Pfiírodní památka. V mûra: 10,87 ha Vyhlá eno: 1990

Transkript

1 40-456_BV_uzemi :08 Stránka 40 GEOLOGIE V podloïí se nachází kvartérní fluviální tûrkopísky údolní nivy fieky Dyje, které jsou uloïeny na vápnit ch jílech karpatské pfiedhlubnû. Tyto tûrkopísky byly odkryty pfii tûïbû písku bûhem budování novoml nsk ch nádrïí. Na nivních bezkarbonátov ch sedimentech vznikly fluvizemû fluvizem glejová, zãásti i fluvizem typická. Místy se na písãit ch vyv eninách vyskytují arenické kambizemû. KVùTENA Na mokfiadních plochách dominuje rákos obecn (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) a zblochan vodní (Glyceria maxima), ostfiice ostrá (Carex acutiformis) ao. pobfieïní (C. riparia). Tyto porosty pfiecházejí do vrbin s vrbou bílou (Salix alba), v. kfiehkou (S. fragilis) av. nachovou (S. purpurea). Ve vodní vegetaci se objevuje okfiehek men í (Lemna minor), o. trojbrázd (L. trisulca), rûïkatec bradavãit (Ceratophyllum submersum), nepravidelnû byla zji tûna i kotvice plovoucí (Trapa natans). Suchá písãitá místa zarûstají tfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), lnicí kruãinkolistou (Linaria genistifolia) a matefiídou kou úzkolistou (Thymus serpyllum), zkfiovin se na nich ífií pfiedev ím hlohy (Crataegus spp.). Na otevfiené plo e roste asi patnáct Mûlké tûnû se stagnující vodou zarûstají vysoké ostfiice, napfi. ostfiice ostrá (Carex acutiformis). Mokfiad porûstají sukcesní stadia pobfieïní a vodní vegetace. solitérních dubû letních (Quercus robur) a skupinky trnovníkû akátû (Robinia pseudacacia). Ve vodû byly zji tûny zajímavé druhy fias a sinic indikující ãisté vody, napfi. z rodû Calothrix, Microchaete, Epithemia a Rhopalodia. Z ménû ãast ch druhû hub zde roste kozák topolov (Leccinum duriusculum), kter je u nás zafiazen do âervené knihy, a dále napfi. lupenatá houba rudou- ek klamn (Rhodocybe fallax), slzivka plstnatá (Hebeloma tomentosum), choro ovitá ostropórka luïní (Oxyporus latemarginatus) a plesàákovitá vatiãka vláknitá (Tomentellina fibrosa). Pfiírodní památka Betlém Mokfiad u pfieãerpávací stanice pfii severov chodní hrázi nádrïe Nové Ml ny II., zvané téï Vûstonická nádrï, vdyjsko-svratecké nivû,,5 km jiïnû od Ivanû. Pasohlávky Nadmofiská v ka: 70 m V mûra: 0,87 ha Vyhlá eno: 990 Komplex mokfiadû v opu tûné pískovnû, v znamné hnízdi tû ptákû a vhodná lokalita pro rozmno- Ïování obojïivelníkû. ZVÍ ENA V PP Betlém bylo zji tûno osmnáct druhû vá- Ïek, z ménû ãast ch napfi. váïka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Opakovanû byl pozorován teplomiln druh váïka ãervená (Crocothemis erythraea), která k nám v ak jen zalétá a netvofií trvalé populace. Za zmínku stojí také nepfiíli bûïné idélko znamenané (Erythromma viridulum). Îijí zde také zvlá tû chránûné druhy broukû znaãnû roz ífien stfievlík ScheidlerÛv (Carabus scheidleri) a tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo). Zaznamenán byl vût í poãet vzácnûj ích stfievlíkovit ch broukû, vãetnû nûkolika druhû slanomiln ch. Jsou to Elaphropus parvulus, Pterostichus gracilis, Platynus krynickii, Agonum lugens, Oodes gracilis, Badister unipustulatus, B. collaris, B. dilatatus, Acupalpus maculatus, Anthracus consputus, Lebia chlorocephala, Demetrias monostigma, Lionychus quadrillum a Syntomus obscuroguttatus. Z mot lû je nutno zmínit alespoà ãernoprouïku topolovou (Archiearis puella) a bourovce osikového (Gastropacha populifolia). Ze vzácnûj ích druhû pavoukû byl zji tûn bûïník trávov (Heriaeus graminicola). Území pfiedstavuje v znamnou lokalitu obojïivelníkû (tfiináct druhû) s ãolkem obecn m (Triturus vulgaris), ã. dunajsk m (T. dobrogicus), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), kuàkou obecnou (Bombina bombina), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem zelen m (Rana kl. esculenta), s. krátkonoh m (R. lessonae) a s. ostronos m (R. arvalis). V 80. letech 0. století byly úspû nû introdukovány Ïelvy bahenní (Emys orbicularis). Najdeme zde i hnízdi tû mokfiadních ptákû: husy velké (Anser anser), chfiástala vodního (Rallus aquaticus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), cvrãilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), vzácnû volavky ãervené (Ardea purpurea). V posledních letech je Betlém místem nejvût ího soustfiedûní vlh pestr ch (Merops apiaster) na podzimním prûtahu (300 jedincû). Trvale tu Ïije bobr evropsk (Castor fiber). VYUÎITÍ Lokalita je antropogenního pûvodu, vznikla souãasnû s budováním novoml nsk ch nádrïí v druhé polovinû 70. let 0. století. Porosty procházejí sukcesními zmûnami, které jsou sledovány. V i vodní hladiny v chránûném území lze fiídit vybudovan m stavidlem. BIBLIOGRAFIE 887, 888 MAPA ÚZEMÍ strana BV

2 40-456_BV_uzemi :08 Stránka 403 Národní pfiírodní rezervace Cahnov- -Soutok âást luïního lesa v obofie Soutok v Dyjsko-moravské nivû, 8 km jiïnû od LanÏhota. LanÏhot GEOLOGIE NPR leïí ve spojené údolní nivû fiek Dyje, Kyjovky a Moravy. V podloïí údolní nivy se nachází tfietihorní sedimenty VídeÀské pánve, na nichï jsou uloïeny pleistocénní fluviální tûrkopísky, pfiekryté holocenními písãit mi povodàov mi hlínami. Mrtvá ramena Nadmofiská v ka: 50 5 m V mûra: 3,46 ha Vyhlá eno: 949 (jako dvû samostatné rezervace Cahnov a Soutok) Typická ukázka jihomoravského luïního lesa pralesovitého charakteru, studijní objekt lesnického v zkumu. Souãástí rezervace je i men í zaplavovaná louka se vzácnou mokfiadní vegetací. vyplàují organické sedimenty (hnilokaly). V obou ãástech NPR se nachází hydromorfní pûdy typu glejû (glej typick ) s fluvizemûmi (fluvizemí typickou a glejovou). KVùTENA PfieváÏnou vût- inu porostû tvofií panonsk tvr- d luh (Fraxino pannonicae- -Ulmetum). Ve stromovém patfie se objevuje dub letní (Quercus robur), jasan úzkolist (Fraxinus angustifolia), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre) a hru- eà planá (Pyrus pyraster). V jeho podrostu je typická váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostfiice lesní (Carex sylvatica), místy i vzácná o. hubená (C. strigosa), z jarních bylin je nejãastûj í sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides). V porostech s dominantním habrem se vyskytuje snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis) a místy rozrazil horsk (Veronica montana). Bfiehy vodních kanálû provází pfiedev ím vrba bílá (Salix alba), spolu sníchrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), karbinec evropsk (Lycopus europaeus) a opletník plotní (Calystegia sepium). Ve vodû mûïeme pozorovat bûïn okfiehek men í (Lemna minor). Na vlhké louce je vyvinuto typické luãní spoleãenstvo dolního Podyjí ze sva- Okres Bfieclav zu Cnidion venosi. V nûm pfievládá psárka luãní (Alopecurus pratensis), lipnice bahenní (Poa palustris), ostfiice ãasná (Carex praecox), z v znamn ch druhû se vyskytuje jarva Ïilnatá (Cnidium dubium), i ák hrálovit (Scutellaria hastifolia), violka nízká (Viola pumila), fiefii nice malokvûtá (Cardamine parviflora) a huseník hajní (Arabis nemorensis). Na nejvlhãích místech louky roste spoleãenstvo s dominantní ostfiicí tíhlou (Carex gracilis). LuÏní lesy jsou bohaté zejména na lupenaté i nelupenaté dfievokazné houby. Mezi nejvzácnûj í lupenaté patfií hlívovec ostnov trus (Rhodotus palmatus) a kalichovka luïní (Omphalina discorosea), pfiiãemï druh druh je u nás znám pouze z luïních lesû v této oblasti. Oba jsou zafiazeny mezi zvlá tû chránûné druhy. Kromû nich je i dal ích pût zafiazeno do âervené knihy: choro hlinák afránov (Aurantioporus croceus), trepkovitka afránová (Crepidotus crocophyllus), títovka arlatová (Pluteus aurantiorugosus), piãka moãálová (Marasmius limosus) a kozák topolov (Leccinum duriusculum). Nûkteré dal í druhy zde mají svá první nalezi tû u nás, napfi. lupenaté houby strmûlka kmenová (Clitocybe truncicola), pûvodnû severoamerická hlíva úzkolistá (Hohenbuehelia angustata) akrïatka tûniãná (Simocybe coniophora). Kornatcovitá houba Ïilnatka vodnatá (Phlebia lindtneri) má v echna ãeská nalezi tû pouze v této oblasti, rozlit ohàovec jiïní (Phellinus pseudopunctatus) zde pravdûpodobnû dosahuje nejsevernûj í hranice areálu. Jedinou lokalitu na Moravû zde má také pórnatka nahnûdlá (Pouzaroporia subrufa). Choro ovitá houba lupeník velkolupenn (Lenzites warnieri), jejíï lokalitu lze na- V NPR Cahnov-Soutok je chránûn rozsáhl komplex luïních lesû pfiírodû blízké druhové skladby. BV 3 403

3 40-456_BV_uzemi :09 Stránka jít pouze zde a na Ran purku, nebyla v posledních tfiiceti letech opûtovnû nalezena. ZVÍ ENA Staré stromy hostí velmi zajímavou hmyzí faunu, napfi. zdobence Gnorimus variabilis. Dosti ãast je tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), zji tûn byl krajník piïmov (Calosoma sycophanta) akrasci Acmaeodera degener, Agrilus ater, Anthaxia deaurata, A. manca, Eurythyrea quercus a Scintillatrix mirifica. Na okrajích tûní se vyskytuje stfievlík Carabus clathratus a nûkteré vzácnûj í vlhkomilné druhy stfievlíãkû Tesafiík Megopis scabricornis, jeden z na ich nejvût ích tesafiíkû. Kromû Cahnova je znám z nûkolika málo míst jiïní Moravy. 3 Soutok je jedin m znám m místem v skytu drobníãka Bohemannia auriciliella ve stfiední Evropû. 4 piãka moãálová (Marasmius limosus). Velice drobná houba s kloboukem do 3 mm irok m, rostoucí obvykle pozdûji na podzim nepfiíli hojnû na mrtv ch listech rákosu, lesknice, ostfiic a dal ích trávovit ch a áchorovit ch bylin. U nás je zafiazena do âervené knihy. 5 Na lesní louãce u pralesa roste kriticky ohroïená fiefii nice malokvûtá (Cardamine parviflora). Blethisa multipunctata, Brachinus psophia, Pterostichus chameleon, P. piceolus latoricaensis, P. gracilis, Platynus livens, P. longiventris, Anthracus consputus, Harpalus cupreus fastuosus, Badister unipustulatus, B. dorsiger, Chlaenius tristis, Syntomus obscuroguttatus a halofilní Pterostichus cursor a P. leonisi. Poãetné kolonie tvofií mravenec luïní (Liometopum microcephalum). Z v znaãnûj ích luïních druhû mot lû zde Ïijí napfi. píìalka ãernoprouïka topolová (Archiearis puella), stuïkonoska vrbová (Catocala electa) a bourovec osikov (Gastropacha populifolia). Ojedinûl pro âeskou republiku je tu v skyt zavíjeãe Aglossa signicostalis, a zároveà se tu nachází jediné známé nalezi tû drobníãka Bohemannia auriciliella ve stfiední Evropû. Z pavoukû je charakteristická plachetnatka tavolníková (Porrhoma montanum), slíìák teãkovan (Hygrolycosa rubrofasciata) a bûïník ãlunkov (Tmarus stellio). Jako nov druh pro âr byl zji tûn kfiiïák ThorellÛv (Zygiella thorelli). V území se rozmnoïuje ropucha obecná (Bufo bufo), skokan ostronos (Rana arvalis), s. tíhl (R. dalmatina), kuàka obecná (Bombina bombina) nebo ãolek obecn (Triturus vulgaris). Ve stromov ch dutinách Ïijí netop r nejmen í (Pipistrellus pygmaeus), holub doupàák (Columba oenas), Ïluna edá (Picus canus), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). V nûkter ch letech hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), lu- Àák hnûd (Milvus migrans) nebo vãelojed lesní (Pernis apivorus). V minulosti se zde nacházela kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). Na tûni v louce ojedinûle vyhnízdil chfiástal kropenat (Porzana porzana). Nápadná je ãastá pfiítomnost bobra evropského (Castor fiber). LESNICTVÍ Lesní spoleãenstva v NPR pfiedstavují ukázku pfiírodû blízk ch luïních spoleãenstev pofiíãních niv velk ch fiek. NPR je tvofiena mozaikou stanovi È jilmov ch luhû a dubov ch jasenin (tzv. tvrd luh ), pfiecházejících v blízkosti ramen fiíãky Kyjovky k vrbov m ol inám (tzv. mûkk luh ). Území NPR bylo je tû v 9. století souãástí pastevního lesa, díky ãemuï zde dosáhly duby letní neobvykl ch dimenzí (viz NPR Ran- purk). Na poãátku. stol. vrcholí rozpad dubové nadúrovnû, která napfií tû jiï nebude zásadnû ovliv- Àovat v voj niï ích etáïí. Vytváfií se nová vertikální struktura se tfiemi v razn mi etáïemi, mozaikovitû rozprostfien mi po celé plo e rezervace. Hlavní dfievinou se stává jasan úzkolist, kter dominuje v nadúrovni i v hlavní úrovni. Ta je dále tvofiena lípou malolistou, jilmy (Ulmus laevis, U. minor), obãasn m dubem a star ími babykami. PodúroveÀ je tvofiena pfieváïnû habrem a lípou a v pfiímûsi se uplatàují v echny ostatní dfieviny v rezervaci zastoupené. Zvlá tní problém pfiedstavuje hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), kter tvofií místy hlouãky ãi skupiny a zdárnû odrûstá. Jeho spontánní ífiení je zpûsobeno dlouhodob m okusem ve kerého pfiirozeného zmlazení zvûfií, neboè NPR leïí v obofie Soutok a stavy zvûfie neumoïàují odrûstání pfiirozeného zmlazení, jeï by za normálních okolností vytvofiily zástin, kter by neumoïnil hlohu pfieïívat v takovém mnoïství. Nejmohutnûj í duby letní v NPR mají objem kmene asi 30 m 3. VYUÎITÍ Lokalita byla pravidelnû ovlivàována záplavami, které pfiestaly pûsobit po regulaci Dyje a Moravy v prûbûhu 70. a 80. let v dûsledku toho silnû poklesla hladina podzemní vody. Po roce 990 se zapoãalo s pravideln m povodàováním, které by mûlo následky poklesu hladiny podzemní vody zmírnit. Louku v rezervaci staãí sekat jednou za dva roky a maximálnû na polovinû plochy. Vzhledem k lokalizaci NPR v obofie Soutok zde docházelo ktrvalému blokování pfiirozené obnovy dfievin vlivem okusu. Od roku 004 je pfieváïná ãást NPR oplocena, a je tak umoïnûn samovoln v voj a selekce dfievin bez blokace zvûfií. Dlouhodob m úkolem je pouze trvalá údrïba oplocení. BIBLIOGRAFIE 53, 758, 760, 87, 007, 0, 060 MAPA ÚZEMÍ strana BV 4

4 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 405 Okres Bfieclav Pfiírodní památka Dolní mu ovsk luh âást lesního porostu na pravém bfiehu fieky Jihlavy ústící do II. nádrïe vodního díla Nové Ml ny (zv. Vûstonické nádrïe) v Dyjsko-svratecké nivû,,5 km jihov chodnû od Ivanû. IvaÀ GEOLOGIE Území leïí na akumulaãní rovinû tvofiené kvartérními sedimenty Dyjsko-svratecké nivy. Pleistocénní fluviální tûrkopísky pfiekr vají holocenní písãité povodàové hlíny. V nivû jsou mrtvá ramena fieky Jihlavy. Pedologicky spadá oblast rezervace do pfieváïnû nivních pûd fluvizemû typické a glejové, s men ími ostrûvky glejû (gleje pseudoglejového). Nadmofiská v ka: m V mûra: 48,76 ha Vyhlá eno: 990 Typick jihomoravsk luïní les na soutoku Svratky a Jihlavy, v znamné hnízdi tû ptákû. KVùTENA Základním vegetaãním typem je tvrd luh (Fraxino pannonicae-ulmetum). V jeho stromovém patfie dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan úzkolist (Fraxinus angustifolia), jako pfiímûs zde je tû nalezneme habr obecn (Carpinus betulus), lípu malolistou (Tila cordata) sjavorem babykou (Acer campestre). V podrostu se nachází typická kvûtena hájov ch bylin, napfi. sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) aladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis). Hladinu vod star ch fiíãních ramen na oslunûn ch místech pokr vá okfiehek men í (Lemna minor). Ze vzácn ch druhû lupenat ch hub zde rostou napfi. trepkovitka afránová (Crepidotus crocophyllus), která patfií do kategorie kriticky ohroïen ch v âervené knize âr, Ïampion BernardÛv (Agaricus bernardii), holubinka Russula claricolor, vzácná dfievokazná strmûlka kmenová (Clitocybe truncicola), z kornatcovit ch hub kornatec dlouhozub (Hyphodontia pilaecystidiata) a parazitick ohàovec PilátÛv (Phellinus pilatii). ZVÍ ENA Lokalita poskytuje vhodné biotopy pro vzácnûj í vlhkomilné druhy stfievlíkovit ch broukû. Jsou to napfi. Blethisa multipunctata, Agonum viridicupreum, Chlaenius spoliatus, Ch. tristis, Badister unipustulatus, Diachromus germanicus, Trichocellus placidus, Demetrias monostigma a Philorhizus sigma. Z pozoruhodnûj ích druhû mot lû zde Ïijí napfi. travafiík velk (Schoenobius gigantellus), zavíjeã Sclerocona acutellus, píìalky ãernoprouïka topolová (Archiearis puella), píìalka nadmuticová (Perizoma lugdunaria) a edokfiídlec vrbov (Pterapherapteryx sexalata), mûry rákosnice teãkovaná (Archanara algae) ar. lesklicová (A. neurica). Vprostoru chránûného území se nachází nocovi tû zimujících orlû mofisk ch (Haliaeetus albicilla). Plazi jsou zastoupeni uïovkou obojkovou (Natrix natrix), obojïivelníci ãolkem dunajsk m (Triturus dobrogicus), skokanem tíhl m (Rana dalmatina), s. ostronos m (R. arvalis), ptáci lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), datlem ãern m (Dryocopus martius), Ïlunou edou (Picus canus) a také strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius). VYUÎITÍ Chránûné území leïí v tûsné blízkosti fieky Dyje a je ovlivàováno zv en m pfiísunem Ïivin a kolísáním hladiny podzemní vody. BIBLIOGRAFIE 603 MAPA ÚZEMÍ strana 444 LuÏní les je protkán sítí star ch fiíãních ramen. Jejich hladinu na prosvûtlenûj ích místech ãasto souvisle pokr vá okfiehek men í (Lemna minor). V luïních lesích jiïní Moravy i na pfiilehl ch loukách rozkvétá na jafie silnû ohroïená ladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis). 3 Hranostajník osikov (Furcula bifida) je typick m prûvodcem luïního lesa. 3 BV 5 405

5 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 406 GEOLOGIE V razn hfibet tvofií spodnobadenské tûrky aï slepence, sníïeniny typu combe mezi nimi vyplàují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Suchá údolí jsou vyplnûna deluviofluviálními hlinitopísãit mi sedimenty. Svahy hfibetu zvlàují úpady. Z antropogenních tvarû se nachází v NPP ãetné agrární terasy, a to severnû od Malé Sluneãné a na Velké Sluneãné mezi k. 78 m n. m. a Li ãím kopcem. Vyvinuly se tu hluboké ãernozemní pûdy (ãernozem typická spolu s varietou karbonátovou a akumulovanou formou), které se na karbonátov ch sedimentech stfiídají s pararendzinou kambizemní (typickou). V místech rozsáhl ch agrárních teras se vyskytuje karbonátová varieta kultizemû typické. Leteck pohled na Dunajovické vrchy s NPP Dunajovické kopce uprostfied zemûdûlsky intenzívnû obhospodafiované krajinû. Na nûkter ch vrcholech lze vidût v razné agrární terasy. Národní pfiírodní památka Dunajovické kopce Západní svahy strukturního Zadního dunajovického hfibetu v Dunajovick ch vr ích, s k. Malé Sluneãné (75 m n. m.), Jánské hory (80, 5 m n. m.), k. 86 m n. m., k. 78 m n. m. aï ke k. Li ãího kopce (7,7 m n. m.), a agrárnû upravená Velká Sluneãná (83, m n. m.) mezi Dolními Dunajovicemi a Dobr m Polem. Brod nad Dyjí, Bfiezí u Mikulova, Dobré Pole, Dolní Dunajovice KVùTENA Podstatnou ãást rezervace pokr vají stepní lada svegetací svazu Dauco-Melilotion, v nichï dominuje napfi. Ïebfiice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), smldník alsask (Peucedanum alsaticum), hofiãík jestfiábníkovit (Picris hieracioides), zajímav je v skyt topolovky bledé (Alcea biennis). Nejtypiãtûj ím druhem tûchto lad je katrán tatarsk (Crambe tataria), jehoï zdej í populace patfií k nejbohat ím ve stfiední Evropû. Na nûkolika místech hfibetu, napfi. na Li ãím vrchu, na Danielsberku a na Jánské hofie, se zachovaly zbytky drnové stepi svazu Festucion valesiacae s dominantní ostfiicí nízkou (Carex humilis), kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca) ak. Ïlábkatou (F. rupicola), na severních sklonech trávníky svazu Bromion erecti sváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Zajímav je lokální v skyt spoleãenstva Potentillo albae-brachypodietum pinnati se srpicí karbincolistou (Klasea lycopifolia) a hájov mi druhy, vãetnû baïanky vejãité (Mercurialis ovata). OstrÛvkovitû je vyvinuta i vegetace teplomiln ch lemû (Geranion sanguinei) s kakostem krvav m (Geranium sanguineum) atfiemdavou bílou (Dictamnus albus). Na nûkolika místech se zachovaly nízké teplomilné kfioviny svazu Prunion spinosae spfievaïující mandloní nízkou (Amygdalus nana). K nejv znamnûj ím rostlinn m druhûm patfií panonsk endemit pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii), kter zde byl zji tûn ve tfiech Nadmofiská v ka: m V mûra: 07,6 ha Vyhlá eno: 990 Fragmenty stepních trávníkû a teplomilné úhory s v skytem fiady zvlá tû chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, mimo jiné s nejrozsáhlej í stfiedoevropskou populací katránu tatarského. mikropopulacích (dvû v jiïní ãásti rezervace, tfietí v tûsném sousedství chránûné plochy). Recentnû zde bylo zji tûno tfiicet zvlá tû chránûn ch druhû. Kromû jiï vzpomenut ch jsou to hrachor chlumní (Lathyrus lacteus), len chlupat (Linum hirsutum), l. tenkolist (L. tenui- 406 BV 6

6 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 407 Okres Bfieclav 3 folium), l. Ïlut (L. flavum), kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), k. IvanÛv (S. joannis), kosatec nízk (Iris pumila), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), oman nûmeck (Inula germanica), o. oko Kristovo (I. oculus-christi), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), ater latnat (Gypsophila paniculata), violka obojetná (Viola ambigua), vstavaã nachov (Orchis purpurea), v. vojensk (O. militaris), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), sasanka lesní (Anemone sylvestris), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), zvonek boloàsk (Campanula bononiensis), z. sibifisk (C. sibirica) a ãesnek hranat (Allium angulosum). K v znamn m druhûm patfií rovnûï záraza hofiãíková (Orobanche picridis), z. alsaská (O. alsatica), zárazovka píseãná (Phelipanche arenaria), z. nachová (P. purpurea), z. sivá (P. caesia) a anta panonská (Nepeta pannonica). Z hub byl zaznamenán smrï obecn (Morchella esculenta). ZVÍ ENA Na lokalitû se vyskytují teplomilné stepní druhy hmyzu. Pfii prûzkumu, zamûfieném na stfievlíkovité brouky, zde byl zji tûn zfiídka se vyskytující chrobák Onthophagus semicornis a nûkolik vzácnûj ích druhû stfievlíãkû Dolichus halensis, Laemostenus terricola, Amara sabulosa, Ophonus stictus, O. tenebrosus centralis, Harpalus caspius roubali, Masoreus wetterhallii a Cymindis angularis. Za zmínku stojí také zvlá tû chránûn v kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi). Zdruhovû poãetné mot lí fauny jsou v znamní napfi. drobníãek Trifurcula chamaecytisi, zavíjeã Gymnancyla canella, nesytka alvûjová (Chamaesphecia colpiformis) an. letní (Ch. crassicornis), z denních mot lû zde Ïijí napfi. soumraãník slézov (Carcharodus alceae), s. ãernohnûd (Heteropterus morpheus), ostruháãek trnkov (Satyrium spini), o. kapinicov (S. acaciae), o. jilmov (S. w-album), o. bfiezov (Thecla betulae), modrásek viãencov (Polyommatus thersites) am. jetelov (P. bellargus). Fauna pavoukû je rovnûï pozoruhodná a bohatá, k v znamn m nálezûm patfií slíìák bradavãit (Alopecosa solitaria), s. suchopárov (A. striatipes), bûïník EmbrikÛv (Xysticus embriki), b. tmav (Ozyptila pullata), plachetnatka ãtyfiskvrnná (Lepthyphantes quadrimaculatus), skálovka protáhlá (Synageles hilarulus), zápfiednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) a listovník Thanatus arenarius. Vúzemí hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: pûnice vla ská (Sylvia nisoria), slavík obecn (Luscinia megarhynchos), Èuh k obecn (Lanius collurio), strnad luãní (Miliaria calandra) nebo bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata). VYUÎITÍ Vût í ãást rezervace se v minulosti vyuïívala pfiedev ím jako vinohrady aovocné sady (pozûstatky tûchto kultur jsou místy patrné) nebo pole, fiada ploch není obhospodafiována jiï od konce druhé svûtové války. Jiné plochy byly orány je tû v 80. letech, ale nyní jsou opu tûny a ífií se na nich vegetace stepních lad s katránem. Vrch Sluneãná byl na pfielomu 60. a 70. let zterasován, ale v sadby se neujaly, takïe terasy mají dnes také charakter stepních lad. Vût ina plochy území je v souãasnosti pod siln m tlakem invazních druhû, zejména tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Nachází se tu nûkolik kolonií divok ch králíkû. Rezervace vyïaduje sledování, zejména kontakty akátin se zachoval mi plochami stepní vegetace (Li ãí vrch). Ideální by bylo vypásání stepních lad, které mají charakter úhorû, pfiíp. obãasné kosení stepních fragmentû. V souãasnosti je na lokalitû provádûn asanaãní management krom vrchu Sluneãná jsou postupnû vybrané ãásti NPP paseny ãi koseny a dochází k likvidaci porostû tfitiny kfiovi tní. BIBLIOGRAFIE 68, 5, 35, 36, 0, 4, 686, 7, 743, 788, 946 MAPA ÚZEMÍ strana 446 Západní ãást NPP Dunajovické kopce v popfiedí s rûïovû rozkvétající mandloní nízkou a po plo- e roztrou enû bíle kvetoucími kefii slivonû trnité (Prunus spinosa). 3 Silnû ohroïen ater latnat (Gypsophila paniculata) roste v âr pouze na nemnoha jihomoravsk ch lokalitách. 4 Vymírající modrásek jetelov (Polyommatus bellargus) se v rezervaci dosud vyskytuje v poãetné populaci. 5 K nejvût ím pozoruhodnostem území patfií pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii). Dunajovické kopce jsou jeho nejbohat í lokalitou v âr, roste zde ve tfiech mikropopulacích. 4 5 BV 7 407

7 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 408 GEOLOGIE PodloÏí tvofií tfietihorní sedimenty VídeÀské pánve, na nichï leïí pleistocénní fluviální tûrkopísky vy í terasy fieky Dyje risského stáfií. V okolí Franti kova rybníka jsou pfiekryty holocenními hlinitopísãit mi náplavy. Kolem rybníka se vyvinuly hydromorfní pûdy glej arenick (typick ), na kter navazují asociace kambizemû arenické (psefitické) s dominantní ãernozemí typickou. KVùTENA Rybník je obklopen bfiehov mi porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince irolistého (Typha latifolia) a ostfiice tíhlé (Carex gracilis). Spolu s nimi se vyskytuje ÏluÈucha Ïlutá (Thalictrum flavum), tfitina edavá (Calamagrostis canescens) aj. Ve vodû je nejv znaãnûj ím druhem rûïkatec bradavãit (Ceratophyllum submersum), kter v ak v posledních letech z nevyjasnûn ch dûvodû ustoupil, dále Ïabník trávovit (Alisma gramineum), bublinatka jiïní (Utricularia australis) aj. Spolu s ním zde roste více druhû rdestû (Potamogeton spp.). Na obnaïovan ch bfiezích byla zji tûna ostfiice áchorovitá (Carex bohemica) ao. Ïitná (C. secalina). Na písãinách v sousedství rybníka jsou vyvinuty trávníky s diviznou brunátnou (Verbascum phoeniceum), ostfiicí drobnou (Carex supina), trávniãkou obecnou pravou (Armeria vulgaris subsp. vulgaris), hvozdíkem Pontederov m (Dianthus pontederae), fiebfiíãkem tûtinolist m (Achillea setacea) a dal ími. Ve vodû byla objevena pozoruhodná flóra fias a sinic, napfi. rozsivek z rodu Epithemia. ZVÍ ENA Na lokalitû byly zji tûny nûkteré vzácnûj í, na vlhká stanovi tû vázané druhy stfievlíkovit ch broukû, vãetnû Hladinu rybníka s porosty okfiehku men ího (Lemna minor) lemuje bujná pobfieïní vegetace. Bukáãek mal (Ixobrychus minutus) hnízdí ve zdej ích rákosinách. druhû reliktních a halofilních Leistus terminatus, Dyschirius chalybeus gibbifrons, Bembidion doris, B. fumigatum, Pterostichus gracilis, Agonum lugens, Chlaenius tristis, Badister unipustulatus, B. collaris, B. dilatatus, B. peltatus, Acupalpus luteatus, A. maculatus, Anthracus consputus, Demetrias atricapillus, D. monostigma, D. imperialis a Paradromius longiceps. Kromû vût ího poãtu druhû mot lû charakteristick ch pro rákosiny zde Ïijí vodní zavíjeãi vílenky: v. bílá (Acentria ephemerella), v. leknínová (Elophila nymphaeata), v. okfiehková (Cataclysta lemnata) av. fiezanová (Parapoynx stratiotata). V znamnou je lokalita s obojïivelníky: se skokanem zelen m (Rana kl. esculenta), s. tíhl m (R. dalmatina), ropuchou obecnou (Bufo bufo), rosniãkou zelenou (Hyla arborea) a kuàkou obecnou (Bombina bombina). Nachází se tu dûleïité hnízdi tû mokfiadních ptákû s rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus), bukáãkem mal m (Ixobrychus minutus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), potápkou malou (Tachybaptus ruficollis), motákem pochopem (Circus aeruginosus), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides) nebo moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), vzácnû bukaãem velk m (Botaurus stellaris), donedávna potápkou ãernokrkou (Podiceps nigricollis). V doprovodn ch a bfiehov ch porostech hnízdí slavík obecn (Luscinia megarhynchos) nebo Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Vminulosti byl rybník vyuïíván pro intenzivní chov ryb. V souãasné dobû je ve v chodní ãásti zcela obklopen lesními porosty a ohroïován zazemàováním a s tím spojen m zarûstáním rákosem, eutrofizací vody (splachy z pfiilehl ch zemûdûlsk ch kultur), expanzí tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a náletem dfievin. V minul ch letech byly provedeny biotechnické zásahy, napfi. odstranûní náletov ch dfievin podél jiïního bfiehu. Je vylouãena v sadba dfievin, vypalování stafiiny, kosení rákosu a zemní úpravy. BIBLIOGRAFIE 35 MAPA ÚZEMÍ strana 445 Pfiírodní rezervace Franti kûv rybník PrÛtoãn rybník v mûlkém úvalovitém údolí na pravém pfiítoku Dyje s pfiilehl mi rákosinami a louãkami poblíï státní hranice s Rakouskem na Po torenské plo inû, západnû od Ïelezniãní trati Bfieclav VídeÀ, asi, km jiïnû od nádraïí Bofií les. Po torná Nadmofiská v ka: m V mûra: 9,53 ha Vyhlá eno: 994 Vodní a mokfiadní spoleãenstva a navazující plochy xerotermních trávníkû na píscích jsou v znamnou lokalitou vzácn ch a chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. 408 BV 8

8 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 409 Okres Bfieclav Pfiírodní rezervace Hrádek Pfiíkr svah asymetrického údolí je zvlnûn ãetn mi úpady a amfiteatrálními nivaãními sníïeninami, exponovan k západu v lesním komplexu Kuntínov (3,6 m n. m.) v Nûmãiãské vrchovinû,,5 km jihozápadnû od MorkÛvek. MorkÛvky GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií stfiídající se vrstvy vápnit ch pískovcû a jílovcû Ïdánicko-hustopeãského souvrství. Horniny skalního podloïí jsou místy pfiekryty návûjemi spra í, popfi. spra ov ch hlín. Na fly ov ch horninách se vyvinula pararendzina kambizemní, kterou obklopují souvislej í celky luvizemû typické. Nadmofiská v ka: m V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 986 Jedna z vzácnû zachovan ch ukázek vegetaãního komplexu stepních, lemov ch a teplomiln ch lesních spoleãenstev s v skytem fiady chránûn ch druhû rostlin a teplomilného hmyzu. KVùTENA Teplomilná doubrava (Corno-Quercetum) se rozkládá na prudkém svahu západní expozice. V kefiovém patfie dominují dub p fiit (Quercus pubescens) a hojn dfiín jarní (Cornus mas), které na úpatí svahu pfiecházejí do panonské dubohabfiiny (Primulo veris-carpinetum). Na vystupujících Ïebrech je les rozvolnûn, resp. jsou zde otevfiené ostrûvky stepní vegetace. V lemech lesa (Geranion sanguinei) se objevuje typická flóra s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), hlaváãkem jarním (Adonanthe vernalis) a smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), na otevfien ch plochách (Festucion valesiacae) dominuje ostfiice nízká (Carex humilis), kostfiava walliská (Festuca valesiaca) a k. Ïlábkatá (F. rupicola), které provázejí koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), kosatec nízk (Iris pumila), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãenco- vit (A. onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), hadí mord panûlsk (Scorzonera hispanica), h. m. rakousk (S. austriaca), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. sliãn (S. pulcherrima), k. vláskovit (S. capillata), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), sinokvût mûkk (Jurinea mollis) a violka obojetná (Viola ambigua). Velmi vzácnû zde byl pozorován i katrán tatarsk (Crambe tataria) a hadinec nachov (Echium russicum). ZVÍ ENA Lokalita je velmi v znamná v skytem teplomiln ch druhû hmyzu, z nichï nûkteré nebyly jinde v âr nalezeny. Jsou to klínûnka Phyllonorycter scitulella, drsnohfibetka Blastobasis huemeri, pouzdrovníãek Coleophora supinella, píìalka bûloãárník dubov (Campaea honoraria), mûra Leinerova (Conisania leineri) a ãernopáska tfiemdavová (Pyrrhia purpurina), dále mravkolev okat (Dendroleon pantherinus) a masafika Robineauella pseudoscoparia. Hnízdí zde Ïluva hajní (Oriolus oriolus) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Lesní porost byl dfiíve obhospodafiován v mladkov m zpûsobem, v souãasné dobû je ponechán pfiirozenému v voji. VYUÎITÍ Na velmi cenn ch bezles ch plochách se v minulosti uskuteãnilo nûkolik pokusû o zalesnûní (dubem, lípami), na- tûstí bezúspû n ch. Dnes je stepní a lesostepní vegetace v dosti dobrém stavu, pozornosti by v ak nemûlo ujít ífiení akátu i bezu ãerného v nejspodnûj ích partiích chránûného území. Stepní plochy pozvolna zarûstají dfievinami, jejichï ífiení probíhá pomalu. BIBLIOGRAFIE 36, 39 MAPA ÚZEMÍ strana 454 V slunné západnû orientované svahy zahrnuté do PR Hrádek sk tají velmi pfiíhodné podmínky pro rozvoj teplomilné vegetace. Hadí mord panûlsk (Scorzonera hispanica) roste na lokalitû velmi fiídce. 3 V kefiovém patfie dfiínové doubravy patfií dfiín jarní (Cornus mas) k dominantním druhûm. 4 Zrající plody dfiínu. 3 4 BV 9 409

9 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 40 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je tvofieno horninami Ïdánicko-hustopeãského fly e budovaného pfieváïnû slíny a vápnit mi pískovci. Horniny jsou kryty nestejnomûrnû mocnou vrstvou spra e místy dosahující mocnosti dvou metrû. PÛdní pokryv zastupují typické hnûdozemû s luvizemûmi, na vápnit ch sedimentech typické (kambizemní) pararendziny. KVùTENA Horní ãást CHÚ je západním v bûïkem komplexu dfiínové, habrové a bukové doubravy s dubem p fiit m (Quercus pubescens), v podrostu s dfiínem jarním (Cornus mas) a bohat m zmlazením dubu i jefiábu bfieku (Sorbus torminalis). Jih a jihozápad lokality tvofií drnová step s rozpt len m trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Pfii prûzkumu zde byl zji tûn len chlupat (Linum hirsutum), koniklec luãní (Pulsatilla pratensis), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), kosatec pestr (Iris variegata), vstavaã vojensk (Orchis militaris), v. osmahl (O. ustulata), kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), sesel pestr (Seseli pallasii) asinokvût mûkk (Jurinea mollis). Nápadn m a silnû ohroïen m druhem jihomoravsk ch stepí je sinokvût mûkk (Jurinea mollis), habitem pfiipomínající pcháãe. Jihozápadní svahy Jesliãek se stepní vegetací a kefii roztrou en mi po plo e území. 3 Kozinec rakousk (Astragalus austriacus) patfií k ohroïen m druhûm na í kvûteny. TûÏi tû v skytu má ve stepních trávnících. Roste zde také poãetná populace tfiemdavy bílé (Dictamus albus), hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus) a zlatovlásku obecného (Linosyris vulgaris). ZVÍ ENA Lokalita je v znamná v skytem fiady teplomiln ch druhû hmyzu. Na okraji lesa byly zji tûny napfi. klínûnky Phyllonorycter delitella a P. parisiella, drobníãci Ectoedemia rufifrontella a E. contorta, pfiímo v drnové stepi pouzdrovníãek Coleophora pseudolinosyris a píìalka kropenatec pelyàkov (Narraga fasciolaria). Pravidelnû v území hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). VYUÎITÍ Lokalita v minulosti plnila zãásti funkci vinice a zãásti slouïila k extenzivní pastvû. V souãasnosti zde rozpt lenû rostou ovocné stromy. V nelesní ãásti území do lo k odstranûní men í plochy akátového porostu a pfiistoupilo se k obnovû trávníkû seãením. MAPA ÚZEMÍ strana 455 Pfiírodní památka Jesliãky Prav svah suchého údolí zvlnûného úpady, s úvozem a s agrárními terasami na jihozápadním svahu v Nûmãické vrchovinû, 300 m od severního okraje obce Nûmãiãky. Nûmãiãky u Hustopeãí Nadmofiská v ka: 8 89 m V mûra: 3,335 ha Vyhlá eno: 00 B valé pastviny na okraji teplomiln ch ípákov ch doubrav s v skytem vzácné flóry a fauny BV 30

10 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 4 Okres Bfieclav 3 Pfiírodní památka Jezírko Kutnar Zbytek mrtvého ramene fieky Dyje v Dyjsko-moravské nivû, 3 km jihozápadnû od Rakvic. Rakvice GEOLOGIE PodloÏí tvofií tfietihorní sedimenty VídeÀské pánve, na nich leïí pleistocénní fluviální tûrky a na nich holocenní písãité povodàové hlíny. Okolo jezírka se vyvinuly molické pûdy ãernice glejová s ãernicí pelickou. KVùTENA V pobfieïních porostech se objevuje rákos obecn (Phragmites australis), orobinec irolist (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), ostfiice tíhlá (Carex gracilis) a místy skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), které doprovází mel okoliãnat (Butomus umbellatus), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), kyprej Nadmofiská v ka: 60 m V mûra: 0,5683 ha Vyhlá eno: 956 Typická flóra a fauna tûní v Dyjsko-moravské nivû. obecn (Lythrum salicaria) a karbinec evropsk (Lycopus europaeus). Ve vodû dfiíve rostl leknín bíl (Nymphaea alba), stulík Ïlut (Nuphar lutea), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), rdest svûtl (Potamogeton lucens) arûïkatec ostnit (Ceratophyllum demersum). V souãasnosti pfievládá okfiehek men í (Lemna minor). Byly zde zji tûny vzácné sinice Microchaete calothrichoides, Phormidium ambiguum, ze zelen ch fias Uronema africanum, Oedogonium rivulare var. tongiense a Schizomeris leiblenii, mezi rozsivkami je zajímavá Rhopalodia gibba, Pinnularia krockii, Cymbella aspera. Na zatravnûn ch okrajích byla zji - tûna violka nízká (Viola pumila) a ÏluÈucha Ïlutá (Thalictrum flavum). ZVÍ ENA V minulosti zde byla velmi v znamná lokalita vodního hmyzu. Îil zde stfievlíãek rákosní (Odacantha melanura), rákosníãci Donacia clavipes a D. tomentosa a mandelinka Galerucella nymphaeae. Dosud se zde vyskytují nûkteré druhy rákosních travafiíkû a mûr rákosnic, dále vodní vílenky, a to v. bílá (Acentria ephemerella), v. okfiehková (Cataclysta lemnata) av. leknínová (Elophila nymphaeata). Území je rozmnoïovací lokalitou obojïivelníkû s blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), skokanem tíhl m (Rana dalmatina), s. zelen m (R. kl. esculenta), ropuchou obecnou (Bufo bufo) ar. zelenou (B. viridis). Plazi jsou zastoupeni uïovkou obojkovou (Natrix natrix), ptáci rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus), vzácnû chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), slípkou zelenonohou (Gallinula chloropus) a strnad rákosním (Emberiza schoeniclus). VYUÎITÍ Lokalita byla váïnû znehodnocena po napfiímení toku Dyje v 70. letech 0. století, kdy poklesla hladina podzemní vody bûhem nûkolika sezón jezírko témûfi úplnû vyschlo. Souãasnû s poklesem hladiny podzemní vody byly rozorány sousední nivní louky. Následkem vyschnutí do lo k drastické redukci populace leknínu a stulíku a k ústupu ãetn ch druhû vodního hmyzu. S postupujícím vys cháním, které provází zvy ování tvrdosti vody, zaãínají ve vodû pfievaïovat halofilní rozsivky. BIBLIOGRAFIE 35,, , 85 MAPA ÚZEMÍ strana 450 Jezírko Kutnar je zbytkem starého mrtvého ramene Dyje. Jeho nevelkou volnou vodní hladinu lemuje typická pobfieïní vegetace. Kyprej obecn (Lythrum salicaria) se vyskytuje v pobfieïní vegetaci pomûrnû ãasto. 3 Nad porosty ostfiic vynikají tíhlé bezlisté lodyhy skfiípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). BV 3 4

11 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 4 GEOLOGIE Pahorek Staré hory je budován neogenními usazeninami tzv. hru eck mi vrstvami VídeÀské pánve. Ty jsou tvofieny organodetritick mi a písãit mi vápenci, které obsahují ãetné fosílie ze schránek plïû a mlïû. Tyto vápence byly v minulosti tûïeny jako dekorativní kámen. Dokladem tûïby horniny, odtud taky název Kamenice, jsou tûïební jámy a stûny selsk ch kamenolomû rûzné- âast m druhem v slunn ch stanovi È je tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum). Hlaváã edav (Scabiosa canescens) je typick m druhem stepní vegetace. 3 Prostor pfiírodní památky se vyznaãuje poãetnou kálou biotopû vhodn ch pro rozvoj xerotermní vegetace od obnaïen ch skalních stûn a tûrkovit ch den opu tûn ch kamenolomû aï po zapojené travinobylinné porosty s rozpt len mi kfiovinami. ho stáfií. Z pûd se zde vyvinuly pfiedev ím kambizemní (typické) pararendziny. KVùTENA V teplomilné vegetaci se v skytují zvlá tû chránûné druhy cévnat ch rostlin. Ze silnû ohroïen ch tady roste kozinec rakousk (Astragalus austriacus), vstavaã vojensk (Orchis militaris), sesel pestr (Seseli pallasii) a sinokvût mûkk (Jurinea mollis), dále z ohroïen ch druhû zde lze nalézt hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), kavyl IvanÛv (Stipa joannis), kozinec viãencovit (Astralagus onobrychis), len tenkolist (Linum tenuifolium), sasanku lesní (Anemone sylvestris), violku obojetnou (Viola ambigua) azvo- nek sibifisk (Campanula sibirica). Pfiítomnost ostfiice nízké (Carex humilis) a hlaváãe edavého (Scabiosa canescens) naznaãuje, Ïe území nebylo v minulosti celoplo nû kultivováno. ZVÍ ENA Kromû bûïnûj- ích druhû xerotermního bezlesí zde byly zji tûny napfi. cvrãivec révov (Oecanthus pellucens), kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum), pouzdrovníãek Colephora stramentella avfietenu - ka pozdní (Zygaena laeta). Pfiírodní památka Kamenice u Hlohovce Severní svah kóty Stará hora (4,6 m n. m.) s ãetn mi antropogenními tvary, a to opu tûn mi kamenolomy a tû- Ïebními haldami uprostfied intenzivnû obdûlávan ch zemûdûlsk ch pozemkû v Nesytské sníïeninû, asi,4 km západojihozápadnû aï západnû od kostela v Hlohovci. Hlohovec Pravidelnû zde hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio), strnad luãní (Miliaria calandra), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) a pûnice vla ská (Sylvia nisoria). Nadmofiská v ka: 00 4 m V mûra: 3,03 ha Vyhlá eno: 00 Jedno ze zachovan ch xerotermních spoleãenstev s v skytem zvlá tû chránûn ch druhû. VYUÎITÍ Místní název Stará hora se kdysi pouïíval pro opu tûné viniãní tratû. Pfiedpokládá se, Ïe zde probíhala pastva. Druhové spektrum rostlin bylo ohroïeno postupující sukcesí kfiovin (bez ãern, hlohy, ípky), které se podafiilo redukovat formou biotechnick ch zásahû. Vroce 003 probûhla sanace domovního odpadu na jiïním okraji PP. Citliv m selektivním zpûsobem bude tfieba regulovat poãet ovocn ch stromû (ofie áky, tfie nû a hru nû). Provádí se pravidelné seãení a pastva. Eliminuje se zarûstání trávníku kfiovinami. BIBLIOGRAFIE 35 MAPA ÚZEMÍ strana BV 3

12 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 43 Okres Bfieclav Pfiírodní rezervace Kamenn vrch Zaoblen vrchol meziúdolního hfibetu asi 00 m severov chodnû od k. Kamenn vrch (343,4 m n. m.) v Divácké vrchovinû, km severozápadnû od Kurdûjova. Kurdûjov GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií tfietihorní sedimenty Ïdánické jednotky vnûj ího karpatského fly e. Jedná se pfiedev ím o slepence podmenilitového souvrství, na okrajích území i vápnité pískovce a jílovce. Skalní podloïí lokálnû pfiekr vá spra. Témûfi na celém území rezervace Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,00 ha Vyhlá eno: 956 Velmi bohatá lokalita teplomilné flóry a fauny s fiadou charakteristick ch stepních druhû rostlin a ÏivoãichÛ. jsou znatelné antropogenní tvary tûïební jámy po tûïbû stavebního kamene z 9. století, které jsou v souãasné dobû zarostlé vegetací. Vytvofiila se tu luvizem typická s ostrûvky pararendziny typické. Tyto pûdy obklopují velké celky ãernozemû typické (erodované). KVùTENA Stepní vegetaci tvofií trávníky s dominantní kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), ostfiicí nízkou (Carex humilis) a kavylem Ivanov m (Stipa joannis), v nichï se objevuje koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (P. pratensis), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), sasanka lesní (Anemone sylvestris), pryskyfiník ilyrsk (Ranunculus illyricus), violka obojetná (Viola ambigua), kozinec rakousk (Astragalus austriacus), k. viãencovit (A. onobrychis), koulenka prodlou- Ïená (Globularia bisnagarica), hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca), sinokvût mûkk (Jurinea mollis), bezobalka sivá (Trinia glauca), kavyl sliãn (Stipa pulcherrima), len tenkolist (Linum tenuifolium), oman meãolist (Inula ensifolia), ãilimník bíl (Chamaecytisus albus), kruãinkovec poléhav (Corothamnus procumbens), zvonek sibifisk (Campanula sibirica) a zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris). Na hlub- ích pûdách jsou tyto porosty vystfiídány vegetací, v níï dominuje kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) se svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus), spolu s nimi je ãast smldník jelení (Peucedanum cervaria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus) aj. Z v znaãn ch dru- Jak napovídají nûkteré terénní mikrotvary, byl prostor rezervace vminulosti vyuïíván z ãásti jako orná pûda, z ãásti jako pastvina. BV 33 43

13 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 44 3 hû se na lokalitû vyskytuje rovnûï starãek celolist (Tephroseris integrifolia), hadí mord nachov (Scorzonera purpurea), hadinec nachov (Echium russicum), vstavaã vojensk (Orchis militaris) a pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). Stejnû v znamné je i okolí rezervace, kde byly zji tûny napfi. kosatec pestr (Iris variegata) a vstavaã nachov (Orchis purpurea). ZVÍ ENA Lokalita hostí teplomilné stepní druhy hmyzu, pro které je v znamn m útoãi - tûm v zemûdûlsky intenzivnû vyuïívané krajinû. Ze zvlá tû chránûn ch druhû broukû zde Ïijí sviïník polní (Cicindela cam- Kriticky ohroïen ãilimník bíl (Chamaecytisus albus) má na jiïní Moravû jen nûkolik lokalit. 3 Pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). 4 Modrásek ligrusov (Polyommatus damon) patfií k nejcennûj- ím druhûm rezervace. 5 Vzácná kobylka Poecilimon intermedius je známá ze dvou míst v âr. pestris), stfievlíci Carabus ullrichii a Carabus scabriusculus, chrobák ozbrojen (Odonteus armiger) a v kalník vrubounovit (Sisyphus schaefferi). Dále zde byly nalezeny vzácnûj í druhy stfievlíãkû Pterostichus macer, Amara equestris, Harpalus caspius roubali a Licinus depressus. Z mot lû jsou nejv znamnûj í vymírající modrásci, m. ligrusov (Polyommatus damon) avtûsném sousedství rezervace i m. hoficov (Maculinea alcon). Oba druhy dnes v âr pfieïívají jen na nûkolika posledních lokalitách. Vyskytují se zde i dal í vzácné stepní druhy mot lû, napfi. pouzdrovníãek Coleophora dignella, drobníãek Trifurcula silviae, nesytka letní (Chamaesphecia crassicornis), zelenáãek prûsvitn (Jordanita subsolana), z. devaterníkov (Adscita geryon), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. viãencov (Polyommatus thersites), soumraãník skofiicov (Spialia sertorius), píìalky tmavoskvrnáã ãilimníkov (Selidosema plumarium), zelenoplá tník smldníkov (Chlorissa etruscaria) a vlnoãárník ãilimníkov (Scotopteryx coarctaria), z ãeledi mûrovit ch hnûdopáska panonská (Lygephila ludicra), pestroskvrnka bfieznová (Valeria oleagina), mûra bûloteãná (Sideridis albicolon) a mûra ozdobná (Perigrapha i-cinctum). Kriticky ohroïené druhy ÏluÈásek barvomûnn (Colias myrmidone) a okáã edohnûd (Hyponephele lycaon) nebyly v posledních letech jiï pozorovány. Z dal ích v znamnûj ích druhû bezobratl ch jsou odtud známy kobylka hnûdá (Decticus verrucivorus), k. révová (Ephippiger ephippiger) azejména k. sága (Saga pedo). Jedna ze dvou lokalit kobylky Poecilimon intermedius. Lokalita je také velice v znamná z pohledu arachnofauny. NejdÛleÏitûj ími druhy jsou slíìák suchopárov (Alopecosa striatipes), snovaãka (Euryopis quinqueguttata), skákavka (Pseudicius encarpatus, skálovka dalmatská (Haplodrassus dalmatensis) ãi ná nejjedovatûj í pavouk zápfiednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium). Vût ina v e zmínûn ch druhû není vázána pouze na samotnou rezervaci, ale vyskytuje se i v okolí v rámci VKP Kamenn vrch. K hnízdícím druhûm ptákû patfií strnad luãní (Miliaria calandra), vkfiovinách sídlí pûnice vla ská (Sylvia nisoria), Èuh k obecn (Lanius collurio), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata) nebo krutihlav obecn (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Porosty dne ní rezervace byly v minulosti vyuïívány jako pastviny nebo kosené louky. V posledních letech probíhá systematická péãe kombinací pastvy ovcí a kosení, tak aby zohledàoval i Ïivotní nároky entomofauny, byly odstranûny nálety dfievin, vãetnû akátu. Okolní partie, které jsou velmi v znamné a zasluhovaly by si také legislativní ochranu, jsou udrïovány pastvou a kosením. Pfii plánování pastvy je nutné mít na zfieteli v skyt celé fiady druhû mot lû Ïijících na kvûtenstvích viãence ligrusu (Onobrychis viciifolia), která jsou pfiedev ím ovcemi spásána jako první místa s jeho v skytem je nutné pfii pastvû oplotit. Kosení nesmí nikdy probíhat na velk ch plochách, vïdy musí i v rámci kosen ch ploch zûstat nekosená místa (5 5 m), která budou slouïit jako zdroj nektaru pro rûzné druhy bezobratl ch. BIBLIOGRAFIE BV 34

14 40-456_BV_uzemi :09 Stránka 45 Okres Bfieclav Pfiírodní památka Kvûtné jezero Mrtvé rameno s men í vodní plochou v údolní nivû fieky Dyje v geomorfologické jednotce Dyjsko-moravská niva, asi 3,5 km jihozápadnû od Rakvic. Lednice na Moravû GEOLOGIE PodloÏí tvofií tfietihorní sedimenty VídeÀské pánve, které jsou pfiekryty pleistocénními fluviálními tûrkopísky, na nichï leïí holocenní písãité povodàové hlíny. Z pûd se nachází v okolí jezírka ãernice glejová, v celcích s ãernicí pelickou. Nadmofiská v ka: 6 m V mûra:,63 ha Vyhlá eno: 956 TÛÀ (b valé mrtvé rameno) fieky Dyje, lemovaná zbytkem luïního lesíka. Kdysi v znamná lokalita vodních rostlin. KVùTENA Bfiehy tûnû tvofií porosty vysok ch ostfiic, zejména o. tíhlé (Carex gracilis) ao. banátské (C. buekii), které doprovází karbinec evropsk (Lycopus europaeus), kyprej obecn (Lythrum salicaria), mel okoliãnat (Butomus umbellatus), pry ec bahenní (Tithymalus palustris) a dal í. Ve vodû se v minulosti vyskytoval leknín bíl (Nymphaea alba) a fiezan pilolist (Stratiotes aloides), které v ak jiï vyhynuly. LuÏní les na severním bfiehu tvofií dub letní (Quercus robur) spolu s jasanem úzkolist m (Fraxinus angustifolia) a javorem babykou (Acer campestre), v podrostu snad je tû pfieïívá i bledule letní (Leucojum aestivum). Na bfiezích tûnû byla zji tûna i ostfiice ãernoklasá (Carex melanostachya). Území tvofií algologickou lokalitu sinic a fias s v skytem rozsivek ãist ích stojat ch vod. ZVÍ ENA Od Kvûtného jezera byl popsán kozlíãek Oberea moravica a nachází se zde nû- kolik kolonií mravence luïního (Liometopum microcephalum). Vyskytuje se tu tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), roháã obecn (Lucanus cervus) a páchník hnûd (Osmoderma eremita). Bylo tady zji tûno 9 druhû pavoukû, z nejv znamnûj ích lze jmenovat skálovku mikárii pospolitou (Micaria sociabilis), vázanou na zmínûn druh mravence a dále skálovku Micaria subopaca. V PP a jejím okolí Ïije osm druhû obojïivelníkû, z nichï jmenujme pfiedev ím blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), skokana skfiehotavého (Rana ridibunda), s. zeleného (R. kl. esculenta) a ãolka obecného (Triturus vulgaris). Men í druhy ptákû jsou zastoupeny lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), l. ed m (Muscicapa striata), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) a slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos). Na star ch dubech hnízdí ãáp bíl (Ciconia ciconia), donedávna v poãetnûj í kolonii, vzácnû luàák hnûd (Milvus migrans) nebo ostfiíï lesní (Falco subbuteo), zmizela kolonie kavek obecn ch (Corvus monedula). VYUÎITÍ PÛvodním motivem ochrany byla lokalita fiezanu pilolistého. V dûsledku regulace fieky Dyje v 70. letech 0. století poklesla hladina podzemní vody a po nûkolik sezón zûstalo jezírko zcela bez vody. ezan zde byl naposledy pozorován v roce 97, za nûkolik let poté vyhynul i leknín bíl. V chránûném území je nutné provádût biotechnické zásahy ve prospûch stanovi tû odpovídající bioty. BIBLIOGRAFIE 68, 38, 709, 79, 79, 808, 83, 85 MAPA ÚZEMÍ strana 454 Stejnû jako jiné zbytky star ch mrtv ch fiíãních ramen prochází ikvûtné jezero procesem postupného zazemàování. Nepfiehlédnuteln m druhem pobfieïní vegetace je ná nejstatnûj í druh pry ce silnû ohroïen pry ec bahenní (Tithymalus palustris). 3 ezan pilolist (Stratiotes aloides) vprûbûhu 70. let 0. století vymizel. 3 BV 35 45