STAV SLUCHU ŽÁKŮ ČESKÝCH ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ

Transkript

1 STAV SLUCHU ŽÁKŮ ČESKÝCH ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ Jaroslav Hrubý Úvod V 1996 provedla Pracovní skupina pro otázky vzděláváni neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT [4-5] rozsáhlou dotazníkovou akci 1 na českých školách pro sluchově postižené, která byla předběžně vyhodnocena v pracích [2-4]. Veškerá data jsou uložena v počítači a v souvislosti s další akcí uvedené pracovní skupiny, kterou bylo testování čtení s porozuměním, byl datový soubor znovu přešetřen a odstraněna chybná, násobná a nevěrohodná data. Výsledná data nyní obsahují údaje o 1134 žácích z 19 českých škol a učilišť, které se akce zúčastnily. Výsledky rozboru tohoto mimořádně cenného souboru dat budou publikovány v tomto časopise a v INFO-Zpravodaji Federace rodičů a přátel sluchově postižených v několika článcích, aby byly zpřístupněny co nejširší odborné veřejnosti. V tomto článku se zaměříme na stav sluchu žáků na našich školách pro sluchově postižené. Hodnocení velikosti ztráty sluchu V dotaznících byly přepsány nejdůležitější body z audiogramů žáků, tj. ztráty sluchu na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz, a to pro obě uši. Ztráta sluchu se hodnotí v souladu s hodnocením Světové zdravotnické organizace (WHO). Základem hodnocení je průměrná ztráta sluchu v lepším uchu na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz. WHO považuje za neslyšící pouze ty, kteří ani s nejsilnějším zesílením nevnímají žádný zvuk (pouze případné vibrace). Audiogramy zcela neslyšících by tedy neměly obsahovat žádné body na kmitočtech vyšších než 1 khz (1000 Hz), protože vyšší kmitočty již nemohou ani neslyšící 2 vnímat jako vibrace. Názvy jednotlivých kategorií ztráty sluchu jsou uvedeny v tab. 1. Pro další použití při hodnocení ztráty sluchu žáků na našich školách pro sluchově postižené jsme doplnili ještě 8. kategorii, tj. případ, kdy ztrátu sluchu daného žáka prostě neznáme. ' Akce byla provedena v rámci projektu RS 96 R 2013 finanančně podporovaného MŠMT ČR. 2 Udává se, íe slyšící jsou schopni jako vibrace vnímal kmitočty zhruba do 400 Hz. Neslyšící jsou na vibrace citlivější a někteří vnímají vibračně ještě kmitočty do I khz. Vyšší kmitočty však nevnímají jako vibrace ani neslyšící.

2 Ve stejné tabulce je uveden i název dané kategorie podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém zabezpečení, v platném znění. Povšimněme si, že tato vyhláška označuje jako prak- tickou hluchotu" již ztrátu sluchu pouhých 70, kterou však lze ve většině případů dobře kompenzovat moderními elektronickými sluchadly 3. S názvy jednotlivých ztrát sluchu podle zmíněné vyhlášky tedy nadále pracovat nebudeme. Tab. 1: Jednotlivé kategorie ztráty sluchu Číselné označení Velikost ztráty sluchu podle WH O Název kategorie ztráty sluchu Název kategorie podle vyhlášky MPSV ř. 284/1995 Sb. l 0 až 25 normální sluch 2 26 až 40 lehká nedoslýchavost 3 41 až 55 střední nedoslýchavost lehká nedoslýchavost (již od 20 ) středně těžká nedoslýchavost 4 56 až 70 středně těžké poškození sluchu těžká nedoslýchavost 5 71 až 90 těžké poškozeni sluchu praktická hluchota 6 více než 90, ale body v audiogramu i nad 1 khz velmi závažné poškození sluchu úplná hluchota 7 v audiogramu nejsou žádné body nad 1 khz úplná hluchota 8 chybějící audiogram Podívejme se nyní na rozložení ztrát sluchu všech žáků navštěvujících české školy pro sluchově postižené, o kterých nám byly vráceny vyplněné dotazníky. Rozložení je uvedeno v následující tabulce: 1 Zlí jazykové proto tvrdí, že praktická hluchota" je tou nejpraktičtějši hluchotou vůbec. Není to totiž hluchota, ale lze ji za hluchotu vydávat všude tam, kde se to hodí, např. při žádostech o sociálni dávky nebo při demonstraci zázračných neslyšících, ale perfektně mluvicích " děti.

3 Tah. 2: Rozložení ztrát sluchu žáků českých škol pro sluchově postižené podle dotazníků Číselné označeni kategorie Velikost ztráty sluchu Počet žáků Procento žáků 1 0 až , až , až , až , až ,7 6 vlce než ,2 7 neslyiící ,3 8 chybějící audiogram 86 - tj. celkem 1134 žáci Počet skutečně hluchých žáků je však zcela jistě mnohem menší, než uvedených 150, kteří nám vyšli počítačovým vyhodnocením audiogramů. Tento závěr opíráme o hodnocení dvou kontrolních otázek. V první z nich měli učitelé uvést, jaký je podle jejich názoru přínos slúchadla pro daného žáka. Pokud znázorníme odpovědi učitelů v závislosti na velikosti ztráty sluchu určené z audiogramů, dostaneme následující tabulku: Tab. 3: Přínos slúchadla podle hodnocení učitelů v závislosti na velikosti ztráty sluchu podle audiogramu Přínos slúchadla podle hodnocení učitelů více než 90 neslyšící značný přínos přínos I nepomáhá mu tj. celkem 1095 žáků

4 Z tabulky je patrné, že u 105 žáků, klasifikovaných podle audiogramů jako neslyšící", udávají učitelé, že pro ně má slúchadlo značný přínos nebo alespoň přínos. To je však v přímém rozporu s definicí úplné hluchoty, podle které zcela hluchý žák nevnímá se sluchadlem žádný zvuk. Tento rozpor lze vysvětlit tak, že buď byly audiogramy těchto žáků špatně změřeny, Ze 146 žáků, u kterých byly současně k dispozici audiogramy odpovídající úplné hluchotě i subjektivní hodnocení ztráty sluchu učiteli, hodnotili učitelé pouze 99 žáků jako zcela hluché. Jestliže podle tabulky č. 3 můžeme 105 audiogramů považovat za nedůvěryhodné, tabulka č. 4 prokazuje, že z nich 47 je špatně změřených nebo zapsaných zcelajistě. Tabulka č. 4 však svědčí i o určité tendenci učitelů ztrátu sluchu žáků zveličovat. Učitelé totiž označili jako neslyšícího dokonce i jednoho lehce nedoslýchavého žáka, jednonebo byly špatně opsány do dotazníků. 4 O úplně hluché však zcela jistě nejde. Tento závěr potvrzuje i další kontrolní otázka, ve které měli učitelé odpovědět na otázku, jak hodnotí stav sluchu daného žáka. Odpovědi učitelů, opět v porovnání se stavem sluchu podle audiogramů, jsou v následující tabulce: Tab. 4: Porovnání hodnocení ztráty sluchu žáků učiteli se ztrátou sluchu podle audiogramů Stav sluchu žáků podle uíitelů více než 90 nedoslýchavý neslyiici zbytkař neslyšici tj. celkem 1034 žáci ho těžce nedoslýchavého a 37 zbytkařů. Protože nemáme možnost nechat u sporných případů audiogramy přeměřit, nezbývá nám, než 115 žáků, u kterých je v rozporu přínos slúchadla podle hodnocení učitelů s definicí úplné hluchoty, vyřadit z kategorie neslyšící" a přeřadit je do kategorie chybějící audiogram". Audiogramy těchto žáků nám sice nechybí, ale jsou vysoce nedůvěryhodné. Od této chvíle tedy budeme pracovat se souborem s následujícím rozdělením ztrát sluchu: ' S předpisem audiogramů do tabulek měli na některých školách skutečné potíže. Místo chybějících bodů audiogramu (nekonečná ztráta sluchu) psali někde 0 (to byl zcela dokonalý sluch) atd.

5 Tab. S: Korigovaná tabulka pro rozložení ztrát sluchu žáků na školách pro sluchově postižené Čfselné označení Velikost ztráty sluchu Poěet žáků Procento žáků 1 0 až ,0% 2 26 až ,1 % 3 41 až ,4% 4 56 až ,6% 5 71 až ,8 % 6 vice než ,4 % 7 neslysicí 45 4,8 % 8 chybějící nebo nedůvěryhodný audiogram U kategorií 7 a 8 nelze určit číselnou hodnotu ztráty sluchu v lepším uchu. Ztrátu sluchu nebylo pro chybějící body audiogramu (např. na kmitočtu 500 Hz) možno stanovit ještě u dalších 7 žáků z kategorií 1 až 6. U zbývajících 861 žáků v těchto tj. celkem 1134 žáci kategoriích je střední hodnota ztráty sluchu 78,8 se směrodatnou odchylkou 20,6. Lze konstatovat, že speciální školy pro sluchově postižené u nás navštěvují převážně opravdu těžce sluchově postižení žáci. Obr. 1: Počty žáků v jednotlivých kategoriích ztráty sluchu na školách pro sluchově postižené j f n až až až až až 90 vlce než neslyšící 90 Vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne č. 399/1991 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách, bylo zrušeno dřívější rozdělení škol na školy pro nedoslýchavé, školy pro žáky se zbytky

6 sluchu a školy pro neslyšící a všechny školy byly pojmenovány shodně školy pro sluchově postižené". Přesto však se průměrné ztráty sluchu ve školách dosti značně liší a školy si tak do značné míry zachovávají svoji někdejší profilaci. Rozložení ztrát sluchu v jednotlivých školách je v tab. 6, ale pouze pro žáky, jejichž audiogramy známe (tj. 943 žáci). V každé kategorii jsou uvedena % žáků školy s daným typem ztráty sluchu. Tab. 6: Rozložení ztrát sluchu žáků v jednotlivých školách vfce než 90 neslyšíc! SZŠ Beroun 12,5% 25,0 % 43,8 % 18,8% SpŠ Brno 6,0 % 4,0 % 14,0% 46,0 % 28,0 % 2,0 % SPŠ+SOU Brno 7,3 % 7,3 % 53,7 % 29,3 % 2,4 % SpŠ České Budějovice 5,1 % 2,6 % 20,5 % 23,1 % 38,5 % 10,3% SpŠ Hradec Králové 4,8 % 4,8 % 4,8 % 23,8 % 54,8 % 7,1 % SpŠ Ivaniice 3,4 % 34,5 % 55,2 % 6,9% SPŠ Kyjov 1,8% 21,1 % 42,1 % 21,1 % 8,8 % 5,3 % SpŠ Liberec 2,2 % 6,6 % 15,4% 25,3 % 29,7 % 18,7% 2,2 % Soukr. SOU Liberec 9,5 % 19,0% 33,3 % 28,6 % 9,5 % SpŠ Olomouc 2,9 % 11,8% 20,6 % 61,8% 2,9 % SOII+OU Olomouc 6,7 % 26,7 % 46,7 % 20,0 % SpŠ Ostrava 1,4% 4,1 % 25,7 % 24,3 % 32,4 % 12,2 % SpŠ Plzeň 6,3 % 14,1 % 26,6 % 46,9 % 6,3 % SpŠ Praha, Jeíná ul. 0,8 % 13,5% 28,6 % 43,7 % 13,5% SpŠ Praha, Holeíkova ul. 1,8% 3,6 % 26,8 % 46,4 % 21,4% SpŠ Praha - Radlice 1,6% 3,3 % 13,1 % 29,5 % 52,5 % SpŠ VaL Meziříři 8,9 % 12,5 % 60,7 % 17,9% SpŠ Vodňany 4,5 % 9,1 % 31,8% 45,5 % 4,5 % 4,5 % tj. celkem 943 žáci Z této tabulky je mj. patrné, že nejmenši ztráty sluchu mají žáci ve škole v Kyjově, nejtěžší ve Valašském Meziříčí.

7 Věk, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu Z pedagogického hlediska není zajímavá pouze velikost ztráty sluchu, ale také věk, kdy ke ztrátě sluchu došlo. 1 na tuto otázku nalezneme odpověď v souboru vyplněných dotazníků. Jsme si vědomi, že právě z pedagogického hlediska je mimořádný rozdíl mezi žákem, který se neslyšící již narodil, oproti žákovi, který ohluchl třeba již v osmi měsících. Shromážděná data nám však neumožňují přesněji rozlišit období 0 až 1 rok. Tab. 7: Ztráty sluchu podle doby vzniku Počet Procenta 0-1 rok ,9 1-6 let ,1 6 a více let 23 2,2 Neuvedeno 70 tj. celkem 1134 žáci Nedoslýchaví a neslyšící rodiče Pro úplnost ještě dodejme údaje o tom, kolik žáků má sluchově postižené rodiče. Tab. 8: Stav sluchu rodičů žáků ve školách pro sluchově postižené Počet Procent Oba rodiče jsou slysící ,4 % Oba rodiče jsou sluchové postiženi Jeden sluchově postižený rodič 106 9,5 % 42 3,8 % Žák již nemá rodiče 4 0,4 % Neuvedeno 16 - tj. celkem 1134 žáci Alespoň jednoho sluchově postiženého rodiče má tedy 3,8 % žáků, oba rodiče jsou sluchově postiženi u 9,5 % žáků. Z toho mj. vyplývá také to, že sluchově postižení dávají výraznou přednost stejně postiženému partnerovi. Obr. 2: Stav sluchu rodičů (zaokrouhleno) Oba rodiče jsou sluchoví postiženi Jeden sluchově 10% postižený rodič 4% Oba rodiče jsou slysici 86%

8 Nejméně 14 % žáků má tedy s největší pravděpodobností dědičnou ztrátu sluchu (dědičných ztrát sluchu však bude zcela jistě mnohem více, protože se mohou projevovat až po několika generacích). Posledním - podle názoru autora zajímavým - údajem je velikost ztrát sluchu žáků sluchově postižených rodičů. Taje znázorněna v následujícím obrázku: Obr. 3: Rozložení velikostí ztrát sluchu žáků škol pro sluchově postižené, kteří mají sluchově postižené rodiče jeden rodič oba rodiče Na závěr pak ještě připojujeme kontingenční tabulku, ve které je porovnán věk ztráty sluchu se stavem sluchu rodičů: Tab. 9: Porovnání věku, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu, se stavem sluchu rodičů 0 až 1 rok 1 až 6 let 6 a více let Oba rodiče jsou slysfcí Oba rodiče jsou sluchově postiženi Jeden sluchově postižený rodič Žák již nemá rodiče tj. celkem 1048 žáků

9 Literatura: [1] HRUBÝ, J.: Kolik je u nás sluchově postižených? Praha, Speciální pedagogika, č. 1, 1998, s [2] HRUBÝ, J. - ZÍKA, D.: Předběžné vyhodnoceni dotazníkové akce na českých školách pro sluchově postižené. Praha, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany [3] HRUBÝ, J.: Zjištění stavu sluchu na školách pro sluchově postižené. Praha, INFO-Zpravodaj FRPSP, r. 5, č. 1, 1997, s [4] POTMĚŠIL, M. (edit.): Koncepce vzdělávacích programů pro neslyšící. Etapová zpráva Pracovní skupiny pro otázky vzdělávání neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT za rok Beroun, Institut pro neslyšící [5] POTMĚŠIL, M. (edit ): Národní výzkum úrovně vzdělávání neslyšících RS Etapová zpráva Pracovní skupiny pro otázky vzdělávání neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT za rok Beroun, Institut pro neslyšící 1997.