Finanční gramotnost u znevýhodněných jedinců

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování Finanční gramotnost u znevýhodněných jedinců Bakalářská práce Autor: Alice Šamlotová Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, CSc. Praha Duben 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 22. dubna 2013 Alice Šamlotová

3 Poděkování: Děkuji doc. RNDr. Jaroslavě Pavelkové, CSc. za důkladné odborné vedení bakalářské práce, za připomínky a cenné rady, za ochotu a čas, který mi věnovala.

4 Anotace Bakalářská práce je věnována otázkám finanční gramotnosti a jejímu povědomí u lidí v České republice. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá teoretickými podklady k řešené problematice. Představuje i vliv finanční gramotnosti na cílovou skupinu znevýhodněných obyvatel a dopad této dovednosti na jejich osobní a rodinné finance. Praktická část uvádí dotazníkové šetření o informovanosti v oblasti finanční gramotnosti u klientů Úřadu práce v Benešově. V závěru práce je neformálním přístupem představeno, jak je moţné implementovat základní znalosti a dovednosti o finančním předluţování do povědomí znevýhodněných spoluobčanů (poskytnutí základního poučení o povaze osobních a rodinných financí aj.). Klíčová slova Funkční gramotnost, finanční gramotnost, znevýhodněné sociální skupiny, vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti Annotation The thesis is devoted to the issues of financial literacy and awareness among people in the Czech Republic. It is divided into theoretical and practical part. The theoretical part deals with the theoretical background to the solved problems. It presents the influence of the financial literacy to the target group of disadvantaged people, and the impact of these skills to their personal and family finances. The practical part of the questionnaire survey on the information reported in the area of financial literacy on the clients of Labour Office in Benešov. At the conclusion of the work non-violent approach is introduced to implement the essential knowledge and skills on financial getting into debt awareness to disadvantaged citizens (personal and family finances etc.). Key words Functional literacy, financial literacy, disadvantaged social groups, education in financial literacy

5 Obsah ÚVOD... 6 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE... 8 TEORETICKÁ ČÁST Gramotnost Funkční gramotnost Finanční gramotnost Finanční gramotnost u obyvatel v České republice Finanční gramotnost ve vzdělávání Ekonomicko-sociálně znevýhodněné skupiny Ekonomicky znevýhodněný jedinec Zdravotně a sociálně znevýhodněný jedinec Ekonomické dopady finanční negramotnosti na jedince a stát Předluţení Finanční rozpočet domácnosti Rodinný finanční plán Příklad metodiky ke zvýšení finanční gramotnosti u seniorů PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Hypotézy výzkumu Dotazníkové šetření Závěry šetření Diskuze ZÁVĚR Seznam literatury a dokumentů Odborná a krásná literatura Právní normy a další předpisy Internetové zdroje PŘÍLOHY... 74

6 Úvod Peníze ovlivňují naše vnímání skutečnosti a reálné konání v ní více, neţ jsme si ochotni připustit. Moderní člověk se stal závislým na mnohem větším počtu dodavatelů a nákupních zdrojů, neţ tomu bylo v minulosti v tradiční společnosti. I převratné změny v politickém a ekonomickém zřízení po Sametové revoluci v roce 1989 v České republice se musely bytostně dotknout kaţdého občana. Tato zásadní kvalitativní proměna společenského uspořádání následně ovlivnila řízení různých oblastí ekonomiky. Při zavadění nového pojetí trţního hospodářství se zákonitě tyto dopady odrazily i v problematice trhu práce a s ní spojeným finančním ohodnocením. V současné době globální světové finanční krize (2013) není snadné získat práci podle vlastní představy a udrţet si ji. Obtíţná situace nastává především pro starší a zdravotně postiţené jedince, nové absolventy škol, matky s malými dětmi, občany propuštěné z výkonu trestu, lidi společensky nepřizpůsobivé (ţebráky, bezdomovce) a osoby, u kterých se kumuluje více handicapů. Právě při ztrátě pravidelného finančního zázemí často dochází k zadluţenosti jedince, rodiny či komunity. 1 Nejen Česká republika, ale i vyspělé země celého světa mají starosti s finanční gramotností lidí. Vzdělání ve finančních otázkách potřebuje kaţdý jedinec a nutnost těchto znalostí se stává součástí kaţdodenního ţivota. Důleţité je zejména šíření finanční gramotnosti do socializace a vzdělávání mladé populace. Problém zůstává u občanů, kteří se s tímto vzděláním během ţivota nesetkali. V dnešní době se často touha po penězích stává nepřetrţitým stavem mysli. Čerpání hotovostních peněz do mínusu je běţným jevem. A kaţdodenní podbízející se prodeje nových finančních produktů (půjčky, úvěry aj.), umocněných reklamou a s posvěcením státu v podobě právních mezer v legislativě, vedou k dramatickému zadluţování obyvatelstva. Lidé často nedokáţí odhadnout, zda jiţ nejsou ve stavu předluţení. Stres, nedostatek informací a nepřizpůsobivé chování můţe vést aţ k sociálně-ekonomickému vyloučení jedince z majoritní společnosti. Kaţdý má zájem o půjčku bez poplatků. Kdo nás chrání před nekalými praktikami vyškolených finančních poradců? Také se stáváme obětí klamavé reklamy. Co s námi dělají nápisy s textem sleva 50 %? Všichni si tuto skutečnost uvědomujeme, ale přesto často těmto nabídkám bez 1 ) PAVELKOVÁ, J. Vzdělávání v otázkách finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany. In Sociálna a ekonomická integrácia a dezintegrácia v bezpečnosti jedinca a spoločnosti. Trenčín : SpoSoIntE, 2011, s ISBN

7 rozmyslu podléháme, nezávisle na úrovni svého vzdělání a sociálního postavení. Příčinou osobního selhání je lidská lehkováţnost. Předmětem bakalářské práce je finanční gramotnost. Vychází z funkční gramotnosti, coţ je moţné představit si, jako schopnost umět vyuţít čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního a komunikativního rozvoje. Mapuje implementaci finanční gramotnosti do vzdělávacích procesů na základních a středních školách v podobě rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů. Finanční gramotnost by se měla povinně vyučovat na základních školách, jak to uvádí Ministerstvo školství České republiky (2012), a objevit se ve všech rozvrzích povinné školní docházky jiţ prvního září 2013/2014 (Pavelková 2012). Bakalářská práce dále vysvětluje i pojem znevýhodněného spoluobčana. U řešených znevýhodněných subkultur popisuje nejčastější příčiny jejich sociálněekonomického vyloučení z majoritní společnosti. Následně uvádí moţnosti vzdělávání finanční gramotnosti u zmíněných jedinců na příkladu připravené metodiky podle J. Pavelkové (2012) ke zvýšení finanční gramotnosti u seniorů. Práce také informuje podrobněji o problémech spojených s nezaměstnaností v České republice. Praktická část v dotazníkovém šetření oslovuje skupinu nezaměstnaných na Úřadu práce v Benešově. Výsledky z prezentovaného výzkumu jsou porovnány s šetřením Ministerstva financí ČR a České národní banky, které pro ně provedla agentura STEM/MARK v roce Závěr práce vyhodnocuje vliv finanční negramotnosti na znevýhodněné skupiny lidí v České republice a dopad na jejich ţivotní úroveň. 7

8 Cíle bakalářské práce Obecné cíle Charakterizovat funkční a finanční gramotnost Vyhledat informace o povědomí finanční gramotnosti u populace v České republice Představit moţnosti vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti lidí v České republice Zmapovat dopady finanční negramotnosti na znevýhodněné skupiny spoluobčanů Uvést moţnosti vzdělávání finanční gramotnosti u znevýhodněných spoluobčanů Praktické cíle výzkumu Zjistit úroveň finanční gramotnosti u klientů Úřadu práce v Benešově pomocí dotazníkového šetření Porovnat výsledky dotazníkového šetření s výzkumem agentury STEM/MARK z roku 2010 Poukázat na rozdíly o informovanosti v dovednostech finanční gramotnosti u znevýhodněných skupin k celkové populaci České republiky Vyhodnotit vliv finanční negramotnosti na znevýhodněné skupiny lidí v České republice a jejich ţivotní úroveň 8

9 Teoretická část 1 Gramotnost Vše, co člověk umí a ovládá, pouţívá k dalšímu učení a ovládání nových činností. V moderní společnosti jedinec vyuţívá schopnost nabytých znalostí a zkušeností, neboli gramotnost, k dosaţení svých cílů. Gramotnost znamená schopnost číst a psát. Její součástí je i oblast politická, ekonomická či sociální. Gramotnost se vyvíjí a mění spolu s kulturou a společností. Dnes je míra gramotnosti povaţována za důleţitý ukazatel kulturní úrovně společnosti. Institut pro statistiku při organizaci UNESCO 2 pravidelně aktualizuje a rozšiřuje odhady gramotnosti pro více neţ 100 zemí světa, jakoţ i pro svět jako celek, pro jednotlivé kraje i skupiny zemí (např. E9), nejméně rozvinuté země, atd. Tyto odhady jsou k dispozici podle pohlaví a věkových skupin pro jednotlivé roky, od roku 1970 aţ do roku Odhady jsou v podstatě zaloţeny na statistických údajích shromáţděných během sčítání obyvatel v jednotlivých státech. Poskytují základní informace o počtu a procentech dospělých (15 let a starší) a mládeţe (15 let aţ 24 let), kteří jsou gramotní a negramotní. V letech 1970 aţ 2005 klesla míra negramotnosti na světě o polovinu (viz graf č. 1). 3 Graf č. 1 Míra negramotnosti ve světě populace nad 15 let věku Zdroj: UNESCO Institute for Statistics ) 3 ) 9

10 1.1 Funkční gramotnost Zásluhou organizace UNESCO vznikají při získávání informací o úrovni gramotnosti nové pojmy. Hlavní z indikátorů úrovně společnosti je dnes povaţována míra funkční gramotnosti (Pavelková 2011). Jak uvádí M. Dobrovská (2001) z Ústavu informačních studií a knihovnictví Karlovy Univerzity v Praze, lze funkční gramotnost definovat jako schopnost aktivně participovat na světě informací. Funkční gramotnost zahrnuje tedy nejen znalost čtení a psaní (a počítání), ale i schopnost aktivně participovat na světě informací (Lidské zdroje 1999, 88). Úroveň funkční gramotnosti se nemusí nutně krýt s dosaţeným vzděláním. Vzdělávací proces nemusí funkční gramotnost podporovat, můţe také člověka zahltit mnoţstvím zcela nepotřebné faktografie. Pojem funkční gramotnost prošel neméně klikatým vývojem jako gramotnost samotná a i její definování v sobě obnášela nemalá rizika. Přestoţe se se snahou o její definování setkáváme jiţ od 50. let minulého století, uspokojivá definice přichází aţ s organizací UNESCO. Navrţená definice funkční gramotnosti, která by mohla být akceptovatelná i mezinárodně zní takto: Funkčně gramotný člověk je takový, který můţe být zapojen do všech aktivit, v nichţ je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyţadována gramotnost, a také které mu umoţňují pokračovat ve vyuţívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního a komunitního rozvoje. Tato definice je mimo jiné zásadní i tím, ţe zde poprvé bylo do gramotnosti zařazeno i počítání a byla přijata na 20. zasedání Valného shromáţdění UNESCO v roce Funkční gramotnost přitom byla ještě v roce 1997 definována Mezinárodním výzkumem gramotnosti dospělých jako soubor numerické, dokumentové a literární gramotnosti. 4 Důleţitou součástí funkční gramotnosti v dnešní společnosti je také schopnost dorozumět se v cizím jazyce, a to především angličtině, která je v současné informační společnosti jazykem určujícím. Funkční gramotnost lze znázornit rovnicí: Funkční gramotnost = Literární gramotnost + Dokumentová gramotnost + Numerická gramotnost + Jazyková gramotnost 4 ) 10

11 Literární gramotnost (prose literacy): představuje vědomosti a dovednosti potřebné k porozumění a vyuţívání informací v souvislých textech jako jsou úvodníky novin, zprávy, komentáře a jiné podobné texty Dokumentová gramotnost (document literacy): zahrnuje vědomosti a dovednosti potřebné pro vyhledávání a pouţívání informací v různých typech nesouvislých nebo krátkých, ale bohatě strukturovaných textech, např. formulářích, jízdních řádech, mapách, nálepkách na výrobcích, pokynech, návodech, oznámeních, diagramech, schématech či reklamních prospektech Numerická gramotnost (numeracy): reprezentují ji vědomosti a dovednosti potřebné na uskutečnění operací s číselnými údaji, které jsou v textu a v dokumentech, např. v tabulkách, grafech, účtech, bankovních formulářích, objednávkách zboţí podle katalogu, oznámeních banky o úrocích z vkladu a podobně Jazyková gramotnost: schopnost dorozumět se v cizím jazyce 5 Funkční gramotnost je označení určitého způsobu chování, jmenovitě schopnost rozumět tištěným informacím a vyuţívat je v kaţdodenních činnostech, v osobním ţivotě, v zaměstnání a v komunitě tomu, aby jednotlivec dosáhl svých cílů, rozvinul svoje znalosti a potenciál. 6 Jak uvádí J. Pavelková (2012), v zemích Evropské unie má téměř čtvrtina populace dobrou úroveň funkční gramotnosti; v České republice je to méně neţ desetina, přičemţ mezi občany s nízkou úrovní funkční gramotnosti patří také 6 % vysokoškolsky vzdělaných osob, oproti 1 % v Evropské unii (České vzdělání 1999, 35). 5 ) 6 ) 11

12 1.2 Finanční gramotnost V dnešní moderní společnosti je obtíţné orientovat se ve světě financí. Stejně jako znalost číst psát se stala pro běţný ţivot stále více nezbytná finanční gramotnost. Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen. Je schopen odpovědně spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace. Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvaţovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příleţitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty a oblast daňová, a to zejména vzhledem k tomu, ţe se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností a má tedy významný vliv na peněţní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti formuje znalosti, dovednosti a hodnotové postoje, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti. S finanční gramotností se dále pojí zvláště gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti finanční se to týká především vyuţití matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím), gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, pouţít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také moţnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto gramotností je současně prostředkem k vytváření a posilování ekonomického, právního a politického myšlení občanů. 7 Finanční gramotnost jako správa osobních nebo rodinných financí zahrnuje tři sloţky: peněţní, cenovou a rozpočtovou. Peněţní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běţný účet, platební nástroje apod.). 8 7 ) 8 ) 12

13 Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního nebo rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé ţivotní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje také dvě sloţky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a sluţeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či sluţby porovnávat a volit ty nejvhodnější. 9 Finančně gramotný občan v oblasti domácích financí (mimo jiné): má alespoň hrubou představu o tom, kolik má aktuálně k dispozici vlastních peněz sestavuje si rozpočet a sleduje jeho dodrţování plánuje své výdaje alespoň na měsíc dopředu je připraven na situaci ztráty hlavního příjmu Finančně gramotný občan v oblasti vytváření rezerv (mimo jiné): si vytváří rezervy např. pravidelným odkládáním části příjmu jiţ přemýšlel o tom, z čeho bude ţít ve stáří Finančně gramotný občan v oblasti finančních produktů (mimo jiné): při výběru finančního produktu zvaţuje více nabídek a více zdrojů informací zná základní finanční produkty, např. zná rozdíl mezi kartou debetní a kreditní, je si vědom rizik spojených s finančními produkty např. platebními kartami ví, co dělat, kdyţ dojde k odcizení či ztrátě platební karty ví, podle čeho si vybírat finanční produkty, např. spotřebitelský úvěr 10 9 ) 10 ) /financni_gramotnost_ _mf_hradil.pdf 13

14 1.3 Finanční gramotnost u obyvatel v České republice Na začátku nového tisíciletí jsme svědky nebývale rychlého rozvoje finančních sluţeb a paralelně s tím zaţíváme i poměrně významnou změnu chování české populace. Tradičně konzervativní postoj k úsporám a zadluţování se postupně mění, rostou tendence k rychlé spotřebě i ochota občanů k zadluţování. Tyto tendence nejsou však zcela bez rizik a vyvolávají naléhavou potřebu alespoň základní orientace občanů ve světě financí. 11 Orientace spotřebitele na finančním trhu a finanční vzdělanost dospělé populace v České republice je překvapivě nízká. To potvrdily výsledky prvního komplexního Měření finanční gramotnosti dospělé populace v České republice pod záštitou Ministerstva financí České republiky 12 a České národní banky 13 v roce Průzkum probíhal na reprezentativním vzorku tisíce respondentů. Metodika šetření vycházela ze zahraničních zkušeností a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výsledky průzkumu se staly důleţitým podkladem pro návrhy konkrétních opatření v oblasti zvyšování finanční gramotnosti. Nečekal jsem to nijak růţové, ale ţe budou data k průzkumu tak úděsná, mě překvapilo, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Téměř dvě třetiny lidí nečte smlouvy, které podepisují a zavazují se v nich k dlouhodobým platbám. Nejsou si tak vůbec vědomi moţných likvidačních důsledků pro sebe a svoji rodinu, dodal na závěr svého projevu. 14 České domácnosti jsou zhruba asi na poloviční úrovni zadluţení oproti starým evropským zemím. Z tohoto pohledu to vypadá, jako by byl prostor k zadluţování. Podívámeli se však na majetek českých domácností, tak české domácnosti jsou sice méně zadluţené, ale jsou také podstatně chudší. Chceme-li mít demokracii a svobodný trh, zodpovědnost se přesouvá směrem k občanovi. V dnešní moderní společnosti je obtíţné udrţet si orientaci ve světě financí a mít neustálý přehled v nabídce finančních produktů. Pro doporučení a radu máme moţnost se obrátit se na svou banku, která nám spravuje běţné oběţiva, nebo oslovit firmu, která poskytuje finanční poradenství. 11 ) 12 ) 13 ) 14 ) spx?c=a101213_

15 Česká republika má podle registrů České národní banky zhruba sto dvacet sedm tisíc finančních poradců a je zřejmě světovou jedničkou v mnoţství odborníků na peníze na počet obyvatel (jeden poradce na 40 domácností). Správný poradce svým klientům zpracovává sofistikované finanční plány, doporučuje jim vyuţívat nejvýhodnější produkty, pomáhá s přípravou rodinného rozpočtu, několikrát do roka je s klienty v kontaktu, nemlţí, nelţe a nic neskrývá. Přesto velká část těchto poradců přes všechny úpravy zákonů stále nabízí některé produkty, které jsou pro klienty nejen nevýhodné, ale přímo zničující. V současné době ţádá téměř kaţdý 650. občan České republiky o osobní bankrot. Kaţdý měsíc je podáváno více neţ nových insolvenčních návrhů. 15 Z výzkumu agentury STEM/MARK také vyplývá několik zajímavých informací o povědomí finanční gramotnosti a stavu financí u české populace: O svých vlastních penězích má přehled 92 % lidí. Pokud je v domácnosti více neţ jedna ekonomicky aktivní osoba, má o penězích domácnosti přehled 79 % lidí O pravidelném hospodaření domácnosti rozhoduje samo 44 % respondentů a dalších 33 % společně s jiným členem domácnosti Rozpočet si tvoří 45 % domácností, z nichţ 95 % někdy jeho dodrţování kontroluje. Z domácností, které si rozpočet sestavují, jej 44 % tvoří na měsíc dopředu Většinu účtenek k pozdější kontrole si schovává 37 % lidí Pravidelně si odkládá peníze stranou jako rezervu 60 % lidí, z nichţ dvě pětiny nechává peníze na běţném účtu Rezervy na nepředvídané výdaje si tvoří 57 % lidí, přičemţ na běţném účtu je nechávají opět dvě pětiny z nich Nový draţší spotřebič je schopno ihned zakoupit 65 % domácností Rezervy pro případ ztráty příjmu si tvoří 35 % lidí, O zajištění na stáří jiţ přemýšlelo 59 % lidí. Z důchodu hodlá své potřeby ve stáří financovat 45 % z nich, z penzijního připojištění 43 % a z úspor pak 30 % z nich Třetina lidí si rezervy na stáří nevytváří, přičemţ většina z nich říká, ţe není z čeho Dostatečně zajištěno na stáří je dle svého mínění 44 % lidí ) HESOVÁ, A; ZELENKOVÁ, E. Metodická příručka. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, divize VÚP, ISBN

16 1.4 Finanční gramotnost ve vzdělávání Česká republika rozvíjí finanční vzdělávání systematickým přístupem jiţ od roku V květnu 2010 schválila vláda ČR aktualizovanou verzi Národní strategie finančního vzdělávání, kterou připravilo Ministerstvo financí ČR. Tento strategický dokument se zabývá významem a principy finančního vzdělávání, rolí jednotlivých subjektů ve finančním vzdělávání a také prezentuje akční plán pro finanční vzdělávání v České republice. Ohroţena je především mladá populace, která je obecně méně konzervativní a více náchylná k riziku. Kaţdý ţák či student si dříve či později poloţí otázky, zda má zkusit podnikat nebo má být raději zaměstnancem. Zda bude bydlet ve svém nebo v podnájmu. Proto mladý student musí mít alespoň základní vědomosti o ekonomice a penězích. Vláda České republiky uloţila ministrům financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, vnitra a ministryni školství, mládeţe a tělovýchovy činit opatření uvedená ve strategii vedoucí ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti občanů České republiky v souladu se standardy a trendy obvyklými v členských státech Evropské unie. 17 Definice finanční gramotnosti se stala východiskem pro standardy finanční gramotnosti, které jsou součástí systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Standardy finanční gramotnosti vymezují cílový stav úrovně finanční gramotnosti pro základní vzdělávání (zvlášť pro 1. stupeň a pro 2. stupeň) a pro střední vzdělávání (ten odpovídá úrovni finanční gramotnosti dospělého občana). Standardy finanční gramotnosti předkládají obsah a výsledky vzdělávacího procesu ve čtyřech tematických okruzích:18 Peníze Hospodaření domácnosti Finanční produkty Práva spotřebitele 16 ) 17 ) 18 ) 16

17 Zpracování Standardů se blíţí rozpracování vzdělávacího obsahu v rámcových vzdělávacích programech. Jednotlivé obsahy jsou doporučeným učivem a dílčí výsledky jsou navrhnutými očekávanými výstupy. K výuce finanční gramotnosti lze uplatňovat široké spektrum metod finančního vzdělávání na školách: metody monologické metody dialogické metody situační a inscenační metody heuristické metody práce s textem didaktické hry a soutěţe Cílem finančního vzdělávání ve výuce je vést k aktivní a zodpovědné účasti na finančním trhu, rozvíjet dovednosti zodpovědného finančního rozhodování a podněcovat aktivní zajištění na stáří. 19 Finanční gramotnost se promítá do rozvíjení orientace v ekonomické oblasti, která tvoří rámec kaţdodenního ţivota, ale i do zvyšování odolnosti vůči manipulaci (např. klamavé nabídky, reklamy, apod.). Z důvodu potřebnosti finančního vzdělávání je třeba rozšířit vzdělávací cíle o vedení ţáků k orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování rodinného rozpočtu, včetně správy finančních aktiv a závazků. Výchova k zodpovědnému chování na finančním trhu by měla začít jiţ na začátku vzdělávacího procesu. Ne pouze prostým zavedením předmětu finanční gramotnost na školách, ale hlavně zabudováním základních praktických dovedností do výuky ve všech předmětech. 20 Školní výuka finanční gramotnosti a výchova mladých lidí by měla připravovat na moţnost změny v postavení člověka ve společenské hierarchii (např. ztráty práce) a měla by vést k získání nových poznatků k rozvoji tvořivého myšlení. 19 ) HESOVÁ, A; ZELENKOVÁ, E. Metodická příručka. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, divize VÚP, ISBN ) 17

18 Mezinárodní projekt PISA (Programme for International Student Assessment) se zabývá zjišťováním úrovně znalostí a dovedností 15letých ţáků ve 3 oblastech vzdělávání: ve čtení v matematice v přírodních vědách. V roce 2012 bylo do hlavního sběru dat zařazeno zhruba 250 škol, kde písemný test vypracovalo v kaţdé škole maximálně 35 ţáků, ze kterých bylo náhodně vybráno vţdy maximálně 14 ţáků pro testování elektronické. Písemného testování se zúčastnilo okolo ţáků, elektronicky testováno bylo přibliţně ţáků. Příklady úloh z finanční gramotnosti, které byly vyuţity v pilotním testování, naleznete na webové adrese 21 Česká národní banka povaţuje oblast finančního vzdělávání mladé generace za důleţitou. Proto se rozhodla v této oblasti angaţovat. Aktivně podporuje finanční vzdělávání jiţ řadu let. Společně s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ČR je Česká národní banka autorem Národní strategie finančního vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR také vyhlašuje kaţdoročně jiţ od roku 2010 soutěţ Finanční gramotnosti, kterou organizuje FINANČNÍ GRAMOTNOST, o.p.s. 22 a COFET, a.s., 23 za podpory Československá obchodní banka, a. s. a dalších institucí. Cílem soutěţe je neformálním způsobem seznámit ţáky ZŠ a SŠ s finanční problematikou, s níţ se potkávají v kaţdodenním ţivotě. Nedílnou součástí projektu je vzájemná spolupráce pedagogů, předávání si zkušeností při zavádění finančního vzdělávání ţáků ZŠ a SŠ nejen na školách, ale i v rámci volnočasových aktivit. Přínosem projektu je uplatnění a upevnění znalostí finanční gramotnosti získaných ve školní výuce, aktivizace a motivace ţáků k jejich prohlubování, tedy podpora zájmu o vzdělávání ve finanční gramotnosti a v neposlední řadě pak pojetí finanční gramotnosti jako oboru rozšiřujícího škálu průřezových témat rámcových vzdělávacích programů a Školních vzdělávacích programů. Dalším důleţitým cílem je přivést ţáky k většímu zájmu o výuku finanční gramotnosti. Měření finanční gramotnosti formou soutěţe plně potvrdilo nezbytnost další intenzivní podpory celorepublikového rozvoje vzdělávání finanční gramotnosti u mládeţe. 21 ) 22 ) 23 ) 18

19 2 Ekonomicko-sociálně znevýhodněné skupiny Mnoho hledisek lidského ţivota je ovlivňováno postavením člověka v socioekonomické hierarchii. Ekonomické rozdíly jsou mimo jiné vytvářeny tím, ţe skupiny, ţijící v méně příznivých podmínkách přistupují rozdílně ke vzdělání, kvalitě bydlení, stravování, trávení volného času. Za znevýhodněné skupiny obyvatelstva můţeme povaţovat skupiny, které jsou vytěsněny mimo běţný ţivot společnosti. Proces postupného oddělování jedinců či skupin od hlavního proudu společnosti lze chápat jako sociální vylučování (socio-ekonomický propad). K základním zdrojům společnosti patří zaměstnání, vzdělání, bydlení, zdravotní péče a sociální ochrana. Proces, v jehoţ rámci je jedinci či celé skupině obyvatelstva znesnadněn či zcela zamezen přístup ke zdrojům, pozicím a příleţitostem, které umoţňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti, lze označit termínem sociální vyloučení. K těmto skupinám patří: dlouhodobě nezaměstnaní příslušníci etnických menšin osoby se zdravotním postiţením osoby předluţené migranti osoby s nízkou kvalifikací osoby, pro které se stal ţivot na sociálních dávkách běţným ţivotním stylem osoby s různými druhy závislostí děti, které ţijí v ohroţených rodinách, tj. v rodinách nefunkčních, chudých, mnohopočetných, s nezaměstnanými rodiči a v rodinách, ve kterých dochází k násilí (tyto děti mají často niţší vzdělání, zhoršené zdraví a mají méně příleţitostí a podnětů k tomu, aby se náleţitě sociálně vyvíjely) osoby, které ţijí ve znevýhodněných oblastech s vysokou nezaměstnaností, nízkou kvalitou bytového fondu, se špatnou dopravní obsluţností apod ) VYBÍHAL, V. a kol. Slabikář finanční gramotnosti. 2. aktualizované vydání. Praha : Cofet, s. ISBN:

20 osoby propuštěné z výkonu trestu matky na mateřské dovolené matky s malými dětmi, senioři Riziko sociálního vyloučení se zvyšuje u jedince, u něhoţ dochází ke kumulaci výše uvedených znevýhodnění, např. jedinec dlouhodobě nezaměstnaný, s nízkou kvalifikací, ţijící ve znevýhodněné oblasti. Finanční problémy s následným předluţením akcelerují jeho vylučování z běţného ţivota společnosti na její okraj s velmi obtíţným návratem zpět. 25 Sociálním vyloučením jsou ohroţeny ty skupiny obyvatel, které mají oslabenou vazbu minimálně k jedné ze tří ucelených integračních rovin. Na základě průzkumu o rozsahu a průběhu sociálního vyloučení v Evropě se prokázalo, ţe v české společnosti jsou ohroţeny sociálním vyloučením tytéţ skupiny obyvatelstva jako v celé Evropě: etnické menšiny, zdravotně postiţení, migranti, izolovaní jedinci. Etnická příslušnost a obecně rasa jsou v evropské populaci významným rysem struktury chudoby a nerovnosti. Chudoba je mezi příslušníky etnických skupin četnější neţ mezi majoritní populací. Neprojevuje se jen jako nejistota zaměstnání a nízký příjem, respektive nezaměstnanost. Má povahu širších nevýhod: sníţených ţivotních šancí a zúţené kvality ţivota, nerovnosti v přístupu k lékařské péči, ke vzdělání aj. (Mareš 1999, 55). Problematické souţití v dnešním světě, narušení lidských vztahů v návaznosti na ztrátu zaměstnání můţe v krajním případě vyústit i v jednu z dalších ţivotních komplikací ztrátu domova. Rodina je sociální zařízení, jehoţ primárním účelem je vytvářet soukromý prostor stíněný proti nepřehlednému a vířícímu světu veřejnému. Pokud se k nezaměstnanosti navíc přidruţí i ztráta výše zmíněného domácího zázemí a absence rodinných a přátelských vztahů, jedinec se ocitá v potenciálním nebezpečí dostat se do extrémního vyloučení stát se členem sociální minority bezdomovcem (osoba bez přístřeší, osoba v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, bez moţnosti zázemí, kam by se uchýlil). 25 ) VYBÍHAL, V. a kol. Slabikář finanční gramotnosti. 2. aktualizované vydání. Praha : Cofet, s. ISBN:

21 2.1 Ekonomicky znevýhodněný jedinec Jak uvádí Sekot (2012, 108), práci je moţné definovat jako cílevědomou lidskou činnost směřující k vytváření materiálních a duchovních hodnot, která hraje v ţivotě kaţdého člověka důleţitou pozici. Práce je rovněţ výrazem sociálního postavení jedince, jeho osobní identitou, pramenem sociálních kontaktů. Vytváří sociálně orientační rámec individuální sebereflexe a sebehodnocení. Je místem, kde je moţné vést rozhovory, střetávat se s jinými lidmi, uzavírat přátelství. Splňuje i důleţitou podmínku důstojné existence a přináší materiální uţitek. Z pohledu ţivotní dráhy určuje začátek i konec ekonomické aktivity lidí (in Buchtová 2001, 81) a ukazuje obecně platné hodnoty nejen těm, kteří pracují ale i těm, které nejprve vychováváme dětem (problematika ztotoţnění, napodobování a osobního příkladu). Je povaţována za základní jednotku časové struktury dne i ţivota. Práce se stává nezastupitelnou integrální součástí plnohodnotného ţivota jedince. Nedobrovolná ztráta práce můţe pro člověka znamenat vyloučení z běţného ţivota společnosti na její okraj s obtíţným návratem zpět. Nezaměstnanosti se obávají téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních lidí (STEM 2011). Je to úroveň v dlouhodobém srovnání vysoká, ale v posledním roce stabilní. Nemění se ani to, jakým způsobem by byli lidé ohroţení ztrátou místa ochotni této hrozbě čelit. Naprostá většina z nich by přijala hůře placenou práci anebo i práci mimo svůj současný obor, ale jen asi dvě pětiny z nich by byly ochotny se za prací stěhovat do jiného kraje. Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 31. října 7. listopadu Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru 26. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1257 respondentů. Míra nezaměstnanosti 27 od poloviny roku 2009 kolísá mezi 8 aţ (téměř) 10 % (graf č. 2), v posledním půl roku mírně klesla opět na hranici osmi procent. Obavy lidí z nezaměstnanosti se v posledním roce nemění. Z ekonomicky aktivních lidí mají obavy skoro dvě třetiny, třetina silné ) Kvótní výběr imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace, lze pouţít jen pro populaci, o jejichţ struktuře máme dostatek informací. http//richardjung.cz/3.metody_vyberu.ppt 27 ) Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných na pracovní síle. 28 ) 21

22 K 31. lednu 2013 bylo v České republice bez práce lidí. To je o více neţ na konci loňského prosince. Oproti loňskému lednu přibylo nezaměstnaných. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Podíl nezaměstnaných osob tak dosáhl 8 procent. Nový ukazatel porovnává počet uchazečů o zaměstnání (ve věku let) ke všem obyvatelům (v tomto věku). Úřady práce evidovaly k 31. lednu 2013 celkem volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak nyní připadá průměrně 17,3 uchazeče. 29 Graf č. 2 Nezaměstnanost v Česku Zdroj: MPSV, graf ČTK 2012 Míra nezaměstnanosti patří mezi základní makroekonomické ukazatele a vypovídá o celkovém dění v dané ekonomice. Míra nezaměstnanosti je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Nezaměstnaným se rozumí ten, kdo nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci hledá a je ochoten v určitém časovém horizontu do práce nastoupit. Podle příčin se rozlišují tři základní druhy nezaměstnanosti, a to frikční, cyklická a strukturální ) 30 ) 22

23 Frikční nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je ovlivněn zejména průběhem ţivotního cyklu. Patří sem například lidé, kteří hledají zaměstnání těsně po ukončení vzdělání nebo ti co odešli z původního místa dobrovolně a hledají jiné pro ně zajímavější uplatnění. Strukturální nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je způsoben díky nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích. Tento typ nezaměstnanosti se týkal například regionů orientovaných na těţbu, kde byli převáţně pracovníci školení na důlní činnost, která je velice specifická, tedy pro jiné obory málo vyuţitelná. V situaci, kdy dojde k v tomto regionu k útlumu těţby, tito pracovníci přijdou o práci a jejich kvalifikace jim neumoţňuje získat práci v jiném oboru. Cyklická nezaměstnanost Souvisí s vývojem hospodářského cyklu. V případě kdy se ekonomika nachází v recesi, míra nezaměstnanosti roste a analogicky pokud ekonomika roste, míra nezaměstnanosti se sniţuje. Mezi další druhy nezaměstnanosti by se dala zařadit také sezonní nezaměstnanost, která souvisím především s kolísavou poptávkou po sezonních pracovnících, například ve stavebnictví nebo zemědělství. 31 Zvládání situace je závislé na individuálním přístupu a sociálně psychologickém klimatu zázemí nejbliţší rodiny či přátel a je podmíněno mírou odolnosti člověka proti psychické zátěţi obecně (Sekot 2002, 109). U dlouhodobé nezaměstnanosti dochází k zhoršování stavu v důsledku postupného oslabování psychických a fyzických sil např. ve formě neurologických potíţí, vnitřního neklidu a úzkosti, podráţděnosti, zaţívacích problémů, onemocnění srdce či problémů s páteří (Buchtová 2000). Opakované neúspěchy k získání zaměstnání podrývají důvěru ve vlastní profesní i osobní schopnosti, coţ po určitém čase likviduje sebeúctu. Dochází k úpadku ţivotní úrovně. Následně se mění i postavení v rodině. Postiţený přebírá na úkor své prestiţe profesní jedinečnosti některé domácí činnosti a funkce, jeţ jej mohou v očích celé rodiny a blízkého okolí deklasovat (strukturální 31 ) 23

24 dezorganizace, krize rodinného systému, narušení denních rodinných zvyklostí, ztráta autority, aj.). Úřad práce České republiky (dále ÚP) zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). Účinnost zákona je od Úřady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejímţ nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. MSPV je ústředním orgánem pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci; kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci; důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální zabezpečení a sociální péči; péči o pracovní podmínky ţen a mladistvých; právní ochranu mateřství; péče o rodinu a děti; péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc (Tomeš a kol. 2009, 216). Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště. Kontaktní pracoviště vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Úřady práce vykonávají konkrétní opatření politiky zaměstnanosti. Jejich úkoly vyplývají ze zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ÚP plní úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a státní sociální podpory 33 v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. 34 Uchazeči o zaměstnání (Brdárová 2012) mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Cílem je dočasné zmírnění výpadků příjmů. Od ledna 2012 se změnily podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva. Výše podpory v nezaměstnanosti činí ve výpočtu z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden měsíc: 35 první dva měsíce 65 % další dva měsíce 50 % po zbývající podpůrčí dobu 45 % 32 ) 33 ) 34 ) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 35 ) 24

25 Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: do 50 věku uchazeče o zaměstnání 5 měsíců od 50 do 55 let 8 měsíců více neţ 55 let 11 měsíců U uchazeče, který ukončí zaměstnání bez váţného důvodu sám, nebo dohodou se zaměstnavatelem, se podpora sniţuje na 45 % průměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu 36. V lednu 2012 se zvýšila maximální výše podpory v nezaměstnanosti (viz tabulka č. 1). Tabulka č. 1 Maximální výše podpory v nezaměstnanosti Maximální výše podpory při doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti Kč Kč Kč Kč Při rekvalifikaci Kč Kč Kč Kč Maximální výše podpory bez doložení příjmů (měsíčně) V nezaměstnanosti (první 2 měs.) Kč (další 2 měs.) Kč (posl. měs.) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Při rekvalifikaci Kč Kč Kč Kč Zdroj: Stanovení minimální mzdy od 1. ledna 2007 je patnáctou změnou této mzdové veličiny od jejího zavedení. 37 Jak bylo výše uvedeno, minimální mzda v ČR se od roku 2007 nezměnila, coţ je v Evropské Unii (EU) raritou. ČR je jedinou členskou zemí EU, kde je minimální mzda stanovena zákonem. Původní návrh MSPV ČR na zvýšení minimální mzdy pro letošní rok na 8400 Kč nebo 8500 Kč nebyl schválen, a tak v roce 2012 činí minimální mzda 8000 Kč. Kromě Rakouska, Česka a Litvy se ve všech ostatních zemích minimální mzda zvýšila buď v roce 2011, nebo pro rok Minimální mzda není zákonem stanovena v Dánsku, Finsku, Švédsku, Německu nebo Itálii (Brdárová 2012). 36 ) 37 ) 25

26 2.2 Zdravotně a sociálně znevýhodněný jedinec Pokud se k nezaměstnanosti navíc přidruţí i ztráta domácího zázemí a absence rodinných a přátelských vztahů, jedinec se ocitá v potenciálním nebezpečí stát se členem sociální minority bezdomovcem (osoba bez přístřeší, osoba v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, bez moţnosti zázemí, kam by se uchýlil). 38 V hospodářsky vyspělých zemích je problematika ţebráků a bezdomovců letitou existující skutečností. Ve východní Evropě, tedy i v České republice, se ţebrání jako fenomén naplno projevil po pádu komunistického reţimu počátkem devadesátých let minulého století. I my jsme začali potkávat na našich ulicích větších měst ţebrající osoby a lidi bez přístřeší (Pavelková 2007). Z historických pramenů víme, ţe tento jev se vyskytoval na našem území jiţ dříve, ale za minulé vlády byl zakrýván a zmenšován, či úplně tabuizován. Právo na práci ve své podstatě zajišťoval pro kaţdého občana Československa povinný pracovní poměr, a tím i z něj vyplývající určité finanční zázemí. Pokud se nepřizpůsobiví jedinci vyskytovali, byli předáni do různých státních institucí (nápravná zařízení, ústavy sociální péče apod.). Příčiny bezdomovectví (Hradecký 1996) můţeme rozdělit podle faktorů, které vedou ke vzniku tohoto fenoménu, na objektivní a subjektivní. První jsou ovlivněny např. sociální politikou státu a sociálním zákonodárstvím a odráţí se např. v dodrţování lidských práv, v respektování práva a rovných příleţitostí pro všechny občany, ve vzdělanosti občanů, moţnosti uplatnění v zaměstnání, v sociální ochraně, v zabezpečení ve stáří a nemoci, zaměstnanosti mladých lidí, xenofobii, etnických problémech, emigraci apod. Subjektivní faktory jsou ovlivněny samotnými jedinci, jejich rodinami, různými společenskými skupinami či komunitami, jejich dispozicemi a schopnostmi, temperamentem bezdomovce, jeho věkem, dosaţeným vzděláním apod. Lze na ně nahlíţet z pohledu materiálního (bydlení, zaměstnání, tragické události v rodině, majetkové poměry, neočekávané události ve společnosti, povodně apod.), nebo z hlediska poruch a zhroucení vztahů v rodině či komunitě s jejím následným selháním, nebo s ohledem na problémy v osobnosti samé (mentální retardace, duševní či tělesná choroba, nesamostatnost, osamělost, invalidita, závislosti na alkoholu nebo drogách, sociální nezralost, etnické rozdíly) ) 39 ) 26

27 Bezdomovectví je tedy výsledkem generalizovaného psychosociálního selhání, spojeného se ztrátou komplexu běţných rolí (Vágnerová 1999). Mary Daly (in Hradecká, Hradecký 1996, 44) uvádí, ţe proces vyčlenění na okraj společnosti není vyvolán jen bydlením nebo finančním nedostatkem, ale i neschopností participovat na kvalitě ţivota a přizpůsobit se ostatní společnosti. Ţebráctví je způsob obstarávání si hmotných potřeb pro ţivot ţebráním, ať jiţ náhodným oslovováním lidí na ulici, či pasivním upozorňováním na svoji osobu a své potřeby. Pojem ţebrák je pouţíván pro označení osoby ţádající o peníze na ulici. Je praktikováno dokonce i provozováním určité aktivity na ulici, která procházející upozorňuje, aby provozovatele obdarovali. Být ţebrákem neznamená být bezdomovcem a naopak. Člověk v nouzi bez domova si nemusí svoji obţivu obstarávat ţebráním. Často se však bohuţel setkáváme s ţebrákem, který je současně člověkem bez přístřeší tedy bezdomovcem. V posledních sedmi letech je zaznamenán prudký nárůst počtu bezdomovců. Mění se jejich skladba. Důvodem jejich vyloučení jiţ není rozvrat rodiny, alkoholismus, nepřizpůsobivost, ale nedostatek levných bytů, vysoká nezaměstnanost a rostoucí chudoba. Specifické postavení má v české společnosti také romské etnikum. J. Kubíček a kolektiv (2002, 101) uvádí, ţe téměř celé etnikum má v české společnosti nízkou sociální úroveň, která vyplývá především z nízkého stupně vzdělanosti a dosaţené kvalifikace. Od nízkého stupně jimi dosaţeného vzdělání a kvalifikace se odvíjí vysoká míra nezaměstnanosti, která je dále spojena s celou řadou problémů: např. nízká sociální pozice ve společnosti, závislost rodin na sociálních dávkách, kriminalita orientovaná na drobné krádeţe aj. P. Mareš (1999, 55) uvádí, ţe Romové mají pověst nespolehlivých pracovníků, coţ je diskvalifikuje na trhu práce. Zatlačuje je to nejen na sekundární trh práce, kde jsou vystaveni vyššímu riziku nezaměstnanosti, ale také do šedé a černé ekonomiky, či do závislosti na sociálním státu. Jak vyplývá z výzkumu agentury STEM (2012), většina české veřejnosti dává najevo negativní vztah k Romům (71 %). Z toho třetina občanů vyjadřuje mírně odmítavý vztah k Romům (34 %), čtvrtina připouští jednoznačně odmítavý vztah (26 %) a desetina občanů dokonce pociťuje k Romům odpor. Tento podíl se v porovnání s dubnem letošního roku mírně sníţil. V otázce vlastních obav z Romů je veřejnost rozdělena do dvou naprosto vyrovnaných táborů (43 % se Romů bojí, 44 % nebojí). Necelá pětina občanů (16 %) vyjadřuje sympatie hnutím či lidem vystupujícím proti romské menšině silou. Naopak dvoutřetinová většina 27

28 deklaruje odmítavý postoj. Zastoupení tohoto názoru od loňského roku výrazně posílilo. Pouze 5 % lidí má k Romům dobrý nebo velmi dobrý vztah. Pětina dotázaných (20 %) nemá potřebu se vůči Romům pozitivně či negativně vymezovat, má k nim stejný vztah jako k ostatním lidem. Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 27. října aţ 5. listopadu Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 1062 respondentů. 40 V kontextu dnešního komplikovaného světa, v kterém je pro dospělou populaci sloţité se vůbec vyznat, se nejvíce zaskočenou jeví starší generace občanů seniorů (Pavelková 2012). Demokracie a nově vzniklý pocit svobody, ve skutečnosti ţivot pod tlakem konzumní společnosti, s sebou přináší naléhavé krize v osobním ţivotě, kdy právě pro tuto věkovou kategorii je obtíţné v důsledku sníţení schopností vlastními silami zvládnout svoji ţivotní situaci. Podle Janečkové (in Matoušek a kol. 2005, 163) bývá starý člověk charakterizován svou příslušností k věkové skupině definované dosaţením 60, resp. 65 let. Je spojován se sociálním statutem důchodce; je povaţován za neaktivního či neproduktivního a předpokládávány jsou i zdravotní charakteristiky spojené se ztrátou funkčních schopností, morbiditou a postupnou ztrátou soběstačnosti. Zajímavé výsledky přináší i realizované průzkumy, které uvádějí, ţe pro teenagery jsou starci a stařeny všichni, komu bylo jiţ třicet čtyři. Pro některé zaměstnavatele v současné době to jsou čtyřicátníci. Podle třicátníků začíná stáří v 65 letech, pro pětašedesátníky v pětasedmdesáti. Ale oficiální datum, odkdy v ţivotě lidí začíná období stáří, neexistuje; to platí stejně pro Českou republiku i svět. 41 I podle lékařů je staří individuální pojem a multifaktoriální jev, který závisí na zdravotním stavu, vzdělání, sociálním prostředí, ţivotním stylu atd. (Tošnerová 2009). Jak uvádí ve své zprávě Český statistický úřad (2012): Pojem senior není právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Jinými slovy chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy. 42 Ten pracuje s věkovými skupinami 0 14, a 65, coţ je v souladu 40 ) 41 ) letech.html 42 ) 28

29 s metodikami Organizací spojených národů 43 a Eurostatu. 44 Schopnost postarat se sám o sebe a být soběstačný je nejen podle laických názorů, ale i podle expertů rozhodující pro moţnost být zařazen do kategorie starý. Průměrný věk občana České republiky v roce 2011 byl 41,1 roku. Pro srovnání v roce 2002 to bylo 39,3 roku. Podíl obyvatel ve věku 65 představuje 15,5 % obyvatelstva, tedy 1 milión 700 tisíc osob a neustále roste. V roce 2050 by jejich počet měl překročit tři milióny. V roce 2002 ţilo v ČR 413 tisíc lidí ve věku 65 69, v loňském roce uţ 595 tisíc. Občanů ve věku let bylo v roce 2002 celkem 179 tisíc, loni 234 tisíc (viz graf č. 3). Graf č. 3 Stárnutí české populace Zdroj: ČSÚ Exekutorská komora (2012) zpracovala unikátní studii o počtu seniorů v exekuci. Z analýzy vyplývá, ţe exekuci čelí starobních důchodců. Jedná se o 2 % z celkového počtu seniorů, jimţ je vyplácena starobní penze. Senioři tak tvoří pouze 7,5 % z celkového počtu všech osob, proti nimţ soudy nařídily exekuci. I kdyţ počet penzistů v exekuci v posledních třech letech roste, má Česko lepší průměr neţ sousední Slovensko, které s pěti a půl miliony obyvatel hlásí bezmála důchodců v exekuci. Většina seniorů, kteří čelí exekuci, si s sebou přinesla dluhové potíţe z produktivního věku. Exekuce se nejčastěji v 76 % případů týkají čerstvých důchodců, tzn. lidí ve věku 60 aţ 63 let. Buď proti nim soudy 43 ) 44 ) 29

30 nařídily exekuci jiţ před penzí, nebo na samém začátku penze, nicméně v důsledku dluhů, jeţ vznikly v pracovním ţivotě (např. při výkonu ţivnosti). Naopak příčiny exekucí vedených proti starším lidem jsou jiné. Tito lidé se stávají např. obětí předváděcích akcí, zájezdových nabídek, teleshoppingových reklam nebo neseriózních podomních prodejců či dealerů. Mnohdy také nemalou měrou dotují své potomky či vnoučata. Právě na tuto věkovou skupinu se nyní zaměřuje Exekutorská komora ČR. Domovům pro seniory nabízí praktická školení, v bezplatných poradnách přednostně objednává klienty starší 60 let. 45 Závaţným problémem pro seniory jsou úvěry, půjčky a nákupy na předváděcích akcích (Pavelková 2012). Spotřebitelské organizace proto seniory neustále varují, aby se nenechávali přemluvit k neuváţenému nákupu drahého zboţí, nebrali si nechtěné úvěry a zbytečně se nezadluţovali. Podle serveru Finanční noviny.cz jiţ dříve sdruţení Spotřebitel.net uvedlo, ţe největší nebezpečí pro starší lidi představují prodejní akce, kde prodejci návštěvníky přesvědčí k nákupu. Prodejci nacvičenými triky vyvíjejí psychologicky nátlak a manipulují s potenciálními kupci, vyvolávají zmatky, podávají jim alkohol a nechávají podepisovat předkupní smlouvy, které jsou ve skutečnosti kupní s vysokými cenami, a to vše profesionálně a rychle. Rovnou jim často poskytují i půjčky. Pouţívají i další nekalé praktiky. Senioři pak nedokáţí vzniklé závazky plnit a dostávají se do sloţitých finančních situací. Další z nebezpečí, kterému jsou senioři vystaveni, jsou předraţené telefonní linky (začínající číslicí 9), které lákají na poskytování půjček či spotřebitelských úvěrů. Minutová sazba je ukryta pod čtvrtou a pátou číslicí. Neboli pokud někdo telefonuje třeba na číslo , pak musí počítat s tím, ţe za minutu hovoru zaplatí 99 korun. Ţe případné sjednání půjčky není záleţitostí dvou minut, je zřejmé. Tím spíš, ţe zisky firem poskytujících tímto způsobem úvěry, jsou často zaloţeny víc na drahé telefonní lince neţ na případných úrocích z půjčky. 46 Do finančních nesnází, jak uvádí J. Pavelková (2012), se můţe senior dostat i následkem gamblerství, které dnes ve společnosti představuje závaţný sociálně-patologický jev. Jinou cestou do problémů je i neuváţené ručitelství, často v rodině, např. dětem. 45 ) 46 ) html. 30

31 Vzhledem k rychlému stárnutí české populace v nadcházejících dekádách se budoucí důchodci nebudou moci spoléhat pouze na státní zabezpečení, tak jako tomu bylo doposud. Ostatní formy zabezpečení na stáří budou hrát čím dál větší roli. K tomu, aby si občané vybrali vhodný produkt či formu zajištění na stáří, je nezbytná základní znalost finanční problematiky, jako prevence propadu do státní sociální sítě. 47 Téměř tři čtvrtiny české populace jsou naprosto stabilně přesvědčeny, ţe by se o důchody lidí měl postarat stát, nikoli kaţdý člověk sám o sebe. Naprostá většina lidí souhlasí s drobnými anebo do budoucna i se zásadnějšími změnami současného systému důchodového zabezpečení, zavedení nějakého úplně jiného systému však ztrácí podporu. Posiluje se solidarita, přibývá lidí, kteří schvalují zvýšení plateb sociálního pojištění. Sníţení důchodů nebo prodlouţení věku odchodu do důchodu jsou nadále tabu. Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 31. října aţ 7. listopadu Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1257 respondentů. Názory našich občanů na to, zda by se na stáří měl finančně zabezpečit kaţdý sám, anebo aby se o lidi postaral stát, se vůbec nemění. Skoro tři čtvrtiny lidí by ponechaly raději na státu, aby jim zajistil stáří svými příspěvky. 48 Mnoho aspektů lidského ţivota je ovlivňováno postavením člověka v sociálním rozvrstvení. Socioekonomicky podmíněné rozdíly v úrovni zdravotního stavu a péči o něj jsou mimo jiné vytvářeny tím, ţe skupiny níţe postavené v socioekonomické hierarchii ţijí v méně příznivých podmínkách z hlediska přístupu ke vzdělání, kvality bydlení, stravování, trávení volného času, cestování, atd. V posledních letech se v psychologii zdraví věnuje značná pozornost vztahu mezi postavením člověka ve společenské hierarchii a jeho zdravotním stavu. 47 ) 48 ) 31

32 3 Ekonomické dopady finanční negramotnosti na jedince a stát Lidská společnost má mnoho různých stránek. Jednou z nejdůleţitějších je vytváření materiálních podmínek zajišťujících nejen samu její existenci, ale stále rostoucí blahobyt. Tato funkce lidské společnosti by se nemohla rozvinout do své dnešní podoby bez vynálezu peněţní směny. Moderní společnost je na peněţní směně do značné míry zaloţena. 49 Nejdříve bylo něco za něco, později něco za peníze. Finance, nebo chceme-li peníze, se prolínají téměř vším, co zaţíváme a ať chceme nebo ne; od mládí aţ po seniorský věk ovlivňují naše ţivoty. Funkcí peněz není jen dobře známá směna zboţí a sluţeb. Slouţí také jako jednotka zúčtování vyjadřující ocenění zboţí a sluţeb, které umoţňuje ceny nejen porovnávat, ale i evidovat a účtovat. Peníze slouţí také jako forma majetku. Reálná hodnota hotovosti se v průběhu času mění jen na základě inflace. Prodávající přichází na trh s určitým počtem výrobků a sluţeb, které chce prodat za určitou cenu. Toto zboţí představuje nabídku. Čím je cena zboţí vyšší, tím více prodávajících přichází na trh a nabízené mnoţství roste. Naopak, je-li cena nízká, výrobci nemají zájem podávat své výrobky a nabízené mnoţství klesá. Proto má křivka nabídky v grafu Nabídka a poptávka (viz graf č. 4) rostoucí trend a nabízené mnoţství je přímo úměrné ceně. Zájem kupujících o výrobky představuje poptávku. Kupující má opačný zájem neţ prodávající, chce koupit zboţí za co nejniţší cenu. Tím bude cena vyšší, tím méně kupujících bude ochotno si takové zboţí koupit. Také bude stále méně kupujících, kteří mají na takové zboţí peníze. Křivka poptávky v grafu tedy s rostoucí cenou klesá. Poptávané mnoţsví je nepřímo úměrné ceně. Trţní cena přestavuje jakýsi kompromis mezi poptávajícími a nabízajícími. Je to cena, za kterou se na trhu uskutečňuje obchod. Ceny tak vlasně stanovují prodávající a i nakupující společně. Situaci, kdy se poptávané mnoţství zboţí za určitou cenu rovná mnoţství nabízeného zboţí za tu samou cenu, se říká trţní rovnováha ) SIMMEL,G. Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha : SLON, ISBN ) /Prilohy 32

33 Graf č. 4 Nabídka a poptávka Zdroj: Prvním krokem k finanční gramotnosti je zvládnutí vypracování rozpočtu. Zpracováním rozpočtu zároveň zjistíme, za co všechno peníze dostáváme a za co je utrácíme. Je zřejmé, ţe náš domácí rozpočet bude mít buď větší příjmy neţ výdaje, nebo opačně. Vznikne tak přebytek, nebo deficit domácího rozpočtu. Rozpočet můţe být i vyrovnaný, kdyţ příjmy a výdaje budou ve stejné výši. Má-li domácí rozpočet přebytek, pak ho můţeme vyuţít pro různé formy spoření nebo investování. Má-li domácí rozpočet deficit, pak jej vyrovnáváme různými druhy půjček. Je-li deficit opakovaný, pak musíme výdaje omezit nebo hledat cesty ke zvýšení příjmů. Druhým a zásadním krokem k finanční gramotnosti je znát aktiva (majetek) a pasiva (závazky). Jinými slovy zjistit, co vlastníme a z čeho tento majetek financujeme, čím je majetek kryt. Porovnání aktiv a pasiv říkáme rozvaha". Stejná věc můţe být aktivem i pasivem, vţdy záleţí na tom, zda znamená pro rozpočet příjmem (pak je aktivem) nebo výdaj (pak je pasivem). Osobní auto pro potřeby rodiny je pasivem - přináší do rozpočtu výdaje. Osobní auto k úspěšnému podnikání je aktivem - přináší do rozpočtu příjem ) 33

34 3.1 Předlužení Jedním z významných faktorů, jak je uvedeno ve Slabikáři finanční gramotnosti (2011), který způsobuje sociálně-ekonomické vyloučení ze společnosti je předluţení. Předluţení je na rozdíl od zadluţení stav, kdy člověk není schopen plnit své finanční závazky. Postihuje převáţně sociálně znevýhodněné jedince, či sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. 52 Kaţdým rokem výrazně narůstá zadluţení českých domácností. Ve srovnání s vyspělými členskými státy Evropské unie nedosahuje zadluţenost takové výše, ale alarmující je dynamika, které v posledních letech dosahuje. Jedním z projevů růstu zadluţení je zvýšení počtu domácností, které nejsou schopné splácet své závazky. Ţivot na dluh se stal běţnou ţivotní součástí. Řada rodin, především nízkopříjmových, není schopna dluhy splácet a hrozí jim, ţe se dostanou do dluhové spirály. I nadále sice pokračuje trend zadluţování zejména vysoko příjmových skupin obyvatel, ovšem současně roste i zadluţení nízkopříjmových skupin, které mají relativně méně úspor a jsou více závislé na sociálních dávkách. Především spotřebitelské úvěry vyuţívají více rodiny s nízkými příjmy, pro které splátky často představují velkou zátěţ. 53 V poslední době, i vlivem hospodářské krize, se stále více Čechů dostává do dluhové pasti, která ve většině případů končí exekucí a draţbou movitého a nemovitého majetku. Počet vzrůstajících exekucí znázorňuje následující tabulka (viz tabulka č. 2). 54 Tabulka č. 2 Počet exekucí v letech počet exekucí počet ukončených exekucí počet vymožených exekucí počet zastavených exekucí počet odvolání proti exekuci Zdroj: ) VYBÍHAL, V. a kol. Slabikář finanční gramotnosti. 2. aktualizované vydání. Praha : Cofet, s. ISBN: ) 54 ) 34

35 Zajímavostí je, ţe počty exekucí začaly v roce 2012 v ČR klesat. V roce 2012 soudy nařídily exekucí. To je o 13 procent méně neţ v roce V TOP desítce dluţníků z řad fyzických osob jsou zastoupeni výhradně muţi v produktivním věku, jejich průměrný věk je 41 let. Počet exekucí nelze ztotoţňovat s počtem dluţníků. Řada jich čelí většímu počtu exekucí. Odhady říkají, ţe na jednoho dluţníka připadá v průměru pět exekucí. Dluţník, jenţ čelí většímu mnoţství exekucí, bývá vybaven nízkou finanční a právní gramotností. V takovém případě je na místě poţádat soud o oddluţení (tzv. osobní bankrot). Naprosto odlišná je situace u rekordmanů-dluţníků, u nichţ počet exekucí překročil stovku. Jedná se o osoby, jejichţ dluhy pramení z podvodné činnosti. Řada těchto lidí má zkušenost s vězením, pracuje na černo a trvalý pobyt má hlášen na obecním či městském úřadě. 55 S ohledem na finanční zdraví domácnosti by občané měli být schopni zodpovědně posuzovat své moţnosti a zaměřovat se buď na takové dluhy, které mají z dlouhodobého hlediska charakter investice (např. hypotéky), či v případě, ţe jde o spotřebitelské půjčky, aby měli pod kontrolou dluhovou sluţbu. 56 Nástrojem, který napomáhá jedinci či celé domácnosti zvládnout poţadavky na ţivot v ekonomické realitě, je osobní nebo rodinný rozpočet (viz obr. 3). Rozpočet můţe na jedné straně poskytnout rámec pro sníţení dluhů, a na straně druhé pomoci získat zdroje pro pravidelné spoření. Díky osobnímu rodinnému rozpočtu můţe jednotlivec či rodina lépe zvládnout finanční stránku ţivota. Realistický a přehledně sestavený rozpočet napomáhá získat kontrolu nad současnou i budoucí finanční situací, můţe poskytnout uţitečný rámec pro sníţení dluhů či napomoci odhalit nutnost zregulovat rodinné výdaje. Cílem rodinného finančního plánování je správná kombinace všech příjmů a výdajů v rodině tak, aby všechny volné prostředky byly pouţity optimálním způsobem pro zajištění přítomnosti (ochrana osob, ochrana majetku, ochrana úspor) i budoucnosti (zajištění bydlení, výnos z úspor, příjem v důchodu, ţivotní cíle). Finanční plánování kaţdého donutí zamyslet a zhodnotit finanční situaci, stanovit reálné finanční cíle, posoudit omezující okolnosti a na základě toho stanovit pořadí priorit jednotlivých cílů, způsob, jak svých cílů dosáhnout a kolik to bude stát ) 56 ) 57 ) VYBÍHAL, V. a kol. Slabikář finanční gramotnosti. 2. aktualizované vydání. Praha : Cofet, s. ISBN:

36 3.2 Finanční rozpočet domácnosti Porovnáním výdajů a příjmů domácnosti vznikne rozpočet domácnosti. Jeho tvorba není důleţitá jen pro obecný přehled toho, kolik peněz si domácnosti vydělá a kolik peněz utratí. Má přehled také o tom, odkud k ní peníze plynou a především kam peníze vynakládá domácnost má kontrolu nad svou finanční situací. S rodinným rozpočtem je tedy člověk schopen efektivněji nakládat s vlastními finančními prostředky a snadněji se přizpůsobovat různým ţivotním událostem i nenadálým změnám. Rozpočet lze sestavit velmi jednoduše. Stačí vzít papír, rozdělit jej na dvě poloviny, a na jednu stranu sepsat příjmy a na druhou stranu výdaje. Hlavním peněţním zdrojem domácnosti jsou čisté příjmy (ty, které zůstanou po odečtení všech daní a dalších povinných odvodů státu) dospělých osob, které v sobě zahrnují čisté mzdy, čistý zisk z vlastního podnikání či sociální podpory. Všechny tyto příjmy by měly vystačit na veškeré nezbytné výdaje. Určitě by se z nich mělo i něco ušetřit na nenadálé události, jako například na nákup nové ledničky v případě, ţe se ta dosud slouţící pokazí. Zdrojům, které pokrývají takové nenadálé výdaje, se říká rezervy. Dále se zdroje pouţijí i na úspory, které slouţí k financování věcí dlouhodobé spotřeby. 58 Průměrná česká domácnost vydá nejvíce peněz za náklady na bydlení (nájemné, topení, vodu, energie) a potraviny (včetně nápojů). Tyto výdaje spolu s výdaji na dopravu nebo zdraví, představují náklady nezbytné. Zbylé náklady za zboţí a sluţby, jejichţ nákup lze odloţit nebo úplně vynechat, pokud je rodina nebo osoba ve finanční tísni, představují náklady zbytné. Sem patří například elektronika, cestování, alkoholické nápoje, kultura nebo sport. Kaţdý finančně gramotný občan by měl být schopen sestavit si vlastní osobní nebo rodinný rozpočet a plán příjmů a výdajů. Důleţitá je kontrola plánu na koci měsíce nebo roku. Pozor na střízlivost svých odhadů příjmů i výdajů. Člověk by měl své příjmy o něco podhodnotit a výdaje nadhodnotit, coţ podle zkušeností následně v praxi představuje reálnější hodnoty. Své finance je tedy nutno naplánovat tak, aby byl člověk vţdy schopen plnit finanční závazky (splácet půjčky, platit nájem) i v případě neočekávaného sníţení příjmů, například 58 ) 36

37 při ztrátě zaměstnání. Pro plynulé zabezpečení nenadálých výdajů je vhodné drţet v hotovosti nebo na běţném účtu několikanásobek čistého měsíčního příjmu. 59 Typy rozpočtu (viz obrázek č. 1): schodkový přebytkový vyrovnaný Obrázek č. 1 Typy rozpočtu Zdroj: Hypotéka představuje cestu k vysněnému bydlení, ale můţe se zvrtnout v noční můru předluţení a krach rodinných financí. Zabránit neschopnosti splácet hypotéku nejde vţdy. Lze ale sníţit nebezpečí, které z vysokého dluhu plyne, sestavením alespoň základního rodinného rozpočtu. Evidence výdajů a rodinný rozpočet následně slouţí jako podklad pro finanční plán domácnosti ) 60 ) 37

38 3.3 Rodinný finanční plán Cílem rodinného finančního plánu je především zajistit prostředky na splnění dlouhodobějších přání domácnosti. Jedním z nejčastějších přání je zajištění vlastního bydlení. V Česku se jedná o přání výrazně dominantní a preference vlastnického bydlení výrazně převyšuje touhu domácností z ostatních evropských zemí po vlastním domě či bytě. 61 Finanční plán je soubor doporučení, jak v průběhu času nakládat se svými financemi, abyste co nejlépe dosáhli svých finančních cílů. Plán respektuje Vaše aktuální moţnosti, osobní hodnoty a přístup k riziku. 62 Ţádný rodinný finanční plán není udrţitelný, pokud se na jeho prioritách nedohodne celá domácnost. K rozhodování a tvorbě finančního plánu by měly být přizvány i děti pochopitelně přiměřeně jejich věku. Samotný postup sestavování plánu můţe být např. následující: 1. Sepsat cíle a přání domácnosti (např. vlastní bydlení, pravidelná dovolená, nový automobil, studium dětí, spokojené stáří). Na cílech by se měli podílet všichni v domácnosti. 2. Ocenit cíle a přání konkrétními finančními částkami (vysněné bydlení bude stát přibliţně, na dovolené chceme utratit, automobil bude stát, děti na studiích vyjdou na, na stáří budeme potřebovat ). Samozřejmě nelze vţdy určit přesnou částku. Navíc ceny se v čase mění (v tomto ohledu je vhodné pamatovat zejména na inflaci). Čím přesněji a blíţe realitě se ocenění podaří, tím se zvyšuje pravděpodobnost naplnění cílů. 3. Stanovit časový horizont, kdy by měly být jednotlivé cíle naplněny (např. bydlení do 2 let, dovolená kaţdoročně, automobil za 5 let, děti na studiích za 15 let, důchod za 40 let). 4. Zhodnotit finanční moţnosti naplnění plánu. Teprve v tomto bodě finančního plánování přijde na řadu rodinný rozpočet. Na základě něj a z něj odvozených 61 ) 62 ) 38

39 dlouhodobějších finančních toků lze zjistit, jestli je moţné naplnit všechny cíle ve stanovené době. Zpravidla nákladnější cíle, jakým bezesporu pořízení vlastního bydlení je, nelze naplnit v potřebně krátkém čase z vlastních zdrojů. Při plánování není ale třeba počítat pouze s penězi domácnosti, ale lze zahrnout téţ zdroje cizí, nejčastěji bankovní. 5. Zajištění a zváţení rizik. Kaţdý můţe přijít o práci. Kaţdý si můţe zlomit ruku, která ho ţiví. V této části plánování je vhodné najít veškerá rizika, která hrozí, určit jejich moţné dopady a způsoby zajištění proti následkům. V mnohých případech poslouţí tzv. samopojištění, které formou úspor pokryje niţší škody. V ostatních je vhodné zváţit pojištění. 6. Umístění přebytků. Rozpočet domácnosti by měl být přebytkový. Jen tak lze vytvořit úspory na krytí větších výdajů. Přebytky by neměly leţet na běţném účtu. Ten je určen pouze k transakcím. Část slouţící jako likvidní rezerva můţe být uloţena na spořicím účtu. Zbytek, zejména úspory na větší výdaje, by měly být investovány především s respektem k časovému horizontu, kdy budou peníze pouţity. Je stejný nesmysl ukládat peníze určené na důchod za 40 let na spořicí účet, jako investovat peníze určené na nákup nemovitosti za 2 roky do akcií. 63 Osobní finanční plán je nejdůleţitějším finančním pojmem v kaţdé domácnosti. Absence jakéhokoliv finančního plánu je jedním z důvodů proč je tolik českých domácností zadluţených nebo ţijí od výplaty k výplatě. 64 Z dlouhodobého hlediska Vám finanční plán můţe ušetřit nemalé částky a pomoci Vám k finanční stabilitě. Jedná se o plán s přesnými pravidly směřující k naplnění Vašich ţivotních potřeb a přání ) 64 ) 65 ) 39

40 3.4 Příklad metodiky ke zvýšení finanční gramotnosti u seniorů Pro názornost si dovolíme představit ukázku metodiky finančního vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti, kterou připravila J. Pavelková (2012) pro sociální pracovníky se zaměřením na cílovou skupinu starších spoluobčanů. Představena je metodika zvyšování finanční gramotnosti pro sociální pracovníky v oblasti vzdělávání finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany v České republice cílová skupina seniorů v zařízeních provozovaných státními i nestátními institucemi, formou domácí péče, ambulantní či pobytové. Vytvoření systému vzdělávání finanční gramotnosti pro tato zařízení můţe nenásilnou formou doplnit práci sociálních pracovníků v oblasti finanční gramotnosti pro jejich klienty. Jak výše uvedená autorka uvádí (upraveno podle Pavelková 2012), cílem řešení je neformálním přístupem implementovat základní znalosti a dovednosti o finančním předluţování do povědomí seniorů. Vlastní kurz pro koncové příjemce je zaměřen na poskytnutí základních informací o povaze osobních a rodinných financí pro seniory s jednoduchými metodami vytváření a řízení osobních a rodinných rozpočtů, s řešení nejčastějších situací, předcházení stavů insolvence a metodami jejich řešení naučit je efektivnímu a ne-rizikovému ekonomickému chování. Sociální pracovník můţe vycházet a čerpat základní informace ze Slabikáře finanční gramotnost (2011). Vlastní kurz pro koncové příjemce je zaměřen na poskytnutí základního poučení o povaze osobních a rodinných financí. Má účastníky seznámit s jednoduchými metodami vytváření a řízení osobních a rodinných rozpočtů, s řešením nejčastějších situací, předcházení stavů insolvence a metodami jejich řešení. 66 Úvod do problematiky finanční gramotnosti (Slabikář finanční gramotnosti 67 ) Psychologické a sociální aspekty finanční gramotnosti (Slabikář finanční gramotnosti) 66 ) PAVELKOVÁ, J. Vzdělávání v otázkách finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany. In Sociálna a ekonomická integrácia a dezintegrácia v bezpečnosti jedinca a spoločnosti. Trenčín : SpoSoIntE, 2011, s ISBN ) VYBÍHAL, V. a kol. Slabikář finanční gramotnosti. 2. aktualizované vydání. Praha : Cofet, s. ISBN:

41 Marketingové techniky (Slabikář finanční gramotnosti) Ekonomické aspekty současné finanční gramotnosti (Slabikář finanční gramotnosti) Právní aspekty (Slabikář finanční gramotnosti) Charakteristika cílové skupiny znevýhodněných občanů Vzdělávací aktivity zaměřené na finanční gramotnost se zřetelem na charakteristiku příjmové skupiny (přednášky, projektové metody výuky, diskusní skupiny, situační hry v oblasti finanční gramotnosti) a tréninkový program praktická cvičení. Kurz pro koncové příjemce je určen pro všechny, kdo mají potřebu poučit se o tom, jak řídit své osobní a rodinné finance v současných podmínkách, jak se vyhnout nebezpečím nekontrolovaného růstu dluhů a insolvence. Zvláštní pozornost je věnována těm, kdo se jiţ dostali do situace, ve které nejsou schopni splácet své pohledávky, a těm, kdo nemají stálý zdroj příjmů, který by kryl jejich základní ţivotní potřeby. Kurz pro koncové příjemce nabízí základní orientaci na jednoduché úrovni, srozumitelné i těm, kdo mají jen neúplné vzdělání a nemají základní znalosti problematiky. V současnosti rychle roste počet jednotlivců a domácností ohroţených insolvencí. Jednou z příčin je neznalost základních principů hospodaření. Právě touto příčinou se zabývá plánovaný kurz, který by měl posílit schopnost ohroţených řešit situaci včas, tj. před tím, neţ nastane skutečné předluţení. Koncepce kurzu pro koncové příjemce vychází z poznání, ţe téměř třetina české populace má zásadní nedostatky v oblasti funkční gramotnosti, tj. schopnostech porozumět psanému textu, pochopit principy jednání ve společnosti atd. Navíc, podíl této skupiny roste, zejména u mladé generace. Proto je kurz postaven na narativní a grafické sloţce, nepočítá se samostatným studiem písemných materiálů a dokumentů ) PAVELKOVÁ, J. Vzdělávání v otázkách finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany. In Sociálna a ekonomická integrácia a dezintegrácia v bezpečnosti jedinca a spoločnosti. Trenčín : SpoSoIntE, 2011, s ISBN

42 Struktura kurzu pro koncové příjemce 69 Osobní a rodinné finance Osobní finance majetek, zdroje Rodinné finance společné jmění manţelů: vznik a zánik, důsledky jednání, rizika a moţnosti jejich ošetření Příjmy, výdaje, investice, spoření Zdroje příjmů Struktura výdajů Nezbytné investice Moţnosti spoření Dosahování rovnováhy v osobních a rodinných financích Hrníčky našich babiček Jak určit priority plateb Jak dosáhnout rovnováhy Nejčastější chyby Snadnost cesty do dluhové pasti Půjčky (osobní, bankovní, nebankovní, nové moţnosti) a jejich rizika Rizika nákupů na splátky a odloţených plateb Nebezpečí platebních karet Problémy kumulace nástrojů Rozpad funkční rodiny Závislosti (alkohol, drogy, gambling ) Ručení za cizí závazky a těţká cesta z ní Co ještě lze uřídit Cesty oddluţení 69 ) PAVELKOVÁ, J. Vzdělávání v otázkách finanční gramotnosti pro znevýhodněné občany. In Sociálna a ekonomická integrácia a dezintegrácia v bezpečnosti jedinca a spoločnosti. Trenčín : SpoSoIntE, 2011, s ISBN

43 PRAKTICKÁ ČÁST 4 Metodika výzkumu Jako metodu výzkumu pro tuto práci jsme zvolili kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Oslovení respondenti odpovídali na otázky písemně a nebyli časově limitovaní. Při přípravě dotazníku jsme otázky čerpali z projektu Ministerstva financí a České národní banky na zjištění úrovně finanční gramotnosti české populace. Tento průzkum provedla agentura STEM/MARK v roce V druhé části vyhodnocení této práce jsme výzkum agentury STEM/MARK pouţili k porovnání našich výsledků. Jako cílovou skupinu pro naše šetření jsme zvolili skupinu znevýhodněných jedinců, a sice uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce v Benešově. Průzkum byl prováděn 8. a 15. dubna Dotazovaní byli jiţ dříve pozváni na tyto dny k osobnímu pohovoru s pracovníkem Úřadu práce v Benešově. Výběr zúčastněných byl tedy náhodný. Na Úřadě práce v Benešově je celkem 8 poradců z řad zaměstnanců, kteří přijímají, jak jiţ evidované uchazeče o zaměstnání, tak i nové, kteří teprve ţádají o přijetí do evidence. Všichni naši oslovení jedinci byli vybráni z evidence Úřadu práce v Benešově. Dotazník obsahoval celkem 13 otázek. První tři otázky určily pohlaví, věk a vzdělání, tedy zjistily skladbu oslovených jedinců. Další otázky se zaměřily na zjištění stavu hospodaření s domácími financemi. Tři otázky byly pak z oblasti peněţní gramotnosti, ze znalostí termínů z bankovního prostředí. Poslední otázka nám doplnila informaci o dosavadní délce pobytu v evidenci uchazečů o zaměstnání. 43

44 4.1 Hypotézy výzkumu 1. Více jak polovina dotazovaných si tvoří finanční rozpočet domácnosti. 2. Na stáří si spoří více jak 45,0 % oslovených na Úřadu práce v Benešově. 3. Více jak polovina dotazovaných ví jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. 4.2 Dotazníkové šetření Na Úřadu práce v Benešově bylo k 31. březnu 2013 v evidenci (viz tabulka č. 3) celkem osob bez práce. Z tohoto celkového počtu bylo ţen, coţ je 49,0 % a muţů, coţ je 50,9 %. Míra nezaměstnanosti v tomto okrese byla na začátku dubna 5,4 %. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl celkem 13,7 (osob). Tabulka č. 3 Uchazeči o zaměstnání k 31. břenu 2013 v okrese Benešov Obyvatelstvo let Okres/kraj Celkem Ţeny Muţi Benešov Zdroj: Integrovaný portál MPSV Statistiky nezaměstnanosti

45 Otázka č. 1 Pohlaví Z celkového počtu 50 dotazovaných osob je 21 ţen (42,0 %) a 29 muţů (58,0 %) (viz tabulka č. 4, graf č. 5), coţ odpovídá i poměru muţů a ţen evidovaných na Úřadu práce v Benešově k 31. březnu 2013 (viz tabulka č. 3) Tabulka č. 4 Pohlaví Pohlaví Počet Počet v % Ţeny 21 42,0 Muţi 29 58,0 Celkem ,0 Graf č. 5 Pohlaví Pohlaví 21; 42,0 % muţi ţeny 29; 58,0 % 45

46 Otázka č. 2 Věk Dotazované jsme rozdělili na 4 věkové skupiny. Ukázalo se, ţe nejvíce osob, celkem 25 (50,0 %) v evidenci Úřadu práce v Benešově je ve věku mezi 45 aţ 59 lety (viz tabulka č. 5, graf č. 6). Coţ potvrzuje, ţe lidé v tomto věku jsou nejčastěji vystaveni ztrátě zaměstnaní a nejhůře se zapojují zpět do pracovního procesu. Šetření nepotvrdilo, ţe druhou věkovou skupinou v pořadí u nezaměstnaných v evidenci Benešova jsou absolventi škol tedy lidé do věku 29 let (jen 10 osob, coţ je 20,0 %). Tabulka č. 5 Věk Věk Počet Počet v % Do věku , let 14 28, let 25 50,0 60 let a více 1 2,0 Součet ,0 Graf č. 6 Věk 1; 2,0 % Věk 10; 20,0 % do věku 29 let let let 60 let a výše 25; 50,0 % 14; 28,0 % 46

47 Otázka č. 3 Vzdělání Pokud se zaměříme na vzdělání, vidíme (viz tabulka č. 6, graf č. 7), ţe na úřadě práce v Benešově je nejvíce osob, celkem 22 (44,0 %) se vzděláním středoškolským ukončeným maturitní zkouškou. Zastoupení jedinců se základním vzděláním je jen 18,0 %, tedy 9 osob. Tabulka č. 6 Vzdělání Vzdělání Počet Počet v % Základní 9 18,0 SŠ bez maturity ss 11 22,0 SŠ s maturitou 22 44,0 VOŠ 2 4,0 VŠ 6 12,0 Součet ,0 Graf č. 7 Vzdělání Vzdělání 2; 4,0 % 6; 12,0 % 9; 18,0 % základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ VŠ 22; 44,0 % 11; 22,0 % 47

48 Otázka č. 4 Peníze k dispozici Z 50 dotazovaných 13 osob, coţ je 26 %, neví, kolik peněz má okamţitě k dispozici (viz tabulka č. 7 a graf č. 8). Jeden jedinec (2 %) na tuto otázku neodpověděl. Tabulka č. 7 Peníze k dispozici Víte, kolik peněz má vaše domácnost k dispozici? Počet Počet v % Ano 36 72,0 Ne 13 26,0 Bez odpovědi 1 2,0 Součet ,0 Graf č. 8 Peníze k dispozici 13; 26,0 % Víte, kolik peněz má vaše domácnost okamžitě k dispozici? 1; 2,0 % ano ne bez odpovědi 36; 72,0 % Při vyhodnocení našeho dotazníku v oblasti otázek z finanční gramotnosti jsme pouţili pro srovnání výsledky dotazníkového šetření ČNB, která nechala vypracovat výzkum agenturou STEN/MARK v roce Z našeho hodnocení (viz tabulka č. 6 a graf č. 8) a z výzkumu agentury (viz graf č. 9) vyplývá, ţe představu o své hotovosti k okamţité potřebě má pouze 72,0 % dotazovaných znevýhodněných osob na úřadě práce v Benešově, oproti 92,0 % osob z celkové populace České republiky. 48

49 Graf č. 9 Peníze k dispozici agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost 2010 Otázka č. 5 Finanční rozpočet Domácí rozpočet si tvoří jen 21 osob (42,0 %) ze sledovaných znevýhodněných (viz tabulka č. 8 a graf č. 10). Poměrně velká skupina 10 osob (20,0 %) odpověděla na otázku rozpočtu, ţe neví. Zde se dá usuzovat, ţe část jedinců si není ani vědoma, co si pod termínem rozpočet domácnosti přesně představit. Tabulka č. 8 Finanční rozpočet Dělá si vaše domácnost finanční rozpočet? Počet Počet v % Ano 21 42,0 Ne 19 38,0 Neví 10 20,0 Součet ,0 49

50 Graf č. 10 Finanční rozpočet Dělá si vaše domácnost finanční rozpočet? 10; 20,0 % 21; 42,0 % ano ne neví 19; 38,0 % Při porovnání s výzkumem agentury (viz graf č. 11) se nám téměř potvrzuje, ţe domácí rozpočet si dělá celkem 45,0 % obyvatel, coţ není ani polovina respondentů. Důleţitou otázkou také je, zda tento rozpočet rodina také skutečně dodrţuje. Graf č. 11 Finanční rozpočet agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost

51 Otázka č. 6 Debetní a kreditní karta Většina dotazovaných se s pojmy kreditní karta 70 a debetní karta 71 setkala a zná jejich význam. Celkem 40 osob (80,0 %) odpovědělo: Ano, znám rozdíl mezi debetní a kreditní kartou (viz tabulka č. 9 a graf č. 12). Platební karty se staly součástí našeho běţného ţivota. Tabulka č. 9 Debetní a kreditní karta Víte, jaký rozdíl je mezi debetní a kreditní kartou? Počet Počet v % Ano 40 80,0 Ne 8 16,0 Bez odpovědi 2 4,0 Součet ,0 Graf č. 12 Debetní a kreditní karta Víte, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou? 8; 16,0 % 2; 4,0 % ano ne bez odpovědi 40; 80,0 % 70 ) Debetní karta je vydaná k osobnímu účtu, platíte vlastními penězi, vhodná pro výběry i platby. 71 ) Kreditní karta má vlastní úvěrový účet, utrácíte peníze banky, určená k platbám, není určena k výběrům. 51

52 U šetření agentury STEM/MARK vychází výsledek výrazně hůře (viz graf č. 13). O rozdílu mezi kartami ví celkem 57,0 % Graf č. 13 Debetní a kreditní karta agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost 2010 Otázka č. 7 Zkratka RPSN Obrázek č. 2 RPSN Zdroj: Dnešní finanční svět; Česká spořitelna 52

53 Co je RPSN 72 vědělo jen 10 % oslovených (viz tabulka č. 10 a graf č. 14) a celkem 4 jedinci (8,0 %) neuvedli ţádnou odpověď. RPSN, roční procentní sazba nákladů, by měla být lidem nástrojem (obrázek č. 2), který jim pomůţe jednoduše porovnat nabídky k uzavření půjčky, úvěru či hypotéky od různých firem. Celkem 36 osob (72 %) nevědělo, co znamená tato zkratka. Tabulka č. 10 Zkratka RPSN Víte, co znamená zkratka RPSN? Počet Počet v % Ano 10 20,0 Ne 36 72,0 Bez odpovědi 4 8,0 Součet ,0 Graf č. 14 Zkratka RPSN Víte, co znamená zkratka RPSN? 4; 8,0 % 10; 20,0 % ano ne 36; 72,0 % bez odpovědi 72 ) RPSN je roční procentní sazba nákladů, ukazatel, jak je úvěr skutečně drahý. Ukazuje skutečné roční náklady na půjčku. 53

54 Ve srovnání s agenturou STEM/MARK, co zkratka znamená ví celkem 32,0 % dotazovaných (viz graf č. 15). Zde neodpovědělo jen 5,0 % dotazovaných. Graf č. 15 Zkratka RPSN agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost 2010 Otázka č. 8 Zkratka p.m. a p.a. Označení úrokové sazby zkratkou p.m. 73 a zkratkou p.a. 74 nezná dle průzkumu na pracovním úřadě celkem 35 osob, coţ je 70,0 % dotazovaných (viz tabulka č. 11 a graf č. 16). Zde neodpovědělo největší mnoţství jedinců, celkem 6 z 50 dotazovaných, tedy 12,0 %. 73 ) P.a. (per annum) úroková sazba za rok. 74 ) P.m. (per mensem) úroková sazba za měsíc 54

55 Tabulka č. 11 Zkratka p.m. a p.a. Víte, co znamená zkratka p.m a p.a.? Počet Počet v % Ano 9 18,0 Ne 35 70,0 Bez odpovědi 6 12,0 Součet ,0 Graf č. 16 Zkratka p.m. a p.a. Víte, co znamená zkratka p.m. a p.a.? 35; 70,0% 6; 12,0 % ano ne bez odpovědi 9; 18,0 % Agentura STEM/MARK uvádí, ţe tuto zkratku zná celkem 35,0 % obyvatel, coţ je o 17,0 % více neţ oslovených na Úřadu práce (viz graf č. 17). 55

56 Graf č. 17 Zkratka p.m. a p.a. agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost 2010 Otázka č. 9 Rozhodčí doložka Dá se předpokládat, ţe 12 dotazovaných (24,0 % osob) ví, ţe rozhodčí doloţka 75 můţe být součástí smlouvy (viz tabulka č. 12 a graf č. 18). Zatímco 34 (74,0 %) dotázaných neví, co tento výraz znamená. Tabulka č. 12 Rozhodčí doloţka Víte, co znamená pojem rozhodčí doloţka? Počet Počet v % Ano 12 24,0 Ne 37 74,0 Bez odpovědi 1 2,0 Součet ,0 75 ) Rozhodčí doloţka je zvláštní ustanovení ve smlouvě, které říká, ţe s případným budoucím sporem půjdou její účastníci před rozhodce a ne ke klasickému státnímu soudu. 56

57 Graf č. 18 Rozhodní doloţka Víte, co znamená pojem rozhodčí doložka? 37; 74,0 % ano ne bez odpovědi 12; 24,0 % 1; 2,0 % V průzkumu agentury STEM/MARK celkem 83,0 % neví, co znamená pojem rozhodčí doloţka (viz graf č. 19). Tedy o 9,0 % více. Graf č. 19 Rozhodčí doloţka agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost

58 Otázka č. 10 Finanční rezerva Finanční rezervu pro případ ztráty příjmu si tvoří z osob v evidenci Úřadu práce v Benešově jen 10 osob, tedy 20,0 % dotazovaných (viz tabulka č. 13, graf č. 20), coţ je pětina z celkového počtu. Z dotazníkového šetření je patrné, ţe si lidé málo připouštějí moţnost ztráty zaměstnání. Tabulka č. 13 Finanční rezerva Tvoříte si finanční rezervu pro případ ztráty příjmu? Počet Počet v % Ano 10 20,0 Ne 37 74,0 Neví 3 6,0 Součet ,0 Graf č. 20 Finanční rezerva Tvoříte si finanční rezervu pro případ ztráty příjmu? 10; 20,0 % ano ne neví 37; 74,0 % 3; 6,0 % 58

59 V roce 2010 ČNB uvádí, ţe z celkové populace si tvoří rezervu pro případ ztráty příjmu 35,0 % dotazovaných (viz graf č. 21), coţ je o 15,0 % více. Dá se předpokládat, ţe osoby evidované na úřadu práce si ověřili skutečnost finanční rezervy a jejich odpovědi jsou více spolehlivé. Pokud osoby evidované na úřadu práce dostanou šanci tuto oblast svých domácích rezerv napravit, zřejmě můţeme brát tuto zkušenost jako formu vzdělávání ve finanční gramotnosti. Graf č. 21 Finanční rezerva agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost

60 Otázka č. 11 Schopnost pokrýt náklady Na otázku, jak dlouho jste schopni pokrýt vaše ţivotní náklady po ztrátě příjmu, odpovědělo nejvíce lidí, ţe po dobu jednoho měsíce aţ tří měsíců a to celkem 14 osob, tedy 28,0 % dotazovaných (viz tabulka č. 14 a graf č. 22). Po dobu více neţ půl roku odpovědělo 11 osob (22,0 %), většina těchto lidí si zároveň tvoří rezervu pro případ ztráty zaměstnání. Celkem 40 oslovených, tedy 90,0 % osob ví, jak dlouho by byli schopni pokrýt náklady po ztrátě zaměstnání. 16,0 % dotazovaných (8 osob) nepokryje své náklady ani jeden měsíc. Tabulka č. 14 Schopnost pokrýt náklady Jak dlouho jste schopni pokrýt vaše ţivotní náklady po ztrátě příjmů? Počet Počet v % Méně neţ měsíc 8 16,0 Měsíc aţ tři měsíce 14 28,0 Tři měsíce aţ půl roku 12 24,0 Více neţ půl roku 11 22,0 Neví 5 10,0 Součet ,0 60

61 Graf č. 22 Schopnost pokrýt náklady Jak dlouho jste schopni pokrýt vaše životní náklady po ztrátě příjmů? 11; 22,0 % 5; 10,0 % 8; 16,0 % méně neţ měsíc měsíc aţ tři měsíce tři měsíce aţ půl roku více neţ půl roku nevím 12; 24,0 % 14; 28,0 % Při srovnání s výzkumem STEM/MARK jsou výsledky shodné (viz graf č. 23). Graf č. 23 Schopnost pokrýt náklady agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost

62 Otázka č. 12 Rezervy na stáří Rezervu na stáří si vytváří celkem 44 (88,0 %) oslovených jedinců v evidenci uchazečů o zaměstnání (viz tabulka č. 15 a graf č. 24). Největší zastoupení v našem dotazníkovém šetření na Úřadě práce měli lidé nad 45 let. Tedy tato skupina mohla ovlivnit výsledek této odpovědi. Tabulka č. 15 Rezervy na stáří Vytváříte si rezervu na stáří? Počet Počet v % Ano 44 88,0 Ne 5 10,0 Neví 1 2,0 Součet ,0 Graf č. 24 Rezervy na stáří Vytváříte si rezervu na stáří? 44; 88,0 % ano ne neví 1; 2,0 % 5; 10,0 % 62

63 V porovnání s výzkumem agentury STEM/MARK vycházejí výsledky z Úřadu práce od uchazečů o zaměstnání mnohem lépe. Rezervu si tvoří o 28,0 % více lidí momentálně bez zaměstnání. Toto je jistě důsledek nejsilnější věkové skupiny (nad 45 let) v šetření na Úřadě práce, nad 45 let. Graf č. 25 Rezervy na stáří agentura STEM/MARK Zdroj: STEM/MARK, Finanční gramotnost 2010 Otázka č. 13 Doba evidence na Úřadu práce v Benešově Z oslovených účastníků šetření vyplývá, ţe nejdéle v evidenci nezaměstnaných na Úřadu práce v Benešově je skupina po dobu jeden měsíc aţ tři měsíce (viz tabulka č. 16 a graf č. 26). Coţ je celkem 15 osob, tedy 30,0 %. Celkem 16,0 % oslovených (8 osob) je v registru nezaměstnaných více neţ půl roku. Vzhledem k tomu, ţe podpora je vyplácena jen po dobu 5 měsíců, znamená to, ţe celkem 16,0 % respondentů je závislá jen na sociálních dávkách. 63

64 Tabulka č. 16 Doba evidence na Úřadu práce Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání? Počet Počet v % Méně neţ měsíc 14 28,0 Měsíc aţ tři měsíce 15 30,0 Tři měsíce aţ půl roku 11 22,0 Více neţ půl roku 8 16,0 Neví 2 4,0 Součet ,0 Graf č. 26 Doba evidence na Úřadu práce agentura STEM/MARK Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání? 8; 16,0 % 2; 4,0 % 14; 28,0 % méně neţ měsíc měsíc aţ tři měsíce tři měsíce aţ půl roku více neţ půl roku nevím 11; 22,0 % 15; 30,0 % 64