Uplatňování základních složek nonverbální komunikace. Marcel Horák

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Uplatňování základních složek nonverbální komunikace. Marcel Horák"

Transkript

1 Uplatňování základních složek nonverbální komunikace Marcel Horák

2 Obsah ÚVOD NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE MIMIKA PROXEMIKA HAPTIKA POSTUROLOGIE KINEZIKA GESTIKA ŘEČ OČÍ PARALINGVISTIKA VIZÁŽ KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM PŘEDMĚTŮ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ MONOGRAFIE ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 27

3 ÚVOD Slova selhávají, podvádějí nebo se ukazují jako zbytečná, ale někdy vyjadřují tak málo, že je lépe dívat se než naslouchat, a je to také mnohem zajímavější. (Warren Lamb) Komunikační dovednosti lze považovat za jednu z nejdůležitějších podmínek pro úspěchy v osobním životě, pro budování interpersonálních vztahů, pro úspěšné studium, pro úspěšné podnikání či kariéru v zaměstnání. Jednou ze součástí umění komunikace je neverbální myšlení. Cílem práce je stručné představení základních vybraných prvků neverbální komunikace. Nonverbální komunikace vždy byla a lze předpokládat, že i v budoucnu bude významnou součástí procesu sociální interakce. Práce by měla poukázat na nepostradatelnost znalostí neverbální komunikace. Neverbální nebo nonverbální komunikace 1 je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Ukazuje se, že největší vliv na výsledek prezentace (cca 55%) má neverbální a paraneverbální komunikace tzv. řeč těla (mimika, gestika, pachy a vůně, styl oblékání, společenské vystupování atd.). Na druhém místě (cca 38%) posluchače výrazně ovlivní náš hlas, to jak s ním pracujeme. Jak přecházíme z tóniny do tóniny tzv. modulace hlasu. Jakou má náš hlas melodii tzv. intonaci. Zda srozumitelně vyslovujeme tzv. artikulace. Pro práci s hlasem platí, že člověk, který hovoří pomaleji a hlubším hlasem, je vnímán jako silná a důvěryhodná osobnost, která si zaslouží dostatečnou pozornost. Slova, která sdělujeme během prezentace, mají překvapivě pouze 7% účinek. Zjednodušeně lze říci, že značná část naší image více závisí na tom, jak vypadáme, zníme, jak se chováme a jak obecně vládneme uměním nonverbální komunikace než na tom, co říkáme. Ve srovnání s dorozumíváním prostřednictvím slov je neverbální komunikace vývojově starší, bohatší a pravdivější. Zpravidla ji nedokážeme tak dobře ovládat, abychom přesvědčivě obelhali druhou stranu. Je známo, že když člověk cítí nesoulad mezi slovním sdělením a neverbálním signálem, pětkrát častěji uvěří právě neverbálnímu sdělení než slovům. Pro řečníka je důležité, aby se naučil rozumět a mluvit řečí těla. Největší význam je připisován výrazům tváře (mimika) a sdělení očí. Dále se posluchači soustředí na gesta (gestika) a doteky (haptika). Poslední informace získávají z pohybů celého těla (kinezika), 1 Neverbální komunikace. In Wikipedia: the free encyclopedia [online Wikipedia]. St. Petersburg (Florida): Foundation, 2008, last modified on [cit ]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/neverbální_komunikace>. 3

4 postoje a pozice (prosturologie) a vzdálenosti (proxemika). Řečníci mohou pomocí těchto nástrojů výrazně ovlivnit dynamiku a účinek vystoupení. Je prokázána existence neverbální komunikace se vznikem lidstva. Tedy pokud hovoříme o neslovním sdělení mezi jedinci lidského druhu; u zvířat samozřejmě funguje doposud a to především. Pokud vycházíme z Darwinovy teorie evoluce, zachovalo si lidstvo neverbální komunikaci ze své zvířecí minulosti. Význam této komunikace značně ztratil na významu s rozvojem slovního sdělení, které se u lidí rozvíjelo. Podstata neverbální komunikace však nemizí. Velice zajímavý je přístup k neverbální komunikaci, který je známý ze starého Řecka a Říma. Zde řečníci museli zvládnout dokonale oba prvky sdělení (neverbální i verbální) a jejich proslovy byly důmyslnou montáží obou prvků. Mnohokrát byla skladba vět podřízena gestům, pozici, mimice V této době začaly vznikat první teorie neverbální komunikace a s nimi první publikace, např. Institutio oratoria, ve které se Markus Fabius Quintilianus zabývá právě kombinacemi řeči mluvené a nemluvené. Quintilianus se pokusil nastínit uspořádání mluvení beze slov. Neverbální komunikace byla dělenananejvýše prakticky 2. Kategorie byly dvě. Omnium hominum communis sermo (řeč všem lidem společná) a Oratorum communis sermo (řečníkům společná řeč). Římané do první skupiny řadili mluvení beze slov kterým se domluvíš i s barbarem mluvícím nesrozumitelným jazykem. Například zaťatá pěst znamenala boj (pugno), předpažená ruka se svěšenou dlaní představovala odměřený pozdrav (relervatione faluto), předpažená ruka a zvednutá dlaň znázorňuje požehnání (benediqo), i dnes známé podání ruky chápali jako akt usmíření (reconcilco). Kategorií v této skupině bylo 24. Druhá skupina neverbálních projevů pomáhala řečníkovi k vyjadřování myšlenek, zjednávání si klidu apod. Například zvednutá ruka se vztyčeným palcem, ukazovákem a prostředníkem značila zjednávání si pozornosti (audientiam facit), napřažená ruka se vztyčeným ukazovákem a malíčkem představovala učinění výtky řečníkem (exprobrabit). Mnohé z výrazů zpracovaných Římany se používají i dnes, význam některých je však částečně jiný. Důležité je mít na paměti, že v každé kultuře se vyvíjela neverbální komunikace poněkud odlišně a tudíž stejné gesto nemusí mít všude na světě stejný význam. Velice snadno se jedinec díky neznalosti dané kultury může dostat do velice trapné a nepříjemné situace. Samozřejmě může situaci zkomplikovat i svým partnerům v komunikaci. Pokud se tedy 2 DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Vyd. 1. Praha: Grada, s. ISBN

5 chystáme jakkoli komunikovat v pro nás cizím prostředí, měli bychom se seznámit alespoň se základy dané kultury včetně místního významu základních neverbálních projevů. S neverbální komunikací velice úzce souvisí i vytváření prvního dojmu, který se vytváří právě na základě komunikace neverbální (mimoslovní např. gesta, mimika) a paraneverbální (např. vůně). Výzkumy ukazují, že lidem stačí k prvotnímu ohodnocení člověka a vytvoření prvního dojmu pouhých 5 10 sekund. Do sekund se jim tento podvědomý názor potvrdí nebo jej podle okolností lehce upraví. Podle psychologů, je snazší přelít moře čajovou lžičkou, než změnit hodnocení člověka, na kterého jsme neudělali dobrý první dojem. Právě těch několik sekund může rozhodnout o našem dalším profesním i osobním osudu. Proto se vyplatí osvojit si pravidla pro vytvoření co nejlepšího prvního dojmu 3. Musíme se soustředit se na to, jak můžeme vytvoření prvního dojmu pozitivně ovlivnit. Kromě promyšlené přípravy úvodních vět je důležitý i náš vzhled a chování potažmo tedy neverbální projevy. Samozřejmostí je kvalitní péče o tělo tzn. o pleť, účes a fyzickou kondici. Publikum od řečníka očekává, že bude ctít základní pravidla společenského chování a má vytříbený osobní styl oblékání. Platí, že řečník by měl být vždy oblečen raději o jeden stupeň lépe než posluchači. Pro formální prezentaci je u muže žádoucí tmavý oblek, bílá košile a karmínová nebo šarlatová kravata s decentním vzorem. Ponožky by měly být tmavě modré nebo černé a bez vzorku. Boty černé a pečlivě vyleštěné. Ženy mohou kombinovat blejzrová saka se sukněmi, kalhotové kostýmky a šaty. Barvy oblečení by měly ladit s barvou vlasů, očí a pleti. Tato pravidla mohou do určité míry působit až úsměvně ale v neverbální rovině mají skutečně velice často velký význam. 1. NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Každý z nás má svůj vlastní způsob chůze, pohledů a gestikulace. Přesto lze najít určité společné znaky. Určité signály řeči těla mohou naznačovat určité vnitřní postoje, myšlenky a pocity. Naše tělo nás prostě prozrazuje 4. Neverbální komunikace, či nonverbální komunikace je komunikace beze slov, komunikace viděná, mimoslovní. Slovo vzniklo z latinského výrazu 3 Forexample [online] [cit ]. První dojem. Dostupné z WWW: <http://www.forexample.cz/view.php?nazevclanku=prvni-dojem-jak-udelat-tennejlepsi&cisloclanku= >. 4 Google knihy [online] [cit ]. Řeč těla: jak neverbálně působit na druhé a rozumět řeči těla. Dostupné z WWW: <http://books.google.cz/books?id=sq9pxakqdusc&pg=pa23&lpg=pa23&dq=%c5%99e%c4%8d+t%c4% 9Bla&source=bl&ots=Ei6sWdFlcX&sig=IFC1jwrOxCGWv_FSCPZnwtfh0nc&hl=cs&ei=X6-2TenjEc3OswbBkt3FDQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=2&ved=0CCwQ6AEwATgU#v=onepage &q&f=false>. 5

6 verbum = slovo a non = ne, tedy komunikace neužívající slov. Mezi prostředky verbální a neverbální komunikace není ostrý předěl. Verbální komunikace (jazyk, řeč v užším smyslu) je především nástrojem sdělování abstraktních obsahů, kdežto nonverbální komunikace (gesta, výraz, držení a pohyby těla apod.) je nástrojem sdělování situací, emocí a snah. Další rozdíl mezi verbální a nonverbální komunikací pak spočívá zejména v tom, že první je úmyslná, druhá velmi často neúmyslná ( řečí svého těla člověk sděluje nechtěně něco ze svých vnitřních stavů). Komuniké, tedy obsah sdělení je každý pohyb těla, výraz tváře, ale i oblečení atd. Tím vším sdělujeme, ať jsme si toho vědomi nebo ne. Verbální komunikace je tedy spíše spojena s rozumem, nonverbální komunikace míří více do světa emocí. Proto i reakce na neverbální signály mohou být někdy silnější než na slova. Nepatrný posunek dovede urazit (např. klepání prstem na čelo), jiné gesto naopak vyjádří druhému nejen přízeň, např. podání ruky, ale dokonce přímo třeba i lásku, např. poslání polibku dítětem. Neverbální komunikace může sloužit mnoha společenským účelům, které lze rozdělit do čtyř skupin: napomáhající řeči, nahrazující řeč, vyjadřující postoje a vyjadřující emoce. Z termínu mimoslovní komunikace lze tedy vyrozumět, že jde o jiný než slovní druh sdělování. Jedná se zejména o: výraze obličeje, fyzické oddálení či přiblížení, dotyk, tělesné pohyby, gesta, pohledy, tón řeči, úpravu zevnějšku apod. Nonverbálně jsou sdělovány zejména pocity, emoce, postoje, sympatie nebo nesympatie a mnoho dalšího slovy nevyjádřeného 5. Emoce - pocity, nálady, afekt - mimoslovní sociální komunikace je nejpřirozenějším komunikačním kanálem pro sdělování citových stavů a emocí. Zájem o sblížení - navázání intimnějšího styku - ze všech emocionálních stavů je to, jak se zdá, právě kladný emocionální stav charakterizovaný jako náklonnost, přitažlivost či touha po užším, intimnějším sblížení, co je nejzřetelněji sledováno mimoslovními projevy. Snaha vytvořit dojem o tom kdo skutečně jsem - jsme-li s někým v osobním styku, pak můžeme pozorovat i slyšet mnohé. Některé nonverbální projevy ovlivňují naši představu o něm automaticky, aniž si toho jsme vědomi. Snaha záměrně ovlivnit postoj partnera v komunikaci - hovoříme-li o ovlivňování v pojednání o nonverbální komunikaci, jedná se nejčastěji o sledování vlivu vzezření, například úpravy zevnějšku, výrazu obličeje, bezprostředního dotyku, zaměření pohledu, naklonění, gest a paralingvistických charakterů řeči apod. Důležitý je také 5 MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Vyd.1. Praha: Grada, s. ISBN

7 vliv mimoslovní komunikace na představu adresáta o tom, zda ten, kdo mimoslovní sdělení vysílá, je důvěryhodný a zda je mu možno věřit. Veškerá mimoslovní komunikace se tedy podílí na tvorbě úsudku jednoho člověka o druhém na základě vzbuzování určitých emocí. 2. DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Pro orientaci člověka ve světě komunikace a pro jeho schopnost rozumět i sdělovat je nutné mít povědomí o druzích a možnostech neverbální komunikace. Veškerá komunikace a tedy i mimoslovní může sloužit i k manipulaci, které se lze lépe bránit se znalostí prostředků, které k ní mohou být zneužity. Prostřednictvím neverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera a o vlastních emocích, napětí a rozpoložení. Neverbální signály vysíláme většinou podvědomě a přijímáme je také podvědomě. Mnozí z nás však pod tlakem konvenční morálky předstírají, že jsme jim sympatičtí, že je něco zajímá, že všemu rozumí apod. Pak se snaží přizpůsobit i mimoslovní komunikaci předstíranému dojmu. Podívejme se například do novin na fotografie politiků, kde mnoho z nich používá naučeného gesta otevřených dlaní, kterým mimoslovně vyjadřují, že nemají zbraň, jdou do věci s čistými, přátelskými úmysly. Často je patrné, že je to naučené a záměrně použité gesto, které má vyslat pozitivní signály. Při čtení mimoslovní komunikace se nelze spoléhat jen na výraz obličeje. Může poskytnout cenné informace, ale mnohé může být účelově předstírané. Pokud se chceme orientovat podle řeči těla druhých lidí, pak si můžeme být jisti pouze tehdy, když jsou alespoň tři projevy mimoslovní komunikace v souladu, vyjadřují totéž. Když tři signály vyjadřují například rozpaky, pohodu, nervozitu, agresivitu nebo oddanost. Jako pozitivní signály řeči těla, které vyjadřují vnitřní klid a vyrovnanost, můžeme vnímat, když druhý člověk klidně a volně využívá prostor, který má k dispozici, má uvolněný postoj, nesouměrné posazení, vizuální kontakt a působí přirozeně. Negativními signály o tom, že něco není v pořádku, mohou být nevyužívání prostoru, nervózní projevy, manipulace s předměty, roztěkanost, neklid, dotýkání se obličeje, zaťaté pěsti, upjatost, afektovaný projev. Nervozitu poznáme podle rukou a podle nohou, podle podvědomých pohybů, kterými druhá osoba uvolňuje svoje napětí. Ti, co nemluví pravdu či předstírají, mívají méně gestikulace a více tzv. autokontaktů (mnou si ruce, tahají se za uši, 7

8 nos, dotýkají se tváří). Na nepřátelství lze usuzovat podle agresivních pohybů rukou a nohou, někdy i úst, podle sevřených pěstí, chladného pohledu apod. Signály sdělující, že chce partner uzavřít dohodu, jsou náhlé uvolnění napětí, zvýšený zrakový kontakt, přiblížení se. Pokud je s námi někdo psychicky vyloženě v souladu, pak se to projeví i souladem, zrcadlením v mimoslovní komunikaci. Můžeme pozorovat stejnou polohu těla, podobné držení hlavy, ramen a rukou, podobné tempo a hlasitost řeči, podobnou dynamiku těla. S takovým člověkem jsme si sympatičtí a oba máme dobrou vůli spolupracovat s tím druhým. Podrobná a z praxe vycházející je klasifikace neverbální komunikace J. Křivohlavého 6, který ji dělí následovně: 1. Proxemika pohyb v prostoru 2. Kinezika pohyby nohou, rukou, těla, hlavy 3. Haptika doteky, polibky, 4. Posturologie postoj, poloha 5. Gestika 6. Mimika 7. Pohledy očí 8. Paralingvistika síla, výška, tón hlasu, 9. Vizáž oblečení, upravenost, líčení, doplňky Uvedené členění má svoje opodstatnění, neboť každá ze zmíněných oblastí neverbální komunikace používá odlišné výrazové prostředky. Tyto by pak měly být navzájem v souladu. Někteří odborníci diskutují o tom, že do dlouhodobých neverbálních projevů se pak zahrnuje i způsob bydlení, výběr domu, bytu, nábytku, bytových doplňků apod., a také grafické a výtvarné projevy. 2.1 Mimika Mimika (z řeckého mimeomai, napodobovat, představovat) je vědomé vyjadřování výrazem tváře, způsobené stahy obličejových svalů. Výrazů obličeje máme asi , ale umíme přečíst jen asi 32. Jakmile je navázán zrakový kontakt, rychle prozkoumáváme obličej druhého, abychom získali prostřednictvím signálů řeči těla další informace o jeho postojích a 6 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN

9 záměrech. Současně oba dva formujeme své rysy do výrazů, které buď vyjadřují naše opravdové pocity při setkání, nebo dojem, kterým si přejeme působit. Svědčilo by o určité nemoci, kdyby se člověku při mluvení nepohnul ve tváři ani sval. Živá řeč předpokládá i živý obličej: řečník přimhuřuje oči, sevře více či méně rty, živý je i pohyb obočí, tvář je laděna do úsměvu nebo naopak rozhořčeně sevřená apod. Mimika je přirozená, posluchač ji předpokládá, jde však o její míru, která je dána především obsahem řeči. V celém průběhu interakcí s druhými náš obličej komunikuje a to, co sdělujeme, jsou zejména emoce. Je třeba rozlišovat emoce pravé a emoce hrané. Mimika zřejmě jako jediná vyjadřuje míru pocitu potěšení, souhlasu nebo sympatie, zatímco ostatní části těla v tomto směru nepřidávají příliš mnoho dalších informací a už vůbec ne tak dobře čitelných. Mnoho výzkumníků tvrdí, že mimika dokáže vyjádřit následující emoce: štěstí - neštěstí, neočekávané překvapení - splněné očekávání, strach a bázeň - pocit jistoty, radost - smutek, klid - rozčilení, spokojenost - nespokojenost až znechucení, zájem - nezájem. Argyle rozeznává tři základní typy funkcí mimických projevů 7 : 1. charakteristiku osobnosti - neznámé lidi posuzujeme především podle výrazu jejich tváře. Výrazy v obličeji mohou být do určité míry kontrolovány, takže to, co ve tváři partnera vidíme, bývá z části výsledkem jejich prezentace sebe sama. 2. emoce a interpersonální postoje - v lidské společnosti se jejich vyjadřování mění v závislosti na kultuře a částečně je také řízeno kognitivními faktory osobnosti. 3. signály interakce - ty jsou podle Argylea velice snadno a účinně přenášeny různými partiemi obličeje, překvapení či údiv nad partnerovým sdělením dáme najevo například zvednutým obočím. Nejsou to však jen emoce, co je možno pozorovat v obličeji. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (například tzv. zdvořilostní úsměv) a tzv. instrumentální pohyby (například výrazy obličeje při kýchání). Dva z nejvýraznějších neverbálních mimických projevů jsou smích a pláč, obojí jako projev radosti, zejména ovšem smích a pláč i jako projev smutku. Hraný smích se výrazně liší od 7 HARTLEY, Mary. Řeč těla v praxi. Praha: Portál, s. ISBN

10 přirozeného projevu a stejně tak i pláč. Intenzita pláče nemusí odpovídat skutečné intenzitě smutku, existuje i hluboký žal provázený jen stékáním slz (tichý pláč). Smích může mít různou povahu (jízlivý, zlomyslný, radostný atd.) a jeho slabší formou je úsměv a úsměšek. V naší kultuře vyjadřuje úsměv radost, uspokojení, štěstí, lásku, je to tedy mimořádně pozitivní prvek nonverbální komunikace. V lidském obličeji lze rozlišovat tři zóny nonverbální komunikace: oblast čela a obočí, oblast očí a víček, oblast dolní části obličeje, zahrnující tváře, ústa a nos. Podle mnohých výzkumů se štěstí dá s velkou přesností (98%) určit z oblasti dolní části obličeje. Tato přesnost se ještě zvyšuje, pokud se vezme v úvahu několik údajů z oblasti očí a očních víček. Překvapení se dá správně určit v každé zóně obličeje. Nejpřesněji se však identifikuje v oblasti čela a obočí (79%). Smutek a strach se dají s největší přesností určit v oblasti očí a víček (63%). Rozčilení je rozloženo po celé ploše obličeje a je tedy třeba sledovat všechny tři zóny najednou Proxemika Proxemika je druh neverbální komunikace, ve které se jedná o vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti, kterou vůči sobě vzájemně komunikující osoby zaujímají. Mluvíme především o vzdálenosti horizontální a vertikální. Předmětem zkoumání proxemiky je vzdálenost subjektů. Vertikální proxemika je nejčastěji používána za účelem získání vyšší pozice. Zde můžeme připomenout polohu učitelské katedry vůči žákovským lavicím, stupínek apod. Aby komunikace byla vyrovnaná, je potřebná stejná rovina očí, neboť ten, kdo je s rovinou očí výše, má tendenci k nadřazenosti. Pokud chce např. učitel hovořit se žáky jako rovný s rovnými, je třeba, aby se udržel mimo jejich osobní zónu, respektoval ji a přizpůsobil svou výšku. Zatímco potřebuje-li žáky usměrnit, umírnit, pak je vhodné vstoupit do jejich osobního prostoru a zůstat stát nad nimi. I tak nevinným způsobem, jako je přiblížení se k druhé osobě nebo naopak odstoupení a tím i oddálení se od ní, jí něco sdělujeme. Obdobné přiblížením se k nám či naopak odstoupením od nás sděluje druhý člověk též něco sám. Je dobré to nepřehlédnout. Oproti mimice má tu 8 NICHOLS, Michael P. Zapomenuté umění naslouchat: Proč naslouchání vztahům prospívá. Praha: Návrat domů, s. ISBN X. 10

11 výhodu, že vzdálenost mezi dvěma lidmi, kteří spolu přicházejí do styku, se dá měřit v metrech (tuto vzdálenost měříme v horizontální rovině, například na podlaze, ale také ve vertikální, tj. svislé rovině, a to tak, že zjišťujeme, oč má jeden oči výše než druhý). Naše vztahy k prostoru a způsoby, kterými ho využíváme při komunikaci, ovlivňuje několik faktorů. Jde o postavení, kulturu, kontext, pohlaví a věk účastníků a předmět jejich komunikace. Lidé stejného postavení udržují menší odstup než lidé nestejného postavení. V případě nerovného postavení se člověk výše postavený může přiblížit k druhému blíže, než se níže postavený může přiblížit k němu. Příslušníci odlišných kultur zacházejí s prostorem odlišně. Např. Příslušníci severoevropských kultur a mnozí Američané při konverzaci udržují dost značný odstup. V porovnání s nimi Jihoameričané a lidé blízkovýchodních kultur v takových situacích stojí k sobě mnohem blíže. Lze snadno rozeznat, jak ti, kdo jsou zvyklí normálně stát daleko od sebe, hodnotí přílišnou blízkost jako dotěrnost a přehnanou důvěrnost. Stejně dobře lze poznat, že ti, kdo normálně stojí blízko sebe, pokládají větší odstup za projev chladu a nepřátelství. Americký antropolog Edward Hall, který jako první vytvořil koncepci proxemiky osobního prostoru, rozdělil komunikační prostor na čtyři základní zóny 9 : intimní zóna představuje odstup 45 cm a méně. V tomto prostoru je přítomnost druhého nepřehlédnutelná. Je slyšet i cítit jeho dech. Intimní vzdálenost je využívána například pro milování, zápas, uklidňování, ochranu apod. Takový styk je možno pozorovat např. mezi matkou a dítětem, milenci, manžely atp. osobní zóna je v rozmezí od 45 do 120 cm. Tato vzdálenost definuje naši "bublinu", kterou se snažíme udržet nenarušenou vniknutím někoho druhého. V této vzdálenosti stále ještě můžeme druhého držet za ruce. Do této sféry dovolujeme vstoupit jen některým lidem. společenská zóna je v rozmezí od 1,2 do 3,7 m. V této vzdálenosti ztrácíme pohled na detaily, které máme ve vzdálenosti osobní. Používáme ji např. ve služebním styku, při obchodním jednání, při diskusi ve skupině apod. veřejná zóna je odstup větší než 3,7 m. Vystupuje-li někdo veřejně - jako například herec na jevišti, učitel ve třídě apod., pak je potřeba, aby zaujal takovou vzdálenost, aby byla zřetelně vidět celá jeho postava a pohyby, ale i jeho pohyb v prostoru. Takto uváděné vzdálenosti je nezbytné považovat pouze za orientační, neboť jejich přesnost je dána dalšími faktory, jako je například temperament, národnost, socio-kulturní zvyklosti 9 Changing minds [online] [cit ]. Social distance. Dostupné z WWW: <http://changingminds.org/techniques/body/social_distance.htm>. 11

12 apod. Vzdálenost komunikujících osob je vyjádřením jejich sociální blízkosti, tedy blízkosti v oblasti psychických postojů. Při prvním jednání s cizím člověkem udržujeme větší vzdálenost než při druhém. Jinou vzdálenost však s toutéž osobou zaujímáme na ulici, při obchodním jednání nebo v intimní situaci. Setkají-li se dva lidé s rozdílnými představami o svých osobních zónách, je možno pozorovat jev, kterému se v sociologii říká proxemický tanec. Tento tanec, při němž je hledána míra vzájemného oddálení vyhovující oběma partnerům, připomíná do určité míry pohyb boxerů v ringu Haptika Předmětem studia haptiky je dotek. Jde o kontakt tak říkajíc kůže na kůži. Je zjištěno, že hmat je hned druhým smyslem za zrakem, s nejširším spektrem rozlišovacích schopností 11. Lze rozlišovat několik druhů dotyků: 1) funkcionálně-profesionální: dotyk ze specifických důvodů, 2) společenský: v kultuře zažité, ritualizované způsoby dotýkání se při společenském styku, 3) přátelsko-srdečný: vyjadřuje radost z přítomnosti druhého, 4) laskavě-intimní: vyjadřuje hluboký citový vztah, blízkost, 5) sexuálně-erotický: vyjadřuje fyzickou přitažlivost, sexuální vzrušení z přítomnosti druhého 12. Zvláště u dětí je dotyk významným prvkem emočního, tělesného, sociálního a rozumového vývoje. Existuje celá řada důkazů, že kojenci strádající nedostatkem tělesného kontaktu, jsou nespokojení a trpí i citovým deficitem. Dotyky jsou jedněmi z prostředků neverbální komunikace, které jsou nejvíce svazovány pravidly. Tato pravidla se mění podle vztahu mezi účastníky komunikace. Přijatelnost dotyků značně závisí na situaci. Při kolektivních hrách se děti i dospělí dotýkají více, než při neutrálních situacích. Dospělí stejného pohlaví se dotýkají více. Dotyky rukama a předloktím jsou v západní kultuře běžné, zatímco dotyk spodní části trupu je nepřijatelný 13. Tato společenská a kulturní pravidla děti interiorizují a následně usměrňují své chování podle dané situace. Přesto mezi pravidly dotýkání u dětí a dospělých je 10 LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha: East Publishing, s. ISBN NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada, s. ISBN LEWIS, David. Tajná řeč těla. Praha: East Publishing, s. ISBN DOHERTHY-SNEDDON, Gwyneth. Neverbální komunikace dětí. Praha: Portál, s. ISBN

13 rozdíl. Dětské doteky tolerujeme snáze i v méně vhodných situacích až do věku, kdy se očekává, že dítě chápe, co není vhodné. Haptická komunikace je jedním z nejdůležitějších prostředků pro vytvoření zdravého psychosociálního prostředí, pro uspokojení psychických a psychosociálních nároků potřebných pro zabránění psychické deprivace a pro zdárný vývoj, výchovu i pro další spokojený život. Pokud je člověk zbaven možnosti dotýkat se druhého, dochází u něj k projevům tzv. taktilní deprivace. Výzkumy v této oblasti například odhalily, že existují některé atraktivnější části našeho těla, které jsou více dotýkány, nebo že někteří lidé jsou dotekovější, dotýkají se více než druzí. Muži se častěji dotýkají žen, ženy žen a nejméně muži mužů. Dotýkání se je přátelský projev, lidé lhostejní se dotýkají méně. Doteky lze dělit na přátelské, nepřátelské, podle dynamiky a intenzity. Některé mají smluvený a formalizovaný charakter, jedná se například o pozdrav podání ruky. Dotyková komunikace je pravděpodobně nejprimitivnější formou neverbální komunikace. Hmat se rozvíjí dříve než ostatní smysly, dokonce ještě v děloze dítě přijímá hmatové podněty. Brzy po narození dítě zažívá mazlení, hlazení nebo popleskávání. Dítě vnímá a zkoumá svůj svět a rychle se učí prostřednictvím dotyků sdělit celou řadu signálů. Má-li člověk hlad, mluvíme o neuspokojené potřebě - frustraci. Je-li delší dobou zbaven potravy, hovoříme o deprivaci. Člověk však může být zbaven nejen potravy. O sociální deprivaci hovoříme tam, kde je člověk zbaven možnosti styku s druhými lidmi. O senzorickou deprivaci jde tam, kde je člověk zbaven možnosti něco vidět, nebo slyšet atp. O taktilní senzorickou deprivaci jde tehdy, když je člověk zbaven možnosti něčeho se dotýkat. Významy dotyků jsou tedy veliké, zde je pět nejdůležitějších z nich: Dotyk může vyjádřit pozitivní emoce jako podporu, ocenění, sexuální zájem a náklonnost. Dotyk často vyjadřuje hravost ve smyslu náklonnosti nebo také agresivity. Dotyk může ovládat nebo usměrňovat chování, postoje nebo pocity druhého. Vyžadujeme-li například pozornost, dotkneme se druhého, jako bychom chtěli říci podívej se na mne. Rituální dotyky se týkají pozdravů a loučení, například podání rukou, objetí nebo položení ruky kolem ramen druhého. Funkční dotyky jsou takové, které provádíme za účelem určitého úkonu, například při odstranění smítka z obličeje nebo oděvu druhého, nebo pomáháme-li někomu vystoupit z auta. 13

14 Dotyky mohou být buď přímé - typu kůží na kůži, nebo nepřímé, jako je tomu například při poplácání partnera po rameni holou rukou, přičemž partner má na sobě kabát. Doteky, taktilní kontakty v sociální interakci mohou být interpretovány jako projevy přátelství či nepřátelství a můžeme je dělit do několika skupin: údery nebo uhození - v hrubé formě jako projev agrese, pohlazení, líbání a přidržování, případně objímání, při zdravení a loučení vystupuje potřásání rukama, líbání nebo jiné komplikovanější tělesné kontakty (např. určitý eskymácký kmen zdraví cizince úderem pěstí na hlavu a na rameno), držení se, např. za ruce, vyjadřuje přátelství, směr pohybu druhého lze ovlivnit, když je veden za ruku nebo za loket, a ve spojení s agresí, když je tahán nebo postrkován. 2.4 Posturologie Posturologie nebo také posturika sleduje fyzický, tělesný postoj, držení těla a strukturu vzájemného rozložení všech částí těla 14. Tělesná poloha člověka a postoj při komunikaci se nazývá pozitura. Pozitura zachycuje, co se s danou osobou dělo, děje a bude dít v následující chvíli. Správný vzpřímený postoj je tvořen dobrým kontaktem se zemí, nohy nesou váhu těla, protitlakem nohou vůči podložce se pak spustí vzpřimovací reflex. Stabilita takového postoje je dána plochou, kterou postojem zaujímáme, což je plocha mezi oběma chodidly. Fyziologicky přirozené a stabilní je, když chodidla mají rozestup šířky kyčlí. Krajní polohy nohou, tedy těsně u sebe nebo příliš široko od sebe, stabilitu snižují 15. Postavení chodidel jedince, pak ukazuje směr, který je dominantní pro jeho kontakt s okolím, směr, jakým bude jedinec vyvíjet aktivitu nebo akci. Postoj měníme podle toho, jak situaci vnímáme a přizpůsobujeme se ostatním. Ale náš navyklý způsob stání a chůze pravděpodobně zůstane stejný. Vzpřímená a vyvážená postava vysílá pozitivní signály, signály stability. Lidé, kteří se pohybují nebo stojí se vztyčenou hlavou a rozložitými a rovnými rameny, vysílají signály 14 MAREŠ, Petr; KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, s. ISBN TEGZE, Oldřich. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, s. ISBN X. 14

15 sebeúcty a jistoty. Postoje jedince rozlišujeme na otevřené a uzavřené. Postoje dvou a více osob vzájemně komunikujících dělíme na souhlasné a nesouhlasné. Posturologie neboli řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací, se dá klasifikovat jako stání, ležení na břiše a na zádech, klečení a další. Pro určité situace je určováno kulturními konvencemi (např. stání v pozoru při státní hymně). S držením těla souvisí určité jeho pohyby, např. úklona, odvrat, přikrčení, vypnutí spojené s pohupováním na špičkách a patách nohou (projev samolibosti a nadvlády) a další. Poloha, kterou člověk zaujímá, když je sám, je obvykle poněkud odlišná od polohy, kterou zaujímá, když se domnívá, že by mohl být někým vidět, případně když je ve společnosti druhého člověka nebo více lidí. Příkladem může být poměrně uvolněný posed dospívajícího děvčete v situaci, kdy je v místnosti sama (ohnutá záda, kolena od sebe, vpadlý hrudník, k sobě stažená ramena atp.), a v situaci, kdy je ve společnosti a dívá se na ni pohledný mladík (rovná záda, vypjatý hrudník, kolena u sebe, vypjatá ramena apod.). Je možné se domnívat, že vzájemná poloha dvou lidí v rozhovoru naznačuje, zda a jak moc jde hovořícímu o to, o čem hovoří, a nakolik je pro něj důležité naslouchajícího přesvědčit a získat pro svůj názor. Poloha naslouchajícího zase naznačuje, do jaké míry ho zajímá to, co partner říká, je-li stejného názoru či dívá-li se na věc jinak. Jinou vzájemnou polohu zaujímají přátelé, jinou znepřátelení sokové Kinezika Předmětem studia kineziky (také nazývané kinetika nebo kineziologie) jsou pohyby těla a jeho částí. S analogií řeči mluvené - lingvistiky a řeči pohybů přišel švédský psycholog Ray Birdwhistell, který za základní pohybovou jednotkou v kinezice ustanovil jeden kin. Z kinů jsou pak tvořeny kinomorfémy. Kinémy se kombinací v kinemorfy formují do vyšších skladebních struktur (inspirace modelem fonémy morfémy, jež utvářejí mluvenou řeč, je více než zřejmá). Birdwhistell dokonce tvrdí, že školený lingvista kineziolog by měl z pouhého naslouchání hlasu posoudit, jaké neverbální projevy v jednotlivých fázích projev doplňují 17. Další vědci ovšem prokázali, že na to je systém neverbální komunikace až příliš komplikovaný. Kinezika se snaží zachycovat pohyby nejen jedince, ale skupiny lidí. Nejde 16 Chovani.eu [online] [cit ]. Řeč těla. Dostupné z WWW: <http://www.chovani.eu/clanky/zobrazit/135-rec_tela>. 17 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN

16 samozřejmě o pohyby vykonávané při nějaké činnosti, ale pohyby užívané ke komunikaci. U nich pak sledujeme, která část těla se pohybovala a v jakém rozsahu. Pohyby lze rozdělit na: bodové (trvající několik vteřin) kývnutí hlavou na souhlas, pohybové pozice (5-20 min.) podání ruky při pozdravu, pohybové prezentace (řádově hodiny) od vstupu osoby do komunikace, až po její ukončení, např. návštěva. Při setkání je kladen důraz na oddálení, výši očí, haptický kontakt, naklánění, pohledy, soulad nonverbálních projevů, iniciativu. Poté lze sledovat jejich harmonii, nebo disharmonii, koordinaci, či diskoordinaci a soulad, nebo nesoulad. Pohyby těla podporují verbální komunikaci následujícím způsobem: zvyšují důraz výpovědi, přinášejí další informace o výpovědi, ilustrují výpověď, poskytují zpětnou vazbu od posluchače, jsou signálem pro další udržování pozornosti, kontrolují synchronizaci. V praxi je velmi komplikované koordinovat současně pohyby celého těla, stejně jako vnímat pohyby celého těla partnera v komunikaci coby odpovědi na chování mluvčího. Tato dovednost vyžaduje velmi dobré pozorovací schopnosti, ale i naprostou soustředěnost a mnohdy celý proces probíhá zcela nevědomě. 2.6 Gestika Gesta a gestika bývají někdy řazeny jako součást kineziky, někdy je můžeme chápat jako samostatnou obsáhlou oblast neverbální komunikace 18. Gesta jsou pohyby se sdělovacím účelem, které zastupují nebo doprovázejí slovní projev. Gestikulovat můžeme jakoukoli částí těla, ačkoli většina gest je spojená s aktivitou horních končetin rukou. Gesta jsou starší formou sociální komunikace, než je řeč. Gesto jako sociálně komunikační prvek předchází zrodu jazyka téměř o jeden milión let. Několik způsobů, jak pohyby rukou mohou ilustrovat řeč: lze jimi ukázat na objekty a na lidi včetně sebe sama, 18 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN

17 mohou zobrazit prostorové vztahy (před, za), znázorňují pohyby v prostoru, udávají tempo nebo rytmus, simulují tělesnou akci, mohou nakreslit celý objekt, mohou ukázat směr toku našich myšlenek. Je běžné, že dokážeme zdálky poznat člověka podle jeho gestikulace, stejně jako ho poznáme podle obličeje či hlasu. Vědci zjistili, že expresivní chování je ve vztahu s náladou. Například, že lidé nadšení jsou v gestikulaci aktivnější než lidé v depresi. Základní model gestikulace každého se ale ve svém základním rámci nemění. Relace mezi gesty a jinými aspekty lidské osobnosti závisí na několika odlišných procesech: 1. Některá gesta odráží aktuální emocionální stav jako třeba úzkost, nebo obecný rys chování, třeba agresivitu. Tato gesta jsou správně vnímána jako součást celku. 2. Lidé své chování kontrolují a manipulují se svými projevy, čímž mohou vyvolat úplně opačnou představu o svém emocionálním stavu (např. když nervózní osoba při pozdravu pevně stiskne ruku). 3. Gestikulační styl člověka je zčásti produktem jeho kulturního a sociálního prostředí. Gesty se rozumí pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, které doprovázejí slovní projevy nebo je zastupují. Přes obrovský komunikační pokrok verbální formy sdělování zpráv v mezilidském styku hrají gesta v sociální komunikaci dosud mimořádnou roli. Gesta naznačují určitou ideu, která má být v sociálním styku sdělena. V řadě případů gesto obrazně naznačuje to, co by bylo možno říci slovem, ale co je přece jen srozumitelnější, když se to ukáže 19. Gesta jsou specifická pro určitou kulturu, takže v prostředí jiných kultur si musíme na jejich používání dávat pozor. Jižním národům nestačí ke gestikulaci ani obě ruce. Naopak některým seveřanům, snad že je mráz naučil držet ruce v kapse, není zapotřebí ani posuněk jedné ruky, nejsou na gestikulaci zvyklí. Také Arabové gestikulují nejen rukama, ale přímo celým tělem, zatímco Angličané vystačí jen s drobnou gestikulací rukou, při níž se ruka pohybuje jen od zápěstí ke špičkám prstů. 19 Krásný život [online] [cit ]. Krásný život [online] [cit ]. Tajemství neverbální komunikace. Dostupné z WWW: Dostupné z WWW: <http://www.krasnyzivot.cz/zamestnani.211/tajemstvi-neverbalni-komunikace html>. 17

18 2.7 Řeč očí Dobře známým činitelem neverbální komunikace je oční kontakt. Mnozí z nás vědomě nebo podvědomě přijímají informace vysílané pohledem očí druhého člověka 20. Oči nám říkají mnoho o osobnosti člověka, na něhož se díváme. Podle obrazu v očích můžeme odhadovat nejen psychický stav člověka, ale i jeho vlastnosti a také jeho vztah k nám. Jde jen o to si všimnout, že oči jsou skutečně zrcadlem duše. Pohledy očí jsou jedinečným dorozumívacím prostředkem. Zrakem přijímáme nejvíce údajů, díky kterým můžeme poznávat svět a orientovat se v něm. Oči nám slouží jako 21 : přijímač zjišťujeme kde je kdo, co dělá, jak se tváří vysílač ujišťujeme druhé, že jsme s nimi, že souhlasíme, máme je rádi Rozeznáváme čtyři základní funkce pohledů: 1. poznávací kognitivní funkce zaměřený pohled tam, kde hledáme určité informace, 2. řídící regulující funkce pohledem řídíme, co se děje v našem okolí, 3. organizující a koordinující funkce vyzýváme k diskusi, tichu, 4. vyjadřující expresívní funkce sdělujeme zaujetí, míru pozornosti Ve vzájemné interakci vždy záleží na osobnostních rysech účastníků konverzace, jejich vzájemném vztahu a tématu diskuse. Při čtení pohledu není důležitá jen jeho intenzita. Zaměřit bychom se měli i na 22 : zacílení pohledu, délku pohledu (déle sledujeme toho, o koho máme zájem), pootevřenost víček (reagují spontánně, nelze je svévolně regulovat), počet mrkání (výrazně vyšší ve stresu a nervozitě, naopak nižší při suverénním jednání), pootevření zornice (rozšířené zornice jsou při vyšším zájmu, otevřenosti, upřímnosti a naopak. Velikost zorničky také hraje velmi důležitou roli jako signál přitažlivosti.), vrásky a napnutí svalů kolem očí. Lidé se častěji dívají na ty, které mají rádi. Bylo zjištěno, že se častěji díváme na člověka, který nás nějakým způsobem odměňuje, např. vytvářením souhlasných reakcí. Pohledu se užívá i při výzvě ke kontaktu. Podle pozorování existují v interakci dvě periody pohledu z očí 20 Portál [online] [cit ]. Oční kontakt. Dostupné z WWW: <http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=3179>. 21 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Vyd.1. Praha: Grada, s. ISBN

19 do očí. První vzájemný oční kontakt je vyslán z větší vzdálenosti, ještě předtím, než dva lidé zahájí interakci, a je jakýmsi společným prohlášením o budoucím setkání. Toto prohlášení však musí doprovázet i další signály jako například úsměv nebo pokývání hlavou. Když se po tomto úvodním pohledu k sobě budoucí účastníci komunikace blíží, většinou se vzájemnému očnímu kontaktu vyhýbají a znovu se na sebe podívají až v okamžiku, kdy zaujmou komunikační postoj. Během komunikace se oči téměř nepřetržitě pohybují v opakovaném rytmu fixace na zajímavých místech, jako jsou oči nebo ústa. Tyto fixace trvají v průměru třetinu sekundy a jsou spojeny s velmi rychlou oční rotací. Lidé pozorují svého partnera dvakrát tolik při poslechu než při mluvení. Důvodem může být to, že mluvčí nechtějí být ničím vytrháváni ze svého soustředění, a na partnera se dívají, jen když chtějí zaznamenat partnerovu reakci na důležitou část svého sdělení. Pohled hraje ústřední roli ve všech sociálních situacích už jen tím, že otevírá možnou cestu pro příjem vizuálních neverbálních signálů. Ty jsou hlavní zpětnou vazbou v průběhu komunikace. Intenzita pohledu v interakci je výsledkem střetu dvou sil: síly dívat se a síly vyhýbat se pohledu. Pokud se dvě osoby navzájem mají v oblibě, pak je rovnováha porušena a pohled trvá déle 23. Intenzitu pohledu ovlivňují i rozdíly v dominanci a sociálním statutu. Ti, kdo vysílají delší pohledy, jsou považováni za dominantnější. Je velmi pravděpodobné, že účelem dlouhého pohledu je ustavení dominantního postavení, nicméně po jeho získání dominantní osoba často intenzitu svého pohledu okamžitě redukuje. Prostřednictvím pohledu je signalizována i třetí důležitá dimenze interpersonálních vztahů hrozba. U zvířat často naznačuje hrozbu upřený pohled. Pokud je reakce recipienta zcela opačná, tedy pokud sklopí oči, znamená to ve většině případů snahu o smír či podvolení se. Zrakové signály, které se užívají pro komunikování interpersonálních vazeb, v sobě pravděpodobně obsahují mnohem víc než pouhý pohled. Sdružovací pohledy jsou obvykle doprovázeny úsměvem, signály hrozby zamračenou či kamennou tváří. Smiřovací signály jsou doprovázeny svěšením hlavy. Sexuální přitažlivost navíc disponuje neovladatelnými neverbálními signály, jako je rozšiřování zorničky. Vyhýbání se pohledům lze interpretovat jako nezájem. Pohledy očí jsou jedním z nejdůležitějších způsobů komunikace. Vhodně voleným pohledem chválíme, povzbuzujeme, ale také napomínáme. Signály sdělené očima se liší v závislosti na délce, směru a charakteru pohledu. V každé kultuře existují dost striktní, i když nepsaná pravidla vhodné délky zrakového kontaktu. Je nutno vědět, čemu je třeba věnovat pozornost, při pozorování řeči očí: 23 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN

20 zaměření pohledu - sledování směru, kam je pohled zaměřen, doba trvání bodového zaměření pohledu - jak dlouho stojí oči, které se zabodly do určitého terče, četnost pohledů na různé terče, sled pohledů sekvence, celkový objem pohledů, úhel pootevření očních víček, průměr zornice, mrkací pohyby, tvary a pohyby obočí a tvary vrásek kolem očí. Pomocí očního kontaktu řídíme průběh konverzace podle poměrně složitého systému společenských pravidel. Osoba, která hovoří, se například očnímu kontaktu vyhýbá, ale na konci své promluvy vzhlédne, jako by předávala hovor svému partnerovi. Osoba, která naslouchá, naopak oční kontakt většinou udržuje. Když vidíme, že člověk, s nímž mluvíme, se na nás delší dobu nedívá, usoudíme, že nás asi neposlouchá. Ženy navazují a udržují zrakové kontakty (když mluví, i když naslouchají) častěji a déle než muži. Platí to jak v případě komunikace ženy se ženou, tak v případě komunikace ženy s mužem. Tato odlišnost může být způsobena větší tendencí žen projevovat své emoce. 2.8 Paralingvistika Paralingvistika je komunikování mimoslovními složkami hlasového projevu. Paralingvistické hledisko hraje důležitou roli v lidské řečové komunikaci. Řeč vždy obsahuje paralingvistický aspekt, jelikož je modulována hlasem 24. Písemně nezaznamenatelné - nelingvistické, tedy paralingvistické charakteristiky řeči, přehledně klasifikoval Křivohlavý, jenž v tomto oboru neverbální komunikace rozlišuje 25 : 1. Hlasové dimenze: hlasitost řeči (na škále od šeptání po vysokou hlasitost - křik), výšku tónu řeči (od hlubokého hlasu po vysoký), 24 Paralingvistika. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 13:10, last modified on v 22:27 [cit ]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/paralingvistika>. 25 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Neverbální komunikace. Praha: SPN, s. ISBN

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15 OBSAH iii VOD STR. 1 Kapitola 1 str. 3 KOMUNIKACE STR. 3 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 4 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BI PPR, přednáška 8 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze

Více

OBSAH ÚVOD 11. Řeč těla

OBSAH ÚVOD 11. Řeč těla OBSAH ÚVOD 11 Kapitola 1 KOMUNIKACE 13 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE 13 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 13 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE 14 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI 15 TEST: KOMUNIKUJETE JASNĚ?

Více

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních IMAGE LEKTORA Zpracovala: Preisslerová Miroslava Co je to image? způsob komunikace s vaším okolím image podává zprávu o vašem postavení, životním stylu a našich hodnotách způsob oblékání, volba doplňků,

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím

Více

Český jazyk a literatura Neverbální komunikace

Český jazyk a literatura Neverbální komunikace Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace Semestrální práce Matematika a byznys KMA/MAB Neverbální komunikace Tomáš Smíšek A09N0183P tsmisek@seznam.cz Úvod: Často je uváděn fakt že to čím se lišíme od zvířat je, že při komunikaci používáme řeč

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

PÍSEMNÁ KOMUNIKACE Sociální komunikace v knihovnách II

PÍSEMNÁ KOMUNIKACE Sociální komunikace v knihovnách II PÍSEMNÁ KOMUNIKACE Sociální komunikace v knihovnách II Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Roman@vkol.cz Neprobíhá ve stejném čase - nejdříve dokument někdo napíše, později si ho někdo

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE B. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE B. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE B Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE B Řeč očí a pohledů Oko je

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 6 1 1 Tato práce byla podpoøena

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář

Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Rétorika a komunikační dovednosti I. seminář Potřeba sociální interakce jsme společenští tvorové, potřebujeme komunikovat a sdělovat si to se odehrává v nějakém sociálním kontextu jsme součástí nějaké

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Multikulturní komunikace

Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální

Více

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE KURZY KOMUNIKACE: Mluvit a vystupovat před lidmi je umění. Rétorika byla uznávána již od starověku jako jedna z nejdůležitějších disciplín, která se vyučovala

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní. Prezentace. Personální kompetence 2. přednáška 1/14

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní. Prezentace. Personální kompetence 2. přednáška 1/14 Prezentace Personální kompetence 2. přednáška 1/14 Prezentovat můžeme: hmotné věci - výrobky, zboží sebe sama nebo jinou osobu nehmotné věci - myšlenky, vědecké teorie, řešení projektu. Prezentace má různou

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Sociální komunikace v knihovnách I

Sociální komunikace v knihovnách I Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021

CZ.1.07/2.2.00/28.0021 14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE

ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE OBSAH ČÁST PRVNÍ 1 NOVÁ PROFESIONÁLNÍ IMAGE KAPITOLA PRVNÍ 3 NA VZHLEDU ZÁLEŽÍ 3 Máte pouze třicet sekund 4 První dojem, trvalý dojem 5 Výjimka potvrzuje pravidlo 6 KAPITOLA DRUHÁ 9 IMAGE NA JEDNIČKU 9

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Německý jazyk 7. ročník POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně Rozumí jednoduchým pokynům při práci ve

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŘEČ TĚLA ŠKOLNÍ ROK 2011-2012 ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A 1 Obsah 1. Úvod Teoretická část 2. Co je to komunikace? 3. Rozdíly Praktická

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace

I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace Garant: Věra Pospíšilová Členové expertní skupiny: Barbora Fárová Tereza Jursíková Monika Dvořáková Karolína Čabajová Anna Trmalová Markéta

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA ZÁKLADY STYLISTKY II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Prezentační dovednosti

Prezentační dovednosti Prezentační dovednosti Vzdělávací program v rámci projektu Rekonstrukce učitelů - posílení profesní a kompetenční připravenosti učitelů (CZ.1.07/1.3.10/02.0052) 1 Program dne Prezentační dovednosti úvod

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt 1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo 5 Rady přispívající k úspěšné komunikaci Toto je pátá ze série brožur Widexu o sluchu a tématech s ním spojených. Komunikace Lidé, kteří mají problémy se sluchem,

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu výborná práce obsahově i formálně. Hodnocení A+ Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání kde je zakopaný pes našeho úspěchu

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108)

Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) TEST: Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) Následující test zjišťuje, zda přednostně využíváte pravou či levou mozkovou

Více

Učitel, etiketa. RNDr. Vladimír Kostka. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Učitel, etiketa. RNDr. Vladimír Kostka. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Učitel, etiketa a kvalifikační standard RNDr. Vladimír Kostka Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích anotace Příspěvek se zabývá problematikou požadavků na vystupování a chování učitele

Více

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou

Základy asertivity 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD. Lukáš Dastlík. Hluboká nad Vltavou Základy asertivity Lukáš Dastlík 1. NÁRODNÍ SEMINÁŘ WILD Hluboká nad Vltavou červenec 2011 1 Kořeny asertivity Principy asertivity (umění přiměřeně se prosadit či bránit v situaci, ve které se právě nacházíte)

Více

Český jazyk a literatura Mluvené projevy

Český jazyk a literatura Mluvené projevy Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Český jazyk a

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management

Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management Komunikační dovednosti v praxi PER- Personální management Bc. Szeinerová 9.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci Obsah ÚVOD... 3 1. Druhy a funkce komunikace... 4 2. Verbální a neverbální

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více