tné lesy Zuzana Fialová

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "tné lesy Zuzana Fialová"

Květa Tesařová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Tropické deštn tné lesy Zuzana Fialová

2 Poloha Poloha po obou stranách rovníku mezi 10 s. s.š a 10 j. j.š. Amazonka Guinea - Kongo v Africe, ostrovy v indomalajské oblasti západní Indie vlhké oblasti ostrovů v Tichém m oceánu Madagaskar

4 Tropický deštný les je obrovským stabilizátorem torem makroklimatu Země mj. i pro množstv ství CO 2. je nejbohatší zásobou genofondu i pro léčivl ivé rostliny. (Jihoameričtí Indiáni ni znají 1500 léčivek, l asijští šamani 6000.) je největší evoluční laboratoří,, kde neustále vznikají nové taxony. Není však evolučně starým biomem, proto se upustilo od označen ení prales.

5 Charakteristika Vysoká,, stejnoměrn rná teplota v průběhu celého roku (kolem 25 C) Průměrný rný roční úhrn srážek mm Na návětrných n stranách pohoří mm S rostoucí zeměpisnou šířkou se vytvářej ejí dvě maxima (srážek i teplot) okolo rovnodenností.

6 V oblastech vzdálen lenějších od rovníku střídání velmi dlouhého ho období dešťů a krátk tkého období sucha Vždyzelené tropické deštn tné lesy 3 hlavní oblasti jihoamerická,, africká, indomalajská Struktura a ekologie deštn tného pralesa je ve všech třech t hlavních oblastech velmi podobná Deštný prales patrovitý

7 Stromová patra 3 stromová patra 1. stromy mimořádn dně vysoké (50 60 m, ojediněle 90 m), jednotlivě rostoucí 2. souvislé korunové patro - vzniká ve výši i asi 30 m 3. spodní stromové patro vysoké stromy, m, husté jen tam, kde jsou v korunách mezery keřov ové a bylinné patro palmy, kapradiny, zřetelnz etelně vyvinuto jen tam, kde můžm ůže e proniknout mezerami v hořej ejších patrech dostatečné množstv ství světla

8 Koruny zapojených stromů malé, úzké, štíhlé a hladké kmeny mají tenkou borku Listy stromů velké,, vždyzelenv dyzelené,, protažen ené v tzv. okapovou špici

10 Výškov kové vegetační stupně Horský tropický deštný les 1000 aža 2500 m n.m., liány, epifyty,, kapradiny, hustý podrost bambusu Vysokohorský mlžný les 2500 aža 3500 m n.m., ubývá srážek, max.oblačnost, menší výška stromů,, kmeny pokroucené, epifyty, mechy, lišejn ejníky, na horní hranici lesa konifery Vřesovcové křoviny úzký pruh, odpovídá klečov ovému stupni mírnm rného pásup

11 Mlžný les

12 Paramos (pustiny) 4000 aža 4500 m n.m., 1 m vysoké trsy tvrdolistých travin, stromovité klejovky,, stromovité starčeky Mrazová pustina mezi hranicí souvislého vegetačního krytu a sněž ěžnou čárou, kryogenní jevy, doznívaj vající výskyt zvláš áště odolných druhů kvetoucích ch rostlin a s porosty mechů a lišejn ejníků

14 PŮDY Vlivem teplého a deštiv tivého klimatu probíhaj hají velmi intenzivně chemické procesy. Vyluhuje se kyselina křemik emičitá a v půdách převlp evládají oxidy Fe - feralitisace Al laterilizace Půda mám typickou načervenalou barvu. Půdy TDL mají velmi chudou vrstvu humusu,, protože e odumřel elé rostliny jsou zkonzumovány dříve, než se promění na humus. Proto je půda p TDL po odlesnění úrodná pouze roky a poté se stává neúrodnou rodnou.

15 Ekosystém Rostliny mají dostatek tepla i vody.. Pro strukturu TDL je určuj ující boj o světlo tlo.. Vytváří se tak nejbohatší ekosystém m na světě. Kvalitativně obsahuje 50 % všech v taxonů.. (Možná i 90 % živočišných forem souše.) Kvantitativně ohromná produkce biomasy.

16 EKOLOGICKÉ ADAPTACE Řada rostlin TDL potřebuje ke svému růstu r ostatní stromy, které ovíjí, event. škrtí. Jde o tzv. fanerofyty. Jde o tzv. fanerofyty (liány) Stromy rostou více v do výšky, než kořeny do země. Aby udrželi stabilitu, vytvářej ejí na zemi z kmenů ploch (nesprávn vně) ) tzv. deskovité kořeny.

18 Flora Nejnápadn padnější rostlinou formací MANGROVY Vždyzelené dřevinné porosty Tvoří neproniknutelné houštiny na plochých bahnitých pobřežích lagun a estuári rií tropických moří Jen tam, kde je pobřeží pod vlivem přílivu p a odlivu a současn asně je chráněno no před p silou mořsk ského příbojep Některé typy chůdovit dovité kořeny Kyslík k přijp ijímají rostliny z atmosféry pneumatofory Halofytní druhy keřů i stromů přizpůsobené specifickým ekologickým podmínk nkám m prostřed edí Velké zastoupení je zde lián n a epifytů,, které se vyskytují na kmenech nebo ve větvv tvích vysoko v korunách stromů (orchideje, bromélie lie)

19 Fauna Živočichové přizpůsobení životu v korunách stromů Živočichové,, kteří se zdržuj ují na zemi ale mají možnost šplhat i po stromech Živočichové žijící výlučně na zemi Obrovské množstv ství hmyzu, širokonosé opice (kosmani, malpy,, vřešťani), v šimpanzi, gorily, chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci) V blízkosti řek tapíři, velcí hlodavci (kapybary( kapybary) V řekách kajmani, anakondy, krokodýli, hroši Papoušci, kolibříci, tukani

20 Patrovitá struktura vegetace vymezuje prostor řadě živočišných druhů,, které žijí v jednotlivých patrech oddělen leně,, nesetkávaj vají se a své patro opouští zřídka. K další separaci řady živočichů dochází vlivem jejich rozdíln lné denní době aktivity.

21 Chápan středoamerický (Ateles geoffroyi) Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris) Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) Malpa hnědá (Cebus apella) Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla)

22 Krokodýl nilský (Crocodilus niloticus) Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)

23 Tukani (Ramphastos) Kolibřík růžovohrdlý (Eulampis jugularis)

24 Jihoamerická oblast Amazonský prales V povodí řek Amazonky a Orinoka a na Středoamerick edoamerické šíji Igapó bažinný, většív část roku trvale zaplavený typ lesa Várzea lužní,, periodicky zaplavovaný les, popř.. husté travinné porosty v záplavovz plavové nivě řek Eté vlastní deštný prales, který není nikdy zaplavován Ploskonosé opice (kosmani, malpy,, vřešťani, v chápani), chudozubí savci (lenochodi, mravenečníci), vačice, vydrovec krysí,, tapíři, pekari (příbuzný vepře), e), plavoun (kapybara), nutrie, jaguár, kolibříci, papoušci, tukani, hoacin, delfínovec inie amazonská,, kajmani, anakonda, atrapaima, úhoř elektrický a piraňa

25 Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris) Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) Tapír jihoamerický (Tapirus terrestris)

26 Anakonda velká (Eunectes murinus) Piraňa obecná (Pygocentrus nattereri)

27 Nutrie říční (Myocastor coypus) Pekari páskovaný (Pecari tajacu) Jaguár (Panthera onca)

28 Africká oblast V povodí řeky Konga a kolem Guinejského zálivuz Antropoidní opice (gorila, šimpanz, kočkodan, kodan, mandril), okapi pruhovaná z čeledi žirafovitých, hroší šík liberijský, vydřík hbitý, sloni, nosorožci, levhart, hroši, krokodýli, lemuři, papoušci, zoborožec Zoborožec nosorohý (Buceros rhinoceros)

29 Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis) Slon africký (Loxodonta africana) Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) Lemur kata (Lemur catta)

30 Indomalajská oblast Zadní Indie, Indonésie a Nová Guinea Fauna blízk zká africké sloni, nosorožci, antropoidní opice, levhart, buvoli, tapíři, tygr bengálský, sumatranský a jávský, letucha indická,, dráček létavý, l pávi, p bažanti, anti, kur bankivský z něhon hož vznikl kur domácí

31 Slon indický (Elephas maximus) Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

32 Páv modrý (Pavo cristatus) Bažant malajský (Polyplectron malacense) Hoacin chocholatý (Opisthocomus hoazin)

33 Tropický deštný les a člověk Přišel do TDL vytlačen ením ze savan. Žďářen ením vytváří políčka, která jsou však v úrodná 2-3 roky. Po vyčerp erpání půdy v okolí se vesnička posune dál d v pralese.

34 s kolonizací území TDL se začal al v TDL uplatňovat plantážní způsob pěstovp stování např. banánovn novníku, kakaovníku, ku, palmy kokosové a olejné

35 odtěž ěžuje tzv. selektivní toulavou těžt ěžbou vzácn cná dřeva (teak, mahagon, santal, balza). těží dřevo pro celulózu. mění TDL v pole tzv. stěhovavým polařen ením. Ale úrodnost půdy p rozsahem vypalování neroste, a tak pole dávád úrodu jen 2-32 roky. Člověk k z TDL

36 DŮSLEDEK Původní rozloha TDL byla asi 16 mil km 2. V roce ,5 mil km 2. V roce ,7 mil km 2.

37 Zdroje Horník, S. a kol. (1986): Fyzická georafie II., SPN. Praha, 320 s Zeměpis v kostce I

Podobné dokumenty

Rozšíření. po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š.

Rozšíření. po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š. TROPICKÝ DEŠTNÝ LES Zelené plíce Země Rozšíření po obou stranách rovníku mezi 10 s.š a 10 j.š. Klimatické charakteristiky průměrná denní teplota 25 C roční amplituda 2-4 C denní amplituda 10-12 C průměrný