míru opilosti udávají chlapci mírně vyšší než dívky. Pokud jde o srovnání experimentálního a kontrolního souboru, oba soubory se navzájem liší ve dvou indikátorech, 163

3 jedná se o zkušenost s vínem během posledních 30 dnů a zkušenost s destiláty během posledních 30 dnů. Klíčová slova: evaluace užívání alkoholu postoje k užívání alkoholu primární prevence rizikové chování. Grantová podpora: GAČR č. 406/04/P250. Notice: Studie byla provedena ve spolupráci s o.s. Prev-Centrum Praha. 1. Úvod Projekt evaluace primárněpreventivního programu si klade za hlavní cíl porovnat rozdíl mezi výsledkem intervence spočívající v realizaci preventivního programu na komunitní bázi a aplikací pouze minimálního preventivního programu. Projekt je postaven jako kvaziexperimentální pětiletá studie bez randomizace ve výběru účastníků (Bryman, 2001; Miovský et al., 2004). Prostřednictvím testu (u žáků 5. tříd ZŠ) a prvního (u žáků 7. tříd ZŠ) a druhého retestu (u žáků 9. tříd ZŠ) je srovnáván vliv preventivní intervence na experimentální skupinu. Toto hodnocení výsledků (výstupů) projektu (Kuipers, 1998; WHO, 2000) je provedeno prostřednictvím srovnání vývoje rizikových indikátorů na výběrovém souboru žáků základních škol Prahy 6, kde kontrolní skupinu tvoří školy nezapojené do komunitního projektu o.s. Prev-Centrum a realizující pouze tzv. minimální preventivní program (MŠMT, 2000). Centrum primární prevence o.s. Prev- -Centrum zajišťuje komplexní program primární prevence drogových závislostí a sociálně rizikového chování. Nabídka je zaměřena na přímou práci s dětmi a mládeží, jejich rodiči, pedagogy a na vzdělávací aktivity. Činnost Centra je cílena na předcházení problémům spojených s užíváním návykových látek u osob, které nejsou s drogou v kontaktu. Dále Centrum realizuje aktivity, které se nepřímo nebo přímo soustřeďují na potencionální konzumenty. Jednotlivé služby na sebe navazují s ohledem na specifičnost cílových skupin. V roce 2002 došlo k rozdělení na čtyři typy služeb: všeobecnou primární prevenci, selektivní primární prevenci, indikovanou primární prevenci a vzdělávací aktivity. Za specifickou primární prevencí užívání návykových látek považujeme takové aktivity a programy, které jsou úzce zaměřeny na oblast užívání a uživatelů návykových látek a rizika s tím spojená. Programy specifické primární prevence užívání návykových látek se vyznačují třemi hlavními charakteristikami: přímým a explicitně vyjádřeným vztahem k oblasti užívání a uživatelů návykových látek a tématům s tím spojeným; jasnou časovou a prostorovou ohraničeností realizace (na ose: zmapování potřeb, plán programu a jeho příprava, provedení a zhodnocení programu a jeho návaznost); zacílením na jasně ohraničenou a definovanou cílovou skupinu a s tím souvisejícím zdůvodněním matchingu (tj. přiřazováním určité skupiny či jednotlivce k danému typu programu odpovídajícímu potřebám a problémům cílové skupiny) (MŠMT, 2005). První testování (test) bylo provedeno u žáků 5. tříd ZŠ v roce Základním předpokladem vycházejícím z provedených studií na středoškolské populaci (Csémy et al., 2003; Miovský, Urbánek, 2001) bylo, že se všechny děti budou v tomto věku nacházet přibližně na stejné úrovni užívání návykových látek, tj. že mezi experimentální a kontrolní skupinou nebude žádný statisticky významný rozdíl. Z výsledků tohoto prvního testování vyplývá, že experimentální a kontrol- 164

4 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky / 6 / 2 Adiktologie ní soubor se výrazně neliší a předpoklad, že se v 5. třídě budou děti nacházet před nástupem výraznějších projevů rizikového chování na přibližně stejné úrovni se potvrdil. Přesto byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi oběma soubory v případě celoživotní prevalence zkušenosti s tabákem, a to pouze u chlapců (Miovský et al., 2004). Druhé testování (první retest) bylo provedeno v roce 2005 u stejného souboru žáků, kteří byli v době testování v 7. třídě ZŠ. Výsledky tohoto druhého testování budou srovnány s výsledky testu ve všech základních indikátorech. Cílem těchto analýz je srovnat experimentální a kontrolní soubor z hlediska míry užívání návykových látek, postojů a znalostí o návykových látkách a osobnostních charakteristik a zjistit případné rozdíly mezi oběma soubory a mezi prvním a druhým testováním. V tomto článku se budeme zabývat právě tímto srovnáním obou souborů z hlediska užívání alkoholu. 2. Cíle a hypotézy Cíle celého projektu lze rozdělit do čtyř základních oblastí: Provést zhodnocení kvality primárněpreventivního komunitního programu prováděného na území Prahy 6 (prostřednictvím formativního hodnocení). Zjistit, zda navržené nástroje a design evaluace prokáží schopnost postihnout dopad působení primárněpreventivního programu a případně též rozdíl mezi výsledky komunitního programu prevence a tzv. minimálního preventivního programu. Vyhodnotit efektivitu dopadu prováděné prevence z hlediska srovnání v oblastech znalostí, postojů a základních epidemiologických ukazatelů. Provést vyhodnocení kvality a efektivity dvou srovnávaných typů programů v širším kontextu fungování a aplikace protidrogové politiky na území městské části (např. v oblasti síťování služeb, efektivní a hospodárné využívání služeb, kvalita a schopnost spolupráce atd.). Hlavní hypotézy testované při prvním retestu: Experimentální a kontrolní skupina se nebudou statisticky významně lišit v hlavních sledovaných psychosociálních znacích (úplnost rodiny, příjmy rodiny apod.). Experimentální a kontrolní skupina se bude statisticky významně lišit v hlavních sledovaných epidemiologických indikátorech týkajících se užívání alkoholu. Experimentální a kontrolní skupina se bude statisticky významně lišit v oblasti postojů k užívání alkoholu. 3. Metody sběru a analýzy dat Pro testování byly vybrány metody, které jsou podle autorů schopné postihnout případné průkazné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou a současně umožní srovnání s výsledky jiných studií. Obě testování byla anonymní a neumožňují tedy identifikaci jednotlivých žáků. Neumožňují tedy ani spárování výsledků jednotlivců mezi testem a prvním retestem. Tento kompromis byl učiněn za účelem adekvátní ochrany soukromí respondentů výzkumu. Celý set nástrojů pro každé testování tvořil jeden testový sešit, který obsahoval: Dotazník pro měření epidemiologických indikátorů: pro hodnocení základních epidemiologických indikátorů byl použit dotazník ESPAD, který byl mírně modifikován a přizpůsoben cílové populaci. Metody pro hodnocení postojů a znalostí o návykových látkách: měřeny byl postoje a názory na drogy, jejich užívání, výrobu, distribuci, postoje k uživatelům drog, jejich trestání a léčení apod. Dále také hodnocení možnosti vlastní zkušenosti s návykovými látkami. Hodnoceny byly také znalosti o drogách a jejich uživatelích. Kvalitativní metody: mezi testem a prvním retestem byly provedeny ohniskové skupiny s žáky vybraných ZŠ a polostrukturova- 165

5 né rozhovory se školními metodiky prevence působících na všech zapojených ZŠ. Získaná data byla analyzována pomocí programu STATA, využity byly základní deskriptivní statistiky a metoda chí kvadrátu. 4. Popis výzkumného souboru Výzkumný soubor je tvořen experimentálním a kontrolním souborem. Při sestavování experimentálního souboru bylo použito metody totálního výběru (Hendl, 2005). Do tohoto souboru byly zařazeni všichni žáci, kteří jsou účastníky posuzovaného primárněpreventivního programu o.s. Prev-Centrum. Výběr kontrolní skupiny tak byl výrazně limitován tím, že experimentální skupina je tvořena ze sociálního a environmentálního hlediska relativně homogenním souborem dětí, navštěvujících školy výhradně v městské části Praha 6. Proto, aby kontrolní soubor byl srovnatelný se souborem experimentálním, bylo nutné do kontrolního souboru zařadit všechny zbývající žáky stejného věku navštěvující školy na Praze 6. Jednalo se celkem pouze o 3 zbývající školy a kontrolní soubor tak musel být doplněn školami z těch městských částí, které přiléhají k Praze 6 a které nejvíce odpovídají podmínkám a prostředí Prahy 6. Celkem tedy byly vytvořeny 3 výběrové soubory: experimentální soubor A, který tvoří žáci ZŠ zapojených do primárněpreventivního programu na Praze 6, kontrolní soubor B, který tvoří žáci ZŠ nezapojených do primárněpreventivního programu na Praze 6, kontrolní soubor C, který tvoří žáci ZŠ nezapojených do primárněpreventivního programu a sídlících v hraničních oblastech Prahy 6. V roce 2003 bylo v rámci testu dotazováno celkem žáků 5. tříd (52,9 % chlapců a 45,3 % dívek). V roce 2005 bylo testování opakováno na stejné populaci žáků, v té době v 7. třídě ZŠ. Dotázáno bylo celkem žáků (53,1 % chlapců a 45,8 % dívek) (tabulka 1). Tabulka 2 ukazuje základní charakteristiky experimentálního a kontrolního souboru z hlediska testu v 5. třídě ZŠ a prvního retestu v 7. třídě ZŠ. 5. Výsledky 5.1. Srovnání experimentální a kontrolní skupiny v rámci testu Z výsledků tohoto prvního testování vyplývá, že experimentální a kontrolní soubor se navzájem výrazně neliší (podrobněji viz Miovský et al., 2004). Pro vzájemné srovnání obou souborů bylo vybráno 12 základních indikátorů rizikového chování ve vztahu k návykovým látkám. Statisticky významný rozdíl mezi experimentálním souborem A a kontrolním souborem B+C byl nalezen pouze v celoživotní zkušenosti s tabákem, a to pouze u chlapců, dívky se v této charakteristice neodlišují. V ostatních charakteristikách se oba soubory významně neliší a lze tedy říci, že výsledek potvrzuje předpoklad, že mezi experimentálním a kontrolním souborem nebude významný rozdíl (Miovský et al., 2004). Zkušenost s alkoholem mělo v 5. třídě ZŠ celkem 66,6 % žáků (71,7 % chlapců a 60,7 % dívek). Celoživotní zkušenost s opilostí má 13,9 % respondentů, převažovali chlapci (65,2 % chlapců a 34,8 % dívek), v posledním roce se opilo 5,7 % žáků, opět výrazně více chlapců než dívek (61,9 % chlapců a 38,1 % dívek) (tabulka 3) Srovnání experimentální a kontrolní skupiny v rámci prvního retestu Celoživotní zkušenost s alkoholem udalo celkem 91,5 % žáků 7. tříd ZŠ, v posledním roce to bylo 76,8 % žáků a v posledním měsíci 44,1 % žáků. V posledním měsíci učinila zkušenost s alkoholem téměř polovina žáků 7. tříd ZŠ. Většinou pili žáci pivo a víno, méně často destiláty (tabulka 4). Pokud jde 166

6 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky / 6 / 2 Adiktologie o množství, při poslední příležitosti vypilo 35 % žáků méně než jednu láhev piva (méně než 0,5 litru), 26,8 % žáků méně než jednu malou sklenku vína (méně než 1 dcl) a 13,4 % žáků méně než jednu skleničku destilátu. Celkem 21,5 % žáků užilo 5 a více sklenic alkoholu za sebou během posledního měsíce. Necelá polovina žáků pila naposledy alkohol doma (49,7 %) a téměř pětina žáků pila alkohol doma u někoho jiného (18,4 %). Celkem 10,1 % žáků pilo alkohol někde venku na ulici nebo v parku, 8,2 % v restauraci a 8,0 % žáků v baru nebo v hospodě. Celkem 39,9 % žáků bylo někdy ve svém životě opilých. Opilost za poslední rok zažilo 24,5 % žáků a za poslední měsíc 10,1 % žáků. Průměrnou míru opilosti udávají chlapci mírně vyšší než dívky (chlapci 7,75 bodů a dívky 7,59 bodů na 10stupňové škále, 1 veselost, 10 velmi silná opilost), nejedná se však o statisticky významný rozdíl. Tabulka 5 ukazuje rozdíly mezi chlapci a dívkami, které však nejsou statisticky významné, na rozdíl od opilosti udávané v 5. třídě ZŠ. Pokud jde o srovnání experimentálního a kontrolního souboru, oba soubory se navzájem liší ve dvou indikátorech týkajících se užívání alkoholu. Jedná se o zkušenost s vínem během posledních 30 dnů a zkušenost s destiláty během posledních 30 dnů. Zkušenost s vínem během posledního měsíce učinili častěji respondenti experimentálního souboru (39,0 %) oproti respondentům ze souboru kontrolního (31,7 %). Naopak tomu ale bylo v případě zkušenosti s destiláty, kdy zkušenost během posledního měsíce učinili častěji respondenti z kontrolního souboru (26,3 %) oproti respondentům ze souboru experimentálního (25,0 %) (tabulka 4). Vzhledem k zahrnutí principů minimalizace rizik do specifických preventivních programů, se tak nabízí interpretace pozitivního vlivu preventivní intervence na experimentální skupinu. Nižší počet osob užívajících destiláty (nejvíce rizikový druh alkoholu) je jednoznačně pozitivním výsledkem. Na stranu druhou je samozřejmě tento výsledek možné interpretovat i jinak, neboť současně došlo ke zvýšení počtu spotřebitelů nízkoprocentního alkoholu, v tomto případě vína. To již tak pozitivní výsledek není a může to souviset s menší ostražitostí a podceňováním rizik spojených s nízkoprocentními alkoholickými nápoji. Ze zdravotního hlediska je však uvedený rozpor méně ostrý. Nižší počet spotřebitelů víceprocentního alkoholu vede z hlediska veřejného zdraví v konečném důsledku k nižšímu výskytu (kumulaci) zdravotních rizik (jako jsou např. předávkování, orgánová poškození apod.). Jak již bylo zmíněno výše, celkem 91,5 % žáků učinilo zkušenost s alkoholem. Z tabulky 5 je zřejmé, že dívky pily alkohol méně často než chlapci. Dívky častěji udávali frekvenci užití 1-9krát, chlapci naopak častěji udávali frekvenci zkušenosti s alkoholem 10 a vícekrát. Opilost za celý život udalo téměř 40 % žáků 7. tříd ZŠ. Chlapci udávali opilost za celý život a v posledním roce častěji než dívky, naopak dívky častěji uvedli opilost v posledním měsíci (tabulka 6). Pokud jde o vnímání rizikovosti užívání alkoholu, ve většině odpovědí převažuje střední až velké riziko. Pití 1-2 sklenic alkoholu každý den žáci označili za málo až středně rizikové (29,2 % a 39,3 % žáků). Pití 4 nebo více sklenic alkoholu téměř každý den považuje 55,5 % žáků za velice rizikové a pití 5 nebo více sklenic alkoholu 1x nebo 2x každý víkend nese střední riziko (39,5 % žáků) (tabulka 7) Srovnání obou provedených testování Je zřejmé, že v období mezi oběma testováními dojde k nárůstu zkušenosti s užíváním alkoholu. Zatímco v 5. třídě ZŠ učinilo zkušenost s alkoholem necelých 70 % žáků, v 7. třídě ZŠ je to již více než 90 % žáků. Největší nárůst byl zaznamenán u zkušenosti s alkoholem během posledního roku (z 42,5 % v 5. třídě 167

7 na 76,8 % v 7. třídě). Téměř 40 % žáků 7. tříd již bylo někdy v životě opilých a jedna čtvrtina zažila opilost v posledním roce. Nejčastěji požitým alkoholickým nápojem bylo pivo (43,8 %), následovalo víno (35,6 %) a destiláty (25,7 %) (tabulka 9, obrázek 1, obrázek 2). 6. Diskuse Legální drogy, alkohol a tabák, jsou v České republice stejně jako v ostatních evropských státech nejčastěji užívanými drogami v obecné populaci vůbec. V České republice dlouhodobě přetrvává vysoká spotřeba alkoholu, a to přibližně 10 litrů na 1 obyvatele v roce Podle studie GENACIS dosahuje průměrná denní spotřeba alkoholu 16,6 g, nejvyšší spotřeba je ve věku let (Lejčková et al., 2005). Zkušenost s alkoholem učinili téměř 2/3 respondentů do 12 let věku a 90 % respondentů udělalo tuto zkušenost do 14 let věku. Podle studie ESPAD (Csémy et al., 2006) učiní zkušenost s alkoholem celkem 98,4 % 16letých, z nichž pouze 4,3 % mladistvých patří mezi výjimečné konzumenty alkoholu. Při plánování preventivních aktivit je tedy nutné brát zřetel právě na tento nízký věk prvních zkušeností s alkoholem (před 12. rokem) a také na fakt, že děti alkohol nejčastěji poprvé vyzkoušejí doma za přítomnosti rodičů (Karmelitová, Týc, 2003). Údaje o celoživotní prevalenci užívání alkoholu respondentů této studie jsou ve srovnání s ostatními studiemi vyšší. Podle výsledků studie provedené v r (N=725) učinilo v Praze celkem 91,9 % respondentů ve věku let zkušenost s alkoholem (Ševčík, 2002). Oba výsledky nejsou příliš srovnatelné vzhledem k tomu, že výsledky studie Ševčíka (2002) reprezentují věkovou skupinu let, kde 14letí tvoří pouze 28,4 % výběrového souboru. Podle jiné studie provedené pouze v Praze 3, 8 a 10 v r (N=1 850) je celoživotní prevalence zkušenosti s alkoholem u žáků 6. tříd 49 % a 7. tříd 70 % (Karmelitová, Týc, 2003). V posledním měsíci učinila zkušenost s alkoholem téměř polovina respondentů v souboru. Ševčík (2002) ve své studii uvádí prevalenci užití alkoholu v posledním měsíci u populace ve věku let 53,8 % respondentů. Za nejběžněji a nejčastěji konzumovaný alkohol ve 14 letech lze považovat pivo, následuje víno a destiláty (také Blatný et al., 2004). V 16 letech se ale podle studie ESPAD dostane na druhé místo konzumace destilátů. Pokud jde o rizikové formy spotřeby alkoholu, tedy o pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní epizodě (5 a více sklenic alkoholu) a zkušenost s opilostí, ve 14 letech má zkušenost s užitím nadměrného množství alkoholu během posledního měsíce přibližně 10 % respondentů (také Blatný et al., 2004) a s opilostí necelá čtvrtina 14letých respondentů (také Ševčík, 2002). Do 16 let učiní zkušenost s nadměrnými dávkami alkoholu 47,2 % populace a s opilostí 39,5 % populace. Právě z tohoto úhlu pohledu se zjištěný výsledek (viz tabulka 4 a 9) jeví jako pozitivní. Na jedné straně je zřejmé, že sice nebylo u experimentální skupiny dosaženo pozitivního výsledku ve vztahu k užívání alkoholu obecně, ovšem bylo dosaženo prokazatelné, statisticky významné diferenciace v preferencích druhu alkoholu tedy upřednostnění nízkoprocentního alkoholu (s nímž je spojeno méně zdravotních rizik) u experimentální skupiny na úkor víceprocentního alkoholu (s nímž je spojeno více zdravotních rizik). 7. Závěr Projekt evaluace primárněpreventivního programu si klade za hlavní cíl porovnat rozdíl mezi výsledkem intervence spočívající v realizaci preventivního programu na komunitní bázi a aplikací pouze tzv. minimálního preventivního programu. Projekt je postaven jako kvaziexperimentální pěti- 168

8 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky / 6 / 2 Adiktologie letá studie bez randomizace ve výběru účastníků. V roce 2003 bylo dotazováno celkem žáků 5. tříd (52,9 % chlapců a 45,3 % dívek). V roce 2005 bylo testování opakováno na stejné populaci žáků, v té době v 7. třídě ZŠ. Dotázáno bylo celkem žáků (53,1 % chlapců a 45,8 % dívek). Zkušenost s alkoholem mělo v 5. třídě ZŠ celkem 66,6 % žáků (71,7 % chlapců a 60,7 % dívek). Celoživotní zkušenost s opilostí udalo 13,9 % respondentů, převažovali chlapci, v posledním roce se opilo 5,7 % žáků, opět výrazně více chlapců než dívek. Celoživotní zkušenost s alkoholem udalo celkem 91,5 % žáků 7. tříd ZŠ, v posledním roce to bylo 76,8 % žáků a v posledním měsíci 44,1 % žáků. Většinou žáci pili pivo a víno, méně často destiláty. Celkem 21,5 % žáků užilo 5 a více sklenic alkoholu za sebou během posledního měsíce. Necelá polovina žáků pila naposledy alkohol doma a téměř pětina žáků pila alkohol doma u někoho jiného. Celkem 39,9 % žáků bylo někdy ve svém životě opilých. Opilost za poslední rok zažilo 24,5 % žáků a za poslední měsíc 10,1 % žáků. Průměrnou míru opilosti udávají chlapci mírně vyšší než dívky. Pokud jde o vnímání rizikovosti užívání alkoholu, ve většině odpovědí převažuje střední až velké riziko. Pokud jde o srovnání experimentálního a kontrolního souboru, oba soubory se navzájem liší ve dvou indikátorech týkajících se užívání alkoholu. Jedná se o zkušenost s vínem během posledních 30 dnů a zkušenost s destiláty během posledních 30 dnů. Zkušenost s vínem během posledního měsíce učinili častěji respondenti experimentálního souboru (39,0 %) oproti respondentům ze souboru kontrolního (31,7 %). Naopak tomu ale bylo v případě zkušenosti s destiláty, kdy zkušenost během posledního měsíce učinili častěji respondenti z kontrolního souboru (26,3 %) oproti respondentům ze souboru experimentálního (25,0 %). Nižší počet osob užívajících destiláty (nejvíce rizikový druh alkoholu) je jednoznačně pozitivním výsledkem. Na straně druhé je samozřejmě tento výsledek možné interpretovat i jinak, neboť současně došlo ke zvýšení počtu spotřebitelů nízkoprocentního alkoholu, v tomto případě vína. To již tak pozitivní výsledek není a může to souviset s menší ostražitostí a podceňováním rizik spojených s nízkoprocentními alkoholickými nápoji. Na jedné straně je zřejmé, že sice nebylo u experimentální skupiny dosaženo pozitivního výsledku ve vztahu k užívání alkoholu obecně, bylo ovšem dosaženo prokazatelné, statisticky významné diferenciace v preferencích druhu alkoholu tedy upřednostnění nízkoprocentního alkoholu (s nímž je spojeno méně zdravotních rizik) u experimentální skupiny na úkor víceprocentního alkoholu (s nímž je spojeno více zdravotních rizik). Vzhledem k obsažení principů minimalizace rizik do specifických preventivních programů se tak nabízí interpretace pozitivního vlivu preventivní intervence na experimentální skupinu. Kontakt Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Psychologický ústav Akademie věd ČR Husova Praha 1 miovsky@cmail.cz 169

9 Tabulka 1 Přehled počtu respondentů Test v 5. třídě ZŠ První retest v 7. třídě ZŠ Soubor Žáci Chlapci Dívky Žáci Chlapci Dívky celkem abs. % abs. % celkem abs. % Abs. % A , , , ,2 B , , , ,8 C , , , ,9 B+C , , , ,5 Celkem 1 178* , , ** , ,8 * 21 respondentů neuvedlo svoje pohlaví ** 13 respondentů neuvedlo svoje pohlaví Tabulka 2 Srovnání experimentálního a kontrolního souboru v rámci prvního a druhého testování Test v 5. třídě ZŠ Experimentální Kontrolní soubor První retest v 7. třídě ZŠ Experimentální Kontrolní soubor soubor A B+C soubor A B+C Velikost souboru Průměrný věk 12 11,6 13,55 13,65 (9-15) (10-13) (13-15) (13-15) abs. % abs. % abs. % abs. % Úplná , , , ,2 Restruk- Formální turalizo- vaná 38 6,1 47 8,4 56 9, ,2 struktura rodiny Matka 91 14, , , ,5 sama Ostatní 26 4,2 30 5,4 25 4,1 22 4,1 Oba základní 16 2,6 14 2,5 5 0,8 6 1,1 Vzdělání rodičů Materiální poměry rodiny Oba střední škola s 55 8, , , ,9 maturitou Jeden ukončené vysokoškolské , , , ,5 Ostatní , , , ,5 Bohatá , , , ,1 Průměrná , , , ,2 Chudá 43 7,1 36 6,7 39 6,4 51 9,6 170

10 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky / 6 / 2 Adiktologie Tabulka 3 Zkušenost s alkoholem u žáků 5. tříd ZŠ Zkušenost s alkoholem (celoživotní prevalence) Opilost Chlapci Dívky Celkem abs. % abs. % abs. % Nikdy , , ,5 1-2krát , , ,4 3-5krát , , ,8 6-9krát 53 8,7 36 6,9 89 7,7 10 a vícekrát 95 15,7 49 9, ,6 Celkem Za celý život* , , ,9 V posledním roce 39 61, ,1 63 5,7 V posledním měsíci 8 50,0 8 50,0 16 1,5 Tabulka 4 Srovnání experimentální (A) a kontrolní skupiny (B+C) z hlediska užívání alkoholu Soubor A Soubor B+C abs. % Celkem abs. % Celkem Zkušenost s alkoholem (celoživotní prevalence) , ,2 521 Zkušenost s alkoholem během posledních 12 měsíců , ,9 514 Zkušenost s alkoholem během posledních 30 dnů , ,6 514 Opilost (celoživotní prevalence) , ,5 525 Opilost za posledních 12 měsíců , ,7 521 Opilost za posledních 30 dnů 59 9, ,2 520 Zkušenost s pivem během posledních 30 dnů , ,3 527 Zkušenost s vínem během posledních 30 dnů* , ,7 523 Zkušenost s destiláty během posledních 30 dnů * , ,3 520 Užití 5 a více sklenic alkoholu za sebou během posledních 30 dnů , ,8 528 * rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,05 Tabulka 5 Celoživotní prevalence zkušenosti s alkoholem u žáků 7. tříd ZŠ Chlapci Dívky Celkem abs. % abs. % abs. % Zkušenost s alkoholem (celoživotní prevalence)* Nikdy 50 8,4 44 8,6 94 8,5 1-2krát 90 15, , ,6 3-5krát , , ,6 6-9krát 82 13, , ,7 10 a vícekrát , , ,6 Celkem * rozdíly jsou signifikantní na hladině 0,05 Tabulka 6 Opilost za celý život, v posledním roce a v posledním měsíci Chlapci Dívky Celkem abs. % abs. % abs. % Opilost Za celý život , , ,7 V posledním roce , , ,3 V posledním měsíci 49 45, , ,8 171

11 Tabulka 7 Vnímání rizikovosti užívání alkoholu Pití 1-2 sklenic alkoholu každý den Pití 4 nebo více sklenic alkoholu téměř každý den Pití 5 nebo více sklenic alkoholu 1x nebo 2x každý víkend Tabulka 8 Vnímání toho, jak je obtížné sehnat pivo, víno, destilát Pivo Víno Destilát Žádné Malé Střední Velké riziko riziko riziko riziko Nevím abs % 10,5 29,2 39,3 17,0 4,0 abs % 2,0 7,9 29,7 55,5 4,8 abs % 3,2 15,1 39,5 34,6 7,6 Nemožné Velmi Trochu Celkem Velmi obtížné obtížné snadné snadné Nevím abs % 3,0 4,0 13,4 30,0 45,2 4,4 abs % 4,0 8,2 18,8 29,3 34,1 5,6 abs % 13,1 17,1 25,5 17,9 16,5 9,9 Tabulka 9 Srovnání zkušenosti s alkoholem u žáků 5. a 7. tříd ZŠ Test v 5. třídě ZŠ První retest v 7. třídě ZŠ abs. % Celkem abs. % Celkem Zkušenost s alkoholem (celoživotní prevalence) , , Zkušenost s alkoholem během posledních 12 měsíců , , Zkušenost s alkoholem během posledních 30 dnů , , Opilost (celoživotní prevalence) , , Opilost za posledních 12 měsíců 63 5, , Opilost za posledních 30 dnů 17 1, , Zkušenost s pivem během posledních 30 dnů , , Zkušenost s vínem během posledních 30 dnů , , Zkušenost s destiláty během posledních 30 dnů 101 9, , Užití 5 a více sklenic alkoholu za sebou během posledních 30 dnů 105 8, , Obrázek 1 Zkušenost s alkoholem srovnání testu a retestu 172

12 Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol: výsledky / 6 / 2 Adiktologie Obrázek 2 Opilost srovnání testu a retestu Literatura 1 Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D. & Jelínek, M. (2004). Výsledky české části mezinárodního projektu SAHA II.: Deskriptivní analýza rizikového chování a rizikových a projektivních faktorů vývoje mladistvých z městských oblastí z hlediska věkových kohort. Zprávy Psychologický ústav AV ČR. 2 Bryman, A. (2001). Social Research Methods. New York: Oxford University Press. 3 Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P. & Sovinová, H. (2006) Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce Praha: Úřad vlády ČR (v tisku). 4 Csémy, L., Sadílek, P., Sovinová, H. & Lejčková, P. (2003). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Česká republika, Přehled hlavních výsledků z let 1995, 1999 a Zpráva pro tisk. Praha: Psychiatrické centrum Praha. 5 Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. 6 Karmelitová, P. & Týc, M. (2003). Průzkum žáků tříd ZŠ městských částí Praha 3, 8 a 10 závěrečná zpráva z šetření. Nepublikované výsledky. Praha. 7 Kuipers, H. (1998). Measuring outcomes: metodology, tudory and mediating variables. In: Baker, O., Mounteney, J., Neaman, R. (Eds.). Evaluation Drug Prevention in the European Union. Scientific Monograph Series, No. 2. Lisabon: EMCDDA, Lejčková, P., Nešpor, K., Králíková, E., Sovinová, H., Kubů, P. & Csémy, L. (2005). Legální drogy v České republice. Zaostřeno na drogy 1. Praha: Úřad vlády ČR. 9 Miovský, M., Miovská, L. & Trapková, B. (2004). Projekt evaluace primárně-preventivního komunitního programu. Adiktologie, 3, Miovský, M. & Urbánek, T. (2001). NEAD 2000: Zprávy z projektu č Boskovice: Albert. 11 MŠMT (2005). Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek. Praha: MŠMT. 12 MŠMT (2000). Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Čj: 14514/ Praha: MŠMT. 13 Ševčík, J. (2002). Formování negativních postojů dětí k užívání drog a látek vzbuzujících návyky. Závěrečná zpráva za období Teplice: Okresní hygienická stanice Teplice. 14 WHO (2000). Evaluace výsledku. Workbook No. 7. WHO, UNDCP, EMCDDA. Zdroj: 173