N á v r h r o z p o č t u Státního zemědělského intervenčního fondu n a r o k

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období 815 N á v r h r o z p o č t u Státního zemědělského intervenčního fondu n a r o k

2 - 2 - II. N á v r h r o z p o č t u Státního zemědělského intervenčního fondu n a r o k O b s a h : I. Návrh rozpočtu SZIF: 1. Podle způsobu provádění Společné zemědělské politiky 2. Podle rozpočtové skladby (v rozsahu přílohy č. 3 vyhlášky MF ČR č. 131/2001 Sb.) II. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF v části Společné zemědělské politiky podle 1 odst. 2 zákona o SZIF: 1. Úvod 2. Návrh rozpočtu na úseku společné organizace trhu (SOT) 3. Návrh rozpočtu na úseku provádění programů strukturální podpory (PSP) 4. Návrh rozpočtu Marketingu 5. Návrh rozpočtu Program SAPARD III. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF v části správních výdajů IV. Závěr

3 - 3 - II. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2005 v části Společné zemědělské politiky podle 1 odst. 2 zákona o SZIF 1. Ú v o d V souladu s 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny pro jejich předkládání, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na 4 odst. 1 písm. a) a 9a písm. c) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, SZIF zpracoval Návrh rozpočtu SZIF na rok Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005, v souladu s ustanovením 6c zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů, vychází z vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a v něm vyčleněného objemu finančních prostředků do kapitoly MZe s určením pro SZIF a to ve výši tis.kč (kromě finančních prostředků určených na program SAPARD, které budou hrazeny přímo z kapitoly MZe), z toho na úhradu správních výdajů ve výši tis.kč a na úhradu nákladů souvisejících se Společnou zemědělskou politikou ve výši tis.kč (včetně marketingové podpory ve výši tis.kč), v tom z národních zdrojů (včetně předfinancování prostředků EU) ve výši tis.kč (včetně marketingové podpory ve výši tis.kč) a z prostředků EU ve výši tis.kč. Předkládaný návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 projednalo a schválilo vedení výkonného aparátu SZIF dne 30. září Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005, po zapracování připomínek, projednala Dozorčí rada SZIF dne 12. října Překládaný Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005, je 1. návrhem vycházejícím z vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a v něm vyčleněných finančních prostředků pro SZIF. Definitivní verze Rozpočtu SZIF na rok 2005 bude předložena k projednání a schválení v březnu 2005 (po schválení státního rozpočtu ČR na rok 2005 a po schválení Roční účetní závěrky SZIF za rok 2004 a převedení případných zůstatků z roku 2004 do rozpočtu na rok viz 6a odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů). Návrh rozpočtu SZIF je v tabulkové části zpracován ve dvou verzích. Obě verze se odlišují pouze v rozčlenění jednotlivých položek rozpočtu: - verze označená I/1 je zpracována podle způsobu provádění Společné zemědělské politiky a kontroly plnění rozpočtu SZIF, - verze označená I/2 je zpracována podle rozpočtové skladby, a to v rozsahu přílohy č. 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 131/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V další části je z praktického hlediska zdůvodňována pouze verze I/1.

4 Návrh rozpočtu na úseku společné organizace trhu (SOT) Společnou organizaci trhu podle jednotlivých komodit předpokládá SZIF zabezpečovat následovně: A. M l é k o a m l é k á r e n s k é v ý r o b k y : a) Podpora programu zvýšení spotřeby vybraných mléčných výrobků žáky - školní mléko Podpora spotřeby mléka a vybraných mléčných výrobků žáky ve vzdělávacích institucích je poskytována v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1255/1999, ve znění Nařízení Rady (ES) č. 1787/2003, a Nařízením Komise (ES) č. 2707/2000, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro čerpání podpory z finančních zdrojů ČR (z rozpočtu SZIF) jsou stanoveny v nařízení vlády ČR č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol. V současné době je schváleno pro dodávání podporovaných mléčných výrobků 9 zpracovatelských subjektů. Podle předběžných odhadů bude možno vyplatit v roce 2005 pouze podporu z rozpočtu EU cca tis.kč. b) Podpora výroby kaseinu a kaseinátů z odstředěného mléka Tato podpora se poskytuje na základě Nařízení Komise (ES) č. 2921/1990 ze dne 10. října 1990, v souladu s nařízením vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších přepisů. V České Republice vznikl nárok na podporu od 1. května 2004, a to pouze z prostředků EU. Předpokládá se, že o podporu bude žádat 1 subjekt. Průměrná měsíční výroba u zmíněného subjektu je 220 t kaseinu. Podpora pro 100 kg odstředěného mléka, které bylo zpracováno na kasein či kaseináty, byla stanovena s platností od na částku 4,80 na 100 kg odstředěného mléka zpracovaného na kasein. Výše podpory bude postupně snižována. 1 kg kaseinu se vyrobí v závislosti na kvalitě kaseinu z 35,77 kg odstředěného mléka. Zemědělský přepočítací koeficient se stanoví dle Evropské centrální banky k prvnímu dni měsíce, ve kterém byl kasein či kaseinát vyroben. Pokud stávající žadatel o podporu nezmění rozsah výroby kaseinu a pokud by podpora zůstala na stejné výši, při kurzu 31 Kč/ bude činit měsíční výše vyplácené podpory cca tis.kč. To znamená, že za celý rok 2005 bude z rozpočtu EU vyplaceno cca tis.kč. c) Podpora soukromého skladování

5 - 5 - Předpokládáme, že tato podpora bude poskytována na máslo v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 2771/1999 a na sušené odstředěné mléko podle Nařízení Komise (ES) č. 214/2001 a dle nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb., V návaznosti na to se předpokládají tyto výdaje z rozpočtu EU: Máslo - za předpokladu, že se bude skladovat tun po průměrnou dobu 150 dnů, bude za toto skladované máslo celkově vyplaceno cca tis. Kč. SOM vyhlášení režimu soukromého skladování u sušeného odstředěného mléka podle Nařízení Komise (ES) č. 214/2001 se v roce 2005 nepředpokládá. d) Intervenční nákupy Tyto nákupy budou realizovány podle Nařízení Komise (ES) č. 1255/1999 u másla a sušeného odstředěného mléka a dle nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Pro máslo je do 30. června 2005 stanovena intervenční cena 3 052,3 /t a od 1. července 2005 se snižuje na 2 824,4 /t a pro sušené odstředěné mléko je do 30. června 2005 stanovena intervenční cena 1 952,4 /t a od 1. července 2005 se snižuje na 1 849,7 /t. Přepočítací kurz je stanoven MF pro účely sestavování rozpočtu na rok 2005 ve výši 31 Kč/. Máslo za předpokladu, že se bude nakupovat tun budou náklady na nákup čerpány ve výši cca tis.kč + 5% DPH a náklady na skladování ve výši cca tis.kč + 19% DPH. Celkové náklady budou čerpány z rozpočtu EU ve výši cca tis. Kč bez DPH SOM za předpokladu, že se bude nakupovat tun a skladovat po dobu 18 měsíců, budou celkové náklady na nákup ve výši cca tis.kč + 5% DPH a náklady na skladování cca tis.kč + 19% DPH. Celkové náklady budou čerpány z rozpočtu EU ve výši cca tis. Kč bez DPH. e) Ostatní podpory mlékárenských výrobků 1. Poskytování podpory na nákup másla neziskovými institucemi a organizacemi upravuje Nařízení Komise (EHS) č. 2191/1981 ze dne 31. července 1981 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 32 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 100 /100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca 992 tis.kč. 2. Prodej másla za snížené ceny a poskytování příspěvku za smetanu, máslo a koncentrované máslo používané při výrobě těstovin, zmrzliny a dalších potravin podle Nařízení Komise (EC) č. 2571/1997 ze dne 15. prosince 1997 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky.

6 - 6 - Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 120 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 55 /100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca tis.kč. 3. Poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko, využívané jako krmivo a prodej takového sušeného odstředěného mléka je upraveno Nařízením Komise (ES) č. 2799/1999 ze dne 17. prosince a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Vzhledem ke značnému snížení finanční podpory na zapracování SOM do krmiv, nepředpokládáme v roce 2005 rozběhnutí této podpory. 4. Poskytování příspěvku při nabídkovém řízení na koncentrované máslo určené pro přímou spotřebu ve Společenství podle Nařízení Komise (EEC) č. 429/1990 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 120 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 70 /100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca tis. Kč. Celkový objem finančních prostředků na ostatní podpory mlékárenských výrobků z rozpočtu EU budou čerpány ve výši tis.kč. B. J a t e č n ý s k o t, h o v ě z í a t e l e c í m a s o Platné předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem. Nařízení Komise (ES) č. 907/2000, které stanoví podmínky pro poskytování podpor při soukromém skladování hovězího masa. Nařízení Komise (ES) č. 562/2000, které stanoví podmínky pro intervenční nákup hovězího masa, Nařízení Komise (EHS), č. 2173/1979, které stanoví podrobná pravidla pro disponování hovězím masem nakoupeným u intervenčních agentur, Nařízení Komise (ES) č. 2148/1996, které stanoví pravidla pro hodnocení a monitorování veřejných intervenčních zásob zemědělských výrobků. Nařízení Komise (ES) č. 1445/1995, stanovující prováděcí pravidla pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa. Nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb. o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa.

7 - 7 - a) Intervence Neúměrně zatěžují rozpočet EU, proto se využívají výjimečně. V rozpočtu nepředpokládáme, že by v ČR byly v roce 2005 využity. b) Soukromé skladování Představuje méně nákladnou položku pro EU, v budoucnu lze předpokládat, že bude využito. Odhadujeme soukromé skladování tun hovězího masa (na 3 měsíce při použití sazeb z roku 2000) za tis. (tj tis.kč). Odhad vychází ze stejných částek, které byly vminulosti užity veu na soukromé skladování hovězího masa. Předpokládáme, že na soukromé skladování bude z rozpočtu EU vyplaceno celkem tis.kč. C. J a t e č n á p r a s a t a a v e p ř o v é m a s o Platné předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 2759/1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem. Nařízení Komise (EHS) č. 3444/1990, které stanoví podmínky poskytování podpor při soukromém skladování vepřového masa. Nařízení Komise (EHS) č. 391/1968, které stanoví podmínky pro intervenční nákup vepřového masa. Nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb. o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa. a) Intervence V rozpočtu nepředpokládáme, že by v ČR byly v roce 2005 využity. b) Soukromé skladování Představuje často využívanou položku pro EU. Odhadujeme soukromé skladování tun vepřového masa (na 5 měsíců při použití sazeb z roku 2003) za tis. (tj tis. Kč) Odhad vychází ze stejných částek, které byly vminulosti užity na soukromé skladování vepřového masa v EU. Předpokládáme, že na soukromé skladování bude z rozpočtu EU vyplaceno celkem tis.kč. D. I n t e r v e n č n í n á k u p o b i l o v i n Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 o společné organizaci trhu obilovin, kterým jsou stanoveny zejména druhy intervenčně nakupovaných obilovin, výše intervenční ceny a výše měsíčních kompenzačních příplatků za skladování obilovin a dále na základě Nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy přejímání obilovin intervenčními agenturami, včetně příplatků a srážek z intervenční ceny, by měl být v ČR realizován intervenční nákup pšenice, ječmene a kukuřice. Prodej intervenčně nakoupených obilovin bude realizován dle Nařízení Komise (ES) č. 2131/93,

8 - 8 - kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení obilovin ze zásob intervenčních agentur do prodeje. SZIF provede intervenční nákup a prodej obilovin na základě zákona č. 256/2000 Sb. o SZIF, ve znění pozdějších předpisů a dále na základě nařízení vlády ČR č. 180/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s obilovinami. Intervenční cena v zemích EU je pro hospodářský rok 2004/2005 stanovena na 101,31 /t obilovin, tj Kč/t. SZIF předpokládá, že intervenční cena v zemích EU bude pro hospodářský rok 2005/2006 snížena o 5 % oproti původní ceně, a tudíž bude stanovena ve výši 96,25 /t obilovin, tj Kč/t. 1. Intervenční nákup obilovin v hospodářském roce 2004/2005 Vzhledem k dodržení předepsaného termínu úhrady cen za obiloviny nakoupené SZIF v rámci intervenčního nákupu, do 35 dnů od data přejímky obilovin v intervenčním skladu, předpokládá SZIF ihned na počátku rozpočtového roku 2005 čerpání finančních prostředků na nákup cca 160 tis.tun obilovin a v prvních měsících roku 2005 nakoupí dalších cca 400 tis.tun obilovin. Celkový náklad na nákup obilovin nakoupených v hospodářském roce 2004/2005 bude v roce 2005 činit tis.kč + 5 % DPH. tj. celkem tis.kč. Finanční prostředky na nákup obilovin budou zajištěny z překlenovacího úvěru, přičemž jde o náklad, který bude dodatečně uhrazen z rozpočtu EU, a to ze záruční sekce EAGGF. Celkový náklad na naskladnění, skladování a vyskladnění obilovin, nakoupených během hospodářského roku 2004/2005, bude činit tis.kč + 19 % DPH, tj. celkem tis.kč, přičemž SZIF předpokládá, že by mohlo být z prostředků státního rozpočtu ČR v roce 2005 čerpáno na naskladnění bez pohybu zboží tis.kč (9 400 tis.kč + 19 % DPH) a dalších tis. Kč bude hrazeno z prostředků EU. Celkový náklad na přepravu obilovin k intervenci bude činit tis. Kč + 19 % DPH, tj. celkem tis.kč. Část přepravních nákladů na dopravu obilovin z nabízejícího skladu do intervenčního skladu bude hrazena SZIF a následně proplacena z prostředků EU, zbytek přepravních nákladů bude uhrazen nabízejícími subjekty. Celkový náklad na přepravu obilovin do vývozního místa bude činit tis.kč + 19 % DPH, tj. celkem tis.kč. Tento náklad bude hrazen SZIF a následně proplacen z prostředků EU. 2. Intervenční nákup obilovin v hospodářském roce 2005/2006 Dodržení předepsaného termínu úhrady cen za obiloviny nakoupené SZIF v rámci intervenčního nákupu, do 35 dnů od data přejímky obilovin v intervenčním skladu, předpokládá do konce roku 2005 čerpání finančních prostředků na nákup cca 100 tis.tun obilovin. Celkový náklad na nákup obilovin nakoupených v hospodářském roce 2005/2006 hrazených v prosinci 2005 bude činit tis.kč + 5 % DPH, tj. celkem tis.kč. Finanční prostředky na nákup obilovin budou zajištěny z překlenovacího úvěru, přičemž jde o náklad, který bude dodatečně uhrazen z rozpočtu EU, a to ze záruční sekce EAGGF.

9 - 9 - SZIF předpokládá do konce roku 2005 úhradu tis.kč + 19 % DPH, tj tis.kč na přepravném za zboží, které bude naskladněno v hospodářském roce 2005/2006 a hrazeno v prosinci Část přepravních nákladů na dopravu obilovin z nabízejícího skladu do intervenčního skladu bude hrazena SZIF a následně proplacena z prostředků EU, zbytek přepravních nákladů bude uhrazen nabízejícími subjekty. Vzhledem k dodržení termínu úhrady cen za služby, které budou realizované skladovateli na základě Smlouvy o skladování, do 60 dnů od data doručení daňového dokladu faktury, včetně všech podkladů, nepředpokládá SZIF do konce roku 2005 úhradu cen za naskladnění a skladování obilovin nakoupených v hospodářském roce 2005/2006. Celkové náklady na nákup, naskladnění, skladování, vyskladnění a dopravu intervenčních obilovin v rozpočtovém roce 2005 SZIF předpokládá ve výši tis.kč, z toho tis.kč bude hrazeno z prostředků EU, zbývajících tis.kč činí DPH. DPH bude dočasně hrazena z překlenovacího úvěru, který bude splacen po vrácení DPH z FU.. Celkové tržby z prodeje 350 tis.t obilovin při ceně 3450 Kč/t SZIF předpokládá ve výši tis.kč + 5 % DPH, tj. celkem tis.kč. Tržby plynoucí z prodeje obilovin jsou příjmem rozpočtu EU. Z těchto tržeb odvede SZIF do rozpočtu EU tis.kč a DPH ve výši tis.kč odvede do státního rozpočtu ČR. F. B r a m b o r o v ý a p š e n i č n ý š k r o b Dne 1. května 2004 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem. V současné době je však již projednávána jeho novelizace. a) Doplatek přímé platby pěstitelům brambor z národních zdrojů V souvislosti s přímými platbami přijala ČR systém zjednodušené platby na plochu zemědělské půdy (SAPS), ve kterém jsou přímé platby poskytované ze zdrojů EU ve výši 30 % pro rok 2005 rozděleny na celkovou zemědělskou plochu bez ohledu na plodiny, kterých se týká přímá platba v rámci SZP EU. Z Přístupové smlouvy mezi ČR a EU vyplývá, že Česká republika může v odvětví bramborového škrobu přímé platby doplnit do 100 % úrovně přímých plateb v EU. Dorovnání do 100 % unijní výše platby by mělo být hrazeno z rozpočtu SZIF, který však na tyto platby nemá zdroje. V nejbližší době bude schválena novela nařízení č. 115/2004 Sb., která bude tyto platby upravovat. b) Prémie pro výrobce bramborového škrobu Výrobní prémie pro výrobce bramborového škrobu je uvedena v příloze II. Nařízení Komise (ES) č. 2235/2003. Její výše je stanovena na 22,25 /t bramborového škrobu. Národní produkční kvóta bramborového škrobu pro hospodářský rok 2004/2005 činí tun. Veškerá prémie pro výrobce bramborového škrobu odpovídající této kvótě bude vyplacena v průběhu roku Z výše uvedeného vyplývá, že z rozpočtu EU budou nutné finanční prostředky v hodnotě přibližně tis.kč. c) Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobu

10 Výrobní náhrada je v EU vyplácena na 1 tunu zpracovaného škrobu na základě Nařízení Komise (EHS) č. 1722/93. Jedná se o škrob bramborový, pšeničný, kukuřičný a rýžový. Výši sazby za tunu škrobu určuje Evropská komise a v průběhu roku se mění. Z předběžných odhadů vyplývá, že z rozpočtu EU lze předpokládat finanční prostředky ve výši tis.kč. G C u k r a) Finanční dávka z výroby cukru Výběr výrobních dávek z cukru provádí členské státy EU dle Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 a nařízení Evropské komise č. 314/2002 v platném znění. V České republice je odpovědnost SZIF za výběr dávek z cukru stanovena zákonem č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů ( 1 písm. j a 11h). Výběr probíhá ve dvou fázích ve formě zálohy a doplatku. Dávky odvádí každý držitel kvóty, a to za veškerá množství cukru, která v daném hospodářském roce vyrobil v kvótě. Platí jednak základní dávku, která činí 2% intervenční ceny a vztahuje se na cukr A i B, a jednak tzv. dávku B, která činí maximálně 37,5% intervenční ceny a platí se za vyrobený cukr B. Záloha je každý hospodářský rok stanovována do 1. dubna. Do 15. téhož měsíce stanoví SZIF všem držitelům kvót výši zálohy, kterou mají zaplatit. SZIF musí pak zálohy vybrat do 1. června daného hospodářského roku, kdy musí být částka již na účtu MF. Záloha tedy musí být odeslána na účet MF nejpozději na konci května. Částka je snížena o náklady spojené s výběrem dávek stanovené v čl. 2 odst. 3 Rozhodnutí Rady (ES, EURATOM) č. 597/2000 tj. o 25%. Tato čtvrtinová částka zůstane na účtu SZIF po převodu zbylých tří čtvrtin na účet MF. Obdobně je to u doplatku. Evropská komise stanoví jeho výši do 15. října a do 1. listopadu rozdělí SZIF tento doplatek mezi jednotlivé držitele kvót. Termín pro uhrazení částky na účet MF je do 15. prosince. Stejně jako u zálohy je částka snížena o 25%, které opět zůstanou na účtu SZIF. Pro hospodářský rok 2004/2005 bude stanovena základní dávka i dávka B v maximální výši, tedy 2% a 37,5% intervenční ceny, z čehož dále vyplývá, že zálohová platba bude v obou případech představovat 50% celkové částky (článek 7 NK 314/2002 v platném znění). Při použití kurzu 31 Kč/, můžeme provést následující odhad: - intervenční cena = 631,9 /t, z toho 2% = 12,638 /t a 37,5% = 236,963 /t - národní kvóta ČR = t cukru, z toho kvóta A = t a kvóta B = t - propočet dávky z výroby cukru: základní dávka: x 12,638 x 31 = Kč dávka B: x 236,963 x 31 = Kč

11 Kč celkem: Z uvedeného vyplývá, že SZIF vybere na dávkách z výroby celkem tis.kč, z toho převede do rozpočtu EU tis.kč a zbývajících tis.kč je příjmem SZIF a převádí se do správních výdajů. b) Výrobní náhrady na cukr používaný v chemickém průmyslu Výrobní náhrady na cukr, používaný vchemickém průmyslu, se řídí dle Nařízení Rady č. 1260/2001 a Nařízení Komise č. (ES) č. 1265/2001. Sazby náhrad jsou stanovovány měsíčně. Odhad výše náhrad, které budou takto proplaceny, vychází z dosavadních znalostí o žadatelích. Spotřeba cukru v chemickém průmyslu v roce 2005 bude činit přibližně t. Dále z množství, na něž bylo požádáno o výrobní náhradu v roce 2004, se bude proplácet v roce 2005 náhrada přibližně na 1926 t, což odpovídá částce tis.kč. Celkem odhadujeme celkové množství, na které bude náhrada v roce 2005 vyplacena, na tun, což při použití výše náhrady 447,56 /t (průměrná výše náhrady za 1. polovinu roku 2004) a kurzu 31 Kč/ odpovídá celkové vyplacené částce za rok 2005 z rozpočtu EU ve výši tis.kč. H. V ý v o z n í s u b v e n c e n a z p r a c. a n e z p r a c. v ý r o b k y a) Vývozní subvence na zpracované výrobky Platné předpisy EU: Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000, kterým se stanoví společná podrobnější pravidla systému poskytování vývozních subvencí a kritéria pro stanovení výše těchto subvencí pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží neuvedeného v příloze I Přístupové smlouvy. Nařízení Komise (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. Nařízení Rady (ES) č. 565/1980 o zálohách na vývozní náhrady pro zemědělské výrobky. Nařízení Komise (ES) č. 3615/1992 o stanovení množství zemědělských produktů, která se mají vzít v úvahu při výpočtu náhrad v případě vývozu zboží uvedeného v Nařízení Rady (ES) č. 3035/1980. Některá konkrétní ustanovení výše uvedených nařízení Komise (ES) jsou zpřesněna nařízením vlády ČR č. 181/2004 Sb.

12 Vývozní subvence se poskytuje na základní výrobky obsažené ve zpracovaných výrobcích. Seznam zpracovaných výrobků, které patří do výrobků Non annex I, je uveden v příloze B NK (ES) 1520/2000. Základní výrobky jsou uvedeny vpříloze A NK (ES) 1520/2000, výrobky vzniklé jejich zpracováním jsou uvedeny vostatních přílohách NK (ES) 1520/2000 (příloha C, D a E). Výši subvence vyhlašuje Evropská Komise v Úředním věstníku EU přibližně každý měsíc, u některých základních výrobků častěji (viz mléko, cukr), u některých po delší době (viz vejce). Výše se stanoví na 100 kg základního výrobku. Celková suma požadovaných vývozních subvencí na žádostech o osvědčení za jednotlivé tranše bude zasílána EK. U malovývozců odpadá povinnost žádat o osvědčení a EK se hlásí nárokovaná částka subvencí. EK rozhodne o výši čerpání subvence za jednotlivou tranši. Tato částka není SZIF zatím známa. Hrubý odhad představuje vývozní subvenci z rozpočtu EU ve výši cca tis.kč. b) Vývozní subvence na nezpracované výrobky: Platné předpisy EU: Nařízení Komise (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské výrobky. Nařízení Rady (ES) č. 565/1980, o zálohách na vývozní náhrady pro zemědělské výrobky. Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. Předpisy dle jednotlivých společných organizací trhu. Některá konkrétní ustanovení výše uvedených nařízení Komise (ES) jsou zpřesněna nařízením vlády ČR č. 181/2004 Sb. Nezpracované zemědělské výrobky tzv. ANNEX jsou rozděleny do tzv. společných organizací trhu (dále jen SOT ). Dle těchto SOT jsou Evropskou Komisí stanovovány periodicky, většinou několikrát ročně, sazby subvencí. Jsou stanoveny formou Nařízení Komise dle 12-ti místných KN kódů produktu (jedná se řádově o stovky KN kódů - pozn. položky celního sazebníku) a země, kam jsou produkty vyváženy. Sazby se mění v pravidelných intervalech v závislosti na SOT (např. v případě mléka a mléčných výrobků a cukru 1x za 14 dní). Při konstrukci tohoto návrhu rozpočtu jsme vycházeli z údajů o vývozech do tzv. třetích zemí (země mimo ES) za rok 2003, kde za státy ES jsme považovali i přistupující státy. Dále jsme vycházeli z objemu vydaných vývozních licencí se subvencí stanovenou předem, a z objemu žádostí o vývozní subvence za období od do Použili jsme průměrné aktuální sazby subvencí poskytované ES. Dále je nezbytné zohlednit skutečnost,

13 že v roce 2005 budou zřejmě vypláceny subvence na vývozy, uskutečněné ještě v roce 2004 (vývozce má možnost zažádat o subvenci do 12 měsíců po uskutečnění vývozu). SOT s obilovinami: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1784/2003 V ES se dlouhodobě poskytují vývozní subvence jen na výrobky zkukuřice a na škrob. Jedinou komoditou, na kterou jsou vydány vývozní licence se subvencí stanovenou předem je bramborový škrob. Proto předpokládáme, že pro tento SOT bude potřeba vyčlenit z rozpočtu EU finanční prostředky ve výši tis.kč. SOT s rýží: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1785/2003 Vývoz rýže do třetích zemí činil v roce 2003 cca 200 tun. Vzhledem ke skutečnosti, že se v současnosti rýže takřka nevyváží, předpokládáme, že bude potřeba cca tis. Kč. SOT s oleji a tuky: upravena Nařízením Rady (ES) č. 136/1966 V současnosti se v EU poskytují vývozní subvence jen na olivový olej. Proto neočekáváme výraznější finanční nároky na rozpočet. SOT v odvětví cukru: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1260/2001 Sazba subvence na cukr je stabilně vysoká - cca 450 /t cukru. Předpokládáme, že bude potřeba z rozpočtu EU vyčlenit cca tis.kč SOT s ovocem a zeleninou: upravena Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996 V roce 2003 byly sice vyvezeny výrobky v množství cca 100 tun, ale vzhledem k minimálnímu zájmu ze strany exportérů o vývoz této komodity předpokládáme nároky na rozpočet EU ve výši 240 tis.kč. SOT s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny: upravena Nařízením Rady (ES) č. 2201/1996 V roce 2003 bylo do třetích zemí vyvezeno přibližně 1500 tun. Na tyto výrobky se v ES poskytuje průměrná vývozní subvence ve výši 40 /t. Proto se domníváme, že z rozpočtu EU bude potřeba cca tis.kč. SOT s mlékem a mléčnými výrobky: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 1255/1999 V sektoru mléka a mléčných výrobků lze vysledovat rostoucí zájem o vývozní subvence. V roce 2005 (zejména v prvním čtvrtletí) také předpokládáme uplatňování nároků na vývozní subvence za obchody realizované zejména v posledním čtvrtletí roku Proto navrhujeme vyčlenit z rozpočtu EU cca tis.kč.

14 SOT s drůbežím masem a vejci: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 2777/1975 a 2771/1975 V roce 2003 bylo z ČR do zemí mimo ES vyvezeno cca 487 tun. Po vstupu ČR do EU projevilo zájem o vývoz produktů tohoto sektoru minimum firem, zejména se jedná o pravidelné vývozy násadových vajec do Rumunska. Předpokládáme nároky na rozpočet EU ve výši cca tis.kč. SOT s hovězím masem: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 1254/1999 V roce 2003 bylo vyvezeno z ČR do zemí mimo ES přibližně tun živého dobytka s průměrnou subvencí v ES 50 /t, 5 600t zmrazeného hovězího masa s průměrnou subvencí 24 /t. a 235 tun hovězích drobů s průměrnou subvencí v ES ve výši 28 /t. Ze strany obchodníků jsme zaznamenali pouze zájem o vývoz živých zvířat zejména do Bosny a Hercegoviny a do Ruska. Předpokládáme, že exportéři budou uplatňovat nároky na vývozy uskutečněné v roce 2004 až v prvním čtvrtletí roku Proto předpokládáme, že z rozpočtu EU bude třeba vyčlenit prostředky ve výši cca tis.kč SOT s vepřovým masem: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 2759/1975 V roce 2003 bylo z ČR do zemí mimo ES vyvezeno cca tun. Tyto výrobky jsou průměrně v ES subvencovány ve výši 37 /t. Zatím projevilo zájem o subvencovaný vývoz produktů z vepřového masa minimum subjektů a téměř ve všech případech se jednalo pouze o vývoz uzenek a salámů do Ruska. Domníváme se, že z rozpočtu EU bude třeba pro rok 2005 vyčlenit prostředky ve výši cca tis.kč. Veškeré vývozní subvence na nezpracované výrobky budou čerpány z prostředků EU, a to ve výši tis.kč. I. O v o c e a z e l e n i n a a) Podpora pro organizace producentů s OP (název v návrhu č. 2 - Dočasné finanční podpory pro pěstitele ovoce a zeleniny - operační programy) Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 1432/2003, Nařízením Komise (ES) č. 1433/2003 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro organizace producentů se schváleným operačním programem pro rok 2004 se z prostředků EU předpokládá ve výši tis.kč. b) Podpora na stažení zboží z trhu

15 Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 103/2004 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro organizace producentů a vzhledem k celkové spotřebě, která není v současné době krytá tuzemskou produkcí (do 50%), se z prostředků EU předpokládá ve výši tis. Kč. c) Podpora pro předběžně uznané organizace producentů Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 1943/2003 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb. ze dne 21. dubna 2004 o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro předběžně uznané OP pro rok 2005 by mohla být ve výši tis.kč. V této skupině je nutná spoluúčast státu ve výši minimálně 5% oprávněných investičních nákladů a 25% oprávněných veřejných výdajů v Cílových regionech 1 a 2, kam patří ČR. SZIF však prostředky z národních zdrojů ve výši tis.kč nemá k dispozici. Proto bude vyplacena tato podpora pouze z prostředků EU ve výši tis.kč. d) Podpora na ovoce a zeleninu určené ke zpracování (rajčata, broskve, hrušky) Společnou organizaci trhu s výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny upravuje Nařízení Rady (ES) č. 2201/1996. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, týkající se systému podpor v odvětví zpracovaného ovoce a zeleniny, stanovuje Nařízení Komise (ES) č. 1535/2003. Pro hospodářský rok byla pro nově přistupující členské státy stanovena podpora na rajčata dodaná ke zpracování 25,88 /t, na broskve 35,78 /t a 121,28 /t na hrušky (Nařízení Komise (ES) č. 416/2004), což činí 75 % podpory vyplácené stávajícím členským státům. Pokud při kontrole dodržení komunitárních a národních zpracovatelských prahů nebude zjištěno jejich překročení, bude novým členským státům doplaceno zbylých 25 % podpory do plné výše 34,50 /t rajčata, 47,70 /t broskve, 161,70 /t hrušky. V hospodářském roce Nařízení komise (ES) č. 416/2004 pozbývá platnosti a podpora bude přiznána všem státům stejně. Platební agentura vyplácí podporu do 60 dnů po obdržení žádosti o podporu. Termín pro podání této žádosti je 30. listopadu pro rajčata a 31. ledna pro broskve a hrušky. České republice byl stanoven zpracovatelský práh t pro rajčata, t pro broskve a 11 t pro hrušky, avšak hrušky nebudou v ČR v hospodářských letech a v rámci podpor zpracovávány vůbec, broskve v maximálně v objemu 100 t. Lze předpokládat, že doplatek na plnou výši podpory vhospodářském roce u rajčat bude činit , tj Kč při kurzu 31 Kč/EUR. Pro rok je nutné počítat s = Kč pro rajčata

16 a = Kč pro broskve. Celkem se předpokládá, že z rozpočtu EU bude čerpáno tis.kč. J. V í n o V rámci společné organizace trhu s vínem dle Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a Nařízení Komise (ES) 1623/2000, které stanovuje prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, bude SZIF zabezpečovat následující podpory: a) Podpora na soukromé skladování stolního vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu. b) Podpora na užití hroznů, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu (1. výroba hroznové šťávy, 2. zvýšení obsahu alkoholu vinařských produktů). c) Podpora destilace. V případě režimu soukromé skladování se výplata podpory může uskutečnit do tří měsíců po ukončení doby skladování, tj. nejdříve 1. listopadu Není možné odhadnout kolik subjektů o tuto podporu zažádá a kolik hektolitrů produktu by bylo předmětem smlouvy. Jestliže si o podporu zažádají subjekty, které do této doby kontaktovaly SZIF a projevily eventuelní zájem o tuto podporu, může SZIF počítat s prostředky z rozpočtu EU ve výši cca tis.kč. Režim zvyšování obsahu alkoholu ve vinařských produktech teoreticky mohou využít subjekty, které se informovaly o podmínkách této podpory. Vzhledem k tomu, že záleží na tom, z jaké vinařské zóny by pocházel hroznový mošt, který by byl použit na obohacení stolního nebo jakostního vína, předpokládáme, že z rozpočtu EU bude v roce 2005 čerpáno cca tis.kč. Režim výroby hroznové šťávy ani režim destilace se v roce 2005 pravděpodobně nebude realizovat. K. L e n a k o n o p í Platné předpisy EU: - Nařízení Rady (ES) 1673/2000, o společné organizaci trhu s přadným lnem a konopím. - Nařízení Komise (ES) 245/2001, o stanovení prováděcích pravidel nařízení Rady (ES) č. 1673/2000. Sazba dotace je stanovena komisí EU ve výši 160 /t dlouhého lněného vlákna, 90 /t krátkého lněného vlákna a konopného vlákna. Dotace je poskytována na 1 t zpracovaného vlákna. Při použití průměrného směnného kursu 31 Kč/, sazba dotace v Kč činí Kč/t dlouhého lněného vlákna, Kč/t krátkého lněného a konopného vlákna. Národní garantované množství pro dlouhé lněné vlákno je tun a pro krátké lněné

17 vlákno a konopné vlákno tun. Z uvedeného vyplývá, že z rozpočtu ČR na předfinancování prostředků EU bude čerpáno tis. Kč. Vzhledem k tomu, že doplatek dotace je možné vyplatit až v okamžiku, kdy všichni zpracovatelé ukončí zpracování, pak v případě, že některý ze zpracovatelů bude zpracovávat lněné a konopné stonky déle než jeden rok, bude v říjnu 2005 vyplacena pouze záloha ve výši tis.kč a doplatek tis.kč bude vyplacen až v únoru Dle ohlasů od zpracovatelů lnu a konopí se může stát, že tito zpracovatelé nebudou vůbec žádat o vyplacení záloh. V tom případě by byla v říjnu 2005 vyplacena celková částka tis.kč. L. S u š e n é k r m i v o Platné předpisy EU: - Nařízení Rady (ES) 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem nahradí Nařízení Rady (ES) 1786/2003 s platností od Nařízení Komise (ES) 785/95 stanovující podrobná pravidla pro aplikaci Směrnice Rady (ES) o společné organizaci trhu se sušenými krmivy s platností do a následně připravované Nařízení Komise (ES) s platností od Hospodářský rok začíná 1. dubna a končí 31. března roku následujícího. Sazba dotace je stanovena Komisí (ES) ve výši 68,83 /t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2004/2005, tzn. do konce března, pro hospodářský rok 2005/2006 byla sazba předběžně stanovena na 33 /t. Dotace je poskytována na 1 t uměle sušeného krmiva, které opustilo zpracovatelský podnik a to (68,83x31) Kč/t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2004/2005, resp. (33x31) Kč/t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2005/2006. Národní garantované množství pro uměle sušená krmiva je tun, tzn. že z rozpočtu ČR na předfinancování prostředků EU bude v roce 2005 čerpáno tis.kč. 3. Návrh rozpočtu na úseku provádění programů strukturální podpory (PSP) Programy strukturální podpory podle jednotlivých opatření SZIF předpokládá zabezpečovat následovně: A. Přímé platby : Platné předpisy EU: Nařízení Komise (ES) č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky. přechodná ustanovení pro aplikaci Nařízení Rady (ES) č. 1259/99, týkajících se jednotné platby na plochu pro rok 2005 (nebylo dosud vydáno). a) předfinancování - jednotná platba na plochu (SAPS)

18 Česká republika se rozhodla poskytovat přímé platby formou jednotné platby na plochu (SAPS). České republice byl stanoven celkový objem podpory 228,8 mil.. Rozloha zemědělské půdy v ČR byla ohlášena EU ve výši tis. ha. Pro přepočet kurzu byl použit kurs 31 Kč/. Zatím nebylo vydáno nařízení pro rok 2005, které by stanovilo, v jakém časovém období je možno provádět platbu. Propočet očekávané přímé platby na ha lze propočíst následovně: - celkový objem očekávané podpory na 1 ha od EU = celkový objem podpory byl EU stanoven ve výši 228,8 mil. + předpokládaná kompenzační platby na mléko ve výši 19,687 mil. = 248,457 mil. děleno nahlášenou plochou tis.ha = 71,62 krát stanovený přepočítávací kurz 31 Kč/ = Kč/ha. Sazba Kč/ha je maximální sazba. Konečnou částku můžeme stanovit až po poslední podané žádosti, protože v případě překročení ohlášené rozlohy se sazba krátí. Z výše uvedeného lze stanovit předpokládaný celkový objem dotace z rozpočtu SZIF (3 469 x 2 220) ve výši tis.kč. Vznikl rozdíl mezi částkou vyčleněnou ve státním rozpočtu na předfinancování přímých plateb ( tis.kč) a částkou výše propočtenou ( tis.kč) ve výši tis.kč. Tato částka poskytnutá ze zdrojů EU bude použita na doplatek přímých plateb na rok Celkově tedy bude v roce 2005 na předfinancování přímých plateb vyplaceno tis.kč. b) dofinancování - národní dorovnání přímých plateb V souladu s Přístupovou smlouvou EU je novým členským zemím povoleno dorovnávat přímé platby (top-up) z vlastních zdrojů o 30% unijní sazby. S ohledem na potřebu cílené podpory u některých komodit, které by byly v systému SAPS výrazněji poškozeny, byly vybrány komodity, které budou cíleně dorovnány v maximálně možné výši. Pro rok 2005 by bylo možno celkem vyplatit národní dorovnání teoreticky ve výši cca 7,7 mld. Kč. Ve státním rozpočtu na rok 2005 Ukazatele kapitoly MZe, v části dotace SZIF, je na přímé platby dofinancování ze SR vyčleněno tis.kč. B. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Finanční rámec pro HRDP je stanoven programovým dokumentem schváleným EU, který je vytvořen na základě Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, které definuje rámec komunitární podpory pro rozvoj venkova (podpora rozvoje venkova II. Pilíře SZP tj. venkovský rozvoj). Rozpočet finančních prostředků na HRDP pro kalendářní rok 2005 podle jednotlivých programů vychází z programového dokumentu HRDP kap. 2.9 a lze jej vyjádřit takto:

19 Předčasné ukončení zemědělské činnosti Méně příznivé oblasti s environment.opatř. Agroenvironmentální opatření Lesnictví Zakládání skupin výrobců Technická pomoc v tis.kč Zdroje ČR Zdroje EU CELKEM C e l k e m Z uvedené tabulky je zřejmé, že v roce 2005 se předpokládá v rámci HRDP vyplatit celkem tis.kč, z toho ze zdrojů ČR ve výši tis.kč a z rozpočtu EU ve výši tis.kč. C. Operační program rozvoje venkova Podpory budou vypláceny ze strukturálních fondů ES (orientační sekce EAGGF a FIFG) v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999, 1260/1999 a 1263/1999 a v souladu s Pravidly, jimiž se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty operačního programu RVMZ, které dne 29. dubna 2004 schválil ministr zemědělství (byly zveřejněny ve Věstníku MZe). Podpory jsou rozděleny do následujících tří priorit a šesti opatření: PRIORITA I. Opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků (investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům, prohlubování diverzifikace zemědělských činností). Opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Opatření 1.3. Lesní hospodářství (obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, investice do lesů, sdružování majitelů lesa, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd). PRIORITA II. Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (pozemkové úpravy, obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny, řízení a zajištění funkčnosti (zemědělských) vodních zdrojů, rozvoj venkova (LEADER+), diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství). Opatření 2.2. Odborné vzdělávání. Opatření 2.3. Rybářství (zpracování ryb a marketing výrobků z ryb, chov vodních živočichů - akvakultura, činnosti prováděné odborníky v rybářství). PRIORITA III. Opatření 3.1. Technická pomoc. Rámec finanční podpory vychází ze závěrů zasedání Evropské rady. Finanční zdroje alokované pro Českou republiku na strukturální operace byly rozpracovány ve finančním rámci Národního rozvojového plánu a přiděleny na jednotlivé operační programy a rozděleny pro jednotlivé roky Konečná verze Operačního programu RVMZ (OP Zemědělství) byla oficiálně schválena Evropskou komisí ke dni 2. července 2004.

20 V návrhu rozpočtu kapitoly MZe na rok 2005 je v dotacích SZIF na Sektorový operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství vyčleněno tis.kč. Z této částky je tis.kč ze zdrojů SR. Zbylých tis.kč je vyčleněno (z titulu SZIF jako platební jednotky pro OP) na předfinancování pozemkových úprav se souvztažným navýšením příjmů kapitoly MZe o tutéž částku. Z tohoto důvodu je nutno částku tis.kč u OP v návrhu rozpočtu SZIF v tabulce I/1 na straně příjmů i výdajů brát pouze informativně. Pokud jde o zdroje EU, ty jsou uvedeny v návrhu rozpočtu Národního fondu (MF) a SZIF jako platební jednotka má na základě stávající metodiky pouze dispoziční oprávnění k účtům platebního orgánu Národního Fondu (součást MF). Z tohoto důvodu SZIF o zdrojích EU pro OP nerozpočtuje. Následující tabulka na rok 2005 (podle jednotlivých priorit) je proto z výše zmíněných důvodů pouze informativní, neboť vychází ze skutečného předpokladu proplácení peněz SZIF jakožto platební jednotky pro OP. v tis.kč zdroje ČR Zdroje EU Celkem 1.1 Investice do zemědělského majetku Zlepšování zpracování zem. výr Lesní hospodářství Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí 2.2 Odborné vzdělávání Rybářství Technická pomoc Celkem Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v roce 2005 se předpokládá v rámci Operačního programu vyplatit celkem tis.kč. 4. N á v r h r o z p o č t u M a r k e t i n g u Finanční plán pro marketing SZIF na rok 2005 vychází z dokumentu Plán a strategie činnosti Odboru pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu , připraveného pro jednání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR. Tento plán byl z hlediska věcného předběžně již projednán s Potravinářskou komorou ČR. Činnost marketingového útvaru SZIF bude v roce 2005 zaměřena zejména na následující aktivity: 1. Multimediální propagační kampaň - Šoty, vzdělávací a osvětové pořady v TV o potravinách, historii stravování a vývoji potravin v českém regionu a v okolí diváci se nenásilnou formou dozví i zajímavé informace.

21 Pořady o přípravě jídla typu Vařečka lze zpestřit například předváděním krajových specialit a zvláštností atd. - Billboardy. - Zábavné soutěže a ankety (v TV nebo v tisku). - Naučné seriály v tisku o potravinářství, spojené např. s poskytováním receptů (například jak si uvařit jídla předků z dnešních domácích produktů a čím se historické produkty liší od dnešních apod.). 2. Výstavnictví - Domácí a regionální výstavy. - Tradiční akce v zahraničí + akce ve vybraných zahraniční regionech. 3. Obchodní podpora domácích potravinářů - Umísťování značky KLASA na výrobcích. - Akce obchodní podpory v obchodních domech (rozdávání drobných reklamních předmětů a propagačních letáků, logo KLASA na nákupních vozících, plakátech, billboardech apod.). - Vytvoření zvláštních podmínek prodeje pro výrobky označené známkou KLASA (např. jejich oddělení od ostatních výrobků, označování míst jejich prodeje panely se značkou KLASA apod.). - Vybrané akce na podporu exportu v zahraničí (zejména v zemích mimo EU, kde neplatí regulační pravidla pro státní podporu marketingu). 4. Public Relations Podpora všech výše uvedených chystaných akcí a snaha vytvářet dlouhodobě příznivou atmosféru pro propagaci domácích potravin v médiích. 5. Dotace z EU Získávání zdrojů na marketingové a propagační, propagující potraviny. Výše uvedená činnost Marketingu si v roce 2005 vyžádá finanční prostředky z rozpočtu SZIF ve výši tis.kč. 5. Návrh rozpočtu Program SAPARD Program SAPARD vychází z nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Je jedním z předvstupních nástrojů Evropské unie a je zaměřen na priority společné zemědělské politiky a rozvoje venkova. Při jeho realizaci jsou používány administrativní postupy a kontrolní mechanismy, praktikované v členských zemích EU. Základním programovým dokumentem je Plán rozvoje zemědělství a venkova ČR na období Plán je rozdělen na tyto priority a opatření: Priorita 1 Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství: Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku. Opatření 1.2 Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů Rybolovu. Opatření 1.3 Zlepšování Struktur pro kontrolu kvality, kvalitu potravin a ochranu spotřebitele.

22 Opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy. Priorita 2 Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí: Opatření 2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury. Opatření 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů. Opatření 2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny. Priorita 3 Příprava podmínek pro plné využití programu: Opatření 3.1 Zlepšování profesního vzdělávání. Opatření 3.2 Technická pomoc. Agentura SAPARD a systém finančních toků pro program SAPARD byl akreditován Evropskou unií. Pro bližší představu lze finanční toky programu SAPARD rozdělit zhruba na dvě základní fáze. První fáze tok financí mezi kapitolou MZe (SR) a Národním Fondem Ministerstva financí. Druhá fáze tok financí z NF (podílu EU, MZe, MMR) prostřednictvím účtu SZIF Agentura SAPARD příjemcům pomoci. Podle jednotlivých opatření se předpokládají následující příjmy a výdaje z účtu SZIF Agentura SAPARD 2000 : - příjmy z účtů Národního fondu (MF) jde o účty : Národní fond SAPARD EURO 2000, SAPARD spolufinancování z MZe 2000 a SAPARD spolufinancování z MMR výdaje na účty jednotlivých konečných příjemců programu SAPARD. Následující tabulka představuje předpokládané čerpání prostředků programu SAPARD prostřednictvím účtu SZIF Agentura SAPARD 2000 : v Kč Počet Čerpání finančních prostředků žádostí Z EU Z MZe Z MMR Celkem Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Opatření 1.4. Opatření 2.1. Opatření 2.2. Opatření 2.3. Opatření 3.1. Opatření C e l k e m Z uvedeného vyplývá, že v roce 2005 bude proplaceno 240 projektů v celkové výši tis.kč, z toho ze zdrojů EU tis.kč, ze zdrojů MZe tis.kč a ze zdrojů MMR tis.kč. Tyto částky budou čerpány z účtů Národního fondu MF (viz výše) na účet SZIF Agentura SAPARD 2000, z kterého budou následující dny převedeny na účty konečných příjemců pomoci z programu SAPARD. Rozdíl mezi částkou v rozpočtu kapitoly MZe a částkou v rozpočtu SZIF je dám tím, že v rozpočtu MZe jsou navíc zahrnuty také prostředky na předfinancování opatření, kde konečným příjemcem je OSS.