Boj proti rasismu, xenofobii a extremismu. ve střední Evropě

Transkript

1 Boj proti rasismu, xenofobii a extremismu ve střední Evropě 1

2 OBSAH 1. ÚVOD 4 2. terminologie (DEFINICE EXTREMISMU) 4 3. shrnutí PODLE ZEMÍ Maďarsko Historický vývoj po roce Politické strany, organizované skupiny a neformální skupiny, které v současnosti vyvíjejí extrémní, xenofobní a rasistické aktivity Témata extremistů Nejvýznamnější události Extremistické názory na současné standardní politické scéně Přístup státu dobré a špatné praktiky prevence extremistických, xenofobních a rasistických aktivit Přístup státu dobré a špatné praktiky potlačování extremistických, xenofobních a rasistických aktivit Nestátní aktéři úspěšné aktivity a ponaučení 14 2

3 Reakce občanské společnosti na násilí proti Romům Demonstrace a další aktivity proti krajně pravicovým extremistům Protiimigrantské aktivity a preventivní/represivní opatření proti nim Situace obětí zločinů z nenávisti Německo Historický vývoj po roce Politické strany, organizované skupiny a neformální skupiny zapojené do extrémních, xenofobních a rasistických aktivit v Sasku (Německo) Témata pravicových extremistů Největší události Extremistické názory v současných hlavních politických stranách Přístup státu příklady dobré a špatné praxe prevence extremistických, xenofobních a rasistických aktivit v Německu Přístup státu příklady dobré a špatné praxe potlačování extremistickým, xenofobních a rasistických aktivit v Německu Nestátní aktéři úspěšné aktivity a ponaučení Příklady úspěšných projektů případová studie Ponaučení z chyb vycházející z projektů v oblasti extremismu, rasismu a xenofobie Antiimigrantské aktivity extremistů a preventivní/ represivní opatření proti nim Situace obětí zločinů z nenávisti Česká republika Historický vývoj po roce Politické strany, organizované a neformální skupiny zapojené do extremistických, xenofobních a rasistických aktivit Témata pravicových extremistů Nejvýznamnější události Přístup státu dobré a špatné praktiky prevence extremistických, xenofobních a rasistických aktivit v České republice Přístup státu dobré a špatné praktiky potlačování extremistických, xenofobních a rasistických aktivit v České republice Nestátní aktéři úspěšné aktivity a ponaučení Spolupráce NNO a státu Příklady dobré praxe Pomoc obětem násilí z nenávisti - Mgr. Klára Kalibová Situácia na Slovensku Vývoj po roku Politické strany, organizované a neformálne zoskupenia vyvíjajúce extremistické, xenofóbne a rasistické aktivity Témy extrémistov Najdôležitejšie udalosti Prejavy extrémizmu v štandardných politických stranách Prístup štátu - Dobrá a zlá prax v prevencii a represii extrémizmu, xenofóbie a rasizmu Mimovládne iniciatívy v oblasti extrémizmu Prejavy extrémizmu proti migrantom Situácia obetí trestných činov z nenávisti na Slovensku vyhodnocení SEMINÁŘŮ A POSTOJŮ STUDENTŮ CO SE POVEDLO A CO NE Vyhodnocení seminářů v Německu Vyhodnocení seminářů v České republice Vyhodnocení seminářů v Maďarsku ZÁVĚR 79 3

4 1. Úvod Tato publikace je společným dílem čtyř organizací, které se zabývají prevencí rasismu, xenofobie a extremismu ve střední Evropě Kulturbüro Sachsen z Německa, Organizace pro pomoc uprchlíkům z České republiky, Foundation of Subjective Values z Maďarska a Nadácie Milana Šimečku ze Slovenska. Cílem této publikace je shrnout dobré a špatné zkušenosti v oblasti prevence a represe pravicového extremismu, xenofobie a rasismu a poskytnout tak návod na vhodné postupy, které by tomuto závažnému problému čelily. Nejvíce zajímavých nápadů a zkušeností jsme získali ze Saska, ale i z chyb a dobrých nápadů tří učících se zemí, tedy z ČR, Slovenska a Maďarska vyplývají mnohá ponaučení. Jsme daleci toho, udělovat po jednoleté intenzivní práci na projektu komukoli lekce nebo rady z této složité oblasti, věříme však, že jsme svým dílem přispěli k tomu, že aspoň nebudou opakovány chyby ve všech čtyřech zkoumaných státech a že bude tomuto tématu věnována náležitá pozornost. Právě přehlížení extremistických postojů považujeme spolu s prosazováním se extremistických, rasistických a xenofobních názorů do hlavního společenského a politického myšlenkového proudu za velmi nebezpečný jev v našem středoevropském regionu a aktivitami projektu jsme se pokusili na tento problém upozornit a preventivními programy na školách mu předcházet. Rád bych poděkoval zejména kolegům z Kulturbüro Sachsen a Foundation of Subjective Values za podporu ve všech aktivitách projektu. Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům 2. Terminologie (definice extremismu) Když čtyři organizace ze čtyř zemí spolupracují na tak kontroverzních problémech jako je rasismus, xenofobie a extremismus, nikdo by se neměl divit, když nastane konflikt. Co těmito názvy tedy míníme? Rozumíme si vůbec, když diskutujeme o rasismu či extremismu? Všechny zúčastněné organizace se s těmito termíny setkávají v každodenní práci, ale někdy na velice rozdílné úrovni. Tyto rozdíly jsou pak důsledkem veřejného diskurzu, který probíhá v každé ze zainteresovaných zemí odlišně. 4

5 Nejméně problémů jsme měli se slovem xenofobie. Oxfordský slovník ho definuje jako neopodstatněný strach z cizinců či cizích lidí nebo toho, co se zdá být cizí. S touto definicí můžeme souhlasit. Věci se začínají komplikovat, když se bavíme o rasismu. Ve snaze najít vhodnou definici, jsme narazili snad na stovky z nich, více či méně užitečných. Pro účely projektu jsme se však shodli na jednoduché definici, jež je v souladu s běžným užíváním slova rasismus na veřejnosti. V tomto pojetí je tedy rasismus diskriminace, násilné či slovní útoky proti lidem kvůli barvě jejich pleti, náboženskému vyznání, kultuře, národnosti či původu. Rozhodli jsme se zařadit nejen biologické charakteristiky jako je barva pleti, ale také kulturní charakteristiky, tedy například náboženství, protože moderní formy rasismu (například antiislámský rasismus) jsou založeny na tomto principu. Vezme vybrané kulturní charakteristiky a prohlásí je za nezaměnitelné (arab = muslim = islamista). Této definici však schází několik podstatných aspektů, jakými jsou mocenský či institucionální rasismus. Školní semináře nám ukázaly, jak složité je vysvětlit všechny tyto aspekty tak mladým lidem v tak krátkém čase. Extremismus je velmi moderní a velice kontroverzní slovo. Ve střední Evropě momentálně dominuje veřejnému, politickému i mediálnímu diskurzu. Extremismus přichází z politické scény, kam si našel cestu z pořádkových složek, kde se takto popisovaly zločiny s rasistickými, xenofobními a dalšími důvody a trestné činy nebo jen projevy proti demokratickému pořádku státu. Ačkoliv je tento termín masivně kritizován ze strany ostatních sociologů a profesionálů v oblasti prevence tohoto fenoménu, většina politiků jej stejně používá. Důvodem může být to, že extremismus přináší jasné vymezení dvou věcí. Definuje totiž demokratickou většinu ve společnosti a odsunuje pachatele na její úplný okraj. Pachatele navíc označuje jasnými jmény pravicový, levicový, environmentální či islamistický extremismus. Všichni političtí nepřátelé musí být označeni jako extremisté, čímž je omezeno jejich působení v rámci demokratické participace. Alternativní názvy pro extremismus se liší v závislosti na zemi. V České republice existuje velká snaha o to, aby byly zavedeny termíny trestné činy / násilí z nenávisti. Tato snaha byla úspěšná a velká část veřejnosti i média termíny již běžně používá. Jejich výhoda spočívá v tom, že se spíše než na pachatele zaměřuje na oběti těchto činů. V Německu se naopak diskuse ubírá k rozdílnosti. Přístupy či trestné činy by neměly být plošně označeny obecným termínem extremismus, ale tím, co ve skutečnosti opravdu jsou: rasismus, neonacismus, antisemitismus, antiromský rasismus, xenofobie, homofobie, sexismus, a další. Existuje však důvod, proč se partneři projektu a další neziskové organizace rozhodly stále používat termín extremismus. Tento termín je totiž ve společnosti i v politice velmi dobře chápán. Nic naplat, příklon k používání slova extremismus vyvolával při realizaci projektu zdaleka největší emoce. 3. SHRNUTÍ PODLE ZEMÍ 3.1. Maďarsko Historický vývoj po roce 1989 Třicet tři let po revoluci v roce 1956 se Maďarsko opět stalo republikou 23. října Nenásilná změna režimu do velké míry závisela na diskusi u kulatého stolu mezi reformními komunisty (Miklós Németh Gyula Horn) a opozičními organizacemi jako Duna-kör, MDF, Demokratikus Charta a FIDESZ. Mnoho rozhodnutí a zákonů bylo přijato ještě v roce 1988 právě s cílem pomoci změně režimu a role krajní pravice je v těchto výsledcích kritická. O rok později, tedy v roce 1990, se konaly volby, ve kterých většinou hlasů (41%) vyhrála konzervativní strana MDF (Maďarské demokratické fórum). Nejsilnější opoziční stranou se stala SZDSZ (Aliance svobodných liberálů), která získala téměř třetina všech hlasů (30%). Tato čísla byla dostačující k tomu, aby liberálové vytvořili novou vládu pod vedením Józsefa Antalla. Ten zemřel v roce 1993 a nahradil ho Péter Boross, který dovedl zemi k předčasným prezidentským volbám, které vyhrál liberální prezident Árpád Göncz. Tehdy rovněž vznikla první radikální strana MIÉP, vedená Istvánem Csurkou, a jejich týdeník - Maďarské fórum - se brzy stal centrem organizovaného pravicového extremismu. Jejich ideologie se opírala o radikální pravicové ideje z dvacátých až čtyřicátých let v Maďarsku (hungarismus), zásadní byla zejména revize státních hranic a boj proti kosmopolitní židovské konspiraci. Ideologie zahnovala i další směry, jako antikomunismus, společenské demagogie, anti-liberální ideály, ale ty už byly pro jejich každodenní existenci mnohem méně důležité. Sovětská armáda, čítající téměř 100 tisíc vojáků, opustila Maďarsko v letech , v následujících letech se pak Maďarsko přihlásilo k západoevropským strukturám Euroatlantické spolupráce, NATO a Evropské unii. Do NATO vstoupila země v roce 1999 a do Evropské unie o pět let později. 5

6 V tomto období zažívala mladá demokracie svou první masovou demonstraci, když řidiči taxislužeb dne 25. října 1990 zablokovali zemi poté, co vláda zvedla palivovou daň. Zastavili dopravu v celé Budapešti (mosty a hlavní dopravní tepny byly zablokovány zaparkovanými taxíky) a nezastavili se ani na venkově. Vláda se nakonec rozhodla ustoupit protestujícím a vysokou daň zrušila. Mnoho lidí tehdy čekalo, že liberálové tyto akce podpoří, ale nestalo se tak. Vláda Antalla, později Borosse, se mezitím potácela v problémech, jak vytvořit rozumně fungující parlamentní demokracii v tržní ekonomice a jak zvládnout veškeré politické, společenské a ekonomické krize vzniklé kolapsem komunistického systému. Masivní úpadek životního standardu vedl k obrovské ztrátě důvěry v politický systém. Přechod z komunismu na kapitalismus byl složitý proces. Mnoho lidí se stalo nezaměstnanými (propad cca 30% HDP) nebo jednoduše nenašli v novém systému uplatnění. Předchozí patriarchát státu se měnil, ale vláda si jeho části zachovala a nechtěla se všeho vzdát. Tresty pro zločince zůstaly poměrně malé, zdravotnictví a vzdělávání čekají na reformy dodnes, a poloprivátní penzijní systém a velká část Národní palivové společnosti byly reformovány nedávno. Většina státního majetku byla rozprodána v devadesátých letech. Korupce byla extrémně vysoká ještě před rokem 1989, ale i po revoluci zůstala na podobné úrovni. Zanedlouho bylo odkryto několik skandálů v souvislosti s nezákonným nakládáním státních peněz, ten největší byl zřejmě případ Tocsik, kdy v jenom případě dostala právnička odměnu téměř 800 miliónů forintů (tehdy 55 mil. USD) jako podíl na zisku z prodeje státního majetku. V roce 1994 obdržela MSZP Maďarská socialistická strana (bývalá vedoucí strana) ve volbách více než 50% hlasů a utvořila koalici s liberály (SZDSZ), čímž dohromady získali 72% mandátů. Ministerským předsedou se stal Gyula Horn, který v roce 1989 otevřel maďarsko-rakouské hranice, a tak pomohl mnohým východoněmeckým občanům uprchnout na Západ. Tato vláda tedy pokračovala v integraci do euroatlantických struktur a taktéž musela přestát hrozbu státního bankrotu. Horn zavedl několik ekonomických reform a agresivní privatizaci státních podniků a jejich přeměnu na mezinárodní společnosti (v očekávání zahraničních investic ve formě rekonstrukce, expanze a modernizace). Jeho ministr financí, Lajos Bokros, vedl velice přísnou politiku škrtů (nazývanou Bokrosův plán), která způsobila obrovský nárůst nezaměstnanosti a kriminality, drastické škrty v sociální oblasti pak vyústily v celospolečenské protesty. V parlamentních volbách v roce 1994 získal radikální MIÉP hlasů (1,59%), což zdaleka nestačilo ke vstupu do parlamentu, jelikož hranice zvolitelnosti je v Maďarsku 5%. Strana se však začala zabývat novými tématy jako antiglobalismus a skepticismus ohledně EU a NATO, nicméně jejich hlas byl zakrátko marginalizován a se svými aktivitami mohli dosáhnout maximálně na voliče v hlavním městě, jelikož veškerá jejich témata nebyla pro voliče z venkova relevantní. Další parlamentní volby vyhrál tehdy pouze pětatřicetiletý konzervativec (ex-liberál) Viktor Orbán, a to v čele své strany FIDESZ (Unie pro mladé demokraty). Společně s MDF a FKGP započali s takzvanou občanskou politikou, kdy se zvyšujícím se HDP mohla vláda zvýšit podporu studentů a rodin s dětmi. Zatím získal vládnoucí FIDESZ kontrolu nad svými koaličními partnery, což vedlo k novému systému konzervativních sil, které měly jen jednu silnou stranu (FIDESZ) místo původních 3-4 formací. Nadvláda strany Viktora Orbána byla už natolik silná, aby mohla být vybudována jeho ikonická image, což byl jeden z důvodů, proč další volby v roce 2002 s rekordní účastí 72% voličů právě FIDESZ prohrál. Ve volbách v roce 1998 obdržel MIÉP dostatečný počet hlasů, aby mohl založit v maďarském parlamentu frakci. Počet jejich voličů se skoro ztrojnásobil na , což bylo dohromady 5,55% všech hlasů. Jejich role v tomto období byla stále marginalizována, nebyli totiž ani v opozici, jelikož v některých případech podporovali vládnoucí FIDESZ, ani ve vládě, jelikož jim nebyl nabídnut žádný post. Po čtyřech letech vlády FIDESZ se k moci dostala opět koalice MSZP-SZDSZ a jejím novým ministerským předsedou se stal Péter Medgyessy, který byl po dvou letech vedoucími stranami odvolán a v čele vlády stanul liberální kapitalista Ferenc Gyurcsány. V roce 2004 se Maďarsko stalo členem Evropské unie. O rok později se koalice nemohla shodnout na novém prezidentovi Maďarska, a tak využívajíc této situace, byl zvolen László Sólyom, silný kritik tehdejší socialisticko-liberální vlády. Zatímco v roce 2002 téměř stejný počet voličů ( ) dal svůj hlas radikálům z MIÉP, bylo to dohromady pouze 4,37% voličů, strana se nedostala do parlamentu. Kvůli tomuto neúspěchu a špatné spolupráci se mnoho zejména mladých příznivců strany rozhodlo připojit se k nově vzniklé straně Jobbik. Ani v roce 2006 však MIÉP neměl dostatečný počet hlasů ( , tedy 2,20%), ale tentokrát už zformovali mandát spolu s Jobbikem. Poté, co v roce 2006 vyhrál Ferenc Guyrcsány parlamentní volby, pronesl řeč na sjezdu socialistické frakce, ve které 6

7 hovořil o tom, jakým způsobem lhal celému národu, aby volil právě socialisty. Naléhal taktéž na nový dialog s voliči, tato událost však byla velmi kontroverzní, jeho slova se dostala na veřejnost a proti Gyurcsánymu byly uspořádány masové protesty. Demonstranti dokonce zaútočili na budovu státní televize a podařilo se jim ji ovládnout, na podzim téhož roku pokračovaly nepokoje v ulicích Budapešti, kdy zasáhla policie a protesty potlačila. V tomto prostředí vláda nemohla dokončit své plány a se zvýšenou aktivitou opozice byla nucena v roce 2009 rezignovat (poté, co prohrála volby do Evropského parlamentu). V meziobdobí vlády technokrata Gordona Bajnaie, byla vydána pouze nezbytná makroekonomická rozhodnutí. V roce 2010 vyhrál volby opět Viktor Orbán, tentokrát s obrovskou většinou hlasů. Nová vláda se začala pouštět do velmi kontroverzních úkolů, vedoucích k mnoha debatám, především ohledně nové ústavy a zákonu o médiích. Zprávy o Maďarsku plnily přední stránky novin po celé Evropské unii, zatímco země unii předsedala ve druhé polovině roku. Maďarsko se začlenilo do misí OSN a NATO a poslalo armádu do Kosova, Iráku a Afghánistánu (včetně inženýrů a mediků, ovšem v posledním případě poslala taktéž bojové složky). Od roku 1989 zůstává Maďarsko velmi homogenní zemí, migrace je velmi nízká (2-3%) a téměř polovina nově příchozích jsou etničtí Maďaři ze sousedních států Politické strany, organizované skupiny a neformální skupiny, které v současnosti vyvíjejí extrémní, xenofobní a rasistické aktivity Seznam nemůže být z pochopitelných důvodů kompletní, vzhledem k tomu, že existuje mnoho uskupení, o kterých není zmínka, a mnoho formálních či neformálních uskupení na okraji extremistických aktivit. Následující skupiny existují v současné době a mají zřetelně extremistické názory (například protiruské, antisemitské, neonacistické). MIÉP Strana maďarské spravedlnosti a života byla založena skupinou politiků vyhozených z první vládnoucí strany v roce Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, jejich ideologie - zděděna z minulosti, inspirována radikály z dvacátých let minulého století a z let obsahovala silně antisemitské a nacionalistické nálady. Strana se v roce 1998 dostala do parlamentu, v roce 2002 z něj vypadla a již nikdy se nevrátila zpět. Její předseda, bývalý spisovatel István Csurka, vedl stranu takovým způsobem, že byla v mnoha případech považována spíše za one man show. Je proto možné, že za ztrátou tolika příznivců stojí skutečnost, že Csurka stárne a je - narozdíl od představitelů strany Jobbik - čím dál nudnější. Maďarská garda a Nová maďarská garda Organizace byla založena v roce 2007 a zakázána v roce 2009, byť byla následně založena nová strana se stejnými členy. Mezi její hlavní aktivity patří demonstrace na vesnicích a ve městech obvykle proti romským kriminálníkům. Jejich uniformy a paramilitární pochody vyděsily mnoho lidí a kvůli jejich árpádovské symbolice jsou považováni za pravicové extremisty. Jobbik byl od začátku velkým příznivcem gardy, v roce 2008 však došlo vinou rozdělení gardy taktéž k rozdělení Jobbiku na závislé a nezávislé hnutí. Svědomí 88 Byť to členové organizace popírají, číslo 88 znamená v nacistické symbolice pozdrav heil Hitler (H jako osmé písmeno abecedy). Oficiální stanovisko organizace je takové, že byla založena na protest proti ničení maďarských vesnic v Rumunsku v roce Po letech v pasivitě se opět aktivizovala v roce Organizace je velmi aktivní v protestech proti socialistickým vládám, demonstrovala proti liberalizaci drog, členství v EU a také proti vyslání maďarské armády do Iráku a Afghánistánu. Vyjádřila veřejnou podporu Zündelovi, který byl v Německu uvězněn pro popírání holocaustu. 7

8 Blood and Honour Hungary Tato dobře známá mezinárodní neonacistická organizace fungovala taktéž v Maďarsku, do té doby než byla v letech zakázána. Od té chvíle funguje organizace pod jiným názvem jako neoficiální hnutí. Kurucinfo Webová stránka kuruc.info (kuruc je jméno bojovníků za nezávislost z 18. století) je provozována na amerických serverech a jména autorů zpráv a článků zůstávají v anonymitě. Přestože je jasné, kdo za projektem stojí, stále nebyla přijata žádná opatření proti autorům či majitelům webu. Stránka funguje od roku 2004, kdy byl v referendu odmítnut návrh zákona o automatickém přidělení občanství všem Maďarům žijícím v zahraničí. Portál je jedním z nejdůležitějších stránek pravicových radikálů, sdílejících aktuální a relevantní zprávy, je však velmi provokativní a jeho jazyk je zřetelně rasistický. Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom Název organizace je odvozen od 64 oblastí historického Maďarska a hlavní aktivity jsou spojeny s maďarskými komunitami a historií přesahující dnešní státní hranice. Funguje od roku 2001 a velice úzce spolupracuje se stranou Jobbik. Bombagyár Továrna na bomby byl portál, který vedl Tamáš Polgár, taktéž zvaný Tomcat, v letech Polgár založil webovou stránku jako blog pro uživatele, kterým byl zakázán vstup na další stránky a fóra. Prodával rovněž trička s provokativními nápisy a měl obecně vyvinutý smysl pro to, aby zaujal pozornost médií. Uspořádal několik velmi provokativní akcí proti socialisticko-liberálním hodnotám a byl jedním z aktivních organizátorů útoků na pochod Gay Pride v roce Od doby, kdy ukončil práci s uvedeným blogem, věnuje se novému, ten má však méně aktivit a Polgár se obecně vytratil z krajně pravicové scény. Jeho poslední akcí byl pěstní souboj po soudním přelíčení s Elődem Novákem, poslancem Evropského parlamentu za stranu Jobbik. Magyar Nemzeti Arcvonal Organizace existuje od roku 1989 a je to opravdu hnutí pro Maďarsko, sledující ideologii Ference Szálasiho, který zemi vedl v letech jako jeden z nejvěrnějších stoupenců Adolfa Hitlera. Zatímco v devadesátých letech bylo hnutí ještě poměrně pasivní, v posledních letech se začíná opět aktivizovat, například pořádáním koncertů, vojenských cvičení a vydáváním publikací Témata extremistů Témata extremistických skupin se v Maďarsku mění. Některá jsou velmi relevantní a je na ně kladen velký důraz (antiromské nálady, iredentismus, homofobie), jiná jsou poměrně slabá a ani extremisté se o ně tolik nezajímají (neonacismus nebo hnutí skinhead). Velké Maďarsko a křivda Trianonu Na začátku 20. století a po I. světové válce bylo Maďarsko multietnickou zemí. V mírovém procesu, který byl na zemi uvalen (a který byl podepsán v Trianonském paláci ve Versailles), ztratila země dvě třetiny původního teritoria, ve kterém žila většina etnických Maďarů, což zemi naprosto šokovalo. Tato událost vedla k revizionistické politice a stala se také hlavním důvodem pro účast země ve II. světové válce, kde bojovalo na straně Osy za účelem získat zpět svá teritoria (Maďarsko opravdu získalo části Slovenska, Rumunska a Jugoslávie mezi lety 1938 a 1941 jako odměnu za pomoc Hitlerovi a Mussolinimu). Po roce 1945 bylo Maďarsko nuceno se těchto teritorií opět vzdát a během vlády komunistické strany bylo absolutně nepřipustitelné zpochybňovat nové hranice. Po roce 1989 se maďarské vlády držely zpátky jakýchkoli revizionistických úvah. Bylo podepsáno několik smluv s cílem zesílit hranice, ale snaha znovu spojit Maďary i přes hranice zůstávala stále ve vzduchu. Záleželo vždy na osobnosti jednotlivých politiků a na jejich schopnostech vytvořit dobré (či špatné) vztahy se sousedícími zeměmi ohledně maďarské otázky. Je pochopitelné, že extremisté s touto situací nikdy nesouhlasili a od začátku prosazovali revizionistický přístup. Téma je součástí snad všech politických hnutí, a tak není jednoduché určit extremistický a normální přístup; několik aspektů však 8

9 zřetelně poukazuje na radikály. Svádění situace na levicovou revoluci z roku 1918 a nástup komunistů k moci v roce 1919, zdůrazňující židovský původ komunistických vůdců, jsou taktiky podobné těm ve třicátých letech v nacistickém Německu. Zatímco bylo jasné, že Maďarsko tato teritoria ztratí, levicová vláda a 131 dní komunistické diktatury mohly ve výsledku části okupovaných území získat zpět. V současnosti jsou velice populární mapy zobrazující historické hranice země, nejenom mezi extremisty, ale také jako součást vlastenecké subkultury. Jsou běžně rozšířené, například jako nálepka na autech, extremisté je však nosí hlavně na oblečení. Trauma Trianonské smlouvy je mimochodem dílem i počáteční tragédií pro extremistickou ideologii, jelikož dle názoru extremistů je právě Trianonská smlouva strůjcem všech problémů země a dodnes ji nepovažují za vyřešenou. Romové v Maďarsku Etnické minority byly vždy cílem pravicových extremistů. Zhruba tisíc lidí má v Maďarsku romský původ, přičemž většina z nich nemá základní vzdělání a následkem toho žijí v hluboké chudobě a v historicky formální i neformální segregaci, bez šance na vymanění se z tohoto bludného kruhu. Extremisté považují tyto lidi za přirozené kriminálníky terorizující opravdové Maďary (podle extremistů totiž Romové nejsou Maďaři), kritizují rovněž model velké rodiny s velkým počtem dětí. V minulých letech se odehrály dva skandály, které negativní image Romů jen podpořily. První byl případ zlynčovaného nevinného řidiče, kdy se dav domníval, že předtím najel autem do malého romského chlapce. Druhý z případů se stal v nočním klubu, kde gang romských výtržníků smrtelně zranil populárního házenkáře. Oba případy vzbudily obrovskou pozornost médií a přímo zvedly podporu protiromské politické strany o 2-3 procenta. Strana Jobbik tedy úspěšně změnila image nepřítele a svojí etnickou agendu od roku 2006 posunula od Židů k Romům. Romové jsou méně viditelní a mají méně obranných prostředků ze strany mezinárodní komunity, jako mají Židé po roce Předsudky vůči Romům jsou v maďarské společnosti na vzestupu, pravicoví extremisté velmi rádi říkají, že Romové jsou zločinci. V roce 2009, kdy bylo toto tvrzení stále ještě tabu, se konala v Miskolci tisková konference tehdejšího šéfa policie, během které poznamenal, že všichni Romové v sobě mají tak trochu zločince. Tato fráze je i dnes velmi silná v extremistické komunikaci. Útoky na pochody homosexuálů Po dvanácti letech poklidných pochodů musela budapešťská gay komunita čelit vážnému útoku na gay pride v roce 2007 a Extremisté po průvodu házeli vejce, rajčata, kameny, kouřové granáty a petardy a policie nemohla účastníky řádně ochránit. Od roku 2009 jsou proto ulice při průvodu uzavřené, což pochodu opět dodalo pocit bezpečnosti, zároveň s ním ale i pocity izolace vůči ostatní společnosti. Je zajímavé, že zatímco v západoevropských zemích patří právě mnoho LGBT politiků k extremistické komunitě, v Maďarsku je to stále nemožné. Antisemitismus Maďarsko má jednu z nejpočetnějších židovských komunit v Evropě. Nejen proto je místní pravicová extremistická scéna velmi protižidovská a Izrael je pro ně běžným cílem. Je to však také kontroverzní, jelikož v západní Evropě stále více přibývá protimuslimských nálad a stát Izrael je tak podporován ve svém boji proti muslimskému terorismu. Maďarsko nedávno zažilo skandál, kdy členka Evropského parlamentu Krisztina Morvai, mimo jiné známá členka Jobbiku, požádala o členství v Evropské alianci pro svobodu, zanedlouho musela své členství ukončit, jelikož jej Jobbik neschválil. Islamofobie Zatímco v západní Evropě je extrémně pravicová scéna silně islamofobní, v Maďarsku je kvůli tradičnímu antisemitismu a protiizraelským náladám situace odlišná muslimské komunity se někdy dokonce stávají partnery extremistických akcí. V roce 2011, po Breivikových útocích v Norsku, rozběhla organizace Pax Hungarica rasistickou internetovou kampaň proti muslimům v Maďarsku, jejich názory jsou však v ideologii maďarských extremistů slabé. Vlajka Árpád Bíločervený pruhovaný prapor byl jedním z původních historických praporů Maďarska, používaný hlavně ve středověku, ale znovu zaveden hnutím Nyilas (extrémní radikálové během let , kteří spolupracovali s nacisty) a stal se též symbolem holocaustu v Maďarsku. Bíločervené pruhy se ještě jednou objevily na neonacistické demonstraci (v Den cti, organizován Blood and Honour Association) a od té doby se staly tradičním prvkem extremistických demonstrací a setkání. Kromě socialistů a liberálů byla konzervativní FIDESZ a prezident Sólyom proti tomu, aby se prapor používal při demonstracích a pokoušeli se jej zakázat i soudně. Nicméně, árpádský prapor je dnes stále legální a může být používán. 9

10 Strana Jobbik si ho dílem přivlastnila a v některých případech ho stále používá, především jako motiv pro etikety a oblečení jako svou nejsilnější symboliku právě krajně pravicové a extremistické skupiny. Dávná maďarská kultura Starodávná historie maďarských kmenů je velmi mlhavá a existuje několik teorií o původu Maďarů. Zatímco vědecké přístupy řeší tuto otázku opatrně, extremistické kroužky mají o velké maďarské kultuře a historii jasno. Nejdivočejší teorie hlásají, že Maďaři žili jako součást velkých starodávných kultur (Egypt, Jižní Amerika, Střední východ, někdy i Dálný východ) a ztratili vše kvůli židovské konspiraci nebo dokonce i vinou útoku mimozemšťanů. Speciální runové písmo je pro tuto subkulturu taktéž velmi důležité, stejně jako starodávná náboženství (šamanismus) a nomádský životní styl. Obvykle se s těmito projevy můžeme setkat na extremistických událostech (například Magyar Sziget). Samozřejmě ne každý, kdo má pozitivní přístup k dávné historii a kultuře je extremista, ale na druhou stranu tato náhoda není nepostřehnutelná Nejvýznamnější události Maďarský ostrov Magyar Sziget Každý rok se na jednom z budapešťských ostrovů koná mezinárodní multikulturní festival zvaný Sziget (maďarsky ostrov ). Jako jeho protipól od roku 2002 organizuje Hnutí 64 žup (odkazující k velkému Maďarsku ) tzv. Maďarský ostrovní festival, týden trvající akci zhruba km od hlavního města. V minulých letech vystoupala účast až k desetitisícové hranici. Festivalu se účastní nacionalisté, příslušníci hnutí Skinheads a také mírné rock-and-rollové kapely, které tímto část svých příznivců šokují, vzhledem k tomu, že je událost považovaná za extremistickou. Skoro každý rok se na festivalu odehrál nějaký skandál: od krutostí páchaných na místním romském obyvatelstvu, po neschopnost organizátorů zaručit bezpečnost vokalistek jednoho z vystupujících umělců vzhledem k barvě jejich pleti. Média nejsou na festivalu vítána a novináři jsou víceméně terorizováni, protože podle mnohých účastníků pracují pro liberální tisk. Minulý rok na témže festivalu uvítal během koncertu skupiny SAGA lídr Britské nacionalistické strany publikum pozdravem sieg heil. Tato skupina je známá především jako oblíbená skupina norského masového vraha Breivika. Další skandál se odehrál během talk show, kdy Tyirityán, lídr paramilitaristického Betyársereg, otevřeně volal po střílení na jiná etnika. Případem se později zabývala Parlamentní komise pro národní bezpečnost. Den cti 12. únor Ve stejný den jako bombardování Drážďan v roce 1944 byla Budapešť obklíčena nacistickými jednotkami a mnoho civilistů se snažilo dostat z města. Jejich posledním útočištěm se stal hrad v Budě, ale hlavně němečtí a částečně i maďarští vojáci byli postříleni sovětskými jednotkami v úzkých uličkách a později v lesích pod hradem. Tento den je mezi neonacisty nazýván Dnem cti a každý rok se k jeho příležitosti pořádají demonstrace a uctění památky. Obvykle se jej účastní skinheadi z Německa a dalších zemí a několik stovek lidí oblečených v uniformách salutují památce zabitých vojáků. Událost je pořádána organizací Blood and Honour: od té doby, co byla organizace formálně zakázána, vytvořili její členové neformální hnutí s názvem Pax Hungarica (viz. předchozí řádky). Pochody Maďarské gardy Jde o jednu z nejúspěšnějších organizovaných aktivit krajní pravice v Maďarsku. Garda byla založena stranou Jobbik v roce 2007 a o tři roky později byla zakázána Nejvyšším soudem: Názory založené na etnicitě a rase vyjádřené na demonstracích a dalších akcích Maďarské gardy proti cikánské zločinnosti v podstatě porušily základní principy práva na lidskou důstojnost. Maďarská garda [ ] povýšila diskriminaci na programovou agendu. Aby vyjádřila tuto skutečnost, uspořádala Maďarská garda zastrašující demonstrace k několika příležitostem. Po dobu své existence uspořádala několik opravdu nepřátelských kampaní proti Romům (pochody a demonstrace), převážně v malých městech a vesnicích. Příslušníci gardy prohlašovali, že pochody byly demonstracemi proti kriminalitě páchané Romy, což je v krajně pravicových kruzích často se objevující koncept. Jejich uniformy, způsob a forma pochodu a používané historické vlajky uvedly veřejnost v dojem, že se jedná o paramilitaristickou skupinu. Uspořádali rovněž několik cvičení a inaugurací, od jejich formálního rozpuštění však nebyli schopni skupinu znovu efektivně zorganizovat, i když pochody Gyöngyöspata byly organizovány právě skupinami z bývalé Maďarské gardy. V březnu 2011 v malé vesnici s názvem Gyöngyöspata začala krajně pravicová skupina Véderő (Obranné síly) hlídkovat 10

11 v ulicích proti zločincům. Její příslušníci byli pozváni místními obyvateli, kteří tvrdili, že Romové v jejich vesnici způsobují problémy a páchají zločiny. Maďarská vláda poněkud zaváhala s řešením situace, zatímco konflikt způsobil střety mezi místními Romy a extremisty a až 300 romských dětí a žen bylo evakuováno do Budapešti, což vláda posléze označila za provokaci. Po týdnech aktivity organizace konečně opustila vesnici, což se stalo poté, kdy vesnici v noci obklíčila policie a hlídkám zabránila dál působit, jelikož vláda schválila nový zákon proti uniformovaným krajně pravicovým skupinám. Později vydané občanské zprávy vládu kritizují za její nízkou a nejasnou reakci. Gyöngyöspata byla první velkou extremistickou akcí během vlády FIDESZ-KDNP a téměř všechny organizace byly do této situace zapleteny, což do určité míry způsobilo trauma ve vládní agendě. Starosta vesnice rezignoval a výsledkem celé události byla výhra Jobbiku v místních volbách a následný přísný systém sociálních dávek vytvořený novým starostou, což způsobilo problémy zejména místním Romům Extremistické názory na současné standardní politické scéně V současné době existuje v Maďarsku pět parlamentních stran. Vládnoucí FIDESZ a Křesťansko-demokratiční konzervativci, Socialistická strana (MSZP), krajně pravicový Jobbik a Politika může být jiná (LMP), nově utvořená, především ekologicky zaměřená strana. MSZP a LMP se snaží být v pozici obránců lidských práv a rasistickým akcím obě strany čelí s větší či menší mírou efektivity. Zatímco LMP je relativně novou formací, MSZP vládla Maďarsku po dvě volební období v letech Socialisté tehdy nebyli schopni vyřešit mnoho společenských problémů a vzhledem k tomu, že se extrémně nepopulární ministerský předseda Ferenc Gyurcsány často účastnil antifašistických a lidskoprávních demonstrací, měla jeho účast na demonstrace samotné negativní efekt. Současná konzervativní vláda se snaží vytvořit bariéru mezi vládními stranami a krajní pravicí a tato snaha se během posledních osmi let nejevila jako příliš důležitá. Některé pořady v médiích podporují extremisty stejně jako konzervativce a obě strany byly s touto situací velmi spokojené. Zatímco FIDESZ a Viktor Orbán mají daleko k antisemitismu, reakce na protiromské nálady nejsou již tak efektivní ani zjevné. Jelikož vysoké procento neromských Maďarů zastává velmi negativní postoje k Romům, není ani překvapením, že protiromské výroky se objevují na obou stranách politické scény. FIDESZ se však snaží vyhnout rychlé reakci na toto téma, strana by totiž nerada ztratila voliče jen proto, že navenek chrání romské občany. Oproti tomu většina jejich příznivců se nepovažuje za členy antiromského hnutí, ačkoliv kritika, předsudky a stereotypní chování přinášejí plusové body v jejich každodenních politických životech. Bývalý člen parlamentu za stranu FIDESZ Oszkár Molnár například prohlásil, že romské ženy se během těhotenství bijí gumovým kladivem do břicha, aby se jejich dítě narodilo postižené a ony tak dostaly vyšší sociální dávky. Po této aféře přestal FIDESZ politika podporovat, ten přišel o členství ve straně pouze poté, co se jako nezávislý kandidát sám nominoval na starostu vesnice Edelény. Jobbik je zcela jasně protiromským hnutím a přízeň si získali především tím, že přislíbili zjednat pořádek mezi Romy, snížit jejich sociální dávky a poskytnout etnicky rozděleným regionům přísnou ochranu. Stát jako takový nemůže situaci změnit, jelikož ta se týká půl miliónu obyvatel. Je zapotřebí desetiletí, aby se Romové integrovali do většinové společnosti: tato varianta je však finančně náročná a lidé nechtějí čekat. Zatímco se v zemi rozmáhají etnické rozpory, Jobbik poskytuje populistickou odpověď na obtížný problém, čímž si získává stále více příznivců. 11

12 Přístup státu dobré a špatné praktiky prevence extremistických, xenofobních a rasistických aktivit Menšinové samovlády Základní kámen ochrany práv minorit byl v Maďarsku položen v roce 1993 Zákonem o právech národních a etnických minorit, který přiznává existenci třinácti menšinám: Arméncům, Bulharům, Chorvatům, Němcům, Řekům, Polákům, Romům, Rumunům, Rusínům, Srbům, Slovákům, Slovincům a Ukrajincům. Podmínkou pro uznání je existence příslušné minority na území Maďarska po dobu alespoň sta let. Všechny uznané menšiny mají právo na založení Menšinových samovlád (MSGs), které jim poskytují širokou kulturní autonomii a řídí primárně kulturní a vzdělávací aktivity. Předseda každé samovlády má taktéž právo vystupovat a účastnit se zasedání místní vlády. Zákon kromě jiného obsahuje zákaz asimilace, diskriminace a harašení a poskytuje rovněž kurzy minoritního jazyka v případě, že o ně projeví zájem více než osm dětí. Stát se zavazuje k podpoře kulturních aktivit minorit a místní orgány mají na starosti například vydávání oficiálních dokumentů či pojmenovávání ulic bilingvními jmény v oblastech, kde menšiny žijí. V místních samovládách je přibližně Romů a z aktivních samovlád byly - podle místních voleb v roce romské. V maďarské delegaci Evropského parlamentu jsou dva členové romského původu. Zákon o rovném zacházení orgány rovného zacházení Zákon o rovném zacházení z roku 2003 taktéž obsahuje důležitou novelizaci maďarského práva, pojednávající o takzvané proceduře actio popularis, kdy jsou nevládní organizace schopné jednat jako žalující strany v případech, že jsou opatření vyhodnocena jako diskriminující, byť žádná individuální osoba jimi zatím nebyla ohrožena. Ačkoliv byla přijata důležitá opatření s cílem podpořit integraci Romů do společnosti, stále platí, že romské komunity čelí různým formám diskriminace v celé řadě oblastí, jako je vzdělávání, zaměstnání, ubytování a zdravotnictví. Romské samovlády neovlivňují životy obyčejných Romů tak, jak by měly a jejich neschopnost přinést změny se poté v očích veřejnosti obrací v nelegitimní snahu. Zákon o rovném zacházení byl zaveden Zákonen CXXV z roku 2003 o rovném zacházení a podpoře rovných příležitostí tak, jak je uvedeno ve Vládním dekretu č. 362/2004 (XII.26). Úřad zahájil v této věci činnost 1. února 2005 a jako nezávislá organizace ustavená maďarskou vládou přijímá a zabývá se individuálními a veřejnými stížnostmi ohledně nerovného zacházení a zavádí principy rovnosti a ne-diskriminace. Úřad spadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ani vláda ani ministerstvo jej nemůžou instruovat, pokud tento provádí svoje úkoly v rámci Zákona o rovném zacházení. Toto opatření má garantovat nezávislost úřadu na vládě. Úřad je veden prezidentem jmenovaným předsedou maďarské vlády. Zákon o rovném zacházení požaduje ustavení dozorčí rady, která úřadu asistuje v řešení otázek strategické důležitosti. Rada se skládá z expertů neobyčejných zkušeností a jejím cílem je prosadit právo na rovné zacházení. Šestičlenná rada byla jmenována předsedou vlády po dlouhých jednáních, během kterých nominoval neziskový sektor 24 kandidátů. Všichni členové jsou dobře známi v odborných kruzích jako opravdu nezávislí experti v této oblasti. Rada má společně s úřadem spolurozhodovací pravomoce, především pokud jde o návrhy vládních rozhodnutí a legislativu vztahující se k rovnému zacházení a zprávy obecně týkající se této otázky. Paragraf 174/B Tento paragraf je v trestním zákoníku od roku 1996 a trestá násilí proti jakékoliv etnické, rasové nebo náboženské skupině. Problém je v tom, že ho bylo zatím využito pouze v několika případech a naopak v naprosto jasných situací využit nebyl, na místě je tedy otázka, zdali opravdu chrání menšiny. Věc je o to problematičtější, že zákon byl použit proti Romům, kteří se ke konfliktům nechali vyprovokovat extremisty. Podrobněji v části Zločiny z nenávisti. 12

13 Přístup státu dobré a špatné praktiky potlačování extremistických, xenofobních a rasistických aktivit Výtržnosti v roce 2006 Po Guyrcsányově řeči v roce 2006 (týkající se lží použitých během volební kampaně) se ulice maďarských měst zaplnily protestujícími. Zatímco během prvních dní zůstal stát v šoku, když vyšlo najevo, jakou sílu demonstrace měly (okupace budovy státní televize), v následujících dnech již zasáhly pořádkové složky a z demonstrací se staly bitvy mezi policií a pouličními výtržníky, z nichž mnoho bylo fotbalovými chuligány. Tento přístup byl poměrně účinný, policie se však v mnoha případech nezachovala korektně, což později vedlo k několika soudním jednáním, z nichž mnoho protestujících odešlo s přiznanými náhradami kvůli neoprávněnému zacházení policie. Po mnoha letech vyšetřovacího procesu byly zamítnuty stížnosti podané útočníky-demonstranty, a jak se procesy stále protahovaly, vzniklo přesvědčení, že výtržnosti vlastně nebyly úplně v nesouladu s právem. Tyto případy taktéž posílily image špatné socialistické vlády, což se v té době hodilo zejména FIDESZ a příznivcům extremistů z Jobbiku. Rozpuštění Maďarské gardy Jak již bylo zmíněno, Maďarská garda byla soudně rozpuštěna na základě trestního podání ze strany maďarského veřejného prokurátora, který v žalobě tvrdil, že se její aktivity liší od původního memoranda a tím vyvolávají strach mezi etnickými skupinami. Dalším argumentem bylo, že se garda pokouší převzít státní suverenitu v rámci zjednání pořádku. Případ byl několikrát odročen, až dne 16. prosince 2008 Metropolitní soud v Budapešti oficiálně organizaci Magyar Gárda rozpustil z důvodu aktivit porušujících lidská práva menšin. Organizace Magyar Gárda se proti rozsudku odvolala, ale soud první instance byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího soudu z roku Zákaz hlídkování v uniformách V roce 2011 byl přijat nový zákon jako reakce na incidenty ve městě Gyöngyöspata. Nyní je tedy zakázáno hlídkovat v uniformách za účelem zjednání pořádku a zastrašování obyvatel kvůli jejich původu. Trestní stíhání klíčových extremistů György Budaházy je jednou z emblematických postav maďarských pravicových extremistů. Je organizátorem ilegálních demonstrací uzavírání mostů namířených proti socialistické vládě v roce 2002 v Budapešti. V nadcházejících letech se jeho jméno objevilo v souvislosti se členstvím v organizaci Magyarok Nyilai (Šípy Maďarů), což byla teroristická skupina. Ta zorganizovala několik menších útoků na majetek vládních činitelů (Molotovovy koktejly), fyzický útok na konzervativního (dříve socialistického) politika a taktéž se přihlásila k útoku v obchodě s hudbou, kdy se její příznivci dali do konfliktu s personálem, který jim odmítl prodat lístek na nacionalistický koncert. Zaútočili taktéž na dva gay-bary. Policie zatkla Budaházyho v roce 2009, a ten následně strávil dva roky vězení. Nyní je v domácím vězení a prokáží-li se obvinění proti němu vznesená, mohl by dostat až doživotní trest. Během procesu se z něj krajní pravice snaží udělat mučedníka, který bojuje proti zkorumpovaným, kosmopolitním vládám. Již zmíněnou extremistickou a provokativní webovou stránku kuruc.info se úřady snažily několikrát zakázat. Stránka je však řízena ze Spojených států, kde je pojem svoboda slova chápán v mnohem širší rovině. Po několika neoficiálních pokusech se pár společností rozhodlo server uzavřít, ten se pokaždé dokázal přesunout na jiný. V roce 2011 zakázal Facebook jejich stránku fanoušků a stejně tak možnost sdílet obsah z jejich stránek, ale jak samotná webová stránka, tak fan page na Facebooku opět fungují. Sériové vraždy romských občanů Šest zavražděných obětí během devíti útoků v letech se stalo šokující součástí moderních dějin Maďarska. Čtyři členové extremistické skupiny z venkova si systematicky vybírali své oběti a útočili na neznámé Romy (většinou si vybrali poslední romský dům v malých osadách, o kterých věděli, že v nich bydlí Romové). Kromě zavražděných obětí vážně zranili dalších pět osob a dalších 55 osob se kvůli těmto brutálním útokům dostalo do nebezpečí. Otec se synem byli zastřeleni, když se snažili utéct z hořícího domu a mladistvá dívka, která přežila poslední útok a byla svědkem vraždy své vlastní matky, se stala tragickým symbolem těchto akcí. V době útoků byli romští obyvatelé velmi traumatizováni, nikdo nevěděl, kdy a kde se odehraje další útok a kdo bude jejich příští obětí. V jednom případě se dokonce skupina neromského původu objevila v pomalu projíždějícím autě v 13

14 těchto osadách jako provokace, což vyústilo v pěstní souboj, po kterém bylo zadrženo několik místních Romů. Ti dodnes čelí vysokým trestům. Nehledě na množství detailů úřady neuznaly vážnost případu a jeho spojení s dalšími zvedlo mnoho dotazů (jeden z útočníků například pracoval pro bezpečnostní službu). Problematická byla taktéž klasifikace trestného činu jako vražda, i když za běžných podmínek by se hovořilo spíše o teroristických útocích, jelikož útočníci svými činy výrazně zhoršily vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli Nestátní aktéři úspěšné aktivity a ponaučení V Maďarsku existuje jen pár desítek organizací a expertů zabývajících se antidiskriminací a jen jejich část se účastní boje proti pravicovému extremismu. Jelikož většina z nich svou činnost vyvíjí již několikátým rokem, zmíníme jejich obecné aktivity. Všechny organizace představit nemůžeme, vždy se totiž najdou organizace, které provádějí dobrou práci jen lokální úrovni a jejich činnost má na pravicový extremismus menší dopad. Hudbou proti rasismu Zene a Rasszizmus Ellen - ZARE (Hudbou proti rasismu) je maďarské hnutí následující kroky britských uskupení Rock Against Racism (RAR) a Love Music Hate Rasism (LMHR). ZARE bylo založeno britskou ambasádou v Budapešti v roce 2009 a od té doby pracuje pro maďarskou neziskovou organizaci Subjektivní hodnoty. Cílem hnutí je vystupovat proti nebezpečným extremistickým myšlenkám jako je rasismus právě pomocí hudby a je volně otevřené pro lidi, kteří se chtějí připojit a vystoupit na obranu práv, rovnosti pro všechny a podpořit toleranci. V posledních dvou letech navštívily události ZARE stovky tisíc lidí, ke kampaním se také připojilo mnoho hudebníků. Platforma má velmi živou a oblíbenou webovou stránku a svoji stránku na Facebooku. Amnesty International Amnesty International je mezinárodní organizace zabývající se mnoha oblastmi problémů. Maďarská pobočka však v posledních letech opouští témata základny Guantanamo či afrických konfliktů a zaměřuje se čím dál více na problémy Romů v Maďarsku. Vydání Zprávy o zločinech z nenávisti a státní politice se ukázalo jako chytrý krok. Organizace se taktéž stala velmi aktivní v problematice LGBT a vytvořila si velmi silnou základnu aktivistů, převážně z řad studentů. Háttér Support Society for LGBT People Asociace byla založena v roce 1995 a jde o největší neziskovou organizaci zabývající se tematikou LBGT v Maďarsku. Funguje jako linka první pomoci, právnický servis, program prevence proti HIV/AIDS a jako archiv dokumentující vývoj hnutí LGBT v Maďarsku. Kromě hlavních aktivit se asociace Háttér taktéž pravidelně účastní výzkumných a vzdělávacích projektů a je aktivně zapojena v lobbistické činnosti propagující práva a zájmy LGBT komunity pomocí právních úprav. Háttér je zakládajícím členem maďarské LGBT aliance a aktivním členem ILGA-Europe. Společenství Menedék Název organizace v překladu znamená útočiště. Organizace byla založena v lednu roku 1995 jako občanská iniciativa a pomáhá uprchlíkům především v sociální oblasti. Jejím hlavním cílem je reprezentovat mezinárodní migranty ve většinové společnosti a propagovat společenskou a kulturní integraci uprchlíků a migrantů, kteří plánují v Maďarsku zůstat natrvalo, a to prostřednictvím cílených programů a projektů. Zvyšování povědomí o těchto tématech vyústilo v projekty jako Sebeportrét uprchlíka nebo Imigrantská Budapešť. Použitím interkulturního přístupu se tyto projekty setkaly s velkou oblibou a úspěchem. Dalším důležitým realizovaným projektem byl program s názvem Propagace integrace migrantů snížením diskriminace, započatý v roce 2009 a jeho záměrem bylo najít, potrestat a snížit diskriminaci založenou na rase, etnicitě, barvě pleti, ekonomickém statutu, víře a ideologii, které právě migranti žijící v Maďarsku čelí. Aby bylo možné lépe monitorovat diskriminaci migrantů a lépe porozumět situacím, kterým čelí, založil Menedék monitoringovou síť za účasti neziskových organizací, úřadů a dalších sdružení, které do kontaktu s migranty pravidelně přicházejí. Účastníci sítě vypracovali zprávy o incidentech, které se mohly jevit jako diskriminující a tyto zprávy přeposlali sdružení Menedék, které se poté v rámci šetření a zjišťování faktů spojilo s příslušnými úřady. Během projektu poskytl Menedék v několika důležitých případech právní pomoc obětem diskriminace právě v souladu se Zákonem o rovném 14

15 zacházení. Projekt doprovázela informační kampaň a byly vydány publikace, které k problematice diskriminace migrantů přitáhly pozornost veřejnosti. Siť Jai Bhim Jde o komunitu spadající pod Buddhistickou církev v Maďarsku, která řídí několik škol na maďarském venkově, kde žijí převážně romští obyvatelé. Úspěšný projekt poskytl vzdělání stovkám romských dětí i jejich rodičům, vzhledem ke skutečnosti, že mnoho dospělých dříve svá studia nedokončilo. První a největší škola tohoto druhu se nachází v Sajókaze. Práce iniciativy Jai Bhim se v současnosti nachází v nejistotě, jelikož nový zákon o náboženství je nepovažuje za církev, a tak od státu nedostávají na vedení svých škol stejnou výši podpory jako školy náboženské. Athena Institute Posláním institutu je podle jejich webové stránky snaha povznést lidskou důstojnost a chránit nejohroženější komunity, stejně jako boj proti sociální exkluzi a vystupování pro představitelům extremistických názorů. Toho chtějí docílit ustavením silných iniciativ, které by formovaly veřejný diskurs. V širším kontextu by veřejné projevy institutu měly docílit, aby se porušování lidských práv v malé míře nevymklo z kontroly a nestalo se plnoprávným problémem bezpečnostní politiky. Athena Institute je nezávislá, nezisková a nestranická organizace, která nežádá ani nepřijímá finance od maďarské vlády. Institut je zavázán kvalitnímu výzkumu a analýze také proto, že se věnuje zvyšování povědomí veřejnosti s cílem zesílit nejhlubší lidské hodnoty. Na webové stránce institutu se pravidelně objevují popisy maďarských extremistických skupin a jejich činností a investigativní zprávy týkající se incidentů a jejich okolností (viz. webová stránka institutu, odkaz na konci studie). Nadace Artemisszió Nadace Artemisszió funguje od roku 1998 jako nezisková organizace s veřejným zájmem. Cílem nadace je povzbudit dialog a interakci mezi kulturně, etnicky a sociálně odlišnými skupinami a podporovat jejich vzájemné porozumění a společenskou a kulturní integraci znevýhodněných skupin. Posláním nadace je rovněž poskytnout příležitost společnosti, aby se účastnila aktivit posilujících vztahy mezi lidmi, komunikační dovednosti při řešení konfliktů a aby přispěla k šíření tolerance, vzájemného porozumění a spolupráce. Prioritou nadace je zařazení společensky znevýhodněných skupin nezaměstnaní, lidé žijící na venkově, Romové a imigranti do společnosti, zvýšení příležitostí a boj proti sociální exkluzi. Centrum pro nezávislou žurnalistiku a vzdělání pro novináře Centrum pro nezávislou žurnalistiku (CIJ) je nezisková a apolitická organizace, jejímž cílem je propagovat etickou žurnalistiku založenou na faktech a podporovat nezávislá média v Maďarsku. CIJ je jedinou organizací v zemi, která od roku 1995 nabízí kurzy žurnalistiky a mediálních studií na neziskové bázi. Za tu dobu prošly Centrem tisíce studentů médií i mediální profesionálové. Od r do r se CIJ zaměřovalo na základní žurnalistické kurzy, v posledních letech podle měnících se požadavků se Centrum zaměřilo speciálně na další vzdělávání profesionálních novinářů v oblasti posílení etiky a kvality žurnalistiky. V minulých letech tedy mělo Centrum následující priority: vzdělání manažerů a novinářů; multikulturalismus a diverzní reportáže; mezinárodní spolupráce a networking; seberegulace médií a otázky informační svobody. MEASZ a jejich Akademie demokracie Spolek maďarského odboje a antifašistů následuje tradice protifašistických hnutí z dob II. Světové války. S jejich vzpomínkovým programem a pouličními demonstracemi se stali rychle známými mezi antifašistickými hnutími, je však složité je spojit s jinými aktivisty kvůli jejich silně levicovému politickému přesvědčení. Jejich Akademie demokracie poskytují vzdělávání mladým lidem se zaměřením na lidská práva v oblasti jejich tolerance, a to ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi a aktivisty. Társaság a szabadságjogokért Maďarská unie občanských svobod (HCLU) je nezisková lidskoprávní organizace sídlící v Budapešti, založena v roce Podle jejich webové stránky představuje HCLU právní reformu a ochranu veřejného zájmu neziskových organizací v Maďarsku, fungující nezávisle na politických stranách, státu a dalších institucích. Cílem HCLU je propagovat základní práva a principy postulované Ústavou Maďarské republiky a mezinárodních konvencí. Dalšími cíly jsou vytvoření a 15

16 posilování občanské společnosti a právního státu v Maďarsku a středoevropském regionu. HCLU usiluje o vzdělávání občanů s důrazem na základní lidská práva a svobody a staví se proti přílišným zásahům a zneužívání moci autoritami. Organizace se intenzivně zabývá romskou otázkou, což ji také staví do opozice vůči extremistům. Méltóságot Mindenkinek Mozgalom (Důstojnost pro všechny) MMM byla založena v roce 2009 a hlavním cílem organizace je boj proti všem formám rasismu, přičemž se silně zaměřuje na romskou otázku. Instituce spravuje blog, který za dobu své existence vytvořil silnou internetovou platformu informující o důležitých a užitečných záležitostech. Kancelář právní ochrany pro národnostní a etnické menšiny (NEKI) Organizace byla založena v roce 1993 Nadací Jinakosti (Másság Alapítvány) s cílem chránit práva národnostních a etnických menšin hlavně romské. Podle vlastní internetové stránky byla NEKI první profesionální neziskovou organizací v Maďarsku, která se specializovala na ochranu práv menšin. Ředitelka instituce, dr. Erika Muhi, je taktéž předsedkyní nadační rady. Hlavním účelem NEKI je poskytovat bezplatnou právní pomoc znevýhodněným Romům a nastolovat antidiskriminační strategická témata. Jako výsledek procesu strategického plánování rozšířila Nadace Másság v roce 2008 pole své působnosti a rozhodla se posuzovat případy týkající se diskriminace nejen podle etnického původu. Tak se NEKI začala zabývat případy týkající se diskriminace na základě romského původu, sexuální orientace, barvy pleti, věku a pohlaví. V návaznosti na vyšetřování stížností na diskriminující jednání a učinění patřičných právních kroků vydává NEKI také pravidelné publikace a informační brožury zaměřené na různá témata. Tzv. bílá brožura je vydávána každoročně a obsahuje stručný popis strategických případů a projektů, kterými se NEKI a Nadace Másság zabývá. Úplný seznam publikací je k dispozici v sekci Dokumenty. Během posledních deseti let iniciovala NEKI případů v oblastech ubytování, sociálních jistot, zaměstnanosti, přístupu ke zboží a službám, vzdělání a prosazení práva. NEKI poskytla právní servis v případech soudního přelíčení a dalších úředních jednání, především maďarského úřadu pro rovnoprávnost, Úřadu pro rovné zacházení. Právní aktivity instituce zahrnují strategické soudní spory a bezplatnou právní pomoc. Případ je považován za strategický, je-li možné jej považovat za rozvíjející antidiskriminační právo nebo právní servis. Jednotlivé případy mohou spadat do této kategorie také v případech, kdy jde o větší počet obětí či závažné porušení zákona Reakce občanské společnosti na násilí proti Romům Přestože primární odpovědnost za netoleranci náleží jednotlivým státům, členské státy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, angl. OSCE) včetně Maďarska uznávají, že občanská společnost hraje velmi důležitou roli v boji proti netoleranci, diskriminaci a propagaci vzájemného respektování a porozumění. Přesněji řečeno, státy se zavázaly ke zjednodušování vývoje občanské společnosti s cílem pomoci obětem zločinů z nenávisti. Mnoho neziskových organizací i soukromých osob je zapojeno do aktivit ve snaze čelit veřejným protiromským předsudkům a volá po větší iniciativě ze strany vlády právě pro její odpovědnost za útoky na Romy a vytváření prostředí, ve kterém se tyto útoky odehrály. Velmi důležitá událost se odehrála ještě před sériovými útoky z podnětu Maďarské gardy. Dne 18. prosince 2007 podepsalo více než 150 prominentních akademiků a veřejných osobností deklaraci vytvořenou Maďarskou unií občanských svobod odsuzující aktivity gardy, požadující učinění patřičných právních kroků Vrchního státního zástupce k rozpuštění organizace. Série útoků nakonec vedly 14. března 2009 k založení hnutí Důstojnost pro všechny (MMM), iniciovaného romskými a neromskými akademiky a aktivisty občanské společnosti, aby tak protestovali proti násilným manifestacím netolerance proti Romům a přitáhli pozornost veřejnosti a politiků k ohrožení společenské integrace a koherence kvůli protiromským náladám a akcím. 16. února 2009 napsalo pět lidskoprávních neziskových organizací dopis určený maďarskému prezidentovi, v němž konstatovali skutečnost, že Romové se stali obětními beránky všech současných ekonomických a bezpečnostních problémů. Dopis také vyzýval prezidenta, aby se otevřeně vyjádřil proti rasismu a nenávisti v Maďarsku. Dne 22. února 2009 následoval další otevřený dopis, tentokrát určený vládnímu dekretu č. 253/2009 (XI.18.), který měl vstoupit v účinnost 26. listopadu Dopis byl adresován prezidentovi Maďarska od hnutí Důstojnost pro všechny a jeho příznivců a vyzýval jej k veřejnému odsouzení násilí na Romech v den národního svátku, 15. března. Po vraždě v Tatárszentgyörgy dne 23. února svolal maďarský prezident vyšetřující úřady k okamžitému odhalení pachatelů a 16

17 informování veřejnosti o pokračování případu. Lidskoprávní organizace odsoudily toto stanovisko jako neadekvátní, protože se týkalo spíše obecných povinností úřadů a nepostavilo se nijak silně proti násilí páchanému na romských občanech. Organizace občanské společnosti uspořádaly na protest proti rasismu a násilí několik demonstrací. Dne 16. května 2009 uspořádala Maďarská demokratická charta (Magyar Demokratikus Charta) a Romské hnutí za občanské svobody (Roma Polgárjogi Mozgalom) poklidný protest v hlavním městě proti etnickému vyloučení a nenávisti v Maďarsku. Tehdejší ministr školství, primátor Budapešti, lídr Maďarské socialistické strany a tehdejší ministr zahraničí Péter Balázs se taktéž účastnili této demonstrace. Hnutí občanů proti krajní pravici (Civilek a Szélsőjobb Ellen Mozgalom) uspořádalo poklidný protest proti extremismu dne 15. srpna 2009 v Budapešti. Hnutí občanské společnosti také hrála důležitou roli v zahájení právních kroků ve věci boje proti zločinům z nenávisti a diskriminaci a obrany práv obětí. Dne 2. března 2009 podal poslanec Evropského parlamentu za Maďarsko a Úřad právní ochrany pro národnostní a etnické menšiny stížnost na Nezávislou policejní komisi proti policejním úředníkům zodpovědným za vyšetřování útoků z 23. února 2009 v Tatárszentgyörgy, namířeného proti romské rodině. Stížnost podala manželka muže a matka dítěte zabitých během tohoto útoku. Dne 25. června 2009 podaly čtyři lidskoprávní neziskové organizace stížnost Národní policii a Vrchnímu státnímu zástupci proti bloggerovi za šíření extremistických myšlenek a nenávisti proti Romům po internetu, poté, co 16. června zveřejnil své stanovisko ohledně Romů: měli by být podřízeni, vyhnáni z veřejného a kulturního života a jakákoliv zmínka o jejich etnickém původu musí být bez milosti eliminována. Jejich páteře musí být zlomeny. V říjnu 2009 podal Maďarský helsinský výbor stížnost Úřadu pro rovné zacházení na starostu města Kiskunlacháza za opakované veřejné protiromské výroky poté, co se ve městě v listopadu 2008 odehrála tragická událost, při které byla znásilněna a zavražděna neromská dívka. Stížnost uváděla, že starostovy poznámky, spojující Romy s kriminalitou a násilím, vytvořily zastrašující a ofenzivní prostředí pro romské obyvatele města a sousedních usedlostí. Vzhledem k tomu, že zmíněné výroky byly několikrát prezentovány v celostátních médiích, uvedla stížnost, že zastrašování by mělo být analyzováno také na celostátní úrovni Demonstrace a další aktivity proti krajně pravicovým extremistům Tarka Magyar (barevní Maďaři) Jde o politicky nezávislou občanskou iniciativu procesí začínající v budapešťském klubu Gödör a procházející podél Andrássyho ulice s cílem na Náměstí Hrdinů v říjnu Účastníci procesí odsoudili jakoukoliv formu a způsob násilí a exkluze. Konec procesí reprezentovala diverzita ve společnosti účastníci zvedli kus barevného materiálu nad hlavy, což nejlépe ukázaly fotografie ze vzduchu. Pochod pro život Tento pochod - zahájený obvykle zapálením pochodně- má vzdát hold maďarským obětem holocaustu v Den památky holocaustu. Pochod pro život se koná od roku 2002 jako součást mezinárodního hnutí; prvního ročníku se účastnilo osob, počet účastníků v průběhu let vzrostl až na nynějších Demonstrace proti Maďarské gardě Vytvoření Maďarské gardy 25. srpna 2007 pronásledovalo demonstrace organizované antifašisty, levicovými aktivisty a romskými institucemi. V prosinci 2007 se v městě Tatárszentgyörgy konala děsivá demonstrace namířená proti Romům, pořádaná právě Maďarskou gardou, na kterou obhájci lidských práv a místní romští občané reagovali protidemonstracemi. V roce 2008 uspořádaly romské organizace další protidemonstraci, tentokrát v městě Nyírkáta. Noci v Gyöngyöspata Gyöngyöspatai Éjszakák (Noci v Gyöngyöspata; Gy.É.) je facebooková skupina založená v polovině roku 2011 jako odpověď na přítomnost extremistů v městě Gyönyöspata. Ti začali ve městě hlídkovat na začátku března a po měsíce terorizovali místní romskou komunitu čítající více než 450 lidí. Facebooková skupina byla založena jako komunikační kanál s cílem spojit všechny ty, co soucítí s romskými residenty v postižené oblasti. Její zřizovatelé jsou občané a lidskoprávní aktivisté, nezávislí na politických stranách. Hlavními aktivitami skupiny bylo organizování sjezdů příznivců tak, aby do města přijeli v kritické době během noci. Sjezdům předcházela jednání s místními romskými představiteli. 17

18 Skupina také ohlásila a uspořádala protest proti dubnové demonstraci Jobbiku ve městě Hejőszalonta. Ultrapravicová strana manifestaci ohlásila jako plán, jak skoncovat s cikánským terorem a zločinností poté, co byla ve městě zavražděna neromská žena údajně romským občanem. Solidární demonstrace s místní romskou komunitou přitáhla stovky osob z hlavního města i ze sousedních měst a obcí, a podpořilo ji také několik významných neziskových organizací. Autoři Gy.É. ohlásili a uspořádali několik demonstrací před Ministerstvem vnitra Maďarské republiky, aby tak úřady upozornili na nutnost chránit romské obyvatele Gyöngyöspaty, a s ní spojenou potřebu domáhat se práva proti zločinům z nenávisti. V březnu, poté, co Obranná síla (ultrapravicová paramilitaristická skupina Véderő) uspořádala výcvikový tábor v Gyöngyöspatě, zorganizovala Gy.É. společenský víkend, během něhož účastníci zůstávali přes noc v romských komunitách, aby místním obyvatelům poskytli pomoc. Mnoho z residentů především ženy a děti na víkend město ze strachu před paramilitaristickou jednotkou opustili; policie zatkla několik příslušníků skupiny. Podpůrná akce však stejně proběhla a jejím programem bylo čištění ulic, malování plotů, vaření a hudba. Takto zůstali účastníci v Gyöngyöspatě tři dny. Dobrovolníci Gy.É. mají také internetovou stránku, na které jsou k dispozici informace z kritických měsíců a které byly přeloženy i do angličtiny, aby se klíčové informace lépe šířily. Viz Demonstrace za Nové divadlo Zatímco Jobbik neustále útočí na ředitele Národního divadla, kterého považuje za liberálního gaye, jedna demonstrace a protidemonstrace se uskutečnila na konci roku 2010 bez většího zájmu. Konkurz na ředitele Nového divadla vyhrál na konci roku 2011 György Dörner, známý svými neskrývanými sympatiemi k Jobbiku. Jelikož bylo jeho působení z profesionálního hlediska velmi slabé, bylo uspořádáno několik protestních akcí (proti němu a jeho budoucímu pracovnímu partnerovi, Istvánu Csurkovi, který ovšem nedlouho poté zemřel). Obě demonstrace proti Dörnerovi se uskutečnily za účasti několika stovek lidí. Jelikož si budapešťský primátor své rozhodnutí ohledně šéfa Nového divadla nerozmyslel, začal Dörner opravdu působit jako jeho ředitel. Druhá demonstrace se jasně vymezila i proti nacionalismu. 18

19 Protiimigrantské aktivity a preventivní/represivní opatření proti nim Po celé Evropě probíhají neustálé diskuze na téma imigrace, přičemž toto dilema je nejčastěji zjednodušováno na asimilaci nebo multikulturalismus. Po změně režimu v roce 1989 zažívá Maďarsko rostoucí míru tranzitní migrace; tato přechodná role by mohla vysvětlovat, proč země stále zachovává poměrně pasivní politiku vůči imigraci. Vstup do Evropské unie nepřinesl dramatické změny v migračních trendech země; počet imigrantů v Maďarsku zůstává nízký, kolem 1,5 2 % celkové populace v zemi % imigrantů žijících v Maďarsku jsou Evropané, především etničtí Maďaři z Ukrajiny, Rumunska a Srbska, % imigrantů pochází z Asie. Imigrace do Maďarska je řízena převážně nabídkou, sub-regionální pracovní migrací často založené na sezónních nebo dočasných pracích. Imigranti v Maďarsku mívají vyšší vzdělání než celková populace a větší část z nich v aktivním věku pro zaměstnání, ačkoliv trend sjednocení rodiny se staršími rodiči, kteří do Maďarska přijíždějí na důchod, se zdá být na vzestupu. Status etnických Maďarů žijících v sousedních zemích je stále předmětem debaty, maďarské vlády v letech 1990 a 2002 zdůrazňovaly, že by uvítaly, kdyby etničtí Maďaři zůstali ve svých rodných zemích. Neexistuje žádný aktivní program repatriace pro etnické příbuzné tak jako v Německu. Maďarský imigrační a naturalizační systém je často kritizován pro svou lhostejnost vůči etnickým Maďarům, byť ti disponují určitými výhodami, stejně jako osoby s maďarskými předky v imigračním a naturalizačním procesu. Nejdiskutovanějším tématem je však demografický deficit a jeho následky na zvýšenou imigraci. Maďarsko je stárnoucí společností s negativní mírou porodnosti, expertní skupina proto navrhla povolení určité míry imigrace, která by zjednodušila potřeby pracovního trhu. Podle nejrůznějších studií se protiimigrační nálady ve společnosti mění z lehce netolerantních na nesnášenlivé. Mezi lety 1993 až 2007 se zdvojnásobil počet lidí, kteří by nedovolili vstup na území země jiným lidem než Maďarům. Přibližně 27% obyvatel by mohlo být považováno za proti-imigrantské, a skoro 88% obyvatel prohlásilo, že by země měla povolit vstup pouze bohatým Evropanům. (Výzkum Postoje většiny k menšinám: klíčové poznatky z Eurobarometru a Evropského společenského výzkumu, Evropské monitoringové středisko pro boj proti rasismu a xenofobii, 2005). Je však pravda, že zatímco negativní postoje nahánějí strach, konkrétní akce či útoky jsou ojedinělé, možná kvůli velmi nízkému počtu migrantů. Také informace od mnoha dotazovatelů napovídají tomu, že policejní a legislativní složky málokdy řeší případy napadení imigrantů z důvodu možné rasové motivace. Usvědčení z obžaloby za podněcování nenávisti proti komunitě jsou vzácná, jelikož relevantní praxe Ústavního soudu vyžaduje, aby žalobce poukázal na přímé spojení mezi nenávistnou promluvou a násilným incidentem. Problémem je, že současné zákony upravující nenávistné a štvavé chování a diskurs poskytují bezmeznou svobodu slova, což dává velké příležitosti šiřitelům rasistické propagandy. Zločiny z nenávisti proti imigrantům Hlavní cíle zločinů namířených proti imigrantům jsou ti, kteří se očividně odlišují svou etnicitou; z naší osobní zkušenosti to jsou převážně Afričané. Zatím útoky se dějí poměrně často, téměř žádný není oznámen, pokud se tedy nejedná o vážné zranění či smrt. Jeden z posledních činů se odehrál v roce 2005 v Budapešti, kdy osm skinů napadlo indického turistu, jehož bili a mlátili, než mu zachránil život jeho příbuzný, který autem najel do útočníků. Budapešť je pro turisty bezpečné místo i podle expertů a osobních názorů, extremisté útočí především na romské obyvatele, což je možná také případ onoho indického turisty, kterého si útočníci spletli s Romem. Potírání nenávisti v médiích a na internetu Extremisticky nacionalistická, protiromská a antisemitská internetová stránka kuruc.info byla v Maďarsku zrušena kvůli svému rasistickému obsahu. Stránka se však přesunula na server ve Spojených státech a pokračuje v činnosti. Bývalý předseda vlády přikázal tehdejšímu ministrovi spravedlnosti, aby přijal příslušná opatření k obraně ústavních hodnot a občanských svobod v Maďarsku. V roce 2008 vyzval parlamentní komisař pro práva národnostních a etnických menšin Maďarskou asociaci poskytovatelů obsahu (Magyar Tartalomszolgáltatók Egyesülete), aby ustanovila etické normy s cílem zabránit šíření nenávisti na internetu. Za vysílání programů s nenávistným obsahem týkajícího se Romů bylo také pokutováno několik televizních kanálů. Dne 1. července 2008 rozhodla Maďarská národní rada pro televizi a rozhlas, že pořad vysílaný na Echo TV byl založen na stereotypech, které mohly zesílit předsudky a mohly vyvolat nenávist vůči romské menšině, a proto tedy porušil Zákon o médiích. 19

20 Situace obětí zločinů z nenávisti V Maďarsku existuje jen velmi málo případů zločinů z nenávisti, protože jak již bylo zmíněno, vyšetřovací úřady odmítají klasifikovat některé případy jako zločiny z nenávisti, a taktéž mnoho obětí o svých zážitcích nikoho neinformuje. Tzv. Záznam zločinů z nenávisti spravovaný Institutem Athena poskytuje následující informace: během roku 2010 bylo v Maďarsku 55% oznámených a usvědčených případů motivováno rasismem, 26% antisemitismem, 16% homofobií a 3% protikřesťanskou nenávistí. V 74% případů nebylo žádné zranění, ve 23% naopak zranění způsobeno bylo a 3 % případů byla smrtelných. 27 % případů se stalo v Budapešti, 27 % v dalších velkých městech a 46 % na venkovských usedlostech. Během druhého čtvrtletí roku 2011 bylo v Maďarsku 62% oznámených a usvědčených případů motivováno rasismem, 25 % antisemitismem a 13% homofobií. 88 % zločinů bylo spácháno na venkově a 12 % v hlavním městě. Pomoc obětem Maďarsko nedisponuje příliš rozsáhlými službami pro oběti těchto trestných činů. Nadace Cordelia se zaměřuje na psychickou pomoc svým klientům, které tvoří uprchlíci a žadatelé o azyl s traumatickými zkušenostmi ze země svého původu. Helsinský výbor a TASZ jsou aktivní v právní pomoci a v mnoha aspektech pomáhá taktéž Asociace Háttér. Obecně se však obětem daří sehnat pomoc jen těžce, vzhledem k tomu, že spojení zločin z nenávisti je v zemi stále ještě relativně neznámé. Policie, soudní moc a žalobci nejsou příliš ochotní co do vzdělávání a školení svého personálu zaměřené na tento fenomén, bez větších znalostí však nejsou schopni tyto otázky vyřešit. Je proto velmi důležité, aby občanské organizace zapojily tyto úřady do vzdělávacích projektů a aby úřady samy vytvořily příklady dobré praxe poukazující na efektivní řešení takových případů Německo Historický vývoj po roce 1989 Rostoucí pravicový extremismus v Německu od roku 1989/90 1 Po změnách, které se odehrály na přelomu let 1989 a 1990 a v novém politickém systému vznikl prostor pro vytvoření krajně pravicových struktur na obou stranách někdejší německé hranice. Stranické struktuře krajní pravice dominovala NPD, počet členů této strany rostl a díky speciální strategii získala strana nové partnery zejména z neonacistické scény a dnes má zástupce ve dvou spolkových parlamentech (Sasko a Meklenbursko-Přední Pomořansko). Dvě další ultrapravicová seskupení, DVU a Die Republikaner (Republikáni), zůstala ve srovnání s NPD bez politického vlivu. Ačkoliv se mohla DVU v devadesátých letech dostat do čtyř spolkových parlamentů, například v roce 1998 se 13 % do parlamentu Sasko-Anhaltsko, ztratila strana moc okamžitě po volbách, a to kvůli interním šarvátkám a politické pasivitě. Významné aktivity DVU na veřejnosti byly velmi vzácné. Republikáni byli také úspěšní v devadesátých letech 20. století, a to zejména na obecní úrovni v Bádensku- Württembersku a Bavorsku. V první jmenované spolkové zemi měli své zástupce v místním parlamentu po dvě volební období ( ). Od té doby jejich popularita neustále klesá členové opouštějí stranu, která nemá žádné veřejné aktivity, zato mnoho vnitřních bojů a konfliktů. Všechny strany si byly vědomy vývoje situace, což v roce 2005 vedlo k takzvanému Paktu pro Německo, dohodě mezi DVU a NPD neposílat své kandidáty do stejných spolkových parlamentních voleb. Cílem bylo využít úplný potenciál krajně pravicových voličů, protože jinak by ani jedna strana neměla šanci se do parlamentu dostat ve stejné volbě. Republikáni se rozhodli neúčastnit se tohoto paktu, ačkoliv je za to mnoho jejich příznivců kritizovalo a ze strany poté odešlo. Mnoho sympatizantů pravicového extremismu doufalo, že tento pakt posílí scénu a přinese volební úspěch, a mnoho z nich poté vstoupilo do NPD. Pakt se zanedlouho rozpadl poté, co NPD poslala své kandidáty do voleb v Brandenbursku, což mělo 1 Tyto kapitoly jsou založeny na: Grjasnow, Maria (2011). Geschichte des organisierten Rechtsextremismus in Deutschland. In: Gefährliche Liebschaften Rechtsextremismus im kleinen Grenzverkehr. Kulturbüro Sachsen, Heinrich-Böll-Stiftung, Weiterdenken Heinrich- Böll-Stiftung Sachsen. p (Ke stažení: Definice a vysvětlení termínu a událostí viz. další kapitoly, které popisují nejdůležitější aspekty vývoje podrobněji. 20