Diskriminace národnostních menšin v České republice v kontextu s hledáním zaměstnání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diskriminace národnostních menšin v České republice v kontextu s hledáním zaměstnání"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY Diskriminace národnostních menšin v České republice v kontextu s hledáním zaměstnání MAGISTERSKÁ PRÁCE Vedoucí magisterské práce : Mgr. Lenka Gulová, Ph.D. Vypracovala : Bc. Dagmar Zbořilová Brno, říjen 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne 5.prosince 2008 Bc. Dagmar Zbořilová

3 Děkuji tímto paní Mgr. Lence Gulové, Ph.D. za odborné a metodické vedení mé diplomové práce a výzkumného projektu. Zároveň děkuji za poskytnutí užitečných rad, připomínek, podporu a velkou trpělivost.

4 Obsah Úvod... 7 Právní ochrana národnostních menšin v ČR Ústava ČR a LZP zaručují ochranu menšin Ústava České republiky LZPS (Listina základních práv a svobod) Rovnost a diskriminace v ústavním právu Rovnost a diskriminace Práva národnostních a etnických menšin Zajištění ochrany práv menšin Práva národnostních a etnických menšin Národnostní menšiny u nás Pojem menšina a jejich kategorizace Definice menšiny Etnické a národnostní menšiny u nás Národnostní menšiny v České republice stručně k jejich charakteristice Zákaz diskriminace a právo na ochranu osobnosti Zákaz diskriminace v Zákoníku práce Trestné činy, jejichž znakem je diskriminace menšin Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Romská národnostní menšina u nás K historii Romů na českých územích Romové v letech 1945 až Slovenští Romové Čeští Romové Romové po roce Změny v zákoně po roce Snahy o asimilaci Romů Vliv stereotipů a předsudků Stereotypy a předsudky Předsudky a postoje Romové jsou jiní Vzájemná nedůvěra Rasismus, rasová diskriminace Rasismus a jeho podoby Rasismus má dvě polohy Rasová diskriminace sociologická a filozofická Rasová diskriminace vědomá a strukturální Rasová diskriminace z hlediska práva Rasové násilí Rasová diskriminace Romů Postoj státu k Romům po roce Snahy státu o zlepšení situace Romů Destabilizace romské minority Romové bez střechy nad hlavou Pasivní přístup ke vzdělání Zvýšení nezaměstnanosti a s tím spojená trestná činnost Negativní postoje majoritní většiny... 27

5 Shrnutí k situaci romské národnostní menšiny v ČR Prvky negativně ovlivňujícími situaci romského etnika v ČR Romská otázka apel na příští období Nutnost rozšíření multikulturní výchovy do škol Výzkumné šetření Cíl výzkumu Cílová výzkumná skupina Výzkumná metoda Ohnisková skupina (focus group) Jednotlivé fáze ohniskové skupiny Výzkumná část Technika sběru dat Záměrný výběr Výzkumný vzorek Validita u kvalitativního výzkumu Kategorie - třída pojmů Axiální kódování Příčinné podmínky Jev Kontext Intervenující podmínky Následky Interpretace dat Kódování Otevřené kódování Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti Romů Kategorie č Romové těžko hledají práci Romové, kteří by se chtěli uplatnit, často naráží na negativní postoj společnosti Často odmítavý přístup zaměstnavatelů, vadí jim špatné pracovní návyky Romů a nespolehlivost Romové mají špatnou pověst versus předsudky a mýty Romové jsou při hledání práce diskriminování Kategorie č Romové mají vlastní podíl na své nezaměstnanosti Nízká kvalifikace aneb nízká úroveň vzdělání Chybějící pracovní návyky a pracovní morálka V zaměstnání mají častou absenci aneb špatný zdravotní stav Kategorie č Současný stav ve společnosti Romy nic nenutí hledat zaměstnání aneb nemotivující sociální systém Obtížné uplatnění na trhu práce aneb vzrůstající nároky na kvalifikační předpoklady Současná ekonomická situace aneb hromadné propouštění zaměstnanců Kategorie č Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti Na nezaměstnanost Romů mají vliv různé faktory Vnitřní faktory... 56

6 Vnější faktory Následky dlouhodobé nezaměstnanosti Dotazníkové šetření Výzkumná část Výběr respondentů Hypotézy a teorie Výzkum Výsledky výzkumu Oboustranná spolupráce jako jediné možné řešení Navrhovaná strategie řešení Závěr Resumé Key words Seznam literatury... 76

7 Úvod Sociologické výzkumy veřejného mínění obyvatel naší většinové české společnosti v devadesátých letech vykazují v porovnání s ostatními zeměmi vysoké negativní postoje vůči jiným národnostem či etnickým skupinám - až 85 % populace přiznává negativní postoje. Zaujímají je i skupiny lidí, které jinak na Západě vykazují postoje tolerantní či neutrální : vysokoškoláci, středoškoláci, věřící nebo lidé bez osobních negativních zkušeností s cizinci. Jedno vysvětlení je dáno faktem, že uzavřená česká společnost donedávna převážně "bílá", není ani výchovou, ani vzděláním připravena na přijímání jakékoliv odlišnosti od "české normy" jinak než s obavami či se zakořeněným strachem z neznámého, tj. xenofobiím postojem. Myslím si, že tento strach pramení převážně z nedostatku objektivních informací a z generalizovaných negativních zpráv o všem, co není "naše" a co nás zdánlivě i skutečně ohrožuje, což je ve svém důsledku zdrojem stereotypů, rostoucí xenofobie a rasismu. Menšin, žijících na našem území, je mnoho, ovšem romská je ze všech nejvíce diskutovaná. V některých oblastech se nezaměstnanost Romů pohybuje mezi devadesáti a sto procenty. S tím je spojeno spousta problémů, jako například kriminalita, prostituce a celková bezvýchodná situace těchto občanů, kteří jsou zcela vyloučení z veškerého sociálního dění a většinou žijí na pokraji chudoby. Domnívám se, že jeden z důvodů, proč Romové nemají práci, je jejich diskriminace ze strany zaměstnavatelů. A právě kvůli onomu zásadnímu významu, jaký má zaměstnání a mít zaměstnání, je diskriminace na trhu práce tolik škodlivá nejen pro oběť této diskriminace, ale také pro společnost jako celek. Cílem a hlavním tématem mé práce je popsat a zjistit, jaký je důvod a příčina obrovské nezaměstnanosti minoritní romské menšiny, jeden z největších problémů, který je v současné době skloňován ve všech pádech. Ve své práci se budu zajímat o to, zda li není důvod, proč Romové nemají práci, diskriminace ze strany většinové majoritní společnosti a zaměstnavatelů. 7

8 Všichni dobře víme, že zaměstnání je důležité kvůli příjmu, kvůli pocitu vlastní hodnoty a sebeúcty. Zaměstnání má význam nejen pro jednotlivce, ale i pro jeho rodinu. Zaměstnání pomáhá jednotlivci zajistit jeho místo ve společnosti. Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá, má škodlivý vliv na zdraví a životní spokojenost jednotlivce. Všichni dlouhodobě nezaměstnaní se cítí vyřazeni ze společnosti. A tento pocit ještě vzrůstá v případech, kdy nezaměstnanost souvisí s etnickou nebo kulturní identitou daného jednotlivce. Pokud je dovoleno upírat určité skupině občanů jejich zákonná práva, je zde nebezpečí vytváření třídy, která není součástí společnosti a necítí se vázána jejími hodnotami a normami, což s sebou nese potenciál pro dlouhodobé závažné nepokoje. V závěru práce se pokusím nastínit možné řešení tohoto problému. Úvodních kapitola obecně popisuje základní právní dokumenty českého ústavního pořádku. Ty jsou také nejdůležitějším zdrojem pro ústavně právní ochranu práv menšin. V návaznosti na principy právního státu je rovněž popsána i zásada rovnosti a na ni navazující problematika diskriminace. Reálná situace v podobě vztahu většinové společnosti k romské národnostní menšině, což vidím jako největší problematickou otázku v současné době, bude nastíněna v dalších následujících kapitolách a otázky spojené s tímto tématem podpořím dotazníkovým šetřením, abych na vybraném vzorku majoritní většiny zjistila postoje k minoritní romské menšině. 8

9 Právní ochrana národnostních menšin v ČR 1.1 Ústava ČR a LZP zaručují ochranu menšin Ústava České republiky Byla schválena dne a publikována ve Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb. Mezi její nejdůležitější články, které se vztahují k problematice ochrany menšin, patří: Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. K vlastnostem demokracie náleží i princip svobody, rovnosti a ochrany menšin. 9

10 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Politická rozhodnutí musí vůli občanů respektovat přesto většinové demokratické rozhodování může být svým obsahem v rozporu s demokratickými zásadami, může diskriminovat menšiny a ohrožovat nestrannost justice. Proto má význam obsah těchto rozhodnutí, aby dbala na ochranu menšin. Rozhodnutí většiny nesmí potlačit názory a potřeby menšiny tím se nerozumí jen menšiny národnostní, etnické, jazykové, náboženské, jejichž ochrana zájmů musí být zaručena. Tato zásada se vztahuje na jakoukoliv menšinu, která musí mít možnost, aby se ve svobodné soutěži politických sil stala většinou LZPS (Listina základních práv a svobod) Z listiny vyplývá, že základní práva Listina zaručuje skutečně všem: mužům, ženám, bez rozdílu barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání, politické příslušnosti apod. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. 1.2 Rovnost a diskriminace v ústavním právu Rovnost a diskriminace Diskriminace se obecně vyznačuje následujícími základními znaky: rozdílné zacházení, např. odpírání práv, vylučování či omezování, dávání přednosti. 1.3 Práva národnostních a etnických menšin Problematiku ochrany menšin, je situace následující: diskriminační motiv (např. odlišná národnost) i následek (např. zákaz určité činnosti) zůstávají stejné jako u přímé diskriminace. 10

11 1.3.1 Zajištění ochrany práv menšin Současné mezinárodní právo je konfrontováno s dvěma základními problémy, ve vztahu k postavení národnostních menšin. V krátkodobé perspektivě je hlavním úkolem najít cesty a způsoby, jakými může být rozmělněno napětí mezi národnostními menšinami a většinovou populací tak, aby se předcházelo konfliktům. Stanoví se, že ve státech, kde existují etnické nebo jazykové menšiny, nesmí být osobám, které náleží k takovým menšinám, upíráno právo užívat svou vlastní kulturu nebo používat vlastní jazyk ve společenství s ostatními osobami náležejícími k těmto menšinám. V roce 1992 schválilo Valné shromáždění OSN Deklaraci o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám. K menšinovým právům vyhlášeným v deklaraci práv patří např. užívání vlastní kultury, svobodného používání jazyka v soukromí a na veřejnosti či právo přijímat rozhodnutí o národnostních otázkách Práva národnostních a etnických menšin újmu. Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. 11

12 Národnostní menšiny u nás 1.4 Pojem menšina a jejich kategorizace Definice menšiny Lidské bytosti se liší na základě velkého množství různých charakteristik, z nichž je možno jmenovat např. věk, majetek, pohlaví, stupeň dosaženého vzdělání, politická příslušnost, náboženské přesvědčení, národnost, jazyk, kultura apod. Příslušnost jedince k jednotlivé skupině jej pak zpravidla začleňuje do společenských struktur, které v dané společnosti (komunitě) mohou tvořit buď menšinová nebo většinová uskupení. Tedy skupiny osob, jež mají stejné či podobné charakteristiky v rámci určité komunity např. v rámci státu nebo jiné politické entity mohou být v pozici majority nebo minority Etnické a národnostní menšiny u nás Etnické menšiny - ochrana menšin se tradičně týkala rasových, náboženských a jazykových menšin. Vnitrostátní i mezinárodní pravidla užívala termínu rasové pro všechny menšiny, které byly charakterizovány nejen jazykem nebo náboženstvím. Taktový široký výklad etnických menšin koresponduje se způsobem, jakým sociologové definují etnické skupiny obecně. Dle jejich názoru se etnické skupiny skládají z jednotlivců spojených dohromady různými vazbami rasou, národností, kulturou, jazykem, náboženstvím apod. Termín etnický se týká všech biologických, kulturních i historických vlastností, zatímco pojem rasový se vztahuje pouze k vrozeným fyzickým charakteristikám. Národnostní menšiny - ačkoli termín rasa nebyl úplně vymýcen z vnitrostátní ani mezinárodní praxe a zůstal aplikován v dokumentech týkající se výslovně rasové diskriminace ve vztahu k ochraně menšin, v univerzálních i regionálních dokumentech bylo jeho užívání zcela opuštěno. Na druhé straně termín národnostní menšiny byl užíván častěji. Tento termín v sobě obsahově pokrývá všechny kategorie menšin, jimž právo poskytuje specifickou ochranu. 12

13 1.4.3 Národnostní menšiny v České republice stručně k jejich charakteristice Ukrajinská menšina - patří k početně malý skupinám. Jejich první migrační vlna byla zaznamenána na přelomu 19. a 20. století. Německá menšina - po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československé republiky v roce 1918 se Němci výrazně podíleli na celkové skladbě obyvatelstva. Maďarská menšina - po roce 1989 se Maďaři deklarovali jako národnostní menšina v ČR, založili Svaz Maďarů žijících v českých zemích. Polská menšina - výrazně koncentrované osídlení podél státní hranice s Polskem. Slovenská menšina - Slováci se ustavili jako národnostní menšina v České republice v důsledku mezirepublikové migrace ze Slovenska do Čech. Řecká menšina - patří k novodobým národnostním menšinám. Emigrovali jako skupina do bývalého Československa v důsledku občanské války v letech V letech poskytlo Československo politický azyl řeckým uprchlíkům. Vietnamská menšina - od konce padesátých let byli v bývalém Československu vzděláváni vietnamští občané ve strojírenství, v textilním, potravinářském a obuvnickém průmyslu. 1.5 Zákaz diskriminace a právo na ochranu osobnosti Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Do rámce jednotného práva na ochranu osobnosti patří i právo na ochranu proti jakékoliv formě neoprávněné diskriminace v důsledku rasy, pleti, pohlaví, náboženství, národnostního původu, politického přesvědčení apod.). 1.6 Zákaz diskriminace v Zákoníku práce V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlen. 13

14 1.7 Trestné činy, jejichž znakem je diskriminace menšin Trestní zákon obsahuje několik skutkových podstat, jejichž výslovným objektem a cílem je ochrana menšin, zejména menšin etnických, rasových, politických a náboženských Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Cílem je především chránit klidné občanské soužití proti veřejnému hanobení, směřujícímu proti jednomu ze základních lidských práv - a to rovnosti lidí bez rozdílu jazyka, etnické skupiny, rasy, politického přesvědčení a náboženství. 14

15 Romská národnostní menšina u nás Předchozí řádky se zabývaly právně teoretickými východisky ochrany menšin. Je však samozřejmé, že právo představuje pouze určitý soubor pravidel, dle kterých by se měly jednotlivci chovat a který sice je ovlivněn tradicemi a požadavky společnosti, nicméně myšlení a chování lidí je schopen ovlivnit jen částečně. I přes zakotvení výslovného zákazu diskriminace v ústavních dokumentech a jednotlivých paragrafech právního řádu, nemohou být z myšlenkových stereotypů jednotlivce a obyvatelstva jednoduše zcela odstraněny určité xenofobní či nacionalistické tendence, které ve svém důsledku vedou k napětí mezi většinou a minoritou. Zejména přítomnost národnostních menšin je v každé společnosti provázena napětím. Jeho zdrojem je odlišná národní zkušenost, obavy o zachování identity a často rozporné zájmy a potřeby. 1 Toto napětí je v současném vývoji způsobeno i narůstajícími rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivými skupinami obyvatel, které jsou často charakterizovány i příslušností k určité národnostní či etnické menšině. Majoritní společnost vnímá potřeby minorit jako okrajové, nevýznamné a mnohdy i uměle vytvořené. Naproti tomu členové minority postoje většinového společenství pociťují jako intoleranci, aroganci a útlak. Podobná situaci se vyvinula v posledních letech i v České republice. Na rozdíl od ostatních demokratických zemí však projevy interetnické nesnášenlivosti nesměřují prioritně proti cizincům, ale proti domácím obyvatelům. 1.8 K historii Romů na českých územích Romové jsou jedinou národnostní menšinou v České republice, která se svými antropologickými rysy zjevně odlišuje nejen od teritoriální majority, ale i od ostatních národnostních menšin. Zjevná odlišnost navozuje zjednodušující stereotyp vnímání Romů 1 Menšina = společenství občanů ČR žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou, tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky vytvořilo. Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než české společnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. 15

16 jako monolitního celku problémy jednotlivců jsou považovány za typické charakteristiky celého etnika. Toto zjednodušení tradičně negativně ovlivňuje pozici Romů ve společnosti. Romové pocházejí z Indie. S touto zemí je spojují nejen antropologické znaky a jazyk, ale i další etnické charakteristiky. V České republice žije asi 150 až 180 tisíc Romů, většina z nich je koncentrována ve velkých městech a v průmyslových aglomeracích. V podstatě po celé období středověku a novověku byli Romové vystaveni ostré perzekuci ze strany většinové společnosti a vládnoucích vrstev. Romové většinu svého života prožívali jako osoby postavené mimo zákon. V období první Československé republiky je významný Zákon o potulných Cikánech, který vyjadřoval nejen distancující se postoj společnosti vůči Romům, ale i politické bezpráví a diskriminaci. Romské obyvatelstvo stigmatizoval jako asociální skupinu, proti níž bylo možné a nutné používat násilné prostředky. V roce 1939 vyústily represivní protiromské aktivity v zákaz kočování a násilný přechod k usedlému způsobu života a v první pokusy o koncentraci některých Romů v kárných pracovních táborech. Nejtragičtější situace nastala pro Romské etnikum během druhé světové války, kdy byli vyvražděni prakticky všichni Romové doposud žijící na území Čech a Moravy a sociálně, ekonomicky a lidsky zdecimováni Romové slovenští. Z původní romské populace zbylo v českých zemích asi 500 osob, a to po systematické genocidě a soustředění Romů do kárných a koncentračních táborů.. Nový příliv Romů do Čech a na Moravu pak nastal těsně po válce. Po roce 1948 přestala být existence Cikánů v Československu zužována na problémy spojené s těmi potulnými a rozšířila se o širokou problematiku sociální a kulturní retardace v původních sídlech i v nových domovech a o převýchovu ostatního obyvatelstva ke změně postojů k romskému etniku. Spolu s úsilím o odstranění společenské a kulturní zaostalosti se začaly likvidovat cikánské osady a jejich obyvatelé byli rozptylování mezi ostatní. Snahy o vzdělání Romů však byly negativně ovlivněny nedostatkem finančních prostředků i tím, že státní orgány 16

17 nepřipustily romštinu jako vyučovací jazyk. Zásadně odmítly akceptovat romské společenství jako osobitou etnickou skupinu. Přes počáteční nadšení se však výraznější průlom do řešení tzv. cikánské otázky nezdařil. Naopak, přibývaly problémy nové. Dílčí úspěch, dosažené v prvních letech nadšení, se začaly rozplývat v hloubce sociální bídy. Přes nejrůznější opatření v rámci resortu školství a kultury zůstávala negramotnost v podstatě na stejné úrovni. Problémy narůstaly i v místech nových soustředění Romů v průmyslových a pohraničních oblastech. V padesátých letech charakterizovaných expanzí slovenských Romů do českých zemích, se pak objevily snahy o administrativní rozptýlení Romů do různých částí Československa, čímž se mělo zabránit narůstajícím sociálním a kulturním konfliktům. Nedostatečné organizační zajištění těchto přesunů však způsobilo neúspěch i tentokrát. V 60. a 70. letech pak byla zformulována nová koncepce sociální a kulturní práce s romským obyvatelstvem definovaná jako program společenské integrace. Činnost vycházela z předpokladu, že bude-li potlačena reálně existující etnická identita Romů a jejich sociální nerovnost, bude řešení romského problému snazší. Celý program však vyústil pouze v administrativní kroky v podobě evidence Romů, nikoliv kulturní práce s nimi a v oblasti vzdělávání pak v odebírání romských dětí od rodičů a jejich zařazování do ústavů a zvláštních škol. Tyto v mnohých případech dobře míněné zásahy se mimořádně destruktivně promítly do systému fungování řady romských rodin a do životů několika generací Romů. Poválečný vývoj v životě romského etnika byl tak v podstatě pokračováním procesu dekulturace a destrukce celé řady romských společenství. Nejvýznamnějším jevem minulých desetiletí byla masová imigrace původně slovenských Romů do českých zemí. 1.9 Romové v letech 1945 až 1989 Po druhé světové válce se z koncentračních táborů či z úkrytů vrátilo do svých domovských obcí na území Čech a Moravy pouze několik stovek Romů. Jejich návrat byl často doprovázen nepřátelskou reakcí ostatních obyvatel těchto obcí. Protesty měly původ vesměs v předsudcích. Panovalo přesvědčení, že Romové se štítí práce, kradou a mohou 17

18 ohrozit mravní vývoj "českých" dětí. Vzápětí se však ukázalo, že romští navrátilci z koncentračních táborů jsou schopni a ochotni se zapojit do pracovního procesu a vést spořádaný život Slovenští Romové Na Slovensku byla situace komplikovanější. Některé skupiny Olašských Romů se vrátily ke svému kočovnému životu. Ostatní však byli soustředěni v "cikánských koloniích" (tzv. romane gava), které vznikaly především na východním Slovensku. Hospodářská zaostalost východního Slovenska a nedostatek pracovních příležitostí vedly k tomu, že část Romů osady postupně opustila a odešla za prací do Čech a na Moravu Čeští Romové V českých zemích se Romové z východoslovenských osad usazovali především v průmyslových městech a v pohraničí, odkud byla odsunuta většina Němců. Soukromé firmy, zemědělské a lesní závody nabízely pracovní příležitosti vhodné pro romské dělníky. Migraci navíc podporovaly i státní orgány, které se shodovaly v tom, že obnova země se bez přílivu nekvalifikovaných pracovních sil ze Slovenska neobejde Romové po roce 1948 Po Únoru 1948 byl zrušen zákon z roku 1927, který Romy diskriminoval. Romové tak sice byli zrovnoprávněni s ostatními občany Československé republiky, ale zároveň se předpokládala jejich úplná asimilace, tj. přizpůsobení se většinové společnosti. Na jedné straně se tedy například zlepšila zdravotní péče o Romy a romské děti získaly přístup ke vzdělání, na druhé straně však byla vážně ohrožena identita (svébytnost) Romů. Komunistický režim nehodlal trpět tradiční život a vlastní specifika romské menšiny Změny v zákoně po roce 1958 V roce 1958 byli Romové zákonem zbaveni možnosti kočovat. Státní orgány nutily romské kočovníky přejít k usedlému způsobu života. Setrvání při kočovném způsobu života mohlo být potrestáno dokonce odnětím svobody na dobu šesti měsíců až tří let. Násilné usazení nomádsky žijících romských rodin pochopitelně odporovalo 18

19 lidským právům. Zákon proti kočovníkům, který postihl především Olašské Romy, byl výrazem snahy vybudovat stát "stejných" občanů. Lidé měli stejně žít, pracovat, bavit se. V průběhu šedesátých let se dařilo dále zlepšovat životní podmínky Romů, ale pokračovala také likvidace romské identity. Násilná asimilace Romů vedla k rozpadu tradiční vazeb a hodnot uvnitř romské komunity. Důsledkem byla mimo jiné i rostoucí kriminalita. Do života romských komunit výrazně zasáhly události spojené s Pražským jarem Politicko-společenské uvolnění a postupující demokratizační proces Romové vesměs přivítali. Romští předáci uvažovali o založení vlastní organizace, která by hájila zájmy romské menšiny na území našeho státu. Tato iniciativa pokračovala i po invazi vojsk Varšavské smlouvy a vyvrcholila v roce 1969, kdy byl ustaven Svaz Cikánů - Romů. Jeho předsedou se stal ing. Miroslav Holomek. Svaz od počátku zdůrazňoval, že Romové jsou specifickou etnickou pospolitostí s vlastním jazykem a kulturou. V roce 1970 byl při Svazu Cikánů - Romů ustaven hospodářský podnik Névodrom (Nová cesta). Podnik zaměstnával mnoho romských pracovníků a kromě renovačních a stavebních prací plánoval obnovu některých tradičních romských řemesel (práce s kovy, dřevem, proutím apod.). Snaha Svazu o emancipaci Romů však byla pro KSČ nepřijatelná a v roce 1973 proto byl Svaz Cikánů - Romů zrušen Snahy o asimilaci Romů V sedmdesátých a osmdesátých letech nahradila předchozí násilnou asimilační politiku snaha o tzv. společenskou integraci Romů. Tato nová státní politika předpokládala, že si Romové uchovají alespoň některá etnická specifika. Výraznějšího začlenění Romů do společnosti pak mělo být dosaženo cestou materiálních a sociálních výhod. Romům tak byly přednostně přidělovány byty, získávali zvýšené sociální dávky apod. Důsledkem však byla rostoucí závislost Romů na státu. Romové začali považovat státní pomoc za samozřejmou a přestali spoléhat sami na sebe. Pochopitelně se také komplikovali vztahy Romů s ostatními společenskými vrstvami, jimž se podobné podpory ze strany státu nedostávalo. V období let došlo k relativnímu sociálnímu a vzdělanostnímu rozvoji romské populace, její značná část hluboce zaostala za ostatním obyvatelstvem. 19

20 Nepředstavitelně nízká sociální úroveň Romů v cikánských osadách se v mnoha případech nezměnila Vliv stereotipů a předsudků Stereotypy a předsudky Objasnit stereotypy a předsudky a vysvětlit, jak vznikají a jak jsou nebezpečné, bude úkolem každého, kdo předává informace dalším generacím. Přesto si myslím, že se naše země brzy stane multikulturní společností. Je třeba se podívat na antropologickému pohledu na termín "rasa", jenž byl původně používán v biologii a pak byl přenesen do společenských věda vůbec do společnosti. Téměř vždy souvisel s vyzdvihnutím rozdílů, a tak se mohl snadno stát základem pro budoucí rasizmus, povyšování jedné rasy nad druhou. Odlišné je správné poznat a pochopit, ale pro budoucí soužití je důležité hledat vždy to, co nás spojuje, tedy "jací jsme uvnitř, co dokážeme, jak se chováme, jaké máme srdce, duši a rozum". Lidé rádi prožívají svůj všední život ve světě, který znají. Ke každé novince bývají zpočátku nedůvěřiví, potřebují si ji "ohmatat" a když zjistí, že docela dobře zapadne do jejich světa, osvojí si ji, zařadí mezi věci známé. Tak je to s novými věcmi i novými lidmi, s nimiž se dostávají do styku. Někdy však k takovému zdomácnění nedojde. Převládne pocit, že něco či někdo do jejich světa nepatří, zůstává v něm cizí a může ho narušit nebo dokonce ohrozit. Stereotyp tzv. slušného Roma se neobjevuje pouze v souvislosti s násilnými trestnými činy, ale je charakteristický pro mluvení o Romech vůbec. Požadavky kladené na slušného Roma zahrnují nejen trestní bezúhonnost, ale musí jít o jedince více méně asimilovaného, který chodí do práce nebo si ji alespoň hledá, posílá děti do školy a způsobem života nijak neobtěžuje své okolí. Často i dobře míněné snahy médií o pozitivní obraz Romů dosahují opačného než původně zamýšleného účinku právě proto, že, třeba bezděky, pracují se stereotypem slušného Roma: důraz na svrchu uvedené banální, "druhotné" ctnosti představují jejich nositele jako výjimečného a vlastně nereprezentativního člena romské menšiny. To, co by mělo negativní obraz zpochybňovat, je prezentováno jako výjimka, a tak pokus o vyvrácení předsudku ústí 20

21 nakonec v jeho utvrzení. Představme si, že větou "přepadená se v minulosti proti zákonu neprovinila a řádně pracuje" končí zpráva o loupežném přepadení starší paní Předsudky a postoje Důvodem takového pocitu je mnoho a zdaleka ne vždy se dají racionálně vysvětlit. Snad nejdůležitějším zdrojem nedůvěry k cizímu jsou předsudky. Ty představují zvláštní komplex postojů a stanovisek,které nelze jednoznačně zdůvodnit, které si osvojují docela nenápadně pod vlivem prostředí nebo je převezmou od nějaké "autority". Předsudky jsou vlastně "laciné" berličky, s jejichž pomocí lze docela snadno překonávat obtíže, které provázejí formování vlastního názoru na něho, co se poněkud vymyká našemu zaběhnutému vidění okolního světa. Jakmile je lidem něco nějak cizí, otevírá se možnost pro vznik postoje, jehož jádrem je nedůvěra k odlišnostem, odchylkám a který se označuje jako xenofobie. Z tohoto zdroje pochází třeba antisemitismus, a to navzdory faktu, že většina lidí osobně žádného Žida nezná. O to silnější je tento jev v případech, kdy se do situace lidí odlišných dostanou ti, kdo se skutečně (třeba fyziognomií) liší. Klasickým příkladem jsou v našem prostředí Romové nebo Vietnamci, prostě příslušníci jiných lidských ras či etnik. Xenofobie se proměňuje v rasismus Romové jsou jiní Výraz Cikán se objevoval již v českých pohádkách sesbíraných v devatenáctém století. Tam vystupuje jako postava převážně kladná. Jeho vlastnosti by se daly nazvat jako dobrosrdečný, sebevědomý, svobodymilovný, chytrý až mazaný, se smyslem pro spravedlnost pomáhá ubohým a poníženým. Kde se stala ta změna, že v dnešních průzkumech veřejného mínění dopadají Romové mnohem hůř - více než šedesát procent občanů má k Romům negativní vztah, v místech větší koncentrace Romů je situace ještě horší. Co se to za těch zhruba sto padesát let stalo? Změnili se Romové nebo jsme se změnili my? Jací vlastně jsou a proč jsou takoví? Co chtějí? Můžeme jim nějak pomoci a stojí vůbec o naši pomoc? Všichni víme, že Romové způsobují této společnosti mnoho 2 Zdroj : text byl publikován v deníku Mladá fronta Dnes, , s Česká společnost má podle mě stále zakódované staré předsudky. Například, když se do bytovky nastěhují Romové, hned všechny bílé sousedy napadne, jak budou muset za ně vytírat schody, budou si muset dávat pozor na svoje věci a jaký bude v domě hluk a nepořádek. Když potom sousedé vidí, že si Romové své povinnosti plní, a že z jejich bytu nevychází žádný hluk, hrozně se diví. 21

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Majority a minority ve společnosti

Majority a minority ve společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI DISKRIMINACE A MOŽNOSTI INSTITUCIONÁLNÍ OBRANY OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu pro Kancelář veřejného ochránce práv Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse) Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

republiku: 1 ov9101 Úvodem byla lidem položena otázka, nakolik se cítí být hrdí na Českou Graf 1: Hrdost na Českou republiku

republiku: 1 ov9101 Úvodem byla lidem položena otázka, nakolik se cítí být hrdí na Českou Graf 1: Hrdost na Českou republiku TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 19 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Vztah a pocit hrdosti na příslušnost k ČR Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Multikulturní ošetřovatelství 1

Multikulturní ošetřovatelství 1 Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL

VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 04/2008 VEŘEJNOST JE PŘESVĚDČENA, ŽE NĚKTERÉ SKUPINY OBYVATEL JSOU NA TRHU PRÁCE TRVALE ZNEVÝHODŇOVÁNY Týká se to především starších občanů, lidí se zdravotním handicapem,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Člověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 20. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová, DUM číslo: DUM 20 číslo: 20 Problematika Problematika vymezení vymezení pojmu pojmu Strana: 1 Škola, Šmahova 110 Ročník 1. ročník

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58% TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY

EUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Problematika migrace v právu Evropské unie

Problematika migrace v právu Evropské unie Problematika migrace v právu Evropské unie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropská unie a

Více

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG 1 již několik let probíhají paralelně v České

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Článek 1. Rozsah platnosti

Článek 1. Rozsah platnosti Městský úřad Slaný ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE číslo 3/2007 Velvarská 136 Účinnost od: 1.05.2007 ETICKÝ KODEX Rozdělovník: tajemník MěÚ, vedoucí odborů MěÚ, vedoucí složek města Vydal: ing. Petr Kolačkovský,

Více

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989

Porovnání současných poměrů se situací před listopadem 1989 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Porovnání současných poměrů se situací před listopadem

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová

ROMOVÉ 1945-1949. Eva Šotolová ROMOVÉ 1945-1949 Eva Šotolová Konec 2. světové války jc historickým mezníkem vc vývoji a postavení Romů v naší společnosti. Romové čeští a moravští se vraceli z koncentračních táborů. Zbylo pouze několik

Více

Diskriminace z důvodu romské etnicity

Diskriminace z důvodu romské etnicity Diskriminace z důvodu romské etnicity 22. dubna 2014, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D Mgr. Eva Nehudková Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2013

Více

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Obavy českých obyvatel související s jadernou

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Olga Čadilová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová DISKRIMINACE ANEB COOL JE NEDISKRIMINOVAT ?...co to znamená diskriminace?

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

POKYN TAJEMNICE. ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 22 č. 1 /2014. ETICKÝ KODEX k zásadám chování zaměstnanců/zaměstnankyň Úřadu městské části Praha 22

POKYN TAJEMNICE. ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 22 č. 1 /2014. ETICKÝ KODEX k zásadám chování zaměstnanců/zaměstnankyň Úřadu městské části Praha 22 ý Městská část Praha 22 Úřad městské části Nové náměstí 1250, 104 00 Praha 114 POKYN TAJEMNICE ÚŘADU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 22 č. 1 /2014 ETICKÝ KODEX k zásadám chování zaměstnanců/zaměstnankyň Úřadu městské

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU I N G. Š Á R K A P R Á T R N D R. J A N A K O U Ř I L O V Á, P H. D. ÚVOD Migrace je pokládána za jednu z nejvýznamnějších globálních

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(96)43 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 1 POTÍRÁNÍ RASISMU, XENOFOBIE, ANTISEMITISMU A JINÉ NESNÁŠENLIVOSTI PŘIJATO

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění

Více