Bohuslavické stránû. Okres Hodonín C M Y K. Teplomilná travinobylinná spoleãenstva na fly i s v skytem fiady vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin.

Transkript

1 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 473 Okres Hodonín ZVÍ ENA Na teplomilnou vegetaci jsou vázany ãetné druhy teplomilného hmyzu. Vedle kudlanky náboïné (Mantis religiosa) zde Ïije cikáda chlumní (Cicadetta montana) a modrásek vikvicov (Polyommatus coridon). Plazi jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) a uïovkou hladkou (Coronella austriaca), ptáci bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria) nebo krutihlavem obecn m (Jynx torquilla). památka Bohuslavické stránû Dvû samostatné enklávy: Hrad na pravém svahu a Chrástka na levém svahu údolí fiíãky Kyjovky ve Vûtefiovské vrchovinû a Stupavské vrchovinû, na západním a severov chodním okraji Bohuslavic. Bohuslavice u Kyjova GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je tvofieno pískovci a jílovci raãanské jednotky magurského fly e, které jsou místy pfiekryty vrstvami spra ov ch hlín. Typické jsou erozní svahy s fluviální modelací a antropogenní m V mûra: 3,566 ha Vyhlá eno: 99 Teplomilná travinobylinná spoleãenstva na fly i s v skytem fiady vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin. mi tvary. Reprezentativní pûdní typ chránûného území pfiedstavuje erozní forma hnûdozemû typické. KVùTENA Hlavním motivem ochrany je zachování tep- lomiln ch spoleãenstev, která se vyvinula na kysel ch pískovcích fly ového pásma. Ve vegetaci, která zfiejmû náleïí svazûm Bromion erecti a Koelerio-Phleion phleoidis, dominují smûlek tíhl (Koeleria macrantha), bojínek tuh (Phleum phleoides), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola) a psineãek tuh (Agrostis vinealis). Dále zde byly zji tûny kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), hlaváã edav (Scabiosa canescens), silenka u nice (Silene otites), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ostfiice nízká (Carex humilis), kavyl vláskovit (Stipa capillata) afiada dal ích druhû. V území se v souãasné dobû ífií ovsík vyv en (Arrhenatherum elatior). VYUÎITÍ V minulosti bylo území naru eno tûïbou nerostn ch surovin, jílovcû a spra í. V pfiírodní památce rostou pouze roztrou enû náletové dfieviny, které jsou postupnû odstraàovány. K potlaãení zarûstání území ovsíkem je provádûno pravidelné seãení stepních strání s následn m odstranûním biomasy mimo plochy pfiírodní památky. HISTORIE Západní ãást chránûného území se nachází na kopci Hrad, kde byla ve stfiedovûku vybudována tvrz, zniãená za ãesko-uhersk ch válek na konci 5. století. MAPA ÚZEMÍ strana 53 Teplomilná vegetace na svazích lokality Chrástka náleïí do PP Bohuslavické stránû ve Stfiedomoravsk ch Karpatech. Hvûzdnice chlumní (Aster amellus), nápadn druh podzimního aspektu. HO 7 473

2 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 474 Brnûnsko GEOLOGIE Ve v chozech záfiezu cesty jsou odkryté fly ové sedimenty nivnického souvrství bûlokarpatské jednotky vnûj ího fly ového pásma. V jimeãnû je zde viditelná hranice paleocén/eocén. Tato skuteãnost umoïàuje v zkum zmûn na této hranici, kdy do lo k vymírání druhû v mofiském ekosystému. Lokalita je nalezi tûm fosílií mofisk ch ÏivoãichÛ a dokladû jimi zanechan ch stop. KVùTENA Pfiíkr svah nad cestou se sklonem a severní expozicí zarûstá náhradní (pion rskou) vegetací, ve které expandují druhy s nároky na Fly ové sedimenty nivnického souvrství s karbonátov mi Ïilkami. Vkfiovinách severního, stinného a prudce svaïitého záfiezu se fiídce objevuje kozlík lékafisk (Valeriana officinalis). 3 Úsek záfiezu cesty s pfievahou kfiovin a bylinné vegetace. 4 V choz nivnického souvrství. vy í vlhkost místa, provázející ãasto okraje cest, vlhké pfiíkopy nebo antropogennû naru ené plochy. Mezi nejfrekventovanûj í patfií podbûl lékafisk (Tussilago farfara), pryskyfiník plaziv, (Ranunculus repens), br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), pastinák set (Pastinaca sativa), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), jetel luãní (Trifolium pratense) a j. zvrhl (T. hybridum). Vzápadní ãásti svahu najdeme nûkolik skupin tûtky plané (Dipsacus fullonum). Horní hranu záfiezu porûstají nesouvisle kfioviny slivonû trnité (Prunus spinosa), rûïe ípkové (Rosa canina), kaliny tu alaje (Viburnum lantana), svídy krvavé (Swida sanguinea), hlohu (Crataegus sp.) a semenáãky jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Na rozvolnûné plochy mezi kfioviny pronikají nûkteré xerotermní druhy, napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), bukvice lékafiská (Betonica officinalis) a zplanûlá mochynû Ïidovská (Physalis alkekengi). Jednotlivû nebo ve skupinách spolu s kfiovinami rostou borovice lesní (Pinus sylvestris) a dub letní (Quercus robur). ZVÍ ENA Kromû bûïn ch druhû hmyzu byli na území pfiírodní památky zji tûni ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae) a modrásek hnûdoskvrnn (Polyommatus daphnis). Z ménû ãast ch druhû ptákû zde byli pozorováni krutihlav obecn (Jynx torquilla), pûnice vla ská památka Borky Mírn eroznû-akumulaãní údolní svah fiíãky Svodnice v Bor ické pahorkatinû, v záfiezu cesty u lesa nûkolik metrû nad silnicí ã. 54 Blatniãka Bor ice. Blatniãka (Sylvia nisoria) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Na ãásti svahu pfiírodní památky je odkryv 90 m V mûra: 0,0955 ha Vyhlá eno: 00 Povrchov doklad sedimentaãního cyklu fly ového pásma Karpat. urãen pro studijní úãely. Travní porosty kolem území jsou pravidelnû koseny. MAPA ÚZEMÍ strana HO 8

3 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 475 Okres Hodonín 3 památka Háj u Lipova Pfiíkr lev údolní svah Veliãky v Bor ické pahorkatinû, navazující na jihov chodní okraj obce Lipov. Lipov GEOLOGIE Skalní podklad tvofií paleogenní fly ové vrstvy magurského pfiíkrovu. Pfiíkr erozní svah údolí Veliãky je zvlnûn úpadem s antropogenními tvary (skládka). Vlastní území pokr vá luvizem typická, pfiecházející severnû v nivû Veliãky do fluvizemû typické, jiïnû pak do ãernozemû ãernicové. KVùTENA Vegetace chránûného území pfiedstavuje pfiechodn typ panonsk ch a karpatsk ch dubohabfiin (Primulo veris-carpinetum a Carici pilosae-carpinetum). Ve stromovém patfie se vyskytuje dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), lípa malolistá (Tilia cordata), vtrou en je javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), m V mûra: 3,303 ha Vyhlá eno: 956 Pfiirozená dubohabfiina s druhovû bohat m bylinn m a kefiov m patrem. tfie eà ptaãí (Cerasus avium) a jilm habrolist (Ulmus minor). Kefiové patro tvofií kalina tu alaj (Viburnum lantana), dfiín jarní (Cornus mas), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Swida sanguinea), hloh obecn (Crataegus laevigata) aj. Ve v chodní ãásti chránûného území byla v minulosti vysázena skupina borovic lesních (Pinus sylvestris) a modfiínû opadav ch (Larix decidua). Vbylinném patfie se vyskytuje lipnice hajní (Poa nemoralis), srha hajní (Dactylis polygama), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), plamének pfiím (Clematis recta), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) aj. V znamn m prvkem je zdej í populace ladoàky vídeàské (Scilla vindobonensis). ZVÍ ENA K charakteristick m mot lûm patfií perleèovec dvoufiad (Brenthis hecate), píìalka edokfiídlec jiïní (Schistostege decussata). ZbroukÛ zde nalezneme roháãe obecného (Lucanus cervus). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), ptáci Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), lejskem ed m (Muscicapa striata) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). Vúzemí je zimovi tû kalouse u atého (Asio otus). LESNICTVÍ V chránûném území se postupnû ífií habr (na úkor dubu), kter hust m zápojem a z toho vypl vajícím siln m zastínûním negativnû ovlivàoval bylinné patro. Provádûním nahodilé probírky dochází k prosvûtlení území, a tím zachování vzácného bylinného patra. VYUÎITÍ V západní ãásti lokality se v minulosti nacházela divoká skládka, která ovliv- Àovala skladbu podrostu eutrofizací a vedla k ífiení ruderálních druhû. BIBLIOGRAFIE 830 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Karpatská dubohabfiina na fly- i s podrostem v znamn ch rostlinn ch druhû. âistec pfiím (Stachys recta) najdeme hlavnû pfii okraji lesa s dostatkem svûtla. 3 Roháã obecn (Lucanus cervus). 4 Brzy na jafie oïivuje vzhled bylinného patra vzácná ladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis). 4 HO 9 475

4 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 476 Brnûnsko Dubohabrov les s typickou hájovou kvûtenou na fly i. Jedním z prvních druhû ohla- ujících jaro je snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis). GEOLOGIE Skalní podklad pfiedstavují paleogenní fly- ové vrstvy magurského pfiíkrovu, pfievaïují vápnité jílovce. Nachází se tu erozní svah údolí fiíãky Veliãky s úpadem a antropogenními tvary (záfiez Ïelezniãní trati, úvoz). PÛdní pokryv tvofií hnûdozem typická (na kysel ch polygenetick ch hlínách). V okolí navazují velké celky ãernozemû ãernicové, ojedinûle i ãernice pelické. rezervace Háj u Louky Lev údolní svah fiíãky Veliãky smûrem ke k. Hájové (336,4 m n. m.) v Bor ické pahorkatinû, na jiïním okraji obce Louka. Louka u Ostrohu KVùTENA V lesním porostu (Carici pilosae-carpinetum) pfievaïuje ve stromovém patfie habr obecn (Carpinus betulus) s pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata) a dubu letního (Quercus robur), v kefiovém patfie je charakteristick dfiín jarní (Cornus mas). V bohatém bylinném podrostu se vyskytují ostfiice chlupatá (Carex pilosa), snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), omûj vlãí (Aconitum vulparia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum) aladoàka vídeàská (Scilla vindobonensis); vstavaã bled (Orchis pallens), znám z minulosti, zfiejmû vyhynul. Na travnat ch okrajích lze spatfiit luãní a lemové druhy, napfi. kozinec dánsk (Astragalus danicus), kolem potoka je vyvinuta niva s v skytem krtiãníku kfiídlatého (Scrophularia umbrosa), chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea) a jin ch druhû. Do chránûného území patfií také násep Ïelezniãní tratû, kter provázejí luãní a ruderální druhy, napfi. chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa) ap r plaziv (Elytrigia repens) m V mûra: 6,50 ha Vyhlá eno: 99 Zachovalá dubohabfiina na úpatí Bíl ch Karpat, v podrostu s fiadou typick ch hájov ch druhû. ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch sestává z bûïn ch stfiedoevropsk ch druhû stupnû pahorkatin, mezi v znamné patfií pacvrãek Xya variegata, mot l pestrokfiídlec podraïcov (Zerynthia polyxena), prskavec Aptinus bombarda. Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), lejskem ed m (Muscicapa striata) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Pfii hospodafiení v lesních porostech je provádûno prosvûtlování hustû zapojeného stromového patra. VYUÎITÍ Území protíná Ïelezniãní traè, vybudovaná ve 30. letech 0. století, která pûsobí jako koridor pro ífiení pleveln ch a invazních druhû. RovnûÏ pobfieïní partie Veliãky jsou postiïeny eutrofizací. BIBLIOGRAFIE 87 MAPA ÚZEMÍ strana HO 0

5 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 477 Okres Hodonín rezervace HloÏí Prav erozní svah údolí Veliãky pod k. 345,4 m n. m., zvlnûn úpadem v Bor ické pahorkatinû, km jihov chodnû od okraje obce Louka. Velká nad Veliãkou GEOLOGIE Skalní podklad tvofií paleogenní fly ové vrstvy magurského pfiíkrovu, v nichï pfievaïují vápnité jílovce. Po stránce pedologické se zde vyvinula pararendzina kambizemní (lokálnû i velmi mûlké profily karbonátové variety litozemû). Zemûdûlské plochy v okolí patfií do regionu ãernozemí a ãernic, které reprezentuje ãernozem ãernicová m V mûra: 7,46 ha Vyhlá eno: 99 V znamná lokalita ãetn ch vzácn ch a chránûn ch teplomiln ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. KVùTENA Na mûlk ch skeletovit ch pûdách roste teplomilná vegetace svazu Bromion erecti s dominantním svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus) aváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), ostfiicí chabou (Carex flacca) ao. Micheliho (C. michelii), dále se zde vyskytuje kozinec dánsk (Astragalus danicus), vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina), mochynû Ïidovská (Physalis alkekengi), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule), oman meãolist (Inula ensifolia), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkat (Campanula glomerata) aj. Znaãnou ãást plochy rezervace porûstají kfioviny, v nichï dominují rûïe (Rosa spp.) a hlohy (Crataegus spp). Roste zde dfiín jarní (Cornus mas). Na severním okraji (jiï mimo PR) se nachází jedna z mála lokalit hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis) v podhûfií geomorfologického celku Bílé Karpaty. ZVÍ ENA Území je z hlediska zoologického velmi cenné. Vyskytuje se zde fiada vzácn ch druhû hmyzu. Bylo zde zji tûno 6 druhû stfievlíkovit ch broukû, znichï k nejv znamnûj ím náleïí Callistus lunatus, Pterostichus incommodus, Lebia cruxminor a Lebia cyanocephala. Dále zde bylo zji tûno 9 druhû mravencû, z nich k nejãastûj ím patfií napfi. mravenec Ïahav (Myrmica rubra), Tetramorium caespitum, Lasius flavus a Formica canicularia. Z ãeledi Vespidae zde byly doloïeny druhy Dolichovespula norvegica, z ãeledi Apidae ãmelák zemní (Bombus terrestris), ã. rolní (B. pascuorum) apaãmelák cizopasn (Psithyrus rupestris). Vrezervaci se také vyskytuje kudlanka náboïná (Mantis religiosa). Z mizejících druhû mot lû byl zji tûn hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia). Plazi jsou zastoupeni uïovkou hladkou (Coronella austriaca), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), pûnicí vla skou (Sylvia nisoria), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), strnadem luãním (Miliaria calandra), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla) a kfiepelkou polní (Coturnix coturnix). VYUÎITÍ Managementové práce v pfiírodní rezervaci jsou zamûfieny na likvidaci hust ch porostû hlohû a ípkû, jejich odstraàování je provádûno mimo vegetaãní období. Na luãních travinn ch porostech je jiï nûkolik let provádûna pastva ovcí a koz. MAPA ÚZEMÍ strana 53 Travinobylinná vegetace s rozpt len mi kefii v PR HloÏí. PR HloÏí patfií k nemnoha lokalitám kozince dánského (Astragalus danicus) v této oblasti. 3 V znamn m teplomiln m prvkem zdej í kvûteny je ostfiice Micheliho (Carex michelii). 4 Pcháã bezlodyïn (Cirsium acaule) má zkrácen stonek a jeho nachovû rûïov úbor rozkvétá jen 0 5 cm nad zemí. 3 4 HO 477

6 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 478 Brnûnsko GEOLOGIE Podklad tvofií pliocenní mofiské vápnité jíly a písky VídeÀské pánve, které jsou místy pfiekryty návûjemi spra í, pfiíp. spra ov ch hlín. Nachází se zde fiada antropogenních tvarû (meze, úvozy). Na lehk ch podkladech se postupnû vyvinuly pfiedev ím arenické subtypy ãernozemí a regozemí. Na území rezervace najdeme asociace ãernozemû arenické (ojedinûle i ãernozemû pelické) s pararendzinou typickou. KVùTENA Na mûlãích pûdách, zejména na jiïních svazích, se vyskytuje stepní vegetace svazu Festucion valesiacae, s dominujícím kavylem tenkolist m (Stipa tirsa), v níï dále roste k. IvanÛv (S. joannis), k. vláskovit (S. capillata), ãesnek Kriticky ohroïen m druhem na í kvûteny je hadinec nachov (Echium russicum). Hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), se na lokalitû vyskytuje v tisících exempláfiû díky fiízenému kaïdoroãnímu managementu. 3 Vegetaci rezervace charakterizuje zapojené bylinné patro s roztrou en mi dfievinami na svahu zvlnûném úpady. Ïlut (Allium flavum), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), smil píseãn (Helichrysum arenarium) a hadinec nachov (Echium russicum), kter zde má jednu z nejpoãetnûj ích populací v âeské republice. Na místech s neuzavfienou vegetací byla zji tûna i pampeli ka pozdní (Taraxacum serotinum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi) a vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa). Na hlub ích pûdách, zejména na severním a severov chodním svahu, pfievládají teplomilné trávníky svazu Bromion erecti sváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola) a ostfiicí chlumní (Carex montana), v nichï se nachází mimofiádnû bohatá populace hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis). Dále zde roste kozinec dánsk (Astragalus danicus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), chrastavec KitaibelÛv (Knautia kitaibelii), vstavaã obecn (Orchis morio) a mochna bílá (Potentilla alba). Na nûkolika místech jsou vyvinuty kfioviny s dominující lískou obecnou (Corylus avellana). ZVÍ ENA Na vegetaci PR je vázána fiada druhû teplomilného hmyzu. Byla zji tûna maj- rezervace Horky Plochá vyv enina s ãlenit mi svahy zvlnûn mi úpady severnû od k. Náklo (65, m n. m.) v Ratí kovické pahorkatinû, asi,5 km jihojihozápadnû. od Milotic. Milotice u Kyjova 88 6 m V mûra: 5,49 ha Vyhlá eno: 989 Teplomilná vegetace s bohatou populací chránûného hlaváãku jarního, lokalita fiady vzácn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. ka Meloe scabriusculus. Zmo- t lû byli pozorováni ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), okáã zední (Lasiommata megera), o. bojínkov (Melanargia galathea), modrásek podobn (Plebeius argyrognomon), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites) a dal- í. Blanokfiídlí jsou zastoupeni drvodûlkou fialovou (Xylocopa violacea), vosíkem francouzsk m (Polistes gallicus). Îije zde paãmelák cizopasn (Psithyrus rupestris) a p. panensk (P. vestalis). Hnízdící ptáci jsou zastoupeni strakapoudem jiïním (Dendrocopos syriacus), krutihlavem obecn m (Jynx torquilla), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), koroptví polní (Perdix perdix) nebo kfiepelkou polní (Coturnix coturnix). VYUÎITÍ Lokalita byla v minulosti z vût í ãásti vyuïívána jako louky a pastviny, tyto porosty se v souãasnosti vesmûs kosí. Nûkteré plochy byly osázeny ovocn mi dfievinami, jejichï pozûstatky, jednotlivé staré stromy, zde nyní doïívají. Místy vznikly skupinky akátû, hlohû a bfiíz, k zamezení jejich ífiení je provádûna prûbûïná likvidace biotechnick mi zásahy. Na ãásti území je jiï nûkolik let provádûna pastva ovcí a koz. BIBLIOGRAFIE 35 MAPA ÚZEMÍ strana HO

7 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 479 Okres Hodonín památka Ho Èálka Vrchol protáhlého hfibetu smûru SSV JJZ na hranicích Îádovické pahorkatiny a VaÏanské vrchoviny, asi, km severov chodnû od obce Skalka. Skalka u Kyjova GEOLOGIE Skalní podklad tvofií paleogenní pískovce a jílovce raãanské jednotky magurského fly e. Na vrcholu protáhlého hfibetu najdeme antropogenní tvary. Na kysel ch pískovcích zlínsk ch vrstev se vyvinuly kambizemû, na místech spra ov ch pfiekryvû jsou ostrûvky hnûdozemí. KVùTENA Základní typ vegetace na lokalitû pfiedstavuje acidofilní teplomiln trávník ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis, (asociace Potentillo arenariae-agrostietum vinealis) m V mûra: 0,3 ha Vyhlá eno: 949 Zbytek acidofilní xerotermní vegetace s v skytem koniklece velkokvûtého. Refugium fiady teplomiln ch stepních druhû rostlin uprostfied intenzivnû obhospodafiované zemûdûlské krajiny. V nûm pfievládá smûlek tíhl (Koeleria macrantha), s. jehlancovit (K. pyramidata), bojínek tuh (Phleum phleoides), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), psineãek tuh (Agrostis vinealis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens) a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), dále zde rostou vfies obecn (Calluna vulgaris), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), smldník ole níkovit (Peucedanum oreoselinum), pavinec modr (Jasione montana), lomikámen zrnat (Saxi- fraga granulata), ãestec klasnat (Pseudolysimachion spicatum), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) a ãekanka obecná (Cichorium intybus). ZVÍ ENA Vzhledem k nevelké rozloze lokality je fauna pomûrnû chudá, vût inou je vázána na zalesnûnou strï na okraji chránûného území. Byl pozorován okáã voàavkov (Brintesia circe), modrásek podobn (Plebeius argyrognomon) a m. hnûdoskvrnn (Polyommatus daphnis). V území hnízdí Èuh k obecn (Lanius collurio). LESNICTVÍ Chránûné území navazuje na akátov hájek s pfiímûsí borovic, bfiíz a osik s ruderalizovan m podrostem. VYUÎITÍ Lokalita byla ohroïena náletem akátû, kter se podafiilo odstranit. Travnatá plocha pfiírodní památky je pravidelnû kosena. Území ohroïuje hospodafiení v okolních vinicích. Cílená péãe v území se projevila zvût ením populace koniklece velkokvûtého i vfiesu obecného. BIBLIOGRAFIE 406, 408 MAPA ÚZEMÍ strana 55 Xerotermní acidofilní vegetace na svahu PP Ho Èálka. K v znaãn m druhûm trávníkû náleïí smûlek tíhl (Koeleria macrantha). 3 âekanka obecná (Cichorium intybus) je typickou rostlinou okrajû cest. 3 HO 3 479

8 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 480 Brnûnsko GEOLOGIE V podloïí se nacházejí paleogenní sedimenty Ïdánicko-hustopeãského souvrství vnûj ího fly ového pásma, tvofiené pfieváïnû vápnit mi pískovci, které jsou pfiekryty usazeninami pliocénu (panonu). Zvlnûné pfiíkré erozní svahy jsou rozãlenûny úpady a antropogenními tvary. Vkvartéru byly tfietihorní sedimenty zãásti pfiekryty spra í. PÛdy zde zastupuje ãernozem typická (erodovanou). KVùTENA Na prudk ch svazích se vyskytuje nûkolik v znaãn ch typû stepní a luãní vegetace. PfievaÏuje severní expozice, na niï je vázána vegetace teplomiln ch trávníkû ze svazu Bromion erecti s dominantní kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus) a ostfiicí chlumní (Carex montana). V tomto porostu najdeme napfi. smldník jelení (Peucedanum cervaria), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), svízel severní volyàsk (Galium boreale subsp. exoletum), tfiezalku ozdobnou (Hypericum elegans), sasanku lesní (Anemone sylvestris), kozinec dánsk (Astragalus danicus), srpici karbincolistou (Klasea lycopifolia), hadinec nachov K silnû ohroïen m druhûm území patfií hadí mord nachov (Scorzonera purpurea). V slunné jiïní svahy âejãské kotliny porûstá v znamná teplomilná vegetace. (Echium russicum), hrachor chlumní (Lathyrus lacteus), hadí mord nachov (Scorzonera purpurea), h. m. panûlsk (S. hispanica), hvûzdnici chlumní (Aster amellus) a jetel alpínsk (Trifolium alpestre). Pod horní hranou je naznaãena vegetace lesního lemu svazu Geranion sanguinei s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), tfiemdavou bílou (Dictamnus albus), kosatcem pestr m (Iris variegata) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Na západním a jihov chodním svahu pfievaïují krátkostébelné stepní trávníky svazu Festucion valesiacae s dominantní kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), kavylem Ivanov m (Stipa joannis) a ostfiicí nízkou (Carex humilis), v nichï najdeme koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), katrán tatarsk (Crambe tataria), kosatec nízk (Iris pumila), kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis), k. rakousk (A. austriacus), oman meãolist (Inula ensifolia), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris) ajiné druhy. Pro naru ená místa je typick dejvorec velkoplod (Caucalis platycarpos), zbûhoveãek trojklann (Chamaepitys chia) avrabeãnice roãní (Thymelaea passerina). Na vlhãím místû v úïlabinû byl zji tûn pry ec kosmat (Tithymalus villosus) a jedna z mála populací vzácného fiebfiíãku sleziníkolistého (Achillea aspleniifolia) na území âr. ZVÍ ENA Na luãní vegetaci jsou vázány specifické druhy bezobratl ch ÏivoãichÛ, z mot lû byli zji tûni zelenáãek Èovíkov (Adscita statices), vfietenu ka kozincová (Zygaena loti), v. pozdní (Z. laeta), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. viãencov (Polyommatus thersites) a m. vikvicov (P. coridon). ZbroukÛ lze uvést sviïníka polního (Cicindela campestris) a zlatohlávka Oxythyrea funesta. Plazi jsou zastoupeni je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci strnadem luãním (Miliaria calandra), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), strnadem zahradním (Emberiza hortulana), Èuh kem obecn m (Lanius collurio) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla). rezervace Hovoranské louky Pfiíkré svahy nad such m údolíãkem v chodnû od k. Karlák (8,0 m n. m.) v Mutûnické pahorkatinû, asi km jiïnû od Karlína. Hovorany LESNICTVÍ Jde vesmûs o bezlesé území, pouze ve v chodní ãásti se nabízí mal lesík tvofien akátem a jasanem ztepil m m V mûra: 0,60 ha Vyhlá eno: 99 Jeden z nejcennûj ích a nejrozsáhlej ích komplexû stepních luk na jiïní Moravû. V znamná lokalita celé fiady vzácn ch, ohroïen ch a chránûn ch druhû rostlin. VYUÎITÍ K zachování dobrého stavu lokality je provádûn pravideln management. Na travnat ch plochách pfiedev ím kosením a odstraàováním stafiiny. ífiení dfievin z hájku ve v chodní ãásti rezervace je pravidelnû odstraàováno. Velk m problémem v ak zûstává prûsak vody z dnes jiï sanované skládky, která se nacházela na jiïním okraji chránûného území. Ovlivnûní touto skládkou je patrné zejména v úpadech, kter mi do stepní vegetace pronikají expanzivní a plevelné rostliny, napfi. tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), laskavce (Amaranthus spp.) a merlíky (Chenopodium spp.). Managementové zásahy napomohly zv it poãetnost populace zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. Je plánovaná v sadba lemu stromû a kefiû podél jiïní a severní hranice rezervace. BIBLIOGRAFIE 35, 75 MAPA ÚZEMÍ strana HO 4

9 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 48 Okres Hodonín 3 památka Jezero Plochá sníïenina v nivû Vacenovického potoka jihozápadnû od k. 93,4 m n. m. v Dyjsko-moravské pahorkatinû, na severov chodním okraji obce Vacenovice. Vacenovice u Kyjova GEOLOGIE Území leïí na tfietihorních mofisk ch slínit ch sedimentech VídeÀské pánve. Pylové anal zy potvrdily, Ïe PP Jezero bylo v pleistocénu skuteãnû jezerem. V prûbûhu posledních tisíciletí do lo k jeho postupnému zazemàování. Jedná se o plochou sníïeninu, pûvodnû snad protékanou Vacenovick m potokem. KVùTENA Ve vlhãích ãástech PP se nacházejí pcháãové 90 m V mûra: 7,95 ha Vyhlá eno: 000 V jimeãná lokalita vlhk ch a mokr ch biotopû s pestrou kvûtenou a typickou faunou. louky svazu Calthion s dominantním pcháãem potoãním (Cirsium rivulare). Mokrá stanovi tû prospívají v razn m trsûm ostfiice latnaté (Carex paniculata) a kostivalu lékafiskému (Symphytum officinale). Ve vodním prostfiedí byla zji tûna fiasa paroïnatka (Chara sp.), na okrajích nádrïe roste ostfiice Davallova (Carex davalliana). Mezi ohroïené druhy lokality patfií i prstnatec májov (Dactylorhi- za majalis) a pampeli ka bahenní (Taraxacum sect. Palustria). Zóna litorálu je porostlá z vût í ãásti orobincem irolist m (Typha latifolia), rákosem obecn m (Phragmites australis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), mezi kter mi se popíná opletník plotní (Calystegia sepium). Z hub byla na lokalitû zaznamenána na kmeni vrby kfiehutka kfiehouãká (Psathyrella marcesbilis), pod korunou bfiízy holubinka parková (Russula exalbicans) a hnojník obecn (Coprinus comatus). ZVÍ ENA Z nápadnûj ích druhû hmyzu byl zji tûn ohniváãek ãernoãárn (Lycaena dispar) ao. modrolem (Lycaena hippothoe). Nachází se tu v znamná rozmnoïovací lokalita obojïivelníkû s blatnicí skvrnitou (Pelobates fuscus), ropuchou obecnou (Bufo bufo), r. zelenou (B. viridis), skokanem zelen m (Rana kl. esculenta), s. hnûd m (R. temporaria), s. ostronos m (R. arvalis), s. tíhl m (R. dalmatina) a rosniãkou zelenou (Hyla arborea). Plazi jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou obojkovou (Natrix natrix), ptáci Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus) nebo strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius). VYUÎITÍ PP je ohroïována zazemàováním, splachy z polí a ne etrn m zpûsobem hospodafiení na okolních pozemcích, dále postupn m zarûstáním a ukládáním odpadû z pfiilehl ch zahrad. Poãátkem 90. let 0. století zde do lo k nelegální tûïbû ra eliny a následnému vzniku vodní plochy. Splachy zpûsobují eutrofizaci vodního kanálu, kter prochází lokalitou. Bfiehové porosty a okolní solitérní stromy jsou ponechávány bez zásahû. V území je provádûno pravidelné kosení a likvidace náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 54 památka Jezero s pobfieïní a vodní vegetací, luãními porosty a na obvodu s rozpt len mi dfievinami. Pfii okraji vodní plochy roste dnes jiï vzácná ostfiice Davallova (Carex davalliana). 3 Pcháã potoãní (Cirsium rivulare) roste ve vlhãích ãástech nivy. 4 Ohniváãek ãernoãárn (Lycaena dispar) patfií k nemnoha druhûm, které se v posledních desetiletích pozvolna ífií; kromû mokfiadû ob vá i pfiíkopy, okraje polí a ruderální biotopy. 4 HO 5 48

10 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 48 Brnûnsko 4 3 Na okraji akátin roste svída krvavá (Swida sanguinea). Ve spra i se vyvinuly vápenaté konkrece, lidovû zvané cicváry. 3 ÎluÈásek jiïní (Colias alfacariensis) se vyvíjí na ãiãorce pestré (Securigera varia) na stepních stanovi tích. 4 Spra ov kuïel porostl akátem, na horní hranû hlohy, kefii svídy krvavé a kefii rûïe ípkové. Ve stûnû jsou patrné jak pohfibené pûdní horizonty, tak niãení vzácné lokality místní mládeïí. GEOLOGIE Spra ové pokryvy obsahují nejstar í polohy fosilních pûdních sedimentû, odpovídají cromerskému interglaciálu (pedokomplex X), a nejmlad í pûdy, odpovídající star- ímu würskému interstadiálu (pedokomplex II). Odkryv je dokladem dynamického v voje, kter odhaluje stfiídání období klidn ch s neru enou tvorbou pûd s dobami neklidn mi, kdy probíhala jak sedimentace, tak odnos spra í. KVùTENA Spra ov kuïel chránící geologick odkryv je zpevnûn nûkolika jedinci trnovníku akátu (Robinia pseudaccacia), kter se rozrûstá i pfii západní hranici území. Horní hranu profilu lemují kefie hlohû (Crataegus spp.), svídy krvavé (Swida sanguinea) arûïe ípkové (Rosa canina). Prudká stráà s jihojihov chodní expozicí je porostlá teplomiln m trávníkem svazu Bromion erecti s úãastí kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola), váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum), vousatky prstnaté (Bothriochloa ischaemum), tuïebníku obecného (Filipendula vulgaris), tfiezalky teãkované (Hypericum perforatum), divizny jiïní rakouské (Verbascum chaixii subsp. austriacum), alvûje luãní (Salvia pratensis), matefiídou ky olysalé (Thymus glabrescens) a oïanky kalamandry (Teucrium chamaedrys). V mûlãí stfiedové erozní r ze najdeme v razn porost omanu vrbolistého památka Losky V chodní ãást opu tûného hlini tû na pravém údolním svahu potoka Hru kovice v Îádovické pahorkatinû, 400 m za JeÏovem po levé stranû silnice II/4 ve smûru na Osvûtimany. JeÏov (Inula salicina). Na plo e stepní stránû roztrou enû roste jehlice trnitá (Ononis spinosa), pupava obecná (Carlina vulgaris), máãka ladní (Eryngium campestre), ãiãorka pestrá (Coronila varia) a ojedinûle na drolivém podloïí dekorativní bodlák nicí (Carduus nutans). Na podzim na úpatí svahu rozkvétá ocún jesenní (Colchicum autumnale), ze vzácnûj ích druhû zde rostou hlavnû zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), modfienec chocholat (Muscari comosum), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca) a sesel siv (Seseli osseum). 4 m V mûra: 0,073 ha Vyhlá eno: 00 Pleistocénní spra ové pokryvy sedimenty kvartérního stáfií obsahující nûkolik profilû fosilních pûd a jejich derivátû. ZVÍ ENA Pfii orientaãním prûzkumu zde byli zji tûni Ïlu- Èásek jiïní (Colias alfacariensis), modrásek jetelov (Polyommatus bellargus), m. obecn (Plebeius idas) a nesytka jarní (Chamaesphecia tenthrediniformis). Z ptákû byli zaregistrováni krutihlav obecn (Jynx torquilla), pûnice vla ská (Sylvia nisoria) aèu- h k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ U lokality stojí nauãná tabule s profilem a vysvûtlivkami. Lokalitu znaãnû po kozují zásahy do spra ového odkrytu. POZNÁMKA Plocha stepní vegetace svazu Bromion erecti s mimofiádnû hojn m zastoupením zlatovlásku obecného a dal- ích charakteristick ch druhû pfiesahuje daleko za hranice stávajícího ZCHÚ ve smûru jihov chodním. Stávající chránûné území je proto vhodné roz ífiit aï po nedalekou zahradu. MAPA ÚZEMÍ strana HO 6

11 473-50_HO_uzemi :50 Stránka 483 rezervace Moravanské louky Ploch hfibet ChfiibÛ severnû od kóty Bradlo (543,4 m n. m.) v Chfiibsk ch hfibetech, asi 3,5 km severozápadnû od Vfiesovic. Moravany u Kyjova GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií magursk fly, kter zde pfiedstavují soláàské vrstvy, skládající se z pískovcû a slepencû. Horniny jsou minerálnû chudé, kyselé a zvûtrávají na kfiemenn písek. Vytvofiily se tu pfiedev ím hnûdé pûdy (kambizem typická, varieta nasycená) s doprovodnou luvizemí typickou. KVùTENA Území pfiedstavuje v znamnou lokalitu polopfiirozené luãní a vlhkomilné vegetace, v Chfiibech ojedinûlouobdobu spoleãenstev znám ch m V mûra: 8,787 ha Vyhlá eno: 990 Bezles ostrûvek uprostfied lesního komplexu s luãní a mokfiadní vegetací karpatského typu, lokalita fiady chránûn ch druhû rostlin. z Bíl ch Karpat. Na su ích místech luk je vyvinuto spoleãenstvo ze svazu Bromion erecti, v nûmï se vyskytuje kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), mochna bílá (Potentilla alba), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), karda ukousnutá (Crepis praemorsa), hrachor irolist (Lathyrus latifolius), na vlhãích místech pfiechází aï k typûm stfiídavû vlhk ch luk ze svazu Molinion s dominantním bezkolencem rákosovit m (Molinia arundina- cea), dále s pcháãem potoãním (Cirsium rivulare), ostfiicí chabou (Carex flacca), o. plstnatou (C. tomentosa), o. Ïlutou (C. flava), pry cem kosmat m (Tithymalus villosus), p. hranat m (T. angulatus) a dal ími druhy. Na loukách roste fiada druhû vstavaãovit ch, napfi. vstavaã muïsk (Orchis mascula), v. obecn (O. morio), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), bradáãek vejãit (Listera ovata), poãetná je populace kosatce sibifiského (Iris sibirica), dále byl zji tûn napfi. k. trávovit (I. graminea) a vítod nahofikl (Polygala amarella). Do rezervace zasahují i lesní porosty odpovídající druhov m sloïením karpatsk m dubohabfiinám (Carici pilosae-carpinetum), spfieva- Ïujícím dubem letním (Quercus robur), habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata) a pfiimí- en m bukem lesním (Fagus sylvatica) ve stromovém patfie. V jejich podrostu se objevují ãetné karpatské druhy, napfi. ostfiice chlupatá (Carex pilosa), hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis) apry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides). V lemech lesních porostû se vyskytuje plamének pfiím (Clematis recta). V ol inû byla nalezena poãetná populace zákonem chránûné hadilky obecné (Ophioglossum vulgatum). ZVÍ ENA Na luãní vegetaci je vázána fiada mot lû, jako napfi. perleèovec dvanáctiteãn (Boloria selene), p. velk (Argynnis aglaja) a p. stfiíbropásn (A. paphia). PrÛzkumem v roce 000 byl zji tûn v skyt vzácného ãmeláka promûnlivého (Bombus humilis), dal ích devíti druhû ãmelákû, ãtyfii druhy paãmelákû, ãtyfii druhy vos a devût druhû mravencû. V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny ãolkem horsk m (Triturus alpestris), ã. obecn m (T. vulgaris), kuàkou Ïlutobfiichou (Bombina variegata), skokanem hnûd m (Rana temporaria) a s. tíhl m (R. dalmatina), v okolních porostech hnízdí krahujec obecn (Accipiter nisus) a vzácnû vãelojed lesní (Pernis apivorus). Okres Hodonín LESNICTVÍ Lesní porosty vrezervaci jsou obhospodafiovány jako lesy zvlá tního urãení. Obnovní postup je volen formou jednotlivého v bûru v matefiském porostu s podporou pfiirozeného zmlazení. Z porostu budou pfiednostnû odstraàovány nepûvodní dfieviny smrk ztepil (Picea abies) a modfiín opadav (Larix decidua). VYUÎITÍ V souãasné dobû pfiedstavuje pro území nejvût í nebezpeãí nálet dfievin z lesních porostû do luãních spoleãenstev. Lokalita se v posledních nûkolika letech pravidelnû kosí, coï spolu s nehnojením zaruãuje tomuto území dobrou perspektivu. BIBLIOGRAFIE 64 MAPA ÚZEMÍ strana 55 Moravanské lúky patfií k nejzajímavûj ím a druhovû nejbohat- ím lokalitám ChfiibÛ. V karpatsk ch loukách rostou zástupci ãeledi vstavaãovit ch (Orchidaceae), zde napfi. vstavaã muïsk (Orchis mascula). 3 Pestrou vegetaci Moravansk ch lúk zdobí sv mi kvûty hrachor irolist (Lathyrus latifolius). 3 HO 7 483

12 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 484 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií paleogenní pískovce Ïdánicko-hustopeãského souvrství vnûj ího fly e. Pískovce jsou jemnû aï stfiednû zrnité, vápnité, místy pfiekryté návûjemi spra- í, popfi. spra ov ch hlín. Svahy suchého údolí pozmûnily ãetné antropogenní tvary (agrární terasy, úvozy). Na svahovinách vznikly melanické pûdy pararendzina kambizemní i její akumulovaná forma, které obklopují velké celky zemûdûlsk ch ãernozemí (ãernozemû typické, erodované). KVùTENA Ve v chodní ãásti území jsou vyvinuty stepní porosty svazu Festucion valesiacae s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), kozincem rakousk m (Astragalus austriacus) a kavylem vláskovit m (Stipa capillata), spolu s nimi se vyskytuje bezobalka sivá (Trinia glauca), kosatec nízk (Iris pumila), mafiinka psí (Asperula cynanchica), pry ec siv prav (Tithymalus seguierianus subsp. seguierianus), sinokvût mûkk (Jurinea mollis) a viãenec píseãn (Onobrychis arenaria). Té- Modrásek viãencov (Polyommatus thersites) se pfiíli nevzdaluje od porostû viãence, své hostitelské rostliny. Botanicky a zoologicky nejhodnotnûj í ãást NPP Na Adamcích v amfiteatrálním uzávûru pleistocenního suchého údolí. 3 Kriticky ohroïen l kovec vonn (Daphne cneorum) roste v âr jiï jen na nûkolika málo lokalitách. mûfi po celé plo e území se ostrûvkovitû rozrûstá bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum). Na západnû orientovaném svahu dominuje ostfiice nízká (Carex humilis) a oman meãolist (Inula ensifolia). Spoleãnû s nimi zde rostou i dal í v znamné panonské druhy. K nápadn m patfií hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), k. luãní (Pulsatilla pratensis), kozinec bezlodyïn (Astragalus exscapus), tfiezalka ozdobná (Hypericum elegans), hadí mord nachov (Scorzonera purpurea), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis). Mezi typické druhy zdej ích stepních trávníkû s urãitostí náleïí kavyl IvanÛv (Stipa joannis), k. vláskovit, len tenkolist (Linum tenuifolium), hadinec nachov (Echium russicum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), lnûnka lnolistá (Thesium linophyllon) avítod vût í (Polygala major). V nízkostébeln ch porostech se uplatàují orchidejovité rostliny vstavaã vojensk (Orchis milita- Národní pfiírodní památka Na Adamcích Amfiteatrální uzávûr suchého údolí na severov chodním okraji hfibetu pod k. 5,4 m n. m. v Krumvífiské pahorkatinû, km jihozápadnû od Îeletic. Îeletice u Kyjova 0 50 m V mûra: 7,4750 ha Vyhlá eno: 97 Teplomilná nelesní spoleãenstva s v skytem celé fiady chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ HO 8

13 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 485 Okres Hodonín ris) av. osmahl (O. ustulata). Velmi cenn je v skyt l kovce vonného (Daphne cneorum), kter u nás roste uï jen na posledních asi deseti lokalitách. Místy se objevují lemové porosty svazu Geranion sanguinei s pfievládajícím kakostem krvav m (Geranium sanguineum) a dal- ími charakteristick mi teplomiln mi druhy. Jsou to napfi. bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), ãistec pfiím (Stachys recta), alvûj luãní (Salvia pratensis), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Svahy s v chodní expozicí jsou na nûkolika místech porostlé rozsáhl mi plochami tfiemdavy bílé (Dictamnus albus). Zejména na severnû orientovaném svahu dominuje vegetace svazu Bromion erecti s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) asvefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus), v níï byl zji tûn i zákonem chránûn kozinec dánsk (Astragalus danicus). ZVÍ ENA Stepní stránû jsou vhodn m stanovi tûm mnoh ch vzácn ch druhû hmyzu, vázan ch na teplomilnou vegetaci. Bylo zde zji tûno 80 druhû mot lû ze skupiny Microlepidoptera, pfieváïnû obaleãû, napfi. Eucosma cumullana, jejíï housenky Ïijí ve kvûtech omanu oka Kristova, k plochu kovit m náleïí napfi. plochu ka kopretinová (Exaeretia culticella) ap. tfiemdavová (Agonopterix furvella). Zvelk ch mot lû jsou nejpozoruhodnûj í vfietenu ka tfieslicová (Zygaena brizae), v. ãiãorková (Z. ephialtes), soumraãník ãernohnûd (Heteropterus morpheus), ostruháãek kapinicov (Satyrium acaciae), modrásek ligrusov (Polyommatus damon), m. viãencov (P. thersites) a m. jetelov (P. bellargus). Vúzemí Ïijí kudlanka náboïná (Mantis religiosa) acikáda chlumní (Cicadetta montana). Dále zde bylo pozorováno 55 druhû broukû a 3 druhû plo tic. K v znamn m druhûm pavoukû patfií stepník rud (Eresus cinnaberinus), zápfiednice ostruhová (Cheiracanthium effossum), pavuãenka Cerati- nella major, slíìáci Alopecosa inquilina a Pardosa bifasciata, zápfiedka mûdûná (Agroeca cuprea), hlavoun stepní (Phrurolithus pullatus) a skálovka oran- Ïová (Zelotes aurantiacus). V znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci strnadem luãním (Miliaria calandra), bramborníãkem ãernohlav m (Saxicola torquata), Èuh kem obecn m (Lanius collurio), Ïluvou hajní (Oriolus oriolus) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Vedle sesuvû pûdy, ke kter m na nûkolika místech do lo, je území ohroïeno splachy a postfiiky z okolních zemûdûlsk ch kultur. âetné jsou poïáry, které po kozují stávající stepní porosty a pro nûkteré druhy hmyzu mohou znamenat velké nebezpeãí. V 80. letech zde byly nevhodnû vysázeny dfieviny (zejména jírovce, slivonû a borovice), jeï jsou nyní postupnû odstraàovány. Pfii kosení rezervace je nutné brát na zfietel v skyt celé fiady vzácn ch druhû, pfiedev ím modráska ligrusového. VÏdy musí zûstat alespoà polovina nekosena jako zdroj nektaru. Stejnû tak by nemûlo dojít ke kosení v ech velk ch porostû Ïivné rostliny viãence píseãného. Pfii pastvû musí b t místa s v skytem viãence oplocena pfiedev ím ovce upfiednostàují kvûty této rostliny, kde se vyvíjí housenky modráska ligrusového, a tím ho pfiímo likvidují. BIBLIOGRAFIE 39, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 55 4 Severnû orientovan svah amfiteátru je porostl ovocn mi stromy. Dno suchého údolí je znaãnû antropogennû zmûnûné. 5 Xerotermní vegetaci Na Adamcích provází kozinec viãencovit (Astragalus onobrychis). 6 Viãenec píseãn (Onobrychis arenaria) patfií k silnû ohroïen m druhûm; vytváfií men í skupiny na v chodním svahu území. 7 Kriticky ohroïen m druhem je tfiezalka ozdobná (Hypericum elegans) detail kvûtu. 8 Jen v nûkolika chránûn ch územích jiïní Moravy lze nalézt tfiezalku ozdobnou (Hypericum elegans). 7 8 HO 9 485

14 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 486 Brnûnsko 3 GEOLOGIE Povrch svahu je ikmo po spádnici rozryt rovnobûïn mi r hami neznámého (zfiejmû antropogenního) pûvodu. Skalní podloïí tvofií bûlokarpatská jednotka magurského fly e. PÛdy jsou mûlké a znaãnû skeletnaté. KVùTENA Vegetaci pfiedstavují porosty teplomiln ch trávníkû svazu Bromion erecti. Z teplomiln ch druhû zde roste svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), ostfiice chabá (Carex flacca) ao. Micheliho (C. michelii). Nejvût ího v znamu dosahuje poãetná populace koniklece velkokvûtého (Pulsatilla grandis). Roste zde ZlatoÏluté kvûty lnu Ïlutého (Linum flavum) rozkvétají na pfielomu jara a léta. Vstavaã osmahl (Orchis ustulata) patfií k silnû ohroïen m druhûm na í kvûteny. 3 PP Nad Vápenkou je kryta teplomilnou travinobylinnou vegetací srozpt len mi ostrûvky kfiovin. celá fiada orchidejí, napfi. pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vstavaã vojensk (Orchis militaris), v. bled (O. pallens) av. osmahl (O. ustulata). Ze zvlá tû chránûn ch druhû rostlin byly na lokalitû pozorovány je tû len Ïlut (Linum flavum) a kozinec dánsk (Astragalus danicus). ZVÍ ENA Na území byla provedena jen náhodná etfiení, pfii nichï byl zji tûn ãmelák zahradní (Bombus hortorum), ã. skalní (B. lapidarius), ã. úhorov (B. ruderarius), paãmelák cizopasn (Psithyrus rupestris) amravenec trávní (Formica pratensis). Îije zde je tûrka obecná (Lacerta agilis), z ptákû hnízdí napfi. bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), Èuh k obecn (Lanius collurio) a strnad luãní (Miliaria calandra). VYUÎITÍ Pozemek byl pûvodnû vyuïit jako pastvina. V období socializace zemûdûlství se postupnû pastva omezila a plocha se stala ladem. Travinnou vegetaci ohroïoval nálet hlohû (Crataegus spp.), dále invaze trav jako napfi. váleãky prapofiité a tfitiny krovi tní (Calamagrostis epigejos). Vroce 00 byly odstranûny kfioviny a obnovilo se pravidelné kosení plochy. památka Nad Vápenkou Mírn prav svah údolí Veliãky v Radûjovské pahorkatinû, asi km západnû od Javorníka mezi silnicí a Ïelezniãní zastávkou Javorník nad Veliãkou. Velká nad Veliãkou m V mûra: 0,8050 ha Vyhlá eno: 00 Zachovalá úzká bûlokarpatská louãka s nejvût í populací koniklece velkokvûtého v podhûfií Bíl ch Karpat a dal ími chránûn mi druhy. 486 HO 30

15 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 487 Okres Hodonín 3 památka Nivky za Vûtfiákem Pfiíkré svahy k. U Vûtfiáku (49, m n. m.) v ardické pahorkatinû, asi km západnû od Mutûnic. Mutûnice GEOLOGIE V podloïí lokality se nacházejí pliocenní sedimenty VídeÀské pánve, pfieváïnû jíly, lokálnû s pfiímûsí písku nebo tûrku. Tyto usazeniny místy pfiekryla spra, popfi. spra ové hlíny. Pedologicky tvofií chránûné území ãernozem typická, v jiïní ãásti i její erozní forma m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 993 Druhovû bohat stepní trávník s v znamn m zastoupením ohroïen ch a chránûn ch teplomiln ch druhû rostlin. KVùTENA Na severním a severozápadnû orientovaném svahu se nachází druhovû bohaté spoleãenstvo stepních trávníkû ze svazu Bromion erecti. Dominantu porostû tvofií kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola) aváleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), které provázejí mochna bílá (Potentilla alba), prvosenka jarní (Primula veris), svízel severní volyàsk (Galium boreale subsp. exoletum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zvonek klubkat (Campanula glomerata), bûlo- záfika vûtvitá (Anthericum ramosum), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) a ãilimník rakousk (Chamaecytisus austriacus). Na západnû orientovan ch stepních stráních se uchovala bohatá populace hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis), kter doprovází ostfiice nízká (Carex humilis), vstavaã vojensk (Orchis militaris) aj. ZVÍ ENA Na stepní vegetaci jsou vázány poãetné druhy teplomilného hmyzu, napfi. kudlanka náboïná (Mantis religiosa), chrobák ozbrojen (Odonteus armiger), kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum) a k. píseãn (D. pedestre). Z mot lû zde Ïije napfi. okáã voàavkov (Brintesia circe), o. ovsov (Minois dryas) a modrásek podobn (Plebeius argyrognomon). Obratlovci jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis) aèuh - kem obecn m (Lanius collurio). VYUÎITÍ Na západním okraji pfiírodní památky se vyskytují jednotlivé exempláfie dubu letního, lísky obecné, bfiízy bûlokoré a topolû. ÚdrÏba lokality spoãívá kaïdoroãnû v probírce náletov ch kefiû a v pravidelném kosení. MAPA ÚZEMÍ strana 56 PP Nivky za Vûtfiákem chrání vegetaci stepního aï lesostepního charakteru. Ve vegetaci irokolist ch trávníkû se na moravsk ch lokalitách vyskytuje i vzácn svízel severní volyàsk (Galium boreale subsp. exoletum). 3 Lilie zlatohlávek (Lilium martagon) na nûkter ch lokalitách vstupuje i do stepní vegtace. 4 OhroÏen druh ãilimník rakousk (Chamaecytisus austriacus) je sv m v skytem nejãastûji vázán na spoleãenstva svazu Bromion erecti. 4 HO 3 487

16 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 488 Brnûnsko 4 3 Konipas luãní (Motacilla flava) s potravou v zobáku. V znaãn mokfiadní druh konitrud lékafisk (Gratiola oficinalis) se na této lokalitû dosud bûïnû vyskytuje. 3 Statn pry ec bahenní (Tithymalus palustris) byl zde objeven teprve pfied nûkolika lety. 4 Pfievodem orné pûdy do trval ch travních porostû kolem dolního rybníka vznikl vhodn biotop i pro chfiástala polního (Crex crex). 5 Vlivem nevhodn ch melioraãních zásahû v okolí Oãovsk ch luk dochází k úbytku fiady mokfiadních druhû. GEOLOGIE Ve spodní ãásti nivních sedimentû jsou pleistocenní fluviální tûrkopísky, na nich leïí holocenní písãitohlinité povodàové hlíny. Severozápadní okraj území tvofií úpatí vy í terasy s úpatními prameny. Pedologicky náleïí oblast do lehk ch ãernozemí a regozemí (ãernozemû arenické, regozemû arenické), pfiecházející v jiïní ãásti do fluvizemû glejové (ménû gleje pseudoglejového). KVùTENA PfievaÏujícím vegetaãním typem byly donedávna luãní porosty svazu Cnidion venosi, ojedinûle se vyskytují soliternû roztrou ené stromy a kefie vrb (Salix spp.) a topolû (Populus spp.). V travním porostu, kter v souãasnosti trpí prosycháním, dominují kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), k. ãervená (F. rubra), lipnice luãní (Poa pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), místy i bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea). Pfiesto se zde dosud vyskytuje ãesnek hranat (Allium angulosum), konitrud lékafisk (Gratiola officinalis), ÏluÈucha Ïlutá (Thalictrum flavum) a violka nízká (Viola pumila). V nedávné minulosti zde byl zji tûn je tû mléã bahenní (Sonchus palustris), pry ec bahenní (Tithymalus palustris), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia) a hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus). Lokalita proslula pfiedev ím jako bohaté nalezi tû poãetn ch populací fiady vzácn ch mikrospecií z okruhu pampeli - ky bahenní (Taraxacum sect. Palustria), jejichï poslední zbytky v souãasnosti doïívají. Vzhledem k vysychání lokality v posledních letech dochází k ústupu vût iny vlhkomiln ch druhû. ZVÍ ENA Z mot lû si lze vúzemí v imnout ohniváãka památka Oãovské louky Okrajová ãást iroké Dyjsko-moravské nivy mírnû se sklánûjící od severozápadu ke korytu fieky Moravy se nachází, na severov chodním okraji Hodonína. Hodonín modrolemého (Lycaena hippothoe), z broukû je odsud známo nûkolik vzácnûj ích tesafiíkû. Pfied melioraãními zásahy v znamná lokalita obojïivelníkû a pfiedev ím hnízdi tû bahàákû: vodou e rudonohého (Tringa totanus), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), bfiehou e ãernoocasého (Limosa limosa) a kolihy velké (Numenius arquata). Dnes jsou plazi zastoupeni uïovkou obojkovou (Natrix natrix), ptáci konipasem luãním (Motacilla flava), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), slavíkem obecn m (Luscinia megarhynchos), nepravidelnû chfiástalem polním (Crex crex) a lindu kou luãní (Anthus pratensis) m V mûra: 34,7 ha Vyhlá eno: 990 Cenná lokalita vlhk ch a mokfiadních luk, s v skytem fiady vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, pfiedev ím ptákû. Melioraãními zásahy v bezprostfiední blízkosti území do lo k vysu ení celé lokality, vlhkomilné druhy rostlin z porostû mizí a jejich místa zaujímají druhy mnohem suchomilnûj í. VYUÎITÍ Plocha Oãovsk ch luk byla ovlivnûna v 50. letech budováním pokusn ch r Ïovi È. V té dobû zde byla vytvofiena síè vodních kanálû. Na konci 80. let byly uskuteãnûny rozsáhlé meliorace, které podchytily pramenné v rony z báze terasy na severním okraji pfiírodní památky, takïe do lo k prudkému poklesu podzemní vody. Okraje území jsou navíc negativnû ovlivàovány ruderální vegetací, pronikající ze zastavûn ch ploch. Pro zachování pûvodní vegetace alespoà na ãásti území by mûl b t obnoven vodní reïim. Louky jsou kaïdoroãnû koseny (v rámci péãe o ZCHÚ). MAPA ÚZEMÍ strana HO 3

17 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 489 Okres Hodonín 3 památka Ochozy Pfiíkré pravé údolní svahy údolí Spáleného potoka vuhfiické vrchovinû, km severoseverozápadnû od obce Archlebov. Archlebov GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií jílovce a pískovce Ïdánické jednotky vnûj ího fly e. KVùTENA Na svaïitém území se severov chodní expozicí se vyvinula vegetace svazu Bromion erecti, tvofiená porosty váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum) a kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola). V horní m V mûra: 0,67 ha Vyhlá eno: 00 Druhovû bohaté irokolisté teplomilné trávníky s ãetn mi ponticko-panonsk mi prvky. Lokalita vzácného tofiiãe vãelovitého. a stfiední ãásti území se hojnûji vyskytují facie s ostfiicí nízkou (Carex humilis) ao. chabou (C. flacca), velmi sporadicky se objevuje i o. Micheliho (C. michelii). Najdeme zde i statn hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata) avkrátkostébeln ch porostech mûïeme pozorovat bohatû kvetoucí vítod vût í (Polygala major). Ojedinûle se vyskytuje modfienec chocholat (Muscari comosum). Z ostatních zajímavûj ích rostlin jmenujme chlupáãek BauhinÛv (Pilosella bauhinii), mafiinku psí (Asperula cynanchica), oïanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), mochnu pfiímou (Potentila recta) a prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum). Na naru en ch plochách a v rozvolnûn ch porostech se uplatàují voskovka men í (Cerinthe minor), pipla osmahlá (Nonea pulla), r t Ïlut (Reseda lutea) azemûïluã hofiká (Centaurium erythraea). Nejv znamnûj ím rostlinn m druhem území je kriticky ohroïen tofiiã vãelovit (Ophrys apifera), kter zde byl zji tûn v roce 99. Jeho populace je kaïdoroãnû sledována a poãet jedincû se meziroãnû pohybuje od dvou do tfiiadvaceti. Z dal ích druhû vstavaãovit ch (Orchidaceae) zde najdeme vstavaã vojensk (Orchis militaris), pûtiprstku ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). V centrální ãásti území se nachází hájek náletov ch dfievin, zejména topolu osiky (Populus tremula) a svídy krvavé (Swida sanguinea). ZVÍ ENA Vúzemí byly zastiïeny nûkteré subxerofilní aï xerofilní druhy hmyzu napfi. hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia), modrásek kozincov (Glaucopsyche alexis), m. jetelov (Polyommatus bellargus), m. ãernolem (Plebeius argus), okáã ovsov (Minois dryas) a vfietenu ka ãiãorková (Zygaena ephialtes). Zaznamenán byl mrchoïrout housenkáfi (Xylodrepa quadripunctata). Plazi jsou zastoupeni je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci Èuh kem obecn m (Lanius collurio) akrutihlavem obecn m (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Stepní trávníky i populace tofiiãe ohroïuje sukcesní tlak expanzivních dfievin. Proto probíhá kaïdoroãní odstraàování dfievin, kosení a likvidace tfitiny kfiovi tní v rámci managementov ch opatfiení. MAPA ÚZEMÍ strana 59 Teplomiln trávník s roztrou- en mi kfiovinami, které byly v posledních letech redukovány. V pozadí agrární terasy. Mochna pfiímá (Potentilla recta). 3 Nejvzácnûj ím druhem zdej í flóry je tofiiã vãelovit (Ophrys apifera), jehoï zvlá tní stavba kvûtû a vûnû láká specifické opylovaãe. 4 MrchoÏrout housenkáfi (Xylodrepa quadripunctata) loví svoji kofiist nejãastûji v korunách stromû rozvolnûn ch teplomiln ch doubrav. 4 HO

18 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 490 Brnûnsko GEOLOGIE Na bázi nivy fieky Moravy leïí pleistocénní tûrkopísky, na nich souvrství holocenních písãitohlinit ch fiíãních sedimentû. Na bezkarbonátov ch nivních uloïeninách fieky Moravy se vyvinula fluvizem glejová. KVùTENA PÛvodní vegetaci chránûného území pfiedstavoval typick tvrd luh (Fraxino pannonicae-ulmetum). Stromové patro tvofiil dub letní (Quercus robur) a jasan úzkolist (Fraxinus angustifolia), v souãasnosti v ak dominuje topol kanadsk (Populus canadensis). Bylinné patro je druhovû chudé, vyskytuje se zde dymnivka dutá (Corydalis cava), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), kopfiiva dvoudomá (Urti- Do chránûného území pronikají nûkteré agresivní neofyty. K nejrozfiífienûj ím patfií net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). Zbytky tvrdého luhu na vyv - enûj ích místech a vrbiny na mlad- ích náplavech urãují základní charakter vegetace PR Oskovec. 3 Na such ch stromech v nivû Moravy buduje svá hnízda ãáp bíl (Ciconia ciconia). ca dioica) a invazní druhy celík obrovsk (Solidago gigantea) a net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). ZVÍ ENA Rezervace pfiedstavuje v znamnou ornitologickou lokalitu se spoleãnou hnízdní kolonií volavek popelav ch (Ardea cinerea) a ãápû bíl ch (Ciconia ciconia). Kolonie ãápû avolavek zde byla chránûna jiï ve 30. letech 0. století. Dal í v znamné druhy ptákû jsou zastoupeny holubem doupàákem (Columba oenas), luàákem hnûd m (Milvus migrans), l. ãerven m (M. milvus), Ïlunou edou (Picus canus), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), lejskem ed m (Muscicapa striata), moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) a Ïluvou hajní (Oriolus oriolus), vminulosti kavkou obecnou (Corvus monedula) ararohem velk m (Falco cherrug). Na fiece Ïije bobr evropsk (Castor fiber), hnízdí pisík obecn (Actitis hypoleucos) a kulík fiíãní (Charadrius dubius), v zimû na písãinách nocují divoké husy a vzácnû se zde objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra). rezervace Oskovec âást lesa na pravém bfiehu fieky Moravy v Dyjsko-moravské nivû, asi 4 km jihozápadnû od nádraïí Bzenec-Pfiívoz a,5 km severoseverozápadnû od obce Petrov. Vracov LESNICTVÍ V souãasné dobû dochází ke znaãnému prosychání a odumírání stromového patra, které je zpûsobeno zfiejmû poklesem hladiny podzemní vody. Varující je skuteãnost, Ïe pravdûpodobnû vinou sníïené reprodukãní schopnosti stromového patra nedochází nyní k pfiirozené obnovû porostû. Cílenû je realizována podsadba, zejména dubu letního. Odumfielé stromy jsou ponechány aï k úplné destrukci pfieváïnû pádem na zem m V mûra: 6,08 ha Vyhlá eno: 956 Nejvût í lesní kolonie ãápû bíl ch a v znamná kolonie volavek popelav ch na Moravû, hnízdi tû dal ích druhû ptactva. Navazující mlad í porost v ochranném pásmu PR slouïí jako záloha pro pfiípadn pfiesun kolonie. MAPA ÚZEMÍ strana HO 34

19 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 49 Okres Hodonín 3 (Urtica dioica) a expanzivních zavleãen ch druhû celíku obrovského (Solidago gigantea) a net kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera). rezervace Oskovec II âást luïního lesa v Dyjsko-moravské nivû na levém bfiehu fieky Moravy, asi,5 km severozápadnû od Petrova. Petrov u Hodonína m V mûra:,88 ha Vyhlá eno: 99 V znamná ornitologická lokalita s nûkolika hnízdy ãápû bíl ch. GEOLOGIE Geologick podklad nivy Moravy pfiedstavuje souvrství kvartérních fiíãních sedimentû. Ve spodní ãásti jsou uloïeny pleistocénní fluviální tûrkopísky, na nich leïí holocenní písãitohlinité náplavy. PÛdní pokryv tvofií fluvizemû glejové. KVùTENA Vegetaãním krytem území je panonská dubová jasenina (Fraxino pannonicae- -Ulmetum) s dominantním jasanem úzkolist m (Fraxinus angustifolia) a dubem letním (Quercus robur), pfiimísena je lípa malolistá (Tilia cordata) aofie ák ãern (Juglans nigra). Kefiové patro tvofií bez ãern (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea), ojedinûle i hloh obecn (Crataegus laevigata). V podrostu se vyskytuje napfi. kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), dymnivka dutá (Corydalis cava), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a dal í druhy. Prosvûtlení stromového patra umoïàuje v letním období rozmachu kopfiivy dvoudomé ZVÍ ENA Hnízdûní ãápa bílého (Ciconia ciconia) vrezervaci souvisí s poãetnou kolonií v PR Oskovec na protûj ím bfiehu Moravy. Dal í v znamné druhy obratlovcû jsou zastoupeny strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius) a lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis). Na fiece hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), v zimû na stromech nocují kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) avolavky bílé (Egretta alba). Vminulosti vzácnû hnízdila volavka popelavá (Ardea cinerea). LESNICTVÍ Bude nutné vytvofiit takové podmínky, ve kter ch se porost zaãne pfiirozenû zmlazovat. V stavky star ch stromû jsou nezbytné k udrïení motivu ochrany. ProtoÏe pfiirozená obnova není spontánní, je Ïádoucí pfiistoupit k podsadbû, pfiedev ím dubem letním. MAPA ÚZEMÍ strana 57 Charakter vegetace v PR Oskovec II. Vlivem boãní eroze fieky Moravy dochází na hfibetu ke sjíïdûní nivních hlín. Volavka bílá (Egretta alba). 3 K nejstatnûj ím dfievinám luïních lesû patfií dub letní (Quercus robur). Ve v kách korun unikají pozornosti jeho nenápadné kvûty. HO 35 49

20 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 49 Brnûnsko GEOLOGIE Tfii volné meandry fieky Moravy jsou zafiíznuty v holocenních uloïeninách. Spodní ãást v plnû nivy Moravy tvofií modro edé písãité tûrky z würmského glaciálu, na nichï spoãívají povodàové hlíny a jíly mocné aï 5 m. Severozápadní ãást je pokryta navát mi písky Ratí - kovické pahorkatiny. Unikátním geomorfologick m v tvorem je aï 3 m vysoká stûna v pravém nárazovém bfiehu meandru, modelovaná ve vát ch píscích. Velmi patrné jsou i jesepní a v sepní ãásti meandrû. Kolem koryta Moravy je vyvinut bfiehov (agradaãní) val. V prûbûhu roku kolísá hladina podzemní vody podle v ky hladiny v korytû fieky Moravy a dochází k intenzivní v mûnû podzemní vody mezi tokem Na e autochtonní net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere) s nápadn mi zlatoïlut mi kvûty z mnoha lokalit ustupuje. Krasci Buprestis octoguttata a Melanophila formaneki jsou vzácn mi druhy star ch borov ch porostû tepl ch oblastí. 3 Voln meandr fieky Moravy v PP Osypané bfiehy. Názornû je patrn jezerní i v sepní bfieh meandru. a okolními sedimenty (v období sucha voda z okolí dotuje koryto fieky, za vy ích prûtokû v korytû je dotováno vodou okolí). V tûsné blízkosti vlastního toku se na náplavech Moravy vyvinuly hnûdozemû ve spodinû s patrn m oglejením. Na vát ch píscích vznikla oligotrofní písãitá hnûdozem. KVùTENA Druhová skladba lesních porostû v úrovni nivy byla silnû pozmûnûna. Jilmové a dubové jaseniny byly nahrazeny porosty topolu ãerného (Populus nigra), kfiíïenci topolû nebo ofie ákem ãern m (Juglans nigra). Ménû je v porostech zastoupen dub letní (Quercus robur), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), j. úzkolist (F. angustifolia), jilm habrolist (Ulmus minor). Vbylinném podrostu najdeme kopfiivu dvoudomou (Urtica dioica), celík obrovsk (Solidago gigantea), net kavku nedûtklivou (Impatiens noli-tangere), n. malokvûtou (I. parviflora) a plicník tmav (Pulmonaria obscura). Na okrajích porostû roste podra- Ïec krovi tní (Aristolochia clematitis). Na terase z vát ch pískû byly doubravy promûnûny na monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris). Na obnaïen ch místech blízko bfiehû rostou pískomilné druhy, napfi. kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii), pavinec modr (Jasione montana) nebo silenka u nice (Silene otites). památka Osypané bfiehy Meandry fieky Moravy s vy í fiíãní terasou na styku Dyjsko-moravské nivy s Ratí kovickou pahorkatinou, 800 m nad soutokem s Veliãkou a asi 3 km severozápadnû od StráÏnice. Bzenec, StráÏnice na Moravû ZVÍ ENA Na bfiezích Moravy bylo zji tûno pfies padesát druhû pavoukû a více neï sedmdesát druhû stfievlíkovit ch broukû. Z pavoukû je nejv znamnûj ím druhem vzácn slíìák Arctosa cinerea, kter je vázán na písãité náplavy. Z ryb se zde vyskytuje hrouzek bûloploutv (Romanogobio albipinnatus), ptáci jsou zastoupeni kulíkem fiíãním (Charadrius dubius), pisíkem obecn m (Actitis hypoleucos), ledàáãkem fiíãním (Alcedo atthis), kolonií bfiehule fiíãní (Riparia riparia) a moudivláãkem luïním (Remiz pendulinus). Na fiece Moravû Ïije bobr evropsk (Castor fiber), pfii okraji borové doubravy je tûrka zelená (Lacerta viridis) m V mûra: 75,94 ha Vyhlá eno: 999 Pfiíklad pfiirozeného v voje nivy Moravy na dolním toku s vyvinut mi meandry v jílovit ch náplavech a pískov ch holocenních sedimentech. VYUÎITÍ Potenciálním ohroïením PP Osypané bfiehy je uvaïovaná v stavba kanálu Dunaj Odra Labe. Realizací tohoto zámûru by do lo k regulaci Moravy. Zdej í zásoby písku a tûrkopísky byly pfievedeny do nebilanãních. Ostatnû ãinnost blízké pískovny v Bzenci-Pfiívozu nemá vliv na dal í v voj pfiirozeného toku Moravy. V roce 006 do lo k protrïení meandrové íje a vytvofiení ostrova mezi pûvodním a novû vznikl m korytem fieky. BIBLIOGRAFIE 9, 300, 708, 79, 009 MAPA ÚZEMÍ strana HO 36

21 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 493 Okres Hodonín rezervace Píseãn rybník Rybník v nivû potoka Zamazaná levého pfiítoku Kyjovky v Dyjsko-moravské pahorkatinû, km severov chodnû od Milotic. Milotice u Kyjova GEOLOGIE Geologick podklad pfiedstavují pliocenní sedimenty VídeÀské pánve, tvofiené vápnit mi jíly, písky, fiidãeji tûrky. Místy jsou pfiekryty návûjemi spra í, popfi. spra ov ch hlín. V okolí Píseãného rybníka se vyvinuly hluboké molikové pûdy ãernice typická a arenická, které ve v chodní ãásti obklopují velké celky arenosolû (kambizemû arenické). KVùTENA Na hladinû rybníka je velkoplo nû vyvinuto spoleãenstvo s leknínem bíl m (Nymphaea alba), bublinatkou jiïní 8 88 m V mûra: 35,45 ha Vyhlá eno: 956 Ochrana rozsáhlého komplexu vodních ploch, mokfiadû a vlhk ch slatinn ch luk s v skytem vzácn ch spoleãenstev rostlin a ÏivoãichÛ. (Utricularia australis), paroïnatkami (Chara spp.) a vzácn mi rozsivkami (napfi. Schizomeris leibleinii). Vminulosti zde existovala velmi rozsáhlá populace plavínu títnatého (Nymphoides peltata), která ustoupila zaãátkem 90. let 0. století. V souãasné dobû se provádí záchrann program pro obnovu této populace. Na vodní plochy navazují rákosiny s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis), orobincem irolist m (Typha latifolia), o. úzkolist m (T. angustifolia) a melem okoliãnat m (Buto- mus umbellatus). Na slatinné louky ve v chodním cípu rezervace je vázáno spoleãenstvo vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis s ostfiicí pobfieïní (Carex riparia), o. tíhlou (C. gracilis), o. vyv enou (C. elata) ao. dvoufiadou (C. disticha), na které navazuje porost krátkostébeln ch ostfiic svazu Caricion davallianae sostfiicí Davallovou (Carex davalliana), o. slatinnou (C. hostiana), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), pry cem kosmat m (Tithymalus villosus), vítodem nahofikl m (Polygala amarella) a prstnatcem pleèov m (Dactylorhiza incarnata). S nimi sousedí porosty s bezkolencem rákosovit m (Molinia arundinacea), v nichï byl zji tûn hvozdík py - n prav (Dianthus superbus subsp. superbus), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia) a také vstavaã vojensk (Orchis militaris). V znam má i v skyt nûkolika drobn ch druhû z okruhu pampeli ky bahenní (Taraxacum sect. Palustria). Dosud zde roste vstavaã fiídkokvût bahenní (Orchis laxiflora subsp. palustris). Na nejsu ích místech byl zji tûn ledenec pfiímofisk (Tetragonolobus maritimus) a kozinec dánsk (Astragalus danicus). Rybník je lemován stromov mi porosty, tvofien mi dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepil m (Fraxinus ex- Leteck pohled na rezervaci Píseãn rybník s obvodovou kefiovou astromovou zelení a terén Dyjsko- -moravské pahorkatiny. Sinice Schizomeris leibleinii. HO

22 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 494 Brnûnsko V souãasné dobû probíhá záchrann program obnovy populace kriticky ohroïeného plavínu títnatého (Nymphoides peltata). 4 Po fiadû let se v území podafiilo potvrdit v skyt kriticky ohroïeného vstavaãe fiídkokvûtého bahenního (Orchis laxiflora subsp. palustris). 5 V PR Píseãn rybník se vyskytuje velmi rozmanitá vegetace od spoleãenstev volné vodní hladiny, pfies rákosiny, ostfiicové porosty a zamokfiené louky aï po luïní les. celsior), lípou malolistou (Tilia cordata), topoly (Populus spp.), trnovníky akáty (Robinia pseudacacia) a borovicemi lesními (Pinus sylvestris). V jejich podrostu se hojnû vyskytuje snûdek hfiebenit (Ornithogalum boucheanum). ZVÍ ENA Ve vodním prostfiedí rybníka, v jeho pfiítokové ãásti, vzniklo druhovû bohaté spoleãenstvo mûkk Û tvofiené druhy jako je svinutec tenk (Anisus vorticulus), keble rybniãná (Anodonta cygnea), velevrub malífisk (Unio pictorum), okruïanka rohovitá (Sphaerium corneum), bahenka Ïivorodá (Viviparus contectus), plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) a uchatka nadmutá (Radix auricularia). V mûlk ch vodách Ïije mnoïství vodních bezobratl ch, z broukû je to potápník vrouben (Dytiscus marginalis) avodomil ãern (Hydrophilus piceus), zváïek váïka ãervená (Crocothemis erythraea), v. rumûlková (Sympetrum depressiusculum), v. jarní (S. fonscolombii), ídlo luãní (Brachytron pratense),. velké (Aeshna grandis) a. ãervené (A. isosceles). Na lokalitû byly zji tûny nûkteré vzácnûj í druhy vlhkomiln ch stfievlíkovit ch broukû vãetnû reliktních a halofilních Leistus terminatus, Dyschirius chalybeus gibbifrons, Bembidion doris, B. fumigatum, Pterostichus elongatus, Agonum lugens, Chlaenius tristis, Oodes gracilis, Badister collaris, B. dilatatus, Acupalpus maculatus a Anthracus consputus. Rezervace je v znamn m hnízdi tûm mokfiadních ptákû s potápkou malou (Tachybaptus ruficollis), p. roháãem (Podiceps cristatus), kopfiivkou obecnou (Anas strepera), motákem pochopem (Circus aeruginosus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides) arákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus), nepravidelnû husou velkou (Anser anser), bukáãkem mal m (Ixobrychus minutus) nebo s kofiicí vousatou (Panurus biarmicus). Ojedinûle byl pozorován bukaã velk (Botaurus stellaris). Dal í v znamné druhy ptákû hnízdí vbfiehov ch a doprovodn ch porostech: moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), lejsek ed (Muscicapa striata), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Nachází se tu také v znamná lokalita obojïivelníkû sropuchou obecnou (Bufo bufo), kuàkou obecnou (Bombina bombina), skokanem zelen m (Rana kl. esculenta), rosniãkou zelenou (Hyla arborea), skokanem ostronos m (Rana arvalis) a s. tíhl m (R. dalmatina). Zdal ích obratlovcû zde Ïijí uïovka obojková (Natrix natrix) a bobr evropsk (Castor fiber). LESNICTVÍ Stromové porosty uvnitfi i kolem rezervace jsou pestré vûkem i zastoupen mi dfievinami. BûÏná je pfiirozená obnova jasanû, javorû a dubû. VYUÎITÍ Rybník byl v minulosti obklopen rozsáhl mi slatinn mi loukami, jejichï velká ãást byla rozorána. V druhé polovinû 0 stol. byl rybník vystaven v raznûj ímu zaná ení a eutrofizaci, zvlá tû jeho v chodní ãást. Z tohoto dûvodu byla v roce 97 tato ãást rybníka oddûlena hrází, aby se zabránilo postupu sedimentû do celého rybníka. Na konci 80. let témûfi vymizel plavín títnat, kter zde má poslední lokalitu na jiïní Moravû. V posledních letech je vrybníku provádûno extenzivní rybniãní hospodafiení, které prospívá leknínu bílému a rozvoji submerzní vegetace. Pro zlep ení stavu slatinn ch luk je provádûno pravidelné kosení. Pro roz ífiení populace svinutce tenkého byly v rezervaci vytvofieny nové tûnû. BIBLIOGRAFIE 30, 84, 86 MAPA ÚZEMÍ strana HO 38

23 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 495 Okres Hodonín 3 rezervace Skafiiny LuÏní les za hrází fieky Moravy v Dyjsko-moravské nivû, asi 0,4 km jihov chodnû od národní kulturní památky Mikulãice. Mikulãice GEOLOGIE Nivu fieky Moravy budují souvrství ãtvrtohorních fiíãních sedimentû. Ve spodní ãásti jsou uloïeny pleistocénní fluviální tûrkopísky, na nich leïí holocenní písãitohlinité náplavy. Na tûchto substrátech se vytvofiila fluvizem glejová m V mûra: 5,76 ha Vyhlá eno: 956 Jedna z mála hnízdních kolonií volavek popelav ch a ãápû bíl ch v údolní nivû fieky Moravy. KVùTENA Vegetaci tvofií fragment tvrdého luhu asociace Fraxino-Populetum. Ve stromovém patfie najdeme staré exempláfie dubu letního (Quercus robur), které provází topol kanadsk (Populus canadensis), jasan úzkolist (Fraxinus an- gustifolia), lípa malolistá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre). Vbylinném patfie lesního podrostu se vyskytují srha hajní (Dactylis polygama), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), lipnice hajní (Poa nemoralis), ostfiice lesní (Carex sylvatica), orsej jarní (Ficaria bulbifera), plicník lékafisk (Pulmonaria officinalis), kuklík mûstsk (Geum urbanum) aj. Byly zde zji tûny i vzácné dfievokazné houby Hypoxylon fraxinophilum, H. moravicum a Tyromyces wynnei. ZVÍ ENA Ze vzácn ch druhû hmyzu byl ve star ch porostech zji tûn zlatohlávek skvostn (Cetonischema aeruginosa), tesafiík obrovsk (Cerambyx cerdo), roháã obecn (Lucanus cervus), krajník piïmov (Calosoma sycophanta) a k. hnûd (C. inquisitor). Jednu z nejsevernûj ích lokalit zde má mravenec luïní (Liometopum microcephalum). PR Skafiiny je v znamnou ornitologickou lokalitou se spoleãnou hnízdní kolonií ãápû bíl ch (Ciconia ciconia) avolavek popelav ch (Ardea cinerea). Z dal ích dûle- Ïit ch druhû ptákû zde hnízdí lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), Ïluna edá (Picus canus), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a holub doupàák (Columba oenas), v minulosti kavka obecná (Corvus monedula). V pfiilehlém rameni Moravy Ïije bobr evropsk (Castor fiber) a hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Vúzemí zimuje orel mofisk (Haliaeetus albicilla). LESNICTVÍ Lesy jsou zafiazeny v kategorii lesû zvlá tního urãení. Vodní reïim luïního lesa byl silnû po kozen v 70. letech pfii regulaci Moravy. DÛsledkem sníïené hladiny podzemní vody je postupné odumírání dubû, které má za následek ztrátu ãásti hnízdních pfiíleïitostí. VYUÎITÍ Opakovan m negativním jevem je ru ení ptákû v dobû hnízdûní. MAPA ÚZEMÍ strana 59 Vertikálnû ãlenitá vegetace luïního lesa s usychajícími stromy v PR Skafiiny. Mravenec luïní (Liometopum microcephalum). 3 Vlhãí partie lesa pokr vají na jafie husté koberce orseje jarního (Ficaria bulbifera). 4 Volavka popelavá (Ardea cinerea) zalétá na rybník ze vzdálenûj ích hnízdi È. 4 HO

24 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 496 Brnûnsko GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí budují paleogenní pískovce Ïdánicko-hustopeãského souvrství vnûj ího fly e. Pískovce jsou jemnû aï stfiednû zrnité, vápnité, místy jsou pfiekryté návûjemi spra í, popfi. spra ov ch hlín. Reprezentativním pûdním typem na lokalitû je pararendzina kambizemní, na niï navazuje erozní forma ãernozemû typické. KVùTENA Na lokalitû dominuje vegetace ze svazu Bromion erecti, v ní se uplatàuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), kavyl vláskovit (Stipa capillata), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), ostfiice nízká (Carex humilis), oman meãolist (Inula ensifolia), o. oko Kristovo (I. oculus-christi), bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum), koulenka prodlouïená (Globularia bisnagarica) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Ze zvlá tû chránûn ch a ohroïen ch druhû se zde nachází bohatá populace kozince bezlodyïného (Astragalus exscapus), dále k. rakousk (A. austriacus), hadí mord rakousk (Scorzonera austriaca), Bílojetel nûmeck (Dorycnium germanicum) patfií k ohroïen m druhûm na í kvûteny. Prudk svah s jihozápadní expozicí porostl travinobylinnou vegetací s dominancí váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum) a kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola). len tenkolist (Linum tenuifolium), zvonek sibifisk (Campanula sibirica), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zlatovlásek obecn (Linosyris vulgaris), hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis), vstavaã vojensk (Orchis militaris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a dal- í druhy. Z kefiû je v znamná tfie eà kfiovitá (Prunus fruticosa) avlemov ch porostech dominuje kakost krvav (Geranium sanguineum). V ãásti území se ífií agresivní tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a nálety borovice lesní (Pinus silvestris), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) arûïí (Rosa spp.). rezervace Sovince Pfiíkr eroznû-denudaãní svah k. 8 m n. m. ve Vûtefiovské pahorkatinû, 00 m od severního okraje obce Nenkovice smûrem na Îeletice. Nenkovice ZVÍ ENA Na travinobylinnou vegetaci je vázána celá fiada stepních druhû bezobratl ch ÏivoãichÛ: otakárek fenyklov (Papilio machaon), ÏluÈásek ãiãoreãkov (Colias hyale), okáã zední (Lasiommata megera), o. bojínkov (Melanargia galathea), vfietenu ka pûtiteãná (Zygaena lonicerae) a jiné. Z teplomiln ch druhû zde najdeme stfievlíãky a sviïníky (Cicindela campestris a C. germanica). Z plazû zde Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis), z ptákû strnad luãní (Miliaria calandra), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), krutihlav obecn (Jynx torquilla), koroptev 0 70 m V mûra:,46 ha Vyhlá eno: 994 Spoleãenstva teplomiln ch trávníkû s ãetn mi druhy vzácn ch a ohroïen ch rostlin a hmyzu. polní (Perdix perdix) aèuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Porosty tfitiny kfiovi tní a náletov ch dfievin jsou pravidelnû odstraàovány, pfiiãemï je také zabezpeãováno pravidelné kosení lokality s následn m odstranûním biomasy. BIBLIOGRAFIE 39 MAPA ÚZEMÍ strana HO 40

25 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 497 památka StfieãkÛv kopec Mal opu tûn kamenolom na severozápadním svahu kóty StreãkÛv kopec (360,5 m n. m.) v Bor ické pahorkatinû, asi km severov chodnû od obce Blatnice pod Svat m Antonínkem. Blatnice pod Svat m Antonínkem GEOLOGIE Mal kamenolom o obvodu asi 0 m a hloubce 0 4 m, v nûmï probíhala 365 m V mûra: 0,059 ha Vyhlá eno: 994 Jedin znám odkryv a typová lokalita antonínského souvrství. Pfiedstavuje ojedinûl útrïek svrchní kfiídy v magurském fly i. Lokalita má velk v znam pro stanovení ãasové korelace fly ového pásma rakousk ch Alp a Západních Karpat. pouze pfiíleïitostní tûïba. V jeho stûnách se nachází ojedinûl v choz novû vymezené litostra- Okres Hodonín tigrafické jednotky kfiídy od svatého Antonína. V roce 989 byl pro objasnûní geologické pozice poblíï proveden vrt do hloubky 00 m. V sledky prokázaly, Ïe jde o fly ové sedimenty zcela samostatného postavení. Tvofií tektonick útrïek (bradlo) kfiídového stáfií, zaãlenûn do bûlokarpatské jednotky, v ir ím okolí pfieváïnû fly ov m stfiídáním jílovcû a pískovcû stfiedního a svrchního eocénu. Bradlo budují svrchnokfiídové sedimenty stáfií svrchní kampán aï spodní maastricht, coï bylo urãeno na základû bohatého obsahu mikroi nanofosílií (foraminifery, vápnit nanoplankton). Souvrství bylo nazváno antonínecké podle blízkého poutního kostela sv. Antonína. Je charakterizováno jílovcovo-prachovit m fly em se slínovci a pískovci a ojedinûl mi lavicemi edav ch tfií Ènat ch vápencû. Do drobné rytmické sekvence se vkládají silné turbiditní rytmy s gradací od stfiednozrnn ch pískovcû pfies písãité vápence aï do slínû s hojnou zuhelnatûlou rostlinnou seãkou. Litofaciálnû je souvrství zcela odli né od dosud znám ch v skytû svrchní kfiídy v bûlokarpatské jednotce. V lûmku je odkryta ãást souvrství s turbidity. V severní stûnû lomu, dnes jiï zavezené, byly popsány edé hnûdavû navûtralé prachovité slínovce, vrstevnaté, miskovitû odluãné a stfiípkovitû rozpadavé. Ve vrstevním sledu ve v chodní a jiïní stûnû (defilé dlouhé 9 m a vysoké m) lze rozli it následující polohy, uklonûné k jihozápadu (od podloïí do nadloïí). Nad sutí vystupuje hnûdo ed jílovit vápenec masivní, v e nezfietelnû laminovan. Následuje,3 m mocná poloha s konkrecionálními ãoãkami svûtle ed ch hnûdavû navûtral ch vápencû. Písãitá laminace je deformována kolem ãoãek vápencû. V nadloïí se vyskytuje 0 aï 0 cm mocná vrstva deskovitû rozpadavého jemnû aï stfiednû zrnitého písãitého vápence. Lavice na ãerstvém lomu modro edého hrubozrnného detritického vápence aï vápnitého pískovce o mocnosti 50 aï 70 cm vrstevní sled na lokalitû uzavírá. Zvûtralé partie pfiecházejí ve zcela rozvûtrané písãité eluvium s úlomky vápenit ch pískovcû, podruïnû i slínovcû. V okolí lûmku vznikly hnûdé pûdy (kambizem typická, nasycená), ve v chodní ãásti men í celek luvizemû typické. KVùTENA Malou lomovou jámu porûstá náhradní suchoa teplomilná vegetace. Roste zde kostfiava ovãí (Festuca ovina), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), srha laloãnatá (Dactylis glomerata), komonice lékafiská (Melilotus officinalis) a ãiãorka pestrá (Coronilla varia). Místa se slabou vrstvou zvûtralin osídluje pupava obecná (Carlina vulgaris), jitrocel prostfiední (Plantago media), fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium) apry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). OstrÛvkovitû se objevuje alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata) atfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum). Svah nad skládkou snosu kamení z pole porûstá ostruïiník (Rubus sp.) a plamének plotní (Clematis vitalba). Z okolního pole pronikají i plevelné druhy pcháã rolní (Cirsium arvense) a lnice kvûtel (Linaria vulgaris). ZVÍ ENA Bezobratlí jsou zastoupeni stfievlíkovit mi, jako je stfievlík UllrichÛv (Carabus ullrichii), s. fialov (C. violaceus) a sviïník polní (Cicindela campestris). VYUÎITÍ Kamenolom vznikl tûïbou nepfiíli kvalitního kamene pro místní úãely. Donedávna byl vyuïíván jako skládka odpadkû, ale do lo k úplnému vyãi tûní. Na okrajích jsou kamenné snosy z okolních polí. Podél okraje lomu byly vysázeny stromy a kefie. BIBLIOGRAFIE 74, 877, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 59 Lom uprostfied zemûdûlsky intenzivnû obhospodafiované krajiny, ve kterém se nachází mikrofauna a calcifikovan nanoplankton. Poloha konkrecionálních vápencû antonínského souvrství. HO 4 497

26 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 498 Brnûnsko GEOLOGIE Povrch tvofií velmi mírnû zvlnûná plo ina na pleistocénních vát ch píscích s ploch mi vlhk mi sníïeninami. Vrstvy písku zde dosahují maximální mocnosti 0,5 m a leïí na terciérních vápnit ch nepropustn ch jílech VídeÀské pánve. Z hlediska pûdních pomûrû se zde vyskytují pfiedev ím arenosoly, tj. velmi lehké pûdy na píscích (kambizem arenická, místy s projevy oglejení). Kolem Novodvorského rybníka se nachází i úzk pás ãernice typické. KVùTENA Dominantním typem vegetace je endemická asociace subxerofilních doubrav Carici fritschii- Quercetum roboris, která je známá pouze z Dúbravy u Hodonína, z Bofiího lesa u Bfieclavi a ze Záhorské níïiny. Ve stromovém patfie pfievládá dub letní (Quercus robur). K typick m druhûm podrostu patfií ostfiice Fritschova (Carex fritschii), kostfiava ovãí (Festuca ovina) aváleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), které doprovázejí konvalinka vonná (Convallaria majalis), zvonek hadincovit (Campanula cervicaria), hvozdík py n prav (Di- Lesní svûtliny zdobí slabû narûïovûl mi, hluboce a nepravidelnû dfiípen mi kvûty hvozdík py n prav (Dianthus superbus subsp. superbus). Teplomilná doubrava s pfievládajícím dubem letním (Quercus robur), v podrostu se vzácn mi druhy ostfiic, celou fiadou zvlá tû chránûn ch rostlin a ÏivoãichÛ. anthus superbus subsp. superbus), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), kosatec pestr (Iris variegata), kakost krvav (Geranium sanguineum), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), mochna bílá (Potentilla alba), plicník úzkolist (Pulmonaria angustifolia), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a fiada dal ích druhû. Ve vlhãích proláklinách se objevují kefie kru iny ol ové (Frangula alnus) a hlavní sloïku bylinného podrostu tvofií bezkolenec rákosovit (Molinia arundinacea), kter provázejí kostfiava ametystová (Festuca amethysti- rezervace Stupava Mírnû zvlnûná plo ina ãásti lesního komplexu Dúbrava v Ratí kovické pahorkatinû, asi 3,5 km severozápadnû od Hodonína a v chodnû od Novodvorského rybníka. Hodonín m V mûra: 53,54 ha Vyhlá eno: 996 Ojedinûl typ spoleãenstev subxerofilních doubrav s velk mi floristick mi kontrasty. Na vát ch píscích se vyvinulo specifické spoleãenstvo s dubem letním, s druhovû velmi pestr m bylinn m patrem a fiadou vzácn ch a chránûn ch druhû. Doubravy místy pfiecházejí do baïinn ch ol in. 498 HO 4

27 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 499 Okres Hodonín zu Alnion glutinosae, v jejichï stromovém patfie dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa) spolu s bfiízou bûlokorou (Betula pendula), v podrostu se uplatàuje napfi. ostfiice trsnatá (Carex cespitosa) ao. Buxbaumova (C. buxbaumii). 3 4 na), kosatec sibifisk (Iris sibirica), pry ec kosmat (Tithymalus villosus), meãík bahenní (Gladiolus palustris), ÏluÈucha jednoduchá svízelová (Thalictrum simplex subsp. galioides), hadí kofien vût í (Bistorta major), kakost bahenní (Geranium palustre) aj. Na nejvlhãích místech se objevují baïinné ol iny ze sva- ZVÍ ENA Jedná se o v znamnou entomologickou lokalitu tvofienou hmyzími spoleãenstvy níïinn ch doubrav, tepl ch lesních okrajû, vát ch pískû i mokfiadních biotopû. Jde o jedno z posledních míst v skytu okáãe jílkového (Lopinga achine) na na em území. Drobníãek Ectoedemia viridissimella, troficky vázan na Peucedanum cervaria, zde má jedinou známou lokalitu v âr. K dal ím pozoruhodn m druhûm mot lû patfií vakono Ptilocephala plumifera, mûra osenice paprsãitá (Actinotia radiosa), travafika ozdobná (Staurophora celsia), bourovec cerov (Eriogaster rimicola), z broukû stfievlík Carabus scheidleri avût í poãet psamofilních druhû stfievlíãkû jako Amara fulva, Cryptophonus melancholicus, Harpalus autumnalis, H. servus, H. hirtipes, H. flavescens a Cymindis macularis, krajník hnûd (Calosoma inquisitor), sviïníci Cicindella germanica a Cylindera arenaria vindobonensis, chroustek hedvábn (Maladera holosericea), ch. op fien (Anoxia pilosa), chroust mlynafiík (Polyphylla fullo), ch. op fien (Melolontha pectoralis), zlatohlávek Liocola lugubris, tesafiík zavalit (Ergates faber), tesafiíci Nothorhina punctata, Glaphyra marmottani, kozlíãek hnûd (Dorcadion fulvum), kovafiík Cidnopus ruzenae (jediná lokalita v âr), mandelinky Cassida seladonia, Chrysolina gypsophilae, nosatci Cionus gebleri, Gymnetron ictericum, G. pirazzolii, Lixus neglectus, Peritelus familiaris a Coniocleonus nigrosuturatus, zrovnokfiídl ch saranãe Dociostaurus brevicollis a Tetrix ceperoi, plo - tice zákefinice Peirates hybridus, klopu ka Trigonotylus pulchellus, plo tiãky Emblethis brachynotus, E. duplicatus, roupci Dysmachus trigonus, Pamponerus germanicus a Leptogaster subtilis a mnoïství dal ích druhû. V této v znamné lokalitû Ïije mnoïství obojïivelníkû se skokanem skfiehotav m (Rana ridibunda), s. tíhl m (R. dalmatina), s. ostronos m (R. arvalis), s. zelen m (R. kl. esculenta) a rosniãkou zelenou (Hyla arborea). Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je - tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uïovkou obojkovou (Natrix natrix), ptáci dudkem chocholat m (Upupa epops), lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis), l. ed m (Muscicapa striata), strakapoudem prostfiedním (Dendrocopos medius), vzácnû luàákem hnûd m (Milvus migrans). LESNICTVÍ Chránûné území se nachází na lesních pozemcích, jde o les zvlá tního urãení. Ponechány zûstanou v stavky star ch dubû. Velikost jednotliv ch pasek nesmí pfiesáhnout pfii obnovû porostû 0,5 ha. V rámci rezervace se k obnovám porostû vyuïijí sazenice stanovi tnû vhodn ch dfievin místního pûvodu. VYUÎITÍ V minulosti se v blízkosti uvaïovalo o vybudování odkali tû pro hodonínskou elektrárnu. TûÏba star ích porostû zpûsobuje ochuzování lokality o druhovou pestrost. BIBLIOGRAFIE 40, 8, 83 3 Pfiástevník penátov (Arctia villica) je zde hojn jen v nûkter ch letech. 4 Meãík bahenní (Gladiolus palustris). 5 Doubrava je jedinou známou oblastí v skytu drobníãka Ectoedemia viridissimella u nás; jeho housenka se vyvíjí v listech smldníku jeleního. 5 HO

28 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 500 Brnûnsko GEOLOGIE Geologick podklad tvofií neogenní sedimenty VídeÀské pánve. Jedná se o jíly, prachovce a písãité vápence, které jsou místy pfiekryty návûjemi spra í, pfiíp. spra ov ch hlín. Okrajov svah hlavnû severov chodní expozice je zvlnûn such mi údolími s amfiteatrálními uzávûry a nivaãními sní- Ïeninami. Na svazích se nachází drobné sesuvy, ãetné agrární terasy a úvozy. Pfii úpatí svahu leïí kryopediment. Dna such ch údolí jsou antropogennû upravená. PÛdní pokryv tvofií zemûdûlsky obdûlávané ãernozemû typické, postiïené erozní formou. KVùTENA Na severnû orientovan ch svazích jsou bohaté luãní stepi s vegetací svazu Bromion erecti. V nich dominuje kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), svefiep vzpfiímen (Bromus erectus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), místy ostfiice chlumní (Carex montana). K v znamn m prûvodcûm této vegetace patfií svízel severní volyàsk (Galium boreale subsp. exoletum), pcháã panonsk (Cirsium pannonicum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvûzdnice chlumní (Aster amellus), tfiezalka ozdobná (Hypericum elegans), srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia), hadí mord panûlsk Pryskyfiník mnohokvût (Ranunculus polyanthemos). Prudké travnaté svahy tfií pidlákû, které jsou od sebe oddûlené such mi údolími, na jejichï dnû se ífií dfieviny z náletu. Na svazích jsou patrny vrtû. (Scorzonera hispanica), hadinec nachov (Echium russicum), l kovec vonn (Daphne cneorum), kozinec dánsk (Astragalus danicus), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii). Na hranách s jihov chodní expozicí pfievládá vegetace svazu Festucion valesiacae s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), ostfiicí nízkou (Carex humilis), omanem meãolist m (Inula ensifolia), kozincem rakousk m (Astragalus austriacus), k. viãencovit m (A. onobrychis), hadím mordem rakousk m (Scorzonera austriaca), kosatcem nízk m (Iris pumila), koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis) a hlaváãkem jarním (Adonanthe vernalis). Pfiedev ím na plochách naru en ch králíky najdeme katrán tatarsk (Crambe tataria), violku obojetnou (Viola ambigua), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), kozinec bezlodyïn (Astragalus exscapus), pampeli ku pozdní (Taraxacum serotinum), sasanku lesní (Anemone sylvestris) a zvonek sibifisk (Campanula sibirica). ZVÍ ENA Na teplomilnou stepní vegetaci je vázána sv m v skytem i fiada v znaãn ch druhû hmyzu. Îijí zde napfi. vfietenu ka ãtveroteãná (Zygaena punctum), v. pozdní (Z. laeta), v. ligrusová (Z. carniolica), v. tírovníková (Z. angelicae), dále soumraãník slézov (Carcharodus alceae), ohniváãek ãernoãárn (Lycaena dispar), o. modroleskl (L. alciphron), modrásek jetelov (Polyommatus bellargus), m. viãencov (P. thersites) a okáã kostfiavov (Arethusana arethusa). Velmi bohaté je zastoupení mravencû: k dominantním druhûm patfií Tetramorium caespitum, Plagiolepis tauricus, Lasius flavus, Leptothorax nylandrei a Camponotus vagus. Za zmínku stojí i parazitická vãela rudûnka Sphecodes majalis. Dále zde byl zji tûn v skyt 94 druhû stfievlíkovit ch broukû. Z nejv znamnûj ích to jsou Carabus scabriusculus, C. ullrichii, C. hungaricus, Dyschirius rufipes, Dolichus halensis, Pseudoophonus calceatus, Harpalus caspius roubali a sviïník Cicindela germanica. Z dal ích v znamnûj ích druhû broukû je rezervace pidláky Tfii samostatné plochy na pfiíkrém okrajovém svahu âejãské kotliny a ardické pahorkatiny, asi km severov chodnû od âejkovic. âejã m V mûra: 9,9 ha Vyhlá eno: 99 Komplex prudk ch svahû a ÏlíbkÛ o rûzn ch expozicích s teplomiln mi travinobylinn mi spoleãenstvy. Bohatá lokalita fiady vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. doloïen v skyt hrobafiíka velkého (Nicrophorus germanicus), chroustka Miltotrogus nocturnus a silniãníka Ochodaeus chrysomeloides, na podzemní houby vázaného chrobáka jednorohého (Bolbelasmus unicornis), typicky psamofilního hnojíka Diastictus vulneratus, potemníka Pedinus femoralis a kozlíãka hnûdého (Dorcadion fulvum). Velmi v razná je i brouãí fauna nor králíkû divok ch (Oryctolagus cuniculus). Zkráliãího trusu je odtud udáváno vût í mnoïství druhû, pfiiãemï nejv znamnûj ími jsou listoroh brouk hlodaã Trox everesmannii a hnojík Aphodius citellorum. Vyskytuje se zde i je tûrka zelená (Lacerta viridis). Vrezervaci hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: vlha pestrá (Merops apiaster), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice vla ská (Sylvia nisoria), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), strnad luãní (Miliaria calandra) a krutihlav obecn (Jynx torquilla). VYUÎITÍ Okraje území lemují svahové akátiny s malou pfiímûsí borovic. Travnaté porosty se pravidelnû kosí a provádí se likvidace náletov ch dfievin (akát, borovice). V tûsné blízkosti jiïních ãástí dvou enkláv chránûného území se nacházela skládka, která zãásti ovlivàovala i plochu rezervace. Skládka je nyní jiï rekultivována. BIBLIOGRAFIE 35 MAPA ÚZEMÍ strana HO 44

29 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 50 Okres Hodonín rezervace UVrby Vrcholová plo ina kolem k. 45 m n. m. a pfiilehl prav svah zafiíznutého údolí Lovãického potoka s pramenn m úpadem Uhfiické vrchoviny, asi 4 km severov chodnû od mûsta Îdánice. Lovãice u Kyjova GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je tvofieno paleogenními sedimenty Ïdánické jednotky vnûj- ího fly e. Jde pfieváïnû o vápnité pískovce s vloïkami jílovcû a slepencû. V území jsou patrné antropogenní tvary po tûïbû ropy azemního plynu. PÛdní pokryv svahovin karbonátov ch fly ov ch bfiidlic tvofií asociace dominantní pararendziny kambizemní s kambizemí typickou. Ojedinûle se na spra ov ch hlínách nachází i luvizem typická m V mûra: 30,0 ha Vyhlá eno: 994 Porosty reprezentující spoleãenstva karpatsk ch dubohabfiin a buãin v podmínkách Îdánického lesa. KVùTENA Dominantní typ vegetace tvofií ostfiicová buãina (Carici pilosae-fagetum), kterou místy stfiídají karpatské ostfiicové dubohabfiiny (Carici pilosae-carpinetum). Ve stromovém patfie se uplatàuje buk lesní (Fagus sylvatica), místy dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata) a javor babyka (Acer campestre). Bylinné patro je tvofieno lipnicí hajní (Poa nemoralis), místy ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), hojn je jestfiábník zední (Hieracium murorum). Na stinn ch místech najdeme typické druhy niï ích poloh karpatského oblouku, k nimï patfií svízel vonn (Galium odoratum), s. SchultesÛv (G. schultesii), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii) a dal í. ZVÍ ENA K charakteristick m druhûm zdej ích buãin patfií srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria), píìalka edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi), p. lesní (Operophtera fagata) a martináãek bukov (Aglia tau). Pro dubohabfiiny jsou typiãtí pestrobarvec petrklíãov (Hamearis lucina), píìalky kropenatec Ïíhan (Plagodis dolabraria), zelenoplá tník dubov (Comibaena bajularia) a píìaliãka jarní (Eupithecia abbreviata), z nápadnûj í denních mot lû zde Ïijí napfi. batolec duhov (Apatura iris) a bûlopásek topolov (Limenitis populi). Raritou ir ího území je v skyt severského tajgového hfibetozubce jarního (Odontosia sieversii). Tento druh se vyskytuje souvisle v severní Evropû a Asii, ze stfiední Evropy je známo jen nûkolik izolovan ch nalezi È, z nichï Îdánick les leïí nejjiïnûji. Jeho housenka poïírá listí bfiízy. Dal- ím typick m druhem bfiezov ch porostû je zde ãasnû jarní strakáã bfiezov (Endromis versicolora). Za zmínku stojí i pozoruhodn drsnokfiídlec modfiínov (Lycia isabellae), i kdyï se vyvíjí na nepûvodním modfiínu. Z broukû jsou zvlá tû v znamné druhy vázané na staré a prosychající duby a buky, jako nápadn, ale pomûrnû bûïn roháã obecn (Lucanus cervus) nebo vzácn tesafiík Strangalia aurulenta, kter se vyvíjí ve star ch pafiezech. Z drav ch druhû broukû, které mají ãasto také znaãn bioindikaãní v znam, to jsou zejména ãetní stfievlíkovití napfi. stfievlíãek Leistus rufomarginatus, prskavec Aptinus bombarda akrajník hnûd (Calosoma inquisitor). Staré také doupné stromy poskytují moïnost hnízdûní ãetn m bûïn m i vzácnûj ím druhûm ptactva, napfi. pûnkavû obecné (Fringilla coelebs), holubu hfiivnáãi (Columba palumbus), h. doupàákovi (C. oenas), datlu ãernému (Dryocopus martius), Ïlunû edé (Picus canus), strakapoudovi velkému (Dendrocopos major), Ïluvû hajní (Oriolus oriolus) akrkavci velkému (Corvus corax). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou dnes vedeny jako lesy zvlá tního urãení. Byly zaloïeny jako les hospodáfisk a mají charakter stejnovûké kultury stáfií asi 40 let. Vzhledem k tomuto vysokému vûku dojde patrnû k rozpadu celého porostu ve stejném období. Pro hnízdûní dutinov ch druhû ptákû je potfieba ponechávat v stavky star ch stromû. Star í duby jsou napadeny tracheomykózou. Je zde navrïena pfiirozená obnova. Ve keré zásahy do porostû jsou s ohledem na bylinné patro plánovány v zimním období. BIBLIOGRAFIE 39 MAPA ÚZEMÍ strana 56 Zachoval porost karpatsk ch buãin ve vrcholové ãásti Îdánického lesa na fly i. Ve stinn ch polohách na vlhãích úïivn ch pûdách roste druh kvûtnat ch buãin kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). 3 Nápadn m druhem jarního aspektu karpatsk ch dubohabfiin je hvûzdnatec zubat (Hacquetia epipactis). 3 HO 45 50

30 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 50 Brnûnsko GEOLOGIE Z mladotfietihorních mofisk ch sedimentû a ãtvrtohorních teras fieky Moravy byly v dobû poledové (pfied 9 aï tisíci lety) vyváty jejich jemnûj í ãásti a vznikla rozsáhlá oblast vát ch pískû. Tyto písky jsou kyselé, obsahují velk podíl kfiemene a dosahují mocnosti 0 aï 30 m. Povrch modelovalo pûsobení vûtru po odlesnûní v 8. století. Reprezentativním pûdním pfiedstavitelem ZCHÚ jsou velmi lehké hnûdé pûdy kambizem arenická. KVùTENA Základním typem vegetace je komplex specifick ch teplomiln ch spoleãenstev vázan ch na kyselé písky, které náleïejí svazûm Corynephori- Leteck pohled na NPP Váté písky v úseku mezi âern m a Janov m mostem (dráïní km 6, aï 6,5). Silnû ohroïen druh smil píseãn (Helichrysum arenarium). on canescentis a Plantagini-Festucion ovinae. Tato vegetace má unikátní druhovou skladbu, která odráïí rûzné ãasové a smûrové migraãní vlny. K nejcharakteristiãtûj ím druhûm patfií paliãkovec edav (Corynephorus canescens), smil píseãn (Helichrysum arenarium), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kostfiava Dominova (Festuca dominii), kavyl píseãn (Stipa borysthenica), ostfiice drobná (Carex supina), ater latnat (Gypsophila paniculata), silenka lepkavá (Silene viscosa), lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia), matefiídou ka úzkolistá (Thymus serpyllum), trávniãka obecná pravá (Armeria vulgaris subsp. vulgaris), rozrazil ladní (Veronica dillenii), kolenec pûtimuïn (Spergula pentandra), k. MorisonÛv (S. morisonii), tomkovice plazivá (Hierochloë repens) apfiesliãka vûtevnatá (Hippochaete ramosissima), na jednom místû i hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). V území byl zaznamenán ojedinûl v skyt máku bûlokvûtého (Papaver albiflorum), kriticky ohroïeného chruplavníku rolního (Polycnemum arvense), silnû ohroïené uïanky uherské (Cynoglossum montanum) a silnû ohroïeného kfii- Národní pfiírodní památka Váté písky Mírnû zvlnûná plo ina v Ratí kovické pahorkatinû, úzk pruh nanejv 60 m irok po obou stranách Ïelezniãní trati v délce 5,5 km od stanice Rohatec smûrem ke stanici Bzenec-Pfiívoz. Bzenec, Vracov m V mûra: 94,56 ha Vyhlá eno: 990 Nejv znamnûj í ukázka rostlinn ch spoleãenstev na nezalesnûn ch plochách vát ch pískû na jiïní Moravû, bohatá lokalita vzácn ch pískomiln ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. 50 HO 46

31 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 503 Okres Hodonín vatce maliãkého (Gagea pusilla). Donedávna zde byla pozorována i kufiiãka lepkavá (Minuartia viscosa), dfiíve i rumûnice píseãná (Onosma arenarium). Ze vzácn ch druhû hub na mnoha borov ch pafiezech roste vzácná dfievokazná houba outkovka neladná (Dichomitus squalens). Mezi vzácné druhy patfií rovnûï dfievomorka zlatá (Pseudomerulius aureus), lupenopórka ãervenoïlutá (Phylloporus pelletieri), Ïaludice tuhá (Disciseda bovista), prá ivka bûlostná (Calvatia candida), hadovka valãická (Phallus hadriani), ìubkatec pohárkovit (Coltricia perennis), ãirûvka svûtlá (Tricholoma sudum) a muchomûrka Maierova (Amanita maieri). ZVÍ ENA Na teplomilnou vegetaci jsou vázany ãetné druhy pískomilného hmyzu. Bohatá je kupfiíkladu fauna rov- nokfiídl ch, pozoruhodnûj í jsou kobylka Platycleis montana, saranãe Dociostaurus brevicollis, brouky charakterizuje v skyt chrousta op fieného (Melolontha pectoralis) a ch. mlynafiíka (Polyphylla fullo), chroustka Anoxia pilosa, listokaza Anisoplia bromicola a chrobáka Onthophagus furcatus. Na solitérních borovicích se vyvíjí tesafiík Nothorhina punctata. Ze stfievlíkovit ch broukû byl zji tûn zvlá tû chránûn sviïník polní (Cicindela campestris) a nûkteré vzácnûj í druhy vãetnû více druhû psamofilních Notiophilus germinyi, N. laticollis, Porotachys bisulcatus, Amara tricuspidata, A. fulva, Licinus depressus, Cryptophonus melancholicus, Harpalus signaticornis, H. flavescens, H. modestus, H. servus, H. xanthopus winkleri, Masoreus wetterhalli, Cymindis angularis, C. humeralis, C. macularis a C. variolosa. Na lokalitû se vyskytuje více neï tfiicet druhû mravencû, k v znamn m teplomiln m druhûm patfií Messor muticus, Tapinoma erraticum, Camponotus piceus a Plagiolepis tauricus. Z dal ích blanokfiídl ch zde Ïijí kutilka zubatá (Bembix rostrata), k. Palarus variegatus a samotáfiské vãely krátkonoïka Pasites maculatus, maskonoska Hylaeus cardioscapus a ploskoãelka Halictus semitectus. Vroce 000 byl zji tûn ãmelák Bombus cryptarum, Ïijí zde také paãmeláci Psithyrus bohemicus a P. vestalis. Vedle kudlanky náboïné (Mantis religiosa) se zde vyskytuje pakudlanka jiïní (Mantispa styriaca) a ploskoroh pestr (Libelloides macaronius). Typick mi mot ly jsou nesytka bûlavá (Chamaesphecia leucopsiformis) a n. trávniãková (Synansphecia muscaeformis), vfietenu ka pozdní (Zygaena laeta), v. ãtveroteãná (Z. punctum), pestrokfiídlec podraïcov (Zerynthia polyxena), ohniváãek modroleskl (Lycaena alciphron), okáã kostfiavov (Arethusana arethusa), o. medyàkov (Hipparchia fagi), o. ovsov (Minois dryas) akropenatec pelyàkov (Narraga fasciolaria). Nûkteré druhy, jako okáã píseãn (Hipparchia statilinus), o. bûlopásn (H. alcyone) ao. stfiedomofisk (Hyponephele lupina), odtud jiï vymizely. Od vody sem zaletují nûkteré vzácné druhy váïek napfi. lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), váïka rumûlková (Sympetrum depressiusculum), v. jarní (S. fonscolombii) a v. jiïní (S. meridionale). Pfii prûzkumu pavoukû v posledních letech bylo zji tûno pfies sto druhû. Vyskytuje se zde vzácn stepník rud (Eresus cinnaberinus) 3 Pruh panonské stepi na pískách, rozprostírající se po obou stranách dráïního tûlesa poblíï Sobonûk. 4 Kostfiava Dominova (Festuca dominii) vytváfií nápadné trsy ve tvaru vûjífie. 5 V znamn m endemick m druhem je kavyl píseãn (Stipa borysthenica). 6 NPP byla jedním z posledních míst v skytu pfiástevníka pry cového (Arctia festiva) vâeské republice pfied jeho vymfiením; naposled zde byl pozorován v roce 968. HO

32 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 504 Brnûnsko 7 a nalezen byl pro vûdu nov druh slíìáka Alopecosa psammophila. Z dal ích v znamn ch druhû je nutné jmenovat pakfii- Ïáka Walckenaerova (Uloborus walckenaerius), skákavku Heliophanus lineiventris, snovaãky rodu Euryopis, zápfiednici Cheiracanthium campestre, nûkolik druhû skákavek rodu Talavera, v znamn psamofilní druh teplomila píseãného (Titanoeca psammophila) a mnoho dal- ích. Zajímav je i v skyt skálovky Haplodrassus bohemicus, která je dále známa pouze z NPR Raná v CHKO âeské Stfiedohofií a z blízké PP Vojenské cviãi tû Bzenec. V souãasné dobû je z lokality popisován nov druh rodu Eresus. Vúzemí Ïije poãetná populace je tûrky zelené (Lacerta viridis), dále uïovka hladká (Coronella austriaca) a hnízdí nûkteré v znamné druhy ptákû: skfiivan lesní (Lullula arborea), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), dudek chocholat (Upupa epops), bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe), Èuh k obecn (Lanius collurio), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). 7 Stfievlík Masoreus wetterhalii se vyskytuje vzácnû na xerotermních lokalitách s voln m povrchem pûdy bez vegetace. 8 ZCHÚ nad hranou tûïebního prostoru v pískovnû ve Bzenci. 9 Outkovka neladná (Dichomitus squalens), rostoucí na doposud tfiech znám ch lokalitách v âr. HISTORIE V minulosti byla lokalita souãástí lesû, v nichï zfiejmû dominoval dub letní spolu s autochtonní borovicí. Degradací (lesní pastvou a hrabáním steliva) do lo v 8. století krozsáhlému odlesnûní a vzniku otevfien ch nestabilizovan ch ploch s pfiesypov mi písky. Na poãátku 9. století byla vypracována úspû ná metoda zalesàování pískû a témûfi celá plocha tzv. Moravské Sahary byla osázena borovicemi. K uchování dne ní NPP pfiispûla v stavba Ïeleznice zvídnû do Krakova kolem roku 840, díky níï vznikl bezles protipoïární pás, kter byl peãlivû udrïován aï do ukonãení provozu parních lokomotiv na pfielomu 60. a 70. let 0. století. VYUÎITÍ Národní pfiírodní památka je témûfi po celé délce obklopena souvisl m lesním porostem, tvofien m pfiedev ím borovicemi. Proto se v NPP stále objevují borové semenáãe, které, nejsou-li vãas odstranûny, tvofií místy skupiny vzrostl ch stromû. Jinou agresivní dfievinou ífiící se na nelesních plochách je akát. V minulosti byly v pruhu podél Ïeleznice velmi ãasté poïáry, které mûly pro druhovou diverzitu spí e kladn v znam, neboè udr- Ïovaly v rovnováze rûzná sukcesní stádia vegetace. PoÏáry bránily sukcesi dfievin, navíc byl pruh podél trati z bezpeãnostních dûvodû udrïován bez dfievin. Péãe o NPP v souãasné dobû spoãívá v likvidaci náletu akátu a borovic. Problémem je ov em i ãásteãná ruderalizace podmínûná umístûním naváïek po zru en ch dráïních objektech popfi. na uvolnûn ch plochách po akátu. BIBLIOGRAFIE 8, 0, 4, 30, 38, 356, 406, 506, 59, 754, 757, 86 MAPA ÚZEMÍ strana HO 48

33 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 505 Okres Hodonín památka Vojenské cviãi tû Bzenec Men í píseãné pfiesypy v Ratí kovické pahorkatinû, pfii silnici Bzenec StráÏnice, asi km jiïnû od Bzence. Bzenec GEOLOGIE Území je budováno kvartérními eolick mi sedimenty, které byly vyváty z teras fieky Moravy. Charakteristické jsou píseãné pfiesypy, tvofiené témûfi ãist mi kfiemenn mi zrny, s nepatrnou pfiímûsí jin ch materiálû. Písky jsou prakticky neschopné dal ího zvûtrávání. ZpÛdních zástupcû se na uveden ch pokryvech nevápnit ch vát ch pískû vytvofiila zrnitostnû velmi lehká kambizem arenická m V mûra: 36,8 ha Vyhlá eno: 994 Jedna z posledních ploch otevfien ch jihomoravsk ch písãin s unikátními pískomiln mi rostlinn mi spoleãenstvy, cenná lokalita chránûn ch druhû hmyzu. KVùTENA Plochu pfiírodní památky pokr vá mozaika nezapojené travinné vegetace svazu Corynephorion canescentis. Kdominantám porostu patfií kostfiava ovãí (Festuca ovina), k. Dominova (F. dominii), paliãkovec edav (Corynephorus canescens), ostfiice drobná (Carex supina), kolenec MorisonÛv (Spergula morisonii), pry- ec chvojka (Tithymalus cyparissias), rozrazil ladní (Veronica dillenii), lnice kruãinkolistá (Li- naria genistifolia), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), matefiídou ka úzkolistá (Thymus serpyllum), troskut prstnat (Cynodon dactylon), psineãek tuh (Agrostis vinealis), pavinec modr (Jasione montana) a svefiep stfie ní (Bromus tectorum). Dal ími rostlinami jsou chmerek vytrval (Scleranthus perennis), smil píseãn (Helichrysum arenarium), uïanka uherská (Cynoglossum montanum) a pampeli ka ãervenoplodá (Taraxacum sect. Erythrosperma). Ráz území je zpestfien roztrou en mi skupinkami borovic lesních (Pinus sylvestris). Ze vzácn ch druhû hub zde hojnû roste bfiichatkovitá prá ivka bûlostná (Calvatia candita). ZVÍ ENA památka pfiedstavuje v znamnou lokalitu z hlediska entomologického. Zastoupeny jsou druhy typické pro spoleãenstva vát ch pískû, obdobná pro NPP Váté písky. RÛznorodost blanokfiídlého hmyzu dokládají kutilky (Sphex rufocinctus, Mimumesa atratina, Passaloecus singularis, Dryudella lineata, Palarus variegatus, Miscopus ater), Ïahalky (Scolia hirta, S. sexmaculata), drvodûlka fialová (Xylocopa violacea), hedvábnice Colletes nasutus a kyjoroïka Ceratina cucurbitina). V znamn mi druhy mravencû jsou Messor muticus, Formicoxenus nitidulus, Travinobylinná vegetace na pískách s roztrou enû se vyskytující borovicí lesní na vát ch píscích. Paliãkovec edav (Corynephorus canescens), druh chud ch nevápnit ch pûd a písãit ch oblastí. HO

34 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 506 Brnûnsko Formica exsecta, F. cinerea a Lasius psammophilus. Z psamofilních druhû stfievlíkovit ch byli zji tûni Amara fulva, Cryptophonus melancholicus, Harpalus autumnalis, H. servus, H. hirtipes, H. flavescens a Cymindis macularis. K typick m druhûm mot lû tohoto území patfií vakono Ptilocephala plu- 3 K charakteristick m druhûm území patfií vfietenu ka ãtveroteãná (Zygaena punctum). 4 Kyselka obecná tenkolistá (Acetosella multifida subsp. tenuifolia) osidluje v slunná stanovi tû s mûlk mi kamenit mi nebo písãit mi pûdami. 5 Povrch cviãi tû je pokryt trávníky a místy voln mi písky se stopami deflace. 6 Matefiídou ka úzkolistá (Thymus serpyllum). 7 Typick m prûvodcem rozvolnûn ch porostû na nevápnit ch pískách je drobounká rostlina z ãeledi hvozdíkovit ch chmerek vytrval (Scleranthus perennis). 8 Saranãe malá (Dociostaurus brevicollis). mifera, nesytka bûlavá (Chamaesphecia leucopsiformis) a n. trávniãková (Synansphecia muscaeformis), vfietenu ka ãtveroteãná (Zygaena punctum), ohniváãek modroleskl (Lycaena alciphron), okáã kostfiavov (Arethusana arethusa), o. medyàkov (Hipparchia fagi), o. ovsov (Minois dryas) a kropenatec pelyàkov (Narraga fasciolaria). Nûkteré druhy, jako okáã píseãn (Hipparchia statilinus) nebo pfiástevník pry cov (Arctia festiva) vymizely. Z ostatních lze jmenovat kudlanku náboïnou (Mantis religiosa), pakudlanku jiïní (Mantispa styriaca) asaranãi malou (Dociostaurus brevicollis). Dosavadní podrobn prûzkum, zamûfien na pavouky, zjistil druhy teplomil píseãn (Titanoeca psammophila), Uloborus walckenaerius, Eresus cinnaberinus ãi Haplodrassus bohemicus. Z plazû zde Ïijí napfi. je tûrka zelená (Lacerta viridis), j. obecná (Lacerta agilis) auïovka hladká (Coronella austriaca). Dále byly zji tûny v znamné druhy ptákû, a to skfiivan lesní (Lullula arborea), dudek chocholat (Upupa epops), bramborníãek ãernohlav (Saxicola torquata), bûlofiit ed (Oenanthe oenanthe), lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Území bylo v minulosti odlesnûno, nyní se zde objevuje nálet nízk ch i vzrostl ch borovic, které se ífií z okolních monokultur, obklopujících témûfi celou lokalitu. Na okraji lokality podél silnice byl v 90. letech 0. století vysázen ochrann lem. Lokalita byla dlouho vyuïívána jako vojenské cviãi tû. Neustálé odstraàování náletov ch dfievin a permanentní naru ování vegetaãního krytu pfiispívalo k rozvoji sukcesních stádií psamofilní vegetace. V souãasné dobû tento reïim jiï zanikl, takïe jsou provádûny pravidelné zásahy, spoãívající v likvidaci náletov ch dfievin a naru ování vegetaãního krytu v místech, kde roste tfitina kfiovi tní. BIBLIOGRAFIE 86 MAPA ÚZEMÍ strana HO 50

35 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 507 Okres Hodonín 3 památka V choz Okrajov erozní svah v ardické pahorkatinû, km jihov chodnû od obce âejã. âejã GEOLOGIE Území bylo odkryto tûïbou písku a lignitu. Vdruhé polovinû 0. století byla lokalita opu tûna. Odkryv o celkové délce 60 m a v ce 0 m se nachází jiïnû orientované ãásti svahu b valého âejãského jezera, které patfií k severnímu v bûïku VídeÀské pánve. Zdej í v plní pánve jsou uloïeniny z doby m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: 998 V znaãná lokalita spodního panonu VídeÀské pánve, registrovaná u UNESCO a RCMNS. Cílem je zachování a zpfiístupnûní zasucen ch ãástí odkryvu pro dal í studium sedimentû etapy panon ve VídeÀské pánvi. kvartéru a mlad ích tfietihor (neogénu) na star ím podloïí paleogenního vûku. Lignitová sloj, v této ãásti pánve zvaná kyjovská, je vyvinuta na bázi edé série spodního panonu o mocnosti 0,5 m aï m, vystupuje ve spodní ãásti odkryvu. Spolu s nadloïními písky je díky v skytu ulit plïe Melanop- sis posterior a Congeria ornithopsis fiazena do zóny B panonu. DÛleÏitou souãástí odkryvu je pohfiben pûdní obzor a jeho nadloïí. V nûm byla v zónû C nalezena Congeria subglobosa, typická v centrální Paratethydû aï pro zónu E. KVùTENA Prudká stráà je z vût í ãásti porostlá trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia). Na severním svahu je les s borovicí lesní (Pinus sylvestris), vtrou enou lípou malolistou (Tilia cordata) a pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Temeno svahu nad horní stûnou odkryvu tvofií bezlesí, kde se na úzkém pruhu travinobylinné vegetace objevují váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), mochna píseãná (Potentilla arenaria), violka srstnatá (Viola hirta) a hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca). Na odlesàovan ch plochách upoutá bodlák nicí (Carduus nutans). Na umûle vytvofieném pískovcovém kuïeli (valu) se v sukcesním procesu podílí nûkteré pion rské rostliny, zejména kustovnice cizí (Lycium barbarum), r t Ïlut (Reseda lutea), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), silenka irokolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba) a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola). ZVÍ ENA Îije zde je tûrka obecná (Lacerta agilis) a obãas zalétává Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Profil je cel pfiihrnut svahovinami. ObnaÏení profilu je moïné jen za studijním úãelem. Travnaté plochy se kosí a biomasa je odváïena. MAPA ÚZEMÍ strana 54 Pohled na geologick profil od jihov chodu. Fosiliterní vrstva s mnoïstvím ulit plïû. 3 Violka srstnatá (Viola hirta) roste na such ch a prohfiát ch místech lokality. 4 Kustovnice cizí (Lycium barbarum) roste na antropogennû naru en ch místech. 5 Fosilie plïe Melanopsis posterior a Congeria ornithopsis. 4 5 HO 5 507

36 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 508 Brnûnsko park Mikulãick luh Vyhlá en Okresním úfiadem v Hodonínû v roce 999 na plo e 789, ha. Charakter území je rovinat, dosahující nadmofiské v ky 59 aï 6 m. Území je tvofieno rovinatou pravobfieïní údolní nivou fieky Moravy pod Mikulãicemi, v nadmofiské v ce kolem 60 m s geologick m podloïím neogenních sedimentû VídeÀské pánve, které jsou pfiekryté fluviálními náplavami. Pofiíãní niva sestává ze spodního souvrství tûrkopískû pleistocenního stáfií, které je na povrchu pfiekryté holocenními povodàov mi hlínami. Nad úroveà nivy místy vystupují pískové pfiesypy (hrúdy). Niva je z velké ãásti porostlá luïním lesem s dubem letním (Quercus petraea), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), jilmem (Ulmus sp.) nebo javorem babykou (Acer cam- pestre). Vbylinném podrostu jsou na jafie charakteristické rozkvetlé bohaté porosty ãesneku medvûdího (Allium ursinum), snûïenky podsnûïníku (Galanthus nivalis) nebo orseje jarního (Ficaria bulbifera). âást porostû pod hrází upravené Moravy byla v minulosti vyhlá ena chránûn m územím (PR Skafiiny) pro ochranu spoleãné hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea) a ãápa bílého (Ciconia ciconia). PÛvodnû pravidelnû zaplavovaná niva se dnes ocitá pod vodou jen bûhem velk ch povodní. V území je dodnes zachována fiada mrtv ch ramen, tûní, odvodàovacích struh a kanálû. Asi nejzajímavûj í je dlouh meandrující, od dne - ního toku hrází oddûlen fragment pûvodního koryta Moravy s bohatou mokfiadní a vodní vegetací s voìankou Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), Mezofilní louka s roztrou en mi soliternímy stromy, pfieváïnû duby. 508 HO 5

37 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 509 Okres Hodonín rdestem vzpl vav m (Potamogeton natans), stulíkem Ïlut m (Nuphar lutea), kosatcem Ïlut m (Iris pseudacorus) a melem okoliãnat m (Butomus umbellatus). Vúzemí jsou zachovány nemalé enklávy rûznorod ch mezofilních aï vlhk ch luk s nejvût ími plochami v okolí národního kulturního památníku. Charakteristick m omanem vrbolist m (Inula salicina), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostfiicí chabou (Carex flacca), tfieslicí prostfiední (Briza media), pcháãem ed m (Cirsium canum), psárkou luãní (Alopecurus pratensis), kostivalem lékafisk m (Symphytum officinale), karbincem evropsk m (Lycopus europaeus), ÏluÈuchou lesklou (Thalictrum lucidum), hrachorem hlíznat m (Lathyrus tuberosus), tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria) nebo ocúnem jesenním (Colchicum autumnale). Zvlá tností je v skyt trávniãky obecné pravé (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). Vúzemí Ïije bobr evropsk (Castor fiber) auïovka obojková (Natrix natrix), rozmnoïují se obojïivelníci, Ïije zde mot l pestrokfiídlec podraïcov (Zerynthia polyxena), ojedinûle i vydra fiíãní (Lutra lutra). Evropsky v znamná je Národní kulturní památka Mikulãice, upomínající na v znam velkomoravsk ch Mikulãic jako v znamného stfiediska církevní správy a vládnoucího rodu MojmírovcÛ. Údolí Moravy spojovalo velkomoravská stfiediska s Dunajem, kter patfiil k hlavní evropské obchodní spojnicí a kter zaji - Èoval rovnûï dûleïité kontakty s kulturními centry Byzance a fií í Karla Velikého. UMikulãic v místû Na valech jsou dochovány pozûstatky jednoho z hlavních hradi È Velké Moravy. Celková rozloha komplexu pfiesahovala 00 ha. HO

38 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 50 Brnûnsko park StráÏnické Pomoraví Vyhlá en Okresním úfiadem v Hodonínû v roce 993 na plo e 87,30 ha. LeÏí v pofiíãní nivû fieky Moravy asi 8 km severov chodnû od Hodonína, mezi Rohatcem astráïnicí. Území je tvofieno rovinatou údolní nivou fieky Moravy dlouhou zhruba 8 kilometrû mezi StráÏnicí arohatcem v nadmofiské v ce kolem m s geologick m podloïím neogenních sedimentû VídeÀské pánve, které jsou pfiekryté fluviálními náplavami. Pofiíãní nivu tvofií spodní souvrství tûrkopískû pleistocenního stáfií, pfiekr vají holocenní povodàové hlíny. Nejvût í pfiírodní zajímavostí parku je unikátní fenomén pfiirozenû meandrujícího toku fieky Moravy s pûsobiv m, byè upraven m zaústûním Veliãky na na e pomûry velké. Dodnes je zde moïné sledovat pfiirozenou ãinnost vody donekoneãna tvarující nejen vlastní koryto fieky, ale doslova celou irokou údolní nivu, tak jako tomu bylo je tû v relativnû nedávné historii po cel ch délkách jihomoravsk ch fiek. Na rozdíl od podobnû dochovan ch úsekû na Dyji pod Znojmem nebo Jihlavû nad Pohofielicemi má stará Morava díky své velikosti neopakovatelné kouzlo. V nárazov ch bfiezích jsou vodou vymlety vysoké kolmé bfiehy. Na vnitfiních bfiezích se zase nachází rozsáhlé písãité pláïe. V korytû najdeme ãetné tûrkové lavice. Jen nedaleko pod Bzencem-Pfiívozem vytváfií fieka ostré meandry (PP Osypané bfiehy) ãásteãnû se zafiezávající i do zv eného okraje nivy s aï 3 metrû vysok m kolm m bfiehem. Nedávno bûhem jarní povodnû 006 se jeden z meandrû definitivnû protrhl, voda si na la novou cestu a pûvodní ãást koryta mimo hlavní proud fieky se rychle zaná í. V kolm ch bfiezích fieky hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), kolonie bfiehulí fiíãních (Riparia riparia), podél fieky pisík obecn (Actitis hypoleucos) a na ãetn ch písãinách kulík fiíãní (Charadrius dubius). Trval m obyvatelem fieky je bobr evropsk (Castor fiber). LuÏní lesy porûstají prakticky jen úzk pruh nivy po obou bfiezích fieky. Pfiírodû blízké porosty s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), j. úzkolist m (F. angustifolia), topolem bíl m (Populus alba), t. ãern m (P. nigra) nebo javorem babykou (Acer campestre) jsou mnohde naru eny v sadbami cizorodého ofie áku nebo kfiíïencû topolû. Vlastní koryto lemuje hlavnû vrba bílá (Salix alba) a v. kfiehká (S. fragilis), místy ol e lepkavá (Alnus glutinosa), po kter ch se ãasto pne chmel otáãiv (Humulus lupulus), bfieãèan popínav (Hedera helix) nebo plamének plotní (Clematis vitalba), je tû více umocàující divok ráz fieky. V lesích hnízdí vzácnû luàák hnûd (Milvus migrans) a l. ãerven (M. milvus), v minulosti i raroh velk (Falco cherrug). Pfii pravém bfiehu fieky je spoleãná kolonie volavek popelav ch (Ardea cinerea) a ãápû bíl ch (Ciconia ciconia) PR Oskovec I a II. Pfiedev ím levobfieïní rovinatou nivu protkává síè odvodàovacích a zavlaïovacích kanálû s mnoïstvím dochovan ch mrtv ch fiíãních ramen a tûní, hostících fragmenty dfiíve bohaté mokfiadní a vodní vegetace. Na jejich hladinách místy vzpl vá voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), ãastûji je zastoupen rdest vzpl vav (Potamogeton natans). V pobfieïních baïinat ch partiích se hojnû vyskytuje kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), mel okoliãnat (Butomus umbellatus), Ïabník vodní (Alisma plantago-aquatica) nebo kyprej obecn (Lythrum salicaria). Místy se objevují i rozsáhlej í porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince irolistého (Typha latifolia), o. úzkolistého (T. angustifolia) nebo nûkter ch druhû ostfiic. V kanálech dodnes pfieïívá typick zástupce rybí fauny záplavov ch území piskofi pruhovan (Misgurnus fossilis). Ve stojat ch a mírnû tekoucích vodách Ïijí obojïivelníci vãetnû kuàky obecné (Bombina bombina) auïovka obojková (Natrix natrix). Na více místech dna nivy jsou dodnes dochovány plochy b val ch nivních luk, v minulosti pravidelnû, dnes jen nepravidelnû zaplavovan ch. Nejrozsáhlej í komplexy lze nav tívit u Petrova a StráÏnice podél pravého bfiehu plavebního kanálu nebo na opaãném bfiehu fieky Moravy mezi Mal m Závidovem a Janovou. Pfiedev ím rozsáhlé plochy zaplavovan ch luk v levobfieïní nivû 50 HO 54

39 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 5 Okres Hodonín b valy v minulosti v znamn m hnízdi tûm bahàákû, zejména kolihy velké (Numenius arquata), ale také vodou e rudonohého (Tringa totanus) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago), vzácnû i bfiehou e ãernoocasého (Limosa limosa). V minulosti bûïná ãejka chocholatá (Vanellus vanellus) tu dnes hnízdí nehojnû, vzácnû vodou rudonoh. V loukách pfievládají nejrûznûj í kombinace trav, napfiíklad srha laloãnatá (Dactylis glomerata), psárka luãní (Alopecurus pratensis), kostfiava ãervená (Festuca rubra), ostfiice srstnatá (Carex hirta), troj tût Ïlutav (Trisetum flavescens) nebo medynûk vlnat (Holcus lanatus). Charakteristické jsou kvetoucí porosty kohoutku luãního (Lychnis flos-cuculi), kostivalu lékafiského (Symphytum officinale), hrachoru luãního (Lathyrus pratensis), omanu britského (Inula britannica), krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) nebo pryskyfiníku prudkého (Ranunculus acris). Ojedinûl fragment luk se do dne ních dnû dochoval nedaleko Petrova v sousedství zdej ího ramene, kde lze bûhem jara obdivovat jejich mimofiádnû pûsobiv barevnû pestr rozkvût s bohat mi porosty kosatce sibifiského (Iris sibirica) a také nemalé populace orchideje prstnatce pleèového (Dactylorhiza incarnata). Na zdej ích loukách je ãast ohniváãek ãernoãár (Lycaena dispar). Pro rovinatou údolní nivu je charakteristická liniová zeleà, stromofiadí dubû letních nebo topolû ãern ch, typické mohutné solitery jilmu habrolistého (Ulmus minor), dubu letního, jasanu úzkolistého a ztepilého, topolu ãerného nebo vrby bílé. Pozoruhodnou kulturní památku pfiedstavuje stráïnick zámek se souborem pozdnû gotick ch, renesanãních a barokních staveb. Upomínkou na nûkdej í opevnûní StráÏnice je Veselská a Skalická brána z 6. století na obou koncích mûsta. Za prohlídku stojí i nûkteré malované domy, keramická dílna rodiny LandsfeldÛ. V roce 98 byl dokonãen skanzen lidov ch staveb jihov chodní Moravy. Od roku 946 se ve StráÏnici kaïdoroãnû konají národopisné slavnosti písní a tancû. V Petrovû je zajímavou kulturní památkou malovaná kapliãka se souborem vinn ch sklepû z 8. a 9. století (zvané PlÏe) a obec je rovnûï znám m místem v skytu léãiv ch pramenû. 3 Rozlehlé mezofilní louky pfiírodního parku StráÏnické Pomoraví. V blízké StráÏnici jsou v muzeu vesnice jihov chodní Moravy postaveny kopie nebo pfieneseny objekty zoblasti Moravského Slovácka. 3 Bohatû zdobená kapliãka u vinn ch sklepení v obci Petrov. HO 55 5

40 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 5 Brnûnsko BORKY STR. 474 HÁJ U LIPOVA STR. 475 HORKY STR HO 56

41 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 53 Okres Hodonín HÁJ U LOUKY STR. 476 HLOÎÍ STR. 477 BOHUSLAVICKÉ STRÁNù STR 473 HO 57 53

42 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 54 Brnûnsko JEZERO STR. 48 V CHOZ STR. 507 HOVORANSKÉ LOUKY STR HO 58

43 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 55 Okres Hodonín MORAVANSKÉ LÚKY STR. 483 NA ADAMCÍCH STR. 484 HO ËÁLKA () STR. 479 LOSKY () STR. 48 HO 59 55

44 473-50_HO_uzemi :5 Stránka 56 Brnûnsko NIVKY ZA VùT ÁKEM STR. 487 OâOVSKÉ LOUKY STR. 488 UVRBY STR HO 60

45 473-50_HO_uzemi :53 Stránka 57 Okres Hodonín PÍSEâN RYBNÍK STR. 493 OSKOVEC () STR. 490 OSKOVEC II () STR. 49 VOJENSKÉ CVIâI Tù BZENEC STR. 505 HO 6 57

46 473-50_HO_uzemi :53 Stránka 58 Brnûnsko OSYPANÉ B EHY () STR. 49 VÁTÉPÍSKY () STR. 50 SOVINCE STR. 496 PIDLÁKY STR HO 6

47 473-50_HO_uzemi :53 Stránka 59 Okres Hodonín SKA INY STR. 495 ST EâKÒV KOPEC STR. 497 OCHOZY STR. 489 HO 63 59

48 473-50_HO_uzemi :53 Stránka 50 Brnûnsko Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Blatnice pod Sv. Antonínkem, p. ã. 6390/3, strom roste u cesty ve vinné trati Stará hora, v památkové rezervaci vinn ch sklepû. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Dub letní, tzv. ÎilkÛv dub, k nûmuï se váïe legenda o zbojníkovi, Ïijícím tehdy na Bzenecku, k. ú. Bzenec, p. ã. 5538, roste severov chodnû od základny Littner v lesním komplexu Doubrava. O: 484 cm, Vs: m, S: 300 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Bzenec, p. ã. 945, v zámeckém parku vbzenci. Obvod: pûvodní kmen je rozvûtven na est samostatn ch vûtví, Vs: 0 5 m, S: 000 let. 4. Dub letní, k. ú. DubÀany, p. ã. 379, na louce poblíï lesa u Jarohnûvic. O: 565 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 5. Jasan ztepil, k. ú. H sly, p. ã. 85, jasan v parãíku Dolní Mo tûnice se vyznaãuje i mimofiádn m habitem. O: 6 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 6. Hru eà obecná, zv. Jago ova hru ka, k. ú. Lipov, p. ã. 3035/, najdeme ji v lokalitû Stará hora, asi,5 km jiïnû od obce Lipov. O: 35 cm, Vs: m, S: 00 let. 7. Dub letní, k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 6895, dub na bfiehu fiíãky Veliãky. O: 550 cm, Vs: 38 m, S: 00 let. 8. Dub letní, dubové stromofiadí s stromy, k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 758, 759, stromofiadí západnû StráÏnice roste v místní trati Îabné. O: cm, Vs: 5 m, S: let. 9. Dub letní, stromofiadí ã. I má 74 dubû, stromofiadí ã. II má 3 jedincû dubû., k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 6995, Tyto stromofiadí lemují okraj lesa kolmo protínají silnici II/46 StráÏnice Bzenec Pfiívoz a obû stromofiadí jsou od sebe vzdálena 450 m. O: cm, Vs: 5 8 m, S: 50 let. 0. Platan javorolist, platanové stromofiadí ã. I s 50 stromy, k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 6893, stromy rostou na ochranné hrázi fieky Moravy. O: 65 5 cm, Vs: 5 8 m, S: 50 let.. Platan javorolist, platanové stromofiadí ã. II s 8 stromy, k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 6893, roste podél lesní cesty smûfiující kolmo na pravostrann pfiítok Veliãky. O: 80 cm, Vs: 6 aï 8 m, S: 50 let.. Platan javorolist, stromofiadí tvofií platany javorolisté (3 stromû), jírovce maìaly (0 stromû), duby letní (4 stromy), k. ú. StráÏnice na Moravû, p. ã. 6893, stromofiadí najdeme km sevrozápadnû od StráÏnice, lesní oddûlení 345 C3, kolmo na silnici StráÏnice Bzenec Pfiívoz. O: platanû cm, jírovcû cm, dubû cm, Vs: platanû 8 m, jírovcû 9 4 m, dubû 6 6 m, S: 50 let. 3. Lípa malolistá, skupina 4 lip, k. ú. Vlko u Kyjova, p. ã. 306/ (3078/), lípy rostou u kfiíïku za obcí Vlko. O: 47 cm, 60 cm, 77 cm, 0 cm, Vs: 0 6 m, S: 70 let. 4. Lípa malolistá, skupina 6 lip, k. ú. Vlko u Kyjova, p. ã. 7, lípy rostou U Tfiech svat ch. O: cm, Vs: 0 m, S: 30 let. 5. Lípa malolistá, stromy, k. ú. Îeravice u Kyjova, p. ã. 447, severnû od obce, u kapliãky sv. Antonína. O: 330 a 370 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 6. Lípa malolistá, 3 stromy, k. ú. Kelãany, p. ã. 753, su dfievûného kfiíïe. O: 74, 90, 347 cm, Vs: neuvedeno, S: neuvedeno. 7. Lípa malolistá, stromy, tzv. lípy u Svatého Gerarda, k. ú. Vlko ukyjova, p. ã O: 34 a 370 cm, Vs: neuvedeno, S: neuvedeno. Stromofiadí dubû letních ã. I na okraji lesa u silnice StráÏnice Bzenec, vk.ú. StráÏnice na Moravû. Platanové stromofiadí v lesním porostu, km sz. od StráÏnice na Moravû. 50 HO 64