Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Diplomová práce Bc. Eva Baranoková Pedagogika sociální práce Kombinovaná forma Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy Olomouc 2012 vedoucí práce: PaedDr. Bronislava Štěpánková, Ph.D.

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedených pramenů a literatury. Souhlasím s využitím své diplomové práce pro studijní a výukové účely. V Olomouci dne Bc. Eva Baranoková

3 Poděkování Děkuji vedoucí své diplomové práce PaedDr. Bronislavě Štěpánkové, Ph.D. za čas, který mi věnovala při konzultacích, za pomoc, trpělivost a podnětné připomínky v průběhu psaní této práce. Také děkuji všem učitelům základní školy, kteří se podíleli na realizaci projektů.

4 ANOTACE Jméno a příjmení: Katedra: Vedoucí práce: Rok obhajoby: 2012 Eva Baranoková Ústav pedagogiky a sociálních studií PaedDr. Bronislava Štěpánková, Ph.D. Název práce: Název v angličtině: Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy Project teaching as support for pupils on the periphery of the class. Anotace práce: Tématem diplomové práce je projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy. Cílem práce je zodpovědět, zda projektové vyučování pomáhá dětem na okraji třídy více začlenit se do kolektivu třídy, nežli výuka frontální. Text je rozdělen do dvou částí. Teoretická část se zabývá vymezením hlavních pojmů, v praktické části jsou uvedeny výsledky získané sociometrickým měřením. Na základě ověření platnosti hypotézy je v závěru práce vyslovena odpověď na otázku týkající se cíle práce. Klíčová slova: Projektové vyučování, projekt, sociometrie, sociometrické měření, sociometrické pozice, hierarchie třídy, outsider. Anotace v angličtině: The diploma thesis focuses on using projects in teaching with the aim to support pupils socially positioned at the periphery of the class. The purpose is to ascertain whether project teaching helps these pupils become more integrated within the class, in comparison to frontal teaching. The text is divided into two parts the theoretical part is concerned with defining the main notions, while the practical part states the results obtained by sociometric measurements. The conclusion

5 provides the answer for the question concerning the objectives of the work, based on proving the validity of the hypothesis. Klíčová slova Project teaching, project, sociometry, sociometric v angličtině: measurement, sociometric positions, class hierarchy, outsider. Přílohy vázané v práci: 2 Rozsah práce: 80 stran Jazyk práce: Český jazyk

6 Obsah Úvod... 8 I Teoretická část Historie kořeny projektového vyučování Pragmatická pedagogika John Dewey a William Heard Kilpatrick Snahy o reformu školy v 1. polovině 20. století a její označení Jak se projektové vyučování vyvíjelo v české škole Vymezení pojmů projekt, projektová metoda a projektové vyučování Projekt Projektová metoda Projektové vyučování Přednosti a meze projektového vyučování Přednosti projektového vyučování Meze projektového vyučování Projekt a motivace Změněná role učitele Klasifikace projektů Hodnocení projektového vyučování Sociální skupina Typy sociálních skupin Struktura malé sociální skupiny Vrstevnická skupina Školní třída Činitelé ovlivňující stav a vývoj školní třídy Sociální klima třídy Projekty a klima Období dospívání a pubescence Sociometrie Pojem sociometrie Vývoj sociometrie Základní sociometrické pojmy Sociometrická struktura třídy Sociometrické pozice... 51

7 12.2 Sociometrický status a osobnost Metody zjišťující vztahy ve třídě Sociometrický test Přehled některých dotazníků Způsoby zpracování sociometrických dat Dotazník B Administrace testu Vyhodnocení a interpretace Popis výsledků dotazníku II Praktická část Výzkumný problém a hypotézy Metodika výzkumu Předvýzkum Výzkumný soubor Metoda sociometrie Statistická metoda Průběh výzkumu Provedení sociometrie Počty žáků outsiderů před projektovým vyučováním a po jeho realizaci Ověřování platnosti nulové hypotézy Struktura spodní části v hierarchickém seskupení Výzkumný závěr Závěr Seznam zkratek Použitá literatura a zdroje Seznam příloh... 87

8 Úvod Téma mé práce zní Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy. Výběr tohoto tématu byl pro mne naprosto zřejmý, jelikož se od doby svého bakalářského studia zajímám o třídu jako skupinu se všemi jejími vztahy a pozicemi žáků. V průběhu bakalářského studia jsem absolvovala lektorský kurz primární prevence a následně jsem jako lektorka na základních školách pracovala. O to víc bylo pro mne nepříjemným překvapením, když si pedagogickopsychologická poradna, která lektory zaštiťovala, nechala zpracovat výstup z programů primární prevence a výsledkem bylo, že právě tyto nárazové programy konající se jednou za půl roku pod vedením lektorů, nejsou pro žáky stojící na okraji třídy nikterak přínosné. Přínos programů primární prevence spíše spočíval v odhalování šikany a užívání lehkých drog u nezletilých, výsledky velice dobře vycházely v oblasti sexuální výchovy. Během přednášek pedagogiky v průběhu svého studia mě velice zaujala metoda projektového vyučování. Po hlubším studiu této metody jsem se rozhodla pro zjištění, zda by projektové vyučování pro své atributy mohlo dětem na okraji třídy pomoci. Zda by projektové vyučování jako forma výuky samotné bylo efektivnější při začleňování outsiderů do kolektivu, nežli nějaké další dodatečné programy, například jak je uvedeno výše. Cílem práce je zjištění, zda projektové vyučování pomáhá dětem na okraji třídy více začlenit se do kolektivu třídy než výuka frontální. K naplnění cíle práce byla zvolena cesta kvantitativního výzkumu, metoda sociometrie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je uvedena historie a vznik projektového vyučování, dále pak vývoj projektového vyučování u nás. Je vymezen pojem projekt, projektová metoda, projektové vyučování z úhlu pohledu různých autorů a co je jejich podstatou. Dále se pak práce zabývá přednostmi a nedostatky tohoto typu vyučování, jsou popsány druhy projektů, a jak se postupuje při hodnocení projektového vyučování. Další část práce se věnuje sociálním skupinám, malé sociální skupině, kam právě školní třídu řadíme, dále jsou popsány znaky vrstevnické skupiny. V neposlední řadě se práce věnuje školní třídě a jejímu klimatu. Také je zde uveden 8

9 stručný popis období dospívání, pubescence, tedy věku, ve kterém se žáci druhého stupně základních škol nacházejí. Právě ti tvoří zkoumaný vzorek. Ke zjištění potřebných dat byl vybrán sociometrický dotazník B-3. Proto jsou v práci zařazeny a popsány pojmy sociometrie, sociometrická struktura třídy, sociometrické pozice. Dále práce zmiňuje metody zjišťující vztahy ve třídě. Pozornost je také věnována způsobům zpracování sociometrických dat. Je zde uvedena podoba sociometrického dotazníku B-3, popsána administrace testu a následuje popis postupu vyhodnocování dotazníku. V praktické části je uveden výzkumný problém, formulace věcné hypotézy a statistických hypotéz. Dále je v práci uvedena metodika výzkumu. Následuje seznámení s průběhem výzkumu. Na základě ověřování platnosti věcné hypotézy je uveden výzkumný závěr. 9

10 I Teoretická část 1 Historie kořeny projektového vyučování Pokud chceme projektovému vyučování porozumět dobře a kvalitně, nestačí si jen vymezit pojem a snažit se o jeho podrobný popis. Velice důležité je znát i jeho historii, důvody, které vedly k jeho vzniku. Projektová výuka a projektová metoda je běžně spojována s reformním hnutím konce 19. a počátku 20. století. Obzvlášť se jmény J. Dewey a W. H. Kilpatrick Pragmatická pedagogika Pro pochopení podstaty projektové metody je zapotřebí nejdříve objasnit vznik pragmatické pedagogiky. Na základě knihy Americká pragmatická pedagogika od F. Singuleho je stručně popsán její vznik a vývoj. Pragmatická pedagogika měla přispět k řešení nově vzniklých problémů tehdejší americké společnosti. Ty byly spojeny především s rychlým rozvojem kapitalismu. Na konci 19. století docházelo v důsledku industrializace k vytváření průmyslových center, do kterých se stěhovalo nejen venkovské obyvatelstvo, ale také přistěhovalci ze zámoří. Valili se do vznikajících městských průmyslových center a vytvářeli tam slumy a ghetta. Dezintegrace tradiční americké rodiny, která se podílela na výchově a vzdělávání dítěte a velké množství rasových, etnických, náboženských a kulturních skupin přinášely nebývalé sociální, ekonomické a výchovné problémy. Vyvstávala otázka, jak toto různorodé společenství lidí včlenit do americké společnosti a jak nahradit kdysi tak účinné působení rodiny. 2 Velmi nosné se staly myšlenky pragmatismu, obzvlášť jeho úzký vztah člověka k prostředí. Již proto nemá být škola oddělena od života. V tom jde pragmatická pedagogika dokonce tak daleko, že pokládá výchovu přímo za život, 1 Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

11 a ne přípravu na něj. Z toho také odvozuje, že by škola měla využívat situací ze skutečného života a nepracovat jen s uměle zkonstruovaným učivem. 3 Pragmatická pedagogika chápe zdělávání jako nástroj řešení problémů, se kterými se člověk setkává v praktickém životě. Základním pojmem je zkušenost získaná v individuální praxi a experiment. Zkušenost podle Deweye se nezískává na základě jakékoliv činnosti, ale jen v té, ve které konáme něco nového a přesto je zapotřebí, aby byla dostatečně spojena s tím, co již známe a umíme. 4 V duchu své filosofie zavádí pragmatická pedagogika pojem celé dítě. Chápe jej tak, že se při výchově nemá zanedbávat žádná stránka života dítěte. 5 Při výchově dítěte hraje hlavní roli kromě psychologické a sociální stránky především záměrná interakce se společenským prostředím. 6 Výchova a vzdělání na amerických školách se dlouhou dobu vyvíjely pod vlivem anglických pedagogických tradic. Přes Anglii přicházely do Ameriky nejen vyučovací postupy, učebnice, obsah vyučování a základní typy školských institucí, ale také Pestalozziho pedagogické myšlenky. Po skončení občanské války v roce 1865 se do USA výrazněji šířily, zejména prostřednictvím přípravy učitelů, pedagogické ideje Pestalozziho a Fröbela. Od sedmdesátých let začíná do USA pronikat herbartovská pedagogika, a to prostřednictvím Američanů vracejících se ze studií na německých univerzitách. 7 Ve stejné době se v USA rozvíjí tzv. hnutí progresivní výchovy. Zde je také třeba hledat kořeny projektové metody. Konec 19. století znamená kritiku tradiční školy. Upozorňuje se zejména na nerespektování žáka, jeho zájmů a zkušeností, na omezování jeho aktivity, na nedostatečnou reakci na jeho individuální předpoklady. Stoupenci progresivní výchovy se snaží o přiblížení obsahu vyučování přirozeným činnostem dětí. Ruší se členění vyučování na jednotlivé předměty. Propagují se motorické projevy dětí. Striktní disciplína a dril jsou odmítány, a také tradiční představa pořádku a ticha ve třídě se pomalu stává minulostí. Podle stoupenců progresivismu má být hlavní metodou práce ve škole projektové a problémové vyučování. To vše se tedy děje v osmdesátých a devadesátých letech 3 Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

12 19. století. Progresivní výchova se přiblížila pedagogickému hnutí v Evropě označovaném nová výchova nebo reformní pedagogika, které stejně rozhodně protestovalo proti herbartovské pedagogice a tradiční formalistické škole a výchově. Podněty stoupenců progresivismu přispěly k tomu, že rozvíjející se pragmatická pedagogika a na jejím základě orientovaná škola a výchova začaly hledat cesty ke spojování škol se životem John Dewey a William Heard Kilpatrick V předchozí podkapitole byl popsán vývoj pragmatické pedagogiky a progresivní výchovy. Nyní se budeme věnovat jejímu zakladateli Johnu Deweyovi a W. H. Kilpatrickovi, který patřil k jeho nejbližším spolupracovníkům a zasloužil se o uvedení Deweyových pedagogických idejí do praxe. Zakladatelem americké progresivní výchovy je John Dewey ( ), nejvýznamnější americký sociální filozof a pedagog 20. století. Svou pedagogickou koncepci rozvíjel už od konce 19. století v souvislosti s pragmatickou filozofií; proto je jeho pedagogická teorie někdy nazývána také pragmatickou pedagogikou. Zejména ve třicátých letech se stala progresivní pedagogika velmi vlivnou variantou reformní pedagogiky v Evropě a postupně pronikala i do ostatních zemí světa. Proti jednostranné koncentraci na dítě a jeho individualitu, jak se s ní setkáváme v evropském hnutí nové výchovy (pedocentrismus), Dewey ve svém pojetí progresivní výchovy uplatňuje jak individuálně psychologické, tak sociální hledisko. Vytváří výchovu, která chápe dítě a pomáhá rozvoji jeho osobnosti, ale má být zároveň i významným nástrojem reformy společnosti. V tomto smyslu orientoval Dewey svou progresivní výchovu k podpoře demokracie. 9 Základním pojmem svého výchovného systému učinil Dewey zkušenost a její vztah k výchovné práci podrobně rozebral ještě jednou ve svém posledním významném pedagogickém spise Zkušenost a výchova z roku Jeho stanoviska, která v této knize rozvádí, se stala velmi nosnými i v současné době. Dewey zde hovoří o tom, že neexistuje učení, které 8 Coufalová, J. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Náměty pro učitele. Praha: Fortuna, Spis Demokracie a výchova z roku 1916, česky 1936, je jeho hlavním pedagogickým i filozofickým dílem. 12

13 by nespočívalo na zkušenosti. Deweyova pedagogická koncepce se stala také východiskem v současnosti velmi rozpracovávaných vyučovacích metod projektové a problémové, které jsou dnes chápány spíše jako celé koncepce vyučování (mluví se o problémovém a projektovém vyučování). 10 O uvedení Deweyových pedagogických idejí do praxe se nejvíce zasloužil jeden z jeho nejbližších spolupracovníku W. H. Kilpatrick ( ) 11. Ten se také podrobněji zabýval jak problémovou, tak projektovou metodou. Zejména projektová metoda byla dále propracována evropskými představiteli reformní pedagogiky (především stoupenci pracovní školy) a stala se právě v posledních letech v západních školách jedním z často uplatňovaných způsobů vyučování Snahy o reformu školy v 1. polovině 20. století a její označení Zde jsou nastíněny některé důležité momenty, kterých se reforma školy v 1. polovině 20. století dotkla. Tato podkapitola je zařazena z toho důvodu, aby uvedla termíny užívané v reformním pedagogickém hnutí v Evropě. Vývoj školy je spojen s rozvojem společnosti a změnami v požadavcích na výchovu a vzdělání. Snahy o změnu charakteru školy se velmi výrazně projevují obzvlášť v období tzv. pedagogického reformismu, reformního pedagogického hnutí, které zahrnuje přelom 19. a 20. století a počátek 20. století. V tomto období došlo k teoretickému hnutí, které přineslo mnoho nových vědeckých poznatků. Cílem reformních pedagogů bylo přivodit změnu. Proto je také toto hnutí v anglosaských zemích označováno jako pokroková nebo progresivní výchova, ve Francii pak nová 10 Singule, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, William Heard Kilpatrick ( ) vyučoval po studiích na středních školách a na univerzitě. V r se vrátil ke studiu na Kolumbijskou univerzitu, kde pod Deweyovým vedením získal doktorát filozofie, začal působit jako lektor a od r jako profesor. Byl vůdčím exponentem a interpretem Deweyovy pedagogické teorie, přesto se však o něm tvrdí, že jeho pedagogické názory byly bližší J. J. Rousseaurovi než Deweyovi. V souvislosti s tím bývá jeho systém v USA označován jako romantický progresivismus. Jeho nejznámější spisy jsou The Project Method (Projektová metoda) z r a Philosophy of Education (Filozofie výchovy) z roku 1951 Metodu učení pomocí projektů nazýval Kilpatrick obecnou výchovou, protože jí chtěl přispívat více k rozvíjení osobností žáka než k obohacování jeho vědění. Proto také doporučoval používání této metody nejen na elementární, ale i na střední škole a chtěl, aby se v ní pokračovalo i na škole vysoké. Dále viz Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, Singule, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

14 výchova a v Itálii jako aktivismus. Všeobecně je reformní pedagogika chápána jako jev mezinárodní, i když jednotlivé modely mají zákonitě národní charakter. 13 Velmi významnou se stala pedocentrická orientace, která staví dítě do centra výchovy. Dítě se stává středem zájmu, jeho potřebám, přáním a zájmům je podřízen cíl, obsah, formy a metody výchovy. Výchova je chápána jako služba, pomoc jedinci rozvinutí jeho individuálních zájmů. Jednoznačně řídící funkce a autoritativní postavení učitele je nahrazeno partnerským vztahem. Preferují se individuální výchovné cíle Jak se projektové vyučování vyvíjelo v české škole Největšího rozmachu a vlivu dosáhla pragmatická pedagogika ve třicátých letech 20. století. Svými myšlenkami působila nejen v Evropě, ale také v Asii. Do prvorepublikového Československa pronikla prostřednictvím spisů českých pedagogů, kteří v USA studovali. Byl to především Karel Velemínský, Jan Uher a Václav Příhoda. Ten byl během svého studijního pobytu v USA Deweyho žákem. Když se koncem dvacátých let ocitl v čele snah o školskou reformu, staly se principy pragmatické pedagogiky součástí jeho návrhu jednotné, diferencované a pracovní školy. Problémová a projektová metoda byly dvěma hlavními metodami pracovní školy. Mimo Prahu bylo známé zejména pokusné školství ve Zlíně, které se stalo druhým střediskem pragmatické pedagogiky v ČSR a které řídil za podpory a vlivu továrníka Tomáše Bati S. Vrána. 15 Po roce 1948 byla v československém školství slibně se rozvíjející reformní pedagogika přerušena nástupem komunistické strany, která již ze své podstaty nepřála svobodnému rozvoji osobnosti dítěte. 16 Výchova a vzdělání se staly polickým jevem a byly založeny na základech marxismu leninismu. Znamenalo to přerušení jakýchkoliv snah předválečného reformního hnutí na více než 40 let. 13 Grecmanová, H. a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, Grecmanová, H. a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, Kašová, J. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa,

15 O projektové výuce tak nenalezneme zmínku v žádných koncepčních pedagogických dokumentech a odborných textech. 17 Projektové vyučování se v české škole po mnohaleté pauze znovu objevilo až v devadesátých letech 20. století. Zpočátku nenavazovalo na reformní pedagogiku, ale vycházelo z tehdejších potřeb učitelů. Ti se především snažili o změnu školy a zlepšení motivace žáků. 18 V první polovině devadesátých let se učitelé potýkali s velkými problémy ohledně možností zařazovat projekty do učebních plánů. Situace se zlepšila s vydáním vzdělávacích programů Obecná škola a především Národní škola. Ty umožňovaly úpravy učebních plánů a rozvrhu hodin. Pro zavádění projektového vyučování nastala velmi příznivá situace po uzákonění rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů. Projekty se staly prostředkem naplnění současných vzdělávacích cílů Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M. Učíme v projektech. Praha: Portál, Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M. Učíme v projektech. Praha: Portál,

16 2 Vymezení pojmů projekt, projektová metoda a projektové vyučování V pedagogické literatuře se objevuje velká řada definic a vymezení pojmu projekt a projektové vyučování. Terminologie je nejednotná, různí autoři zdůrazňují různé znaky. Někdo upřednostňuje materiální výstup projektového vyučování, jiný vyzdvihuje smysluplnost činnosti žáků nebo skupinovou práci. Zcela určitě ale můžeme najít společné rysy. 2.1 Projekt Projekt můžeme vymezit jako komplexní praktickou úlohu (problém, téma) spojenou se životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, která vede k vytvoření adekvátního produktu. 20 O. Šimoník uvádí, že projekt je komplexní pracovní úkol, při jehož řešení se žáci současně osvojují nové vědomosti a dovednosti. 21 Další definici uvádí J. Kašová: Projekt je integrované vyučování, které staví před žáky jeden či více konkrétních, smysluplných a reálných úkolů. 22 Dále autorka hovoří o výchovně vzdělávacím projektu, který se jeví jako nejvýstižnější pro využití ve školní praxi. Projekt popisuje jako integrovaný úkol, v jehož průběhu žáci potřebují vyhledat mnoho nových informací, zpracovat a použít dosavadní poznatky z různých oborů, umět organizovat svou práci, zvolit jiné řešení v případě chyby, formulovat svůj názor, diskutovat, spolupracovat atd. Cílem řešené problematiky je napsání knihy či časopisu, uspořádání výstavy, akce nebo přednášky či vyrobit vyučovací pomůcku nebo jinou užitečnou věc. 23 Stanislav Vrána, charakterizuje projekt následovně: 1. Je to podnik, 2. je to podnik žákův, 3. je to podnik, za jehož výsledky převzal žák odpovědnost, 20 Maňák, J., Švec, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, s Šimoník, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003, s Kašová, J. a kol. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa, 1995, s Kašová, J. a kol. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa, 1995, s

17 4. je to podnik, který jde za určitým cílem. 24 Coufalová ke znění této definice dodává: I z dnešního pohledu tato definice dobře vystihuje všechny charakteristické znaky projektu a lze ji použít jako kritérium při posuzování toho, zda metoda, kterou učitel použil, je skutečně projektovou metodou. Při rozhodování o tom, co je projekt, rozhoduje vztah žáka k této činnosti a jeho podíl na činnosti. Důležitým momentem je odpovědnost žáka. Pokud dění ve škole vychází od učitele v tom smyslu, že učitel přinese námět, rozpracuje ho, určí poměrně přesně, co má žák dělat, organizuje detailně jeho činnost a hodnotí ji, nejde o projekt, i když téma může být sebeatraktivnější a pro dítě motivující. 25 Kasíková shrnuje základní rysy, které by měl projekt mít následovně. Projekt vychází z potřeb a zájmů dítěte. Dítě uspokojuje potřebu získávat nové zkušenosti. Projekt klade důraz na odpovědnost za vykonanou činnost. Je třeba, aby projekt vycházel z konkrétní a aktuální situace. Není omezen jen na prostor školy, ale zapojení rodičů a širšího okolí je vítáno. Projekt je interdisciplinární a je především podnikem žáka. Práce žáků v projektu přinese konkrétní produkt. Vznikne výstup, kterým se žáci prezentují. Projekt se zpravidla uskutečňuje ve skupině. Učení ve skupině je velice přínosné, je významné nejen pro rozvoj osobnosti žáka, ale zvyšuje i efektivitu procesu učení. Projekt spojuje školu s širším okolím. Umožňuje začlenění školy do života obce nebo širší společnosti Projektová metoda S výše definovaným pojmem projekt souvisí také projektová metoda. I zde panuje mnoho názorů na to, co je projektovou metodou. V této podkapitole je uvedeno, jak projektovou metodu charakterizuje Průcha a Kratochvílová, jelikož dle mého názoru se mi jejich charakteristiky jeví jako nejvýstižnější. 24 Vrána, S. Učebné metody. Praha-Brno. Dědictví Komenského v Praze a vydavatelský odbor ústředního svazu jednot učitelských v Brně, Coufalová, J. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Náměty pro učitele. Praha: Fortuna, 2006, s Kasíková. H. Nastal v naší škole čas projektu? In. Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: Ipos Artama,

18 Průcha chápe projektovou metodu jako vyučovací metodu, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. 27 J. Kratochvílová popisuje projektovou metodu jako uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce Projektové vyučování Různí autoři používají pro označení projektového vyučování v pedagogické literatuře tato synonyma: projektové vyučování, projektová výuka, učení v projektech, projekty ve výuce. V Pedagogickém slovníku je projektová výuka definována jako výuka založená na projektové metodě. 29 Projektové vyučování lze vymezit jako,,zvláštní formu výuky, v níž učitelé a žáci obracejí svou pozornost ke společně formulovanému tématu či problému, k jehož zpracování vytvářejí určitý plán, zabývají se řešením tohoto problému a pokusy o jeho řešení zprostředkovávají jiným, popř. je prezentují ve společném projektu." 30 Projektovým vyučováním, výukou, či jinými názvy téhož se zabývá mnoho publikací různých autorů. Podle mého názoru velmi výstižně a srozumitelně popisuje projektové vyučování J. Skalková. Vysvětluje a zdůvodňuje podstatu i význam projektového vyučování. Svůj výklad doplňuje konkrétními příklady. Z jejich knih vybírám následující. Projektové vyučování vychází z předpokladu, že není možné od sebe odtrhávat poznání a činnost. Práce na společné činnosti je nejdůležitější prostředek, který přispívá k vývoji dispozic každého žáka. Činností se rozumí činnost teoretická, 27 Průcha, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009, s Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: MU, 2006, s Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, s Kratochvílová, J., Janík, T. Projektové vyučování. In Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy. Brno: Pedagogická fakulta MU, Roč. 127, č. 2 (listopad 2002), s

19 praktická, individuální i sociální. Je důležité, že se jedná o takovou činnost, se kterou se děti ztotožňují, kterou prožívají. Projektové vyučování je tedy založeno na řešení komplexních teoretických nebo praktických problémů a důležitým prvkem je, že vše se děje na základě aktivní činnosti žáků. Nesmíme také zapomenout na důležitý fakt, že projektové vyučování pracuje se zkušeností žáka. 31 Je důležité uvědomit si, že předměty získávají význam potud, pokud se včleňují do lidských zkušeností. V kontextu se životem, který je žákům blízký, vznikají otázky, probouzí se přirozený zájem o poznávání. Jde o obohacování a rekonstrukci zkušeností žáků. Nejde ovšem o jakoukoliv zkušenost, o pouhé spontánní získávání zkušeností, ale o jejich promýšlení, zpracovávání, hodnocení. 32 Projektové vyučování na rozdíl od tradiční školy nechce zprostředkovávat hotové, izolované odborné znalosti, ale chce spojovat jednání, myšlení i prožívání, teorii a praxi, školu a život Skalková, J. Obecná didaktika, Praha: ISV, Skalková, J. Obecná didaktika, Praha: ISV, 1999, s Skalková, J. Za novou kvalitu vyučování, Brno, Paido,

20 třídy. 36 Žáci jsou pozitivně motivováni, učí se chápat, jak je poznání velice důležité 3 Přednosti a meze projektového vyučování Předcházející kapitola popisovala význam a podstatu projektového vyučování. Následující kapitola nám přiblíží jak přednosti, tak meze, které učitelé při realizaci projektového vyučování musí zohlednit. 3.1 Přednosti projektového vyučování Významným pozitivním prvkem projektové výuky je skutečnost, že problémy, které žáci řeší, odpovídají komplexnímu pohledu skutečného světa, nejsou členěny systémem jednotlivých předmětů. Žáci tedy získávají poznatky a zkušenosti uceleně, bez roztříštěnosti. Na určitý jev se dívají očima více předmětů, a tak jim poznatky lépe zapadají do souvislostí. 34 Další předností projektového vyučování je skutečnost, že žáci mají možnost pracovat v týmu. Řešením úkolů ve skupinách získávají a rozvíjejí komunikativní a sociální zkušenosti a dovednosti, učí se vzájemně si pomáhat, respektovat názor ostatních, mají možnost uplatnit se všichni bez rozdílu, vyměňovat si názory, obhajovat své pozice či vést kolektiv. Jelikož projektové vyučování není vedeno snahou naučit co nejvíce a v co nejkratším čase, akcentuje ty kvality výuky, které rozvíjejí specifické vlastnosti osobnosti žáků (aktivita, iniciativa, samostatnost, tvořivost). 35 Učitel by měl žáky vést k tomu, aby pochopili výhody práce ve skupinách, aby chápali smysl dělby práce. Vhodné jsou takové projekty, ve kterých výsledky jednotlivců vedou ve výsledek skupiny a z výsledků skupin se skládá výsledek celé pro život. Žáci získávají a rozvíjejí dovednosti, jakými jsou plánování vlastní práce, 34 Možnosti a meze projektové výuky v současné škole [online]. [cit ]. Dostupné z www:< 35 Možnosti a meze projektové výuky v současné škole [online]. [cit ]. Dostupné z www:< 36 Coufalová, J. projektové vyučování na prvním stupni základní školy. Náměty pro učitele, Praha: Fortuna,

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY PROBLEMATIKA PROJEKTOVÉ VÝUKY Mgr. Michal Sedláček, Ph.D. Vhled do problematiky

Více

Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola

Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola Projektové vyučování: historie a teorie Martin Rusek Katedra chemie a didaktiky chemie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Jak staré je projektové vyučování?

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?

RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY REALIZACE A HODNOCENÍ PROJEKTŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D. Realizace projektu

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU Ing. Tereza Jechová Volitelný předmět Cvičení z přírodopisu je podle možností školy zařazen v průběhu 6. 9. ročníku, rozšiřuje a doplňuje svým vzdělávacím obsahem předmět přírodopis. Předmět je vyučován 1 hodinu týdně, v

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

Více

Otevřená škola, otevřené vyučování

Otevřená škola, otevřené vyučování Otevřená škola, otevřené vyučování (open education, open classroom, informal education) Vysvětlení názvu, obsah: Je to systém metod a organizačních forem školní práce s možností rozmanitého uspořádání

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy Tyto metodické poznámky mají napomoci k uskutečnění několika různých školních projektů environmentální výchovy. Proto jsou psány tak, aby

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno

Renáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Renáta Bednárová, Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Cíle Úvod Cíle projektu Charakteristika e-kurzu Několik poznámek k pedagogickému šetření Využití e-kurzu v praxi Možnosti

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Mgr. Kateřina Šrámková Současný stav hudební výchovy na školách není uspokojivý. Proč tomu tak je, je předmětem zkoumání práce učitelů hudební výchovy

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Školní vzdělávací program školní družiny. Poznáváme společně

Školní vzdělávací program školní družiny. Poznáváme společně Školní vzdělávací program školní družiny Poznáváme společně Obsah 1 Identifikační údaje školy... 3 1.1 Název ŠVP... 3 1.2 Údaje o škole... 3 1.3 Zřizovatel... 3 1.4 Platnost... 3 2 Podmínky ke vzdělávání...

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Hodnocení a vlastní hodnocení školy

Hodnocení a vlastní hodnocení školy Hodnocení a vlastní hodnocení školy 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5.1.1. Zásady hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení žáků: Hodnocení je každodenní činnost učitele během vyučovacího procesu i mimo něj. Vychází z klíčových kompetencí a celoškolních výchovně vzdělávacích

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

pracovní listy Výrazy a mnohočleny

pracovní listy Výrazy a mnohočleny A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Cvičení z matematiky 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vybírat a využívat pro efektivní

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

B. Zásady hodnocení průběhu a výsledků chování - výchovná opatření

B. Zásady hodnocení průběhu a výsledků chování - výchovná opatření Dodatek č. 2 Od 1. 9. 2014 se mění Školní řád takto: I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků A. Zásady

Více

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné

Více

Anketa pro rodiče. rozhodně ano. nedovedu posoudit o pokrocích a úspěších Vašeho dítěte o případných obtížích Vašeho dítěte

Anketa pro rodiče. rozhodně ano. nedovedu posoudit o pokrocích a úspěších Vašeho dítěte o případných obtížích Vašeho dítěte Anketa pro rodiče Vážení rodiče, v zájmu zkvalitnění komunikace mezi vámi a školou vás prosíme o vyplnění tohoto dotazníku. Vámi vybru odpověď označte křížkem. Jsou pro Vás dostačující informace, které

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

Obecná didaktika. Ostatní taxonomie

Obecná didaktika. Ostatní taxonomie Obecná didaktika Ostatní taxonomie Při stanovování cílů jde učiteli hlavně o to, CO KONKRÉTNĚ SI Z JEJICH HODINY ODNESOU ŽÁCI Funkce cílů orientační motivační realizační regulační Opáčko Přesné cíle? konzistentní

Více