VÝZKUMY O VYUŽITÍ INTERAKTIVNÍCH UČEBNIC NA ZŠ

Transkript

1 VÝZKUMY O VYUŽITÍ INTERAKTIVNÍCH UČEBNIC NA ZŠ Petr Simbartl Abstrakt Příspěvek pojednává o dosavadních výzkumech a zjištěních v oblasti používání interaktivních učebnic na prvním stupni ZŠ. Interaktivní učebnice získávají stále větší popularitu, avšak je nutné znát i jejich účinnost pro maximální využití potencionálu těchto učebnic. S tímto blízce souvisí i studijní preference žáků. Dále to spočívá v porovnání výuky s běžnou papírovou učebnicí, kombinace papírové učebnice a interaktivní a další využívané metody one-to-one computing. Vlastní výzkum je zaměřen na porovnání prvních dvou metod na 1. st. ZŠ v oblasti výuky geografie (vlastivědy). Klíčová slova Interaktivní učebnice, vlastivěda 1 Interaktivní učebnice Interaktivní učebnice se stále více dostávají na základní školy. Mnoho škol má již nakoupenou alespoň jednu interaktivní tabuli, což je pouze základ, častěji vlastní dvě až tři. Pro plné využití interaktivní tabule je nutné využívat samozřejmě nějaký interaktivní výukový materiál, aby nedocházelo k tomu, že je interaktivní tabule využívána jako projekční plocha. Většina výrobců interaktivních tabulí k nim dodává ovládací software, kde se dají základní interaktivní prezentace vytvářet. Pro komplexnější interaktivitu si s těmito programy už nevystačíme. Je pak možnost vytvářet především vlastní flashové prezentace, to však není vhodné pro každého učitele. Školy tak mohou nakupovat již hotové interaktivní učebnice. Výrobci těchto učebnic nabízejí na internetu o nich podrobné informace, náhledy na program, či stažení demoverze. Často je demoverze jen k jednomu předmětu, ne však například k tomu, který chceme. Přestože prodejci dělají vlastní předváděcí prezentace, může to být pro ředitele mírná nejistota, kterou učebnici nakoupit, protože tyto učebnice nejsou nejlevnější a nikdo mu zatím nezaručuje, že pomocí konkrétní interaktivní učebnice zvýší kvalitu výuky. 2 Geografie pro první stupeň ZŠ Na základní škole je tato část vedena podle RVP [1] vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. V současnosti nabízí interaktivní učebnice pro tuto část tři vydavatelství. A to od nakladatelství Fraus [2] (Společnost 4 i-učebnice verze 2011, Příroda 4 i-učebnice verze 2011) a nakladatelství Nová Škola [3] (MIUč - Vlastivěda 4 (Česká republika), MIUč Vlastivěda 5 (Česká republika)) případně nakladatelství Alter. Na mnoha školách je to pojmenováno jako Vlastivěda, některé už však názvy pozměnily. Jednotlivá

2 nakladatelství mají v nabídkách stále více interaktivních knih. Cena učebnic začíná od 3500 Kč většinou dokonce i za multilicenci pro využití na celé škole. Škola však musí nakoupit ještě učebnice pro děti a to buď papírové, nebo i elektronické, které nabízí např. Fraus. Cena papírových je kolem 100 Kč za kus, cena za jednoroční licenci pro žáka je 99 Kč, některé jsou však poskytovány zdarma, pokud má škola zakoupenou licenci. Nákup učebnic se tak nestává lacinou záležitostí, přesto však se však počet interaktivních učebnic zvyšuje a to díky projektu EU peníze školám. 3 Současné základní školy Pohled očima studentů či budoucích učitelů na interaktivní učebnice. K dispozici je mnoho bakalářských či diplomových prací na téma, ve kterém se objevuje pojem multimediální či interaktivní učebnice. Soudě podle prací se těchto prvků na základních školách hojně využívá. Je tak možnost nahlédnout na práci a materiály, které se pravděpodobně využívají. Využití nalézá dokonce v mnoha předmětech a to od základní až po vysokou školu. Mnohdy se také objevují specializované multimediální materiály. Zatím se tam však nemluvilo o konkrétním využití některé z dostupných interaktivních učebnic. Často tyto práce obsahují vytvořený vlastní multimediální/interaktivní materiál. Objevují se také spíše návody na tvorbu vlastních materiálů a to v běžně dostupných programech. Nejčastěji je to nějaký kancelářský balík aplikací a potom materiály vytvořené v programech dodávaných od výrobce. Tohoto materiálu je více, protože programy od výrobce obsahují již předpřipravené interaktivní prvky, do kterých stačí doplnit požadované informace a prezentaci obohatit o další multimediální části a máme tak během chvíle hotovou interaktivní přípravu na výuku. 3.1 Multimediální nebo interaktivní Často jsou také vidět rozdíly ve využívání pojmu multimediální a interaktivní. Dalo by se říct, že to co je interaktivní je samozřejmě multimediální, protože pouze interaktivní text by nebyl dostatečně vhodný pro výuku (kromě výuky jazyků, i tam ale mohou obrázky či videa obohatit výuku). Pokud pak učitelé vytváří prezentace v programech dodaných od výrobce, vytvoří skoro vždy už jen interaktivní výukový materiál. Nemusí se totiž jednat pouze o reakce na položené otázky, kdy se může zobrazit, jestli žák odpověděl správně, ale už samotné přecházení v učebnici pomocí odkazů je interaktivní, např. kliknutí na obrázek, zobrazí se dalších několik obrázků související s tématem, či se spustí video atd. Je to v současnosti jakýsi přechod od multimediálních k interaktivním materiálům. Pedagogický slovník definuje interaktivní učebnici takto [4]: Nová forma zpracování multimediálních obsahů pro výuku s interaktivní tabulí. Bere za základ papírovou učebnici určitého předmětu. Umožňuje na tabuli zobrazit jednotlivé stránky učebnice nebo jejich části. Má charakter hypertextu, oproti učebnici obsahuje další obrazový materiál, audio- a video ukázky, interaktivní simulace a cvičení, aktivní odkazy do slovníků, jiných učebnic, internetu apod. Výhodou je soustavnost zpracování obsahu (v té míře, v jaké výchozí učebnice odpovídala kurikulárnímu dokumentu), nahrazuje řadu pomůcek (výukové obrazy, mapy, zvukové CD, apod.). O dalším rozšíření interaktivní výuky svědčí graf o počtu interaktivních tabulí v Plzni. Jak zmiňuje článek v Radničních listech [5], je to díky fondům EU. Protože část tabulí

3 určitě financuje město Plzeň, je už dopředu naplánován nákup dalších tabulí pro následující roky. 4 Zahraničí Obrázek 1- Počet interaktivních tabulí v Plzni [5] V zahraničí je článků souvisejících s výzkumem více, ne však dostatečný počet. Je tam však dobrý pohled na prováděné výzkumy, a také dělení do různých kategorií využití multimediálního či interaktivního materiálu. Často se objevují články ze zdravotnictví a využití interaktivní techniky při výuce mediků. Zajímavým sem shledal například výzkum z Filipín [6], Manilská univerzita. Zde bylo vzorkem pouze 40 studentů, zato kvalitní neovlivněný vzorek. Když u nás budu chtít začít zkoumat multimediální/interaktivní učebnice, každé dítě se určitě setkalo s nějakou i interaktivní hrou, zná dobře počítač a nějaká multimedia nejsou v dnešní době pro ně nic moc nového. Kdežto tito výzkumníci vzali za vzorek odlehlejší vesnici. Žádné dítě před tím žádnou interaktivní výuku nemělo možnost vyzkoušet. Zajímavé je pak to samotné dělení na čtyři skupiny a to na audio, audiovisuální, interaktivní účastník a interaktivní pozorovatel. Ve výzkumu můžete zjistit, jak byly pokládané otázky apod. Nejlépe dopadla skupina audiovizuální, ostatní kategorie měly blízké hodnoty. Otázka se může klást, jestli interaktivita nemá vliv na soustředění. V případě audiovisuality se může dítě soustředit pouze na obsah, který má vliv na více smyslů současně. Závěr tohoto výzkumu byl, že interaktivita nijak zvlášť nepřispívá k zapamatování informací z příběhu ( Story Memory [6]), chtěli tak zřejmě využít příběhy jako mnemotechnickou pomůcku.). 5 One-to-one computing V zahraničí ale i nás se opět objevuje výuka, kdy má každý žák vlastní počítač, tzn. one-to-one computing. Objevují se tak výzkumy, které využívají interaktivní učebnice, ale tím způsobem, že je tam přednášející a každý žák/student má vlastní

4 interaktivní učebnici a na ní tvoří cvičení každý sám. Jednalo by se nejspíše o tu skupinu z předchozího článku interaktivní účastník. Využilo se to např. ve výzkumu [7] kde se porovnávalo využití tradičních učebnicí s těmi interaktivními při studiu neuromuskulárního bloku. Nejednalo se tak o výuku na základní škole, ale ukazuje to na větší možnosti využití interaktivních učebnic i v dalších vzdělávacích stupních. V Česku začalo zkoumat onu oblast nakladatelství Fraus spolu s dalšími firmami. Na šesti základních školách spustilo pilotní projekt VZDĚLÁNÍ 21. Do projektu je tak celkem zapojeno 65 učitelů a 275 žáků. Každý žák má v této třídě vlastní netbook ve kterém má stejnou interaktivní učebnici jako používá učitel. Třída je pak standardně vybavena interaktivní tabulí s projektorem, případně hlasovacími zařízeními. Jsou tam k dispozici hodnotící zprávy, anketní průzkum mezi rodiči a žáky, avšak přesnější výsledky výzkumu nejsou zatím k dispozici. Z jejich tvrzení vyplývá, že se výuka, prospěch žáků a celkové klima třídy zlepšilo, více informací budou vědět ale až na konci školního roku 2011/2012, kdy budou mít vyhodnocené znalostní a dovedností testy. [8] Další zajímavé výsledky také zjistil Jiří Mazurek ve svém výzkumu [9] Srovnání výsledků počítačem podporované a frontální výuky fyziky. Vědomosti a dovednosti se dle něj ve skupinách statisticky výrazně nelišily.[9] 6 Vlastní výzkum Tímto byly zjištěné aktuální poznatky o zkoumání využití interaktivních učebnic. Výzkumů zatím není mnoho, pokud by se mělo jednat o používání interaktivních učebnic na ZŠ a to v oblasti geografie. Hledání samozřejmě bude pokračovat. Na základě těchto ale i jiných výzkumů, bude pedagogický experiment proveden metodou paralelních skupin. Ve všech výzkumech prozatím nalezených se to takto provádělo. V naznačeném výzkumu bylo skupin sice více, ale oni chtěli zjišťovat možnosti dalších výukových metod. V mém výzkumu se chci zaměřit na rozdíl ve znalostech faktů žáka při používání běžné papírové učebnice, které se momentálně využívají zatím nejčastěji, s učebnicemi interaktivními. Jak už jsem se i před tím zmiňoval, dnes již moc pouze multimediálních učebnic není, v každé je mnoho interaktivních prvků. Dále podle zařazení budou žáci interaktivní výuky jak pozorovateli, tak účastníky. Je to z toho důvodu, že ne každý žák může mít při té výuce vlastní počítač (jednalo by se o jinou metodu, která se momentálně zkoumá a je to celkově finančně nákladnější). Bude tam jako pozorovatel interaktivní výuky, kterou sleduje a jako účastník jde občasně každý žák splnit nějaký úkol na interaktivní tabuli. Při využívání interaktivních učebnic je na výběr ještě možnost co má při hodině žák. Vzhledem k tomu, že většina interaktivních učebnic vychází z těch běžných papírových, je možné, že žák má při hodině stále svojí papírovou učebnici a sleduje souběžně i dění na interaktivní. Jako druhá možnost je, že žák učebnici při hodině nemá a pro domácí samostudium využívá interaktivní učebnici doma na svém počítači. 7 Závěr Tímto jsem našel doposud vhodné učebnice ke zkoumání. Zatím nalezené výzkumy jednoznačně neprokázaly značné účinky interaktivní učebnice na výuku. Všechny podobné výzkumy byly prováděny pedagogickým experimentem pomocí rozdílných

5 skupin žáků a následně vyhodnocená data z pretestů a posttestů. Samozřejmostí bylo a bude i pozorování, když popisují i motivaci žáků k výuce. 8 Literatura 1. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, s. [cit ]. Dostupné z: 2. Flexilearn: Nabídka produktů [online]. Nakladatelství Fraus: 2011 [cit ]. Dostupné z: 3. Nová škola: E-shop [online]. NOVÁ ŠKOLA, s.r.o.: [cit ]. Dostupné z: 4. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009, 400 s. ISBN RADNIČNÍ LISTY města Plzně: Digitální škola je v Plzni samozřejmostí[online]. 2011, Ročník 16(12/2011) [cit ]. ISSN MK ČR E Dostupné z: prosinec_2011.pdf 6. DALUZ, Christine Joyce T.; MAPOY, Mark Joel D. J. The Effect of Interactive Media on Elementary School Childrens. International Journal of Research & Review [online] , 6, 1, [cit ]. s Převzato z kolekce Academic Search Complete. Dostupný z: ISSN OHRN, Maria A. K., Johannes H. VAN OOSTROM a Willem L. VAN MEURS. A comparison of traditional textbook and interactive computer learning of neuromuscular block. Anesthesia and analgesia [online]. 1997, 84, [cit ]. 8. HAVLÍK, Jiří. [online]. Plzeň: Nakladatelství Fraus, s.r.o., 2011 [cit ]. Popis projektu, Třída 21, Hodnocení projektu. Dostupné z: 9. MAZUREK, Jiří. Srovnání výsledků počítačem podporované a frontální výuky fyziky. Pedagogika: časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. 2011, Roč. 61(č.1), s Mgr. Petr Simbartl Západočeská univerzita v Plzni Pedagogická fakulta, KVD Klatovská tř Plzeň eurogo@kvd.zcu.cz

6 Vyjádření školitele Příspěvek nastiňuje zejména budoucí výzkum v oblasti interaktivních učebnic na ZŠ. Po stránce formální i obsahové jej považuji za správný, jen snad by bylo vhodné poněkud upřesnit, jaké výzkumné metody budou použity. Ing. Pavel Kocur, CSc.