Physio-Control defibrilátory a systémy pro KPR

Transkript

1

2 Společnost Medsol s.r.o. Vám nabízí špičkové produkty a služby předních světových výrobců zdravotnické techniky, informačních systémů a spotřebního materiálu. Naší specializací jsou systémy a technologie pro záchranné služby a intenzivní nemocniční péči. Physio-Control defibrilátory a systémy pro KPR Lifepak 15 Lucas 2 LIFEPAK 20e TrueCPR AED Lifepak 1000 AED Lifepak CR plus Systém epare elektronická karta pacienta pro ZZS Komplexní řešení pro vedení záznamů o výjezdech posádek ZZS s podporou mobilního zadávání dat, modulu pojišťovny a reportů Jednotný informační systém pro vedení dokumentace se skládá z: Mobilní zadávání dat Elektronický záznam o výjezdu Navigace, statusová hlášení Stacionární editace/základna Editace záznamů na základě Administrátorský přístup Pojišťovny reporty Výkaznictví Statistiky a reporty

3 Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. ve spolupráci s ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o. pořádají 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Mikulov, dubna 2014

4 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Programový výbor konference Předsedkyně programového výboru MUDr. Jana Kubalová Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Členové programového výboru MUDr. Roman Gřegoř Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o. Ing. Naděžda Knězková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. doc. MUDr. Michal Mašek, CSc. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno JUDr. Pavel Müller ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o. MUDr. Jana Šeblová, Ph.D. Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP MUDr. Rudolf Zvolánek Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Organizační garant konference SYMMA, spol. s r.o. Aleš Martinek Kounicova 13, Brno Mobil: a.martinek@symma.cz

5 2. dubna hod Registrace účastníků 3. dubna hod Registrace účastníků hod Zahájení konference hod Přednáškový blok I. Resuscitace hod Coffee break hod Přednáškový blok II. Traumatologie hod Oběd hod Přednáškový blok III. Varia I hod Coffee break hod Přednáškový blok IV. Varia II hod Společenský večer na Zámku Mikulov 4. dubna hod Registrace účastníků hod Přednáškový blok V. Medicína katastrof hod Coffee break hod Přednáškový blok VI. ZOS, SPIS, cvičení IZS hod Oběd WORKSHOPY hod Porod v sanitě hod Setkání vzdělavatelů ČASOVÝ PLÁN KONFERENCE hod Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje a jejich hostů hod Setkání výjezdových skupin LZS

6 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE 3. dubna hod Zahájení konference hod Přednáškový blok I. Resuscitace Předsednictvo: Truhlář A., Škulec R., Kubalová J. Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 ano či ne? 15 Škulec R. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR 10 Truhlář A., Seneta L., Nový J., Alvawiri A., Mašek J. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace randomizovaná 10 klinická studie Škulec R., Truhlář A., Vondruška V., Pařízková R., Suchý T., Dudáková J., Černý V. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. TANR v praxi 10 Lang L. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o. Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence 10 Havlíková M., Vaňatka T. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, p.o. Vliv výuky na kvalitu KPR 10 Kubalová J., Zuchová B. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Projekt časné defibrilace v Ústeckém kraji aneb každá mince má rub i líc 10 Vais L., Štícha M., Smržová E. Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p.o. Rozmístění AED v Jihomoravském kraji 10 Zuchová B. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Diskuze hod Coffee break hod Přednáškový blok II. Traumatologie Předsednictvo: Zýková I., Mach P., Vaňatka T. Časná péče o triage pozitivní pacienty v Traumacentru Liberec 15 Zýková I., Lukáš R. ARO a Traumacentrum Krajské nemocnice Liberec, a.s.

7 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE 3. dubna 2014 Koncept urgentního příjmu v krajské nemocnici 10 Märzová R., Janda R., März J. KKN, a. s. Nemocnice Karlovy Vary Mechanismus střelného poranění 15 Mach P., Mašek M. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Léčba život ohrožujícího krvácení v roce Zýková I., Sedlák P. Krajská nemocnice Liberec, a.s. Šetrnost a rychlost transportu LZS (kazuistika) 10 Mácová J. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Vyhodnocení spolupráce ZZS KV s UP FN Brno Bohunice se zajištěním polytraumat 10 Vaňatka T., Vidlák M. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, p.o. Komplikace úrazů a jejich bezpečné řešení 10 Sviták R. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Diskuze hod Oběd hod Přednáškový blok III. Varia Předsednictvo: Ningerová K., Fiala H., Freyová E. Akutní CMP umíme to? 15 Ningerová K. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Co odvrátí nepříznivý výsledek péče o pacienta s perakutní meningokokovou sepsí? 10 Gutvirth J. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje, p.o. Neinvazivní ventilace přerušovaným přetlakem výzva pro lékaře 10 i záchranáře v posádce ZZS Fiala H., Kaňkovská K. Fakultní nemocnice Olomouc, Oddělení urgentního příjmu Zajištění dýchacích cest supraglotickými pomůckami 10 Soták M. ÚVN Praha, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. Stálá hrozba otrav methanolem 10 Freyová E. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

8 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE 3. dubna 2014 Diskuze hod Coffee break hod Přednáškový blok IV. Varia II. Předsednictvo: Zvolánek R., Seneta L., Sviták R. Změna koncepce poskytování ZZS v rámci systému 15 Zvolánek R. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Lze nemocným s akutním koronárním syndromem zajistit kvalitní péči bez 10 přítomnosti lékaře v terénu? Seneta L. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. Jak přistupuji k nemocnému s akutním koronárním syndromem v přednemocniční 10 neodkladné péči Sviták R. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Rizika pro personál ZZS při nehodě zemědělského letounu Z-37A Čmelák 10 Novák I. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. Rychlostní limity a pravidla používání světelných a zvukových výstražných zařízení 10 Švába V., Mašek J. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. Diskuze hod Závěr prvního dne hod Společenský večer na Zámku Mikulov 8

9 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE 4. dubna hod Přednáškový blok V. Medicína katastrof Předsednictvo: Urbánek P., Nestrojil P., Mezulianík R. Zapojení traumatýmu ČR do civilní ochrany ES 10 Nestrojil P. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno BHT ZZS Pk, aneb náš pokrok 10 Brejcha M., Hrdlička P. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje BHT ZZS JMK, začínáme 10 Mezulianík R. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Právní prostředí pro zřizování a činnost (bio)hazard týmů ZZS krajů 10 Fišer V. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Spolupráce TT ČR a jednotek SAR při MU a katastrofách 10 Nestrojil P. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových 10 zařízení Projekt Bezpečný region - Zdravotnictví I. Urbánek P. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Diskuze hod Coffee break hod Přednáškový blok VI. ZOS, SPIS, cvičení IZS Předsednictvo: Tauchmanová E., Stuchlík O., Pavlíček P. Systém psychosociální podpory pro zdravotníky a veřejnost dvouleté 10 zkušenosti v Královéhradeckém kraji Nováková Knížková I. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. Charakteristika práce dispečera ZZS 10 Rampírová A. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o. Námětové cvičení v metru (pád osoby do kolejiště) zkušenosti 10 z úlohy Pražské 155 Pavlíček P. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy 9

10 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE 4. dubna 2014 Medzinárodná spolupráca posádok záchrannej zdravotnej služby 10 Stuchlík O., Matejíček F. Falck Záchranná a.s. Nehoda autobusu interaktivní cvičení 10 Tauchmanová E. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, p.o. Diskuze hod Závěr konference hod Oběd WORKSHOPY 4. dubna hod Workshop č. 1 Porod v sanitě Nácvik porodu v sanitě (sanita na parkovišti u hotelu) Vedoucí workshopu: MUDr. Tomáš Vaňatka lektoři: Miloslava Havlíková, Bc. Helena Palasová Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, p.o. Pro velký ohlas zařazujeme opět praktickou výuku porodu v sanitě. Tématem workshopu je porod v přednemocniční péči s použitím prostředků běžně dostupných v PNP, v prostorách sanity. Náplní workshopu je praktický nácvik porodu na figuríně, včetně ošetření novorozence a řešení nejzávažnějších komplikací při porodu ze strany matky i dítěte. Hlavní témata: diagnostika fáze porodu dle subjektivních pocitů rodičky vyhodnocení indikace k transportu či k porodu na místě porod v PNP v sanitním vozidle ukázka prostorového uspořádání dostupné pomůcky praktický nácvik porodu PPH a PPKP nácvik řešení komplikací při a po porodu 1. ošetření novorozence ošetření kompromitovaného novorozence sledování a ošetřovatelská péče o rodičku řešení PPH jako poporodní komplikace Počet účastníků je omezen: maximální počet účastníků pro praktický nácvik je max. 40 osob, praktické nácviky budou probíhat v sanitě, vždy po dvou až třech uchazečích hod Workshop č. 2 Setkání vzdělavatelů Akce probíhá pod záštitou Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR. Vedoucí workshopu: Mgr. Vlasta Vařeková Prosíme o účast maximálně 2 3 zástupců z každého kraje počet míst je omezen. 10

11 WORKSHOPY 4. dubna 2014 Představení oddělení vzdělávání a systému vzdělávání jednotlivých ZZS všech krajů již proběhlo na Pražské 155. V rámci našeho workshopu bychom se rádi soustředili na další témata jako standardy, adaptační procesy, okruhy a výstupy vzdělávání. Proto Vás prosíme, připravte si stručné a jasné odpovědi na následující otázky, v rozsahu maximálně 5 minut na odpověď. Za každým kolem odpovědí bude následovat diskuse na dané téma. Otázky: 1. Jak určujete potřebu a jak vybíráte témata na vzdělávání? 2. Jakým způsobem definujete výstupy vzdělávacího procesu a co vás vedlo k tomuto závěru? (účast na semináři, prověření znalostí nebo dovedností, zpětná vazba lektory atd.) 3. Máte nastaven a standardně používáte adaptační proces pro nové zaměstnance? 4. Pracujete ve vzdělávání a praxi se standardy? Jaké používáte? (pouze mezinárodní, vlastní interní atd.) 5. Představte model jednoho standardního pracovního postupu, který na vašem pracovišti používáte nebo plánujete používat (k dispozici bude flipchart, dataprojektor) V rámci těchto vystoupení bude oceněn nejzajímavější standardní pracovní postup. Pozor: hodnotit se bude vhodnost a potřebnost tématu, obsah, forma i představení tématu! hod Workshop č. 3 Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje a jejich hostů Workshop je určen pro peery ZZS JMK a jejich hosty. Vedoucí workshopu: PhDr. Lukáš Humpl Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o. Program workshopu aktuální informace k problematice SPIS a hodnocení činnosti za uplynulé období práce s kazuistikami peerů specifické potřeby v rámci SPIS v přednemocniční a nemocniční péči JMK aktuální úkoly peerů SPIS v JMK praktický nácvik poskytování peer podpory hod Workshop č. 4 Setkání výjezdových skupin LZS Vedoucí workshopu: MUDr. Jolanta Mácová Anotace: Činnost výjezdových skupin LZS je specifická, zahrnuje činnosti jak zdravotnické, tak technické, na které musí být personál LZS náležitě vyškolen. Cílem workshopu je setkání členů výjezdových skupin všech LZS operujících na území České Republiky a hlavně výměna zkušeností za účelem zefektivnění a zkvalitnění péče o pacienta. 1. část: Zkušenosti se zásahy v obtížně dostupném terénu (cca 90 min) prezentace a diskuse (technická záchrana, ukázka techniky a vybavení, výcvik lékařů a záchranářů a významné novinky a změny od posledního setkání ve vašem regionu na LZS) Dosud přihlášené prezentace: LZS Jihomoravského kraje, LZS Královéhradeckého kraje, LZS Ústeckého kraje, LZS Kraje Vysočina 2. část: Panelová diskuse budoucnost LZS v ČR (cca 60 min) Předsedající: JUDr. Pavel Müller, MUDr. Roman Gřegoř, MUDr. Anatolij Truhlář, MUDr. Tomáš Vaňatka, MUDr. Jolanta Mácová 11

12 VŠEOBECNÉ INFORMACE Místo konání Hotel Galant, Mlýnská 2, Mikulov Registrační poplatky Lékaři do Kč 1 550,- od Kč 1 750,- na místě Kč 1 950,- NLZP do Kč od Kč 1 450,- na místě Kč 1 650,- V registračním poplatku je zahrnuto vstupné na konferenci, oběd dne 3. a 4. dubna 2014, vstupenka na společenský večer, konferenční materiály a DPH. Parkování Možnost parkování v areálu hotelu Galant. Počet parkovacích míst je omezen. Prostory Sál AURELIUS Přednáškový sál Lobby bar Doprovodná výstava Foyer Registrace účastníků Salonek Pálava Workshop č. 2 Setkání vzdělavatelů Salonek Tramín Workshop č. 3 Pracovní setkání peerů jihomoravského kraje a jejich hostů Salonek Sauvignon Workshop č. 4 Setkání výjezdových skupin LZS Registrace účastníků 2. dubna hod 3. dubna hod 4. dubna hod Registrující osoby Vám rádi sdělí Vaše event. dotazy. Konferenční materiály Při registraci obdržíte jmenovku a konferenční set. Certifikáty budou rozeslány všem registrovaným účastníkům em po ukončení konference. Obědy Obědy formou buffet se vydávají v hotelové restauraci dne 3. dubna 2014 od do hod a dne 4. dubna 2014 od do hod. Cena za oběd je zahrnuta v registračním poplatku. Stravenky na oběd obdržíte při registraci účastníků. Obědy se vydávají oproti stravenkám, které obdržíte při registraci. Společenský večer Společenský večer formou rautu se koná dne 3. dubna 2014 na Zámku Mikulov. Vstupenku na společenský večer, která je zahrnuta v registračním poplatku obdržíte při registraci účastníků. INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ Konferenční technika dataprojektor PC laserové ukazovátko vč. bezdrátové myši Techniku je možné si vyzkoušet před zahájením konference nebo v průběhu přestávek. Technik bude k dispozici po celou dobu konání konference v přednáškovém sále. Prezentace Prezentace, které od Vás převezme technik v přednáškovém sále, prosíme dodat na CD/DVD nebo USB Flash disku. 12

13 SBORNÍK ABSTRAKT 13. BRNĚNSKÉ DNY PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE dubna 2014 ABSTRAKTA NEPROŠLA JAZYKOVOU ÚPRAVOU 13

14 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Obsah: Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 ano či ne...15 Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR...17 Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace randomizovaná klinická studie...19 TANR v praxi...20 Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence...21 Vliv výuky na kvalitu KPR...22 Projekt časné defibrilace v Ústeckém kraji aneb každá mince má rub i líc...23 Rozmístění AED v Jihomoravském kraji...24 Časná péče o triage pozitivní pacienty v Traumacentru Liberec...25 Koncept urgentního příjmu v krajské nemocnici...26 Mechanismus střelného poranění...27 Léčba život ohrožujícího krvácení v roce Šetrnost a rychlost transportu LZS (kazuistika)...29 Vyhodnocení spolupráce ZZS KV s UP FN Brno Bohunice se zajištěním polytraumat...30 Komplikace úrazů a jejich bezpečné řešení...31 Akutní CMP umíme to?...32 Co odvrátí nepříznivý výsledek péče o pacienta s perakutní meningokokovou sepsí?...34 Neinvazivní ventilace přerušovaným přetlakem - výzva pro lékaře i záchranáře v posádce ZZS..35 Zajištění dýchacích cest supraglotickými pomůckami...36 Stálá hrozba otrav methanolem???...37 Změna koncepce poskytování ZZS v rámci systému...38 Lze nemocným s akutním koronárním syndromem zajistit kvalitní péči bez přítomnosti lékaře v terénu?...39 Jak přistupuji k nemocnému s akutním koronárním syndromem v přednemocniční neodkladné péči...40 Zapojení traumateamu ČR do civilní ochrany ES...42 BHT ZZS Pk, aneb náš pokrok...43 Biohazardtým ZZS Jmk...44 Právní prostředí pro zřizování a činnost (bio)hazard týmů ZZS krajů...45 Spolupráce TT ČR a jednotek SAR při MU a katastrofách...46 Datové propojení Zdravotnické záchranné služby a cílových zařízení Projekt Bezpečný region - Zdravotnictví I Charakteristika práce dispečera ZZS...49 Pád osoby do kolejiště metra...50 Medzinárodná spolupráca posádok záchrannej zdravotnej služby...51 Nehoda autobusu interaktivní cvičení

15 SBORNÍK ABSTRAKT Terapeutická hypotermie po náhlé zástavě oběhu v roce 2014 ano či ne Škulec R., Truhlář A., Černý V. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. Terapeutická hypotermie (TH) je více než 10 let rutinně používaná v léčbě syndromu po srdeční zástavě.1 4 V poslední době byly publikovány klinické studie, které nás vedou k zamyšlení o indikacích a způsobu provádění této metody v nemocnici a v přednemocniční péči.5 8 V odborné veřejnosti vzbudili velký ohlas a objevilo se celé spektrum interpretací od zdrženlivého postoje s pokračováním v zavedené poresuscitační péči včetně indukce TH na cílovou tělesnou teplotu C v trvání hodin až po zamítnutí TH s pouhým udržováním normotermie. V přednášce bude rozebrána problematika cílené regulace tělesné teploty (targeted temperature management, TTM) u nemocných úspěšně resuscitovaných pro náhlou zástavu oběhu ve světle starších i nových klinických a experimentálních studií. Závěry budou v souladu s připravovaným Mezioborovým stanoviskem k používání terapeutické hypotermie po zástavě oběhu: Současný stav vědeckého poznání, včetně výsledků nejnovějších klinických studií, nepřináší zatím dostatek argumentů k zásadní změně dosavadní praxe. Použití TH je spojeno s lepším klinickým výsledkem ve srovnání s postupy bez TH a není zatíženo vyšším výskytem závažných komplikací. Poresuscitační péče by měla být i nadále poskytována s využitím metod TH a v souladu se současnými doporučeními. Cílovou hodnotu tělesné teploty při použití postupů TTM však doporučujeme individualizovat. Nejnovější klinické studie umožňují zvážit cílovou hodnotu 36 C jako pravděpodobně účinný a bezpečný postup TTM, zejména u pacientů se základní neodkladnou resuscitací zahájenou prokazatelně bez prodlevy. Před zahájením postupů TTM musíme vždy pečlivě analyzovat poměr předpokládaného přínosu metody a jejích případných rizik s ohledem na okolnosti zástavy oběhu a ostatní individuální klinický kontext. Pozice přednemocniční TH není jasná, nicméně nebyl podán důkaz o škodlivosti metody a není důvod vyřazovat tuto jedinou potenciálně neuroprotektivní metodu z našeho armamentária.9 Literatura Bernard SA et al. Treatment of comatose survivors of out-of-hospital cardiac arrest with induced hypothermia. N Engl J Med 2002;346:557. HACA Group. Mild therapeutic hypothermia to improve the neurologic outcome after cardiac arrest. N Engl J Med 2002;346:549. Skulec R et al. Broad implementation of therapeutic hypothermia after cardiac arrest-mission possible. Resuscitation 2010;81:779. Skulec R et al. Implementation of pre-hospital therapeutic hypothermia in post-cardiac arrest patients in the Czech Republic. Resuscitation 2012;83:e21. Nielsen N et al. Targeted Temperature Management at 33 C versus 36 C after Cardiac Arrest. N Engl J Med 2013;369:

16 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Kim F et al. Effect of Prehospital Induction of Mild Hypothermia on Survival and Neurological Status Among Adults With Cardiac Arrest. JAMA 2013;98104:1. Bernard SA et al. Induction of prehospital therapeutic hypothermia after resuscitation from nonventricular fibrillation cardiac arrest. Crit Care Med 2012;40:747. Bernard S et al. Induction of therapeutic hypothermia by paramedics after resuscitation from out-of-hospital ventricular fibrillation cardiac arrest: a randomized controlled trial. Circulation 2010;122:737. Truhlar A et al. Prehospital therapeutic hypothermia after cardiac arrest: Is it really cool to stop Resuscitation

17 Zkušenosti se zavedením trombolýzy k léčbě plicní embolie při KPR Truhlář A. 1,2, Seneta L. 1, Nový J. 1,3, Almawiri A. 1,4, Mašek J. 1 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o. 1 SBORNÍK ABSTRAKT Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 Interní oddělení, Oblastní nemocnice Jičín 3 I. interní kardioangiologická klinika, Oddělení intervenční kardiologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové 4 Úvod: Plicní embolie (PE) patří k nejčastějším potenciálně reverzibilním příčinám náhlé zástavy oběhu (NZO) (>10 % případů), jejichž diagnostika a léčba jsou nedílnou součástí rozšířené neodkladné resuscitace. Doporučeným způsobem léčby PE s NZO je trombolýza, bez jejíhož časného provedení nelze očekávat obnovení spontánního oběhu ani dosažení příznivého klinického výsledku (letalita až 100 %). Navzdory velmi omezeným možnostem diagnostiky PE v přednemocniční neodkladné péči (PNP) i vysokému riziku komplikací trombolýzy během kardiopulmonální resuscitace (KPR) by mělo být její provedení zváženo jako život zachraňující výkon u všech pacientů s podezřením na akutní PE. Na základě analýzy pitevních protokolů po neúspěšných KPR v Královéhradeckém kraji (KHK) byl v srpnu 2013 zaveden do praxe standard léčebného postupu pro přednemocniční trombolýzu. Cíle: Jednotný postup lékařů ZZS KHK ve výjezdových skupinách LZS, RV a RLP pro stanovení indikací k přednemocniční trombolýze a způsobu jejího provedení. Jednotný postup operátorek/operátorů tísňové linky pro stanovení podezření na NZO způsobenou pravděpodobně akutní PE s následnou aktivací LZS. Diagnostická kritéria: Diagnostika PE je v 90 % případů založena na klinických symptomech, které mohou v některých případech vzniku NZO předcházet: náhle vzniklá nebo náhle zhoršená dušnost; bolest na hrudi; synkopa. Další kritéria zvyšující podezření na PE při KPR: věk pacienta do 50 let; ženské pohlaví; hormonální antikoncepce; chirurgická operace v posledních 4 týdnech; imobilizace > 3 dny; porucha hemokoagulace; anamnéza hluboké žilní trombózy nebo PE; asymetrický otok dolních končetin; EKG známky PE (pokud proveden záznam 12svodového EKG před NZO); nízká hodnota EtCO2 navzdory kvalitně prováděné KPR; dilatace pravé srdeční komory a hypokineza volné stěny (pokud lze v PNP provést ultrasonografické vyšetření). Žádný z uvedených příznaků není pro PE specifický, ale jejich výskyt před a/nebo po vzniku NZO zvyšuje pravděpodobnost správné diagnózy. Indikace a způsob provedení: Vybavením k zahájení přednemocniční trombolýzy (Actilyse 50 mg inj.) disponuje výjezdová skupina LZS Hradec Králové pro potřeby celého spádového území. Indikací pro trombolýzu je rozšířená neodkladná resuscitace nemocného s NZO způsobenou s vysokou pravděpodobností PE. Trombolýza může být zahájena výhradně v případech, kdy existuje reálná šance na obnovení funkcí vitálně důležitých orgánů a dosažení přijatelné kvality života. Po aplikaci léku je doporučeno pokračovat v KPR nejméně po dobu 60 až 90 minut, optimálně během transportu nemocného do zdravotnického zařízení. Pro zajištění kontinuální KPR během transportu lze využít mechanický resuscitační přístroj. Diskuze: Rutinní trombolýza při KPR zvyšuje výskyt závažného krvácení do CNS (TROICA study). Při podezření na NZO v důsledku akutní PE, jejíž léčba nereaguje na úvodní postupy 17

18 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče rozšířené neodkladné resuscitace (obvykle 15 minut), je však trombolýza považována za život zachraňující výkon a neexistují žádné absolutní ani relativní kontraindikace. Přednemocniční trombolýza u nemocných s PE bez NZO, rutinní trombolýza během KPR ani trombolýza nemocných s akutním koronárním syndromem není v podmínkách KHK doporučena. Autoři v přednášce shrnují první zkušenosti a uvádějí vybrané kazuistiky. Závěr: Trombolýza při KPR je život zachraňujícím výkonem při zástavě oběhu v důsledku akutní plicní embolie. Zavedením nové metody do praxe je očekáváno zvýšení šance na přežití u nemocných s masivní PE ošetřovaných výjezdovými skupinami ZZS KHK. Podpořeno grantem IGA NT /2013. Kontakt: anatolij.truhlar@gmail.com 18

19 SBORNÍK ABSTRAKT Energetická náročnost základní neodkladné resuscitace randomizovaná klinická studie Škulec R. 1,2,3, Truhlář A. 2,4, Vondruška V. 5, Pařízková R. 2, Suchý T. 2, Dudáková J. 1, Černý V. 2 Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, p.o. 1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 Interní oddělení Nemocnice Beroun 3 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, p.o., LZS Hradec Králové 4 1. interní klinika LF a FN, Oddělení tělovýchovného lékařství, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové 5 Úvod: Limitaci schopnosti provádět základní neodkladnou resuscitaci (BLS) fyzickými možnostmi poskytovatele lze kvantifikovat subjektivním ukazatelem, pocitem celkové únavy, ale také objektivním parametrem, energetickou náročností BLS. Podle Evropské rady pro resuscitaci zahrnuje standardní BLS (S-BLS) nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst v poměru 30:2, za určitých okolností je však možné použít kontinuální srdeční masáž bez umělého dýchání (CO-BLS). Cíl studie: Porovnat energetickou náročnost, pocit celkové únavy a vnímanou intenzitu fyzické zátěže S-BLS a CO-BLS prováděných jedním zdravým dobrovolníkem na celotělovém resuscitačním modelu. Metoda: Účastníci byli randomizováni k CO-BLS prováděné v den instruktáže a s odstupem 3 dny a < 1 měsíc k provedení S-BLS, nebo k provádění obou typů BLS v opačném pořadí. U účastníků jsme sledovali energetický výdej kontinuálním měřením spotřeby kyslíku. V analýze jsme využili kalkulované parametry: spotřebu kyslíku za 1 min. indexovanou na 1 kg hmotnosti (VO 2 /kg) a plochu pod křivkou všech měření VO 2 /kg během protokolu v půlminutových intervalech indexovanou zpětně na 1 minutu (AUC min VO 2 /kg). Provádění BLS bylo ukončeno pro subjektivní pocit vyčerpání, neschopnost udržet dostatečnou kvalitu BLS nebo čas provádění BLS dosáhnul 30 minut. Pocit celkové únavy byl hodnocen vizuální analogovou škálou (0-100 bodů) a subjektivně vnímaná intenzita fyzické zátěže Borgovou škálou (6-20 bodů). Výsledky: Studie se zúčastnili 4 muži a 6 žen ve věku 22,5±1,4 let. Maximální VO 2 /kg dosažená během S-BLS byla vyšší než během CO-BLS (23,164±3,937 vs. 20,167±2,142 ml/kg/min.; p=0,049). Kalkulací AUC min VO 2 /kg jsme zjistili významně vyšší spotřebu kyslíku při provádění S-BLS než v průběhu CO-BLS (18,90±3,13 vs. 15,91±2,07 ml/min. 3 ; p=0,021). Naopak, dobrovolníci uváděli vyšší vnímanou intenzitu fyzické zátěže (16,6±2,0 vs. 13,8±1,2 bodů; p=0,001) a větší pocit celkové únavy (86,5±10,8 vs. 75,0±14,3 bodů; p=0,058) po absolvování CO-BLS než po S-BLS. Závěry: S-BLS byla v naší studii energeticky náročnější proces než CO-BLS. Naopak, únava a vnímaná intenzita fyzické zátěže byly vyšší po CO-BLS než po S-BLS. V přednášce budou diskutovány možná vysvětlení a důsledky. 19

20 13. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče TANR v praxi Lang L. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o. Dokonalé zvládnutí postupů neodkladné resuscitace by mělo být základem práce všech lékařských i nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Zvládnutí těchto postupů po telefonu je nezbytné pro každého pracovníka na operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Právě operátoři tísňové linky jsou totiž prvními profesionálními záchranáři?na místě? náhlé zástavy oběhu? Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) je instrukcí operátora zdravotnické záchranné služby volajícímu, jak postupovat u pacienta s poruchou zdraví. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR) je nedílnou součástí telefonicky asistované první pomoci. Poskytnutí TAPP je jednou ze základních úloh zdravotnického operačního střediska. Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace znamená telefonickou instruktáž a vedení volajících k provádění neodkladné resuscitace operátorem zdravotnické záchranné služby na místě vzniku pravděpodobné náhlé zástavy oběhu. Problematika TANR zahrnuje specifické metodické postupy, kontraindikace či případné ukončení telefonicky asistované resuscitace včetně rozdělení úkolů operátorů podle personálního a technického vybavení konkrétního zdravotnického operačního střediska. Pro nejzávažnější situace, kdy je nutné poskytovat telefonicky asistovanou první pomoc včetně TANR, je zpracován Doporučený postup výboru ČLS JEP? spol. UM a MK č. 12 Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP). Příspěvek TANR v praxi seznamuje posluchače se stručnou kazuistikou konkrétního případu a nabízí poslech autentického průběhu TANR ze záznamu telefonického hovoru na tísňovou linku

21 SBORNÍK ABSTRAKT Naše zkušenosti s nácvikem KPR u novorozence Havlíková M., Vaňatka T. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, p.o. Nácvik KPR novorozence je z praktického hlediska nesložitější nácvik. Kompromitovaný novorozenec po porodu musí být velmi rychle vyšetřen a následně ošetřen, aby probíhající hypoxie novorozence nepoškodila v jeho budoucím vývoji. Pro záchranáře ošetření novorozence není častou činností a musí být připraven i na KPR. Problematikou ošetření kompromitovaného novorozence se již zabýváme 4 roky a máme zpracovanou teoretickou i praktickou metodiku nácviku. Teoretická fáze se týká rychlého ošetření novorozence s odtřižením pupečníku a dynamickým zjištění stavu novorozence. Diagnostika se opírá o zřejmé faktory kompromitace, jako je změna barvy a tonusu novorozence. Následuje příprava místa pro KPR novorozence, zajištění pomůcek, čímž se dostáváme k praktickému nácviku. KPR novorozence nelze brát jako samostatnou jednotku, ale musí být sloučená se zajištěním novorozence po porodu s rychlou diagnostikou jeho stavu. 21