1 Nekonvenční metody svařování - laser. 2 Svařování laserem (51)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1 Nekonvenční metody svařování - laser. 2 Svařování laserem (51)"

Transkript

1 1 Nekonvenční metody svařování - laser Nové nekonvenční technologie zaujímají širokou a velice rozmanitou oblast. Charakterizují je využití různých fyzikálních jevů, které mohou být zdrojem tepla nebo jsou založeny na působení difúzních procesů. Uplatňují se především u nestandardních materiálů, špatně či vůbec tavně nesvařitelných materiálů, u různých vzájemných kombinací materiálů, či detailů s mimořádnými nároky na přesnost. 2 Svařování laserem (51) Pro svařování, řezání, kalení a další rozmanité aplikace se využívá laserového paprsku (energie monochromatického koherentního světelného paprsku). Při svařování laserem je paprsek soustředěn do úzkého svazku a opticky zaostřen do ohniska miniaturních rozměrů. V ohnisku je velmi vysoká koncentrace výkonu (až W/cm 2 ). Rychlost ohřevu materiálu v místě dopadu fotonů je mnohonásobně vyšší než odvod tepla do okolí. Dochází tak k lokálnímu ohřevu dané oblasti do teploty varu a při vhodném zkombinování svařovacích parametrů (výkon, svařovací rychlost) dochází k efektu tzv. klíčové dírky. Do oblasti svaru se přivádí ochranná atmosféra, která zabraňuje oxidaci a pórovitosti místa svaru. Volba ochranného plynu (např. Ar, He) může mít vliv na geometrii svaru. Přehřátý materiál se okamžitě odpaří a vzniká tak dutina, jejíž stěny jsou tvořeny tenkou vrstvou taveniny. Ta při pohybu laserového paprsku uzavírá svarovou lázeň gradientem povrchového napětí. Za dutinou tavenina rychle krystalizuje a vzniká svar. Princip laserového svařování je zobrazen na obr Obr. 2.1 Princip laserového svařování na klíčovou dírku [8] Díky tomuto procesu může laserový paprsek vytvářet svary s dobrým poměrem mezi šířkou a hloubkou průvaru. Porovnání hloubky průvaru s ostatními metodami je zobrazen v tab. 2.1.

2 Tab. 2.1 Srovnání parametrů s ostatními metodami [1] Metoda Hustota energie [W/cm 2 ] Hloubka průvaru [mm] Šířka/hloubka svaru Svařovací rychlost [m/min] Laser ,1 0,5 až 10 m/min Plamen ,01 El. oblouk ,5 3 Plasma 10 6 až ,5 5 El. paprsek ,03 0,5 5 Na obr. 2.2 je zobrazen princip laserového svařování vedením tepla. Při svařování vedením tepla se materiál pomocí tepla vyvolaného laserovým svazkem taví absorpcí. Tento postup umožňuje svařování pouze do malých hloubek. Obr. 2.2 Princip laserového svařování vedením tepla [9] 3 Fyzikální princip laseru Fyzikálně je laser definován jako kvantový zesilovač světla, který využívá stimulovanou emisi záření, zesilovanou v rezonátoru. Záření je pak zaostřeno optikou do místa užití. 2

3 Bohrova podmínka záření atomu: h f. (3.1) 12 = E 2 E1 34 kde: h je Planckova konstanta 6,63 10 J s, f 12 je frekvence kmitání odpovídající přechodu E 1 až E 2. Na počátku 20. století M. Plac, N. Bohrn a A. Einstein formulovali základní zákony kvantové elektroniky. V roce 1917 A. Einstein ukázal na Bohrově podmínce záření atomu dané vztahem (3.1), že tato rovnice popisuje tři základní procesy (viz obr. 3.1): absorpce, spontánní emise, stimulovaná emise. Obr. 3.1 Schéma přechodu mezi dvěma energetickými hladinami [4] Atom v energetickém stavu E 1 absorbuje foton energie h f12 a přejde do stavu o vyšší energii E 2. Stav je nestabilní, atom má tendenci přejít do stavu o nižší energii (E 1 ). Následuje spontánní emise. Excitovaný atom samovolně vytváří foton a vrací se do stavu s nižší energii. K stimulované emisi dochází, když foton s energií h f12 = E 2 E1 se dostává do interakce s elektronem ve stavu E 2, který je zde držen (nedochází ke spontánní emisi) a způsobí tak uvolnění tohoto elektronu. Ten přechází zpět na hladinu E 2 a současně se vyzáří další foton stejné energie h f12. Oba fotony se šíří společně a opouští atom, který se vrátil do energetického stavu E 1. Excitovaný atom vysílá vlnu, která je koherentní se stimulující vlnou. Vyslaná vlna má stejnou frekvenci, fázi, polarizaci i směr šíření. Složení těchto dvou vln zesílí stimulující vlny (zvětší se amplituda). Stimulovaná emise zesiluje intenzitu svazku záření jedné vlnové délky. 3

4 Aby mohl laser fungovat musí obsahovat tyto tři základní prvky: zdroj dodávající energii, aktivní prostředí, optický rezonátor (potlačuje záření nevhodných frekvencí). Základní princip laseru je zobrazen na obr. 3.2 Obr. 3.2 Princip laseru: 1 čerpací zařízení, 2 aktivní prostředí, 3 zrcadlo rezonátoru, 4 transparentní zrcadlo rezonátoru, 5 koherentní svazek laserové záření [1] Záření laserů je vysoce koherentní, úzce monochromatické s neobyčejně stabilním kmitočtem. Jeho energie je soustředěna do malého objemu. U většiny typů laseru je vystupující svazek minimálně rozbíhavý, což je dáno funkcí rezonátoru. Vlny, které se pohybují téměř rovnoběžně s optickou osou jsou zesilovány a tvoří výstupní laserový svazek. Vlny, které se šíří v jiných směrech lámány nebo odráženy mimo aktivní prostředí zrcadly rezonátoru. 4 Konstrukce laserů Na konstrukci laserů je možno použít látky všech skupenství (plyny, kapaliny, tuhé látky). Lasery mohou pracovat v pulzním i kontinuálním režimu. Jako čerpacích zdrojů se používá výboj plynu, optické čerpání, vysokofrekvenční pole, chemické reakce, dokonce i Sluneční záření. Z konstrukčního hlediska se lasery dělí do základních tří skupin: pevnolátkove (Nd-YAG) plynové (CO 2 a excimerové lasery) polovodičové (diodové) Co se týče jednotlivých aplikací, má každý z těchto druhů laserů své přednosti a omezení. 4

5 4.1 Pevnolátkové lasery Princip lze vysvětlit na rubínovém krystalu (viz obr. 4.1) dopovaného trojmocnými ionty chrómu, které jsou zabudovány v mřížce oxidu hlinitého. Rubín je ozařovaný bílým světlem výbojky a absorbuje zelenou a modrou složku světla. Iont chrómu pohltí kvantum energie odpovídající přechodu z energetické hladiny E 1 na hladinu E 3. [4] Na této hladině excitované ionty setrvají pouze velmi krátkou dobu a v čase τ 32 = 10 8 s padají bez emise světelného záření na energetickou hladinu E 2. Na hladině E 2 ionty setrvávají delší čas τ 21 = 10 3 s a tím se zvyšuje obsazenost této hladiny. Proces přečerpávání iontů se stále opakuje a dochází k inverzi obsazení hladin, kde počet iontů na hladině E 2 převýší počet iontů na základní hladině. Stimulovaná emise může nastat za podmínky (stav inverze), že n 2 > n 1. Kde: n 1 je počet atomů na základní energetické hladině E 1, n 2 je počet atomů na hladině E 2. Obr. 4.1 Princip pevnolátkového laseru[4] Při průchodu fotonů s frekvencí f 21 tímto prostředím, stimulují přechod excitovaných iontů chrómu z energetické hladiny E 2 na hladinu E 1 za současného vyzáření fotonů stejné energie, vlnové délky, směru, polarizace a fáze jako stimulující zařízení. Celý proces má charakter řetězové reakce a je dále zesilován průchody rezonátorem (aktivním prostředím laseru), které je uzavřeno dvěma zrcadly. Zrcadlo se 100 % odrazivostí vrací všechny fotony do aktivního prostředí. Polopropustné zrcadlo s 80 % až 90 % odrazivostí propustí část záření ve formě krátkého vysokoenergetického pulsu. Opakovací frekvence pevnolátkových laserů se pohybuje mezi 1 až 500 Hz a celková energie pulsu 0,1 až 200 J. 5

6 Tab. 4.1 Druhy pevnolátkových laserů používaných ve svařovaní [2,4] Název Aktivní prostředí Iont Materiál Vlnová délka λ [μm] Pracovní režim Rubín Cr 3+ Al 2 O 3 0,694 pulzní Nd:YAG Nd 3+ Y 3 Al 5 O 12 1,065 pulzní Nedýmové sklo Nd 3+ Sklo 1,064 pulzní Poznámka Velmi velký příkon [kw] Velmi velký příkon [GW] Velmi velký příkon [GW] Základní schéma pevnolátkového laseru je zobrazeno na obr Aktivní prostředí tvoří výbrus daného druhu materiálu (viz tab. 4.1). Čerpání je zajištěno kryptonovými výbojkami uzavřenými v reflexní dutině. Z laseru vychází záření vedené přes zrcadla do technologické hlavy, ve které je provedena fokusace na povrch svařovaného materiálu. Výhodou pevnolátkových laserů je možnost vedení částečně fokusovaného svazku pomocí světlovodných kabelů. Obr. 4.2 Schéma pevnolátkového laseru [3] Nd:YAG laser U běžných Nd:YAG laserů je čerpání zajištěno kryptonovými výbojkami s bílým světlem, ze kterého je absorbováno jen modré a zelené spektrum. Protože vlnový rozsah výbojek se pohybuje od 0,450 do 0,850 μm a absorpční rozsah Nd:YAG laseru je 0,790 až 0,830 μm, je účinnost laseru velmi nízká (do 5%). Tato generace laserů není tak investičně náročná, ale má dražší provoz (nutná častější výměna výbojek). U nových typů laserů Nd:YAG je účinnost čerpání zvýšena laserovými diodami, které září ve velmi úzkém spektru absorpční čáry iontů Nd 3+. Toto řešení umožňuje zvýšení 6

7 účinnosti na 30 % při výkonu 5 kw. Nevýhodu jsou vyšší prvotní investice. Velkou výhodou u těchto laserů je možnost využití optického vlákna pro vedení paprsku. Rozsah výkonu Nd:YAG laserů je od 50 W do 10 kw. S malým výkonem jsou používány pro vytváření svarů malých rozměrů a pro spojování dílů s extrémní přesností (mikrosvařování). S vysokým výkonem se používají pro svařování vysokými rychlostmi, hlubokých závarů, malých deformací atd. 4.2 Plynový CO 2 laser Aktivní prostředí CO 2 laserů je tvořeno směsí plynů He + N 2 + CO 2 uzavřených ve skleněné trubici. Poměr plynů je nejčastěji 82:13,5:4,5. Proces zesílení začíná excitací molekuly dusíku na vibrační hladinu E 4. Při srážkách molekul dusíku s molekulami oxidu uhličitého dochází k rezonančnímu přenosu energie a CO 2 se excituje na hladinu E 3. Při přechodu molekuly CO 2 z hladiny E 3 na hladinu E 2 se vyzáří foton. Aby nedošlo ke snížení inverze je nutné, aby se zajistil návrat molekul CO 2 na základní hladinu E 0. Obvykle se používá helium, které odnímá CO 2 excitační energii a díky vysoké tepelné vodivosti ochlazuje aktivní prostředí laseru. Princip plynového laseru je zobrazen na obr Obr. 4.3 Princip plynového laseru [4] Výkon plynového laseru CO 2 se běžně pohybuje od 50 W do 20 kw. V tab. 4.2 jsou zobrazeny základní parametry plynového laseru CO 2. Jsou ekonomicky přijatelné, jejich životnost je závislá na klíčových optických elementech. Problémem je doprava paprsku do místa svaru. Svazek nelze vzhledem k vlnové délce transportovat optickým vláknem, a proto se využívá odrazových zrcadel. Účinnost plynových CO 2 laserů je vyšší než u pevnolátkových laserů a dosahuje až 20 %. Tab. 4.2 Základní parametry plynového CO 2 laseru [2] Název Aktivní prostření Vlnová délka λ [μm] CO 2 laser He + N 2 + CO 2 10,6 Pracovní režim Kontinuální i pulzní Poznámka Velmi velký příkon [kw] 7

8 Dle směru proudění plynu v aktivní zóně se lasery rozdělují na tři základní konstrukční typy: s rychlým podélným prouděním aktivního prostředí, s příčným prouděním aktivního prostředí (TEA), SLAB lasery s deskovým aktivním prostředím. 4.3 Polovodičové lasery Polovodičové lasery pracují za podmínky dosažení inverze hladin na přechodu P N, kde při dostatečně vysoké intenzitě elektromagnetického pole dochází ke stimulované emisi mezi dvěma plochami omezujícími polovodič (čela rezonátoru). Rozsah výkonu polovodičových laserů je od 50 W do 6 kw. Vykazují vyšší účinnost, vhodnou vlnovou délku, ale velmi špatnou kvalitu svazku, která neumožňuje dosahovat vysokých hustot energie. Těmito lasery se zpracovávají materiály s nízkou teplotou tavení (plasty) a tam, kde není nutný hluboký průvar, ale široká stopa dopadu (navařování). Kompaktní řešení vlastního laseru umožňuje montáž přímo na robotické rameno, nebo možnost použití optického vlákna. Problémem je paprsek s hranatým profilem a malá životnost vlastního laseru Vláknové lasery Výhodou vláknových laserů je podstatně vyšší účinnost, menší rozměry a modularita. To vše vede k dramatickému snížení nákladů. Na obr. 4.4 je zobrazeno typické schéma výkonového vláknového laseru. Výkon budících laserových diod je přímo navázán do aktivního vlákna rezonátoru. [9] Obr. 4.4 Schéma vláknového laseru [9] Vlnová délka se pohybuje okolo 1,06 μm. Ke generaci laserového záření dochází uvnitř optického vlákna dopovaného vzácnými zeminami (yterbiem). Rezonátor je teplotně stabilnější a rozměrově menší. Přednosti těchto generátorů jsou výborná kvalita svazku, kompaktnost, vibrační odolnost, stabilita, nízký příkon, nepotřebují žádnou dodatečnou optiku 8

9 pro navázání výstupu do vlákna. Už dnes jsou k dispozici plně funkční systémy s výkony až 50 kw s velikostí stroje srovnatelnou s automatem na chlazené nápoje. 5 Vznik svarového spoje laserem Konstrukce laserů umožňují svařovat kontinuálně nebo pulzně a změnou hustoty výkonu k dopadové ploše lze přecházet od svařování, k tepelnému dělení atd. Při pulzním provozu se provádí bodové nebo švové svary, a tam kde se vyžaduje dodržení rozměrů svarové lázně s minimálním ovlivněním základního materiálu. Průběžné svary lze provádět při pulzním provozu bod po bodu, nebo při kontinuálním provozu. 5.1 Interakce laserového svazku s materiálem Záření, které dopadá na povrch materiálu může být pohlceno, odraženo, nebo projde materiálem (průzračný materiál). Pro svařování má význam ta část záření, která je pohlcena. Pohltivost materiálu závisí na: barvě, drsnosti povrchu, geometrické konfiguraci, vodivosti materiálu, vlnové délce dopadajícího záření. Při interakci zření s materiálem nedochází k přeměně kinetické energie na tepelnou. Foton, jako kvantum energie, zvyšuje frekvenci vibrační mřížky. Tím se zvyšuje teplota materiálu. Fokusovaný svazek fotonů má tyto hlavní vlastnosti: vysoká hustota výkonu k dopadové ploše (až W/cm 2 ), pro svařování se používá rozsah 10 4 až 10 9 W/cm 2, soustředění výkonu na velmi malou plochu (až 10 μm 2 ), přenos energie bez mechanického kontaktu, svazek fotonů nemá elektrický náboj a není ovlivňován magnetickým polem, což umožňuje svařování ve velmi úzkých mezerách a spárách, velmi přesné dávkování a reprodukování výkonu, záření o jedné vlnové délce monochromatičnost, periodický děj probíhající bez fázových posuvů vysoká koherence. 9

10 Energie svazku záření dopadající na povrch je částečně pohlcena a využita pro ohřev materiálu, část záření se odrazí a velmi malá část projde materiálem. V tabulce 5.1 jsou uvedeny součinitele odrazivosti vybraných kovů. Tab. 5.1 Součinitelé odrazivosti vybraných materiálů [1] Materiál Vlnová délka λ [μm] 0,694 1,06 10,6 Hliník 0,87 0,93 0,97 Chróm 0,56 0,58 0,93 Měď 0,82 0,91 0,98 Nikl 0,68 0,75 0,95 Stříbro 0,95 0,97 0,99 Ocel 0,58 1,63 0,93 Z tabulky 5.1 je patrné, že záření s kratší vlnovou délkou je kovy více pohlcováno než v oblasti infračervené. U nekovových materiálů (sklo, plasty) je více pohlcováno záření větších vlnových délek. Změna hustoty výkonu v dopadové ploše ovlivňuje rozměr i geometrii svarové lázně. Na obr. 5.1 je zobrazena tvorba svarů při menší hustotě výkonu (do 10 6 W/cm 2 ). Svarová lázeň se vytváří vedením, což je vhodné pro spojování tenkých plechů. Obr. 5.1 Tvorba svaru s menší hustotou výkonu [1] Svarový spoj laserem lze také vytvořit těmito způsoby: Pulzní svařování s nízkou opakovací frekvencí. Svarová lázeň mezi jednotlivými pulzy ztuhne (úplně nebo částečně). Svarovou housenku tvoří mnoho za sebou jdoucích a vzájemně se překrývajících bodů (viz obr. 5.2). Tak se vytvářejí svarové spoje na menších tloušťkách materiálu, v malosériové a kusové výrobě, pří spojování obtížně svařitelných materiálů a tam, kde nelze kvůli konstrukčnímu uspořádání svařovaných dílů efektivně použít jinou metodu. 10

11 Obr. 5.2 Pulzní svar: a) ochranná atmosféra He, b) ochranná atmosféra Ar [15] Druhá možnost tzv. klíčová dírka je založena na využití vysoké hustoty výkonu v dopadové ploše. Formování klíčové dírky je zobrazeno na obr Kapilára je naplněna ionizovanými kovovými výpary o vysoké teplotě. Stěny kapiláry tvoří roztavený kov. Kapilára je důležitá zejména proto, že umožňuje přenášet energii přímo dovnitř materiálu podél svarových ploch. Jamka je přesouvána rychlostí svařování mezi díly určenými ke spojení. Při posuvu svazku ve směru svařování dochází k opětovnému spojení svarového kovu za klíčovou dírkou a to vlivem působení povrchového napětí roztaveného kovu. Obr. 5.3 Formování klíčové dírky [8] Lze tak svařovat tupé spoje různých tlouštěk bez úpravy svarových ploch, bez přídavného materiálu a na jeden průchod s plným, nebo částečným průvarem. 5.2 Tvorba plazmatu při svařování laserem Při svařování laserem vzniká kapilára vyplněná parami kovu pod vysokým tlakem, což má za následek vznik palzmatu. Plazma je elektricky neutrální ionizované skupenství hmoty, jenž dosahuje vysokých teplot. Takto vzniklá plazma je vždy při laserovém svařování přítomna a pohlcuje pouze malé množství energie laserového svazku. Nevyvolává tak znatelné změny šířky a hloubky závaru. 11

12 Při určité hodnotě hustoty energie dochází k ionizaci ochranné atmosféry nad povrchem materiálu, což má za následek vznik plazmatu ochranného plynu. Na obr. 5.4 je zobrazena tvorba plazmatu ionizovanými kovovými výpary a ionizovaným ochranným plynem. Obr. 5.4 Tvorba plazmatu [8] Tato plazma, v závislosti na hustotě energie, typu ochranného plynu a jeho množství, pohlcuje podstatnou část energie laserového svazku. Energie potřebná na vnik plazmatu a spotřebovaná absorpcí plazmatem, se nedostane do materiálu a chybí tak při tvorbě klíčové dírky. V tomto případě je závar na povrchu širší, ale méně proniklý do hloubky materiálu. Pokud chceme zabránit vytvoření plazmatu ionizováním kovových výparů, je nutné použít ochranný plyn helium. Helium je nejúčinnější, lze tak dosáhnout nejhlubších průvarů při dané rychlosti svařování, nebo nejvyšších svařovacích rychlostí při současném splnění požadované hloubky průvaru. Nevýhodou helia je jeho vysoká cena a relativně malá specifická hmotnost. Nízká hustota ochranného plynu vyžaduje mnohem větší průtoková množství, protože helium ihned po opuštění přívodní trysky intenzivně stoupá vzhůru. V tabulce 5.2 jsou zobrazeny konkrétní hodnoty ionizačního potenciálu vybraných plynů. Tab. 5.2 Ionizační potenciál vybraných plynů [15] Plyn Helium Argon Dusík CO 2 Kyslík 24,5 ev 15,7 ev 15,5 ev 14,4 ev 12,5 ev Vhodným kompromisem může být použití ochranných směsných plynů na bázi He/N 2 nebo He/Ar. Směsné plyny využívají nízké schopnosti ionizace helia, což se kombinuje s nižšími náklady na argon nebo dusík. Lze tak také zároveň snížit průtokové množství ochranné atmosféry. 5.3 Plyny pro svařování laserem Plyny pro svařování laserem se používají jako ochranná atmosféra (asistenční plyny) nebo jako pracovní náplň (pouze u plynových laserů). 12

13 Rezonátorové plyny o vyšších čistotách jsou nezbytnou podmínkou pro efektivitu procesu přeměny elektrické energie na laserové záření v rezonátoru laseru. Již nepatrné množství nečistot může mít vliv na snížení výkonu laseru a rovněž i vážný dopad na spolehlivost a životnost laserového zařízení. Nejškodlivějšími nečistotami jsou vlhkost a uhlovodíky (THC). Proto i výrobci laserů předepisují laserové plyny o následujících čistotách, které jsou uvedeny v tabulce 5.3. Tab 5.3 Rezonátorové a asistenční plyny firmy AIRPRODUCTS [10] Médium Čistota [%] Výstupní tlak [bar] Použití plynu CO 2 99,995 - Rezonátorový Dusík 99,998 99, Rezonátorový, asistenční Helium 99, Rezonátorový, asistenční Argon 99,998 99, asistenční Spotřeba plynů pro svařování laserem se pohybuje od 20 do 120 l/h Nd:YAG lasery Pro Nd:YAG lasery se nejčastěji používá plyn argon, dusík a CO 2. Pro důkladnou ochranu je nutné zajistit vyšší průtok plynu, což způsobuje víření a odfukování svarové lázně Plynové CO 2 lasery U CO 2 laserů vysokých výkonů je nutné omezovat tvorbu plazmového mraku vznikajícího nad místem průniku laserového paprsku do materiálu. Pro svařování CO 2 laserem se jako ochranné plyny používají helium nebo směs helium/argon. Helium se navíc používá jako plyn k potlačení tvorby plazmového mraku. Naopak argon podporuje vznik plazmatu, a proto by se neměl používat jako ochranný plyn pro svařování CO 2 laserem o výkonu nad 3 kw. Směs plynů helium/argon se doporučuje při svařování hliníku a jeho slitin. Při vysokých výkonech CO 2 laserů zajišťují směsi s heliem vysoké svařovací rychlosti s dobrou kvalitou svaru Diodové lasery U diodových laserů můžeme pomoci vhodných ochranných plynů výrazně zvýšit rychlost svařování, popř. svařovanou tloušťku. 6 Svařovací parametry pro svařování laserem Základní parametry pro svařování laserem se určuje dle druhu provozu laseru, vlnové délky laseru a rozbíhavostí světelného paprsku. 13

14 Dle druhu provozu: pulzní provoz důležitá je energie pulsu E 2 (energie na výstupu z laseru a doba pulzu τ), kontinuální provoz výstupní výkon P 2 a svařovací rychlost. Dle vlnové délky: vysoké efektivnosti světelného paprsku dosáhneme vhodnou vlnovou délkou odpovídající konkrétnímu materiálu. Např. s méně výkonným laserem s vhodnou vlnovou délkou se může dosáhnout vyšší efektivnosti než laserem o větším výkonu s nevhodnou vlnovou délkou. Dle rozbíhavosti světelného paprsku: Velikost stopy světelného paprsku je závislá na rozbíhavosti. Pro daný výkon platí, že čím je stopa menší, tím je vyšší intenzita záření.. Mimo uvedené parametry se určují dle specifických podmínek další hodnoty: průměr clony (1,3 25 mm), teplota chladící vody, ochranná atmosféra, vakuum, typ svaru atd. Parametry svařování musí být nastaveny tak, aby se materiál nezačal odpařovat dokud se neprohřeje do oblasti tavení v podpovrchové vrstvě. Na obr. 6.1 je vidět, že při svařování s nízkou hustotou energie se teplota povrchu T p nedostane na teplotu varu T v dříve než se podpovrchová teplota T s dostane na teplotu tavení T t. Takto se vytvoří svarový kráter s příhodným rozložením taveniny. Obr. 6.1 Časový průběh teploty při svařování materiálu [4] 14

15 7 Příprava svarových ploch Laserovým svařovacím procesem lze vytvořit téměř všechny základní typy svarů, jaké se vytvářejí i ostatními technologiemi. Jde o svary koutové, na tupo, bodové atd. (viz obr. 7.1). Svarové plochy se připravují dělením, opracováním a upravením. Obr. 7.1 Druhy svařovaných spojů [5] Při svařování na tupo musí být čela materiálů co v nejtěsnějším spojení a ve stejné výšce. Optimální mezera mezi svařovanými materiály se pohybuje mezi 0,05 až 0,2 mm, kdyby byla mezera větší, mohly by vznikat vruby. U tenkých plechů v tisícinách mm. [4] Při svařování přeplátovaných materiálu, kdy laser provaří dva i více materiálů položených nad sebe, je důležité aby materiály byly co v nejtěsnějším dotyku. Přitom tloušťka a typ materiálu mohou být rozdílné. Navíc je možno dosáhnout toho, že průvar nepronikne spodním materiálem zcela, ale např. jen do poloviny, takže spodní strana je povrchově nedotčená (viz obr. 7.2). Obr. 7.2 Laserový průvarkový svar [7] 15

16 Vzhledem k vysoké hustotě energie nejsou na čistotu povrch svařovaných materiálů kladeny zvláštní požadavky. Veškeré tuky a nečistoty jsou před natavením svarové lázně odpařeny. Při svařování laserem je možné použít také přídavný materiál (ve formě drátu přidávaného do svaru nebo plnící kovové vložky). Přídavné materiály se volí jen tehdy, pokud potřebujeme ovlivnit krystalizaci, chemické složení, nebo potřebujeme doplnit přídavným materiálem svarový kov. 8 Svařitelnost materiálů laserem Lasery moderních typů lze použít jak v oblasti mikrosvařování, tak při svařování velkých tlouštěk. Malá spotřeba na jednotkovou délku svaru vede ve svařovaných dílech ke snížení napětí a deformací. Rychlost ochlazování je díky malému vnesenému teplu vysoká a proto u nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nesmí obsah uhlíku překročit hodnotu 0,2 %. Výborných výsledků svařování laserem můžeme dosáhnout u vysokolegovaných ocelí, niklu, molybdenu atd. V tabulce 8.1 je uvedena svařitelnost materiálů laserem. Tab. 8.1 Svařitelnost materiálů laserem: velmi dobrá, dobrá, dostatečná[6] Al Ag Au Cu Pd Ni Pt Fe Be Ti Cr Mo Te W Al Ag Au Cu Pd Ni Pt Fe Be Ti Cr Mo Te W Lasery umožňují velmi rychlý ohřev a tím i svařování materiálů s vysokou teplotní vodivostí (Cu, Ag, Al) a materiálů s vysokou teplotou tavení (W, Mo, Zr, Ti, Ta atd.). Rozsah svařovaných tloušťek se určuje dle výstupního výkonu použitého laseru. V tabulce 8.2 jsou uvedeny parametry pro některé druhy a tloušťky materiálu. 16

17 Tab. 8.2 Svařovací parametry při svařování plynovými lasery CO 2 [1] Materiál Tloušťka materiálu Svařovací rychlost Výkon laseru [kw] [mm] [mm/s] 1,0 0,6 6,3 Konstrukční ocel 2,0 2,0 25,0 8,5 7,5 16,6 20,0 20,0 21,0 0,5 2,0 180 Korozivzdorná ocel 6,5 2,0 6,0 9,5 4,0 9,6 Inconel 1,0 1,0 66,6 Inco 625 0,5 2,0 100,0 Nimonic 6,5 6,5 30,8 Slitiny titanu 7,0 5,0 25,0 9 Zařízení pro svařování laserem 9.1 Svařovací laser YLR Na obr. 9.1 je uveden příklad vláknového laseru pro svařování s výkonem 20 kw, typ YRL od firmy IPG Photonics, kterou v ČR zastupuje firma LAO průmyslové systémy, s. r. o. Základní parametry laseru: výstupní výkon 20 kw, průměr vlákna 200 µm, půdorys x 806 mm, příkon 70 kw, účinnost 30 %, hmotnost kg. Obr. 9.1 Vláknový laser o výkonu 20 kw [9] 17

18 Výstupní paprsek je přiveden do optického vlákna, přičemž lze použít rozbočovacích" jednotek, a pak lze použít více vláken vedených na různá pracoviště a výkon laseru přepínat nebo rozdělovat mezi nimi. Na obr. 9.2 jsou zobrazeny řezy dvou svarů dosažených tímto laserem. Jde o svařování nerezové oceli Svařováním ze dvou stran lze dosáhnout hloubky průvaru až 50 mm. Obr. 9.2 Hluboký průvar [9] Vláknové lasery se s úspěchem používají v celé škále tloušťek a použitých materiálů. Používají se také ve stále širším nasazení i v mikrosvařování a svařování běžných" tloušťek. To je dáno poměrně širokou výkonovou řadou strojů, od jednotek wattů až po desítky kilowatů. Na obrázku 9.3 jsou zobrazeny řezy mikrosvarů pro různé materiály. Obr. 9.3 Svařování materiálů o výkonu laseru 200 W, rychlost 15 m/min: a) hliník, b) nerez ocel, c) měď [9] 18

19 9.2 Svařovací lasery firmy TRUMPF V oblasti průmyslových laserů a laserových systémů je TRUMPR firmou s nejpokrokovější technologií. Paleta produktů laserové techniky a laserů zahrnuje laserové řezací a svařovací zařízení pro ploché a 3D díly, vysoce výkonné CO 2 lasery, světelné lasery i pevnolátkové lasery CO 2 lasery V tabulce 9.1 jsou uvedeny parametry vybraných typů CO 2 laserů. Tab. 9.1 Přehled laserových svařovacích zařízení firmy TRUPF [16] TruFlow 4000 TruFlow 6000 TruFlow TruFlow 1800 HQ TruCoax 2000 Jmenovitý výkon [W] Spotřeba el. Energie * při 100 % výkonu [kw] Frekvence pulzů (Hf) 100 Hz 100 khz 100 Hz 100 khz 310 Hz 100 khz 100 Hz 100 khz 10 Hz 100 khz Šířka pulzů Potřeba laserových plynů [l/h]: He, N 2, CO 2 10 μs cw 13, 6, 1 10 μs cw 13, 6, 1 10 μs cw 48, 10, 2 10 μs cw 13, 6, 1 0,01 μs cw ** Legenda: * laser bez chladícího agregátu, ** = cca 250 výměn plynů každých 72 hod. s integrovanou zásobní láhví = cca 2 roky trvalého provozu, třísměnného YAG laser Pro svařování nabízí TRUMPF širokou paletu pevnolátkových laserů a laserových systémů pro nejrůznější aplikace. Pulzní a CW pevnolátkové lasery pro bodové i běžné svařování. Pracovní stanice pro manuální práci s laserem. Komponenty vedení paprsku pro flexibilní přizpůsobení se jednotlivým aplikacím. V tabulce 9.2 jsou uvedeny parametry vybraných typů YAG laserů. 19

20 Tab. 9.2 Parametry YAG laserů [16] Výkon laseru [W] Kvalita paprsku [mm*mrad] Průměr jádra světlovodného kabelu [μm] HL 42 P HL 4006 D HLD HLD Na obr. 9.4 jsou zobrazeny pevnolátkové YAG lasery. Obr. 9.4 Pevnolátkové YAG lasery: a) pulzní, b) CW buzený výbojkou, c) diodově buzený, d) diskový laser [16] 20

21 Použitá literatura: [1] KUČERA, J. Teorie svařování. Ostrava: VŠB-TOU, s. II /91 [2] KOPEČNÝ, J. Fyzika II b Elektromagnetické záření a Atomové jádro. Ostrava: VŠB- TUO, s. ISBN [3] BARTÁK, J., KOVAŘÍK, R., PILOUS, V. a kolektiv. Učební texty pro evropské svářečské specialisty. Ostrava: ZEROSS, s. ISBN [4] Kolektiv autorů. Technologie svařování a zařízení. Ostava: ZEROSS, s. ISBN [5] TURŇA, M. Špeciálne metódy zvárania. Bratislava: ALFA, s. ISBN [6] DRASTÍK, F. a kolektiv. Strojnická příručka, vývoj, výpočty, konstrukce, technologie, výroba. Část 12, díl 4. Praha: VERLAG DASÖFER, Signatura [7] KUBÍČEK, J., MRŇA, L. Technické aspekty svařování laserem. [online]. [citace ze dne ]. Dostupné z [8] [online]. [citace ze dne ] [9] [online].[citace ze dne ] [10] [online]. [citace ze dne ] [11] [online]. [citace ze dne ] [12] [online]. [citace ze dne ] [13] [online]. [citace ze dne ] [14] [online]. [citace ze dne ] [15] [online]. [citace ze dne ] [16] [online]. [citace ze dne ] [17] [online]. [citace ze dne ] 21

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141

Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141 Při svařování metodou 141 hoří oblouk mezi netavící se elektrodou a základním matriálem. Ochranu elektrody i tavné lázně před

Více

Průmyslové lasery pro svařování

Průmyslové lasery pro svařování Průmyslové lasery pro svařování (studijní text k předmětu SLO/UMT1) Připravila: Hana Šebestová V současné době se vyrábí řada typů laserů. Liší se svou konstrukcí, poskytovaným výkonem, účinností i charakterem

Více

1 Svařování Laser-Hybridem

1 Svařování Laser-Hybridem 1 Svařování Laser-Hybridem Laser-Hybrid je kombinace svařování nejčastěji pevnolátkovým Nd YAG laserem a jinou obloukovou technologií. V zásadě jsou známy tyto kombinace: laser TIG, laser MIG/MAG, laser

Více

Dělení a svařování svazkem plazmatu

Dělení a svařování svazkem plazmatu Dělení a svařování svazkem plazmatu RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Osnova: Fyzikální podstat plazmatu Zdroje průmyslového plazmatu Dělení materiálu plazmou Svařování plazmovým svazkem Mikroplazma Co je to plazma?

Více

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/01.0038, Přednáška - KA 5

Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemesel, CZ.1.07/1.1.30/01.0038, Přednáška - KA 5 LASER A JEHO FYZIKÁLNÍ PODSTATA Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň

Více

Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie

Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie Využití výkonových laserů ve strojírenské praxi svařování, dělení a další technologie RNDr.Libor Mrňa, Ph.D. Ústav přístrojové techniky AV ČR Dendera a.s. VUT Brno, FSI, ÚST, odbor svařování a povrchových

Více

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat

Více

KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide

KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide KRITÉRIA VOLBY METODY A TRENDY TEPELNÉHO DĚLENÍ MATERIÁLŮ Ing. Martin Roubíček, Ph.D. - Air Liquide Metody tepelného dělení, problematika základních materiálů Tepelné dělení materiálů je lze v rámci strojírenské

Více

Svařování svazkem elektronů

Svařování svazkem elektronů Svařování svazkem elektronů RNDr.Libor Mrňa, Ph.D. 1. Princip 2. Interakce elektronů s materiálem 3. Konstrukce elektronové svářečky 4. Svařitelnost materiálů, svařovací parametry 5. Příklady 6. Vrtání

Více

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013

Lasery. Biofyzikální ústav LF MU. Projekt FRVŠ 911/2013 Lasery Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Spectre.svg Bezkontaktní termografie 2 Součásti laseru

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Plynové lasery pro průmyslové využití

Plynové lasery pro průmyslové využití Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.3 Plynové lasery pro průmyslové využití Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Využití plynových laserů v průmyslových aplikacích Atomární - He-Ne

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ

Více

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4. Pevnolátkové lasery. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.4 Pevnolátkové lasery Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Dělení pevnolátkových laserů podle druhu matrice a dopantu Matrice (nosič): Dopant: Alexandrit

Více

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8. Laserové zpracování materiálu. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.8 Laserové zpracování materiálu Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011 Lasery pro průmyslové zpracování materiálu E (ev) 0,12 1,17 1,17 1,2 1,5 4,17

Více

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Část svařování cvičící: Ing. Michal Douša Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Doporučená studijní literatura Novotný, J a kol.:technologie slévání, tváření

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 1. Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 1. Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Téma: Fyzikální metody obrábění 1 Autor: Ing. Kubíček

Více

Příručka trojí úspory. Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer.

Příručka trojí úspory. Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer. Příručka trojí úspory Šetřím čas, práci a peníze s třísložkovými směsmi Messer. Moderní materiály volají po moderních plynech Při výrobě a montáži ocelových konstrukcí je celková efektivita produkce výrazně

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů.

Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů. Výhody laserového kalení: Nižší energetická náročnost (kalení pouze

Více

Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů

Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů coldarc Energeticky redukovaný krátký světelný oblouk ke spojování tenkých plechů a smíšených spojů Dr.-Ing. Sven-F. Goecke 2004 EWM HIGHTEC WELDING GmbH EWM-coldArc 1/ 14 Sven.Goecke@EWM.de 22.03.2006

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

ARCAL TM Prime. Čisté řešení. Primární řešení při široké škále použití:

ARCAL TM Prime. Čisté řešení. Primární řešení při široké škále použití: ARCAL TM Prime Čisté řešení Primární řešení při široké škále použití: TIG a plazmové svařování všech materiálů MIG svařování slitin hliníku a mědi Ochrana kořene svaru u všech materiálů ARCAL TM Prime

Více

SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ

SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE TŘETÍ JANA ŠPUNDOVÁ 06.04.2014 Název zpracovaného celku: SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ SPECIÁLNÍ METODY OBRÁBĚNÍ Používají se pro obrábění těžkoobrobitelných

Více

Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla. (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser)

Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla. (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser) Technologie I. Technologie s vyšší koncentrací tepla (odpor, plazma, elektronový paprsek, laser) Odporové svařování Odporové svařování patří mezi metody tlakového svařování, kromě metody pod TU v Liberci

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ

PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ Ing. Stanislav Novák, CSc., Ing. Jiří Mráček, Ph.D. PRVNÍ ŽELEZÁŘSKÁ SPOLEČNOST KLADNO, s. r. o. E-mail: stano@pzsk.cz Klíčová slova: Parametry ovlivňující

Více

Laserové a plazmové řezání (84, 83)

Laserové a plazmové řezání (84, 83) Laserové a plazmové řezání (84, 83) Dělení materiálů je stále velmi důležitou nepominutelnou výrobní operací. Používá se k tomu celá řada metod, každá z nich si vytvořila svoji oblast optimálního použití.

Více

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření

Více

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Více

Svarové spoje. Druhy svařování:

Svarové spoje. Druhy svařování: Svarové spoje Svarové spoje patří mezi nejpoužívanější a nejefektivnější nerozebíratelné spojení strojních součástí. Svařování je spojování kovových i nekovových materiálů působením tepla nebo tlaku nebo

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY

LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY LASEROVÉ PRŮMYSLOVÉ SYSTÉMY Váš spolehlivý partner pro laserové technologie a automatizaci www.lao.cz Firma LAO - průmyslové systémy, s.r.o. je profesionálním partnerem v řešení technologických inovací

Více

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY 10.1. Kontaktní snímače teploty 10.2. Bezkontaktní snímače teploty 10.1. KONTAKTNÍ SNÍMAČE TEPLOTY Experimentální metody přednáška 10 snímač je připevněn na měřený objekt 10.1.1.

Více

VLIV OCHRANNÝCH PLYNŮ NA VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE PŘI SVAŘOVÁNÍ NELEGOVANÝCH KONSTRUKČNÍCH OCELÍ METODOU 135 - MAG

VLIV OCHRANNÝCH PLYNŮ NA VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE PŘI SVAŘOVÁNÍ NELEGOVANÝCH KONSTRUKČNÍCH OCELÍ METODOU 135 - MAG VLIV OCHRANNÝCH PLYNŮ NA VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE PŘI SVAŘOVÁNÍ NELEGOVANÝCH KONSTRUKČNÍCH OCELÍ METODOU 135 - MAG Ing. Martin Roubíček, Ph.D., AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. Prof. Ing. Václav Pilous, DrSc.,

Více

Vybrané technologie povrchového zpracování. Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Vybrané technologie povrchového zpracování. Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Vybrané technologie povrchového zpracování Vakuové tepelné zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Výhody vakuového tepelného zpracování Prakticky neexistuje oxidace - povrchy jsou bez znatelného ovlivnění,

Více

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru

Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru 1 Zadání 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřenézávislostizpracujtegraficky.Stanovteprahovýproud

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Speciální metody obrábění

Speciální metody obrábění Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Základy výroby druhý M. Geistová 6. září 2012 Název zpracovaného celku: Speciální metody obrábění Speciální metody obrábění Použití: je to většinou výkonné beztřískové

Více

1. Zdroje a detektory optického záření

1. Zdroje a detektory optického záření 1. Zdroje a detektory optického záření 1.1. Zdroje optického záření výkon a jeho časový průběh spektrální charakteristika a její stabilita v čase koherenční vlastnosti 1.1.1. Tepelné zdroje velmi malá

Více

Elektrická zařízení III.ročník

Elektrická zařízení III.ročník Elektrická zařízení III.ročník (Ing. Jiří Hájek) Přehled témat a tématických celků, odpřednášených pro žáky SPŠE oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky v rámci předmětu Elektrická zařízení El. světlo

Více

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením). 10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY TECHNOLOGIE

Více

DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013. Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE. Svarové spoje

DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013. Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE. Svarové spoje Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STAVBA A PROVOZ STROJŮ DRUHÝ GARSTKA A. 28.6.2013 Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE Obecný úvod Svarové spoje Při svařování dvou dílů se jejich materiály spojí ve

Více

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá

Více

HT4400. Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM

HT4400. Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM HYPERTHERM USA 30..0 HT4400 Plazma HySpeedTM pro přímé pálení a řezání úkosu Systém pro řezání se suchou plazmou HySpeed 400 A s kyslíkovou technologií LongLife a spotřebními díly CoolCoreTM Začíná tam,

Více

VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ

VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ VYSOKOVÝKONOVÉ LASEROVÉ ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, a.s. Vždy máme řešení! Courtesy of Trumpf Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu

Více

AlfaNova Celonerezové tavně spojované deskové výměníky tepla

AlfaNova Celonerezové tavně spojované deskové výměníky tepla AlfaNova Celonerezové tavně spojované deskové výměníky tepla Z extrémního žáru našich pecí přichází AlfaNova, první celonerezový výměník tepla na světě. AlfaNova odolává vysokým teplotám a ve srovnání

Více

Převod mezi kelviny a Celsiovými stupni se počítá podle vztahu:

Převod mezi kelviny a Celsiovými stupni se počítá podle vztahu: 4 Elektrické teplo 4.1 Základní pojmy Při některých elektromagnetických jevech se část energie přeměňuje na teplo. Teplo je druh energie, má tedy stejnou jednotku jako mechanická práce a elektrická energie,

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty Fresnelův odraz: Otázka č. 4 Světlovodné přenosové cesty Princip šíření světla v optickém vlákně Odraz a lom světla: β α lom ke kolmici n n β α lom od kolmice n n Zákon lomu n sinα = n sin β Definice indexu

Více

OPTOELEKTRONIKA SNELLOVY ZÁKONY

OPTOELEKTRONIKA SNELLOVY ZÁKONY OPTOELEKTRONIKA Světlo je elektromagnetické vlnění o vlnové délce 380nm až 780nm. Světlo si lze představit také jako určité množství částic světla, tzv. fotonů. OPTICKÁ KOMUNIKAČNÍ SOUSTAVA Přenášenou

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

Přehled technologií svařování

Přehled technologií svařování Přehled technologií svařování A) Metody tavného svařování 1. Svařování elektrickým obloukem a) Obloukové svařování tavící se elektrodou Elektrický oblouk využitelný ve svařování je nízkonapěťový elektrický

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_16 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou

Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou Projekt: Téma: Pálení materiálu plazmou, svařování v ochranné atmosféře MIG, TIG, obalenou elektrodou Obor: Zámečník Ročník: 2. Zpracoval(a): Pavel Urbánek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 1

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Technologie I. Pájení

Technologie I. Pájení Technologie I. Pájení Pájení Pájením se nerozebíratelně metalurgickou cestou působením vhodného TU v zdroje Liberci tepla, spojují stejné nebo různé kovové materiály (popř. i s nekovy) pomocí přídavného

Více

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné

Více

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.

PRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí. 1 SENZORY TEPLOTY TEPLOTA je jednou z nejdůležitějších veličin ovlivňujících téměř všechny stavy a procesy v přírodě Ke stanovení teploty se využívá závislosti určitých fyzikálních veličin na teplotě (A

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Co vás v příštích třech týdnech čeká: Dnes Za týden

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan. Svařování - 1. část (svařování plamenem)

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan. Svařování - 1. část (svařování plamenem) Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tématická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0556 VY_32_INOVACE_DR_STR_17 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II

Více

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ

STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ Úloha č. 7a STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ ASEROVÉHO ZÁŘENÍ ÚKO MĚŘENÍ: 1. Na stínítku vytvořte difrakční obrazec difrakční mřížky, štěrbiny a vlasu. Pro všechny studované objekty zaznamenejte pomocí souřadnicového

Více

1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ

1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ 1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ 1.1 SVAŘOVACÍ DRÁTY Jako přídavný materiál se při plamenovém svařování používá drát. Svařovací drát podstatně ovlivňuje jakost svaru. Drát se volí vždy podobného

Více

TEPLOTNÍ ODOLNOST PVD VRSTEV VŮČI LASEROVÉMU POVRCHOVÉMU OHŘEVU

TEPLOTNÍ ODOLNOST PVD VRSTEV VŮČI LASEROVÉMU POVRCHOVÉMU OHŘEVU TEPLOTNÍ ODOLNOST PVD VRSTEV VŮČI LASEROVÉMU POVRCHOVÉMU OHŘEVU Beneš, P. 1 Sosnová, M. 1 Kříž, A. 1 Vrstvy a Povlaky 2007 Solaň Martan, M. 2 Chmelíčková, H. 3 1- Katedra materiálu a strojírenské metalurgie-

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2008 PAVEL ROSENBERG Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové

Více

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Vybrané technologie povrchových úprav. Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vybrané technologie povrchových úprav Metody vytváření tenkých vrstev Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Metody vytváření tenkých vrstev Vakuové metody dnes nejužívanější CVD Chemical vapour deposition PE CVD

Více

Problémy při obloukovém svařování Příčiny vad a jejich odstranění

Problémy při obloukovém svařování Příčiny vad a jejich odstranění Problémy při obloukovém svařování vad a jejich odstranění Vady svarů mohou být způsobeny jednou nebo více uvedenými příčinami ESAB VAMBERK, s.r.o. Smetanovo nábřeží 334 517 54 VAMBERK ČESKÁ REPUBLIKA Tel.:

Více

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava

14. ELEKTRICKÉ TEPLO. Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava 14. ELEKTRICKÉ TEPLO Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 Osnova přednp ednášky Úvod, výhody, zdroje Elektrické odporové a obloukové pece Indukční a dielektrický ohřev Elektrický

Více

Ultrazvukové svařování - 41

Ultrazvukové svařování - 41 Ultrazvukové svařování - 41 Ultrazvuková svařovací technika se během posledních dvaceti let prosadila jako důležitá spojovací technologie a prochází od té doby prudkým vývojem. Jak se technologie vyvíjí,

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Plazmový řezací systém TransCut 300

Plazmový řezací systém TransCut 300 Plazmový řezací systém TransCut 300 Plazmové řezání s kapalným provozním médiem Jméno přednášejícího Pobočka Firma Ulice Místo Vysoká mobilita s plazmovým řezacím systémem TransCut 300 Kompaktní, přenosný

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 4. PROSKLENÉ STĚNY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

LuminiGrow 200R1 svítidlo je ideální pro vnitřní pěstování včetně řízkování, vegetace, růstové fáze a kvetoucí fáze. Odvod tepla

LuminiGrow 200R1 svítidlo je ideální pro vnitřní pěstování včetně řízkování, vegetace, růstové fáze a kvetoucí fáze. Odvod tepla LuminiGrow 200R1 Nejpokročilejší kultivační LED svítidla, Vaše nejlepší volba! Vlastnosti: LuminiGrow 200R1 svítidlo je ideální pro vnitřní pěstování včetně řízkování, vegetace, růstové fáze a kvetoucí

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU

OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU OTĚRUVZDORNÉ POVLAKY VYTVÁŘENÉ METODAMI ŽÁROVÉHO NÁSTŘIKU Ing. Alexander Sedláček S.A.F. Praha, spol. s r.o. 1. Úvod, princip 2. Přehled metod vytváření ochranných povlaků 3. Použití technologií žárového

Více

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Koroze Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Korozní činitelé Vnitřní: čistota kovu chemické složení způsob

Více

1.1 VLIVY NA JAKOST SVAROVÉHO SPOJE svařitelnost materiálu, správná konstrukce, tvar svarku, volba přídavného materiálu, kvalifikace svářeče.

1.1 VLIVY NA JAKOST SVAROVÉHO SPOJE svařitelnost materiálu, správná konstrukce, tvar svarku, volba přídavného materiálu, kvalifikace svářeče. 1 SVARY A SVAŘOVANÉ KONSTRUKCE SVAŘOVÁNÍ = pevné nerozebíratelné spojení kovových, případně nekovových materiálů účinkem tepla a tlaku nebo jejich kombinací, s použitím přídavného materiálu. 1.1 VLIVY

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

Plazma v technologiích

Plazma v technologiích Plazma v technologiích Mezi moderními strojírenskými technologiemi se stále častěji prosazují metody využívající různé formy plazmatu. Plazma je plynné prostředí skládající se z poměrně volných částic,

Více

LuminiGrow 600R1 - nejúčinnější způsob, jak vypěstovat zdravé a výnosné plodiny. Odvod tepla

LuminiGrow 600R1 - nejúčinnější způsob, jak vypěstovat zdravé a výnosné plodiny. Odvod tepla LuminiGrow 600R1 Nejpokročilejší LED svítidla, Vaše nejlepší volba! Vlastnosti LuminiGrow 600R1 - nejúčinnější způsob, jak vypěstovat zdravé a výnosné plodiny. Vysoký výkon Výkonné 5W LED diody Osram běží

Více