Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Transkript

1 Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz

2 Analýza silných a slabých stránek Funguje externí hodnocení škol, jeho důraz na zlepšování škol je však omezený Stát se hlásí k odpovědnosti ve vzdělávacím systému. ČŠI je respektovanou institucí, její hodnocení je dobře strukturované, systematické a transparentní, postavené na zjištěných datech, kritéria jsou zveřejňována. Externí hodnocení škol je obecně vítáno na úrovni hodnocení škol i na národní úrovni při hodnocení vzdělávacího systému.

3 Externí hodnocení prováděné ČŠI je převážně zaměřené na dodržování předpisů a na soulad ŠVP s RVP. Není zaměřené na podporu školám v procesu zlepšování, zaměřuje se pouze na slabší školy. Není kladen dostatečný důraz na podporu zlepšování kvality výuky a učení a dosahování lepších výsledků žáků včetně zlepšování práce a výsledků těch škol, které to nejvíce potřebují. Nejsou k dispozici národní data, která by umožňovala zohlednit sociálněekonomický kontext škol. Není kladen dostatečný důraz na pedagogické aspekty. Kritéria, se kterými ČŠI při externím hodnocení pracuje, nejsou dostatečně stabilní, aby mohlo být zajištěno porovnání výsledků ve všech oblastech v jednotlivých letech.

4 Doporučení pro tvorbu politiky Posílení externího hodnocení za účelem zkvalitňování škol Externí hodnocení více zaměřit na zkvalitňování práce škol. Doporučovat kroky ke zlepšování všem hodnoceným školám. Zacílit rámec pro hodnocení škol, jednotlivá kritéria i metody hodnocení, na proces vzdělávání a výuky a na vztah mezi jeho kvalitou a výsledky žáků. Provádět intenzivnější monitorování výsledků žáků za předpokladu, že by byly k dispozici vhodné národní údaje. V příslušných analýzách zohledňovat sociálně-ekonomické charakteristiky prostředí, ve kterém školy působí. Posuzovat, jak školy řeší otázky spravedlnosti. Poskytovat údaje, které se výslovně týkají výsledků znevýhodněných žáků a příslušníků menšin (zejména romských žáků), a předkládat doporučení, jak situaci zlepšit. Zajistit neměnnost kritérií inspekce v rámci delšího časového horizontu a v širším spektru hodnocených oblastí tak, aby bylo možné lépe porovnávat změny. Provádět systematické následné návštěvy. Všechny školy by měly v návaznosti na inspekci intenzivněji pracovat na svém zlepšení na základě vlastního plánu.

5 Analýza silných a slabých stránek Při hodnocení škol je zdůrazňováno jejich vedení, úloha ředitelů škol však není plně doceněna a jejich hodnocení je omezené Převládá názor, že proces vlastního hodnocení závisí ve velmi vysoké míře na schopnosti ředitele školy podpořit zapojení pracovníků, mobilizovat zdroje a zajišťovat odpovídající vzdělávání a podporu. Ředitelé škol hrají během inspekce a v hodnocení inspekce významnou roli, mají přímou odpovědnost za průběh vlastního hodnocení i externího hodnocení a je především na nich, aby zajistili, že se s výsledky a doporučeními inspekce bude dále pracovat.

6 Jen v malé míře pozorujeme hodnocení pedagogického vedení (na rozdíl od administrativního či manažerského přístupu). Klíčová roli ředitele v pedagogickém vedení se zatím nepromítla do odpovídajícího kariérního řádu. Příprava na vykonávání funkce ředitele školy je omezená a ředitelé nejsou dostatečně uznáváni ani odměňováni. Ani ČŠI nehodnotí ve vedení a řízení škol výrazně jiné prvky než dodržování předpisů a jen málo pozornosti je věnováno schopnostem ředitele řídit pedagogický sbor. Zřizovatelé ředitele škol většinou nehodnotí, výjimkou je posuzování finančních aspektů řízení rozpočtu. Neexistuje vazba mezi hodnocením ředitelů škol a údaji o výsledcích žáků či kvalitou výuky a učení.

7 Doporučení pro tvorbu politiky Zlepšení dovedností ředitelů škol v oblasti pedagogického vedení a posílení hodnocení těchto dovedností Je třeba, aby ředitelé škol věnovali ve své práci větší pozornost pedagogickému vedení: Měli by se dále vzdělávat, aby posílili své vůdčí pedagogické kompetence. Od ředitelů škol by se mělo očekávat, že budou monitorovat a posuzovat kvalitu výsledků žáků na svých školách ve srovnání s výsledky podobných škol. Mělo by se od nich chtít, aby se více zaměřovali na hodnocení a podporu kvality výuky a na potřeby dalšího vzdělávání učitelů. Je třeba přepracovat koncepci hodnocení ředitelů škol zřizovateli ve smyslu posílení role ředitele školy jako vůdčí osobnosti pedagogického procesu.

8 Aspekt pro diskusi Co OECD vnímá jako rizikové Doporučení OECD Ředitel - má být spíše učitel (pedagogické vedení) nebo manažer (administrativně ekonomická agenda)? Na základě čeho vedení školy hodnotit? Jak hodnotí zřizovatel školu, podle čeho? Co je důležité, jaké informace postrádá? Nedostatečné pedagogické vedení škol. Učitelé nejsou vedeni, pouze řízeni. Monitoring a hodnocení na úrovni zřizovatelů (kraje, obce) se výrazně liší. ŘŠ by měli větší pozornost věnovat pedagogickému vedení, měli by se na to připravovat a být podle toho také hodnoceni. Dát ředitelům podstatně větší prostor pro vedení sborů; k tomu zaměřit vzdělávání ŘŠ. Objektivně a centrálně sledovaná individuální data žáků by doplnila dosud chybějící informace pro zřizovatele, kteří se dnes musí spoléhat jen na zprávy ČŠI a různorodá šetření. Jak pomáhá externí hodnocení školy, inspekční hodnocení, k jejímu zlepšení? Jak ČŠI svou činností (zpětnou vazbou) přispívá ke zlepšování školy, co by pomohlo? Inspekce výrazný podíl agendy zaměřuje na kontrolu s předpisy. Posílit externí evaluaci škol. ČŠI by měla ke své roli kontrolní a hodnotící přidat také roli poradenskou a pomáhat školám ve zlepšování.