Časopis studentů Fakulty sociálních studií MU; ročník 16, číslo 3: březen.08

Transkript

1 Rozhovor s ministrem školství Ondřejem Liškou Nový fakultní web Notebooky na přednáškách: pro a proti Problém dlouhodobých výpůček Charitativní sbírka FSS Fakulta sociálních studií slaví 10 let Časopis studentů Fakulty sociálních studií MU; ročník 16, číslo 3: březen.08

2 HALAS Fantom knihovny strana 16 Nuda v senátu strana 13 Nikola Krejčířová niiikyyy@seznam.cz Problém dlouhodobých výpůjček strana 10 Milí čtenáři, i v jarním semestru si pro vás osazenstvo Halasu přichystalo (snad) zajímavá témata, která zdárně zaplnila stránky prvního le tošního čísla a nakonec i spatřila světlo na šeho světa Fakulty sociálních studií. A právě naší alma mater se tentokrát redakto ři Halasu věnovali. Jak si nejspíš mnozí z vás sami všimli, tento rok fakulta slaví desáté narozeniny. Něco o její minulosti a také okamžiku jejího zrození, nebo spíše osamostatnění od Filozofické fakulty, se do čtete hned na prvních stránkách. Dozvíte se, k čemu je charitativní projekt FSS, a kdy a jak bude fakulta své desáté výročí slavit. Jedním z dalších témat jsou notebooky. Také si brouzdáte po internetu, i když byste v tu chvíli měli poslouchat přenášejícího? Kdo je pro notebooky, kdo je proti a co na to učitelé? Neposledním fenoménem, který kdejakému studentovi leze na nervy, jsou dlouhodobé výpůjčky knížek ve fakultní knihovně. O novém webu, předmětových anketách, disciplinárních řízeních nebo čin nosti Nakladatelství Masarykovy univerzity i to vám přináší nový Halas. Co byste si však rozhodně neměli nechat ujít, je rozhovor tentokrát ještě zajíma vější než kdy jindy a také s významnou osob ností s ministrem Liškou, který navštívil naši školu, a redaktor Pavel Šíma ho poho tově odchytil a vyzpovídal. V rubrice o zají mavých lidech naší fakulty se tentokrát sez námíte s Kateřinou Nedbálkovou. Pravidel ně vám přinášíme příběhy bývalých a nyní úspěšných Halasáků v tomto čísle si pře čtěte o Karlu Dolejším. Ani to ještě není vše, ale co. Zbytek už si určitě najdete sami :) Tímto editorialem bych se s vámi zároveň tak trochu rozlouči la. Svojí půlku editorského žezla předávám staronovému kontroverznímu kolegovi Prů šovi. O druhou půlku se bude i nadále starat Hanka Trčková, do budoucna jim vypomůže i další z Halasáků, Jenda Perla. Přeji mnoho úspěchů ve škole a pěkný jarní semestr. HALAS Rozhovor s Ondřejem Liškou strana 6 Editorial Nové číslo Téma čísla: Fakulta slaví 10 let strana 2 2 šéfredaktor: Klára Slivoňová editoři: Nikola Krejčířová, Hana Trčková fotoeditor: Jan Martinek redaktoři: Tereza Bartošíková, Igor Dostál, Iva Egertová, Zuzana Fojčíková, Martin Habčák, Kristýna Hašková, Stanislav Kamenský, Jana Kovačovská, Jan Martinek, Petra Nováková, Lucie Paseková, Zuzana Pavelková, Jan Perla, Alexandr Průša, Pavel Šíma korektor: Ludmila Randusová sazba: Jan Martinek grafika, fotky: Stanislav Kamenský, Jan Martinek, Lucie Paseková Halas, časopis studentů Fakulty sociálních studií MU, e mail: halas@fss.muni.cz, Periodicita: 4 čísla ročně, Název vydavatele a adresa sídla: Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, Brno, IČO , den vydání: 26. března, ev. č. MK ČR: E 17949

3 Sociální vědy na univerzitě? Barbarský čin! březen.08 Při svém vzniku v lednu 1998 měla Fa kulta sociálních studií čtyři obory a zhruba 260 studentů. Stále však sdíle la půdu se svou starší sestrou. Děka nát nové fakulty jsem řídil ze své staré pracovny, ve které byla zároveň umí stněna knihovna. Pro tajemníka a stu dijní oddělení poskytla Filozofická fa kulta dvě místnosti ve výměníkové sta nici, které byly dosud používány jako sklad, vzpomíná na nelehké začátky první děkan Ivo Možný. Zuzana Pavelková Oddělení od Filozofické fakulty (FF) bylo koncem devadesátých let nevyhnu telné. Pozorovali jsme, že se naše téma ta i metody práce liší, že na fakultě vlastně existují dva typy humanitních věd, popisuje tehdejší děkanka Filo zofické fakulty Jana Nechutová. Prosadit sociální vědy na univerzitě byl prý zpočát ku čin podobný vpádu barbarů. Nakonec se ale jejich potřeba ukázala. Po úspěš ném založení Fakulty informatiky mi by lo jasné, že fakulta typu FSS na naší uni verzitě schází, říká Eduard Schmidt, někdejší rektor Masarykovy univerzity. Právě on a Ivo Možný byli výraznými osobnostmi stojícími u vzniku naší fakul ty. Možnému se podařilo ještě uvnitř Filo zofické fakulty založit Školu sociálních studií. Prakticky to však nic nezname Téma čísla: 10 let FSS nalo: neměli jsme ani oddělený rozpočet, ani žádné prostory, jen název a instituci, pro kterou jsem získával spolupracov níky a spojence, vysvětluje Možný. První mi obory na nové škole byla sociologie a politologie, následně sociální politika a práce a mediální studia. Nedlouho poté došlo k oficiálnímu od dělení fakult. Doprovázely ho však nejas nosti se studiem psychologie. Ta byla na Filozofické fakultě tradičně i prostorově usazená a její představitelé neviděli dů vod, proč něco měnit. Dynamičtější část vyučujících se přesto nakonec odtrhla a založila na nové fakultě nový studijní program. Ostatní obory braly už několik roků studenty v rámci Školy sociálních studií. FF nechtěla mít s naším studiem nic společného Konečné oddělení však nebylo drama tické. Musím přiznat, že jsem zásadní předěl nepocítila. Administrativa byla patrně velice šikovná, chválí průběh Ja na Nechutová, nyní profesorka latinské středověké literatury na FF. V prvním ob dobí po rozchodu navíc zůstaly ústavy nové fakulty fyzicky na původní půdě na Arna Nováka. Studenti i vyučující se tak nadále osobně setkávali. Život staré fa kulty nakonec nejvíc ovlivnila změna v děkanském složení. Po odchodu dosava dních pánů proděkanů Možného a Plaňa 3 vy muselo být doplněno děkanské kole gium Filozofické fakulty. I to však dopad lo dobře, říká Nechutová. Později dostala nová fakulta svou bu dovu na Gorkého. A její vedení bylo rádo hned ze dvou důvodů. Jeden nás tlačil a jeden táhl, konstatuje Ivo Možný. Filo zofická fakulta se nemohla smířit s dě lením studia na tři stupně (první baka lářské diplomy předával Možný studen tům ve své pracovně, děkanát FF s tím nechtěl mít nic společného) a stejně ne přijatelné pro ni bylo zavedení kreditů, vysoký podíl studenta na tvorbě jeho ku rikula, redukce počtu kontaktních hodin na polovinu, a tím změna posluchače ve studenta. To nás tedy ze staré fakulty vy tlačovalo. Co nás přitahovalo byl prostý fakt, že jako Škola sociálních studií uvnitř staré fakulty bychom nikdy nedo stali prostor k dalšímu rozvoji, vysvětlu je současný profesor sociologie a ředitel Institutu regionální žurnalistiky na Fa kultě sociálních studií Ivo Možný. A jak se dnes, po deseti letech, dívá na existenci naší fakulty její první děkan a autor myšlenky jejího vzniku? Mám hlavně radost z toho, jak se moje stará idea má čile k světu. Věděl jsem, že soci ální vědy mají na fakultu přinejmenším stejně velkou jako FF, ale že to bude je den z nejhezčích brněnských paláců, co budeme nakonec obývat, tak konkrétní moje představivost nebyla.

4 Fakulta ocenila své zakladatele medailemi 4 Téma čísla: 10 let FSS I my můžeme slavit spolu s FSS HALAS Celý rok 2008 si bude FSS připomínat 10. výročí založení. Avšak i oslavy se budou pěkně dávkovat. Tereza Bartošíková Šest osobností, které se největší měrou zasloužily o vznik naší fakulty, převzalo 16. led na pamětní medaili z rukou ministra školství Ondřeje Lišky. Byli to někdejší rektoři univerzity Eduard Schmidt a Jiří Zlatuška, dále současný rektor a bývalý děkan fakulty Petr Fiala, další emeritní děkan Ivo Možný a současný děkan Ladislav Rabušic. Po sledním oceněným byl docent katedry psychologie Ivo Plaňava. Medaile jsou z dílny Lef terise Joanidise, který je podepsán i pod současnou podobou fakultního loga a insignií. Stanislav Kamenský Fakulta podpoří vznik zvukové knihy Fakulta sociálních studií se rozhodla při oslavách desátého výročí svého za ložení rozdávat dárky: po celý rok 2008 bude probíhat sbírka na vytvo ření zvukových knih pro neslyšící. Jan Martinek Jak řekla proděkanka Markéta Pitrová: Součástí oslav nemohou nebýt dárky, a proto se vedení fakulty z jejího podnětu rozhodlo pro uspořádání sbírky na chari tativní účely. Z navrhovaných projektů, mezi nimiž byla například stavba školy v Africe, podpora romské komunity v Brně nebo adopce na dálku, byla vybrá na možnost podpořit výtěžkem ze sbírky tvorbu zvukových knih pro nevidomé. In spirací pro účel charitativního projektu bylo i působení střediska Teiresiás, které pomáhá studentům se smyslovými nebo jinými handicapy na univerzitě. Dárkem nebudou učebnice a skripta, ale beletristická díla blízká oblasti soci álních věd. Knihy budou ve formátu mp3 jednoduše šiřitelné mezi potřebnými dí ky moderním možnostem přenosu zvu kových záznamů a zákonným podmín kám pro přístup nevidomých a slabozra kých ke knihám. Knihy ve formátu mp3 tak budou díky zákonným podmínkách pro přístup nevidomých a slabozrakých ke knihám jednoduše šiřitelné mezi ty, kdo je v této formě potřebují. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, s níž bude na tomto pro jektu fakulta spolupracovat, je s pěti tisí ci čtenáři a téměř třinácti tisíci knihami hlavním zdrojem jak zvukových, tak bo dových (hmatových) knih v České repub lice. Díky dlouhodobým zkušenostem je jích pracovníků bude zajištěno účelné využití výnosu sbírky. (Více informací o knihovně najdete na webové stránce Zaměstnanci i studenti mohou při spět v průběhu celého roku 2008 pro střednictvím kasiček umístěných v kni hovně FSS a v Krmítku, na pokladně fakulty nebo srážkou ze mzdy. V lednu se konalo slavnostní zasedání Vědecké rady, celý únor jsme mohli ob divovat výstavu fotografií v atriu a první týden v březnu byl uspořádán koncert. Důležité však je, co nás čeká. V dubnu to bude výstava insignií FSS a 28. května se koná konference Deset let výzkumu v sociálních vědách. Po prázdninách slavnostní maratón pokra čuje. V říjnu proběhne společenské se tkání FSS, 22. listopadu setkání s ab solventy a jubilejní rok bude zakončen plesem. Většina akcí je směřována studen tům a ti jsou na ně upozorňováni y. Jak uvedla Magdalena Pažourková z Od dělení vnějších vztahů: V atriu fakulty je instalován panel s informacemi o chys taných akcích a vždy je aktuálně inzerována nejbližší akce. Nemusíte se tedy bát, že něco propásnete. Po atriu se nesly operní árie Iva Egertová Ani zhoršená akustika našeho fakultní ho atria snad nepokazila hostům zážitek z koncertu sólistů opery brněnského Ná rodního divadla, které 5. března hostila naše fakulta v rámci oslav 10. výročí její ho založení. Všichni, kteří si vystoupení operních pěvců nenechali ujít, si mohli poslechnout basbaryton Jurije Gorbu nova a tenor Ivana Choupenitcha, na klavír hrál Ondrej Olos. Na představení zazněla například Cavaradossiho árie z Pucciniho opery Tosca nebo árie Aleka ze stejnojmenného Rachmaninova díla.

5 HALAS Petra Bohovicová, psychoterapeutická studia, 2. sem. (mgr) FSS jsem si vybrala, protože je asi nejotevřenější a nejmo dernější fakulta, a také sledu je nové trendy. Studium mě celkem naplňuje, protože spl nilo moje očekávání. Nevím, co bych na fakultě změnila. Martina Silbrníková, žurna a německý jazyk a literatura, 2. sem. Pocházím z Ostravy a FSS na bízí obory, které bych v Ost ravě studovat nemohla, napří klad právě žurnalistiku. Zatím jsem spokojená, i když po prvním semestru je těžké studium ohodnotit. Myslím si, že je zde vysoký počet stu dentů, proto je studium troš ku chaotičtější. Stanislav Bogdanov, poli tologie a bss, 4. sem. Když jsem se před dvěmi lety hlásil na vysokou školu, obor bezpečnostníastrategickástu dia se nevyučoval nikde jinde, to byl hlavní důvod, proč jsem si vybral právě FSS. Má očekávání se naplnila asi na 3,5 z pěti. Na fakultě mi spíše nic nevadí, vyhovuje mi mír nější režim naší fakulty. Jakub Černý, psycho, 3. sem. (mgr) V době, kdy jsem vyplňoval přihlášky na vysokou školu, zájem o FSS u mě ještě ne převažoval. Má očekávání se naplnila spíše až v magis terském studiu. Budova fakul ty by podle mě ještě potře bovala více zabydlet. Alžběta Kupčíková, žurna a psycho, 2. sem. Fakultu jsem si vybrala, pro tože jediná možnost kombina ce mých oborů byla právě na FSS. Má očekávání se zatím naplňují. Neměnila bych nic, jsem spokojená. Karol Pribula, enviro a so cpolitika a socpráce, 2. sem. Pocházím z Nitry a do Brna to bylo nejblíže, na fakultě mě zaujal výběr oborů. Studium je takové, jaké jsem předpoklá dal, na fakultě panuje příjem ná atmosféra. Na fakultě bych nic neměnil. Jan Libenský, politologie, mzv a bss, 2. sem. FSS je jediná fakulta v České republice, kde se vyučují bez pečnostní a strategická stu Ludvík Dodávka, socpolitika a socpráce, 2. sem. (mgr) Barbora Kurcová, žurna a sociologie, 4. sem. borníci. Když porovnám své studium se zkušenostmi mých kamarádů z jiných fa kult, jsem zde rozhodně spo kojená. FSS jsem si vybral kvůli své mu oboru. Studium naplnilo má očekávání. Na fakultě mi občas vadí stís něné prostory, ve kterých se vyučuje. Eva Karlová, evropská studia, 1. sem. (mgr) Na FSS mě zaujala nabídka oborů, které v místě mého byd liště nebylo možné studovat, proto jsem si vybrala Brno. Myslím si, že tady vyučují od Tuto školu jsem si vybrala, protože jsem chtěla být žur nalistka. Když jsem ale zača la pracovat v novinách, zjisti la jsem, že realita je odlišná od toho, co nás učí na fakul tě. Myslím, že by se měl změ nit způsob registrace předmě tů, rozvrh by měl být známý už při registraci. Mnoho stu dentů si zaregistruje předmě tů co nejvíce a pak je ruší pod le rozvrhu, registrace potom ztrácí smysl. dia, moje volba tedy byla do cela snadná. Jsem v prvním ročníku a zatím mě nenapadá nic, co bych chtěl změnit. Jsem spokojený a studium mě naplňuje. Proč jste si pro studium vybrali Fakultu sociálních studií a jak naplnilo studium vaše očekávání? Co byste případně změnili? Fakultu sociálních studií si její studenti vybrali pro své studium z rozličných důvodů. Někoho lákaly za jímavé obory, které se jin denevyučují,jinéhomoder ní prostředí, někdo to má zase ze školy blízko domů. Jak jsou studenti s touto svou volbou spokojení, jsme se ptali v chodbách fa kulty. Petra Nováková, Lucie Paseková FSS jsem si vybrala, protože mě na gymplu bavila občan ka, konkrétně sociologie. Hlá sila jsem se tedy na sociologii, v průběhu studia jsem ale zjis tila, že by mě asi více bavila so ciální práce. Jinak se mi to tady zdá super, až na to, že je přijímáno mnoho studentů a prostory jsou přeplněné. Hana Vojtová, sociologie a evs, 6. sem. Anketa 5

6 Fakulta by neměla usnout na vavřínech březen.08 Ještě před pár lety jste ho mohli po tkávat na chodbách fakulty. Nyní je nej mladším ministrem české vlády. Absol vent Fakulty sociálních studií (FSS), ministr školství Ondřej Liška se zamýš lí nad tím, jak studia ovlivnila jeho kari éru a hodnotí z titulu své nové funkce kvalitu naší fakulty. Pane ministře, už jste si na to oslovení zvykl? Dříve vás lidé oslovovali pane magistře, potom pane zastupiteli, ještě později pane poslanče. Teď jste v rela tivně mladém věku dosáhl jednoho z formálně nejvyšších oslovení. Ještě jsem si, popravdě řečeno, nezvykl. Často se mi stane, že mě někdo takto osloví a já se jakoby zarazím. Ale myslím si, že to svědčí o tom, že mě na celé věci zajímá především práce, kterou tam mů žu odvést, a nikoliv funkce samotná. Tu nabídku jsem přijal ne jako nějakou z nou ze ctnost, ale jako výzvu, kde mám poměr ně konkrétní představy, co chci dokázat. Uvidím, jestli mi dva roky, pokud tato vlá da vydrží do konce, na to budou stačit. jste se už ve velmi mladém věku zají mal o politiku, nebo vás naopak studi um politologie přivedlo k politice? Na to vůbec nedokážu odpovědět. Stu doval jsem kombinaci politologie religi onistika. Zajímal mě právě průnik těchto dvou vědeckých disciplín, především otáz ka Blízkého východu a konfliktu v této ob lasti, kde se politika a náboženství téměř stoprocentně prolínají. A rozklíčování tohoto konfliktu mě přivedlo k zájmu jak o politické vědy, tak o religionistiku. Mu sím říct, že když se zpětně podívám na své studium politologie a na to, co dneska dělám konkrétní politiku tak bych řekl, že ty dva světy jsou si dosti zá sadně vzdálené. To, co se člověk může na učit na univerzitě v oboru politologie, je jakési porozumění základním mecha nismům, které v politice fungují, ale ze své zkušenosti musím říct, že nedává mnoho šancí, jak porozumět tomu, jak se ve skutečnosti politika vytváří. Ten mo ment vytváření politiky je dynamický a ob tížně uchopitelný a myslím si, že v době, kdy jsem studoval, a nyní, kdy politiku dě lám, se můj pohled na politiku podstatně liší. Na naší fakultě jste studoval polito logii. Vybral jste si tento obor proto, že Naznačujete, že politologie na naší fa kultě je vyučována spíše teoreticky a vě Pavel Šíma 6 Rozhovor: Ondřej Liška decky než prakticky? To bych si nedovolil soudit, protože od té doby, co jsem z fakulty odešel, určitě na stala obrovská řada změn. I obor sám se velmi změnil. To, co bych chtěl říct, je, že to, že někdo vystuduje politologii, ještě zdaleka neznamená, že politice rozumí, protože v politice hrají roli i prvky, které lze jen obtížně zahrnout do politolo gických učebnic a politologických ana lýz. Pochopil jsem, že ten hodně ab straktní a řekněme historicko teoretický přístup dává sice schopnost porozumět politickým systémům, ale už má velmi omezenou výpovědní hodnotu ve smyslu porozumění toho, jak se politika vlastně dělá. To se člověk musí naučit, nebo je mu k tomu dán nějaký talent, nějaká schopnost. Samotná politologie ještě zdaleka nekvalifikuje k výkonu politiky. Naopak mám pocit, že někdy to politické vzdělání může i zatěžovat. Kariéra politika Do Strany zelených (SZ) jste vstoupil v roce 2002, tedy ve stejném roce, kdy jste ukončil studium. Zvolil jste si už tehdy politiku jako svou profesi? Zdaleka ne. Já jsem se v té době politice věnoval jako výslednici svých aktivit v občanské společnosti, kdy jsem po celá

7 7 vysokoškolská studia pracoval v několika občanských iniciativách a sdruženích, které se věnovaly především lidským právům a česko německým vztahům. Zá jem o věci veřejné mě potom přivedl až k tomu, že jsem kandidoval v celostát ních volbách jako nezávislý na kandidát ce Zelených. A to proto, že jsem chtěl přispět k tomu, aby strany, které byly vstřícné k občanské společnosti a vy mezovaly se negativně k opoziční smlou vě, získaly větší podporu mezi voliči. Má kandidatura tehdy byla spíše symbo lická, protože Strana zelených čítala asi dvě stě členů, oproti dnešním třem tisí cům. Na podzim jsme potom kandidoval do obecního zastupitelstva městské části na Brno střed. A to je, jak je známo, funk ce, která má k té profesionální politice ještě poměrně daleko. Obecní mandát je vykonáván dobrovolně a většina zastupi telů ho vykonává vedle svého běžného za městnání, což byl i můj případ. Tehdy jsem zdaleka nepomýšlel na to, že bych se dostal do sfér politiky parlamentní a exekutivní, kde jsem dnes. Pro mě to roz hodně nebylo kariérní rozhodnutí, ale spí še jakési logické pokračování mé snahy měnit veřejné věci a přispívat k pozi tivním změnám. Já v podstatě vidím na prosto konkrétní spojení mezi mými aktivitami občanského aktivisty, které pokračují až do funkce ministra. Ta mo tivace, kterou jsme měl na počátku a kte rou mám teď, je totožná přispívat ke změně věcí veřejných. Když jste do strany vstupoval, viděl jste už tehdy její potenciál? Potenciál jsem viděl, ale nevěděl jsem, že se nám podaří dosáhnout etablování Stra ny zelených v horizontu pěti let. Spíše jsem si tehdy myslel, že to bude trvat de set až patnáct let, než Česká republika zís ká parlamentní SZ, která by byla čitelná, která by si vydobyla své místo v parla mentním spektru. Rozhodně jsem ale vi děl, že na politické scéně tehdy scházela strana, která by byla vstřícná vůči ob čanské společnosti, součástí jejíž politiky by byl silný důraz na lidská práva a která by byla zároveň silně proevropská a uva žovala o problémech v globálních souvis lostech. Tento mix hodnot jsem neviděl u žádné z jiných stran a jsem rád, že se nám podařilo tento profil Straně ze lených vtisknout. Vaše bakalářská práce se jmenovala Po litický islám v kontextu blízkovýchodní Rozhovor: Ondřej Liška HALAS ho konfliktu, vaše diplomová práce se věnovala vyhnaneckým svazům sudet ských Němců a také jste napsal knihu Církev v podzemí. Z médií jste ale spíš známý jako ten, co chce legalizovat marihuanu nebo ten, kdo létá do Ameriky kvůli radaru. Čím myslíte, že to je? Můžete se vůbec v politice vě novat tématům, kterým byste chtěl? Mě vždycky zajímala mezinárodní poli tika a evropská politika a tomu se věnuji nadále i ve funkci ministra školství, mlá deže a tělovýchovy. Dneska má už velká část toho, co se děje na úrovni národních států, velmi silnou mezinárodní dimenzi. Obtížně můžete odlišit, co je evropská po litika a co národní politika. V Německu už je nějakých 70 % přijímaných zákonů jen transpozicí evropského práva do prá va členského státu. Takže vidíte, jak silné to propojení nakonec může být. A ta téma ta islám, židovství, politika a nábožen ství, dějiny skryté církve nebo česko německé vztahy to jsou všechno věci, kterým se i nadále snažím věnovat, ale mám na ně asi tak o devadesát devět pro cent méně času než dříve. Samozřejmě už je zdaleka nestíhám sledovat do ta kové hloubky. Nicméně i tak se dál pokou ším číst a sledovat odborný tisk a udržo vat si alespoň určité povědomí o tom, kam se tato témata a tyto disciplíny, ob zvlášť politologie a religionistika, posou vají. Ještě bych chtěl zmínit jednu věc: do médií jsem se nikdy nevyjádřil, že bych chtěl marihuanu legalizovat, nýbrž ji de kriminalizovat. To jsou dvě různé věci. trápí mnohem zásadnější problémy, kte rým se teď z pozice ministra školství vě nuji. Toto považuji za téma, které nadále tvoří nedílnou součást programu SZ. Je to téma, ve kterém se odráží to, jak naše společnost a náš právní systém napomá hají tomu, aby se děti ocitaly na šikmé ploše, nebo je naopak před tím chránily. To je podle mě legitimní debata, kterou je potřeba dál vést. Já to vím, ale říkám, jaký je mediální obraz. Lidové noviny to napsaly a pak se mi omlouvaly, protože jsem to skutečně nikde neřekl a myslím si, že jde o tema tiku, která je z hlediska ministra školství, kde jde o děti, o ochranu dětí, velmi cit livá věc. Při kontaktu s učiteli a rodiči vy světluji toto téma, které se objevuje znovu a znovu. Myslím si, že se mi daří vy světlovat svou pozici, která je podložena názory expertů v této oblasti, kteří říkají, že dekriminalizace skutečně může výraz ně přispět k ochraně dětí, aby se v části života, kdy zkoušejí nové věci, neocitly na šikmé ploše. Současná politika krimi nalizace může k životnímu karambolu vý raznou měrou přispět. Myslím si, že opřeno o tento názor expertů a zku šenosti ze zahraničí je dekriminalizace na dále oprávněný cíl, nicméně si myslím, že české školství a vzdělávací soustavu Naši fakultu znáte asi nejlépe ze všech vysokoškolských pracovišť, nicméně jste měl možnost studovat i jinde. Religionistiku na fildě. Role se obrátily Před deseti lety jste byl pouhým stu dentem tady na fakultě, zatímco Petr Fiala, nynější rektor Masarykovy uni verzity, byl tehdy vedoucím katedry po litologie. Přibližně před měsícem jste mu jako jeho formální nadřízený pře dával ocenění za přínos k rozvoji fakul ty. Nadál byste se toho před těmi deseti lety? Absolutně ne. Ve svém projevu, který jsem tady měl při slavnostní situaci desá tého výročí fakulty, jsem říkal, že tato situace, kdy já předávám ocenění, má určité literární rysy, protože málokdo by se nadál, že zrovna v této personální se stavě dojde k předávání cen. Já si pana rektora Fialy velmi vážím pro jeho lidské vlastnosti a především velkou vědeckou poctivost, se kterou se vědě věnuje, a to i při výkonu rektorské funkce. Bylo zvláštní vidět řadu mých učitelů a peda gogů z doby, kdy jsem studoval, shro mážděných v auditoriu a já jsem byl ten, kdo ty ceny předával. Myslím, že jsme se tomu spolu docela dobře zasmáli. Čili máte možnost srovnání... Mám možnost srovnání. Tyto dvě fakulty znám nejlépe, protože jsem na nich vy studoval, ale dnes už znám i pracoviště na jiných univerzitách v České republice. A měl jsme možnost přednášet i na univerzitách v zahraničí, v Evropě nebo třeba v jihovýchodní Asii a tak dále, a musím říct, že FSS čistě z toho mého subjektivního srovnání, zdůrazňuji sub jektivního... Jak dopadá? Dopadá velmi dobře. Nechci rozvíjet debatu o tom, jaké pojetí výuky, myslím obsahově, fakulta má, třeba v oblasti po litologie. To už je debata vyloženě akade

8 březen.08 Rozhovor: Ondřej Liška 8 mická. Jsou tu rozdíly třeba v pojetí, kte ré klade důraz na porozumění látce, kte ré je tradiční v anglosaských zemích. Myslím si, že se většina třeba té politolo gické produkce blíží spíše německy mluví címu prostoru, ale to jsou moje sub jektivní soudy, které by bylo třeba kon frontovat se skutečností. Já už zdaleka nemám přehled o úplně všech publika cích, které se tady produkují. Každo pádně si myslím, že se podařilo za těch deset let vybudovat velmi sebevědomou zacílenou, inteligentní fakultu, která vel mi dobře snese mezinárodní srovnání. Myslíte si, že jako jeden z mediálně zná mých absolventů FSS jí děláte dobré jméno? To asi není otázka pro mě. Snažíte se? Snažím se dělat dobré jméno politice a hodnotám, které zastávám. Pokud se část toho, co dělám, setká s příznivým při jetím a část toho dopadne třeba i na FSS, tak budu jedině rád. Ale musím přiznat, že se takovýma očima sám na sebe nedí vám. Kdyby všechny fakulty v České republi ce byly na úrovni té naší, byl byste spokojen se stavem vysokého školství? (smích) To je hodně záludná otázka. Mu sím uznat, že některé vysoké školy se s tou porevoluční situací perou mnohem hůře než Masarykova univerzita a FSS. A ne vždy je to dáno kvalitou těch lidí. Je to dáno i určitými strukturálními danost mi. Ať už je to periferie či sociálně ekono mické zázemí v tom daném regionu, možnost dosáhnout na granty, vůbec lid ské zdroje to jsou věci, které jsou třeba v těch menších městech mnohem obtížně ji řešitelné než v druhém největším městě České republiky. Takže já se na to nedívám jako na nějakou soutěž na žeb říčku vysokých škol nebo fakult. Spíš se na to dívám tak, jak umožnit všem vy sokým školám v České republice odpoví dající rozvoj. Potřeby MU a FSS jsou jiné než potřeby třeba regionálních univerzit v Ústí nad Labem nebo v Opavě. Takhle já se na to musím dívat. Řeknu to takto: FSS by neměla usnout na vavřínech s tím, že je nejkvalitnější a nejlepší ve střední Evropě, jak jsem dnes slyšel na přednášce, kterou jsem zde absolvoval. Kdo to říkal? Jeden ze studentů. FSS by z toho měla vy vodit určitou odpovědnost, kterou má. Tím, že usiluje o vyšší standard kvality sa ma u sebe, táhne i zbytek vysokých škol a univerzit nahoru, spolu s těmi ostatními kvalitními. Takže já myslím, že to je pro pojená věc. Dnes už jsou fakulty a uni verzity natolik prostupné, co do pedago gů, co do vědecké práce, společných vě deckých projektů... Úspěch jedné fakulty se odráží v úspěších těch ostatních, které s ní spolupracují. Řekl jste, že se na to nedíváte jako na soutěž. Znamená to, že by české vy soké školy neměly být kompetitivní? Měly. Určitě. Určitá míra soutěživosti mezi vysokými školami je samozřejmě žá doucí. Ale já bych tu soutěž neviděl pou ze na jedné škále. Myslím, že těch škál je mnohem více. Různé vysoké školy plní různé funkce ve svých regionech, mají různé zázemí, různý dosah. Proto jsou ta ké obtížně měřitelné navzájem. Obtížně budete srovnávat například Univerzitu Karlovu s nějakou menší regionální uni verzitou. Od toho se odvíjejí ambice, kte ré mají. Podle mě je legitimní, aby tyto ambice mohly adekvátním způsobem na plňovat. To je můj úkol. Můj úkol není udělat z každé univerzity Univerzita Kar lovu nebo Fakultu sociálních studií v Brně, nýbrž umožnit jí vzhledem k je jím potřebám a možnostem co nejlepší a nejkvalitnější rozvoj. Hodnocení kvality vysokých škol, oborů a tak dále je určitě naprosto zásadní věcí, ke které se musí me dostat. V souvislosti s přípravou zá kona o terciálním vzdělávání, té slavné bílé knihy, která má nastavit reformu vy sokého školství pro budoucí desetiletí, se otázkou měření kvality vysokých škol a vědecké práce velmi intenzivně za bývám. Tam je diferenciace a kompeti tiva nedílnou součástí celé této proble matiky. Děkujeme za rozhovor.

9 9 Kudy chodí písmenka Narodil se nový fakultní web. Další důvod k oslavě HALAS Technické řešení odborník chválí Na toho, kdo si během zimního zkouš kového zápolení otevřel webové stránky fakulty, čekalo velké překvapení. S té měř půlročním zpožděním byl totiž v lednu zprovozněn dlouho očekávaný nový fakultní web, který nahradil do savadní nevzhledné, zmatené a neak tuální stránky Fakulty sociálních studií. Jan Perla Tvůrcem stránek, stejně jako všech propa gačních tiskovin, je firma EXACTDE SIGN, která již dva roky spolupracuje s celou univerzitou na jednotném vizuál ním stylu. Ten jsme vždy podporovali, proto je logické, že stejná firma dostala na starosti i fakultní stránky, sdělila prodě kanka Markéta Pitrová. Design ovšem není jediná oblast, kterou bylo potřeba změnit. Starý web příliš neoplýval logic kou strukturou. To se nyní zlepšilo. Řaze ní se zdá být intuitivnější. Známý webdesignér Jaroslav Pola kovič hodnotí architekturu webových strá nek jako průměrnou. V této oblasti web nevyniká, ale zároveň nikterak nepropa dá. Nejsou opomenuty žádné klíčové prv ky, které uživateli umožňují web komfor tně a efektivně využívat, míní Polakovič. Kde (ne)tiskne univerzita? Více obraz o informace vé na straně 1 9! Na konci června loňského roku se v Na kladatelství Masarykovy univerzity na Kraví hoře zastavily stroje. Nejednalo se o žádnou stávkovou akci, pouze me chanické mašiny už neslouží v područí Nakladatelství MU. Klára Slivoňová Lidé snažící se dostat odborný text na trh pracují dále. Postupně zajišťují veškerý komfort pro nové vědecké mozky, zralé matadory na poli výzkumu a vědy (v roce 2007 vydalo nakladatelství přes 360 pub likací) i pisálky a sepisovatele, kteří mají za úkol ostatní studenty, vyučující a pra covníky univerzity informovat o dění a Větším problémem pro tvůrce byla podle proděkanky Pitrové technická spolupráce fakultního webu s webem univerzity a s informačním systémem. Kvůli ní byly ta ké stránky spuštěny v lednu a ne v září, jak bylo původně v plánu. Z hlediska ob sahu a struktury webu jsme si mysleli, že zakázka bude menšího rozsahu. Její ve likost nás překvapila. vysvětluje Pitrová. Podle ní bylo třeba vyřešit, kde a jak odkazovat na informace z jiných systémů. Důležitým prvkem nových stránek je také redakční systém. Pomocí něj mohou zaměstnanci fakulty vkládat novinky na web a udržovat jej aktuální tam, kde se informace nepřebírají z univerzitního sys tému. Vše bylo vyvíjeno přímo na fakult ním serveru a pracovníci Centra informa čních a komunikačních technologií jsou schopni se systémem dále pracovat a do plňovat jej. Právě technické řešení a kód nových stránek chválí webdesignér Pola kovič nejvíce. I zdánlivé chyby v kódu slouží k lepší použitelnosti webu. Nej větší problémy tak vidí v oblasti pří stupnosti stránek. Při vypnutých obráz cích nejsou například některé části strá nek přístupné. Přestože tedy web obstojí i v této oblasti, lze na něm najít závažnější problémy, jejichž odstranění by mělo být prioritní, uzavřel Polakovič. novinkách (kromě Halasu a dalších stu dentských počinů technicky zaštiťuje vy dávání informačních brožur a letáků). Finanční náklady, materiály v elek tronické podobě, nástup nových techno logií a větší konkurence donutily vedení Masarykovy univerzity opustit zaběhlá kola polygrafických mašin a samotný tisk přenechat na soukromých tis kárnách. Nakladatelství se tedy stává spí še jakýmsi prostředníkem, který zaručí, že se text vůbec do tisku dostane. Nakladatelství zprostředkovává služ by, samo však už netiskne. Proto se Halas může považovat za časopis z dovo zu (tiskne se v Blansku). A proto také po slední dvě čísla nebyla na typickém recyklovaném papíře. Ale zelenání naší fakulty bude na i v stránkách Halasu do budoucna pokračovat. Ekologický papír se už nemůže dočkat slov z redakce.

10 Zpřístupněte nám literaturu, prosí studenti březen.08 Dlouhodobé výpůjčky 10 Status jednotky: Dlouhodobá. I na ta kovou komplikaci můžete narazit, když si chcete vypůjčit nějakou knihu z fakultní knihovny. Nejnovější literatu ra, kterou objednávají katedry ze své ho rozpočtu nebo v rámci grantových projektů, se totiž často na regály kniho vny ani nedostane. V lepším případě s ní intenzivně pracuje některý vyučují cí, v horším se po pár týdnech zapome nuta válí v jejich soukromých knihov nách a sedá na ni prach. Jana Kovačovská, Martin Habčák Před pár lety jsem pracoval na jednom textu a většinu relevantních knížek měl v dlouhodobé výpůjčce jeden učitel, kte rý však byl zrovna na Fulbrightovi v USA. Knížky si tak pěkně lebedily v je ho zamčené kanceláři, vzpomíná na svo ji zkušenost s dlouhodobými výpůjčkami student politologie Tomáš Blažek. Jinak jsou podle něj vyučující většinou při půj čování této literatury vstřícní. Vesměs jsou ochotní, ale i tak je to dost neprak tické, když musím učitele nahánět po fa kultě namísto toho, abych si v čase dle své potřeby zašel do knihovny, dodává Blažek. Jakkoli se studentům tyto výpůjčky nezamlouvají, jako celek by je nerušili. Kvalitní dostupná literatura je pro vě deckou práci důležitá. Avšak půjčování na rok a více bych nepřipouštěla. Nako nec studovna je pro všechny a nic by vyu čující a studenty nesblížilo víc než společné pachtění se nad knihami, mys lí si Tereza Vojtová, studentka psycho logie a sociální antropologie. Učitelům rozumím, studentům taky Zčásti studenty chápou i vyučující. Obávám se, že na studenta má velmi od razující účinek, když zjistí, že má knihu dlouhodobě nějaký učitel. Kolikrát mě ja ko studenta zaujal při čtení nějakého článku odkaz na zajímavou kapitolu v ně jaké knize. Chtěl jsem se na to podívat, ale jak jsem viděl, že ji nejbližší rok v knihovně nenajdu, tak jsem ztratil zá jem. Dlouhodobé výpůjčky tak vedou k přesnému opaku akademického po slání fakultní knihovny, říká Ľubomír Majerčík, doktorand na Katedře meziná rodních vztahů a evropských studií, kte rý má dlouhodobě půjčenou také jednu knihu. Už bych ji vlastně mohl dát vol ně do oběhu. Mít u sebe něco dlouhodo bě je užitečné pouze v tom případě, když učitel zrovna píše disertaci, habilitaci ne bo pracuje na nějakém větším projektu. Článek už ale podle mě výpůjčku na půl roku či rok neodůvodňuje, dodává Ma jerčík. Učitelé by si podle něj měli sáhnout do svědomí, jestli opravdu natolik po třebují mít všechnu tu literaturu neustále na dosah ruky. Rozumím jim, taky se cí tím velmi oduševněle, pokud jsem obklo pen policemi prohýbajícími se pod nápo rem knih. Nicméně ty z knihovny jsou knihy cizí a jsou určeny všem členům aka demické obce. A učitelé jako zaměstnaní lidé mají rozhodně větší možnosti než stu denti, aby si opatřili knihy pro sebe, do mnívá se doktorand. Knihovna vyučujícím vychází vstříc Podle Jitky Dofkové z fakultní knihovny si vyučující může absenční knihu vypůj čit za naprosto stejných podmínek jako student. Knihy, které potřebuje k výuce nebo k vědecké práci, si přes knihovnu objedná do dlouhodobé výpůjčky. Je li kniha zakoupena v rámci grantového projektu, vrací ji po skončení grantu zpět do knihovny, kde je k dispozici stu dentům, vysvětluje Dofková. A pokud studenti potřebují knihu, která se vysky tuje pouze jako dlouhodobá výpůjčka? V takovém případě doporučuji navrh nout nákup dalšího výtisku prostřednic tvím webových stránek knihovny nebo schránky Náměty a připomínky, která je k dispozici u vchodu do knihovny, uzavírá Dofková.

11 Notebooky na přednáškách: kdo si hraje, nezlobí (?) 11 Počítače a alkohol: metly lidstva Notebooky patří k nedílné součásti školní výbavy většiny studentů naší fa kulty. Chodby i atrium je plné lidí zahle děných do monitorů svých přenosných počítačů, které mohou mít díky WiFi sí ti připojené na internet kdekoliv a kdykoliv se jim zachce. Kristýna Hašková Připojení ale svádí k brouzdání po síti nejen v období časových mezer mezi hodi nami, ale i při výuce samotné. Jak se na používání notebooků na přednáškách dí vají sami vyučující? Doktorandka Lenka Slepičková v sou vislosti s tímto problémem tvrdí, že stu denti jsou dospělí lidé a dokáží posoudit, kdy je účast na přednáškách nebo seminá řích obohacující a vyplatí se jim dávat po zor. Odborný asistent Břetislav Dančák na svých hodinách není ochoten akcep tovat činnost, která není spojená s po známkami, proto na to také své studenty upozorňuje. Ti pak přestanou těkat oči ma po monitorech a jejich aktivita se zvýší, dodává Dančák. Další odborný asi stent, Martin Bastl, vnímá notebooky ja ko dobrou věc. Nicméně občas se zdá, že u některých lidí přetrvává zmatek v po suzování účelnosti jejich nasazení, do plňuje. Na seminářích pro ně ale nevidí opodstatnění díky nutnosti aktivní parti cipace zúčastněných, nejčastěji ve formě diskuze. Odbornému asistentu Romanu Vidovi přenosné počítače na hodinách, kde je jejich nárůst podle něj rapidní, ne vadí. Kdo si hraje, nezlobí, říká. Řada studentů nosí počítače do výu ky kvůli rychlému zápisu poznámek a jejich pohodlnému čtení. Internet jim dává možnost stáhnout si prezentace, které jim vyučující poskytne, a dělat si tak zápisky přímo do nich. I student Dali bor využívá internet pro studijní účely vyhledává si další informace k tématu. Zapnuté má ale i icq. Považuji to za mé ně rušivé, než kdybych během přednášky vyťukával krátké textové zprávy, po dotkl Dalibor. Někteří studenti s sebou na hodiny notebook nosí, protože je na nich ob rovská nuda. Myslím, že noťas mi po může k tomu, abych tuto obrovskou nu du překonal, míní student Jakub. Sou středí se především na icq a internet. Nedomnívá se ale, že by svým chováním někoho, kromě svých nejbližších kolegů, rušil. Ti ale pak sledují se mnou, takže mi jsou vděční, doplnil. Studentka Eva preferuje poznámky v elektronické podo bě. Že chodím i na net mě ale neruší. Když je seminář zajímavý, člověk na in ternet nejde. Tak možná podle toho, jak lidi na počítačích dělají, se pozná výkon vyučujícího, směje se Eva. Tato událost vzbudila pozornost stu dentů i vyučujících a byla svolána mimo řádná schůze akademického senátu FSS. Zde byl projednán a schválen ná vrh na vytvoření brožury, která má ob sahovat doporučení ohledně bezpeč ného oslavování, zejména používání zábavné pyrotechniky. V příručce ale nebudou opomenuty ani další rizikové oblasti oslav. A tak se v ní student setká také s radami, které se tý kají přiměřené konzumace různých druhů alkoholických nápojů nebo výbě ru oblečení, které vhodně reprezentuje moderní a rozmanitou Fakultu sociál ních studií. Na tvorbě příručky se podílí někteří vyučující z řad sociologů, psychologů i odborníků na extremismus z katedry po litologie. Na začátku jarního semestru by příručka měla být již dostupná na vrátnici fakulty, pro studenty FSS bude zdarma. Členům vedení a akademického se nátu záleží především na zdraví a dobré náladě studentů. Jak vtipně shrnul před seda akademického senátu Balíg: Bu dovy není škoda, hlavně ať se opatrují studenti za ně dostáváme peníze od státu. FSS radí, jak oslavovat Po nepříjemném silvestrovském inci dentu vydává vedení fakulty ve spolu práci s Institutem pro sociální záleži tosti studentů brožuru o tom, jak bez pečně oslavovat desetileté výročí jejího založení. Jan Martinek Během silvestrovských oslav byli za městnanci FSS svědky nepříjemné udá losti. Po neodborné manipulaci blíže ne upřesněné osoby se zábavnou pyro technikou došlo ke vznícení jednoho stolu s připravenými chlebíčky. Silný pla men pak poškodil jeden z opěrných slou pů v atriu. Podle vyjádření experta neby la poškozena statika budovy, bylo pouze nutné vyměnit kryt sloupu. HALAS

12 Přijít na přednášku, vytáhnout noťas a pustit net. To je něco, co někteří z nás celkem často dělají, jiní to celkem často odsuzují. Asi ne překvapí, že těmi některými jsou často stu denti, těmi jinými učitelé. Sám jsem šťastným majitelem noťasu a tohle morální dilema jsem si již dávno vyře šil. Nevidím nic špatného na tom, když se stu dent během přednášky nebo semináře podí vá na internet a zjistí, jak hrál jeho oblíbený tým, nebo zaútočí na sousední vesnici (ano, dnes se dá i z auly vést válka). Přece jen, udr žet pozornost hodinu a půl není snadné, a ta kové malé odreagování je někdy k neza placení. Někdy je dokonce k nezaplacení odrea govávat se celou dobu výuky. Bohužel ne kaž dý učitel ovládá Cicerovo řemeslo a sejde li se rétoricky méně nadaný přednášející a špatný čas, brzký ranní či pozdní večerní, pak se modlím za jediné aby proboha fungoval net! Ano, ještě je tu druhá mož nost, a to na přednášku rovnou nejít. Jenže, to jednak není vždycky možné, a hlavně mám pak takový hloupý až naivní pocit, že by učitel jednou mohl říct něco důležitého. Pravda, často si potom nadávám Jistě, trochu nadsazuji. Také můžete na mítnout, že student nedokáže vždy posoudit, co je pro něho užitečné, a kdyby bylo po jeho, tak toho za studium moc nenastuduje. Já na opak namítám, že něco není v pořádku, když se na přednášku ze sta zapsaných dostaví pa desát, deset jich surfuje, pár dalších má spuštěnou kancelářskou aplikaci Solitaire, ji ní se baví či poklimbávají, zbytek samozřej mě sleduje výklad. Popisuji situaci, kterou právě vidím na jedné takové přednášce. Co mne na naší fakultě baví, je právě to, že si mohu vybrat. Jestli na přednášku půjdu, nebo ne. Jestli, když mne přednáška nebaví, pustím si internet a budu dělat něco pro mne zajímavějšího či důležitějšího. Jsem člověk, který toho nemá zrovna málo, proto ocením, když si během přednášky mohu udělat jinou práci. Přece tím nikoho neruším, proč z toho dělat problém? Ostatně, i kdybych ten net vy pnul, neznamená to, že bych začal poslou chat. Spíš bych si začal na papír kreslit, hrát piškvorky, anebo bych tento článek napsal normálně do sešitu a pak ho přepsal. Sur fování o přednáškách zkrátka není žádná novinka, a už vůbec ne nic horšího, než jsou jiné nepozornosti. Všichni víme, že se to ne má, ale někdy tomu neutečeme. Na závěr, nevím o tom, že by někdo chtěl vědět, jestli si studenti do svých papírových sešitů píšou zápisky, anebo tam třeba sepisu jí novou povídku. Kdežto práci na noťasu by někteří kontrolovali rádi. To je zvláštní. Vž dyť je to to samé, nemyslíte? Alexandr Průša žím starých způsobů zápisu abych unikla pokušení a nestala se jednou z nich )). Když si lidi během přednášky surfují na ISu, fajn! Koncentraci občas ztrácí každý a tohle má pořád něco společného se školou. Jenomže jakmile začnete se zaujetím pařit nějakou bojovku, dost vás to v pozici studen ta v posluchárně snižuje. Mě osobně vytáčí, když se snažím všemi silami soustředit na informace od přednášejícího, zatímco člověk sedící přede mnou nevzrušeně na monitoru zabíjí jednoho protivníka za druhým. Moje pozornost je okamžitě roztříštěna (kromě toho, že přemítám nad definicí drzosti, stává se ze mě proti vlastní vůli pozorovatel, který namísto nasávání informací sleduje hráčovu taktiku). A to opomíjím klikání a cvakání kláves a myši, které se oproti standardním zvukům vypnout nedají. Pokládám si otázku, jestli je vážně nutné, aby někteří dorazili na přednášku jenom z toho důvodu, aby vytáhli notebook a přestali vnímat svět okolo. To samé přece můžou udělat kdekoliv jinde a aspoň se ušetří opo vržlivých pohledů, které jim propalují záda. Když mě to baví, tak poslouchám, když ne, tak smažím, povídal mi kamarád s do datkem, že některý přednášky se fakt nedají přežít. Když je pařba her jediný způsob, jak přetrpět přednášku, není podle mě nic jedno duššího, než si sednout někam do pohodlné ho křesílka a nehrbit se nad gameskou v posluchárně. WiFi připojení na fakultě přece dosahuje do všech koutů a není omezené pouze na posluchárny, kam někteří studenti zavítají jen pro dobrý pocit. Martina Hromádková Proti: Počítačové hry do poslucháren nepatří Jsem z řad těch, kteří si do školy notebook nenosí. Ne, že bych jím neoplývala (na FSS by to byl bezpochyby velký handicap), ale jednoduše se mi do školy nechce tahat tři a půl kila těžký přístroj mé ruce a záda mi jednou budou vděčné. Racionálně jsem totiž zvážila, že než bych naťukala svými čtyřmi prsty nějaký zápis z přednášky, měla bych jej v ruce napsaný třikrát. Můj obdiv proto patří těm, kterým během výkladu prsty z klávesy na klávesu skákají, radost pohledět. Bohužel ne zřídka jsem svědkem situace, kdy mí spolužáci namísto zapisování pozná mek provozují úplně jiné činnosti, k nimž je notebook svádí. (A možná taky proto se dr Pro: Jen si tak zasurfovat březen.08 Proti sobě: hračky na přednáškách 12

13 Výjimečná nuda v senátu březen.08 Senát je místo, kde se tvrdě vyjednává, kují zákulisní pikle a jednotlivé strany spolu vedou nikdy nekončící boj. Tak to alespoň vypadá v tom, který je součástí zákonodárného procesu této země. Nás zajímalo, zda je to stejné i ve fakult ním akademickém senátu. Ten je sice co do prestiže poněkud níže, a jeho členstvo nebere pohádkové platy (pro tože nebere žádné), ovšem na druhou stranu má stále v rukou jistou moc ovliv ňovat život obyčejných studentů. (ne)dění na fakultě 13 Kde jinde se to dá zjistit lépe, než na zase dání senátu. Zpočátku byl problém najít místnost, kde se senátoři schází. Jakmile se to podařilo, ukázalo se, že naše obavy, abychom dorazili včas, byly zbytečné senátoři na minutu nehleděli a sešli se až několik minut po čtvrté, kdy měli začít. Hned na začátku oznámil předseda Balík, že jedna ze senátorek ze zdravot ních důvodů rezignovala. Vida, tak neje nom při prezidentských volbách senátoři padají jako mouchy. Poté byl přednesen program schůze, jejímž hlavním bodem bylo jednání o rozpočtu. Srdce repor térovo zaplesalo, není lepšího tématu k bouřlivé diskusi a vzájemnému oso čování, jak to známe z parlamentu. Vždyť proti sobě stojí vedení, reprezentované děkanem a tajemníkem, zástupci akade mických pracovníků a studenti. Všichni budou zajisté tvrdě hájit své zájmy. Už po pár minutách bylo jasné, že z tohoto mráčku nezaprší. Zatímco tajem ník komentoval čísla v návrhu rozpočtu, senátoři ho bez hlesu poslouchali. Připo mínalo to běžné záběry z televize někdo hleděl do prázdna, někteří si ob čas něco šeptali a pak se tomu zasmáli (ovšem rozpočet asi tématem nebyl), a někteří kupodivu i dávali pozor. Jakmile tajemník skončil, padlo pár dotazů a návrh byl jednomyslně schvá len. Druhým nejdůležitějším bodem byla rezignace předsedy Balíka a volba jeho náhradníka. Žádný dramatický boj o funkci se opět nekonal, jasnou většinou byl zvolen Vít Hloušek. A další program? Ten už nestál za řeč. Takže jsme se dozvěděli pár zají mavých čísel, a přes dvě rezignace zažili ospalou atmosféru. Podle jednoho ze senátorů to však byla výjimka, k vlastní smůle jsme prý přišli na jedno z těch nudnějších zasedání. Jindy to bývá bouř livější a zajímavější. Tak snad příště. FSS ve filmu a fotografii. To je název vý stavy, kterou uspořádala Katedra medi álních studií a žurnalistiky a přispěla tak k roku oslav desátého výročí fakulty. Ex pozici, již jste od února do poloviny břez na mohli shlédnou v atriu fakulty, tvořilo několik desítek studentských fotografií. Ty vznikly v uplynulých dvou letech v kur zu Oty Ballona Mierneho, fotografa Mla dé fronty dnes. Kromě studentských vý tvorů byla výstava doplněna fotogra fiemi mapujícími rekonstrukci budovy na Joštově ulici. Snímky se nyní přesu nou na chodby katedry žurnalistiky. (red) Stanislav Kamenský Studenti vystavují své fotografie

14 V Halase jsem se naučil psát pro lidi, nikoliv sobě do šuplíku březen.08 Celou osminu jeho bytu zabírají různé písemnosti. A někde mezi nimi leží i několik ročníků pomalu žloutnoucí ho Halasu, které si nechává Karel Do lejší jako vzpomínku na léta strávená na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a především jako památku na redakci fakultního časopisu, ve kte rém strávil téměř tři roky během svých studií. Hana Trčková Dnes znají jméno Karel Dolejší pře devším pravidelní čtenáři Britských listů, kam od roku 2003 pravidelně přispívá. Kromě toho se podílel na založení Ne závislého sociálně ekologického hnutí NESEHNUTÍ, pracoval pro sdružení Bývalí Halasáci Spolu CZ a pro sdružení Děti Země. Ja ko dobrovolník také koordinoval kam paň Zbraně pod kontrolu! české po bočky Amnesty International. Jeho hlas i tvář můžete navíc znát z médií, protože pracoval jako mluvčí Greenpeace v Čes ké republice. Od ledna pak zastává funk ci hlavního editora v redakci Ekolistu. K Halasu se Karel Dolejší přidal bez prostředně po jeho založení. Tom Vác lavík chtěl vydávat časopis, aby udržel zájem o veřejné dění v situaci, kdy začalo být zřejmé, že studenti nejsou vítězi revo luce, ale jednou z jejích prvních obětí. Po malu nastával návrat k privátnímu exi stování, tomu jedinému, co lidé dovedli z minulosti. Pokládal jsem za důležité se to mu postavit. Když jsem se tedy dozvěděl o Halasu a důvodu jeho vzniku, přidal 14 jsem se. A pak tu byly samozřejmě také ambice psavce, potřeba sebevyjádření a podobně, popisuje s odstupem něko lika let Dolejší. Podle něj byla v Halasu skvělá parta lidí, jimž šlo o společnou věc, pro kterou dělali, co mohli. Nejraději ale vzpomí nám na ten zvláštní pocit, když Halas při vezli z tiskárny a začal se rozdávat na dvoře tehdejší Filozofické fakulty. To totiž v jiných médiích nezažijete, protože čtenáře osobně neznáte. Nevíte, kdo vás bude číst, zavzpomínal Dolejší. Dodal, že Halas pro něj byl jedno značně odrazovým můstkem k práci pro běžné noviny a časopisy, protože ani po ukončení studií na Filozofické fakultě žurnalistiku neopustil. Publikoval člán ky v novinách a časopisech, jako byly Lis ty či Sedmá generace. Externě také spolupracoval s brněnskou Rovností. A co ho na novinařině přitahuje? V roce 1990 jsem dělničil v tiskárně Typografia a každý večer četl všechny noviny. Pozoroval jsem tehdy, jak se vět šina znova postupně slévá v jediný názo rový proud všechny byly,pro Klause. Cítil jsem potřebu se od tohoto pohybu oddělit, odlišit se. A to už mi zůstalo. Snažím se psát o věcech, které v českých médiích chybějí, a které jsou podle mě důležité, popisuje Karel Dolejší. I když má zkušenosti i s prací tiskového mluvčí ho, přiznává, že novinařina je mu bližší. Tiskový mluvčí v roli nemůže být příliš tvůrčí tam, kde mě to zajímá především v objevování veřejnosti dosud nezná mých skutečností, jejich umisťování do kontextů, uzavírá Dolejší. Karel Dolejší narodil se v Novém Městě na Moravě vystudoval sociologii a filozofii v Brně do listopadu 1998 byl členem Rady brněnského hnutí Nesehnutí byl spolupracovníkem brněnské pobočky Hnutí Duha, pak aktivista Amnesty International, posléze expert na volné noze, mluvčí Greenpeace ČR dnes je hlavním editorem Ekolistu

15 Milujme svou fakultu aneb osobní zkušenost s Fakultou filosofickou 15 Jste z naší fakulty zvyklí na podrobné a včasně vypracované sylaby, jasné za dání seminárních prací a přesně stano vená kritéria úspěchu u zkoušky? Chce te zažít šok? Přiberte si jako já ještě jeden obor na sousední Filosofické fa kultě. Pavel Šíma Nemilé překvapení vás čeká už na začát ku roku. Sylaby, pokud vůbec vzniknou, jsou zmatečné. Oproti oknu informace o předmětu v informačním systému ob sahují navíc jen seznam literatury, a to ještě ve formě jakéhosi kompendia, niko liv relevantních knih a pasáží vztahují cích se přímo ke kurzu. Požadavky ke zkoušce nebo zadání seminárních prací v nich raději ani nehledejte. V běhu semestru vás zaskočí další vě ci, například přezíravé chování vyučují cích nebo neochota zodpovídat jakékoliv všetečné studentské dotazy, což vám dají (minimálně tónem hlasu) jasně najevo. Zažil jsem i věc v našich sociálně vě dných končinách vskutku nevídanou přepadovou písemku, jež se započítávala do celkového hodnocení kurzu, tedy věc Láska, zločin a trest HALAS nedůstojnou pro některé kantory už na střední škole. Největší rozčarování přišlo ve zkouš kovém období. V jednom kurzu byl ob sah zkoušky, který zahrnoval látku probí ranou na přenáškách a zároveň nepo krytou žádnou literaturou, zveřejněn až při vypsání termínů. Navíc byla zamlče na přísná podmínka nutnosti zodpově dět každou otázku minimálně na 66 %. Nejenže tedy student, který minul něko lik nepovinných (!) přednášek, nemohl u zkoušky uspět. Pokud by se na to dvě mi nuty před jejím zahájením nezeptal, ani by o své beznaději nevěděl. Vyučující na Filosofické fakultě ne jednají se studenty jako se sobě rovnými nebo aspoň jako s dospělými zodpovědný mi jedinci. Oslovení kolego je z jejich úst neupřímné. Filosofická fakulta už dávno nepůso bí jako moudrá matka té naší, spíše se z ní stala senilní babička, která není schop ná reagovat na moderní požadavky vyso koškolského studia. Leckterý student ten to přístup možná skousne, ale ty nejlepší mozky, které si jsou vědomy své ceny, si to dle mého názoru nenechají líbit a prch nou. Třeba k nám na FSS. FSSpodcast.cz Z fakulty, co je dvě minuty od České Jan Martinek a Pavel Šíma Disciplinární komise poprvé trestala Ke konci minulého roku proběhla první disciplinární řízení od změny discipli nárního řádu. Před disciplinární komisí naší fakulty stáli dva studenti a jedna stu dentka. Všichni tři byli obviněni z plagiá torství. Jan Perla Ve dvou případech se jednalo o prohřešky při psaní seminární práce. Provinilci byli zahraniční studenti anglicky vyučovaného magisterského programu Sociology, kteří doplatili na svoji neznalost citačních pravidel a norem. Disciplinární komise usoudila, že dostatečným trestem je už samotné projednávání přestupku. Děkan pak jejich návrh potvrdil právě on má totiž podle disciplinárního řádu poslední slovo při určení trestu. Může potvrdit trest navržený komisí, nebo ho může snížit. Třetí případ se týkal diplomové práce studentky oboru Mezinárodní teritoriální studia. Její text byl, zjednodušeně ře čeno, z významné části seskládán z komp letně kopírovaných pasáží, popsal před seda komise Aleš Burjanek. Podle něj tato studentka před již komisí jednou stála. V loňském jarním semestru byla obviněna z plagiátorství seminární práce. Toto řízení však bylo zastaveno, protože měla v době odevzdání práce přerušené studi um. Nebyla tak studentkou fakulty a ne vztahoval se na ni disciplinární řád. Nyní již komise navrhla nejvyšší trest vylou čení ze studia. Děkan jej potvrdil, stu dentka však využila možnosti, kterou jí dává disciplinární řád, a zažádala o pře zkoumání svého případu. Ten tak nyní ře ší právní odbor rektorátu Masarykovi univerzity, aby mohl rektor učinit ko nečné rozhodnutí.

16 Z Harvardu znám jenom knihovnu, nejvíce si cením pobytu v Torontu 16 Zajímavá osobnost HALAS Boston, Lillehammer, Bloomington, Budapešť, Toronto, desítky vystoupení na odborných konferencích a další desí tky publikací. Kateřina Nedbálková, od borná asistentka na katedře sociologie v oboru genderová studia, má za sebou ve svých třiatřiceti letech bohaté zku šenosti se studiem i s výzkumem v za hraničí. Svoji první stáž považuje za studentské dobrodružství mobilitu stu dentů a vědeckých pracovníků za ne dílnou součást práce a studia na vysoké škole. Jana Kovačovská Nabídky na vycestování v rámci Erasmu studenty bombardují ze všech stran. Jak vidí zpětně svůj první zahraniční pobyt Nedbálková? Moje první stáž v Lilleham meru měla charakter studentského dobro družství. Studovala jsem na bakalářském stupni, chtěla jsem si zlepšit angličtinu. Byl to můj první studijní pobyt v zahrani čí a uchvacovalo mě naprosto všechno: bohatá knihovna, samozřejmost, s jakou vyučující i studenti komunikovali v anglič tině, exkurze do různých organizací soci ální pomoci nebo návštěva norské věznice, vzpomíná Nedbálková. Díky nadšení z první stáže byly ty další již logickým krokem. Nejvíc si teď zpětně cením pobytu na Torontské univerzitě. Oproti tomu z Harvardu znám vlastně jen knihovnu a musím říct, že v tomhle ohle du není tato univerzita zrovna otevřenou institucí, vyhodnocuje své zkušenosti s akademickými pracovištěm v zahraničí od borná asistentka. Zajímavý byl podle ní také pobyt na Kinsey Institute. To byla letní škola, na kterou se sjeli studenti a vyučující hlavně z USA a Velké Británie. Byla jsem tam jedi ná ze střední a východní Evropy, takže jsem si připadala trošku exoticky. Pracova la jsem tam na projektu anonymního sexu mezi muži na veřejných toaletách a byl pro mě velký zážitek setkat se s kolegou již zemřelého sociologa Lauda Humphrey se, který byl kontroverzním pionýrem zkoumání tohoto fenoménu v USA, vy světluje Nedbálková s nadšením. Dlouho diskutovaná zelená kopír ka v knihovně funguje. Problémem je však jiná věc nějaký filuta ji pravidelně vypíná, což budí dojem její nefunkčnosti. Kdo a proč provozuje tuto zákeřnou kra tochvíli, není známo. Jedna hypotéza ho voří o čiré podlosti a zlořádství, druhá, pravděpodobnější, vidí příčinu takového konání v pochopitelnějším světle. Kopírka, která byla určená pro tisk na recyklovaný papír, je mnohem starší než zbylé kopírky v knihovně. Z toho vy plývá větší poruchovost a větší hlučnost přístroje. Právě hlasitý provoz, jako po tenciální rušivý element ve studijním prostředí, by mohl být důvodem, proč někdo a nemusí se nutně jednat o stále téhož člověka kopírku vypíná. Kri tizovaný je také zákaz (či lépe nedoporu čení) kopírovat oboustranně, odůvod něný vyšší pravděpodobností zaseknutí papíru. Tu však vyvstává otázka, zda je ekologicky šetrnější kopírovat jedno stranně na recyklovaný papír nebo obou stranně na papír normální. Kauza zelené kopírky je stále otevřená. Je fantom vypínač veden zlým úmyslem či touhou po klidném studiu? Zasekává se v kopírce jen recyklovaný papír, nebo by se v tak starém stroji zase kával stejně často i obyčejný? Je jen ná hodou, že pro účel ekologičtějšího kopí Harvard na mě nepůsobil jako příliš otevřená instituce Řádí ve fakultní knihovně fantom? Obavy z cizího jazyka se musí studenti snažit odbourat Co by tedy doporučila nejen svým stu dentům? Na zahraniční stáž rozhodně vycestovat. Je to kontakt s jiným akade mickým prostředím, jinou učitelskou i výzkumnou praxí. Chápu, že někteří stu dující mohou mít obavu ze slabší zna losti jazyka a představují si studium v zahraničí jako náročnější než ve sku tečnosti je. Takový strach je ale potřeba překonat. Osobně si cením studentů, kte ří rozumí tomu, že studium je pravidelná práce a závazek. Ráda učím studentky a studenty, kteří vzdělání neberou jako servis, ve kterém je zodpovědností vyu čujících od začátku do konce přistrkovat hotová a lehce stravitelná jídla, uzavírá Nedbálková. rování byla vybrána právě tato obsta rožní kopírka? A proč fakulta, jejíž součástí je i Katedra environmentálních studií, nevede všechny své tisky na recy klovaném papíru?

17 březen.08 Knihovna hlásí Studenti hodnotí kantory hned dvakrát Předmětovým anketám neuniknete. V závěru každého kurzu musíte vyplnit papírové formuláře a s koncem semest ru také přichází opakované upozor ňování informačního systému na elek tronický dotazník. K čemu ankety jsou? A proč máme vyplňovat dvě? Pavel Šíma Měly by sloužit k tomu, aby se studenti mohli nějak vyjádřit a aby tu byla zpětná vazba pro vyučující, vysvětluje hlavní účel ankety Martina Kalousková, stu dentka sociologie a vedoucí týmu, který zajišťuje provoz ankety na Fakultě soci álních studií. Podle slov samotných vyučujících an keta svůj vytyčený cíl plní dobře. Už ja ko student výzkumník jsem poznal, že vyučující berou výsledky velmi vážně, a mohu to potvrdit i z druhé strany bariká dy, říká Roman Chytilek, nynější vyuču jící na katedře politologie, který se v roce 2001 jako člen studentské komory akade mického senátu podílel na vzniku anke ty. Také podle proděkana Jana Holzera vyučující výsledky sledují a reagují na ně případnými změnami podoby kurzu. O poznatky z anket se zajímají i ve doucí jednotlivých kateder. Pomáhají Halas soutěž! jim při rozhodování o skladbě stu dijních programů. To ale neznamená, že by se učitelé v případě negativního hodnocení měli bát o svá místa. Vý sledky nesleduji jako proděkan pro stu dium, ale jako kantor. Koneckonců, výu ka je jen jednou ze čtyř náplní naší prá ce, říká Holzer. Podoba zveřejněných výsledků navíc ani neumožňuje rozsáh lejší srovnávání. První předmětová anketa vznikla na naší fakultě na popud tehdejšího děka na Iva Možného. Trval na tom, že podobný hodnotící mechanismus je nut nou, i když ještě nepostačující podmín kou k tomu, aby naše fakulta dosáhla evropské úrovně, vzpomíná Chytilek. Model zakrátko přebraly i některé jiné fakulty. V roce 2003 potom byla spuště na celouniverzitní elektronická verze, výsledek spolupráce odborníků z Fakul ty sociálních studií a Fakulty informa tiky. Fakultní anketa však obsahuje opro ti celouniverzitní přibližně dvojnásobný počet otázek. Její fungování ale musí ob starávat šestičlenný studentský tým do brovolníků, zatímco elektronická verze pracuje do značné míry automaticky. Návratnost obou je i přes zcela odlišný způsob sběru dat téměř stejná. Po hybuje se kolem padesáti procent. Káva z Krmítka a zcela zdarma? Žádný problém. Rozhlédněte se pořádně kolem sebe a možná poznáte, kde že jsme vyfotili tuto fotografii. Pak už není nic jednoduššího, než svou odpověď poslat do redakce Halasu. A hurá na kafe!!! Dostaveníčko pod hákem 17 Vážení a milí příznivci knihovny, tentokrát vám nabízíme odpovědi na dota zy, se kterými se v knihovně často setkává me. Jak připojit notebook a tisknout z něj na FSS? Návod naleznete na stránkách Centra informačních a komunikačních techno logií (CIKT) v sekci Poč. síť na FSS Připojování notebooků. Jaký je rozdíl mezi primárním a sekun dárním heslem? Primární heslo slouží pro přístup do IS MUNI. Sekundární heslo se používá pro přihlašování k počítačům v rámci MU a pro přístup do souborného katalogu knihoven MU. Sekundární heslo lze změnit/nastavit v informačním systému MU po přihlášení v sekci Přístup Změna hesla. Kam zmizely deníky VLP? Deníky byly přesunuty do depozitu, na vy žádání jsou k dispozici zejména studen tům katedry mediálních studií a žurnalistiky. Nejvíce využívaná brněnská Rovnost zůstala v čítárně časopisů. Co se děje s návrhy na knihy? Všechny Vaše požadavky evidujeme. Pod mínkou pro zakoupení je dostupnost titulu na knižním trhu. Zahraniční knihy budou zakoupeny pouze po konzultaci a schvá lení knihovním radou dané katedry. Kdy se dá vypůjčit prezenční kniha? Od pondělí do čtvrtka si lze vypůjčit 1 pre zenční knihu od 19:30, v pátek od 16:30. V sobotu si lze již od 14:00 můžete vypůjčit až 2 prezenční knihy. Knihy musejí být vrá ceny následující otevírací den knihovny do 9:30 (v neděli je knihovna uzavřena). Jak se dostat k elektronickým infor mačním zdrojům z domova? Návod naleznete na stránkách knihovny, v sekci El. zdroje Připojení z domova. Pokud je vám místo na fotografii povědomé, tak neváhejte a své tipy, kdeže se záhadné zákoutí nachází, posílejte na: halas.soutez@seznam.cz. První tři správné odpovědi odměníme poukazy na kávu zdarma v Krmítku. 1. cena: pět káv v Krmítku zdarma 2. cena: tři kávy v Krmítku zdarma 3. cena: jedna káva v Krmítku zdarma Proč se nelze dostat k elektronické verzi dokumentů střediska Teiresiás? Tyto verze dokumentů jsou dostupné pou ze pro studenty se specifickými nároky. Pro ostatní studenty jsou určeny originály těchto dokumentů v tištěné podobě v knihovnách MU. vaše knihovna

18 18 Krkénko Okénka Fakulta sociálních studií slaví deset let od svého založení. Výročí je to velmi významné jedná se totiž o první kula té výročí dělitelné deseti. O deset let později budeme oslavovat již jen druhé desáté jubileum, a to už nějak ne bude ono. Desítka je prostě desítka. Vladimír Tůma Jak je známo i mnohým mladším studentům, naše fakulta pů vodně sídlila na Gorkého 7 společně s fakultou filozofickou. V jednom diskusním fóru jsem si přečetl názor jedné stu dentky, která na naši fakultu čerstvě nastoupila. Psala, že tam, kde je dneska ta filda to je ošklivé a proto je ráda za to, že sídlíme na Joštově ulici. To zde zmiňuji hlavně kvůli planým steskům, že nemáme dvoreček a že ta nová budova je hrozně veliká, neosobní a neposkytuje útulná zákoutí. Což by ovšem jistě odmítli ti, kteří objevili tajemství šestého patra. Doporučuji tedy vyrazit po požárním schodišti až nahoru a doufat, že technici zapomněli zamknout vchod na půdu. Pro cházka mezi krovy fakulty je velmi vzrušující zážitek. Po deseti letech od svého vzniku se Fakulta sociálních stu dií stala zcela stabilním prostorem pro výuku a společenské dění. A zmiňovaná nová budova je toho příčinou i důsledkem. Původní sídlo naší fakulty na Gorkého mezitím mění podo bu. Znatelně. Já to vím dobře, protože jsem tam každý den (to proto, že se tam nachází studentský klub Krmítko, jděte se Senátní ruchy Ještě než vám popíšu, co všechno prošlo senátem od do by, co jste měli v ruce poslední Halas, dlužím vám výsle dek opakovaného hlasování doplňovacích voleb do studentské komory. I přes mocný nárůst hlasů pro Marti na Habčáka se do senátu protlačila Kateřina Duxová. Místo po ženě tedy obsadila žena, a všichni genderomilci mohou být spokojení. Alexandr Průša Od minulého Halasu jsme stihli zasedat třikrát. Na po sledním loňském zasedání nás navštívila Veronika Kudrová, předsedkyně studentské komory velkého senátu. Za svou věc, tedy poplatky u přijímacího řízení, se bila tak, že by se za to nemusel stydět leckterý politik. Tedy velice drze, až neo maleně a neslušně. Poplatky se jí zdály příliš veliké, spor se ve dl zejména o to, co se podle zákona rozumí poplatky za přijímací řízení. Senát o svých stanoviscích nepřesvědčila. První letošní zasedání bylo poněkud ekonomické. Schváli li jsme zprávu o hospodaření za loňský rok, přijali pravidla hospodaření na rok tento a odsouhlasili poplatky (za prodlou ženou dobu studia, za další studium, za studium v cizím jazy ce). A měli jsme hotovo. Zasedání zatím poslední bylo celkem rušné. Schvaloval (Word mi to opravil na zchaboval, to prosím ne!) se rozpo HALAS tam podívat). Do prostor, kte ré FSS tak citlivě zvelebila, vtrhli filosofové, kteří si úvahami o podobě materiální ho světa hlavu rozhodně nelá mou. Tam, kde byly chodby, vznikly místnosti, z místností se staly chodby, z velkých po slucháren se rozškatulkovaly kanclíky, v kancelářích se vy bouraly zdi a udělaly se z nich posluchárny. Myslím, že by vedení fa kulty mělo zorganizovat ex kurzi: podívat se do těch míst, kde se Fakulta sociálních studií rodila, aby si i současní stu denti mohli představit, jak bylo několik tisíc lidí vměstnáno do dvou domků spojených zahrádkou, prohlédnout si, kde měl děkan kancelář, jak velké bylo studijní oddělení, kde sídli la žurnalistika. Knihovna byla dohromady s filozofickou, mě la vyhrazené horní patro a skýtala třikrát méně míst k sezení, než ta současná. Nebo můžete omrknout pidikrmítko o roz loze Oranžové galerie. Také se tam skví dva stromy s velkou slávou zasazené Okrašlovacím spolkem. Možná už je na čase ten chvalozpěv omezit. Ovšem oko vetchého kmeta nezůstane suché, když se jedná o vzpomínky na mládí na to, jak to vypadalo, když na tuto fakultu nastou pil před devíti lety, a na doby, kdy tam nebylo ani to Krmítko. Ano, rozplakal jsem se. čet na tento rok. Zajímavé bylo sledovat zisky někte rých kateder žurna letos skončila dvě koruny v plu su, enviro dvacet sedm ko run v plusu. Svou rezignaci ohlásil předseda senátu Stanislav Balík a jeho místopředsedové, a tak se volilo. My jsme volili tajně, takže nám později na zá chodech nehrozilo vyhro žování, pokud vím, kulky v senátní poště také nedošly žádné, a nikoho jsme po volbě odnikud nevylučovali. Krásná věc, tohle tajné hlasování, povím vám. Ale zpět. Novým předse dou byl zvolen Vít Hloušek, místopředsedy Ivo Pospíšil a Lenka Juřenová. A že Stanislav Balík končí i v senátu jako ta kovém, a že se přidala i Stanislava Ševčíková, vyhlásili jsme nové volby, tentokrát do učitelské komory. Doufejme, že proběhnou hladčeji než ty poslední. Na závěr se sluší poděkovat. Zde moc není komu a k če mu (jistě, něco by se dalo najít ), ale na posledním zasedání se děkovalo o sto šest: tajemník Lence Juřenové, že se anga žovala v problému skříněk, Lenka tajemníkovi, že ji v tom podpořil, Vít Hloušek Stanislavu Balíkovi, Václav Kulhavý Stanislavu Balíkovi, Stanislav Balík celému senátu. Dále už jsem se v tom úplně ztratil, takže jestli bylo další děkování, vám už nenapíšu. Uvidíme, kdo komu poděkuje příště

19 Z míst, kde se už netiskne Halas březen.08 Včerejšek dneška 19 Vydali jsme se s šéfre daktorkou Klárou na vý pravu do míst, kde se dlouho tiskl Halas do univerzitního vydavatel ství. Poslední čísla se již tisknou v externí firmě, protože se to univerzitě nevyplatí. Byl jsem však překvapený, z jak atmo sférického místa starší Halasy pocházejí. Vydavatelství sídlí v areálu nízkých dlou hých domků tak trochu za kopcem na Kraví ho ře. Přišli jsme zadním vchodem od náměstí Míru. Po několika met rech chůze po rozbah něném chodníku nás pozdravila nejspíš trva le otevřená branka za vrzáním ve větru. V tu chvíli jsem si připadal jak ve filmu od Davida Lynche. Šli jsme dolů z kop ce po asfaltové cestě s hrubým nánosem za schlého bahna a občas kolem projelo luxusní auto. Postarší paní uklí zející listí spadané před několika měsíci se mě skřehotavě zeptala, zda fotím ji, tak jsem raději vyfotil zcela jiný záběr. Až na pár loudavě se po hybujících osob a něja ké to auto byl areál úplně prázdný. Pak jsme konečně přišli k budově vydava telství. Označená byla několika velkými nápisy, které byly vyvedeny ve vysokém tučném mod rém písmu, používaném na počátku 90. let. Větve stromů bez listí sdíraly omítku budovy a na plácku před ní stálo větší auto a shnilá dřevěná bed na. K tiskárnám jsme se bohužel již nedostali jsou pronajaty nějaké fir mě a pracovníci vydavatelství k nim nemají přístup. Tak jsme po bahnité cestě toto podivuhodné místo zase opustili. Jan Martinek

20 Napsat číslo je pro nás hračka vymyslet ho bolí víc Zaplnit všechny stránky vašeho oblíbe ného časopisu záplavou písmenek a ob rázků bývá občas neuvěřitelně vyčerpá vající a namáhavá práce. Jak vám ale potvrdí drtivá většina našeho redakční ho týmu, tohle už je ta lehčí část celého procesu. V momentě, kdy začnete texty psát a sázet, už je vyhráno. Pravým očist cem totiž bývá náplň čísla vymyslet. Už několik dní po uzávěrce předchozí ho čísla začne našimi ovými schrán kami bloudit zlověstné strašidlo mailu od holek editorek se slovy jako brainstor ming nad novým číslem, témata prosím, vymyslete A vy koukáte na prázdnou stránku ještě o dost zoufaleji, než když ví te, že nazdrojováno máte s bídou na tisíc znaků, a on se po vás chce článek v roz sahu tisíců dvou. Protože dobré nápady ne a ne přijít. Nic objevného se neděje, roz hovory s děkanem jste za tenhle rok spáchali už tři Tak co sakra čtenářům na bídnout? Po nocích a dnech, kdy vás samozřej mě nic nenapadlo, dojdete na společnou redakční radu, kde doufáte ve vyšší moc jménem kolektivní brainstorming, aneb hezky česky řečeno víc hlav víc ví. A ono to opravdu funguje. Jen je potřeba počítat s tím, že členové naší redakce nikdy ne oplývají takovou touhou všechny pobavit a vtipkovat jako ve chvíli, kdy se po nich chce, aby vymysleli nosný text pro číslo. A čím klesá zásadnost textů pro číslo, tím ta to snaha stoupá. Redakční porada nad tématy tak ob vykle přináší především více či méně ší lené plány. Mezi návrhy na zaplácnutí (jak my tak hezky říkáme) stránek už za zněl například nápad celostránkové fotky osazenstva redakce v plavkách, křížovka přes tři strany nebo obligátní bílá stránka s nápisem Tady měl být text. Námětem vracejícím se s železnou pravidelností ja ko bumerang je komix. U toho jsme si při tom tak milionkrát řekli, že je to bezva nápad, jen nám chybí to nejpodstatnější kreslíř. Vtipkování nám ale naštěstí nesežere veškerý brainstormingový čas, takže na konec z někoho stejně vždycky vypadne použitelný tip. Nebo rovnou dva. Na tohoto génia pak všichni s otevřenou pu sou hledí minimálně pět minut a po zby tek práce na čísle je považován za toho nejlepšího člena redakce. Tedy až do do by, kdy se zjistí, že to s tou bombastičnos tí jeho tipu není zase tak žhavé, nebo už zase prošvihl uzávěrku a jeho texty brzdí výrobu celého čísla. A když už všechno selhává, brainstor ming stačí přesunout do nějaké útulné hospůdky. Tam nás obvykle múza na chází bez obtíží. Třeba to bude tím, že ve školním sklepení bloudí. Že se naše snaha o atraktivní témata nemíjí účinkem, to obvykle nepoznáme, neb naše čtenářská obec většinou zarytě mlčí. Přesto věříme, že existuje a že se jí Halasy líbí. Přece ty časáky nemizí z chodeb jen proto, že se jimi báječně podkládají stoly. Zuzana Fojčíková politicky, a je zcela nekorektní. Na tuto výzvu již vedení zareagovat muselo a skutečně, na fasádě i uvnitř budovy tak ještě přibude modrá, růžová, fialová a univerzální oranžová. Nezbývá než dodat, že politická korektnost nás zase jednou zachránila. ků, v dalším semestru pak BSS101 Kde ho vzít a nekrást. ČTK Černá tisková končetina Chlad na FSS. Studenti si stěžují, že na ně fakulta působí příliš chladně a sepsali proto petici s názvem Ne frigidní fakultě! Vedení však tuto petici odmítlo slovy našeho nejvyššího: Možná budova fakulty působí trochu syrově, ale o co je chladnější budova, o to více jsou rozpalující obsahy přednášek! Přece jde o intelektuální dobrodružství, ne o růžové stěny a pár kytiček k nim. Studenti se však nevzdali a šli na to jinak, od lesa. Podali stížnost proti barvě fakulty (žádost je ke stáhnutí na oficiálních stránkách pod názvem Žádost o přebarvení fakulty, neza pomeňte na přílohu Zdůvodnění). Zde uvedli, že zelená barva lze na fakultě, která má i katedru politologie, vykládat Oslavy výročí. V rámci oslav deseti let existence naší fakulty bude mít příští semestr symbolicky deset týdnů a všechny kurzy budou za deset kreditů. Nový předmět. Spousta studentů stále ještě nemá notebook, proto byla do nabídky předmětů zařazena novinka. Ivo Jemožný bude vyučovat kurz SPP010 Způsoby obstarávání noteboo Nové logo. Václav Linkov pronikl na logo naší fakulty! Jak má ve zvyku, podal další kandidaturu, tentokrát se nomi noval do oficiálního loga. Úřední chy bou byl tento návrh přijat, a Linkovova zelená tvář tak bude logem fakulty. Proč rozhodnutí nelze změnit, nám vysvětlil tajemník: Evropská unie ve svých směrnicích pro prestižní fakulty píše, že změnit logo lze pouze jednou za pět let. A rozhodně nechceme podstupovat ztrátu dobrého jména. Ostatně, Vašek Linkov je už teď tak trochu naším symbolem, tak co. Alexandr Průša