Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Bakalářská práce.

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Bakalářská práce 2009 Michal Malý

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Michal Malý IMPLEMENTACE A CUSTOMIZACE E-LEARNINGOVÉHO PORTÁLU MOODLE Bakalářská práce 2009

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Implementace a customizace e-learningového portálu Moodle zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 16. července 2009 Podpis

4 Obsah Seznam obrázků a tabulek... 6 Abstrakt Úvod Stanovení cíle, hypotézy a metodologie Cíl Hypotéza Metodologie Základní informace o E-learningu Historie e-learningu Výhody e-learningu Vzdělávání za podpory počítačů CBT Vzdělávání prostřednictvím webu WBT Systém pro řízení výuky LMS Standardy e-learningu Standard SCORM WEB Řešení e-learningového portálu Možnosti řešení e-learningového portálu Levné e-learningové řešení (WBT, CBT) E-learningové řešení s open source LMS E-learningové řešení s nákupem/pronájmem LMS E-learningová řešení na klíč Reference na LMS Moodle Představení Moodlu Obecné informace o Moodlu

5 5.3.2 Rysy Moodlu Uživatelské role v Moodlu Vlastní implementace portálu Moodle Softwarové požadavky Hardwarové požadavky Stažení sytému Moodle Instalace Moodle Nastavení a úpravy Moodlu Grafické téma a rozvržení stránek Výběr grafického tématu Instalace grafického tématu Úprava grafického tématu Kategorizace Import kurzů Rozšiřující moduly Modul Feedback (zpětná vazba, dotazník) Modul Attendance (docházka) Modul The Thesis completion tool (sledování průběhu psaní akademické práce) Modul Flash video Modul Registration Vlastní přínos práce Závěr Seznam použitých zkratek a termínů Seznam použité literatury

6 Seznam obrázků a tabulek Obrázky Obrázek 1 Vztah úrovní elektronického vzdělávání Obrázek 2 - Porovnání nárůstu uživatelů a nárůstu webového obsahu s přechodem na WEB Obrázek 3 - Use-case diagram Obrázek 4 - Vývojový diagram zavádění systému Moodle Obrázek 5 - Stránka s výběrem verzí Moodlu ke stažení [7] Obrázek 6 - Spuštění instalačního skriptu Obrázek 7 - Volba jazyka instalace Obrázek 8 - Kontrola nastavení PHP Obrázek 9 - Nastavení webové adresy a datového adresáře Obrázek 10 - Nastavení připojení k databázi Obrázek 11 - Kontrola programového prostředí serveru Obrázek 12 - Řešení problému s chybějícími knihovnami Obrázek 13 - Volba jazykového balíku pro Moodle Obrázek 14 - Vytvoření souboru config.php Obrázek 15 - Potvrzení licenční smlouvy Obrázek 16 - Informace o instalované verzi Moodlu Obrázek 17a + 17b - Nastavení databáze Obrázek 18 - Nastavení administrátorského účtu Obrázek 19 - Nastavení administrátorského účtu Obrázek 20 - Nastavení titulní stránky Moodlu Obrázek 21 Nastavení způsobu registrace Obrázek 22 - Titulní stránka Moodlu po dokončení instalace Obrázek 23 - Vybrané grafické téma pro řešení Moodlu na VOŠIS

7 Obrázek 24 - Vzhled grafického tématu po customizaci pro VOŠIS Obrázek 25 - Postup při vytváření kategorií Obrázek 26 - Nástin kategorizace kurzů pro novou verzi Moodlu Obrázek 27 - Cesta vedoucí k vytváření a obnovování záloh Obrázek 28 - Výběr kurzu pro obnovu Obrázek 29 - Přehled informací o obnovovaném kurzu Obrázek 30 - Nastavení cesty pro obnovení kurzu Obrázek 31 - Nastavení skupin a rolí v kurzu Obrázek 32 - Průběh importace kurzu Tabulky Tabulka 1 - Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 [2] Tabulka 2 - Pořadí první desítky ankety Top 100 tools for learning [10] Tabulka 3 - Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management [10]

8 Abstrakt Tato práce se zabývá řešením e-learningového portálu Moodle pro vyšší odbornou školu. Úvod práce osvětluje význam pojmu e-learning, jeho historii a související termíny jako CBT, WBT nebo LMS. Dále se v práci řeší, jaké jsou možnosti realizace e-learningového portálu. Na základě referencí ze zdrojů uvedených v práci je vybráno konkrétní řešení na míru potřeb konkrétní školy. Následuje popis postupu při implementaci a následné customizaci tohoto řešení. Popis zahrnuje instalaci, úpravy designu a kategorizace, výběr rozšiřujících modulů a ověření možnosti importu kurzů. Abstract This thesis deals with the solution of an implementation of Moodle e-learning portal for a college. In the introduction of the work the meaning of e-learning, its history, advantages and related terms, e.g. CBT, WBT or LMS are enlighten. Further the work occupies by possibilities of realization of the e-learning portal. Based on references listed in this thesis a concrete solution is chosen made-to-measure the needs of concrete school. A description of implementation procedure and customization of this solution follows, involving installation, adjustment of design and categorization, selection of additional modules and verification of possibility of course-import. 8

9 1 Úvod Toto téma bakalářské práce jsem si vybral proto, že se domnívám, že e-learning je perspektivním způsobem vzdělávání a poskytuje řadu výhod. Zavádění e-learningových systémů ve výuce umožňuje zkvalitnit proces výuky tím, že studentům i učitelům umožňuje šetřit čas a zefektivnit práci z domova. Rád bych proto předložil možnosti zlepšení e-learningového systému na naší škole a zároveň bych chtěl, aby tato práce pomohla školám, které ještě nemají řešení e-learningového portálu jako pomoc při jeho volbě a realizaci. Ve své bakalářské práci se zabývám způsobem implementace e-learningového systému Moodle jehož předností je cena, jednoduchost ovládání, parametrizovatelnost atd. Systém lze snadno přizpůsobit a nastavit ho tak, aby učitelům i žákům ulehčoval práci a otevřel tak nové možnosti ve výuce. Při zavádění sytému jsem mapoval veškerou problematiku týkající se implementace systému a jeho konfigurace. Během práce jsem vytvořil soupis zajištění požadavků pro instalaci systému, problémů během instalace, popis při postupu a navrhování infrastruktury systému, zavedení kategorizace kurzů, přidávání nových modulů činností, úprav designu a dalších úprav. V práci bych rád předložil návrh k vylepšení stávající školního e-learningového systému Moodle a poskytnul souhrnné informace, které by posloužily menším školám jako postup při řešení obdobného problému. Domnívám se totiž, že obecně vyšší odborné školy, na které je má práce zaměřena, nedisponují časovým potenciálem pracovníků, kteří by tvořili vlastní řešení na míru. Proto využiji volně dostupného open source software Moodle a tento se pokusím nainstalovat a na ukázkové instalaci předložím konkrétní postup implementace. 9

10 2 Stanovení cíle, hypotézy a metodologie 2.1 Cíl Cílem mé bakalářské práce je popsat způsob implementace a provést vlastní ukázkové nastavení infrastruktury e-learningového portálu v prostředí Moodle. 2.2 Hypotéza Výsledkem práce by mělo být zmapování úspěšného zavedení e-learningového systému, popis možných úprav v kategorizacích, designu, přidávaní nových modulů činností atd. 2.3 Metodologie V první části práce se zabývám obecným uvedením do tématu e-learning, kde bych chtěl stručně pospat, co tento pojem dnes znamená a jak se do této dnešní formy vyvíjel Dále budu v práci řešit možnosti realizace e-learningu na školách a poté vybírat konkrétní e-learningového řešení. Po výběru způsobu řešení a konkrétního systému se nejdříve pokusím o zavedení na vlastní osobní počítač. Za pomoci odborné literatury a internetových příruček provedu instalaci a veškerou konfiguraci systému plánovanou i pro školu. Předpokládám nutnost instalace serveru tak, aby na něm běžel Apache, PHP a databáze MySQL. Poté co bude systém úspěšně zaveden a vypořádám se všemi možnými komplikacemi. Zdokumentuji kompletní postup včetně řešení vzniklých problémů. Tento postup se pak pokusím aplikovat na ukázkové řešení portálu VOŠIS, pro který navrhnu kategorizaci kurzů a nainstaluji přídavné moduly vhodné pro školy podobného typu. 10

11 3 Základní informace o E-learningu 3.1 Historie e-learningu E-learning je relativně nový trend ve vzdělávání. Tento pojem vznikl teprve v roce 1999 a dodnes nemá ustálenou definici. V současné době je mnoho definic e-learningu a další ještě vznikají nahlížením na tento pojem z více úhlů nebo spojováním s dalšími pojmy. Definice se také mění tak, jak se rozšiřují možnosti informačních technologií a tím i možnosti e-learningu. Za všechny definice bych uvedl alespoň tři. E-learning chápeme jako multimediální podporu vzdělávacího procesu s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, které je zpravidla realizováno prostřednictvím počítačových sítí. Jeho základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání.[15] E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikační technologie pro zkvalitnění vzdělávání.[7] E-learning zahrnuje všechny formy výuky, které využívají jakýchkoli digitálních médií pro šíření studijních materiálů, výuku, učení a komunikaci mezi zúčastněnými stranami. [4] Jako tyto tři definice i naprostá většina ostatních se shoduje v tom, že e-learning představuje hlavně využívání informačních technologií k podpoře a zefektivnění výuky. 3.2 Výhody e-learningu E-learning je v současné době využíván ve stále větší míře hlavně kvůli velkému množství výhod, které nabízí. Za největší výhody e-learningu považuji následující [38]: Snížení časových nákladů. Není třeba nikam dojíždět a celý studijní plán lze přizpůsobit časovým možnostem studujícího Výhodou jsou i finanční úspory, které se vytváří díky snížení nákladů na cestování případně i ubytování Zrychlení procesu učení při učení je možné zaměřit se na jednu určitou oblast a nezdržovat se tak učivem, které není potřebné nebo je s ním studující již obeznámen 11

12 Časová flexibilita, kdy jsou studijní materiály dostupné 24 hodin denně, umožňuje studujícímu normálně pracovat, a tak není nucen si hledat zástupce nebo vybírat volno Umožnění testování dosažených znalostí jejich okamžité objektivní měření a srovnání díky statistikám a protokolům Zvýšení počítačové gramotnosti - tato progresivní metoda výuky, která využívá moderní technologie a intuitivní uživatelské prostředí, pomáhá získat zkušenosti při osvojit dovednosti při práci s počítačem V e-learningových systémech funguje téměř okamžitá zpětná vazba díky které je možné studijní prostředí rychle upravovat podle aktuálních potřeb a požadavků studujících i vyučujících Elektronická forma studijních materiálů, které mohou být okamžitě dostupné a aktualizované prostřednictvím internetu, zjednodušuje jejich distribuci. Odpadá také proces tištění učebnic a jejich prodeje. Výhodou e-learningu je také jeho multimedialita. Neomezuje se jen text, ale používá grafy, obrázky, animace a zvuk, čímž rozšiřuje a zefektivňuje možnosti výuky Rovné možnosti pro všechny studující, všichni mají stejné podmínky Historie e-learningu sice sahá až do šedesátých let dvacátého století, kdy vznikaly první sálové počítače. Jeho širší využití v praxi bylo ale umožněno až v devadesátých letech rozvojem a rozšiřováním informačních technologií, protože e-learning je s informačními technologiemi úzce spjat Vzdělávání za podpory počítačů CBT Prvním vývojovým stupněm e-learningu bylo vzdělávání na počítači neboli Computerbased training (CBT). Za CBT je obecně považován kurz nebo studijní matriál, který je sám o sobě funkční a spustitelný na počítači, aniž by vyžadoval připojení k internetu nebo nějaké lokální sítě. Zpravidla bývá distribuován na datovém médiu, jako je DVD, CD nebo dříve disketa. Přesto, že tato forma výuky neumožňuje přístup na internet a okamžité sdílení informací a zpětnou vazbu, je její nespornou výhodou již výše zmíněné využívání multimédií. Při výuce prostřednictvím CBT jsou běžně využívány obrázky, animace, audio a video záznamy a studijní materiály v hypertextovém formátu. [19][29] 12

13 3.2.2 Vzdělávání prostřednictvím webu WBT Díky rozvoji internetu se na základě CBT vyvinul další stupeň e-learningu a sice WBT (web based training). Tato forma vzdělávání vyžaduje připojení k internetu, jelikož výuka se realizuje prostřednictvím webových stránek. Otevírá nové možnosti komunikace mezi studenty a vyučujícími. Umožňuje lepší organizaci výuky a okamžitou reakci na vzniklé potřeby a požadavky vznikající během studia. Další výhodou je možnost aktualizace studijních materiálů prostřednictvím internetu. [19][29] Systém pro řízení výuky LMS V současné době je na školách e-learning chápán především jako využívání LMS/CMS systémů. Tyto výukové systémy se vyvinuly jako další stupeň e-learningu s příchodem webu 2.0. LMS je komplexní systém, nabízející rozmanitě nastavitelná rozhraní pro tvorbu, správu a prezentaci elektronických kurzů a podporu komunikace mezi jednotlivými uživateli systému. [34] Díky široké funkcionalitě jsou LMS systémy jsou v současné době asi nejužitečnějším e-learnigovým nástrojem. Umožňují nejen distribuci studijních materiálů a komunikaci účastníků výuky, ale nabízejí také širokou paletu funkcí, které výuky doplňují. Systémy se dají průběžně rozšiřovat a zajistit tak požadované funkce přesně na míru požadovanou jejich uživateli. Jejich uplatnění lze nalézt nejen ve školství ale i v podnikatelské sféře a vlastně všude, kde se dá uplatnit nějaký způsob školení nebo jiný způsob efektivního sdílení informací. Obrázek 1 Vztah úrovní elektronického vzdělávání 13

14 3.3 Standardy e-learningu V oblasti e-learningu vzniká velké množství nejrůznějších forem studijních materiálů. Navíc jsou tyto materiály vytvářeny v různých prostředích nebo systémech. Tato situace vyžaduje vytvořit určitá pravidla a normy, podle jakých se bude obsah e-learningových materiálů vytvářet. Za tímto účelem vznikají standardy, které mají za úkol tyto pravidla sjednotit a vytvořit z nich obecně dodržované normy. Tyto standardy se pak stávají klíčovým faktorem při posuzování interoperability mezi jednotlivými poskytovateli vzdělávacího obsahu a výukových systémů. V e-learningu je ustáleno několik standardů např. AICC, IMS, IEEE a Ariadne. Váha těchto standardů je natolik velká, že je respektují i velké společnosti jako např. Microsoft, které mají většinou vlastní řešení, které nemusí být vždy slučitelné s ostatními. V současné době nabývá na důležitosti referenční model SCORM. ze kterého se stal velmi významný standard při posuzování kompatibility a interoperability v e-learningu. [32][36] Standard SCORM SCORM neboli Sharable Content Object Reference Model je referenční model sdíleného obsahu v e-learningu. Tento standard vytvořila americká vládní organizace ADL (Advanced Distributed Learning Initiative) za účelem propojení vládních vzdělávacích programů. Jde o soubor norem, který zahrnuje i principy již výše zmíněných norem jako AICC, IMC, IEEE. Jeho hlavním úkolem zajistit distribuci vzdělávacího obsahu prostřednictvím webového prostředí na různých platformách. To je zajištěno vytvářením sdílitelných obsahových objektů (SCO Shareable Content Object), které je možno používat na všech produktech a platformách, které standard SCORM dodržují. [32][36] Standard SCORM je podle [36] postaven na následujících principech: 1. Přístupnost (Accessibility) Schopnost nalézt a zpřístupnit komponenty vzdělávání (vzdělávací objekty, kurzy, moduly apod.) ze vzdálených míst a dodat je na množství dalších lokací (tam, kde je např. internet). 2. Přizpůsobivost (Adaptability) Schopnost upravovat komponenty individuálním a organizačním potřebám. 14

15 3. Dostupnost (Affordability) Schopnost zvyšovat efektivitu a produktivitu vzdělávání snížením času a výdajů spojených s dodávkou vzdělávacích obsahů (cenově dostupné vzdělávání). 4. Trvalost (Durability) Schopnost snášet technologický rozvoj a změny bez nutnosti drahého redesignu, rekonfigurace nebo opětovného programování. 5. Interoperabilita (Interoperalibity) Schopnost přebírat vzdělávací komponenty vyvinuté v různých oblastech a používat je opětovně i na jiných platformách (například interoperabilita mezi různými LMS či WBT) 6. Znovupoužitelnost (Reusability) Flexibilita pro začleňování vzdělávacích komponentů v jiných aplikacích a kontextech. SCORM je objektovým standardem, SCORM objektů lze využívat v různých uživatelských prostředích bez ztráty specifických vlastností. Standard SCORM se vyvíjí ruku v ruce s vývojem internetu a v současné době je na světě jeho již čtvrtá verze SCORM Tento standard má před sebou velkou budoucnost a to hlavně díky stále většímu využívání e-learningu a mnoha výhodám, které standard přináší. Jako hlavní výhody na základě informací ze zdrojů [36] a [17] bych uvedl následující: SCORM do sebe integruje zásady všech nejdůležitějších standardů, které se dosud v e-learningu používají, čímž zvyšuje svou efektivitu. Díky této efektivitě umožňuje snížit náklady na řešení e-learningu. Využíváním API Interface, což je otevřené rozhraní pro programování aplikací SCORM snižuje závislost na autorských nástrojích a technologiích. SCORM umožňuje sdílení obsahu mezi různými systémy. Vzdělávací objekty vytvořené pod tímto standardem lze použít pod jakýmkoliv systémem, který tento standard uznává. Variabilita SCORM vytvářet modulární kurzy, jejichž jednotlivé moduly se dají díky přenositelnosti znovupoužít, kde je potřeba. Při výběru LMS se dá kompatibilita se standardem SCORM prokazovat certifikátem, což velmi usnadňuje výběr LMS. 15

16 4 WEB 2.0 Jak jsem již uvedl výše vznik LMS systémů je úzce spjat s příchodem webu. Pojem WEB 2.0 přitom neoznačuje novou verzi nebo rozhraní, ale prostě jen nový trend v chápání webového obsahu. Tento termín se používá od roku 2004, kdy Tim O'Reilly a zástupci Medialive International jednali o názvu konference a název Web 2.0 jim přisel jako vhodná metafora pro druhý dech internetu, který přišel po velkém krachu množství internetových projektů po roce Obecně se nedá WEB 2.0 definovat, ale pokud shrneme jeho obecně udávané charakteristiky [40][43][2], dostaneme tyto základní rysy. Webové stránky označované WEB 2.0 již nejsou jen izolované informace tvořené téměř výhradně jejich vlastníkem, ale na obsahu stránek se podílejí i jejich návštěvníci. Distribuce webového obsahu je dostupná nejširší veřejnosti. Další změna oproti webu 1.0 je schopnost webových stránek přebírat funkcionalitu desktopových aplikací, což umožňuje například přehrávání videí nebo poslech rádia. Dalším rysem je vytváření komunitního prostředí. WEB 2.0 má tendenci sdružovat uživatele a zjednodušovat jim komunikaci prostřednictvím fór, chatů a instant messengerů. Komunita uživatelů se poté určitým způsobem podílí na vývoji daného webu. WEB 2.0 disponuje více organizovaným a roztříděným obsah s propracovanější hyperlinkovou strukturou. Nejlepším příkladem tohoto rysu je wikipedie, která umožňuje procházet hypertextové články s nejrůznějšími mezi sebou souvisejícími pojmy. Porovnání znaků webu 1.0 a 2.0 je dobře zřetelné z následující tabulky prezentované na debatě o fenoménu WEB 2.0 pořádané Sdružením pro internetovou reklamu dne 24. dubna

17 Tabulka 1 - Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 [2] Rozdíly mezi webem 1.0 a webem 2.0 WEB 1.0 WEB 2.0 OBSAH INTERAKCE AKTUALIZACE KOMUNITA PERSONALIZACE Obsah webu je vytvářen převážně jeho vlastníkem Interakce vytváří nároky na vlastníka, proto je jen v nezbytné míře Odpovídá možnostem vlastníka Neexistuje, návštěvník je pasivní příjemce informací bez interakce Weby neumožňují implicitní personalizaci Návštěvníci se aktivně podílejí na tvorbě obsahu vlastník je v roli moderátora Interakce je vítána, má formu diskusí, chatu, propojení s messengery, sociálních profilů Web je živý organizmus tvůrců obsahu mohou být miliony Návštěvník je současně ten o kom web píše, jednotlivec je součástí rozsáhlé komunity Umožňují vytvářet a využívat sociální profily čtenářů S příchodem webu 2.0 přišel taky masivní nárůst uživatelů, který byl ještě umocněn právě schopností vytvářet komunitní prostředí a možností dát uživatelům moc podílet se na tvorbě a vývoji webů. Obrázek 2 - Porovnání nárůstu uživatelů a nárůstu webového obsahu s přechodem na WEB 2.0 [2] 17

18 Jako WEB 2.0 se v současné době označuje množství internetových projektů a za všechny bych jmenoval alespoň několik příkladů jsou jimi například servery wikipedia, youtube, myspace, last.fm, facebook nebo veškeré produkty google.com. Pod tento termín ale spadají i LMS systémy, které svým přístupem k vytváření, sdílení a správě informací pomocí webového rozhraní také naplňují charakteristiku webu

19 5 Řešení e-learningového portálu 5.1 Možnosti řešení e-learningového portálu E-learning je již dnes poměrně dostupným vzdělávacím řešením, které využívají malé i velké instituce včetně škol všech úrovní. Cena e-learningového řešení se odvíjí od toho kolik je instituce ochotna investovat. Při vytváření e-learningového portálu, je třeba začít výběrem způsobu, jakým chceme portál řešit. Obecně jsou na výběr 4 základní možnosti [16]: Levné e-learningové řešení (WBT, CBT) Toto řešení založené na metodě WBT nebo CBT je nejjednodušším a zároveň nejlevnějším e-learningovým řešením. Většinou má podobu jednoduchého programu nebo stránky, kde je umístěn vzdělávací obsah podle nějakého plánu, podle kterého by ho měl student nastudovat. Řešení touto metodou se obvykle distribuuje na nějakém datovém médiu typu CD nebo DVD. Nespornou výhodou tohoto řešení je cena, která začíná cca na Kč. Nevýhodou na druhou stranu je, že takovéto řešení je většinou pevně dané a nedá se dále upravovat. Vzhledem k tomu, že oproti LMS nejde o řízený e-learning, ale pouze o distribuci informací, tak není možné sledovat činnost studentů, hodnotit studenty a sledovat průběh vzdělávacího procesu E-learningové řešení s open source LMS Následující 2 varianty počítají s využitím jednoho z mnoha v současnosti dostupných LMS systému. LMS systémy využívají řízený e-learning a nabízejí širokou škálu funkcí jak pro studenty, tak pro vyučující umožňují také monitorovat průběh jednotlivých kurzů, hodnocení studentů nebo vytváření nejrůznějších statistik. V této možnosti se uvažuje využití open source LMS. Open source LMS jsou nabízeny zdarma, takže jediné náklady spojené s jejich využitím jsou náklady na mzdu nějakého programátora či správce, který se stará o jejich zavedení a chod. Nevýhodou zde může být chybějící záruka funkčnosti E-learningové řešení s nákupem/pronájmem LMS Druhou možností je výběr některého z komerčních systémů. Tyto LMS jsou již hotové softwarové produkty, které distributor jen přizpůsobí potřebám objednatele. Výhodou zde je, že firmy nabízejí podporu k těmto produktům a případně i rozšíření podle potřeb. Tyto výhody jsou ovšem podmíněny vyšší cenou, kterou je třeba vynaložit jak na koupi licencí, tak na náklady spojené s podporou výrobou vzdělávacího obsahu. Cena komerčních LMS začíná 19

20 přibližně na Kč. Jejich kvalita se různí, ale před výběrem je ve většině případů možné systémy vyzkoušet v demoverzi E-learningová řešení na klíč Poslední možností je zakoupení řešení komplet LMS systému a vzdělávacího obsahu na klíč. Firma nabízející takovou službu vytvoří LMS přesně na míru potřebám zákazníka. Toto řešení je nejnákladnější a jeho cena může jít a do milionových cifer. Tato možnost se díky vysokým nákladů, ale i vysoké funkcionalitě hodí spíše pro velké organizace. Z uvedených možností jsem pro řešení e-learningového portálu na VOŠIS zvolil řešení postavené na open source LMS. Pro tuto variantu jsem se rozhodl, hlavně kvůli nízkým nákladům faktu, že má škola s touto variantou již zkušenosti. Při výběru LMS pak padla volba na Moodle jehož starší verze zabezpečovala e-learningové řešení až do současné doby. Na trhu je dostupných mnoho LMS systémů a to jak komerčních, tak open source. Pro volbu Moodlu svědčilo to, že je asi nejrozšířenějším a nejuznávanějším open source LMS, který využívají i přední české vysoké školy jako Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická nebo Česká zemědělská univerzita. Dalším pozitivem bylo, že ve srovnávacích analýzách a referenčních článcích obstál Moodle vždy jako konkurenceschopný předním komerčním produktům. V následující části bych proto rád uvedl některé reference, které mě o volbě Moodlu přesvědčily. 5.2 Reference na LMS Moodle Například Václav Friedrich se ve svém článku Moodle je jedničkou mezi LMS/CMS z ledna 2009 [10] zabývá výsledky ankety Žebříček žebříčků (List of the Lists), kterou v listopadu 2008 vyhlásila prestižní americká marketingová agentura TODDAND, a kde Moodle zaznamenal velmi dobrá umístění. Na prvním místě tohoto žebříčku se umístila anketa Top 100 tools for learning. Tato anketa je shrnutím názoru cca 250 specialistů na pedagogiku a technologie z celého světa. Českou republiku zastupuje Jan Wagner šéfredaktor webu Česká škola (Computer Press). Tito odborníci navrhují žebříček 10 nejlepších vzdělávacích programů a technologií. Z výsledků se poté sestavil žebříček absolutního pořadí poté žebříček roztříděný podle kategorií a nakonec žebříček TOP 25 nejlepší nekomerční SW v každé kategorii. V této anketě se Moodle v absolutním pořadí Top 100 tools for learning umístil na 9. místě mezi následujícími nástroji: 20

21 Tabulka 2 - Pořadí první desítky ankety Top 100 tools for learning [10] Top 100 tools for learning Pořadí první desítky 1. Delicious sociální kontaktní síť 2. Firefox www prohlížeč 3. Google Reader čtečka RSS zpráv 4. Skype internetová telefonie 5. Word Press osobní web, blog 6. Google Search vyhledávací server 7. Google Docs webová kancelář 8. MS Power Point prezentační program 9. MOODLE LMS / CMS 10. Blogger blog Zde je nutné podotknout, že v tomto případě jde o relativně nesourodý vzorek nástrojů. I tak ale fakt že mezi tak moodle zařadil do první desítky v tak širokém spektru nástrojů, svědčí o velké popularitě Moodlu. Mnohem relevantnější referenci jsem získal z výsledků v rámci kategorie Course authoring & management, kde Moodle umístil na prvním místě mezi následujícími nástroji: Tabulka 3 - Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management [10] Nejlepších 5 v kategorii Course authoring & management 1. MOODLE LMS / CMS 2. Articulate editor prezentací a testů 3. exe editor SCORM / Moodle kurzů 4. Course Lab editor LMS kurzů 5. Adobe Presenter editor prezentací V této kategorii byly ve výběru hodnotitelů evidovány ještě komerční systémy Blackboard a Drupal, ale nevešly se ani do první stovky. Z tohoto pořadí se dá vyvozovat minimálně to, že mezi odborníky se Moodle řadí mezi nejuznávanější LMS systémy. 21

22 V tomto článku jsem našel ještě jednu zajímavou referenci odkazující na Moodle. Jedním z top 100 žebříčků byl žebříček 100 Greatest Articles 2008 vydávaný stejně jako předchozí britskou agenturou Centre for Learning & Performance Technologies (C4LPT). V žebříčku se uvádějí nejzajímavější články, prezentace a diskusní příspěvky z oblasti vzdělávacích technologií. Zde se v top 100 umístilo 6 článku zabývajících se Moodlem. Nejzajímavějším je asi článek Moving to Moodle [11], ve kterém Tracy Ining Chao popisuje přechod kanadské univerzity z komerčního LMS systému na LMS Moodle s odstupem dvou let. V závěru článku je nastolena otázka: Stálo za to, přejít na Moodle, po které následuje jednoznačná odpověď, že ano. Moodle se ukázal být jednoznačně lepším systémem než předchozí komerční LMS a přechod pomohl univerzitě rozvinout její online výuku. Stejně pozitivně se o moodlu zmiňuje Václav Friedrich v závěru článku, ze kterého jsem v této části čerpal a shrnuje je ho v následujícím odstavci. Moodle je fenomén, který v oblasti software nemá obdoby. Nekomerční software, vyvíjený původně pouze komunitou nadšenců, se stal tržním standardem a ve své kategorii jednoznačně vytlačuje jakoukoliv, tedy i komerční konkurenci. [10] Pro Moodle se vyznívá pozitivně i výsledek srovnání s komerčním LMS Blackboard v článku A Comparison of Satisfaction with Online Teaching and Learning Tools [28]. Toto srovnání provedly v roce 2005 profesorky Kathy D. Munoz a Joan Van Duzer na Humboldtské státní univerzitě. Ve srovnání se zaměřily hlavně spojenost studentů při práci s výše uvedenými LMS systémy. Studenti zde byli dotazování na míru spokojenosti při práci se systémy a mnoha různých hledisek, přičemž v závěrečném dotazu na uvedení preference jednoho ze systémů se 42.9% vyjádřilo, že nemá mezi systémy preferenci, 35.7% preferovalo Moodle a 21.4% Blackboard. Zde se dá říct, že preference nejsou moc jednoznačné, ale i tak JE jasně vidět že open source LMS Moodle, dostupný zdarma je více než konkurence schopný komerčnímu LMS, za který až do roku 2001, kdy přešla na Moodle, univerzita platila cca 8600 dolarů ročně. Posledním a relativně významným důvodem výběru Moodle byl fakt, že toto řešení e-learningové výuky již na škole funguje. Nabízí se tak možnost použít již hotové kurzy ze stávající verze Moodlu. Navíc odpadá nutnost seznamovat se a učit se s novým systémem, což považuji za velkou výhodu. Cílem mojí práce je instalací nové verze, a rozšířením funkčnosti toto řešení zefektivnit. Další přizpůsobení jako volba skinu a celková úprava interface Moodlu 22

23 by pak měla přispět lepší reprezentativnosti pomoci Moodlu integrovat se do webové prezentace školy. 5.3 Představení Moodlu Poté co jsem na základě výše uvedených referencí jako nejvhodnější LMS systém pro VOŠIS vybral Moodle, bych následující části krátce představil a uvedl jeho silné stránky Obecné informace o Moodlu Moodle je open source LMS systém. Tento systém umožňuje vytváření, distribuci a správu e-learningových kurzů na internetu. Název Moodle pochází z anglického akronymu Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, což v překladu znamená Modulární objektově orientované dynamické výukové prostředí. Lze ho také považovat za sloveso, které popisuje proces líného bloumání od jednoho k druhému, dělání věcí podle svého, hravost, která často vede k pochopení problému a podporuje tvořivost. V tomto smyslu se vztahuje jak k samotnému zrodu Moodlu, tak k přístupu studenta či učitele k výuce v on-line kurzech. [26] Autorem Moodlu je Martin Dougiamas, který jeho vývoj řídí dodnes. Na vývoji Moodlu pracuje Martin Dougiamas už od roku 1999, ale první verzi Moodle 1.0 zveřejnil až 20. srpna roku Od té doby se pravidelně objevují nové verze, které jsou neustále rozšiřované a vylepšované díky open source kódu. Tento kód umožňuje jakékoliv úpravy a Moodle tak lze různými doplňky a úpravami kódu přizpůsobit jakýmkoliv požadavkům. Na vývoji Moodlu se od počátku podílí rozsáhlá komunita vývojářů, kteří na něm nejdříve pracovali bez nároku na honorář. Tento vývoj byl ovšem v poslední době výrazně urychlen investicemi komerčních společností, jejichž peníze proces vývoje Moodlu pozvedli na profesionální úroveň Rysy Moodlu Velkou výhodou Moodlu je, že celý tento softwarový balík lze po všech stránkách přizpůsobit požadavkům organizace pro, kterou je zaváděn. Přizpůsobit Moodle lze jak po grafické stránce, tak po stránce funkční. Díky respektování mnoha standardu zaručuje Moodle vysokou interoperabilitu s různými externími technologiemi například se SCORM, RSS nebo XML, čímž se potenciál toho systému značně rozšiřuje. Základní verze Moodlu disponuje několika moduly, které umožňují do online kurzu vkládat studijní materiály v nejrůznějších formátech, diskusní fóra, testy, slovníky, ankety a 23