Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Diplomová práce Bc. Eva Baranoková Pedagogika sociální práce Kombinovaná forma Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy Olomouc 2012 vedoucí práce: PaedDr. Bronislava Štěpánková, Ph.D.

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedených pramenů a literatury. Souhlasím s využitím své diplomové práce pro studijní a výukové účely. V Olomouci dne Bc. Eva Baranoková

3 Poděkování Děkuji vedoucí své diplomové práce PaedDr. Bronislavě Štěpánkové, Ph.D. za čas, který mi věnovala při konzultacích, za pomoc, trpělivost a podnětné připomínky v průběhu psaní této práce. Také děkuji všem učitelům základní školy, kteří se podíleli na realizaci projektů.

4 ANOTACE Jméno a příjmení: Katedra: Vedoucí práce: Rok obhajoby: 2012 Eva Baranoková Ústav pedagogiky a sociálních studií PaedDr. Bronislava Štěpánková, Ph.D. Název práce: Název v angličtině: Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy Project teaching as support for pupils on the periphery of the class. Anotace práce: Tématem diplomové práce je projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy. Cílem práce je zodpovědět, zda projektové vyučování pomáhá dětem na okraji třídy více začlenit se do kolektivu třídy, nežli výuka frontální. Text je rozdělen do dvou částí. Teoretická část se zabývá vymezením hlavních pojmů, v praktické části jsou uvedeny výsledky získané sociometrickým měřením. Na základě ověření platnosti hypotézy je v závěru práce vyslovena odpověď na otázku týkající se cíle práce. Klíčová slova: Projektové vyučování, projekt, sociometrie, sociometrické měření, sociometrické pozice, hierarchie třídy, outsider. Anotace v angličtině: The diploma thesis focuses on using projects in teaching with the aim to support pupils socially positioned at the periphery of the class. The purpose is to ascertain whether project teaching helps these pupils become more integrated within the class, in comparison to frontal teaching. The text is divided into two parts the theoretical part is concerned with defining the main notions, while the practical part states the results obtained by sociometric measurements. The conclusion

5 provides the answer for the question concerning the objectives of the work, based on proving the validity of the hypothesis. Klíčová slova Project teaching, project, sociometry, sociometric v angličtině: measurement, sociometric positions, class hierarchy, outsider. Přílohy vázané v práci: 2 Rozsah práce: 80 stran Jazyk práce: Český jazyk

6 Obsah Úvod... 8 I Teoretická část Historie kořeny projektového vyučování Pragmatická pedagogika John Dewey a William Heard Kilpatrick Snahy o reformu školy v 1. polovině 20. století a její označení Jak se projektové vyučování vyvíjelo v české škole Vymezení pojmů projekt, projektová metoda a projektové vyučování Projekt Projektová metoda Projektové vyučování Přednosti a meze projektového vyučování Přednosti projektového vyučování Meze projektového vyučování Projekt a motivace Změněná role učitele Klasifikace projektů Hodnocení projektového vyučování Sociální skupina Typy sociálních skupin Struktura malé sociální skupiny Vrstevnická skupina Školní třída Činitelé ovlivňující stav a vývoj školní třídy Sociální klima třídy Projekty a klima Období dospívání a pubescence Sociometrie Pojem sociometrie Vývoj sociometrie Základní sociometrické pojmy Sociometrická struktura třídy Sociometrické pozice... 51

7 12.2 Sociometrický status a osobnost Metody zjišťující vztahy ve třídě Sociometrický test Přehled některých dotazníků Způsoby zpracování sociometrických dat Dotazník B Administrace testu Vyhodnocení a interpretace Popis výsledků dotazníku II Praktická část Výzkumný problém a hypotézy Metodika výzkumu Předvýzkum Výzkumný soubor Metoda sociometrie Statistická metoda Průběh výzkumu Provedení sociometrie Počty žáků outsiderů před projektovým vyučováním a po jeho realizaci Ověřování platnosti nulové hypotézy Struktura spodní části v hierarchickém seskupení Výzkumný závěr Závěr Seznam zkratek Použitá literatura a zdroje Seznam příloh... 87

8 Úvod Téma mé práce zní Projektové vyučování jako pomoc dětem na okraji třídy. Výběr tohoto tématu byl pro mne naprosto zřejmý, jelikož se od doby svého bakalářského studia zajímám o třídu jako skupinu se všemi jejími vztahy a pozicemi žáků. V průběhu bakalářského studia jsem absolvovala lektorský kurz primární prevence a následně jsem jako lektorka na základních školách pracovala. O to víc bylo pro mne nepříjemným překvapením, když si pedagogickopsychologická poradna, která lektory zaštiťovala, nechala zpracovat výstup z programů primární prevence a výsledkem bylo, že právě tyto nárazové programy konající se jednou za půl roku pod vedením lektorů, nejsou pro žáky stojící na okraji třídy nikterak přínosné. Přínos programů primární prevence spíše spočíval v odhalování šikany a užívání lehkých drog u nezletilých, výsledky velice dobře vycházely v oblasti sexuální výchovy. Během přednášek pedagogiky v průběhu svého studia mě velice zaujala metoda projektového vyučování. Po hlubším studiu této metody jsem se rozhodla pro zjištění, zda by projektové vyučování pro své atributy mohlo dětem na okraji třídy pomoci. Zda by projektové vyučování jako forma výuky samotné bylo efektivnější při začleňování outsiderů do kolektivu, nežli nějaké další dodatečné programy, například jak je uvedeno výše. Cílem práce je zjištění, zda projektové vyučování pomáhá dětem na okraji třídy více začlenit se do kolektivu třídy než výuka frontální. K naplnění cíle práce byla zvolena cesta kvantitativního výzkumu, metoda sociometrie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je uvedena historie a vznik projektového vyučování, dále pak vývoj projektového vyučování u nás. Je vymezen pojem projekt, projektová metoda, projektové vyučování z úhlu pohledu různých autorů a co je jejich podstatou. Dále se pak práce zabývá přednostmi a nedostatky tohoto typu vyučování, jsou popsány druhy projektů, a jak se postupuje při hodnocení projektového vyučování. Další část práce se věnuje sociálním skupinám, malé sociální skupině, kam právě školní třídu řadíme, dále jsou popsány znaky vrstevnické skupiny. V neposlední řadě se práce věnuje školní třídě a jejímu klimatu. Také je zde uveden 8

9 stručný popis období dospívání, pubescence, tedy věku, ve kterém se žáci druhého stupně základních škol nacházejí. Právě ti tvoří zkoumaný vzorek. Ke zjištění potřebných dat byl vybrán sociometrický dotazník B-3. Proto jsou v práci zařazeny a popsány pojmy sociometrie, sociometrická struktura třídy, sociometrické pozice. Dále práce zmiňuje metody zjišťující vztahy ve třídě. Pozornost je také věnována způsobům zpracování sociometrických dat. Je zde uvedena podoba sociometrického dotazníku B-3, popsána administrace testu a následuje popis postupu vyhodnocování dotazníku. V praktické části je uveden výzkumný problém, formulace věcné hypotézy a statistických hypotéz. Dále je v práci uvedena metodika výzkumu. Následuje seznámení s průběhem výzkumu. Na základě ověřování platnosti věcné hypotézy je uveden výzkumný závěr. 9

10 I Teoretická část 1 Historie kořeny projektového vyučování Pokud chceme projektovému vyučování porozumět dobře a kvalitně, nestačí si jen vymezit pojem a snažit se o jeho podrobný popis. Velice důležité je znát i jeho historii, důvody, které vedly k jeho vzniku. Projektová výuka a projektová metoda je běžně spojována s reformním hnutím konce 19. a počátku 20. století. Obzvlášť se jmény J. Dewey a W. H. Kilpatrick Pragmatická pedagogika Pro pochopení podstaty projektové metody je zapotřebí nejdříve objasnit vznik pragmatické pedagogiky. Na základě knihy Americká pragmatická pedagogika od F. Singuleho je stručně popsán její vznik a vývoj. Pragmatická pedagogika měla přispět k řešení nově vzniklých problémů tehdejší americké společnosti. Ty byly spojeny především s rychlým rozvojem kapitalismu. Na konci 19. století docházelo v důsledku industrializace k vytváření průmyslových center, do kterých se stěhovalo nejen venkovské obyvatelstvo, ale také přistěhovalci ze zámoří. Valili se do vznikajících městských průmyslových center a vytvářeli tam slumy a ghetta. Dezintegrace tradiční americké rodiny, která se podílela na výchově a vzdělávání dítěte a velké množství rasových, etnických, náboženských a kulturních skupin přinášely nebývalé sociální, ekonomické a výchovné problémy. Vyvstávala otázka, jak toto různorodé společenství lidí včlenit do americké společnosti a jak nahradit kdysi tak účinné působení rodiny. 2 Velmi nosné se staly myšlenky pragmatismu, obzvlášť jeho úzký vztah člověka k prostředí. Již proto nemá být škola oddělena od života. V tom jde pragmatická pedagogika dokonce tak daleko, že pokládá výchovu přímo za život, 1 Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

11 a ne přípravu na něj. Z toho také odvozuje, že by škola měla využívat situací ze skutečného života a nepracovat jen s uměle zkonstruovaným učivem. 3 Pragmatická pedagogika chápe zdělávání jako nástroj řešení problémů, se kterými se člověk setkává v praktickém životě. Základním pojmem je zkušenost získaná v individuální praxi a experiment. Zkušenost podle Deweye se nezískává na základě jakékoliv činnosti, ale jen v té, ve které konáme něco nového a přesto je zapotřebí, aby byla dostatečně spojena s tím, co již známe a umíme. 4 V duchu své filosofie zavádí pragmatická pedagogika pojem celé dítě. Chápe jej tak, že se při výchově nemá zanedbávat žádná stránka života dítěte. 5 Při výchově dítěte hraje hlavní roli kromě psychologické a sociální stránky především záměrná interakce se společenským prostředím. 6 Výchova a vzdělání na amerických školách se dlouhou dobu vyvíjely pod vlivem anglických pedagogických tradic. Přes Anglii přicházely do Ameriky nejen vyučovací postupy, učebnice, obsah vyučování a základní typy školských institucí, ale také Pestalozziho pedagogické myšlenky. Po skončení občanské války v roce 1865 se do USA výrazněji šířily, zejména prostřednictvím přípravy učitelů, pedagogické ideje Pestalozziho a Fröbela. Od sedmdesátých let začíná do USA pronikat herbartovská pedagogika, a to prostřednictvím Američanů vracejících se ze studií na německých univerzitách. 7 Ve stejné době se v USA rozvíjí tzv. hnutí progresivní výchovy. Zde je také třeba hledat kořeny projektové metody. Konec 19. století znamená kritiku tradiční školy. Upozorňuje se zejména na nerespektování žáka, jeho zájmů a zkušeností, na omezování jeho aktivity, na nedostatečnou reakci na jeho individuální předpoklady. Stoupenci progresivní výchovy se snaží o přiblížení obsahu vyučování přirozeným činnostem dětí. Ruší se členění vyučování na jednotlivé předměty. Propagují se motorické projevy dětí. Striktní disciplína a dril jsou odmítány, a také tradiční představa pořádku a ticha ve třídě se pomalu stává minulostí. Podle stoupenců progresivismu má být hlavní metodou práce ve škole projektové a problémové vyučování. To vše se tedy děje v osmdesátých a devadesátých letech 3 Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

12 19. století. Progresivní výchova se přiblížila pedagogickému hnutí v Evropě označovaném nová výchova nebo reformní pedagogika, které stejně rozhodně protestovalo proti herbartovské pedagogice a tradiční formalistické škole a výchově. Podněty stoupenců progresivismu přispěly k tomu, že rozvíjející se pragmatická pedagogika a na jejím základě orientovaná škola a výchova začaly hledat cesty ke spojování škol se životem John Dewey a William Heard Kilpatrick V předchozí podkapitole byl popsán vývoj pragmatické pedagogiky a progresivní výchovy. Nyní se budeme věnovat jejímu zakladateli Johnu Deweyovi a W. H. Kilpatrickovi, který patřil k jeho nejbližším spolupracovníkům a zasloužil se o uvedení Deweyových pedagogických idejí do praxe. Zakladatelem americké progresivní výchovy je John Dewey ( ), nejvýznamnější americký sociální filozof a pedagog 20. století. Svou pedagogickou koncepci rozvíjel už od konce 19. století v souvislosti s pragmatickou filozofií; proto je jeho pedagogická teorie někdy nazývána také pragmatickou pedagogikou. Zejména ve třicátých letech se stala progresivní pedagogika velmi vlivnou variantou reformní pedagogiky v Evropě a postupně pronikala i do ostatních zemí světa. Proti jednostranné koncentraci na dítě a jeho individualitu, jak se s ní setkáváme v evropském hnutí nové výchovy (pedocentrismus), Dewey ve svém pojetí progresivní výchovy uplatňuje jak individuálně psychologické, tak sociální hledisko. Vytváří výchovu, která chápe dítě a pomáhá rozvoji jeho osobnosti, ale má být zároveň i významným nástrojem reformy společnosti. V tomto smyslu orientoval Dewey svou progresivní výchovu k podpoře demokracie. 9 Základním pojmem svého výchovného systému učinil Dewey zkušenost a její vztah k výchovné práci podrobně rozebral ještě jednou ve svém posledním významném pedagogickém spise Zkušenost a výchova z roku Jeho stanoviska, která v této knize rozvádí, se stala velmi nosnými i v současné době. Dewey zde hovoří o tom, že neexistuje učení, které 8 Coufalová, J. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Náměty pro učitele. Praha: Fortuna, Spis Demokracie a výchova z roku 1916, česky 1936, je jeho hlavním pedagogickým i filozofickým dílem. 12

13 by nespočívalo na zkušenosti. Deweyova pedagogická koncepce se stala také východiskem v současnosti velmi rozpracovávaných vyučovacích metod projektové a problémové, které jsou dnes chápány spíše jako celé koncepce vyučování (mluví se o problémovém a projektovém vyučování). 10 O uvedení Deweyových pedagogických idejí do praxe se nejvíce zasloužil jeden z jeho nejbližších spolupracovníku W. H. Kilpatrick ( ) 11. Ten se také podrobněji zabýval jak problémovou, tak projektovou metodou. Zejména projektová metoda byla dále propracována evropskými představiteli reformní pedagogiky (především stoupenci pracovní školy) a stala se právě v posledních letech v západních školách jedním z často uplatňovaných způsobů vyučování Snahy o reformu školy v 1. polovině 20. století a její označení Zde jsou nastíněny některé důležité momenty, kterých se reforma školy v 1. polovině 20. století dotkla. Tato podkapitola je zařazena z toho důvodu, aby uvedla termíny užívané v reformním pedagogickém hnutí v Evropě. Vývoj školy je spojen s rozvojem společnosti a změnami v požadavcích na výchovu a vzdělání. Snahy o změnu charakteru školy se velmi výrazně projevují obzvlášť v období tzv. pedagogického reformismu, reformního pedagogického hnutí, které zahrnuje přelom 19. a 20. století a počátek 20. století. V tomto období došlo k teoretickému hnutí, které přineslo mnoho nových vědeckých poznatků. Cílem reformních pedagogů bylo přivodit změnu. Proto je také toto hnutí v anglosaských zemích označováno jako pokroková nebo progresivní výchova, ve Francii pak nová 10 Singule, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, William Heard Kilpatrick ( ) vyučoval po studiích na středních školách a na univerzitě. V r se vrátil ke studiu na Kolumbijskou univerzitu, kde pod Deweyovým vedením získal doktorát filozofie, začal působit jako lektor a od r jako profesor. Byl vůdčím exponentem a interpretem Deweyovy pedagogické teorie, přesto se však o něm tvrdí, že jeho pedagogické názory byly bližší J. J. Rousseaurovi než Deweyovi. V souvislosti s tím bývá jeho systém v USA označován jako romantický progresivismus. Jeho nejznámější spisy jsou The Project Method (Projektová metoda) z r a Philosophy of Education (Filozofie výchovy) z roku 1951 Metodu učení pomocí projektů nazýval Kilpatrick obecnou výchovou, protože jí chtěl přispívat více k rozvíjení osobností žáka než k obohacování jeho vědění. Proto také doporučoval používání této metody nejen na elementární, ale i na střední škole a chtěl, aby se v ní pokračovalo i na škole vysoké. Dále viz Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, Singule, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

14 výchova a v Itálii jako aktivismus. Všeobecně je reformní pedagogika chápána jako jev mezinárodní, i když jednotlivé modely mají zákonitě národní charakter. 13 Velmi významnou se stala pedocentrická orientace, která staví dítě do centra výchovy. Dítě se stává středem zájmu, jeho potřebám, přáním a zájmům je podřízen cíl, obsah, formy a metody výchovy. Výchova je chápána jako služba, pomoc jedinci rozvinutí jeho individuálních zájmů. Jednoznačně řídící funkce a autoritativní postavení učitele je nahrazeno partnerským vztahem. Preferují se individuální výchovné cíle Jak se projektové vyučování vyvíjelo v české škole Největšího rozmachu a vlivu dosáhla pragmatická pedagogika ve třicátých letech 20. století. Svými myšlenkami působila nejen v Evropě, ale také v Asii. Do prvorepublikového Československa pronikla prostřednictvím spisů českých pedagogů, kteří v USA studovali. Byl to především Karel Velemínský, Jan Uher a Václav Příhoda. Ten byl během svého studijního pobytu v USA Deweyho žákem. Když se koncem dvacátých let ocitl v čele snah o školskou reformu, staly se principy pragmatické pedagogiky součástí jeho návrhu jednotné, diferencované a pracovní školy. Problémová a projektová metoda byly dvěma hlavními metodami pracovní školy. Mimo Prahu bylo známé zejména pokusné školství ve Zlíně, které se stalo druhým střediskem pragmatické pedagogiky v ČSR a které řídil za podpory a vlivu továrníka Tomáše Bati S. Vrána. 15 Po roce 1948 byla v československém školství slibně se rozvíjející reformní pedagogika přerušena nástupem komunistické strany, která již ze své podstaty nepřála svobodnému rozvoji osobnosti dítěte. 16 Výchova a vzdělání se staly polickým jevem a byly založeny na základech marxismu leninismu. Znamenalo to přerušení jakýchkoliv snah předválečného reformního hnutí na více než 40 let. 13 Grecmanová, H. a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, Grecmanová, H. a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, Singule, F. Americká pragmatická pedagogika. Praha: SPN, Kašová, J. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa,

15 O projektové výuce tak nenalezneme zmínku v žádných koncepčních pedagogických dokumentech a odborných textech. 17 Projektové vyučování se v české škole po mnohaleté pauze znovu objevilo až v devadesátých letech 20. století. Zpočátku nenavazovalo na reformní pedagogiku, ale vycházelo z tehdejších potřeb učitelů. Ti se především snažili o změnu školy a zlepšení motivace žáků. 18 V první polovině devadesátých let se učitelé potýkali s velkými problémy ohledně možností zařazovat projekty do učebních plánů. Situace se zlepšila s vydáním vzdělávacích programů Obecná škola a především Národní škola. Ty umožňovaly úpravy učebních plánů a rozvrhu hodin. Pro zavádění projektového vyučování nastala velmi příznivá situace po uzákonění rámcových vzdělávacích programů a tvorby školních vzdělávacích programů. Projekty se staly prostředkem naplnění současných vzdělávacích cílů Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M. Učíme v projektech. Praha: Portál, Tomková, A., Kašová, J., Dvořáková, M. Učíme v projektech. Praha: Portál,

16 2 Vymezení pojmů projekt, projektová metoda a projektové vyučování V pedagogické literatuře se objevuje velká řada definic a vymezení pojmu projekt a projektové vyučování. Terminologie je nejednotná, různí autoři zdůrazňují různé znaky. Někdo upřednostňuje materiální výstup projektového vyučování, jiný vyzdvihuje smysluplnost činnosti žáků nebo skupinovou práci. Zcela určitě ale můžeme najít společné rysy. 2.1 Projekt Projekt můžeme vymezit jako komplexní praktickou úlohu (problém, téma) spojenou se životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, která vede k vytvoření adekvátního produktu. 20 O. Šimoník uvádí, že projekt je komplexní pracovní úkol, při jehož řešení se žáci současně osvojují nové vědomosti a dovednosti. 21 Další definici uvádí J. Kašová: Projekt je integrované vyučování, které staví před žáky jeden či více konkrétních, smysluplných a reálných úkolů. 22 Dále autorka hovoří o výchovně vzdělávacím projektu, který se jeví jako nejvýstižnější pro využití ve školní praxi. Projekt popisuje jako integrovaný úkol, v jehož průběhu žáci potřebují vyhledat mnoho nových informací, zpracovat a použít dosavadní poznatky z různých oborů, umět organizovat svou práci, zvolit jiné řešení v případě chyby, formulovat svůj názor, diskutovat, spolupracovat atd. Cílem řešené problematiky je napsání knihy či časopisu, uspořádání výstavy, akce nebo přednášky či vyrobit vyučovací pomůcku nebo jinou užitečnou věc. 23 Stanislav Vrána, charakterizuje projekt následovně: 1. Je to podnik, 2. je to podnik žákův, 3. je to podnik, za jehož výsledky převzal žák odpovědnost, 20 Maňák, J., Švec, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, s Šimoník, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: MSD, 2003, s Kašová, J. a kol. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa, 1995, s Kašová, J. a kol. Škola trochu jinak. Kroměříž: Iuventa, 1995, s

17 4. je to podnik, který jde za určitým cílem. 24 Coufalová ke znění této definice dodává: I z dnešního pohledu tato definice dobře vystihuje všechny charakteristické znaky projektu a lze ji použít jako kritérium při posuzování toho, zda metoda, kterou učitel použil, je skutečně projektovou metodou. Při rozhodování o tom, co je projekt, rozhoduje vztah žáka k této činnosti a jeho podíl na činnosti. Důležitým momentem je odpovědnost žáka. Pokud dění ve škole vychází od učitele v tom smyslu, že učitel přinese námět, rozpracuje ho, určí poměrně přesně, co má žák dělat, organizuje detailně jeho činnost a hodnotí ji, nejde o projekt, i když téma může být sebeatraktivnější a pro dítě motivující. 25 Kasíková shrnuje základní rysy, které by měl projekt mít následovně. Projekt vychází z potřeb a zájmů dítěte. Dítě uspokojuje potřebu získávat nové zkušenosti. Projekt klade důraz na odpovědnost za vykonanou činnost. Je třeba, aby projekt vycházel z konkrétní a aktuální situace. Není omezen jen na prostor školy, ale zapojení rodičů a širšího okolí je vítáno. Projekt je interdisciplinární a je především podnikem žáka. Práce žáků v projektu přinese konkrétní produkt. Vznikne výstup, kterým se žáci prezentují. Projekt se zpravidla uskutečňuje ve skupině. Učení ve skupině je velice přínosné, je významné nejen pro rozvoj osobnosti žáka, ale zvyšuje i efektivitu procesu učení. Projekt spojuje školu s širším okolím. Umožňuje začlenění školy do života obce nebo širší společnosti Projektová metoda S výše definovaným pojmem projekt souvisí také projektová metoda. I zde panuje mnoho názorů na to, co je projektovou metodou. V této podkapitole je uvedeno, jak projektovou metodu charakterizuje Průcha a Kratochvílová, jelikož dle mého názoru se mi jejich charakteristiky jeví jako nejvýstižnější. 24 Vrána, S. Učebné metody. Praha-Brno. Dědictví Komenského v Praze a vydavatelský odbor ústředního svazu jednot učitelských v Brně, Coufalová, J. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy. Náměty pro učitele. Praha: Fortuna, 2006, s Kasíková. H. Nastal v naší škole čas projektu? In. Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: Ipos Artama,

18 Průcha chápe projektovou metodu jako vyučovací metodu, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. 27 J. Kratochvílová popisuje projektovou metodu jako uspořádaný systém činností učitele a žáků, v němž dominantní roli mají učební aktivity žáků a podporující roli poradenské činnosti učitele, kterými směřují společně k dosažení cílů a smyslu projektu. Komplexnost činností vyžaduje využití různých dílčích metod výuky a různých forem práce Projektové vyučování Různí autoři používají pro označení projektového vyučování v pedagogické literatuře tato synonyma: projektové vyučování, projektová výuka, učení v projektech, projekty ve výuce. V Pedagogickém slovníku je projektová výuka definována jako výuka založená na projektové metodě. 29 Projektové vyučování lze vymezit jako,,zvláštní formu výuky, v níž učitelé a žáci obracejí svou pozornost ke společně formulovanému tématu či problému, k jehož zpracování vytvářejí určitý plán, zabývají se řešením tohoto problému a pokusy o jeho řešení zprostředkovávají jiným, popř. je prezentují ve společném projektu." 30 Projektovým vyučováním, výukou, či jinými názvy téhož se zabývá mnoho publikací různých autorů. Podle mého názoru velmi výstižně a srozumitelně popisuje projektové vyučování J. Skalková. Vysvětluje a zdůvodňuje podstatu i význam projektového vyučování. Svůj výklad doplňuje konkrétními příklady. Z jejich knih vybírám následující. Projektové vyučování vychází z předpokladu, že není možné od sebe odtrhávat poznání a činnost. Práce na společné činnosti je nejdůležitější prostředek, který přispívá k vývoji dispozic každého žáka. Činností se rozumí činnost teoretická, 27 Průcha, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009, s Kratochvílová, J. Teorie a praxe projektové výuky. Brno: MU, 2006, s Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, s Kratochvílová, J., Janík, T. Projektové vyučování. In Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy. Brno: Pedagogická fakulta MU, Roč. 127, č. 2 (listopad 2002), s

19 praktická, individuální i sociální. Je důležité, že se jedná o takovou činnost, se kterou se děti ztotožňují, kterou prožívají. Projektové vyučování je tedy založeno na řešení komplexních teoretických nebo praktických problémů a důležitým prvkem je, že vše se děje na základě aktivní činnosti žáků. Nesmíme také zapomenout na důležitý fakt, že projektové vyučování pracuje se zkušeností žáka. 31 Je důležité uvědomit si, že předměty získávají význam potud, pokud se včleňují do lidských zkušeností. V kontextu se životem, který je žákům blízký, vznikají otázky, probouzí se přirozený zájem o poznávání. Jde o obohacování a rekonstrukci zkušeností žáků. Nejde ovšem o jakoukoliv zkušenost, o pouhé spontánní získávání zkušeností, ale o jejich promýšlení, zpracovávání, hodnocení. 32 Projektové vyučování na rozdíl od tradiční školy nechce zprostředkovávat hotové, izolované odborné znalosti, ale chce spojovat jednání, myšlení i prožívání, teorii a praxi, školu a život Skalková, J. Obecná didaktika, Praha: ISV, Skalková, J. Obecná didaktika, Praha: ISV, 1999, s Skalková, J. Za novou kvalitu vyučování, Brno, Paido,

20 třídy. 36 Žáci jsou pozitivně motivováni, učí se chápat, jak je poznání velice důležité 3 Přednosti a meze projektového vyučování Předcházející kapitola popisovala význam a podstatu projektového vyučování. Následující kapitola nám přiblíží jak přednosti, tak meze, které učitelé při realizaci projektového vyučování musí zohlednit. 3.1 Přednosti projektového vyučování Významným pozitivním prvkem projektové výuky je skutečnost, že problémy, které žáci řeší, odpovídají komplexnímu pohledu skutečného světa, nejsou členěny systémem jednotlivých předmětů. Žáci tedy získávají poznatky a zkušenosti uceleně, bez roztříštěnosti. Na určitý jev se dívají očima více předmětů, a tak jim poznatky lépe zapadají do souvislostí. 34 Další předností projektového vyučování je skutečnost, že žáci mají možnost pracovat v týmu. Řešením úkolů ve skupinách získávají a rozvíjejí komunikativní a sociální zkušenosti a dovednosti, učí se vzájemně si pomáhat, respektovat názor ostatních, mají možnost uplatnit se všichni bez rozdílu, vyměňovat si názory, obhajovat své pozice či vést kolektiv. Jelikož projektové vyučování není vedeno snahou naučit co nejvíce a v co nejkratším čase, akcentuje ty kvality výuky, které rozvíjejí specifické vlastnosti osobnosti žáků (aktivita, iniciativa, samostatnost, tvořivost). 35 Učitel by měl žáky vést k tomu, aby pochopili výhody práce ve skupinách, aby chápali smysl dělby práce. Vhodné jsou takové projekty, ve kterých výsledky jednotlivců vedou ve výsledek skupiny a z výsledků skupin se skládá výsledek celé pro život. Žáci získávají a rozvíjejí dovednosti, jakými jsou plánování vlastní práce, 34 Možnosti a meze projektové výuky v současné škole [online]. [cit ]. Dostupné z www:< 35 Možnosti a meze projektové výuky v současné škole [online]. [cit ]. Dostupné z www:< 36 Coufalová, J. projektové vyučování na prvním stupni základní školy. Náměty pro učitele, Praha: Fortuna,

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY PROBLEMATIKA PROJEKTOVÉ VÝUKY Mgr. Michal Sedláček, Ph.D. Vhled do problematiky

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů

Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů ODBORNÁ ŠKOLA VÝROBY A SLUŽEB PLZEŇ, VEJPRNICKÁ 56 Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů Evaluace ŠVP Bc. Lenka Radová 7.10.2013 Zhodnocení tvorby ŠVP Od roku 2008 do současnosti jsme vytvořili

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času Milan Pšenička MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/2014 Úvod Za všeobecný cíl pedagogiky vůbec se klade dosažení relativní samostatnosti jedince ve společnosti, tzv. umět se svobodně,

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

Příklad dobré praxe XX

Příklad dobré praxe XX Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XX pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

MgA. Ivana Honsnejmanová

MgA. Ivana Honsnejmanová Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět MgA. Ivana Honsnejmanová Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech (CZ.1.07/2.3.00/45.0011)

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale School & Education Management Rating Scale Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, cílem tohoto evaluačního dotazníku je především získání objektivních informací a názorů od všech členů pedagogického

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy

METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy METODICKÉ POZNÁMKY ke školním projektům environmentální výchovy Tyto metodické poznámky mají napomoci k uskutečnění několika různých školních projektů environmentální výchovy. Proto jsou psány tak, aby

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ platný od 1. 9. 2012 Obsah 1.

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace

Hodnocení žáků a autoevaluace Základní škola Školní vzdělávací program I. Sekaniny1804 Hodnocení žáků a autoevaluace Hodnocení žáků a autoevaluace Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pro celkové hodnocení používáme na 1.

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, České Budějovice, Dukelská 13

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, České Budějovice, Dukelská 13 Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, České Budějovice, Dukelská 13 Hodnocení a klasifikace žáků Čl. 1 1. Účelem hodnocení a klasifikace je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených

Více

Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče

Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Zásady pro hodnocení a klasifikaci na Základní škole a mateřské škole Žďárec u Skutče Způsoby hodnocení ZŠ a MŠ Žďárec u Skutče Současná legislativa umožňuje školám výběr mezi známkováním i slovním hodnocením,

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013

Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Příloha č. 3 Program minimální prevence sociálně patologických jevů na školní rok 2012/2013 Cíle: - působit na zdravý životní styl dětí, uvědomovat si svou vlastní zodpovědnost vůči svému zdraví výchova

Více

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 I. Cíle a poslání školy 1. Poskytovat výchovu, základní vzdělávání v rámci povinné školní docházky.

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Příklad dobré praxe III

Příklad dobré praxe III Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe III pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIP-14/13-P

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIP-14/13-P Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIP-14/13-P Název právnické osoby Mateřská škola Montessori Plzeň vykonávající činnost školy: Sídlo: Kopeckého sady 12, 301 00 Plzeň IČO:

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Základní škola Liberec, Švermova 403/40, příspěvková organizace KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Sídlo: Švermova 403/40, Liberec 10 Schválila: Vypracovala: Mgr. Jarmila Hegrová, ředitel školy Mgr. Jarmila Hegrová,

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovacího předmět: Český jazyk a literatura, II. stupeň 1/Charakteristika vyučovacího předmětu a/ obsahové vymezení Vyučovací předmět Český jazyk vychází

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU ZÁKLADNÍ ŠKOLA VARNSDORF, EDISONOVA 2821, OKRES DĚČÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU Platný od 01.09.2013 ředitelka školy: Mgr. Bc. Ladislava Ondráčková OBSAH 1. Identifikační údaje... 3 2. Charakteristika

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace 6. 1 Pravidla pro hodnocení žáků 6. 1. 1 Způsoby hodnocení - klasifikačním stupněm - vystihuje úroveň rozvoje, kterého dosáhl žák ve vztahu k naplnění očekávaných výstupů

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více