Cizí jazyk pro profesní potřeby učitele ZŠ a SŠ

Transkript

1 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PEDAGOGICKÁ FAKULTA CENTRUM JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY Cizí jazyk pro profesní potřeby učitele ZŠ a SŠ Grantový projekt podporovaný Grantovou agenturou ČR GA ČR 406/02/0185 Květa Rychtářová Ústí nad Labem 2003

2 Cizí jazyk pro profesní potřeby učitele ZŠ a SŠ Grantový projekt podporovaný Grantovou agenturou ČR GA ČR 406/02/0185 Mgr. Květa Rychtářová

3 Publikace je jedním z výstupů grantového projektu Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol, podporovaného Grantovou agenturou ČR. Projekt je plánován na roky a je řešen týmem pracovníků Centra jazykové přípravy Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Květa Rychtářová 2003 ISBN

4 Název Nakladatel Rok Vydání Náklad Počet stran Tisk Obal a vazba Cizí jazyk pro profesní potřeby učitele ZŠ a SŠ Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L první 60 ks 116 Ediční středisko PF UJEP Jiří Bartoš Slon, Ústí nad Labem

5 OBSAH strana A. Úvod 7 B. Profil učitele jako uživatele cizího jazyka pro profesní potřeby, postižení shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele 1. Jazyk pro profesní potřeby učitele Odborný jazyk na našich vysokých školách Charakteristika a třídění odborného jazyka Jazyk pro profesní účely Jazyk pro všeobecné a specifické profesní potřeby učitele Cizí jazyk pro akademické potřeby studentů učitelství Jazyk pro profesní potřeby učitele a pro potřeby studentů učitelství Cizí jazyk Dosavadní znalost cizích jazyků 2.2 Zájem o cizí jazyky 2.3 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka pro profesní potřeby 2.4 Postižení shod a rozdílů mezi skutečným stavem a profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Jazyková úroveň Dosažená jazyková úroveň 3.2 Zájem o jazykovou úroveň 3.3 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka a jeho jazyková úroveň 3.4 Postižení shod a rozdílů mezi skutečnou úrovní cizího jazyka a profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Jazykové prostředky. 4.1 Dosažená úroveň osvojení jazykových prostředků 45 45

6 4.2 Zájem o jazykové prostředky 4.3 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka v oblasti užívání jazykových prostředků 4.4 Postižení shod a rozdílů mezi skutečnou úrovní osvojení jazykových prostředků a profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Komunikativní funkce Dosažená úroveň komunikativních funkcí 5.2 Zájem o komunikativní funkce 5.3 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka v oblasti užívání komunikativních funkcí 5.4 Postižení shod a rozdílů mezi skutečnou úrovní osvojení komunikativních funkcí a profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Základní řečové dovednosti 6.1 Dosažená úroveň základních řečových dovedností 6.2 Zájem o základní řečové dovednosti 6.3 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka v oblasti užívání základních řečových dovedností 6.4 Postižení shod a rozdílů mezi skutečnou úrovní osvojení základních řečových dovedností, zájmem o ně a profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace 7.1 Dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace 7.2 Dosažená úroveň dílčích řečových dovedností a žánrů odborné komunikace 7.3 Zájem učitelů o dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace 7.4 Profil učitele jako uživatele cizího jazyka v oblasti užívání dílčích řečových dovedností

7 7.5 Postižení shod a rozdílů mezi zájmem o osvojení dílčích řečových dovedností a žánrů odborné komunikace a mezi profilem učitele jako uživatele cizího jazyka Kurikulum kurzů jazyka pro profesní potřeby učitele 8.1 Celkový návrh kurzů 8.2 Učební texty 8.3 Témata, situace a slovní zásoba 8.4 Řečové dovednosti 8.5 Komunikativní funkce 8.6 Gramatika 8.7 Doporučená literatura 8.8 Závěr C. Závěr. 110 Resumé 114 Použitá literatura

8

9 A. ÚVOD 1. Grantový projekt Publikace je jedním z výstupů grantového projektu Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů ZŠ a SŠ, který je od roku 2002 řešen Centrem jazykové přípravy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně za finanční podpory Grantové agentury České republiky (GA ČR). Projekt se zabývá cizím jazykem pro profesní potřeby učitelů. V prvním roce řešení (2002) byla zmapována jazyková připravenost různě aprobovaných učitelů ZŠ a SŠ z celé republiky a zjištěné skutečnosti byly setříděny a zanalyzovány. Provedená analýza, která prezentuje stav jazykové kompetence a profesních potřeb učitelů, je obsahem publikace nazvané shodně s projektem (Rychtářová Roubalová Celerová, 2002). V roce 2003 projekt pokračoval vytvořením profilu učitele jako uživatele cizího jazyka a postižením shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele. Závěrem byla provedena příprava modulového kurikula a sylabů odborného jazyka pro profesní účely učitele. Výsledky práce jsou obsahem předkládané publikace a připravované publikace Kurzy cizího jazyka pro profesní potřeby učitele základní nebo střední školy (Rychtářová Roubalová Celerová Zapletalová), která navazuje na publikaci předchozí. Vzhledem k tomu, že projekt je plánován na tři roky, bude pokračovat ještě v roce 2004, kdy mají být realizovány a monitorovány pilotní kurzy cizího jazyka pro profesní potřeby učitele. Po jejich vyhodnocení bude následovat příprava k uvedení kurzů do praxe pedagogických center. 2. Cíle projektu a publikace následující: Dílčí cíle projektu v druhém roce řešení se rámcově shodují s cíli publikace a jsou 7

10 Vytvoření profilu učitele jako uživatele cizího jazyka Postižení shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele Příprava modulového kurikula a sylabů odborného jazyka K jednotlivým dílčím cílům: Vytvoření profilu učitele jako uživatele cizího jazyka Profil učitele byl vytvořen na základě rozboru dat získaných při výzkumu jazykové připravenosti učitelů ZŠ a SŠ, prováděného v prvním roce řešení grantu, a dále na základě poznatků z odborné literatury a s ohledem na současnou jazykovou politiku naší země. Tvorba profilu učitele zahrnuje následující aspekty: charakteristika odborného jazyka pro potřeby učitele počet a výběr cizích jazyků jazyková úroveň jazykové prostředky komunikativní funkce hlavní řečové dovednosti dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace Postižení shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele Při postihování shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele byly brány v úvahu následující skutečnosti: vytvořený profil učitele jako uživatele cizího jazyka dosažená jazyková úroveň zkoumaných jazykových aspektů zájem o dané jazykové aspekty Společný evropský referenční rámec pro jazyky a další odborná literatura 8

11 Příprava modulového kurikula a sylabů odborného jazyka Kurikulum kurzů cizího jazyka pro profesní potřeby učitele je navrženo pro celoživotní vzdělávání učitelů. Je zpracováno pro kurzy angličtiny, němčiny a francouzštiny, a to pro úrovně A1, A2, B1 a B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (2002) a zohledňuje rozdílné potřeby učitelů humanitních a přírodovědných předmětů. Sylaby, které zahrnují odkazy na učební materiály, včetně odborných a autentických textů pro různé jazykové úrovně a různou profesní orientaci, jsou podrobně rozpracovány v připravované publikaci Kurzy cizího jazyka pro profesní potřeby učitele základní nebo střední školy (Rychtářová Roubalová Celerová Zapletalová) a nejsou součástí této práce. 3. Stručná charakteristika předchozího výzkumu Publikace je založena na předchozím výzkumu, který probíhal v roce 2002 a zúčastnilo se ho celkem 549 respondentů. Většinu z nich tvořily ženy (77%), řadové učitelky (90%), aprobované (85%), s praxí delší než deset let (61%). Dotazovaní byli ponejvíce ze základních škol (56%), přičemž převažovali učitelé druhého stupně (31%) nad učiteli stupně prvního (25%), dále následovaly střední odborné školy (24%) a gymnázia (15%). Na posledních místech byla střední odborná učiliště a zvláštní nebo speciální školy. Nejvíce dotazovaných učitelů vyučovalo ve velkém městě (75%), v Ústeckém kraji (59%), na středně velké (45%) nebo velké škole (44%), menšinu tvořily ostatní kraje, menší školy a menší obce. Respondenti byli rozděleni podle vyučovaných předmětů do profesních skupin. Nejpočetnější byla skupina učitelů humanitních předmětů (přes 25%) a téměř stejně početní byli vyučující předmětů přírodovědných (téměř 25%). Za nimi následovali učitelé prvního stupně (22%). Nejméně respondentů bylo ve skupině vedení školy (10%), která zahrnovala jak ředitele, tak jejich zástupce. Do skupiny označené 9

12 nerozlišeno (18%) byli zařazeni dotazovaní, kteří byli nezařaditelní do předchozích skupin, protože vyučovali předměty různých typů. Výzkum sledoval: a) Současný stav - které jazyky učitel ovládá a do jaké míry, úroveň jednotlivých řečových dovedností, jazykových prostředků a komunikativních funkcí, úroveň odborného jazyka, zejména pokud jde o různé dovednosti a žánry odborné komunikace. b) Dosavadní zkušenosti - kdy a jak byl učitel vystaven v běžných a profesních situacích tlaku používat cizí jazyk a který, o které řečové dovednosti a žánry odborné komunikace se jednalo. c) Zájmy a profesní potřeby - který jazyk by učitel chtěl / potřeboval ovládat - které dovednosti, schopnosti a znalosti pokládá pro sebe za důležité. Výzkum byl zaměřen zejména na zjišťování profesních potřeb v rámci odborného jazyka. Šlo i o zaměření odborných textů (mluvených i psaných), u nichž bylo zjišťováno, zda mají být zaměřeny obecněji na vzdělávání, anebo spíše na vyučovaný předmět. d) Další aspekty zájem o kurzy a podmínky, za kterých učitel bude mít o další vzdělávání v oblasti cizích jazyků zájem (počet hodin týdně, doba konání, ocenění zaměstnavatelem, používané metody a formy výuky). 10

13 B. PROFIL UČITELE JAKO UŽIVATELE CIZÍHO JAZYKA PRO PROFESNÍ POTŘEBY, POSTIŽENÍ SHOD A ROZDÍLŮ MEZI SOUČASNÝM STAVEM A PROFILEM UČITELE Hlavní část práce se nejprve zabývá jazykem pro profesní potřeby učitele a poté je zaměřena na vytvoření profilu učitele jako uživatele cizího jazyka pro profesní potřeby, a to v rámci následujících jazykových aspektů, které odpovídají i jednotlivým kapitolám: počet a výběr cizích jazyků, jazyková úroveň, jazykové prostředky, komunikativní funkce, hlavní řečové dovednosti, dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace. Profil učitele v každé kapitole je porovnáván se skutečným stavem. Závěr tvoří charakteristika kurzů jazyka pro profesní potřeby učitele, které jsou navrženy pro celoživotní vzdělávání učitelů. Údaje uváděné v jednotlivých kapitolách jsou buď přebírány z analýzy výzkumu, který byl v rámci projektu uskutečněn v minulém roce a publikován v předchozí grantové publikaci (Rychtářová Roubalová Celerová, 2002), anebo jsou zde uvedeny prvně. 1. JAZYK PRO PROFESNÍ POTŘEBY UČITELE Cílem první kapitoly je charakterizovat jazyk pro profesní potřeby učitele, porovnat jej s jazykem pro potřeby studentů učitelství a ukázat jeho místo v kontextu odborného jazyka pro potřeby jiných profesí. Kapitola obsahuje následující podkapitoly: 1.1 Odborný jazyk na našich vysokých školách 1.2 Charakteristika a třídění odborného jazyka 11

14 1.3 Jazyk pro profesní účely 1.4 Jazyk pro všeobecné a specifické profesní potřeby učitele 1.5 Cizí jazyk pro akademické potřeby studentů učitelství 1.6 Jazyk pro profesní potřeby učitele a pro potřeby studentů učitelství 1.1 Odborný jazyk na našich vysokých školách Cílem výuky cizích jazyků na vysokých školách je připravit studenty na cizojazyčnou komunikaci pro účely studia a později pro účely profese. Z tohoto důvodu je na většině univerzit vyučován odborný jazyk. Podívejme se, v jaké míře se odborný jazyk na našich vysokých školách učí, respektive učil na konci devadesátých let. Z průzkumu uskutečněného Centrem jazykové přípravy Pedagogické fakulty UJEP (dále PF) v roce 1998 a 1999 vyplývá, že pedagogické fakulty jsou oproti ostatním fakultám v tomto směru pozadu. Na pedagogických fakultách (průzkumu se zúčastnilo 9 PF) se podle tohoto výzkumu učí cizí jazyky 0 2 hodiny týdně, 1 2 semestry. Odbornému jazyku je však věnováno málo pozornosti a jeho zvládnutí je ponecháváno většinou na individuálním studiu. Na většině pedagogických fakult je odborný jazyk spíše předmětem zkoušení než výuky. Pokud jednotlivé fakulty uvedly, jakým způsobem se vyučuje, pak je to společně s jazykem obecným, většinou ale pouze formou konzultací, individuálním studiem odborné literatury a individuálním písemným zpracováním úkolů (seminární práce, referát apod.). V porovnání s pedagogickými fakultami je na filozofických fakultách (3 FF) odbornému jazyku věnováno více pozornosti, studenti mají možnost studovat cizí jazyky více semestrů a více hodin týdně. Na fakultách s ekonomickým zaměřením (8 EF) výuka cizích jazyků probíhá rovněž více semestrů a odborný jazyk je náplní téměř veškeré výuky. Na právnických fakultách (3 PrF) jsou opět cizí jazyky vyučovány více hodin po více semestrů, odborný jazyk se učí po celou dobu studia cizích jazyků. Na dalších zkoumaných 12

15 fakultách (9 F) je věnováno cizím jazykům také více hodin po více semestrů, odborný jazyk se vyučuje ve větší míře než obecný. (Rychtářová Roubalová Kurková Celerová Smejkal, 1999) Tento nepoměr mezi pedagogickými fakultami na jedné straně a ostatními vysokými školami na straně druhé byl předpokládán již před zahájením výzkumu. Příčiny byly spatřovány zejména v tom, že studenti PF studují celou řadu nejrůznějších specializací, a je tudíž obtížné rozhodnout o obsahu výuky a zejména o její proveditelnosti v podmínkách nestejnorodých skupin studentů (různé obory, různá spíše nízká jazyková úroveň) při malém počtu hodin výuky. Ani na Slovensku není situace lepší. Hanesová z PF UMB uvádí ve druhé kapitole své disertační práce, že oblast odborného jazyka na pedagogických fakultách je možno považovat téměř za zcela zanedbanou, což ji vede na konci devadesátých let k tomu, aby se touto problematikou začala zabývat. Příčiny špatného stavu vidí v různorodém charakteru vzdělávání učitelů ve světě, v malé informovanosti o této problematice a v názoru o nepotřebnosti nebo neexistenci odborného jazyka v kontextu pedagogických disciplin. (Hanesová, 2003). V souvislosti s touto problematikou je však možno konstatovat, že v současné době je snad situace na pedagogických fakultách lepší. Vyplývá to z obsahu příspěvků uváděných v posledních dvou nebo třech letech na konferencích UJEP v Ústí nad Labem, pořádaných pro jazyková centra pedagogických a filozofických fakult v ČR a SR. Z příspěvků účastníků lze soudit, že odbornému jazyku je věnováno více prostoru než dříve. 1.2 Charakteristika a třídění odborného jazyka Termín odborný jazyk je ekvivalentem anglického Language for Specific Purposes - LSP (jazyk pro specifické účely). Ten je podle Jordana spolu s obecným 13

16 jazykem a jazykem pro společenské účely součástí cizího jazyka a dělí se dále na jazyk pro profesní účely a na jazyk pro akademické účely, jak ukazuje tabulka níže. Jazyk pro akademické účely charakterizuje Jordan jako jazyk pro potřeby studia na vysoké škole a dělí jej na jazyk pro všeobecné akademické účely (společný všem studovaným oborům) a na jazyk pro specifické akademické účely (odlišný pro každý obor). Jazyk pro profesní účely je dělen podle jednotlivých profesí (Jordan, 1997). Charakteristika a zařazení jazyka pro profesní a akademické / studijní účely tabulka č. 1 ANGLIČTINA / CIZÍ JAZYK angličtina / jazyk pro všeobecné účely, pro žádné zvláštní účely (obecný jazyk / obecná angličtina) angličtina / jazyk pro specifické účely (English for Specific Purposes - ESP) (Language for Specific Purposes - LSP) angličtina / jazyk pro společenské účely, pro účely konverzace a komunikace, např. nakupování, psaní dopisu, telefonování angličtina / jazyk pro profesní účely (English for Ocupational / Vocational / Professional Purposes - EOP / EVP / EPP), např. pro lékaře, piloty, hotelové zaměstnance angličtina / jazyk pro všeobecné akademické účely (studijní dovednosti společné všem studentům), např. poslech a psaní poznámek, akademické psaní, referenční dovednosti, semináře plus akademický registr, akademický styl angličtina / jazyk pro akademické účely (English for Academic Purposes - EAP) angličtina / jazyk pro specifické akademické účely (specificky zaměřené dovednosti podle studovaných oborů), např. studium lékařství, ekonomie, inženýrství Adaptováno podle Jordan, R. R. English for Academic Purposes,CUP, 1997 Hutchinson a Waters zařazují a dělí jazyk (angličtinu) pro specifické účely odlišně, ale v konečné podobě docházejí ke stejným výsledkům. Jazyk pro specifické účely nejprve třídí podle oborů a pak jej teprve v rámci každého oboru člení na jazyk pro akademické účely a na jazyk pro profesní účely. Všichni však dospívají k tomu, že např. jazyk pro účely ekonomie je dvojího typu, a to pro účely studia a pro účely profese. 14

17 Charakteristika a zařazení jazyka pro profesní a akademické / studijní účely tabulka č. 2 ANGLIČTINA / CIZÍ JAZYK angličtina / jazyk jako mateřský jazyk English as a Mother Tongue (EMT) angličtina / jazyk jako cizí jazyk English as a Foreign Language (EFL) angličtina / jazyk jako druhý jazyk English as a Second Language ESL dělí se jako EFL obecná angličtina / obecný jazyk General English GE General Language GL angličtina / jazyk pro specifické účely (English for Specific Purposes - ESP) (Language for Specific Purposes - LSP) angličtina / jazyk pro vědu a techniku angličtina / jazyk pro obchod a ekonomii angličtina / jazyk pro společenské vědy A pro akademické účely např. A pro studium lékařství, inženýrství A pro profesní účely např. A pro lékaře, inženýry A pro akademické účely např. A pro studium ekonomie A pro profesní účely např. A pro sekretářky A pro akademické účely např. A pro studium psychologie A pro profesní účely např. A pro sociology Adaptováno podle Hutchinson, T., Waters, A. English for Specific Purposes,CUP 1987 Následující charakteristiky odborného jazyka jsou převzaty z Koncepce zkvalitnění výuky cizích jazyků na pedagogických fakultách s ohledem na naši integraci do Evropy (Rychtářová Roubalová Kurková Smejkal Celerová, 1999), kde jsou shromážděny názory více autorů. Podobně charakterizuje odborný jazyk i Hanesová (Hanesová, 2003). Hendrich říká k odbornému jazyku následující: Termín odborný jazyk označuje systém jazykových prostředků, jejichž výběr a uspořádání slouží k ústní nebo písemné komunikaci odborného obsahu. Tyto jazykové prostředky jsou ovšem jen součástí systému národního jazyka, v jehož rámci představují jeden z funkčních stylů, tj. odborný styl daného jazyka. (Hendrich, 1988) 15

18 Stylistika současné češtiny (Čechová, 1997) uvádí různé aspekty, podle nichž je možno dělit texty odborného funkčního stylu. Za základní dělení je považováno dělení na styl: vědecký (teoretický) prakticky odborný (odborný v užším smyslu) zahrnuje i některé zvláštní stylové oblasti, jako hospodářská, vojenská apod. populárně naučný učební esejistický Dále Čechová říká, že se odborný funkční styl vyznačuje promyšlenou kompozicí, spisovným odborným vyjadřováním, složitou větnou stavbou a charakteristickou slovní zásobou, jeho nutnými vlastnostmi jsou přesnost, jasnost, jednoznačnost, věcnost a soustavnost. Odborné texty jsou ve svém principu texty nocionální povahy, bývají pečlivě připraveny, většinou jsou situačně nezakotvené, forma projevu je častěji monologická než dialogická. Kromě toho uvádí, že je odborný funkční styl dále charakterizován specifickými stylovými rysy podle toho, zda jde o odborné projevy mluvené nebo psané, výrazná je i diferenciace textů podle jednotlivých disciplin (např. texty společenskovědní a texty exaktních věd). Tendence odborného textu k předání co nejpřesnější informace vede k vytváření textových modelů, některé jsou ustáleny i v mezinárodním měřítku, např. model popisu objektu v biologii nebo uměnovědě (Čechová, 1997). Z odborného funkčního stylu se vydělil styl publicistický a administrativní (Čechová, 1997), z nichž mohou být pro studenty pedagogických fakult důležité některé slohové útvary, jako žádost, životopis, posudek, zpráva, oznámení, inzerát, pozvánka, referát, recenze, kritika. Odborný jazyk (jazyk pro specifické účely LSP) byl též charakterizován mnohými zahraničními odborníky. Z jejich definic se dá sestavit jeho obecná charakteristika, kterou vytvořili Dudley-Evans a St John takto: Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely je koncipován tak, aby vyhovoval potřebám těch, kdo ho studují. Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely využívá metodiky a aktivit 16

19 užívaných v jiných jazykových disciplinách. Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely je zaměřen na jazyk (gramatiku, slovní zásobu, větnou stavbu), na řečové dovednosti, kompozici a na žánry (slohové útvary) odborné komunikace. Další charakteristické rysy nemusí platit vždy: Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely se může vztahovat ke speciálním disciplinám nebo být pro ně navržen. Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely může ve specifických vyučovacích situacích užívat jiné metody než ty, které jsou běžné pro obecný jazyk. Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely je většinou určen pro dospělé studenty terciárního vzdělávání nebo pro profesionály. Může však být navržen i pro středoškoláky. Odborný jazyk / jazyk pro specifické účely je většinou určen pro střední až pokročilou úroveň. Většina kurzů předpokládá základní znalost jazykového systému, tyto kurzy však mohou být organizovány i pro začátečníky. (Dudley-Evans, St John 1998) Jazyk pro specifické účely některých oborů (např. ekonomie, přírodních věd a techniky) je předmětem zájmu mnoha odborníků, hlavně zahraničních, zatímco jazykem pro potřeby učitele se odborníci systematicky nezabývají. Zde máme na mysli jazyk pro potřeby učitele / studenta učitelství, který nevyučuje / nestuduje cizí jazyk, nýbrž jakýkoliv jiný předmět. Jazyk pro účely výuky cizího jazyka, zejména angličtiny, naproti tomu zažívá v posledních desetiletích velký rozvoj. Z důvodů velké mezery v oblasti výuky odborného jazyka pro účely učitelství se začalo touto problematikou zabývat v letech 1998 a 1999 Centrum jazykové přípravy Pedagogické fakulty UJEP. V rámci řešení grantového projektu rezortního výzkumu MŠMT s názvem Koncepce zkvalitnění výuky cizích jazyků na pedagogických fakultách s ohledem na naši integraci do Evropy (Rychtářová Roubalová Kurková Smejkal Celerová, 1999) se soustředilo na jazyk pro akademické potřeby studentů učitelství. Odborným jazykem pro pedagogické fakulty se také v posledních letech na Slovensku 17

20 zabývá Hanesová z UMB (Hanesová, 2003). Jazyk pro profesní účely / potřeby učitele je předmětem grantového projektu GAČR Centra jazykové přípravy PF UJEP, jehož jedním z výstupů je tato publikace. 1.3 Jazyk pro profesní účely Jordan, jak je uvedeno výše, dělí angličtinu / jazyk pro specifické účely na: jazyk pro profesní účely, např. pro lékaře, piloty, hotelové zaměstnance, a na jazyk pro akademické účely, např. studium lékařství, ekonomie, inženýrství (Jordan, 1997). Hovoříme-li o jazyku pro účely učitelství, můžeme jej analogicky rozdělit na: jazyk pro profesní účely / potřeby učitele a na jazyk pro akademické potřeby / účely studentů učitelství. 1.4 Jazyk pro všeobecné a specifické profesní potřeby učitele Dudley-Evans a St John vysvětlují, že podobně, jako se dělí angličtina / jazyk pro akademické účely na jazyk pro všeobecné akademické účely (společný všem studentům) a na jazyk pro specifické akademické účely (jazyk pro specifické potřeby studentů jednotlivých oborů), lze dělit i jazyk pro profesní účely, např. angličtinu / jazyk pro obchodní účely na: jazyk pro všeobecné obchodní účely a na jazyk pro specifické obchodní účely (Dudley-Evans, St John 1998). Stejně bychom mohli dělit i my jazyk pro profesní potřeby učitele na: jazyk pro všeobecné profesní potřeby učitele jazyk pro specifické profesní potřeby učitele 18

21 O angličtině / jazyku pro všeobecné obchodní účely říkají Dudley-Evans a St John, že je to jazyk, který si osvojují spíše ti, kteří jsou v začátcích své kariéry a že kurzy tohoto jazyka jsou víceméně podobné kurzům obecného jazyka, organizované spíše na základě jazykové úrovně. Ve výuce se používají obchodní texty, které jsou obsaženy v učebnicích pro obchodní angličtinu / jazyk a kterých existuje veliké množství. Obvykle se procvičují všechny čtyři základní řečové dovednosti (mluvený projev, čtení, písemný projev, poslech) i gramatika a rozšiřuje se slovní zásoba. Výuka zahrnuje i osvojování dílčích řečových dovedností a žánrů odborné komunikace společných pro obor (např. obchodní dopis obecné znaky). Zájemci mají většinou jednu až dvě hodiny výuky týdně. Kurzy angličtiny / jazyka pro specifické obchodní účely jsou podle těchto autorů, narozdíl od předchozích kurzů, pro zkušenější pracovníky oboru, kteří do jazykového vyučování přinášejí své zkušenosti a dovednosti z oblasti obchodu. Bývají ušity na míru podle potřeby pracovníků, většinou jsou pro menší skupiny zájemců, u vyššího managementu i pouze pro jednoho člověka. Často jsou intenzivní a konají se v místě pracoviště. Měly by být zaměřeny spíše na prohlubování osvojeného jazyka, na přesnost a plynulost: na rozšiřování specifičtější slovní zásoby, na procvičování řečových dovedností a gramatiky podle potřeby, na osvojování specifických dílčích řečových dovedností a žánrů odborné komunikace (např. určitý typ obchodního dopisu). Materiály k výuce zahrnují široký rozsah literatury (odborné texty) a texty užívané v rámci profese (autentické materiály). (Dudley-Evans, St John, 1998). Obdobně bychom mohli charakterizovat jazyk pro všeobecné profesní potřeby učitele a jazyk pro specifické profesní potřeby učitele. Návrh jazyka pro všeobecné profesní potřeby učitele Při charakteristice tohoto jazyka a jeho kurzů budeme nejprve vycházet z charakteristiky Jordana v tabulce č.1 (viz výše), kde se říká, že jazyk pro všeobecné akademické účely je jazyk pro potřeby společné všem studentům na 19

22 vysokých školách. Podle toho bychom mohli definovat, že jazyk pro všeobecné profesní potřeby učitele je jazyk společný všem učitelům. Dále můžeme analogicky k charakteristice jazyka pro všeobecné obchodní účely podle Dudley-Evanse a St Johna (viz výše) říci, že jazyk pro všeobecné profesní potřeby učitele je jazyk, jejž užívají nebo na nějž se připravují spíše ti, kteří jsou v začátcích své kariéry (nebo na nižších jazykových úrovních), a že kurzy tohoto jazyka jsou v některých ohledech podobné kurzům obecného jazyka a že jsou organizované spíše na základě jazykové úrovně. Při výuce se používají texty s tematikou související se vzděláváním a pedagogikou. Narozdíl od obchodní angličtiny / jazyka neexistují však v tomto oboru jazykové učebnice, materiály si tedy musí vyučující obstarávat sám. Vzhledem k této okolnosti je třeba specifikovat učební texty. Učební texty (psané i mluvené) by měly zahrnovat odborné texty s tematikou související se vzděláváním, pedagogikou (např. školské soustavy, popis učebny) a problematikou mládeže (např. mládež a volný čas, životní prostředí, počítače), dále autentické materiály užívané v rámci profese (rozvrh, odborný životopis, dopis), materiály o reáliích své země a zemí studovaného jazyka, o EU a konečně učebnice spíše pro rámcové užívání. V kurzech tohoto jazyka je rovněž vhodné, jako v porovnávaném případě, rozšiřovat slovní zásobu a procvičovat všechny čtyři základní řečové dovednosti (mluvený projev, čtení, písemný projev, poslech) a gramatiku. Dále je třeba zařadit osvojování dílčích řečových dovedností a žánrů odborné literatury společných všem učitelům (např. vyplňování dotazníku). Zájemci mohou mít asi dvě hodiny výuky týdně. Návrh jazyka pro specifické profesní potřeby učitele Jazyk pro specifické profesní potřeby učitele můžeme rovněž charakterizovat ve dvou krocích. Podobně jako Jordan (tabulka č.1, viz výše) uvádí, že jazyk pro specifické akademické účely je jazyk specifický pro potřeby studentů jednotlivých oborů, mohli bychom i my definovat, že jazyk pro specifické profesní potřeby učitele je jazyk specifický pro potřeby učitelů jednotlivých 20

23 předmětů (či skupin předmětů: humanitní přírodovědné) nebo různého pracovního zařazení (učitel ředitel). Obdobně je možno obměnit charakteristiku jazyka pro specifické obchodní účely podle Dudley-Evanse a St Johna (viz výše) a říci, že jazyk pro specifické profesní potřeby učitele je jazyk, který je určen zkušenějším pracovníkům ve školství (nebo učitelům na vyšších jazykových úrovních), kteří do jazykového vyučování přinášejí své zkušenosti a dovednosti z oblasti vzdělávání. Kurzy by měly být také, jako v případě jazyka pro specifické obchodní účely, ušity na míru podle potřeby učitelů. Měly by být zaměřeny spíše na prohlubování osvojeného učiva, na přesnost a plynulost: na rozšiřování specifičtější slovní zásoby, na procvičování řečových dovedností a gramatiky podle potřeby (třeba jen na jednu řečovou dovednost), na osvojování specifických dílčích řečových dovedností a žánrů odborné komunikace (např. popis grafu matematik, fyzik apod., uvítací projev ředitel, popis obrazu výtvarník). Organizovány by měly být pro menší skupiny zájemců (podle jednotlivých vyučovaných předmětů nebo podle skupin podobných předmětů, např. humanitních předmětů, přírodovědných předmětů, prvního stupně), u vyššího managementu i pouze pro jednoho člověka (ředitelé a zástupci). Mohou být intenzivnější a konat se v místě pracoviště. Učební texty (psané i mluvené) mají zahrnovat odborné texty specificky zaměřené (např. na změny klimatu, na programovací jazyky, na dílo hudebníka, na pravidla fotbalu), autentické materiály užívané v rámci profese (např. program konference fyziků, anotace příspěvku z geografie, kurikula dějepisu, sylaby výtvarné výchovy) a materiály pro založení Evropského jazykového portfolia. Shrnutí Následující tabulka shrnuje předešlé závěry a podává přehled možného členění jazyka pro účely učitelství a jeho charakteristiku: 21