Laserové a plazmové řezání (84, 83)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Laserové a plazmové řezání (84, 83)"

Transkript

1 Laserové a plazmové řezání (84, 83) Dělení materiálů je stále velmi důležitou nepominutelnou výrobní operací. Používá se k tomu celá řada metod, každá z nich si vytvořila svoji oblast optimálního použití. Každá z nich má ale nějaký závažný nedostatek, který brání jejímu univerzálnímu používání, a tak přicházejí stále další a modernější postupy. Tato práce si klade za cíl, seznámit čtenáře s dvěmi metodami dělení materiálu, a to dělením materiálu laserem a plazmou. Tepelné dělení materiálů lze v rámci strojírenské výroby zařadit mezi operace přípravy materiálu. Pod tímto pojmem rozumíme technologii řezání, pracující na principech lokálního tavení, spalování nebo odpařování, případně kombinace těchto jevů, kdy energie potřebná k inicializaci procesu a jeho průběhu je dodávaná různými tepelnými zdroji. Obecně lze tepelné dělení materiálů aplikovat na celou škálu konstrukčních materiálů: nelegované a nízkolegované oceli, vysokolegované oceli a slitiny na bázi niklu, neželezné kovy a jejich slitiny (hliník, měď, ), vysoce reaktivní materiály a jejich slitiny citlivé na kyslík (hořčík, titan, ), nekovové materiály (plasty, kompozity, dřevo, papír, sklo, ). První materiál, který byl v historii zpracováván postupem tepelného řezání (kyslíkem), byly nelegované oceli. Řezání za pomoci elektrického oblouku umožnilo dále řezat všechny elektricky vodivé materiály, s nástupem laserových technologií přišla možnost tepelného dělení prakticky jakéhokoliv druhu materiálu včetně elektricky nevodivých materiálů s extrémně vysokou afinitou ke kyslíku nebo dusíku, jako je titan nebo zirkonium v inertní ochranné atmosféře. V průmyslové praxi jsou používány tři základní metody tepelného řezání kyslíkem, plazmou a laserem. [6] S používáním laseru se dnes setkáváme ve všech odvětvích života a všude jeho aplikace přinášejí významný pokrok v lidské činnosti. I ve strojírenství patří v současné době laserové technologie mezi nejprogresivnější způsoby působení člověka na materiál ve výrobním procesu. S jejich pomocí je možné podstatně zvýšit kvalitu, technickou úroveň i produktivitu práce. Díky jim je dnes možno při inovačních cyklech výroby dosahovat takové parametry výrobků, na které při dosavadních technologiích není možno dosáhnout. 1 Laserové řezání - 84 Obrábění a opracování materiálů laserem je založeno na přeměně světelné energie na energii tepelnou. Slovo laser je složené z počátečních písmen anglického názvu popisující jeho funkci: Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, což by se dalo přeložit jako zesílení světla pomocí vynucené (stimulované) emise záření. 1.1 Princip laseru Laser pracuje na principu indukované emise, tj. vynuceného záření. Indukovaná emise je vyvolána dopadem záření na atom prvku, kdy záření donutí elektron obíhající kolem jádra přijmout energii a tím vystoupat na vyšší oběžnou dráhu. Další příjem energie a rovnováha sil 1

2 v atomu přinutí elektron vrátit se na svoji původní oběžnou dráhu a vyzářit přijatou energii do prostoru. Vzniklé záření je monochromatické (tzn. má jednu, přesně definovanou vlnovou délku) a koherentní, což znamená, že příslušné částice (fotony) se ve svazku pohybují jedním směrem a jsou v jeho průřezu buď stejnoměrně, nebo alespoň velmi pravidelně rozděleny. [2] 1 laserová hlavice, 2 rezonátor, 3 laserové médium, 4 polopropustné zrcadlo, 5 výstup paprsku, 6 zdroj energie buzení, 7 budicí zařízení, 8 chladicí systém, 9 nepropustné zrcadlo Obr. 1. Schéma zařízení pro obrábění laserem [2] 1.2 Rozdělení laserů Podle aktivního prostředí rozlišujeme tři základní typy laserů - plynové, pevnolátkové a polovodičové (známější jako laserové diody). Pro dělení materiálu se dnes stále ještě nejčastěji používají výkonové plynové CO 2 lasery a pevnolátkové Nd:YAG lasery, ale své místo nacházejí už i výkonové polovodičové (diodové) lasery. V porovnání s ostatními typy jsou nejsilnější CO 2 lasery s vlnovou délkou záření 10,6µm vhodné zvláště k dělení klasické, legované nebo korozivzdorné oceli až do tloušťky kolem 25mm a pevnolátkové Nd:YAG se zářením na vlnové délce 1,064µm pak především ke zpracování slabších kovových i nekovových či speciálních materiálů. Kratší vlnová délka pevnolátkových laserů umožňuje zmenšit stopu dopadu fokusovaného laserového svazku, což dovoluje podstatně zmenšit rozměry řezu, snižuje se tepelný zásah do materiálu v okolí řezu a klesá spotřeba energie Plynové lasery U plynových laserů vzniká paprsek v plynném prostředí, kterým je nejčastěji argon, helium nebo neon. Světelná emise vzniká po přivedení dostatečně vysokého napětí na elektrody, umístěné uvnitř trubice s plynem. Plynové lasery pro průmyslové využití mohou dosahovat i velmi vysokých výkonů, jejich nevýhodou je nutnost složitého chlazení i relativní nákladnost. 2

3 Vybrané druhy plynových laserů: heliumneonový laser aktivní prostředí je tvořeno vybuzenými atomy neonu. Budí se v elektrickém výboji ve směsi plynů helia a neonu. Tento laser vyzařuje infračervené záření o vlnové délce 1,15 μm, 3,39 μm a 0,633 μm. Používá se v měřicí technice, holografii a geodézii; argonový laser aktivní prostředí tvoří ionty argonu. Budí se elektrickým výbojem. Vlnové délky záření jsou: 457,9 nm, 465,7 nm, 472,7 nm, 488,0 nm, 496,5 nm a 514,5 nm; excimerový laser aktivním prostředím jsou excimery. Excimer je nestabilní molekula, která vzniká jen na přechodnou dobu v důsledku vzájemného působení vybuzeného atomu s atomem v základním stavu. Buzení excimerových laserů se provádí elektrickým výbojem nebo svazkem rychlých elektronů. Používají se v selektivní laserové fotochemii, při technologických aplikacích (např. při popisování součástí, vrtání), v medicíně a ve fyzikálním a biologickém výzkumu; CO 2 laser (obr. 2) aktivním prostředím jsou molekuly oxidu uhličitého. Buzení je elektrickým výbojem, který zapaluje směs plynů CO 2, N 2 a He. Používají se pro řezání, svařování, vrtání, popisování součástí, nanášení povlaků a tepelné zpracování. Obr. 2. Konstrukce CO2 laseru [2] Pevnolátkové lasery Druhou skupinu laserů tvoří pevnolátkové lasery. Zde je aktivním prostředím pečlivě vypěstovaný homogenní krystal s příměsí cizorodé látky. Světelná emise vzniká vystavením krystalu silnému stálému externímu světelnému výboji. Nejčastěji používaným typem pevnolátkového laseru je Nd:YAG. Vybrané druhy pevnolátkových laserů: rubínový laser aktivním prostředím je krystal generující záření o vlnové délce 0,6943 μm. Pracuje většinou v pulzním režimu. Je vhodný pro vrtání tvrdých materiálů, v lékařství v dermatologii a v laserové lokaci družic. Nyní se nahrazuje především Nd:YAG laserem; 3

4 Nd:sklo laser pracuje v pulzním režimu. Používá se pro vysokoenergetické pulzní režimy práce s malou opakovací frekvencí, např. pro velké termonukleární systémy; Nd:YAG laser (obr. 3) je dnes nejvíce používaným typem pevnolátkového laseru. Aktivním prostředím je krystal yttriumaluminumgranát dopovaný neodymem. Tento laser pracuje jak v pulzním, tak kontinuálním režimu. Dosahuje výkonů 100 až W. Paprsek pevnolátkových laserů má vlnovou délku 1,06 μm. Je vhodný pro vrtání, svařování, řezání a žíhání. V lékařství se používá kontinuální Nd:YAG laser jako skalpel (v chirurgii) a pulzní Nd:YAG laser v oční mikrochirurgii. Dále pak v radarové technice a ve spektroskopii; Nd:YLF laser aktivním prostředím je lithiumyttriumfluorid (LiYF4). Paprsek má vlnovou délku 1,053 μm; Er:YAG laser aktivní prostředí pro Er iont tvoří YAG. Vlnové délky generovaného záření jsou 1,56 a 2,94 μm. Záření Er:YAG laseru 1,56 μm se používá v laserových dálkoměrech. Obr. 3. Konstrukce Nd:YAG laseru [2] Polovodičové lasery Poslední a nejnovější skupinou laserů jsou polovodičové lasery, obecně známé jako laserové diody. Zde světelná emise vzniká v tenké přechodové vrstvě na hranici mezi polovodiči typu P a N. Atomy v přechodové vrstvě jsou schopny absorbovat energii z elektrického proudu procházejícího diodou a přecházet tak do vyšších energetických hladin. Při sestupu na své původní hladiny nadbytečnou energii vyzáří, obecně v podobě tepla a světla. Použitelnost a kvalita laserové diody závisí na správném výběru materiálů obou polovodičů (často sendvičové konstrukce) a na udržení přesné tloušťky přechodové vrstvy. Ta musí být totiž velmi tenká, abychom dosáhli monochromatičnosti záření. Typickými představiteli polovodičových laserů jsou: polovodičový laser buzený svazkem elektronů, tzv. diodový laser (obr. 4) aktivní prostředí je tvořeno blokem polovodičů. Laser může být buzen fotony, elektrickým polem nebo častěji svazkem elektronů. Rychlé elektrony procházejí polovodičovým blokem a iniciují přechody z pásu valenčního do pásu vodivostního. Mezi takto buzené aktivní materiály patří galiumarsenidový (GaAs) polovodičový laser, 4

5 kadmiumsulfidový (CdS) a kadmiumselenidový (CdSe) polovodičový laser. Generují záření o vlnové délce v rozsahu 808 až 940 nm. Lasery mají výstupní výkon 30 W až 8 kw. U vysoce výkonných diodových laserů má vystupující paprsek tvar obdélníkové plochy. Laser o výstupním výkonu 150 W má po zaostření rozměr stopy 0,6 x 1,2 mm. Lze jej zaostřit i na 1,3 x 1,3 mm nebo na stopu ve tvaru kruhu o průměru 1,5 mm; injekční polovodičové lasery aktivní materiál je složen z polovodiče typu P a N. Polovodiče vytvářejí tzv. P-N přechod. Buzení je v tomto případě prováděno přiložením elektrického pole k polovodičovému přechodu. Rezonátor je tvořen vybroušenými stranami polovodičového materiálu. V P-N přechodu elektrony a díry rekombinují při současné emisi záření. Odrazem od zrcadel otevřeného rezonátoru a mnohonásobným přechodem oblastí přechodu vzniká laserové záření. Nejznámější je GaAs polovodičový laser. 1.3 Metody řezání laserem Obr. 4. Konstrukce polovodičového laseru [2] Metody řezání laserem je možno rozdělit na tavné, oxidační, sublimační Tavné řezání U tavného řezání laserem se dělený materiál lokálně nataví a vzniklá tavenina se od základního materiálu odděluje proudem čistého inertního plynu, který se do místa řezu přivádí, ale na vlastním procesu řezání se nepodílí. Ve srovnání s ostatními metodami řezání laserem lze u tohoto způsobu docílit jen nižší řezné rychlosti. Maximální řezná rychlost stoupá lineárně s výkonem laseru a snižuje se přibližně lineárně s tloušťkou řezaného materiálu a s jeho teplotou. Laserový paprsek je jen velmi málo absorbován. Tento způsob je vhodný především k vytváření nezoxidovaných řezů kovových materiálů, jako např. nerezových ocelí, hliníku, mosazi, mědi a pozinkovaného plechu. Použijeme-li jako inertní plyn dusík s vysokou čistotou a vysokým tlakem 1-2 MPa na trysce, jsou výsledkem řezání kovové lesklé řezné plochy, které nevyžadují žádné finální úpravy. V závislosti na kvalitě řezaného materiálu se mohou na spodní hraně řezu objevit otřepy, které je nutno odjehlit Oxidační řezání Oxidační řezání laserem se od tavného řezání liší pouze použitím kyslíku jako řezného plynu. Vzájemným účinkem kyslíku s roztaveným povrchem kovu vzniká exotermní reakce, 5

6 která má za následek další ohřívání materiálu. V důsledku tohoto efektu lze dosáhnout u konstrukčních ocelí vysokých rychlostí řezu, řez je však širší a horší kvality, s vyšší drsností a s větším tepelně ovlivněným pásmem. Tento způsob není proto vhodný pro zhotovování ostrých geometrických tvarů, malých otvorů, apod. Určitým východiskem je přechod na pulzní provoz laseru, kdy se řezaný materiál v mezeře mezi jednotlivými pulzy ochladí a nenastává exotermní reakce. Další vylepšení kvality řezu je možné dosáhnout regulací výkonu laseru, který musí být optimalizován dle tloušťky materiálu. Řezná rychlost je pak omezena sníženým výkonem laseru Sublimační řezání Sublimační způsob řezání, při kterém se materiál v místě řezu odpařuje, se v dnešní době velmi málo používá. Pro minimalizaci tavné zóny, která vzniká na hraně řezu, je nutná vysoká hustota energie laserového paprsku. Zároveň se musí kontrolovat tloušťka řezaného materiálu, která nesmí překročit průměr paprsku, aby páry materiálu znovu nezkondenzovaly a nesvařily řez. Tato omezení platí u materiálů, u nichž vzniká tekutá fáze. U materiálů, které se netaví, např. dřevo, keramika apod., omezovací faktor tloušťky neplatí. Sublimační řezání vyžaduje pečlivé nastavení optiky v závislosti na tloušťce materiálu. Maximální řezná rychlost je nepřímo úměrná odpařovacímu teplu materiálu a přímo úměrná rychlosti proudění řezného plynu. 1.4 Základní charakteristika procesu řezání laserem Řezatelnost laserem závisí především na světelné absorpci materiálu. Nekovové materiály, jako např. umělé hmoty, pryž, keramika, dřevo apod. absorbují svazek laserového záření poměrně dobře, kdežto kovové materiály už podstatně v menší míře. V uvedeném případě podporuje proces řezání přidávaný kyslík. Materiály se silnou odrazivostí světelného záření, jako např. měď a hliník se laserem dají řezat obtížně. [5] Řezání laserem je v současnosti nejrozšířenější aplikace výkonových laserů ve strojírenství. Vysoká koncentrace energie umožňuje dělit všechny technické materiály bez ohledu na jejich tepelné, fyzikální a chemické vlastnosti. Fokusovaný laserový svazek fotonů při dopadu na materiál ohřeje místo kontaktu na teplotu varu, přičemž okolní materiál je v úzké zóně nataven. Řezání materiálů je umožněno odstraněním par kovů a taveniny z místa řezu pomocí pracovního plynu. Plyn proudí pod vysokým tlakem výstupní řezací tryskou kolem svazku fotonů. Vzdálenost řezací trysky od povrchu materiálu je velmi malá - do 1mm a je sledována kapacitním nebo dotykovým čidlem. [1] Mezi základní charakteristiky procesu řezání laserem patří: rychlost řezání - závisí na způsobu řezání, výstupním výkonu paprsku laseru, požadované kvalitě řezu, tloušťce a druhu řezaného materiálu; kvalita řezu - hodnotí se podle jakosti řezané plochy (dosahuje se Ra 3,6 až 12 mm) a tloušťky tepelně ovlivněné oblasti (bývá 0,05 až 0,2 mm); šířka řezné spáry - je dána druhem laseru, druhem a tloušťkou řezaného materiálu (bývá 0,02 až 0,2 mm). [3] 6

7 1.5 Výhody a nevýhody laserového řezání Výhody a nevýhody při řezání laserem jsou uvedeny v následující tabulce: Výhody Vysoká přesnost řezaných dílů u slabých a středních tloušťek materiálu. Řezání velmi malých otvorů, úzkých pásků, tvarů s ostrými úhly; výroba komplexních obrysových dílů. Pravoúhlá řezná hrana. Velmi malé přivedené teplo, žádné deformace obráběného předmětu. Velmi malá šířka řezné spáry (0,2-0,4 mm). Vysoká řezná rychlost. Lze řezat téměř všechny technické materiály. Nevýhody Vysoké investiční a provozní náklady. Omezení tloušťky materiálu: konstrukční ocel: 25 mm, vysokolegovaná ocel: 15 mm, hliník: 10 mm. Nutné přesné řízení vzdálenosti k povrchu obrobku. Omezení stability paprsku u řezání konstrukční oceli s normálním obsahem Si a P. Snížení stability procesu u řezání lesklých povrchů. Menší účinnost (CO 2 -laser max. 25%) 1.6 Ukázky laserového řezání Na obrázku č. 5a je zobrazeno klasický zařízení pro laserové řezání. Obr. 5. Zařízení pro řezání laserem. Obr. 6. Pohled do pracovního prostoru. Obr. 7. Mechanické rameno s laserovou řezací hlavicí pro 3D řezání. 7

8 Obr. 8. Finální výrobky zhotovené laserovým řezáním. 2 Plazmové řezání - 83 Základem obrábění plazmatem je ohřev nebo tavení materiálu za extrémně vysokých teplot, které vznikají rozkladem molekul plynu při jejich průchodu elektrickým obloukem. Oblouk hoří mezi netavící se katodou vyrobenou z wolframu a anodou, která je tvořena opracovávaným materiálem nebo tělesem hořáku. 2.1 Princip řezání Pojem plazma byl zavedený v roce 1923 (I. Langmuir) pro speciální stav plynů, někdy bývá označovaný, jako čtvrtý stav hmoty viz obr. 9. Plazma je tepelný vysoce žhavý, elektricky vodivý plyn, z pozitivních a negativních iontů, elektronů a také vybuzených a neutrálních atomů a molekul. Obr. 9. Schématické znázornění jednotlivých skupenství látky. Jako plazmový plyn může být používán jednoatomový argon a nebo dvouatomové plyny vodíku, dusíku, kyslíku a vzduchu. Tento plazmový plyn se ionizuje a disociuje energií plazmového oblouku. Rekombinací atomů a molekul mimo plazmovou trysku systému plazma prudce uvolní přijatou energii a umocňuje tepelný účinek paprsku plazmatu na obráběný předmět. 8

9 Obr. 10. Schematické znázornění řezného procesu. a) b) Obr. 11. Existují dvě možnosti vedení oblouku a) nepřenášený (nepřímý) oblouk, b) přenášený (přímý) oblouk 2.2 Zařízení pro řezání plazmou Každé technologické zařízení pracující s plazmatem tvoří: plazmový hořák; zdroj elektrického proudu; řídicí jednotka; manipulační zařízení, tj. souřadnicový pracovní stůl, manipulátor nebo robot. V plazmovém hořáku dochází k přeměně elektrické energie na tepelnou energii usměrněného proudu plazmatu. Důležitým parametrem plazmového hořáku je stabilizace elektrického oblouku. Podle druhu použitého stabilizačního média se plazmové hořáky (viz obr. 12) dělí na plazmové hořáky s plynovou stabilizací a plazmové hořáky s vodní stabilizací. V plazmovém hořáku dochází k přeměně elektrické energie na tepelnou energii usměrněného proudu plazmatem. Důležitým parametrem plazmového hořáku je stabilizace elektrického oblouku. Podle druhu použitého stabilizačního média se plazmové hořáky (viz 9

10 obr. 12) dělí na plazmové hořáky s plynovou stabilizací a plazmové hořáky s vodní stabilizací. Obr. 12. Plazmové hořáky s plynovou stabilizací: a) s transferovým obloukem, b) s plynovou stabilizací s netransferovým obloukem, c) s vodní stabilizací (1 těleso hořáku, 2 katoda, 3 přívod plynu (argon), 4 chlazení hořáku, 5 paprsek plazmatu, 6 obrobek, 7 přívod vody) Plazmový hořák s plynovou stabilizací může být v provedení: s transferovým obloukem elektrický oblouk hoří mezi vnitřní elektrodou umístěnou v hořáku a obráběným materiálem. Používá se pro opracování elektricky vodivých materiálů, například pro řezání ocelí a neželezných kovů. s netransferovým obloukem elektrický oblouk hoří mezi vnitřní elektrodou umístěnou v hořáku a výstupní tryskou, která tvoří anodu. Používá se pro obrábění elektricky nevodivých materiálů (např. keramiky) a k nanášení povlaků. Řezací tryska plazmového hořáku s vodní stabilizací má přídavné kanálky, kterými se přivádí voda do plazmového hořáku. Tyto hořáky se používají pro řezání ocelí a neželezných kovů a k nanášení povlaků. Výhodou je možnost řezat pod vodou, čímž se snižuje hlučnost, prašnost a vliv UV záření na obsluhu. Řezací tryska plazmového hořáku s vodní stabilizací má přídavné kanálky, kterými se přivádí voda do plazmového hořáku. Tyto hořáky se používají pro řezání ocelí a neželezných kovů a k nanášení povlaků. Výhodou je možnost řezat pod vodou, čímž se snižuje hlučnost, prašnost a vliv UV záření na obsluhu. 2.3 Používané plyny U plazmových technologií se používají tyto druhy plynů: plazmové plyny jsou přiváděny do elektrického oblouku, kde dochází k jejich ionizaci a disociaci. Jako plazmový plyn může být používán jednoatomový argon anebo dvouatomové plyny vodíku, dusíku, kyslíku a vzduchu; fokusační plyny zaostřují paprsek plazmatu po jeho výstupu z trysky hořáku. Používá se argon, dusík nebo směs argonu a vodíku, popř. argonu a dusíku; asistentní plyny obklopují paprsek plazmatu a pracovní místo na obrobku a chrání je před účinkem atmosféry. Používá se argon a dusík. 10

11 Volba plazmového a asistentního plynu je závislá na typu řezaného materiálu a jeho tloušťce. Kombinace obou plynů je doporučována výrobcem zařízení. Volba plazmového a asistentního plynu je závislá na typu řezaného materiálu a jeho tloušťce. Kombinace obou plynů je doporučována výrobcem zařízení. Plazmový plyn se volí pro: konstrukční ocel: kyslík, vzduch; vysoce legovanou ocel: argon/vodík, argon/vodík/dusík, argon/dusík, vzduch, dusík; neželezné kovy: argon/vodík, vzduch; kompozitní materiály: argon/vodík, argon/vodík/dusík, vzduch, kyslík. Zapálení elektrického oblouku se u plynových hořáků provádí pomocí vysokofrekvenčního jiskrového výboje nebo mechanicky pomocí zapalovací jehly. Zdroj stejnosměrného elektrického proudu má výkon 0,5 až 250 kw. Zapálení elektrického oblouku se u plynových hořáků provádí pomocí vysokofrekvenčního jiskrového výboje nebo mechanicky pomocí zapalovací jehly. Zdroj stejnosměrného elektrického proudu má výkon 0,5 až 250 kw. [4] 2.4 Použití metody Plazmové hořáky se používají pro řezání, svařování, navařování a stříkání vrstev materiálů požadovaných vlastností na strojní součásti, pro obrábění těžkoobrobitelných materiálů, tavení materiálů v pecích, k vysokoteplotní chemické syntéze plynů a pro rozklad škodlivých průmyslových odpadů. Metoda je založena na využití teplotních a dynamických účinků plazmatu. Mezi elektrodou a řezaným materiálem hoří při současném dodávání plazmového plynu elektrický oblouk koncentrovaný pomocí chlazené trysky a fokusačního (ochranného) plynu, případně vody. Zkoncentrováním elektrického oblouku se výrazně zvýší hustota výkonu. Fokusační (ochranný) plyn zároveň obklopuje plazmový elektrický oblouk a chrání vytvářené řezné hrany před vlivy okolní atmosféry. Řezaný materiál je taven a tavenina a oxidy jsou vyfukovány z místa řezu plazmovým plynem. V případě použití kyslíku jako plazmového plynu je materiál rovněž spalován a reakce mezi materiálem a kyslíkem přispívá k vytváření řezné spáry. 11

12 2.5 Výhody a nevýhody plazmového řezání Výhody a nevýhody při řezání plazmou jsou uvedeny v následující tabulce: Výhody Bez alternativy při řezání vysokolegované oceli a hliníkových materiálů ve střední a větší tloušťce Velký výkon při řezání do tloušťky 30 mm Řezání vysoce pevné konstrukční oceli s menším tepelným příkonem Vysoká řezná rychlost (až 10x vyšší než autogenní) V případě použití plasmy s vysokou hustou oblouku kvalita řezu srovnatelná s laserem Řezání plazmou pod vodou pro velmi malé tepelné ovlivnění řezaného materiálu a malou hladinu hluku v okolí pracoviště Nevýhody Max řezaná tloušťka 200 mm u suchého řezání a 120 mm u řezání pod vodou Širší řezná spára Úkos na řezané hraně Zaoblení horní hrany Řezatelné pouze elektricky vodivé materiály Hlučnost 80 až 100 db Intenzivní UV záření Obtížné propalování otvorů tloušťek nad 15 mm 2.6 Ukázky plazmového řezání Na obrázku č. 5 a je zobrazeno klasický zařízení pro laserové řezání. Obr. 13. Zařízení pro řezání plazmou. Obr. 14. Pohled do pracovního prostoru. 12

13 Obr. 15. Ukázka ručního plazmového řezání. Obr. 16. Ukázka plazmového řezání pod vodou. Použitá literatura [1] KUNCIPÁL, J., a kol. Teorie svařování. Praha : SNTL, 1986,. 265 s. [2] ŘASA, J., KEREČANINOVÁ, Z. Nekonvenční metody obrábění 4. díl. In MM Průmyslové spektrum, 2008, č.3, s ISSN [3] ŘASA, J., KEREČANINOVÁ, Z. Nekonvenční metody obrábění 5. díl. In MM Průmyslové spektrum, 2008, č.5, s ISSN [4] ŘASA, J., KEREČANINOVÁ, Z. Nekonvenční metody obrábění 8. díl. In MM Průmyslové spektrum, 2008, č.10, s ISSN [5] JANATA, M. Průmyslové lasery a jejich aplikace [online]. AIR PRODUCTS s.r.o., [cit ]. Dostupný z WWW: < > [6] ROUBÍČEK, M. Kritéria volby metody a trendy tepelného dělení materiálů [online]. AIR PRODUCTS s.r.o., [cit ]. Dostupný z WWW: < > 13

KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide

KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide Metody tepelného dělení, problematika základních materiálů Tepelné dělení materiálů je lze v rámci strojírenské

Více

Plazmové svařování a dělení materiálu. Jaromír Moravec

Plazmové svařování a dělení materiálu. Jaromír Moravec Plazmové svařování a dělení materiálu Jaromír Moravec 1 Definice plazmatu Definice plazmatu je následující: Plazma je kvazineutrální soubor částic s volnými nosiči nábojů, který vykazuje kolektivní chování.

Více

Dělení a svařování svazkem plazmatu

Dělení a svařování svazkem plazmatu Dělení a svařování svazkem plazmatu RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Osnova: Fyzikální podstat plazmatu Zdroje průmyslového plazmatu Dělení materiálu plazmou Svařování plazmovým svazkem Mikroplazma Co je to plazma?

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 1. Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 1. Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Téma: Fyzikální metody obrábění 1 Autor: Ing. Kubíček

Více

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013 Lasery Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Spectre.svg Bezkontaktní termografie 2 Součásti laseru

Více

SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ

SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE TŘETÍ JANA ŠPUNDOVÁ 06.04.2014 Název zpracovaného celku: SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ Používají se pro obrábění těžkoobrobitelných

Více

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/01.0038, Přednáška - KA 5

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/01.0038, Přednáška - KA 5 LASER A JEHO FYZIKÁLNÍ PODSTATA Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie

Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie RNDr.Libor Mrňa, Ph.D. Ústav přístrojové techniky AV ČR Dendera a.s. VUT Brno, FSI, ÚST, odbor svařování a povrchových

Více

Průmyslové lasery pro svařování

Průmyslové lasery pro svařování Průmyslové lasery pro svařování (studijní text k předmětu SLO/UMT1) Připravila: Hana Šebestová V současné době se vyrábí řada typů laserů. Liší se svou konstrukcí, poskytovaným výkonem, účinností i charakterem

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

1 Svařování Laser-Hybridem

1 Svařování Laser-Hybridem 1 Svařování Laser-Hybridem Laser-Hybrid je kombinace svařování nejčastěji pevnolátkovým Nd YAG laserem a jinou obloukovou technologií. V zásadě jsou známy tyto kombinace: laser TIG, laser MIG/MAG, laser

Více

Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141

Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Při svařování metodou 141 hoří oblouk mezi netavící se elektrodou a základním matriálem. Ochranu elektrody i tavné lázně před

Více

Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů.

Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Výhody laserového kalení: Nižší energetická náročnost (kalení pouze

Více

7. Dělení materiálu. Obr. č. 44: Dělení materiálu pásovou pilou - pilový kotouč - diamantový kotouč.

7. Dělení materiálu. Obr. č. 44: Dělení materiálu pásovou pilou - pilový kotouč - diamantový kotouč. 7. Dělení materiálu Hutní materiály, dodávané v normalizovaných rozměrech, je potřeba před vlastní výrobou strojních součástí rozdělit na polotovary požadovaných rozměrů. Tyče různých profilů dělíme na

Více

Plynové lasery pro průmyslové využití

Plynové lasery pro průmyslové využití Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.3 Plynové lasery pro průmyslové využití Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Využití plynových laserů v průmyslových aplikacích Atomární - He-Ne

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Elektroerozivní obrábění řezání drátovou pilou

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ. Elektroerozivní obrábění řezání drátovou pilou Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: Elektroerozivní obrábění řezání drátovou pilou Obor: Nástrojař, Obráběč kovů Ročník: 1. Zpracoval(a): Pavel Rožek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Speciální metody obrábění

Speciální metody obrábění Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Základy výroby druhý M. Geistová 6. září 2012 Název zpracovaného celku: Speciální metody obrábění Speciální metody obrábění Použití: je to většinou výkonné beztřískové

Více

Netradiční světelné zdroje

Netradiční světelné zdroje Ing. Jiří Kubín, Ph.D. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován

Více

Svařování LASEREM. doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D

Svařování LASEREM. doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D Svařování LASEREM doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D Spontánní emise M. Planck (1900) kvantová teorie. Záření je tvořeno malými částečkami energie tzv. kvanty, přičemž energie každého kvanta je úměrná kmitočtu

Více

OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU

OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU Ing. Alexander Sedláček S.A.F. Praha, spol. s r.o. 1. Úvod, princip 2. Přehled metod vytváření ochranných povlaků 3. Použití technologií žárového

Více

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2 Základní konstrukční součásti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Konstrukce laseru 1 - Aktivní prostředí 2 - Čerpací zařízení 3 - Optický

Více

LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY

LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY Váš spolehlivý partner pro laserové technologie a automatizaci www.lao.cz Firma LAO - průmyslové systémy, s.r.o. je profesionálním partnerem v řešení technologických inovací

Více

METODICKÉ LISTY Svařování a obrábění

METODICKÉ LISTY Svařování a obrábění Projekt: Rozvoj technického vzdělávání v Jihočeském kraji CZ.1.07/1.1.00/44.0007 Souborné dílo METODICKÉ LISTY Svařování a obrábění Uspořádala: Mgr. Eliška Malá Partner projektu: SOŠ a SOU Milevsko Čs.

Více

HT4400. Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM

HT4400. Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM HYPERTHERM USA 30..0 HT4400 Plazma HySpeedTM pro přímé pálení a řezání úkosu Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM Začíná tam,

Více

Svařování plazmovým obloukem

Svařování plazmovým obloukem Svařování plazmovým obloukem doc. Ing. Drahomír Schwarz, CSc. ČSÚ, s.r.o., Ostrava doc. Ing. Ivo Hlavatý, CSc. VŠB TU Ostrava, www.csuostrava.eu technologie svařování 1. Úvod Svařování plazmou (PAW Plasma

Více

Plazmový řezací systém TransCut 300

Plazmový řezací systém TransCut 300 Plazmový řezací systém TransCut 300 Plazmové řezání s kapalným provozním médiem Jméno přednášejícího Pobočka Firma Ulice Místo Vysoká mobilita s plazmovým řezacím systémem TransCut 300 Kompaktní, přenosný

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Polovodičové zdroje fotonů Přehledový učební text Roman Doleček Liberec 2010 Materiál vznikl v rámci projektu ESF

Více

VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ

VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, a.s. Vždy máme řešení! Courtesy of Trumpf Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu

Více

ELEKTRICKÉ ZDROJE TEPLA

ELEKTRICKÉ ZDROJE TEPLA INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTRICKÉ ZDROJE TEPLA MILAN

Více

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY TECHNOLOGIE

Více

Převod mezi kelviny a Celsiovými stupni se počítá podle vztahu:

Převod mezi kelviny a Celsiovými stupni se počítá podle vztahu: 4 Elektrické teplo 4.1 Základní pojmy Při některých elektromagnetických jevech se část energie přeměňuje na teplo. Teplo je druh energie, má tedy stejnou jednotku jako mechanická práce a elektrická energie,

Více

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8 Laserové zpracování materiálu Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Lasery pro průmyslové zpracování materiálu E (ev) 0,12 1,17 1,17 1,2 1,5 4,17

Více

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vybrané technologie povrchových úprav Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Metody vytváření tenkých vrstev Vakuové metody dnes nejužívanější CVD Chemical vapour deposition PE CVD

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4 Pevnolátkové lasery Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Dělení pevnolátkových laserů podle druhu matrice a dopantu Matrice (nosič): Dopant: Alexandrit

Více

Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla. (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser)

Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla. (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser) Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser) Odporové svařování Odporové svařování patří mezi metody tlakového svařování, kromě metody pod TU v Liberci

Více

Svarové spoje. Druhy svařování:

Svarové spoje. Druhy svařování: Svarové spoje Svarové spoje patří mezi nejpoužívanější a nejefektivnější nerozebíratelné spojení strojních součástí. Svařování je spojování kovových i nekovových materiálů působením tepla nebo tlaku nebo

Více

1 Nekonvenční metody svařování - laser. 2 Svařování laserem (51)

1 Nekonvenční metody svařování - laser. 2 Svařování laserem (51) 1 Nekonvenční metody svařování - laser Nové nekonvenční technologie zaujímají širokou a velice rozmanitou oblast. Charakterizují je využití různých fyzikálních jevů, které mohou být zdrojem tepla nebo

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Svařování

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Svařování Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Svařování Svařování patří do kategorie nerozebíratelných spojení, při kterém dochází k roztavení přídavného

Více

JEDEN SYSTÉM, KTERÝ VYDÁ ZA ČTYŘI FLEXIBILITA PŘI ZNAČENÍ A ŘEZÁNÍ

JEDEN SYSTÉM, KTERÝ VYDÁ ZA ČTYŘI FLEXIBILITA PŘI ZNAČENÍ A ŘEZÁNÍ EPP - 200 JEDEN SYSTÉM, KTERÝ VYDÁ ZA ČTYŘI FLEXIBILITA PŘI ZNAČENÍ A ŘEZÁNÍ Stroje Procesy Řídící systémy Programování Prostředí Kdo si stanoví pro plazmové řezání a značení vysoké požadavky, potřebuje

Více

OPTOELEKTRONIKA SNELLOVY ZÁKONY

OPTOELEKTRONIKA SNELLOVY ZÁKONY OPTOELEKTRONIKA Světlo je elektromagnetické vlnění o vlnové délce 380nm až 780nm. Světlo si lze představit také jako určité množství částic světla, tzv. fotonů. OPTICKÁ KOMUNIKAČNÍ SOUSTAVA Přenášenou

Více

DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013. Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE. Svarové spoje

DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013. Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE. Svarové spoje Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STAVBA A PROVOZ STROJŮ DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013 Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE Obecný úvod Svarové spoje Při svařování dvou dílů se jejich materiály spojí ve

Více

Elektrostruskové svařování

Elektrostruskové svařování Nekonvenční technologie svařování Elektrostruskové svařování doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. ivo.hlavaty@vsb.cz http://fs1.vsb.cz/~hla80 1 Elektroda zasahuje do tavidla, které je v pevném skupenství nevodivé.

Více

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ

Více

Metody depozice povlaků - CVD

Metody depozice povlaků - CVD Procesy CVD, PA CVD, PE CVD Chemická metoda depozice vrstev CVD využívá pro depozici směs chemicky reaktivních plynů (např. CH 4, C 2 H 2, apod.) zahřátou na poměrně vysokou teplotu 900 1100 C. Reakční

Více

Plazmové svařovací hořák ABICOR BINZEL

Plazmové svařovací hořák ABICOR BINZEL Plazmové svařovací hořák ABICOR BINZEL Základním požadavkem na všechny moderní procesy spojování materiálů je co vyšší výkon při současné úspoře investičních i provozních nákladů. Z tohoto pohledu je dnes

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

TVÁŘENÍ KOVŮ Cíl tváření: dát polotovaru požadovaný tvar a rozměry

TVÁŘENÍ KOVŮ Cíl tváření: dát polotovaru požadovaný tvar a rozměry TVÁŘENÍ KOVŮ Cíl tváření: dát polotovaru požadovaný tvar a rozměry získat výhodné mechanické vlastnosti ve vztahu k funkčnímu uplatnění tvářence Výhody tváření : vysoká produktivita práce automatizace

Více

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda Úvod Optoelektronické součástky jsou založeny na interakci optického záření s elektricky nabitými částicemi v polovodičích. Vztah mezi energií fotonů

Více

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Část svařování cvičící: Ing. Michal Douša Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Doporučená studijní literatura Novotný, J a kol.:technologie slévání, tváření

Více

METODY OBRÁBĚNÍ. Dokončovací metody, nekonvenční metody, dělení mat.

METODY OBRÁBĚNÍ. Dokončovací metody, nekonvenční metody, dělení mat. METODY OBRÁBĚNÍ Dokončovací metody, nekonvenční metody, dělení mat. Dokončovací metody obrábění Dokončovací metody takové způsoby obrábění, kterými dosahujeme u výrobku přesného geometrického tvaru a jakosti

Více

Plazma v technologiích

Plazma v technologiích Plazma v technologiích Mezi moderními strojírenskými technologiemi se stále častěji prosazují metody využívající různé formy plazmatu. Plazma je plynné prostředí skládající se z poměrně volných částic,

Více

Slouží jako podklad pro výuku svařování. Text určen pro studenty 3. ročníku střední odborné školy oboru strojírenství.vytvořeno v září 2013.

Slouží jako podklad pro výuku svařování. Text určen pro studenty 3. ročníku střední odborné školy oboru strojírenství.vytvořeno v září 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Svařování Rozdělení a druhy elektrod,značení,volba

Více

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Využití plazmových metod ve strojírenství Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Metody depozice povlaků Využití plazmatu pro depozice (nanášení) povlaků a tenkých vrstev je moderní a stále častěji aplikovaná

Více

Jak zlepšit kvalitu plazmového řezu

Jak zlepšit kvalitu plazmového řezu Jak zlepšit kvalitu plazmového řezu Následující referenční příručka nabízí několik řešení zaměřených na zvýšení kvality řezu. Je důležité vyzkoušet a propracovat se uvedenými návrhy, protože často existuje

Více

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště

Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu LASER Autor Mgr. Emilie Kubíčková Datum 16. 2. 2014 Stupeň atypvzdělávání

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:

Více

Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou

Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou Projekt: Téma: Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou Obor: Zámečník Ročník: 2. Zpracoval(a): Pavel Urbánek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 1

Více

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Nesamostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Nesamostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STEJNOSMĚRNÝ PROUD Nesamostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Plyny jsou tvořeny elektricky neutrálními molekulami. Proto jsou za

Více

Systém značení evropských norem pro svařování přídavnými materiály

Systém značení evropských norem pro svařování přídavnými materiály Systém značení evropských norem pro svařování přídavnými materiály 111 - pro svařování ruční, obalenou elektrodou (ROS) EN ČSN Pro svařování... Vydáno Str. ČSN EN ISO 2560 05 5005 nelegovaných a jemnozrnných

Více

Inovační vrták pro strojírenský sektor

Inovační vrták pro strojírenský sektor Vrtáky z tvrdokovu Inovační vrták pro strojírenský sektor PLUS8, NĚMECKÁ TECHNOLOGIE S ITALSKÝM SRDCEM. Výrobní zařízení a Centra pro výzkum a vývoj v Evropě a Severní Americe umožňují firmě Cruing nabízet

Více

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Více

Technologie I. Pájení

Technologie I. Pájení Technologie I. Pájení Pájení Pájením se nerozebíratelně metalurgickou cestou působením vhodného TU v zdroje Liberci tepla, spojují stejné nebo různé kovové materiály (popř. i s nekovy) pomocí přídavného

Více

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava 14. ELEKTRICKÉ TEPLO Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 Osnova přednp ednášky Úvod, výhody, zdroje Elektrické odporové a obloukové pece Indukční a dielektrický ohřev Elektrický

Více

Katedra obrábění a montáže, TU v Liberci při obrábění podklad pro výuku předmětu TECHNOLOGIE III - OBRÁBĚNÍ je při obrábění ovlivněna řadou parametrů řezného procesu, zejména řeznými podmínkami, geometrií

Více

Příručka trojí úspory. Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer.

Příručka trojí úspory. Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer. Příručka trojí úspory Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer. Moderní materiály volají po moderních plynech Při výrobě a montáži ocelových konstrukcí je celková efektivita produkce výrazně

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (40) Zveřejněno 31 07 79 N

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (40) Zveřejněno 31 07 79 N ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A (19) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 196670 (11) (Bl) (51) Int. Cl. 3 H 01 J 43/06 (22) Přihlášeno 30 12 76 (21) (PV 8826-76) (40) Zveřejněno 31 07

Více

2.3 Elektrický proud v polovodičích

2.3 Elektrický proud v polovodičích 2.3 Elektrický proud v polovodičích ( 6 10 8 10 ) Ωm látky rozdělujeme na vodiče polovodiče izolanty ρ ρ ( 10 4 10 8 ) Ωm odpor s rostoucí teplotou roste odpor nezávisí na osvětlení nebo ozáření odpor

Více

11. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava

11. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava 11. ELEKTRICKÉ TEPLO Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 Osnova předn p ednáš ášky Úvod, výhody, zdroje Elektrické odporové a obloukové pece Indukční a dielektrický ohřev

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Moderní trendy měření Radomil Sikora

Moderní trendy měření Radomil Sikora Moderní trendy měření Radomil Sikora za společnost RMT s. r. o. Členění laserových měřičů Laserové měřiče můžeme členit dle počtu os na 1D, 2D a 3D: 1D jsou tzv. dálkoměry, které měří vzdálenost pouze

Více

5.FYZIKÁLNÍ (NEKONVENČNÍ) TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ

5.FYZIKÁLNÍ (NEKONVENČNÍ) TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ 5.FYZIKÁLNÍ (NEKONVENČNÍ) TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ Fyzikální technologie obrábění jsou založeny na využití fyzikálního nebo chemického principu úběru materiálu. Jedná se převážně o bezsilové působení nástroje

Více

Lasery v mikroelektrotechnice. Soviš Jan Aplikovaná fyzika

Lasery v mikroelektrotechnice. Soviš Jan Aplikovaná fyzika Lasery v mikroelektrotechnice Soviš Jan Aplikovaná fyzika Obsah Úvod Laserové: žíhání rýhování (orýsování) dolaďování depozice tenkých vrstev dopování příměsí Úvod Vysoká hustota výkonu laseru změna struktury

Více

Úvod. Úvod. Všeobecně 4. Spojovací systém nn 7. Ukončovací systém vn 8. Spojovací systém vn 9. Řízení elektrického pole v kabelových souborech 10

Úvod. Úvod. Všeobecně 4. Spojovací systém nn 7. Ukončovací systém vn 8. Spojovací systém vn 9. Řízení elektrického pole v kabelových souborech 10 2 Úvod Úvod Všeobecně 4 Spojovací systém nn 7 Ukončovací systém vn 8 Spojovací systém vn 9 Řízení elektrického pole v kabelových souborech 10 Odolnost vůči prostředí a stárnutí 11 Technologie teplem smrštitelných

Více

b) nevodiče izolanty nevedou el. proud plasty, umělé hmoty, sklo, keramika, kámen, suché dřevo,papír, textil

b) nevodiče izolanty nevedou el. proud plasty, umělé hmoty, sklo, keramika, kámen, suché dřevo,papír, textil VEDENÍ EL. PROUDU V PEVNÝCH LÁTKÁCH 1) Látky dělíme (podle toho, zda jimi může procházet el.proud) na: a) vodiče = vedou el. proud kovy (měď, hliník, zlato, stříbro,wolfram, cín, zinek) uhlík, tuha b)

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Koherentní zesilovače záření Učební text Ing. Bc. Michal Malík Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: 2303T004 Strojírenská technologie - technologie obrábění DIPLOMOVÁ PRÁCE Akademický rok 2011/2012

Více

Přednášky z lékařské přístrojové techniky

Přednášky z lékařské přístrojové techniky Přednášky z lékařské přístrojové techniky Masarykova univerzita v Brně Endoskopie a lasery Endoskopie Názvem endoskopy označujeme skupinu optických k vyšetřování tělních dutin. Jsou založeny na odrazu

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Úvod do obloukového svařování v ochranném plynu (inertní, aktivní)

Úvod do obloukového svařování v ochranném plynu (inertní, aktivní) KURZY SVÁŘEČSKÝCH TECHNOLOGŮ A INŽENÝRŮ IWT / IWE Úvod do obloukového svařování v ochranném plynu (inertní, aktivní) doc. Ing. Jaromír MORAVEC, Ph.D., EWE Obloukové metody svařování v ochranném plynu -

Více

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:

Více

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III.

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III. TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III. NANÁŠENÍ VRSTEV V mikroelektronice se nanáší tzv. tlusté a tenké vrstvy. a) Tlusté vrstvy: Používají se v hybridních integrovaných obvodech. Nanáší

Více

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly

Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Technické podmínky Veřejné zakázky Nákup strojního vybavení dílenské víceúčelové haly Obecné technické podmínky platné pro celou dodávku Kvalitní a spolehlivé stroje. Součástí dodávky budou všechny komponenty

Více

Klasifikace ochrann ch plynû

Klasifikace ochrann ch plynû Klasifikace ochrann ch plynû Nová ČSN EN ISO 14175, která byla zavedena do systému ČSN v únoru roku 2009, nahradila předchozí normu ČSN EN 439 a již sám název Plyny a jejich směsi pro tavné svařování a

Více

Základní experiment fyziky plazmatu

Základní experiment fyziky plazmatu Základní experiment fyziky plazmatu D. Vašíček 1, R. Skoupý 2, J. Šupík 3, M. Kubič 4 1 Gymnázium Velké Meziříčí, david.vasicek@centrum.cz 2 Gymnázium Ostrava-Hrabůvka příspěvková organizace, jansupik@gmail.com

Více

Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů

Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů coldarc Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů Dr.-Ing. Sven-F. Goecke 2004 EWM HIGHTEC WELDING GmbH EWM-coldArc 1/ 14 Sven.Goecke@EWM.de 22.03.2006

Více

ARCAL TM Prime. Čisté řešení. Primární řešení při široké škále použití:

ARCAL TM Prime. Čisté řešení. Primární řešení při široké škále použití: ARCAL TM Prime Čisté řešení Primární řešení při široké škále použití: TIG a plazmové svařování všech materiálů MIG svařování slitin hliníku a mědi Ochrana kořene svaru u všech materiálů ARCAL TM Prime

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_FYZ60 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena Krejčíková

Více

NASAZENÍ ŘEZÁNÍ LASEREM PŘI VÝROBĚ SOUČÁSTÍ MANIPULAČNÍ TECHNIKY

NASAZENÍ ŘEZÁNÍ LASEREM PŘI VÝROBĚ SOUČÁSTÍ MANIPULAČNÍ TECHNIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY NASAZENÍ

Více

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění

KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC. Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVÁNÍ KATEDRA STROJNÍ SPŠSE a VOŠ LIBEREC Kapitola 12 - vysokotlaké chlazení při třískovém obrábění Siemens 840 - frézování Kapitola 1 - Siemens 840 - Ovládací panel a tlačítka na ovládacím

Více