VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Vnímání důležitosti preventivních prohlídek u pracovníků ve zdravotnictví

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Vnímání důležitosti preventivních prohlídek u pracovníků ve zdravotnictví Bakalářská práce Autor: Lucie Čapková, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015

2

3 Anotace Bakalářská práce se věnuje, jak vnímají pracovníci ve zdravotnictví preventivní prohlídky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak zdravotníci vnímají důleţitost preventivních prohlídek. Teoretická část popisuje podrobně tématiku týkající se termínu zdraví, dále jsou tam popsány druhy preventivních prohlídek, a kdy na jakou preventivní prohlídku máme ze zákona nárok. Dále jsem ve své bakalářské práci popsala kompetence zdravotní sestry v primární péči. V bakalářské práci jsem také popsala, co by měla preventivní prohlídka obsahovat za vyšetření. V prakticko-výzkumné části popisuje metodiku a průběh výzkumu. Je zde výsledek mého výzkumného šetření, kde je podrobné vyhodnocení dotazníku a graficky znázorněný výsledek kaţdé otázky. Další kapitola se zabývá diskusí a návrhem řešení a doporučení pro praxi. Klíčová slova: preventivní prohlídka, zdraví, nemoc, zdravotnický personál Annotation The bachelor thesis focuses on the issue how the medical staffs perceives the preventive examinations. The aim of this thesis is to examine how health care professionals perceive the importance of preventive examinations. The theoretical part describes in detail the issue and the term health. There are also described all types of preventive examination and the preventive check on what we are legally entitled and when. Furthermore, I also concern with the competencies of nurses in primary care. In the thesis I also describe which examinations should the preventive examination contain. In the practical part I describe the research methodology and research process. There is the result of my research with detailed assessment questionnaire and graphically shows. Another chapter deals with the common discussion on the topic and propose solutions and recommendations for practice. Key words: preventive examinations, health, illness, medical staff

4 Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Petře Vršecké, za velmi laskavý přístup při vedení mé bakalářské práce, velmi cenné rady a odborné vedení, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem ochotným respondentům, kteří vyplnili dotazník který je součástí výzkumného šetření. A v neposlední řadě bych také chtěla poděkovat své rodině za trpělivost a pevné nervy při zpracovávání mé bakalářské práce.

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím m bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíl výzkumu Hypotézy Teoretická část Porozumění termínu zdraví Definice zdraví Determinanty zdraví Porozumění termínu prevence Dělení prevence Druhy preventivních prohlídek Preventivní prohlídky u dětí Preventivní prohlídky u praktického lékaře Preventivní prohlídky u stomatologa Preventivní prohlídky u gynekologa Pracovně lékařská preventivní prohlídka Onkologická prevence Kompetence zdravotní sestry v primární péči Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuse Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek a grafů Seznam příloh... 56

7 Štěstí se podobá zdraví. Dokud je máte, ani si ho nepovšimnete. Ivan Sergejevič Turgeněv

8 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala Vnímání důležitosti preventivních prohlídek u pracovníků ve zdravotnictví. K tématu mě motivovalo zjistit podvědomí důleţitosti preventivních prohlídek ze strany zdravotníků, kteří jsou důleţitým článkem v péči o zdraví. Chtěla jsem zjistit, zda berou své zdraví na lehkou váhu, kdyţ oni sami jsou tím nejdůleţitějším článkem v péči o něj a oni sami by měli být příkladem pro ostatní. Velkou motivací pro mne bylo i získání co nejvíce informací o preventivních prohlídkách kdy a na jakou máme nárok z veřejného zdravotního pojištění. Co vše by měla správná preventivní prohlídka zahrnovat a zda se tak skutečně děje nebo je vše jen papírově podkládáno. Také bych chtěla touto prací co nejvíce osvětlit podvědomí důleţitosti preventivních prohlídek, poukázat kdy a na jaké prohlídky máme nárok a co vše by měla zahrnovat. Kaţdý z nás by si měl dát ruku na srdce, jak jsme na tom s prevencí. Prevence je nedílnou součástí péče o naše zdraví. Ne nadarmo se říká, ţe prevence je půl zdraví. Na preventivní prohlídky bychom neměli zapomínat a podceňovat, stejně tak bychom měli mít podvědomí i o tom, na co vše máme nárok. Nemluvě o tom, ţe díky prevenci šetříme svůj čas i finance. Nemilosrdné statistiky nám bohuţel ukazují, ţe většina z nás řeší problém aţ tehdy, kdyţ uţ je pozdě. O smyslu preventivních prohlídek není třeba dlouho diskutovat. Naše tělo ještě před vznikem samotného onemocnění signalizuje příznaky, ţe je ohroţeno. Pokud je lékař diagnostikuje, často je moţné pacienta úplně vyléčit. Proto ten, kdo dodrţuje pravidelné intervaly mezi preventivními prohlídkami, má v případě ohroţení daleko větší šanci na uzdravení neţ ten, kterého preventivní prohlídky nezajímají. Měli bychom si uvědomit, ţe mi jako zdravotníci bychom měli jít příkladem, my bychom měli být těmi, kdo hlásí důleţitosti prevence. Hlavně my bychom si měli uvědomit jak je zdraví křehké a velmi důleţité a proto bychom se k tomu měli postavit s odpovědností a chovat se k němu tak jak si zaslouţí. 8

9 Také věřím, ţe tato práce přinese v tomto směru uţitek a uvědomíme si důleţitost prevence zdraví a tak jak, pečujeme o zdraví našich pacientů, se začneme starat i o zdraví naše. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla věnovat tématu vnímání důleţitosti preventivních prohlídek. Chtěla bych načerpat co nejvíce informací, které bych pak nadále ráda vyuţila a podělila se s nimi jak v profesním, tak i v osobním ţivotě. Ráda bych co nejvíce pracovníků ve zdravotnictví informovat a motivovat o péči o zdraví, a tou je důleţitost prevence. V teoretické části se věnuji tématům týkajících se zdraví a prevencí. V teoretické části se dozvíme, co pojem zdraví znamená, jak si ho co nejlépe udrţet a jak se o něj starat. Také se dozvíme co je prevence, jaké druhy máme, na jaké máme nárok ze zdravotního pojištění a jak na kterou preventivní prohlídku často bychom měli chodit. V praktické části se budu věnovat metodice a průběhu výzkumu, charakteristice vzorku respondentů, zpracuji získaná data, která následně vyhodnotím a budu se snaţit najít co nejlepší řešení daného problému. Cílem této práce, je zjistit vnímání důleţitosti o preventivních prohlídkách u pracovníků ve zdravotnictví, jak jsou informovaní, jak pečují o své zdraví a zda dostatečně informují i další populaci. Na základě výsledku výzkumného šetření, bych ráda navrhla vhodné řešení jiţ zmiňované problematiky. 9

10 1.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu této bakalářské práce je zjistit podvědomí důleţitosti preventivních prohlídek u pracovníků ve zdravotnictví. 10

11 1.2 Hypotézy 1. Hypotéza Domnívám se, ţe více neţ 40 % zdravotníků vnímá preventivní prohlídky jako zbytečné. 2. Hypotéza Předpokládám, ţe 20 % zdravotníků nezná přesný obsah preventivní prohlídky. 3. Hypotéza Domnívám se, ţe 20 % zdravotníků neví, na jaké preventivní prohlídky má ze zákona nárok. 4. Hypotéza Předpokládám, ţe více neţ 20 % zdravotníků do 40 let věku bude mít větší přehled o preventivních prohlídkách neţ zdravotníci starší 40 let. 11

12 2 Teoretická část 12

13 2.1 Porozumění termínu zdraví V první části bakalářské práce bych se chtěla zaměřit na vysvětlení pojmů týkajících se zdraví a prevence. Seznámit se s definicemi a blíţe se s danými definicemi seznámit Definice zdraví Definovat termín je velice obtíţné. Zdraví se nedá měřit a kaţdý bere zdraví úplně jinak. Během let se definice zdraví velice měnila a prošla komplikovaným vývojem. Na počátku převládal čistě biologický pohled (zdraví jako zdraví těla), později se objevil i pohled sociální (zdraví jako schopnost normálního zapojení do společnosti) a ještě později začalo být zdraví chápáno i ve smyslu psychologickém (zdraví jako subjektivní pocit). Současný pohled na definici zdraví se zaměřuje dvojím směrem a to na odhalování a sledování tzv. determinant zdraví a na hodnocení potenciálu zdraví. Před rokem 1948 definice zdraví zněla: Stav nepřítomnosti nemoci, nebo tělesných defektů. (Vurm a kol., 2007, str. 125) V roce 1948 zněla: Stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, a nejen pouhá nepřítomnost nemoci nebo vady. (Vurm a kol., 2007, str. 125) Od roku 1977 zní definice: Schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život. (Aggleton, 2005, str. 5) Nejčastěji je však citovaná definice z roku 1948 vypracovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Toto pojetí zdraví respektuje jeho biologické parametry (objektivně zjištěné laboratorní vyšetření apod.), postihuje však i vyšší rovinu zdraví, subjektivní vnímání dobrého zdraví daným člověkem a jeho začlenění do společnosti (WHO, 2001). Doplněk definice zdraví je snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví (WHO, 2001, str. 98). Definice zdraví vymezuje zdraví jako ideální stav, neumožňuje však objektivní měření zdraví. (WHO, 2001, str. 98) Determinanty zdraví Jsou to faktory, které působí na potenciál zdraví a mohou je ovlivnit jak pozitivně (zvýšení odolnosti vůči nemocem) nebo záporně (sníţení odolnosti nebo vznik nemoci 13

14 při překročení adaptačních mechanismů). Determinanty zdraví nazýváme téţ stresory (Komárek, Provazník, 2011). Determinanty zdraví rozdělujeme: 1) Z hlediska působení Přímé (působí přímo na zdraví jedince). Nepřímé (působí na organismus nepřímo, působí na zdravotní stav jedince celé populace). 2) Z hlediska zdroje Vnitřní (neovlivnitelné jako věk, pohlaví, genetický základ, vrozené dispozice, behaviorální faktory cílenou psychoterapii se dají odstranit). Vnější (ovlivnitelné ţivotní styl, prostředí ). 3) Z hlediska vlivu Pozitivní (zvýší odolnosti organismu). Negativní (sníţí odolnosti organismu). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se hlavní skupiny determinant podílejí na zdraví následovně: 1) Životní styl 50 %. Do této skupiny patří: Ţivotní styl, způsob ţivota, reţim práce a odpočinku, kvantitativní a kvalitativní stránky výţivy, pohybová aktivita, škodlivé návyky (kouření aj. zdravotní rizika). Vzdělání. Nízké úrovně vzdělání doprovází horší zdraví, vyšší nemocnost a úmrtnost. Charakter chování a schopnost zvládat problémy, determinanta, která ovlivňuje vyváţené stravování, udrţování tělesných a duševních aktivit, kuřáctví a pití alkoholu, schopnost zvládat stres. Příjem a společenské postavení, vyšší příjem a postavení jsou spojeny s lepším zdravím. Čím větší propast je mezi nejbohatšími a nejchudšími lidmi, tím větší jsou rozdíly v jejich zdravotním stavu. Nerovnost zhoršuje celkový zdravotní stav populace. 2) Genetický profil 20 % Genetika. Vrozené vlastnosti hrají roli v délce ţivota člověka, v pevnosti jeho zdraví a v pravděpodobnosti, ţe u něj vznikne nějaká nemoc. Pohlaví a věk. Muţi a ţeny postihují různé typy nemocí a v různém věku. 14

15 Chování a postoje ke zdraví jsou u muţů a ţen rozdílné. Mnoho nemocí má úzkou vazbu na věk. U dětí je vyšší incidence respiračních chorob neţ u dospělých. U mladších ročníků dospělých je víc úrazů neţ u starších. U lidí nad 65 let se výrazně víc vyskytují kardiovaskulární choroby a zhoubné nádory. 3) Životní a pracovní prostředí 20 % Fyzické prostředí. Nezávadná voda a čisté ovzduší, zdravé potraviny, přijatelná úroveň hluku, zdravá pracoviště, bezpečné domy, komunity a komunikace přispívají k dobrému zdraví. Zaměstnání a pracovní podmínky. Zaměstnaní lidé jsou zdravější, zejména ti, kteří mohou své pracovní podmínky ovlivňovat. Sociální podpora a sociální sítě. Lepší zdraví je spojeno s větší podporou ze strany rodiny, přátel a komunity. Kultura, zvyky a tradice a důvěra v rodinu a komunitu pozitivně působí na zdraví. Mohou existovat nerovnosti dané např. dopravní obsluţností, tlakem náročných zaměstnavatelů na práci bez absencí apod. 4) Zdravotní péče 10 % Zdravotnictví. Dostupnost preventivních a léčebných sluţeb a schopnost vyuţívat je (Komárek, Provazník, 2011). 2.2 Porozumění termínu prevence Prevence je nedílnou součástí péče o naše zdraví. I přesto, ţe se cítíme zdraví, měli bychom pravidelně chodit na preventivní prohlídky, můţeme tak včas odhalit závaţná onemocnění. Prevencí rozumíme souhrn postupů a opatření, která můţeme vyuţít k podpoře zdraví, k oddálení nebo včasnému odhalení nemocí nebo jejich komplikací (Mach, 2003). Jak uvádí Mach (2003) základem preventivních opatření je omezení zdravotních rizik ţivotního stylu zejména v oblasti výţivy, kuřáctví, tělesné aktivity a stresu. Důleţitou roli hraje i zdravotní politika státu a komunitní programy motivující občany ke správné ţivotosprávě, ke stejnému názoru došli i jiní autoři (Komárek, Provazník, 2011). Preventivní prohlídky provádějí pouze registrující lékaři, jako jsou praktičtí lékaři, stomatologové, gynekologové a povinnost zvát na prohlídky nemají. Provedení preventivní prohlídky ve stanovených intervalech je hrazeno ze základního zdravotního 15

16 pojištění (Mach, 2003). Zákonnou normou, která tuto oblast zdravotní péče upravuje, je vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách (Mach, 2003) Dělení prevence Preventivní činnosti jsou dvojího charakteru: 1) Obecné, nespecifické zaměřené na podporu zdravého způsobu ţivota a vytváření příznivého ţivotního prostředí 2) Specifické (profylaktické) cíleně zaměřené na prevenci vzniku určité choroby, příp. jejich následků (např. očkování, konkrétní specifické změny v ţivotosprávě rizikového jedince apod.) (Komárek, Provazník, 2011). Rozeznáváme 3 druhy prevence: 1) Primární prevence Její základní součástí je zdravý ţivotní styl. Zahrnuje stav, kdy nemoc ještě nevznikla. Jsou to činnosti, které mají za úkol posilovat zdraví, vyhýbat se rizikovým faktorům a také činnosti zaměřené proti konkrétním nemocem, jaké je např. očkování. Je to vlastně první fáze, která má ochránit a posílit zdraví, ale téţ má zabránit vzniku nemoci. Je orientována na ochranu zdravých ţivotních a pracovních podmínek, na prosazování zdravého ţivotního stylu i na konkrétní zdravotní opatření (např. očkování). Nověji se mluví ještě o konstruktivní či tvůrčí prevenci. Jejím cílem je nejen bránit vzniku nemoci, ale zdraví posilovat, rozšiřovat jeho potenciál, podporovat utváření tvz. Pozitivního zdraví. Utváření pozitivního zdraví podporují. Racionální výţiva Tělesná aktivita Duševní hygiena 2) Sekundární prevence Cílem sekundární prevence je předejít nepříznivým následkům jiţ vzniklé nemoci, jejím komplikacím, nezvratným změnám, invaliditě apod. Hlavní prostředky této druhé fáze prevence jsou včasná a správná diagnóza a včasná a účinná preventivně zaměřená terapie. Do této skupiny patří např. preventivní prohlídky 16

17 3) Terciální prevence Cílem je omezení progrese onemocnění, zabránění opakovaní klinických příhod a zabránění vzniku postiţení nebo ztráty soběstačnosti. Tato prevence je zaměřena na pacienty v rozvinutém stadiu onemocnění. Do její náplně spadá léčba a rehabilitace se snahou navrátit pacienta do stavu před vypuknutím onemocnění. Patří sem tudíţ i snaha o reintegraci a udrţení kvality ţivota (Kutnohorská, 2007). Rozdělení prevence dle subjektu: 1) Prevence osobní Vykonává jí sám jedinec na sobě. Patří sem např. odvykání kouření, dodrţování správné ţivotosprávy, odvykání kouření, dodrţování pravidelného pohybu, podpora zdravého uvědomění 2) Prevence společenská Tato prevence je prováděná různými institucemi, organizacemi apod. 3) Prevence zdravotnická Patří sem např. zdravotní výchova, hygienická prevence, vyhledávání preventivních akcí a je prováděná buď individuálně, nebo skupinově (Vurm, 2007). Rozdělení prevence dle objektu: 1) Selektivní prevence zaměřená na rizikové skupiny obyvatel 2) Hromadná prevence zaměřená na celou populaci obyvatel 3) Indikativní prevence Týká se určité rizikové skupiny (např. skupiny nemocných s diabetem) a to vţdy po předchozím odborném vyšetření (Vurm, 2007). Rozdělení prevence dle metod: 1) Individuální prevence Prevence zaměřená na jednotlivce, patří sem např. zdravotní výchova, kterou vykonávají rodiče, mateřské školy, školy apod. 2) Skupinová prevence Prevence zaměřená na skupinu, patří sem např. hygienické organizační opatření 3) Zdravotní osvěta patří sem např. jednotlivé zdravotní a medicínské obory 17

18 4) zdravotní poradenství to je činnost skupin profesionálních zdravotníků (Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2004). 2.3 Druhy preventivních prohlídek Prevence je nedílnou součástí péče o zdraví, i kdyţ se cítíme zdraví, neměli bychom na ně zapomínat. Mohou odhalit závaţná onemocnění ve stadiu, kdy jsou ještě léčitelná. Provádí se v pravidelných intervalech a provádí je registrující lékař primární péče. Preventivní prohlídka je hrazena zdravotní pojišťovnou, má na ní právo kaţdý občan. Preventivní prohlídky, jejich intervaly, kdo je provádí a co je jejich obsahem stanovuje předpis č.70/2012 Sb. Vyhláška o preventivních prohlídkách ze dne částka 27/2012, platnost od , účinnost od (Provazník, Komárek, Provazníková, 1998) Preventivní prohlídky u dětí Obsahem všeobecných preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku je: 1) Zaloţení zdravotní dokumentace při převzetí dítěte do komplexní péče 2) Anamnéza, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování 3) Součástí je fyzikální vyšetření: Změření a zváţení dítěte Interní vyšetření Vyšetření psychomotorického vývoje Cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika Zjištění zdravotního stavu před očkováním Diagnostická rozvaha Závěr a poučení rodič o výţivě a reţimu dítěte První prohlídka u novorozence se prování zpravidla do 2 dnů po propuštění ze zdravotnického zařízení. Obsahem prohlídky je posouzení sociální prostředí dítěte, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci. 1) Měření váhy, délky a obvodu hlavičky, posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůţe a podkoţní vrstvy, adnex (přídatných orgánů kůţe nehty apod.), vyšetření 18

19 mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy (velikost fontanel, tvar, posouzení lebečních švů), vyšetření očí a jejich okolí (postavení bulbů očních koulí, spojivky), uši, nosu, dutiny ústní, krku (tvar, uzliny), hrudníku (obvod, tvar, stav klavikul - klíčních kostí), fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha, ingvinální krajiny, genitálu, končetin a vyšetření psychomotorického vývoje, včetně novorozeneckých reflexů 2) Orientační vyšetření sluchu 3) Kontrola preventivního podání vitaminu K Ve 14 dnech: Viz bod 1), Zjištění výţivy dítěte, protikřivičná profylaxe, Zahájení podávání vitaminu D. V 6 týdnech: Viz bod 1), Vyšetření pulzu na stehenních tepnách, orientační screening fenylketonurie, zajištění odborného ortopedického vyšetření, Orientační vyšetření zraku, Zahájení očkování. Ve 3 měsících: Viz bod 1), Protikřivičná profylaxe a doporučení k odbornému ortopedickému vyšetření, Očkování. Ve 4-5 měsících: Viz bod 1), Orientační vyšetření sluchu, zraku, Kontrola očkování. V 6 měsících: Viz bod 1), Protikřivičná profylaxe, kontrola vývoje chrupu poučení rodičů o potřebě návštěvy dětského stomatologa v druhém půlroce ţivota dítěte. V 8 měsících: Viz bod 1), Orientační vyšetření sluchu. V měsících: Viz bod 1), 19

20 Protikřivičná profylaxe. Ve 12 měsících: Viz bod 1), Zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, zjištění pulzů na stehenních tepnách, protikřivičná profylaxe, velikost velké fontanely, vývoj zubů, vyšetření zraku a sluchu, kontrola očkování. V 18 měsících: Viz bod 1), Stav velké fontanely, vývoj zubů, screening psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociálního chování dítěte, Kontrola očkování. Ve 3 letech: Kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějících očkování, Zhodnocení psychosomatického vývoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování, Antropometrické měření, ověření laterality, znalosti barev, Fyzikální vyšetření, Vyšetření očí a zraku, Vyšetření řeči, hlasu a sluchu, Vyšetření moče diagnostickým papírkem, Vyšetření krevního tlaku a pulzu, Vyšetření dutiny ústní, genitálu. V 5 letech: Stejné jako ve 3 letech, Posouzení předběţné školní zralosti, Vyšetření znalosti barev s poţadavkem jejich samostatného slovního označení, Celkové interní vyšetření. V 7, 9, 11, 13 letech: Fyzikální vyšetření, včetně antropometrického měření, Vyšetření moče, Vyšetření krevního tlaku a pulzu, zraku, barvocitu, sluchu, řeči, hlasu, pohybového ústrojí, dutiny ústní včetně chrupu, krku, lymfatických uzlin, štítné ţlázy, Posouzení zdravotní schopnosti ve vztahu k povinné školní tělesné výchově. 20

21 V 15 letech: Stejné jako v 7, 9, 11, 13 letech, Hodnocení s posouzením volby povolání. V 17 letech: Stejné jako v 15 letech, Zhodnocení rizik do dalšího ţivota vyplývající z rodinné a sociální anamnézy a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření. Poslední preventivní prohlídka dětí se provádí před ukončením péče u poskytovatele v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nejpozději přede dnem dovršení 19 let věku. (VZP, 2012) Preventivní prohlídky u praktického lékaře Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vţdy jednou za dva roky, zpravidla o uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky. Obsahem prohlídky je: 1) Doplnění anamnézy včetně sociální, se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika. 2) V rodinné anamnéze by lékař měl klást důraz na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetes mellitus, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění. 3) Kontrola očkování. 4) Kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění indexu tělesné hmotnosti a orientačního vyšetření zraku a sluchu, součástí je i onkologická prevence zhodnocení rizik z hlediska anamnézy v rodinné a osobní a pracovní, vyšetření kůţe. 5) Vyšetření moči diagnostickým papírkem. 6) Laboratorní vyšetření (cholesterol, triacyglycerolů, glykémie). 7) Vyšetření EKG (VZP, 2012). Nezbytnou součástí je onkologická prohlídka, ta zahrnuje: 1) vyšetření moči, 2) vyšetření konečníku, 3) u ţen vyšetření prsu, 4) u muţů vyšetření varlat, 5) poučení o provádění samovyšetřování (VZP, 2012). 21

22 2.3.3 Preventivní prohlídky u stomatologa Provádí se jedenkrát ročně u dětí v prvním roce ţivota mezi šestým aţ dvanáctým měsícem a dvakrát ročně u dětí a dorostu od 1 roku do 18 let věku, zpravidla po uplynutí 5 měsíců po provedení poslední zubní prohlídky. Prohlídka obsahuje: 1) Zaloţení zdravotnické dokumentace. 2) Anamnéza se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy ve věku 3, 6, 12 a 15 let. 3) Vyšetření chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. 4) Prevence onkologická. 5) Poučení o významu prevence stomatologických onemocnění, udrţování správné hygieny dutiny ústní, význam fluoridové prevence, správné ţivotosprávě. U dospělých se provádí preventivní prohlídka jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců po poslední zubní prohlídce. U těhotných se preventivní prohlídka provádí dvakrát v průběhu těhotenství (VZP, 2012) Gynekologická preventivní prohlídka Provádí se jedenkrát ročně, zpravidla po uplynutí 11 měsíců od uplynutí poslední preventivní kontroly. Obsahem je: 1) Zaloţení zdravotnické dokumentace. 2) Rodinná, osobní a pracovní anamnéza. 3) Klinické vyšetření prsů od 25 let při pozitivní rodinné anamnéze. 4) Prohlídka kůţe a palpační vyšetření mízních uzlin v oblasti pohlavních orgánů. 5) Vyšetření v zrcadlech a kolposkopické vyšetření (neprovádí se u virgo ţen). 6) Odběr materiálu z děloţního čípku k cytologickému, popřípadě bakteriologickému nebo virologickému vyšetření (neprovádí se u virgo ţen). 7) Palpační bimanuální vyšetření. 8) Poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky. 9) Nácvik samovyšetřování prsů. 22

23 10) U ţen od 45 let doporučení k provedení screeningového mamografického vyšetření. 11) Stanovení okultního krvácení ve stolici speciální testem u ţen od 50 let do 54 let věku, od 55 let se toto vyšetření provádí po dvou letech (VZP, 2012) Pracovně lékařská preventivní prohlídka Pracovně lékařské prohlídky osob provádí pracovní lékař. Je to součást povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům závodní preventivní péči. Cílem bývá zjištění aktuálního zdravotního stavu zaměstnanci ve vztahu k pracovní činnosti a pouţívání osobních ochranných pracovních pomůcek. Jedná se o vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních sluţbách (VFN Praha). Typy prohlídek: Vstupní, periodická (pravidelná), mimořádná, výstupní, následná. Vstupní prohlídka: Provádí se vţdy před nástupem do zaměstnání. Účelem je zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách se známou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíţ zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Provádí se i při zařazení zaměstnance na jinou práci nebo práci vykonávanou za jiných podmínek (VZP, 2012). Periodická prohlídka: Jde o zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu. Provádí se v následujících intervalech dle zařazení zaměstnanců do kategorií dle rizika ohroţení zdraví (VZP, 2012). Mimořádná prohlídka: Provádí se za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, ţe došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika. Patří sem např. Podezření, kdy došlo ke změně zdravotní způsobilosti u zaměstnance, zavedení nové technologie do pracovního procesu, atd. (VZP, 2012). 23

24 Výstupní prohlídka: Provádí se před ukončením práce u daného zaměstnavatele, nebo před převedením na jinou práci (VZP, 2012). Následná prohlídka: Provádí se po skončení rizikové práce ke zjištění důsledků, které se mohou projevit s časovým odstupem po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebné zdravotní péče, popřípadě odškodnění (VZP, 2012). Součástí prohlídky je: Anamnéza rodinná, úrazy, operace, alergie, koţní onemocnění, astma, prodělaná nádorová onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, současná i dřívější medikace, abúzus a především podrobná pracovní anamnéza (od ukončení vzdělání chronologicky aţ po současné, popis pracovišť, vystavení rizikovým faktorům pracovního prostředí, typy ochranných pomůcek, pracovní úrazy, nemoci z povolání) Fyzikální vyšetření vyšetření sluchu, zraku, kůţe, neurologické a ortopedické vyšetření, atd. Laboratorní vyšetření existují standardy dle druhu předpokládané expozice např. Expozici karcinogenním a mutagenním látkám je nutné vyšetřit navíc močový sediment, sedimentaci krve, KO, s diferenciálem, jaterní testy Doplňková vyšetření součástí ţádanky o takové vyšetření musí být popis pracovních podmínek vyšetřované osoby pro lékaře specialistu (VZP, 2012) Onkologická prevence Onkologická prevence je důleţitým bodem Národního onkologického programu České republiky. Dosud neumíme nádorovým onemocněním účinně předcházet u kaţdého jednotlivce zvlášť, můţeme však nabídnout účinnou sekundární prevenci, tedy časný záchyt nádorového onemocnění preventivními onkologickými vyšetřeními (Česká onkologická společnost, 2014). Mezi tyto vyšetření patří: 1) Vyšetření na okultní krvácení ze stolice provádí se od let kaţdý rok a od 55 jednou za dva roky. Cílem je prevence zhoubného nádoru tlustého střeva. 2) Kolposkopické a cytologické vyšetření u gynekologa od 15 let kaţdý rok, časný záchyt gynekologických nádorů včetně děloţního čípku. 3) Mamografické vyšetření od 45 let ţeny jednou za dva roky, cílem je včasné zachycení národu prsu. 24

25 4) Kolonoskopické vyšetření od 55 let, prevence nádoru tlustého střeva. 5) Vyšetření prostaty muţi od 50 let není součástí státem organizovaného screeningu, provádí urolog (Česká onkologická společnost, 2014). 2.4 Kompetence zdravotní sestry v primární péči Role sestry se mění dle rozvoje medicíny a ošetřovatelství. Osobnost sestry se mění také s novými poznatky ve společenských vědách. Sestra je nyní rovnocenná partnerka ošetřovatelského týmu, která je schopna samostatné práce (Staňková, 2004). Role sestry: 1) Edukativní edukování pacienta i jeho rodiny jak v oblasti soběstačnosti, tak i v oblastech nácviku dovedností jako např. aplikace inzulinu, ošetřování ran apod. 2) Ošetřovatelka poskytování ošetřovatelské péče jak v nemocniční tak i v terénní péči, zjišťuje ošetřovatelské problémy a realizuje plán a řešení. 3) Koordinátor plánuje a realizuje ošetřovatelskou péči, spolupracuje s ošetřovatelským týmem. 4) Obhájce nemocného zabezpečuje pacientovi pocit bezpečí a jistoty, je jeho mluvčí při projevování přání a potřeb. 5) Asistent připravuje pacienta v diagnosticko terapeutické péči (Staňková, 2004). Náplň práce sestry: 1) Ošetřovatelská činnost péče o nemocného. 2) Psychosociální činnost spolupracuje s nemocným jeho rodinnou a následně realizuje ošetřovatelský plán. 3) Diagnosticko-terapeutická činnost příprava a provedení různých vyšetření. 4) Přípravné a dokončovací činnosti příprava léků, pomůcek apod. 5) Administrativní činnost vedení dokumentace (Staňková, 2004). Ideální sestra v ordinaci praktického lékaře je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě kaţdodenní problémy v praxi. Sama usiluje o vyšší kvalitu praxe, nemá komunikační problémy s pacienty a je loajální ke svému lékaři. Zkušená a dobrá sestra v ordinaci musí působit současně v několika rolích, které musí současně a plynule zvládat. Její kompetence závisí do značné míry na dohodě s lékařem. Odvíjí se i na kvalifikaci a praxi sestry. Sestra by měla být přívětivá, laskavá, měla by umět pochopit, měla by být lidská, 25

26 odborně erudovaná a má být empatická (Staňková, 2004). Edukace jako nástroj: Na edukaci nemocného se podílí ten, kdo je s ním ve styku. Tudíţ nejen lékař, ale i často sestra. Edukace by měla být jednoduchá, opakovaná a citlivá. Zásadou edukace je vysvětlit problém, sledovat emocionální reakci, vysvětlit léčebný reţim a ověřit zda tomu pacient rozuměl (Staňková, 2004). 26

27 3 Praktická část 27

28 3.1 Metodika výzkumu Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit podvědomí důleţitosti preventivních prohlídek u zdravotníků. Pro metodiku výzkumu jsem pouţila dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu a dotazník byl zcela anonymní. Forma dotazníkového šetření umoţňuje získán velkého a rychlého mnoţství odpovědí na určené téma. Dotazník se skládal ze 14 jednoduchých otázek, které byly formovány do 13 otázek uzavřených a jedna polootevřená. Ukázka dotazníku je přiloţena v příloze bakalářské práce. Výzkumné šetření jsem uskutečnila u respondentů zdravotnického personálu v nemocnici Havlíčkův Brod, poliklinice v Ledči nad Sázavou a dotazníkovém portále survio.cz. Začátek dotazníku jsem zaměřila na statistické údaje týkající se pohlaví a orientačního věku respondentů. Ostatní otázky jsou jiţ zaměřeny na samotnou problematiku týkající se preventivních prohlídek, cíle bakalářské práce a hypotézám. 3.2 Charakteristika vzorku a výzkumného prostředí Cílovou skupinou respondentů výzkumného šetření byli zaměstnanci nemocnice Havlíčkův Brod, polikliniky v Ledči nad Sázavou a anonymní tazatelé z portálu survio.cz. Dotazníky respondentům pracujícím v nemocnici Havlíčkův Brod jsem rozdala na různé oddělení pro získání větší objektivity. Tázaní respondenti byli sloţení jak z ţenského tak i z muţského pohlaví, ale ţeny tvoří v dotazníkovém šetření většinu. Výzkumné šetření jsem prováděla ve svém okolí a v místě svého zaměstnání pro lepší dostupnost a lehčí dostupnost získání odpovědí. Celkem jsem rozdala 150 dotazníků v papírové podobě, kde se mi vrátilo 130 dotazníků a z portálu survio jsem získala dalších 50 vyplněných dotazníků. Na lůţkové oddělení nemocnice Havlíčkův Brod jsem rozdala 100 dotazníků a do ambulancí polikliniky v Ledči nad Sázavou jsem rozdala 50 dotazníků. V nemocnici v Havlíčkově Brodě se mi ze 100 dotazníků vrátilo dotazníků 80, z polikliniky v Ledči nad Sázavou se mi vrátilo všech 50 dotazníků. Coţ je 90% návratnost dotazníků. 28

29 3.3 Průběh výzkumu Výzkum jsem uskutečnila od září 2014 aţ leden Výzkum probíhal v nemocnici Havlíčkův Brod, ambulancích polikliniky v Ledči nad Sázavou a internetovém portále survio.cz. Všichni respondenti byli předem informování o anonymitě dotazníků, a ţe slouţí pouze jako podklad pro zpracování mé bakalářské práce a následně budou skartovány. Výzkum v nemocnici Havlíčkův Brod probíhal na chirurgickém, interním a dětském oddělení. Dotazníky jsem rozdala na oddělení, kde jsem poţádala respondenty o spolupráci s tím, ţe si dotazníky opět sama vyzvednu dle domluveného termínu. Dotazníky na ambulancích polikliniky v Ledči nad Sázavou jsem také osobně rozdala respondentům všech ambulancí včetně laboratoře. Dotazníky od respondentů jsem si také osobně vyzvedla dle domluvy s kaţdým respondentem zvlášť. Spolupráce s respondenty jak v nemocnici Havlíčkův Brod tak respondenty na ambulancích polikliniky v Ledči nad Sázavou musím hodnotit velmi kladně a na výbornou. Všichni byli velmi vstřícní a ochotni spolupracovat. Dále jsem zveřejnila dotazník na portále survio.cz pro získání více výsledků svého dotazníku coţ musím také hodnotit velmi kladně, i kdyţ jsem z počátku měla obavu, zda na můj dotazník vůbec někdo odpoví. A tímto serverem jsem získala dalších 50 vyplněných dotazníků navíc, coţ bylo velice příjemné zjištění. 3.4 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala v programu Microsoft Word 2007 a Microsoft Excel Program Microsoft Excel mi velice pomohl získaná data vyhodnotit pomocí tabulek, které jsem pak i následně mohla zpracovat do grafů, pro lepší přehlednost. Získaná data jsem uspořádala v bakalářské práci do tabulek a grafů. Kaţdá otázka má svou tabulku, všechny uzavřené otázky mají i graf. Ke kaţdé otázce jsem vloţila i krátký komentář s hodnocením. Uvedená data jsou udány v relativní (%) a absolutní (n) četnosti. 29

30 3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví Graf 1 Pohlaví respondentů První otázka v dotazníku byla statistická a zjišťovala pohlaví respondentů. Ze 150 hodnocených dotazníků bylo 100 ţen (67 %) a 50 muţů (33 %). 30

31 Otázka č. 2: Jaký je Váš věk? Graf 2 Věk respondentů Druhá otázka se věnovala věku tázaných respondentů. Z názorné tabulky a grafu zjistíme, ţe nejvíce odpovídalo respondentů ve věku mezi lety (35 %) a nejméně respondentů ve věku nad 51 let (7 %). Věk respondentů je v dotazníku rozdělen do 4 věkových skupin, a v grafu je názorně znázorněn procentuálně dle věkové skupiny. Ve věku let odpovědělo 53 respondentů (35 %), ve věku let odpovědělo 49 respondentů (33 %), ve věku let odpovědělo 38 respondentů (25 %) a ve věku 51 let a více odpovědělo 10 respondentů (7 %). 31

32 Otázka č. 3: Víte, jaké druhy preventivních prohlídek existují? Graf 3 Znáte druhy preventivních prohlídek U otázky číslo 3 jsem se snaţila zjistit, zda tázaní respondenti, ví jaké druhy preventivních prohlídek, existují. Při vyhodnocování výsledků dotazníku jsem zjistila, ţe 64 (43 %) tázaných respondentů ví, jaké preventivní prohlídky máme 44 (29 %) tuší, ale jistí si nejsou, 27 (18 %) neví a 15 (10 %) nezná druhy preventivních prohlídek. 32

33 Otázka č. 4: Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky? Graf 4 Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky Otázka číslo 4 měla zjistit jak pravidelně tázaní respondenti chodí na preventivní prohlídky. Bohuţel mé zjištění bylo, ţe zdravotníci ti kteří by měli být příkladem pro ostatní, kašlou na své zdraví i přesto, ţe sami ví jak je důleţité. Ze zjištěných výsledků a názorného grafu jsem zjistila, ţe 93 respondetů (62 %) chodí jen na některé preventivní prohlídky, 36 respondetů (24 %) nechodí na preventivní prohlídky a jen 21 (14 %) na preventivní prohlídky chodí pravidelně. 33

34 Otázka č. 5: Informuje Vás váš lékař o preventivních prohlídkách nebo si je musíte hlídat sami? Graf 5 Informuje Vás lékař o preventivních prohlídkách V otázce číslo 5 jsem chtěla zjistit jak lékaři informují o preventivních prohlídkách tázané respondetnty. Při vyhodnocování výsleků jsem zjistila, ţe převaţuje odpověď kdy si sami respondenti musí sami hlídat své preventivní prohlídky. Z názorného grafu a tabulky je jasně vidět ţe 97 respondentů (65 %) si preventivní prohlídky hlídá samo, 36 respondentů (27 %) lékař o preventivních prohlídkách neinformuje a jen 12 respondentů (8 %) lékař o preventivních prohlídkách informuje. 34

35 Otázka č. 6: Je pro Vás preventivní prohlídka důleţitá, nebo ji vnímáte jako ztrátu času? Graf 6 Důležitost prohlídky U otázky číslo 6 jsem chtěla zjistit jak důleţitá preventivní prohlídka je pro samotné dotazované respondenty. Byla jsem velice příjemně překvapená, kladnými odpovědmi. Bylo velice zjištění, ţe ji berou jako důleţitou, ale zároveň i zklamaná protoţe v otázce číslo 4 na pravidelné prohlídky tak poctivě nedochází. Z grafu a tabulky je patrné ţe 103 tázaných respondentů (69 %) bere preventivní prohlídky za důleţité a jen 47 tázaných respondentů (31 %) je bere za ztrátu času. 35

36 Otázka č. 7: Víte jak často by jste měli chodit na preventivní prohlídku? Graf 7 Víte jak často na preventivní prohlídku Otázka čístlo 7 se zabýva problematikou zda respondenti ví jak často chodit na preventivní prohlídky. Většina tázaných odpověděla, ţe ví z celkového počtu 150 dotazníků odpovědělo 94 respondentů (62 %), ţe ví, 31 respondentů (21 %) si není jistá a 25 respondentů (17 %) nevědělo. 36

37 Otázka č. 8: Máte k dispozici nějaké propagační materiály o preventivních prohlídkách? Graf 8 Propagační materiály Otázka číslo 8 měla slouţit ke zjištění jak jsou tázaní respondenti zásobení propagačními materiály týkající se preventivních prohlídek. Ze zjištěných výsledků dotazníků jsem zjistila, ţe většina odpověděla záporně. 99 respondentů (66 %) odpovědělo na otázku, ţe propagační materiály nemá. 51 respondentů (34 %) odpovědělo na otázku zda má propagační materiály má. 37

38 Otázka č. 9: Informuje Vás vaše zdravotní pojišťovna o preventivních programech? Graf 9 Informování od pojišťovny V otázce číslo 9 jsem se chtěla dozvědět jak pojišťovny informují své pojištěnce o preventivních programech. Zda je dostatečně informují nebo by měli svou stragii změnit. Při vyhodnocování výsledků jsem zjistila ţe pouze 54 tázaných respondentů (36 %) odpovědělo kladně, 57 respondentů (38 %) odpovědělo záporně a 39 respondentů (26 %) odpovědělo, ţe netuší zda je jejich zdravotní pojišťovna vůbec nějak informuje. 38

39 Otázka č. 10: Zajímáte se Vy sami o obsahu preventivních prohlídek? Graf 10 Znáte, obsah preventivních prohlídek Otázka číslo 10 měla zjistit jak, tázaní respondenti ví, co by měla preventivní prohlídka vše obsahovat. Jestli i oni sami se o to zajímají. Při vyhodnocování výsledků dotazníku tázaní respondenti odpověděli takto. 44 tázaných respondentů (29 %) odpovědělo, ţe ví, co by měla preventivní prohlídka obsahovat, 69 respondentů (46 %) odpovědělo, ţe neví, co by měla obsahovat a 37 respondentů (25 %) odpovědělo, ţe nemají čas zjišťovat, co by měla prohlídka obsahovat. 39

40 Otázka č.11: Víte, na jaké preventivní pohlídky máte ze zákona nárok? Graf 11 Víte, na které preventivní prohlídky máte nárok? V otázce jsem chtěla zjistit informovanost respondentů, zda ví, na které preventivní prohlídky mají ze zákona nárok. Při vyhodnocování výsledků dotazníku tázaní respondenti odpověděli takto. 44 tázaných respondentů (29 %) odpovědělo, ţe ví, na jaké preventivní prohlídky mají ze zákona nárok, 69 respondentů (46 %) odpovědělo, ţe si není jistých a 37 respondentů (25 %) odpovědělo, ţe neví, na jaké má nárok. 40

41 Otázka č. 12: Které preventivní programy Vy sami osobně vyuţíváte? Graf 12 Preventivní programy V otázce číslo 12 dostali respondenti na výběr z několika preventivních programů plus tam měli moţnost volné odpovědi. V této otázce měli moţnost označit více odpovědí, coţ bylo u otázky označeno moţnost více odpovědí. Z výsledků je patrné, ţe nejvíce je vyuţívaný program u stomatologů a pracovně lékařských prohlídek, nejméně se vyuţívá vyšetření okultního krvácení a kolposkopická prevence. 41

42 Otázka č. 13: Informujete Vy sami jako zdravotníci o prevencích své klienty/ pacienty? Graf 13 Informujete o preventivních prohlídkách Ve 13 otázce jsem chtěla zjistit jak jsou na tom respondenti jako zdravotníci po strance edukátora. Respondenti měli na výběr ze tří odpovědí. Nejvíce odpovídalo kladně 71 respondentů (48 %), odpověď občas odpovědělo 68 respondentů (45 %), a neinformuje 11 respondentů (7 %). 42

43 Otázka č. 14: Chodí členové Vaší rodiny pravidelně na preventivní prohlídky? Graf 14 Chodí členové Vaší rodiny na preventivní prohlídky 14 otázka je uzavřeného typu a měla zjistit jak jsou na tom ostatní členové rodiny tázaných respondentů. Dle výsledků 141 respondentů (94 %) odpovědělo na otázku kladně a 9 respondentů (6 %) odpovědělo záporně. 43

44 Otázka č. 15: Informujete svoji rodinu, nebo známé o důleţitosti preventivních prohlídek? Graf 15 Informujete rodinu a známé Otázka číslo 15 je podobná otázce číslo 12 s rozdílem, ţe se zde respondentů ptám jak informují rodinu a své známé o důleţitosti preventivních prohlídek. Kladně odpovědělo 132 respondentů (88 %), 13 respondentů (9 %) odpovědělo, ţe svou rodinu neinformuje a 5 respondentů (3 %) odpovědělo, ţe je jim to jedno. 44

45 3.6 Diskuse Předchozí kapitola se zabývala vyhodnocením získaných odpovědí od respondentů. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit podvědomí důleţitosti preventivních prohlídek u zdravotníků. V této kapitole se budu věnovat vyhodnocením získaných výsledků a porovnání výsledků s cílem a hypotézami které jsem si dala na počátku mé bakalářské práce. Na začátku mé práce jsem si dala jeden cíl a čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1: Domnívám se ţe, více neţ 40 % zdravotníků vnímá preventivní prohlídky jako zbytečné. Tabulka 1 Důležitost preventivní prohlídky Důležitost Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Je důleţitá % Ztráta času % Suma % Tato hypotéza se nepotvrdila. U hypotézy číslo 1 jsem chtěla zmapovat problematiku, jak zdravotníci vnímají důleţitost preventivních prohlídek. Zda pro ně jsou preventivní prohlídky zbytečné nebo je berou za velmi důleţité. Ke velmi podobnému výsledku došla i Brlicová (2010) ve své bakalářské práci. K této hypotéze se vztahovala otázka číslo 6, kdy měli respondenti odpovídat na otázku, jak berou preventivní prohlídky na výběr měli ze dvou moţností a to, ţe buď je pro ně preventivní prohlídka důleţitá, nebo je pro ně ztráta času. Z celkového počtu 150 (100 %) respondentů odpovědělo, ţe z celkového počtu je pro 103 (69 %) respondentů preventivní prohlídka důleţitá. Zbylých 47 (31 %) respondentů bere preventivní prohlídky za ztrátu času. Vyhodnocením výsledků dotazníků od respondentů se mi má hypotéza nepotvrdila a byla jsem mile překvapena, ţe většina tázaných respondentů nebere preventivní prohlídky za zbytečné, ale jsou pro ně důleţité. 45

46 Hypotéza č. 2: Předpokládám, ţe 20 % zdravotníků nezná přesný obsah preventivní prohlídky. Tabulka 2 Znáte obsah preventivních prohlídek Znáte obsah prohlídky Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Ano % Ne % Nemám čas % Suma % Hypotéza se potvrdila. Hypotéza číslo 2 měla potvrdit nebo vyvrátit mé tvrzení, ţe 20 % zdravotníků, nezná přesný obsah preventivní prohlídky. K této hypotéze se vztahovala otázka číslo 10, kdy jsem se respondentů ptala, zda ví, co by měla preventivní prohlídka obsahovat. Na výběr měli ze tří moţností, kdy odpovídali ano, ne a nemají čas zjišťovat, co by měla preventivní prohlídka obsahovat. Při vyhodnocování odpovědí tázaných respondentů ze 150 (100 %) tázaných odpovědělo 44 (29 %) respondentů, ţe ví co preventivní prohlídka má obsahovat. 69 (46 %) respondentů odpovědělo, ţe neví, co vše by měla preventivní prohlídka obsahovat a 37 (25 %) respondentů odpovědělo, ţe nemá čas se zabývat nebo zjišťovat co by měla preventivní prohlídka obsahovat. Ze získaných odpovědí a vyhodnocení výsledků od respondentů se mi tato hypotéza potvrdila. 46

47 Hypotéza č. 3: Domnívám se, ţe 20 % zdravotníků neví, na jaké preventivní prohlídky má ze zákona nárok. Tabulka 3 Víte na jaké prohlídky máte nárok Víte na jaké prohlídky Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) máte nárok Ano % Ne % Nejsem si jistý/á % Suma % Hypotéza se potvrdila. U hypotézy číslo 3 jsem chtěla od respondentů zjistit zda, znají na, jaké preventivní prohlídky mají ze zákona nárok. Domnívala jsem se, ţe 20 % zdravotníků nebude vědět, na jaké preventivní prohlídky mají ze zákona nárok. K této hypotéze se vztahovala otázka číslo 11, kdy jsem se tázaných respondentů ptala, zda ví, na jaké preventivní prohlídky mají, ze zákona nárok. Na výběr měli ze tří odpovědí a to, ţe odpovídali buď ano, ne a nejsem si jistý/jistá. Ze získaných odpovědí od respondentů 44 (29 %) odpovědělo, ţe ví na, jaké mají ze zákona nárok, 37 (25 %) respondentů odpovědělo, ţe neví a 69 (46 %) nejvyšší počet odpovědělo, ţe si není jisto. Z vyhodnocení odpovědí od respondentů se mi tato hypotéza potvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 25 % zdravotníků do 40 let věku bude mít větší přehled o preventivních prohlídkách neţ zdravotníci starší 40 let. U této hypotézy jsem to měla trochu komplikovanější poněvadţ, jsem musela všechny dotazníky roztřídit do skupin dle věku a dále to třídit na informovanost týkajících se preventivních prohlídek. 47

48 Tabulka 4 Hypotéza 4 Zdravotníci do 40 let Zdravotníci 41 let a více Hypotéza 4 Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%) Druhy prev. prohlídek Chodíte na prev. prohlídky Jsou prev. Prohl. důleţité Jak často na prev. prohlídky Obsah prev. prohlídky Prev. Prohlídky ze zákona Preventivní programy Informujete o prevencích Informuje o prev. rodinu % % % 6 13 % % % % % % 6 13 % % 6 13 % % % % % % % Suma % % Hypotéza se potvrdila. K této hypotéze se vztahovali otázky číslo 2, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 12, 13 a 15. Při třídění a vyhodnocování vzorků odpovědí a výsledků tázaných respondentů mohu říci ţe, hypotéza se potvrdila a zdravotníci mladší 40 let mají větší přehled o preventivních prohlídkách a jsou pro ně důleţitější a více informují i své okolí o důleţitosti preventivních prohlídek. 48

49 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Při vyhodnocování výsledků mého výzkumu ohledně vnímání důleţitosti preventivních prohlídek u zdravotníků se mi 3 hypotézy potvrdili a jedna se nepotvrdila. U hypotézy číslo jedna jsem chtěla zjistit zda, berou preventivní prohlídky za zbytečné nebo jsou pro ně důleţité. Domnívala jsem se, ţe více neţ 40 % bere preventivní prohlídku za zbytečnou, ale byla jsem velice mile překvapena, kdyţ se mi tato hypotéza nepotvrdila. Ze 150 (100 %) tázaných respondentů odpovědělo 103 (69 %), ţe je pro ně preventivní prohlídka velmi důleţitá. Doporučení pro praxi bych navrhovala stále více a více informovat o důleţitosti zdraví, více propagovat a informovat o důleţitosti preventivních prohlídek. Kaţdý z nás by si měl uvědomit, ţe zdraví je to nejdůleţitější co v ţivotě má a proto by se tak měl chovat. Preventivní prohlídka je zdarma jediné co daného jedince stojí, je jeho čas který stráví u lékaře a to si myslím, ţe je to nejmenší. U hypotézy číslo 2 jsem chtěla zjistit zda, zdravotníci, ví co, by měla preventivní prohlídka obsahovat, jak jsou o prevencích informovaní. U této hypotézy jsem předpokládala, ţe 20 % zdravotníků nebude vědět co, vše by měla preventivní prohlídka obsahovat, a tato hypotéza se mi potvrdila. 44 (29 %) tázaných respondentů ví co by měla obsahovat, ale většina tázaných respondentů buď vůbec nevěděla, nebo si nebyla jista. Díky tomuto zjištění, jsem dospěla k názoru, ţe by se s tím mělo něco udělat. Jako první moţnost nápravy bych navrhovala více mediálně zviditelnit důleţitost preventivních prohlídek a více informačních materiálů v čekárnách u lékaře, poněvadţ kdyţ člověk čeká u lékaře tak tam má čas a můţe si tam listovat v letácích a získat tím vědomosti o preventivních prohlídkách. Za velice důleţitou osvětu o prevencích by měli zajistit také pracovníci ve zdravotnictví a to hlavně v ambulancích kde se prevencí věnují. Oni by měli vylepšit své edukační schopnosti v problematice prevencí. Také zdravotní pojišťovny by mohli podávat více informací o prevencích, preventivních programech a edukovat veřejnost i zdravotníky např. rozesíláním broţurek preventivních programů které nabízejí, jsou hrazené z veřejného pojištění, na které přispívají atd. 49