Být ve správném čase na správném místě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Být ve správném čase na správném místě"

Transkript

1 Kapitola první Být ve správném čase na správném místě Vím, že to vše se odehrává jen v naší mysli, ale mysl je něco velmi mocného. Colin Cotterill 1 (britský spisovatel)

2 11 Dva muži na procházce Vždy mě udiví, když se mi nějaký mladík svěří, že by chtěl pracovat v kosmologii; kosmologie je něco, čemu se prostě propadne, ne něco, co jsme si zvolili. William H. McCrea 2 Starý pán kráčející ulicí vypadal stejně jako vždy distingovaně, ale malinko neupraveně, tak trochu bohémsky. Nezdálo se však, že tento poněkud zasmušilý a zaujatě se tvářící Evropan kráčející po americké hlavní třídě příliš vnímá, kam vlastně jde. Budil pozornost kolemjdoucích i obchodníků, které míjel, a zdvořile si hledal cestu mezi nimi i v protiproudu studentů, kteří se snažili nezmeškat přednášky. Zdálo se, že všichni vědí, kdo to je, on se však vyhýbal jejich pohledům. Dnes měl nového společníka muže velmi urostlého, také nepříliš pečlivě ustrojeného, ale poněkud jinak než on. Oba byli hluboce ponořeni do konverzace, šli, rozprávěli a vůbec si nevšímali výkladních skříní kolem. Starší pozorně naslouchal, občas se lehce zamračil; mladší mluvil s velkým entuziasmem skoro neustále a svá slova podtrhoval živou gestikulací. Bylo znát, že angličtina není rodnou řečí ani jednoho z nich, co do výslovnosti se ovšem velmi lišili. Došli na křižovatku, zastavili se na okraji chodníku a čekali na zelenou. Když naskočila, začali přecházet ulici a na chvíli se soustředili na okolní světla, zvuky a relativní pohyb. Náhle vyšší z obou mužů začal zase něco vykládat, ruku stočenou do kornoutu jako megafon. Starší muž se zastavil a vůbec nevěnoval pozornost ostatním chodcům, snažícím se přejít, ještě než se auta znovu rozjedou. Slova jeho společníka ho zcela zaujala. Oba muži tak zůstali uvězněni mezi auty, jež je z obou stran objížděla jako živý ostrov. Starý pán se hluboce zamyslel nad tím, co právě slyšel, a mladší svou myšlenku stále rozváděl. Nakonec sice zase získali kontakt s vnějším světem, ale starý pán zapomněl, kam vlastně jdou, a začal se vracet na chodník, který před chvílí opustili, a tak pokračovali v cestě tam, odkud přišli, zcela zabráni do diskuse o vyslovené myšlence.

3 12 kapitola první být ve správném čase na správném místě 13 Muži hovořili o vesmírech. 3 Událo se to v Princetonu v americkém státě New Jersey za druhé světové války. Mladší z obou byl George Gamow, či G- G, ruský vědec, který krátce před válkou emigroval do Spojených států, ten starší byl Albert Einstein. Albert Einstein strávil předchozích třicet let snahou ukázat, že chování vesmíru jako celku lze porozumět pomocí jednoduché matematiky. Gamow pochopil, že vesmír musel mít minulost nepředstavitelně rozdílnou od přítomnosti. To, že na přechodu riskovali, způsobila Gamowova myšlenka, že zákony fyziky by mohly popisovat vznik něčeho z ničeho. Mohlo jít o jednotlivou hvězdu, ale třeba i o celý vesmír. I tím se zabývá moderní kosmologie. Nesnaží se jen popsat pozorovaný vesmír co nejpřesněji a nejúplněji, snaží se i zasadit tento popis do širšího kontextu možností, jak by snad vesmír vypadat mohl. Jistě, nakonec bychom mohli i zjistit, že žádný jiný vesmír než ten náš není možný (tedy vesmír, jehož obsah, strukturu a zákony, jimiž se řídí, si dovedeme představit). Dlouhou dobu kosmologové takový výsledek předpokládali a doufali v něj. Dnes nabývá na síle opačný názor zdá se, že existuje mnoho různých vesmírů, které přírodní zákony připouštějí. A co víc, tyto odlišné vesmíry nemusí být jen možné: snad existují v každém smyslu, který přikládáme existenci takových obyčejných věcí, jako jsme zde a teď vy a já. Vesmíry jsou podivná věc Historie je souhrn věcí, jimž se dalo vyhnout. Konrad Adenauer Co je to vesmír? Kde se vzal? Kam směřuje? Otázky znějí jednoduše, ale patří k těm nejhlubším, které kdy byly položeny. Na otázku, co rozumíme pod pojmem vesmír, 4 existuje mnoho odpovědí závisejí na stupni našich znalostí. Je to vše, co můžeme vidět kolem nás s přídavkem prostoru mezi tím? Nebo je to vše, co fyzicky existuje? Když začneme sestavovat seznam všech věcí, které chceme do tohoto vše, co existuje zahrnout, narazíme na něco, čemu fyzici říkají přírodní zákony, či na další těžko postižitelné věci, jako je prostor a čas. Třebaže se jich nemůžeme dotknout, cítíme jejich účinky, jsou velmi důležité a v nějakém smyslu existují podobně jako například pravidla fotbalu, a proto je raději také zařadíme do svého seznamu. A co například budoucnost a minulost? Zaměřit se jen na to, co existuje teď, se zdá trochu diskriminující. A pokud budeme pokládat za součást vesmíru vše, co kdy existovalo, proč nezahrnout stejně tak i budoucnost? Tím dospíváme k definici, že vesmír je vše, co kdy existovalo, existuje a bude existovat. Chceme-li být skutečně pedantičtí, můžeme přijmout ještě širší koncepci vesmíru a říct, že do něj patří i vše, co by existovat mohlo a nakonec snad i to, co existovat nemůže. Některé středověké filozofy 5 takové pojetí úplnosti přitahovalo a vše, co existovalo, existuje a bude existovat, zařadili jako to, co bylo, jest a bude. Takový přístup jen zvyšuje množství problémů v oblasti, kde už tak je jich ažaž. Znovu se ale vynořil v moderních studiích vesmíru, třebaže v trochu jiném převleku. Moderní kosmologové se nezajímají jen o strukturu a historii našeho vesmíru, zaměřují se i na vesmíry, které by mohly existovat. Náš vesmír má řadu speciálních a (alespoň pro nás) udivujících vlastností a my chceme zjistit, zda by nějaký vesmír mohl vypadat i jinak. To znamená, že jsme schopni nalézt příklady jiných vesmírů, abychom mohli učinit srovnání. Důležitost místa I viděl [Jákob] ve snách, aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm. Kniha Genese 6, překlad Bible kralická O vesmíru lidé hovořili už před tisíciletími. Byl to ovšem jejich vesmír, ne náš, to nesmíme zaměňovat. Pro mnohé z nich to byla prostě jen země, kam až mohli putovat. Možná k němu patřilo i nebe s hvězdami a planetami, viditelnými prostým okem. Většina starých kultur si vytvořila obraz nebo báji o tom, co vidí kolem sebe, ať už na nebi nebo na zemi či pod mořem. 7 Vytváření tohoto obrazu nepramenilo ze zájmu o kosmologii; bylo prostě důležité přesvědčit sebe i ostatní, že vše má nějaký smysl a účel a my do tohoto řádu patříme. Připustit, že existuje nějaká realita, o níž nemáme povědomost a kterou nemůžeme nějak ovlivňovat, by vnášelo do lidské mysli pocit nebezpečné nejistoty. Právě proto se staré mýty o přírodě vždy zdají tak úplné: vše v nich má své místo a je v nich místo pro vše. Nejsou v nich žádná možná, žádná varování, žádné nejistoty a žádný prostor pro budoucí zkoumání. Tyto teorie všeho nesmíme ale zaměňovat s vědou. Čas a místo, v nichž člověk na Zemi žil, měly vliv na jeho představu vesmíru kolem. Jestliže žil blízko rovníku, zdánlivý pohyb hvězd během noci byl pro něj jasný a jednoduchý. Každou noc byl stejný a člověk měl pocit, že je ve středu tohoto hvězdného pohybu. Pokud ovšem žil daleko za obratníkem, viděl zcela jiné nebe. Některé hvězdy vystupovaly nad obzor a později v noci zase zapadaly, jiné zase nevycházely ani nezapadaly. Opisovaly kruhy kolem středu na nebi, jako by byly připoutány ke společné ose. To vedlo k úvahám o zvláštnosti místa, kolem kterého hvězdy obíhají. Mezi obyvateli severnějších zeměpisných šířek vzniklo mnoho mýtů a legend o velikém mlýnském kameni na nebi, jež měly noční pohyb hvězd vysvětlit. Příčinou změn vzhledu nočního nebe je náklon rotační osy Země (obrázek na straně 14). Spojnice mezi severním a jižním pólem není kolmá k rovině, ve

4 14 kapitola první být ve správném čase na správném místě 15 Osa zemské rotace procházející severním a jižním pólem je skloněna o 23,5 stupně vzhledem ke kolmici k rovině oběžné dráhy Země. které se Země pohybuje na své dráze kolem Slunce. 8 Sklon zemské osy činí asi 23,5 stupně. Tato skutečnost má řadu důležitých důsledků, mimo jiné je příčinou střídání ročních období. Kdyby byla zemská osa k oběžné rovině kolmá, nenastávala by žádná sezonní změna klimatu. Kdyby byla naopak o hodně větší, rozdíly v jednotlivých ročních obdobích by byly mnohem dramatičtější. Třebaže o pohybu Země kolem Slunce a sklonu její osy nic nevíte, stačí jen pohled na noční nebe, abyste zjistili rozdíly v noční obloze na různých zeměpisných šířkách. Když zemskou osu prodloužíme na oblohu, vymezí na ní takzvaný severní a jižní nebeský pól. Jak se Země otáčí, vidíme stálice na obloze rotovat kolem této prodloužené osy v opačném směru. Zůstávají-li viditelné, opíšou na obloze obrovský kruh při každé denní otočce Země. Všechny kruhové dráhy nebudou však na nebi viditelné v celku, protože leží částečně pod obzorem. Obrázek na straně 15 ukazuje, co uvidí astronom- pozorovatel na L-tém stupni severní zeměpisné šířky za jasné noci. 9 Jeho obzor dělí nebe na dvě poloviny. Jenom ta polovina, jež je nad obzorem, je pozorovatelná. Pozorování z L-tého stupně zeměpisné šířky znamená, že severní nebeský pól se nachází L stupňů nad obzorem a jižní leží L stupňů pod ním. Otáčení Země způsobuje, že obloha jako by rotovala západním směrem kolem severního nebeského pólu. Hvězdy vidíme vycházet nad východním obzorem, pak se pohybují po obloze, dosáhnou nejvyššího bodu, zenitu, a nakonec zapadnou pod západní obzor. 10 Dvě skupiny hvězd se však tímto jízdním řádem neřídí. Hvězdy uvnitř kruhu, který se rozkládá k L-tému stupni kolem severního nebeského pólu, opisují na nebi kruhy, nikdy však pod obzor nezapadnou. 11 Pro dnešního evropského pozorovatele k nim patří například hvězdy kolem Velkého vozu a Kassiopeje. Podobně se kolem jižního nebeského pólu nacházejí hvězdy, které pozorovatel na našem obrázku nikdy neuvidí, protože se nikdy neobjeví nad jeho obzorem. 12 Obyvatelé severní Evropy nikdy neuvidí Jižní kříž. Podstatné je, že rozměr stále viditelných i nikdy neviditelných oblastí roste Jak vidí astronomové hvězdné nebe na severní zeměpisné šířce L stupňů. V kterémkoli okamžiku mohou pozorovat jen polovinu oblohy. Některé severní cirkumpolární hvězdy jsou k severnímu nebeskému pólu tak blízko, že nikdy nezapadají za obzor. Astronomové v těchto oblastech nikdy nevidí podobnou skupinu hvězd kolem jižního nebeského pólu, jižní cirkumpolární hvězdy, neboť ty se nikdy nad jejich obzor nevynoří. se zeměpisnou šířkou pozorovatele jsou tím větší, čím více se vzdalujeme od rovníku. Obrázek na straně 16 ukazuje, jak se nebe jeví pozorovatelům na třech značně rozdílných zeměpisných šířkách. Na rovníku, kde se zeměpisná šířka rovná nule, pro pozorovatele neexistují žádné oblasti stále viditelných či naopak nikdy neviditelných hvězd. Pozorovatel na rovníku může každou noc zahlédnout každou jasnější hvězdu, i když severní a jižní pól jsou pro něj prakticky neviditelné. Hvězda vyjde a stoupá k nejvyššímu bodu své dráhy. Směr, ve kterém vychází, zůstává poměrně konstantní, hvězda proto může při plavbě po moři i na pozemské pouti sloužit jako maják. Takové hvězdy nevykazují téměř žádný boční pohyb, takže nebe se zdá krásně symetrické a jednoduché. Náš pozorovatel oblohy získá dojem, že se ocitl ve středu veškerého dění, pod nebeským baldachýnem jednotného a předvídatelného pohybu, baldachýnem, jenž se nad ním klene pro jeho pohodlí. Cítí se středem vesmíru.

5 16 kapitola první být ve správném čase na správném místě 17 Na snímku s dlouhodobou expozicí ve směru severního nebeského pólu vidíme kruhové dráhy hvězd kolem pólu, který leží nad špičkou stromu ve středu obrázku. Vzhled nočního nebe v různých zeměpisných šířkách na Zemi. Liší se díky různé poloze severního nebeského pólu, kolem něhož hvězdy zdánlivě rotují: (a) na rovníku, (b) na zeměpisné šířce Stonehenge v Anglii, (c) na severním pólu. Pozorovatelé na severním pólu, tedy na zeměpisné šířce 90 stupňů, zažívají druhý extrém. Viditelné hvězdy pro ně nikdy nevycházejí ani nezapadají, opisují nad jejich hlavami kruhy kolem severního nebeského pólu. Severní nebeský pól se tak zdá být ústředním bodem vesmíru a oni stojí přímo pod ním. Ve středně velkých zeměpisných šířkách, například na 51. stupni, na němž leží Stonehenge v Británii, je situace tak uprostřed mezi dvěma extrémy. Některé hvězdy opisují plný kruh kolem severního nebeského pólu. Jiné vyjdou nad obzor, vystoupí do svého zenitu a pak opět zapadnou. Nebe se zdá pokřivené. Různé hvězdy sledují mezi svým východem a západem rozdílné dráhy. Nejpozoruhodnějším rysem je však vír hvězd kolem severního nebeského pólu, které jako by byly upevněny na kole s osou v tomto bodě (obrázek na této straně). Pozorovateli neznalému astronomie, který nic neslyšel o pohybech Země, se bude zdát, že pól je speciálním místem na nebi. Proto se také od sebe liší mýty o nebi vzniklé v různých zeměpisných šířkách. Daleko od rovníku, ve Skandinávii a na Sibiři, se v legendách vypráví o velkém kruhu na nebi, mlýnském kameni, v jehož středu sídlí bohové. A obzvláště důležitá je hvězda nejblíže nebeskému pólu: hostí trůn pána vesmíru, kolem něhož se seskupují všechny ostatní hvězdy. 13

6 18 kapitola první být ve správném čase na správném místě 19 (a) (b) Zdánlivý pohyb planety Mars, jak jej pozorujeme ze Země. (a) Oběžné dráhy Země a Marsu předpokládáme jako kruhové, poloměr dráhy Marsu je přibližně 1,5krát větší než poloměr dráhy Země (dráhy jsou ve skutečnosti elipsy, ale s velmi malou výstředností, takže kružnice je dobře aproximují). Marsu trvá oběh přibližně 2 roky (687 pozemských dní). (b) Dvouletá dráha Marsu pozorovaná ze Země má tvar křivky nazývané Pascalův limaçon ; je to srdcovitá smyčka. Mars se z našeho pohledu pohybuje nejprve dopředu a dosáhne své maximální vzdálenosti 2,5 poloměru zemské dráhy, když Mars a Země jsou na opačných stranách od Slunce. Pak se Mars vrací ke své nejmenší vzdálenosti od Země a začne se opět vzdalovat. Přitom se mění směr jeho zdánlivého pohybu po nebi. Na tomto příkladu názorně vidíme, jak obtížné je interpretovat pozorovaný pohyb, když nemáme celkový obraz či teorii pohybu planet. Když staří astronomové pozorovali pohyb Marsu po dobu dvou let, viděli, jak se k nám blíží a pak se najednou začne vzdalovat, jako by jej něco odpuzovalo. Jaké síly to mohly způsobit? Proč mění směr svého pohybu? Zodpovědět tyto otázky je velmi obtížné, zůstáváte-li na Zemi a nevíte, že všechny planety (a tedy i vaše pozorovací stanoviště) obíhají kolem Slunce s různou oběžnou dobou. Podrobněji se těmito mýty zabývat nebudeme. Chtěli jsme jen zdůraznit, jak těžké bylo najít správný obraz vesmíru z pozemských pozorování. Nevíme-li nic o hvězdách a otáčení ani o orientaci Země, jsme zatíženi silnými předsudky. I pokročilé staré civilizace, které začaly s přesnějšími astronomickými pozorováními, stále narážely na překážky, jež jim do cesty kladla naše speciální pozorovací pozice. Jsme připoutáni k malé planetě, která s řadou dalších objektů obíhá svou hvězdu. Dnes už naši sluneční soustavu známe dost podrobně a víme o řadě dalších hvězd (dnes už je jich více než 500), kolem nichž obíhají planety. Jako příklad obtíží, které při budování obrazu sluneční soustavy způsobovala skutečnost, že pozorování provádíme ze Země, uveďme, jak vypadají pozorování Marsu. Předpokládejme pro jednoduchost, že Země i Mars se kolem Slunce pohybují po kruhových drahách, přičemž poloměr dráhy Marsu je asi 1,5krát větší než poloměr dráhy Země. Zemi trvá oběh rok a předpokládejme, že doba oběhu Marsu je dvojnásobná (ve skutečnosti je o něco kratší). Vynesme teď do grafu rozdíly poloh obou planet v různých okamžicích. Získáme tak obraz zdánlivého pohybu Marsu, jak jej pozorujeme ze Země. Výsledek ukazuje graf na straně 18. Tato podivná srdčitá smyčka s překřížením (limaçon) je zajímavá. Postupujeme-li od jejího vrcholu doleva, vidíme, že se Mars od Země vzdaluje. Bod -5 na horizontální ose odpovídá situaci, kdy se obě planety ocitnou na opačných stranách od Slunce jsou tedy od sebe v největší možné vzdálenosti. Když se pak Mars začne k Zemi opět přibližovat, stane se něco zvláštního blíží se k Zemi, jako by se s ní chtěl srazit. Pak ale směr svého pohybu obrátí a začne se od ní opět vzdalovat následuje dlouhá perioda zpětného pohybu od Země. Tento retrográdní pohyb Marsu můžeme pozorovat i prostým okem po několik nocí v periodě největšího přiblížení. K tomu dochází vždy, když se dvě planety k sobě přiblíží na nejmenší vzdálenost. Když se podíváme naopak na některou ze vzdálených vnějších planet, například Saturn, jehož oběžná doba je 29,5 pozemského roku, dochází během oběhu Saturnu k největšímu přiblížení několikrát. Proto by v obdobném obrázku, jaký jsme nakreslili pro Mars, muselo být hned smyček několik. 14 Aristotelův sférický vesmír Expert je člověk, který se na cestě k velkému klamu vyhýbá drobným omylům. Benjamin Stolberg (americký novinář) Když se kolem roku 350 před naším letopočtem Aristoteles pokusil vše zjednodušit svým filozofickým pohledem, vznikl velmi komplikovaný obraz. Aristoteles věřil, že svět nevznikl v nějakém okamžiku, nýbrž že existoval vždy a vždy existovat bude. Kladl veliký důraz na symetrii a soudil, že nejdokonalejším

7 20 kapitola první být ve správném čase na správném místě 21 (a) Rotující sféry zaujímají vždy stejný objem v prostoru, ale mnohostěnné tvary vytvářejí svou rotací prázdnotu. Tento aristotelovský důkaz kulového tvar Země zachytil obrázek Roberta Recordea v knize Castle of Knowledge (Hrad vědomostí, 1556). Ovšem i vesmír tvaru vinné sklenky rotující kolem svislé osy (b) by vyhovoval Aristotelově požadavku, aby jeho rotace nerušila prázdný prostor a nevytvářela žádný nový. tvarem je koule. Tedy vesmír musí být sférický. Aby tuto představu sladil s tím, co vidíme na nebi, navrhl komplikovanou cibulovitou strukturu tvořenou ne méně než 55 sférickými slupkami z průhledného křišťálu se středem na Zemi, u níž též předpokládal kulový tvar (nebylo vůbec snadné sladit to s naší běžnou zkušeností!). Každé z pozorovaných nebeských těles bylo podle něj připoutáno k jedné z křišťálových sfér, které se otáčely různými úhlovými rychlostmi. Mezi sférami, jež nesly planety, existovaly i různé sféry další. Tak se Aristotelovi podařilo vysvětlit jevy, které byly tehdy pozorovány, i předpovědět některé nové jevy, které by bylo možné pozorovat. Jeho myšlenky nesou řadu rysů moderní vědecké teorie, i když většina z nich nedovoluje srovnání s pozorováním. Vnější sféra, na níž byly umístěny stálice, představovala říši, kde hmotné objekty nemohou existovat říši spirituální. Všechny pohyby hmotných objektů vděčily za svůj vznik prvotnímu hybateli, který sídlil na hranici této říše a vyvolával pohyb vnější sféry. Rotace se přenášela směrem dovnitř, sféru od sféry, až se celý vesmír ocitl v dokonalém rotačním pohybu. Upravováním rychlosti rotace jednotlivých sfér se Aristotelovi podařilo vysvětlit řadu vlastností pohybů na nočním nebi. Aristotelovu filozofii nakonec absorbovali a přetvořili středověcí křesťanští myslitelé: prvotního hybatele ztotožnili se starozákonním Bohem a vnější sféru s křesťanským nebem. Centrální poloha Země byla ve shodě s ústřední rolí lidstva ve středověkém obrazu světa. Důležitým důsledkem kulového tvaru Země a všech dalších vnějších sfér bylo, že se při své rotaci nezakusují do prázdného prostoru, ve kterém není žádná hmota, ani za sebou žádný prázdný prostor nezanechávají (viz obrázek na této straně: takto viděl situaci v 16. století význačný tudorovský matematik a lékař Robert Recorde, ). Vakuum nebylo možné, nemohlo existovat, právě tak jako nemohly podle tehdejšího názoru existovat ani žádné nekonečné fyzikální veličiny. 15 Stacionární sférická Země zaujímala při své rotaci vždy stejnou oblast prostoru. Kdyby měla tvar krychle, tak by to neplatilo. 16 Ovšem koule není jediné těleso, které by splňovalo požadavek zaujímat při rotaci stále stejnou oblast prostoru pro vinnou sklenku rotující kolem svislé osy by to platilo také. 17 Aristoteles neuvažoval o pohybu jako o něčem vyvolaném silami mezi tělesy, tak jak dnes (díky Newtonovi) na pohyby vyvolané gravitací pohlížíme. Příčina pohybu se místo sil spatřovala ve vnitřních vlastnostech těles, tělesa se měla pohybovat tak, jak je to pro ně přirozené. A za ten nejdokonalejší ze všech pohybů se považoval pohyb kruhový. Ptolemaiův překomplikovaný vesmír Býval jsem astronomem, jenže jsem uvízl na denních směnách. Brian Malow 18 (americký vědecký bavič ) Už jsme uvedli, že v naší sluneční soustavě, v níž planety obíhají okolo Slunce různými rychlostmi, pozorujeme ze Země podivné tvary drah ostatních planet zdá se nám, že některé planety se po nějakou krátkou dobu pohybují zpět. Taková iluze vzniká díky našemu pohybu vzhledem k pozorovaným planetám. Naše oběžná rychlost je jiná než jejich, a proto občas vidíme jejich podivný protipohyb. Tento efekt potřeboval vysvětlit i Aristoteles a jeho následovníci. První řešení nalezl kolem roku 130 našeho letopočtu Klaudios Ptolemaios. Jeho vysvětlení bylo blízké jakési teorii všeho starého světa a vládlo představám o vesmíru víc než tisíc let. Ptolemaios stál před problémem, jak sladit pozorování s aristotelovskými představami, že: Země je ve středu vesmíru, planety se pohybují po kruhových drahách různou úhlovou rychlostí kolem Země a žádné vesmírné těleso nemění svou svítivost či jiné vnitřní vlastnosti (viz obrázek na straně 22). Byla to pro něj opravdu veliká výzva. Problémem se Ptolemaios zabýval v knize Almagest (Největší). Předpokládal, že pohyb planet či Slunce je určen pohybem bodu po kružnici kolem Země. Této kružnici se říkalo deferent. Tento bod však byl jen středem jiné menší kružnice, zvané epicyklus; teprve po té se pohybovala planeta. 19 Celkový pohyb planety byl tedy kombinací těchto dvou kruhových pohybů; výsledek připomínal kruh se spojitými vývrtkovitými otáčkami, jak vidíme na obrázku na straně 23. Kdyby byly dráhy planet kruhové, Mars by se při pohledu ze Země pohyboval po kruhové dráze kolem Slunce a to by zase obíhalo po kružnici kolem Země. Ptolemaios pak svůj model vylepšoval tím, že přidával další epicykly; teprve po těchto epicyklech se planety pohybovaly a po původním epicyklu se pohybovaly středy těchto druhotných epicyklů.

8 22 kapitola první být ve správném čase na správném místě 23 Epicykly. Planeta se pohybuje po malé kružnici, jejíž střed C se pohybuje po větší kruhové dráze kolem Země (Z). obtížnými problémy. Proč není Země dokonale kulová? Proč je centrální postavení Země tak podstatné a proč naopak nevadí, že planety se pohybují po epicyklech, jež nemají střed v Zemi? Proč byla přijatelná myšlenka, že deferenty planet nemají střed přesně v Zemi? Posuv středu deferentů vzhledem k Zemi se předpokládal sice malý, ale Země buď středem vesmíru skutečně je, nebo jím není. Koperníkovská revoluce Kdyby se mě byl Všemohoucí před stvořením světa zeptal, byl bych mu poradil něco jednoduššího. Alfons X. Kastilský 21 Aristotelův a Ptolemaiův model vesmíru. Ptolemaiovi středověcí následovníci ve snaze dosáhnout co nejlepší shody s pozorováním přidávali stále další a další epicykly. 20 Lepší shody s pozorováním pohybu planet a Slunce model dosahoval i změnou dalších parametrů. Přidání epicyklů dobře vysvětluje retrográdní pohyby planet. Planeta se po polovinu doby, kdy po epicyklu krouží, pohybuje ve stejném směru jako její střed na deferentu, po druhou část svého oběhu nabírá směr opačný, a proto pozorujeme retrográdní pohyb. Při pozorování ze Země planeta svůj pohyb občas zpomalí, zastaví se a začne se pohybovat nazpátek. V Ptolemaiově modelu (kde se předpokládá, že Země je v klidu) jde o skutečný zpětný pohyb, ne o iluzi, vyvolanou různými oběžnými rychlostmi planet, jak je tomu v modelu současném. Toto dávné vysvětlení komplikovaného pohybu planet a Slunce z hlediska pozorovatelů na Zemi ukazuje, jak je těžké dospět ke správnému popisu vesmíru z pouhých pozorování, či naopak jen z velmi obecných filozofických principů. Kdyby byli aristoteliáni kritičtější, museli by zápolit s dalšími Ptolemaiův model vesmíru byl komplikovanou lidskou představou. Nebyl sice správný, připouštěl však takové množství úprav za účelem vysvětlení nových pozorování planetárních drah, že se mu podařilo přežít bez zásadních změn až do 15. století. Díky jeho elasticitě se epicykly staly pejorativním termínem pro neurčitou či překomplikovanou vědeckou teorii. Jestliže teorii stále poopravujete, jakmile je třeba vysvětlit nová experimentální fakta, která vyvstanou, pak má taková teorie jen malou vysvětlující sílu. Je to podobné, jako kdybyste vytvořili teorii o automobilech a na jejím základě předpověděli, že všechna auta jsou červená. V pondělí ráno pak vyjdete na ulici a zahlédnete auto černé. Pozměníte proto svou teorii: všechna auta jsou červená s výjimkou pondělí, kdy se vyskytnou i auta černá. Kolem vás projede řada červených a černých aut a vše se zdá v pořádku. Jenže pak vás mine zelené auto. A vy svou teorii znovu pozměníte v pondělí až do deseti hodin dopoledne jezdí auta červená a černá, pak vyjedou i zelená. Už víte, kam mířím? Vaše teorie barvy aut má řadu korekčních epicyklů. Objev každého nového faktu vás donutí základní představu korigovat. V jistém okamžiku ale pochopíte, že musíte začít úplně znova.

9 24 kapitola první být ve správném čase na správném místě 25 To je samozřejmě velmi přehnaný příklad, Ptolemaiova teorie byla mnohem důmyslnější. Přidaný epicyklus znamenal vždy jen malou korekci, jež zlepšila shodu s drobnými detaily pozorovaných pohybů. Tato teorie byla prvním příkladem konvergentního aproximačního procesu. Každý nový přídavek k teorii je menší než ty předchozí a vede k lepší shodě s pozorováním. 22 Pro mnoho účelů fungovala Ptolemaiova teorie velmi dobře, přestože pracovala s chybným celkovým obrazem sluneční soustavy a do jejího středu kladla nesprávné těleso! A jen velmi přesvědčivý argument by obrátil obecné mínění proti ní. Obecně je Mikuláš Koperník pokládán za revolucionáře vždyť lidstvo sesadil z trůnu ústřední polohy ve vesmíru. Skutečnost je značně složitější a méně dramatická; byl-li vůbec revolucionářem, tak určitě značně váhavým. Koperníkovo velké dílo O obězích nebeských sfér (De revolutionibus orbium coelestium) vyšlo v roce 1543, krátce před jeho smrtí, a setkalo se jen s malým ohlasem. Nebylo vytištěno mnoho kopií a z toho mála kopií jich jen pár někdo skutečně přečetl. 23 Časem se však Koperníkovo dílo stalo tím základním bodem zvratu v našem pohledu na vesmír. Nakonec zcela zvrátilo ptolemaiovskou představu sluneční soustavy se Zemí jako centrem a nastolilo model s centrálním Sluncem, jenž platí dodnes. 24 Pokrok knihtisku v raném 16. století dovolil, aby se do Koperníkovy knihy tiskly diagramy v textu u míst, kde se o nich hovořilo. Jeho nejznámější diagram (viz obrázek na straně 25) ukazuje jednoduchý model naší sluneční soustavy se Sluncem ve středu. Kruh na vnější hranici obrázku představuje nehybnou sféru stálic, nacházející se mimo sluneční soustavu. Při pohledu zvnějšku dovnitř jsou tam zachyceny planety Saturn, Jupiter, Mars, Země (s dorůstajícím Měsícem), Venuše a Merkur. (O Měsíci se předpokládalo, že obíhá Zemi.) Ptolemaiův a Koperníkův systém nebyly jedinými obrazy uspořádání Slunce a planet, které se v 16. a 17. století objevily. Obrázek na straně 26, převzatý z knihy Giovanniho Riccioliho Almagestum novum (Nový Almagest) 25 z roku 1651, názorně shrnuje obrazy světa, které nabízela postkoperníkovská éra. Ukazuje šest různých modelů naší sluneční soustavy (označených I VI). Model I je Ptolemaiův systém. Země je ve středu a Slunce ji obíhá vně drah Merkuru a Venuše. Model II je platonský systém s centrální Zemí, kolem níž krouží ostatní planety i Slunce, jenže dráha Slunce leží uvnitř drah Merkuru i Venuše. Model III byl nazván egyptským systémem. Merkur a Venuše v něm obíhají Slunce a to spolu s vnějšími planetami obíhá Zemi. Model IV představuje tychonovský systém, tedy systém vytvořený velkým dánským astronomem Tychonem Brahe ( ). Podle tohoto vědce je středem soustavy pevná Země a kolem ní obíhá Měsíc a Slunce, všechny ostatní planety však krouží kolem Slunce. Dráhy Merkuru a Venuše se tedy částečně nacházejí mezi Zemí a Sluncem, zatímco dráhy Marsu, Jupiteru a Saturnu v sobě uzavírají jak Zemi, tak Slunce. Koperníkův heliocentrický obraz sluneční soustavy publikovaný v roce Diagram je popsán latinsky a ukazuje koncentrické sféry kolem Slunce. Pevná vnější sféra stálic (I) obklopuje rotující sféry, s drahami Saturnu, Jupiteru, Marsu, Země (s Měsícem označeným jako dorůstající srpek), Venuše a Merkuru. Tvůrcem modelu V, semitychonovského systému, je Giovanni Riccioli sám. V jeho představě Mars, Venuše a Merkur obíhají Slunce a to zase spolu s Jupiterem a Saturnem obíhá Zemi. Riccioli chtěl tím Jupiteru a Saturnu přiřknout jiné postavení než Merkuru, Venuši a Marsu, protože Jupiter a Saturn mají měsíce jako Země (o dvou malých měsíčcích Marsových se tehdy ještě nevědělo), proto jejich dráhy musí být centrovány Zemí, ne Sluncem. Model VI je systém koperníkovský; ilustruje jej obrázek nahoře. Z tohoto výběru starých astronomických pohledů na vesmír vychází prosté poučení není lehké porozumět struktuře vesmíru jen na základě pozorování. Jsme připoutáni k povrchu planety určitého druhu, která spolu s dalšími planetami obíhá kolem hvězdy středního věku.

10 26 kapitola první být ve správném čase na správném místě 27 Jak se naše poznání světa rozšiřuje, vzrůstají i problémy s vybudováním správného modelu. Abychom na této cestě pokročili, musíme být schopni předpovídat nebeské pohyby, které v naší části vesmíru pozorujeme. Naším cílem je však poznat vesmír jako celek. První rozhodující kroky, jak uvidíme dále, udělali astronomové 18. století. Šest velkých systémů světa podle knihy Giovanniho Riccioliho Nový Almagest z roku Proto to, co vidíme na nočním nebi, podstatně závisí na tom, kde se nacházíme na zemském povrchu, kdy se díváme a jakou máme předem danou představu o našem místě v celkovém uspořádání světa. Náš světový názor předurčuje model světa.

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

2.1.2 Stín, roční období

2.1.2 Stín, roční období 2.1.2 Stín, roční období Předpoklady: 020101 Pomůcky: svítilny do žákovských souprav (v nouzi svítilny na kolo s jednou LED) 3 kusy, kartónová kolečka na špejlích, igelitový obal na sešit Pedagogická poznámka:

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název č. 11 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Vesmír a Země, planeta Země V pracovních listech si žáci opakují své znalosti o vesmíru

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země? Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed

Více

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

1 Tuhé těleso a jeho pohyb 1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Podle mateiálu ESO přeložil Rostislav Halaš Úkol: Změřit vzdálenost Země Slunce (tzv. astronomickou jednotku AU) pozorováním přechodu

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Tellurium. Uživatelský manuál

Tellurium. Uživatelský manuál Tellurium Uživatelský manuál Základní informace Tellurium je model, jehož pomocí můžeme demonstrovat pohyby Země a Měsíce okolo Slunce. Název pochází z latinského slova tellus, které označuje Zemi. Obsahuje

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné.

Více

Hledejte kosmickou plachetnici

Hledejte kosmickou plachetnici ASTRONOMICKÉ informace - 3/2011 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Hledejte kosmickou plachetnici Kosmická sonda NASA pojmenovaná Nano Sail-D rozvinula na oběžné dráze

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly Orientace Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Den, kdy se vesmír navždy změnil...16

Den, kdy se vesmír navždy změnil...16 Obsah Kapitola 1 Za obzor představivosti... 8 Kapitola 2 Den, kdy se vesmír navždy změnil...16 Kapitola 3 Design Země...30 Kapitola 4 Jedinečnost lidí...44 Kapitola 5 Dar rovnováhy...56 Kapitola 6 Proč

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 OBSAH Úvod 7 Komu je kniha určena 7 Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8 Čím se liší fotografování noční oblohy od běžného fotografování 10 Nejlepším prostředím je černočerná tma 10 I ta nejjasnější

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj miniprojekt Projekt vznikl podpory: Projekt vznikl za podpory: Projekt vznikl za za podpory: Jméno: Jméno: Škola: Škola: Datum: Datum: Cíl: Planeta Země,

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

5.2.8 Zobrazení spojkou II

5.2.8 Zobrazení spojkou II 5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích

Více

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze PŘEDMĚT: přírodopis, fyzika, zeměpis ROČNÍK: 6. 9. dle zařazení v ŠVP NÁZEV (TÉMA): Zapadá Slunce vždy na západě? AUTOR: PhDr. Jaroslava Ševčíková KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k řešení problémů (samostatná

Více

Pohyb tělesa (5. část)

Pohyb tělesa (5. část) Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.

Více

Hvězdy. Cíle. Stručná anotace

Hvězdy. Cíle. Stručná anotace Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Geografie 1. ročník Planetární geografie Cíle Studenti se seznámí se základními vlastnostmi, které určujeme u hvězd. Studenti umí pojmenovat nejbližší hvězdu Slunci

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Magdeburské polokoule práce s textem

Magdeburské polokoule práce s textem Magdeburské polokoule práce s textem Shrnující text Ve středověku byla pouhá úvaha o vakuu obecně pojímána jako myšlenka amorální či dokonce i kacířská. Přijmout myšlenku nepřítomnosti něčeho by totiž

Více

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Téma: Světlo a stín Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Objekty na nebeské sféře září ve viditelném spektru buď vlastním světlem(hvězdy, galaxie) nebo světlem odraženým(planety, planetky, satelity).

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Venuše ve science fiction

Venuše ve science fiction Venuše ve science fiction Otázkou existence mimozemského života se nezabývali jen vědci a filosofové. Stala se ústředním motivem mnoha pžíběhů a románů. Fantazie měla naprosto volnou ruku. Už ve starověku

Více

Krajské kolo 2014/15, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Krajské kolo 2014/15, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace Žk A olympida Identifikace jméno: příjmení: identifiktor: Škola nzev: město: PSČ: Hodnocení A B C Σ (100 b.) Účast v AO se řídí organizačním řdem, č.j. MŠMT 14 896/2012-51. Organizační řd a propozice aktulního

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Intervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr

Intervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr StatSoft Intervalový odhad Dnes se budeme zabývat neodmyslitelnou součástí statistiky a to intervaly v nejrůznějších podobách. Toto téma je také úzce spojeno s tématem testování hypotéz, a tedy plynule

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl 82736-250px-coronelli_celestial_globe Geografie=Zeměpis geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl a posud do jisté míry jest sporný Topografie

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

1 Newtonův gravitační zákon

1 Newtonův gravitační zákon Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,

Více

Tajemství hvězdných hor

Tajemství hvězdných hor Tajemství hvězdných hor Po celou dobu, co se zabývám hledáním geometrických souvislostí, jsem si všiml další zajímavé věci. Kolem významných hor a kopců se objevují podivné šesticípé hvězdy vytvořené z

Více

Expozice času ve Šternberku

Expozice času ve Šternberku Expozice času ve Šternberku Š ternberk od roku 1947, kdy byl ve městě založen podnik Chronotechna, je spojován s výrobou hodin. Nejen sběratelům a znalcům hodin je dobře známá značka hodinek Prim, které,

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P01 Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: 13.2.2012 Datum ověření: 23.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Přírodověda

Více

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru?

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru? Samozřejmě vím, že jsem mnoho Vašich dotazů nezodpověděl. Chtěl bych Vás ujistit, že jistě najdeme příležitost v některé z následujících kapitol. Nyní se pusťme do 4. kapitoly o prostoru s názvem Makroprostor

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li

Více

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014 1 2 SLUNCE V dávných dobách měli lidé představu, že Země je středem vesmíru. Pozorováním oblohy, zdokonalováním přístrojů pro zkoumání noční oblohy a zámořskými cestami postupně prosadili názor, že středem

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více

7.ročník Optika Lom světla

7.ročník Optika Lom světla LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,

Více

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká

Více

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického. Pracovní úkoly. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou reverzního kyvadla. 2. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou matematického kyvadla. 3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, Cc Vlivem vzájemné polohy lunce, Země a dalšího tělesa(např. jiné planety nebo Měsíce) dochází k jevu,

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost

Více

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ: vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více