JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Brno, listopad 2011

2 STRUKTURA KRP (dle zadání) A/ Úvod B/ Analýza C/ SWOT analýza D/ Územní disparity RLZ E/ Priority, opatření, aktivity F/ Finanční plán KRP (do roku 2013) G/ Realizace naplňování a řízení KRP H/ Vyhodnocování a monitoring (naplňování a řízení) I/ Komunikační akční plán KRP J/ Stručná verze KRP Zpracovatel: Řešitelský tým ESF MU za účasti externích odborníků. Stránka 2 z 191

3 O B S A H A/ ÚVOD... 4 B/ ANALÝZA ÚVOD I. POPULAČNÍ A PRACOVNÍ POTENCIÁL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE II. REGIONÁLNÍ SROVNÁNÍ HLAVNÍCH PARAMETRŮ TRHU PRÁCE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI III. FLEXIBILITA NA TRHU PRÁCE IV. VAZBY MEZI TRHEM PRÁCE A TRHEM VZDĚLÁVÁNÍ SHRNUTÍ C/ SWOT ANALÝZA ÚVOD I. SILNÉ STRÁNKY II. SLABÉ STRÁNKY III. PŘÍLEŽITOSTI IV. HROZBY KOORDINACE A SYNTÉZA D/ ÚZEMNÍ DISPARITY RLZ ÚVOD I. OBYVATELSTVO II. TRH PRÁCE III. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁVĚR E/ PRIORITY, OPATŘENÍ, AKTIVITY I. HLAVNÍ DOPORUČENÍ VE VAZBĚ NA VÝSLEDKY ANALYTICKÉ ČÁSTI F/ FINANČNÍ PLÁN KRP DO ROKU ÚVOD PRIORITA Č. 1: ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU PRIORITA Č. 2: ADAPTABILITA A RŮST INOVAČNÍHO POTENCIÁLU PRIORITA Č. 3: ROZVOJ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V JMK G/ REALIZACE NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRÁTKODOBÉHO REALIZAČNÍHO PLÁNU H\ VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP (NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRP) I/ KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁNU KRP J/ STRUČNÁ VERZE ÚVOD I. CHARAKTERISTIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Z HLEDISKA LZ II SWOT ANALÝZA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ III. PŘEHLED NAVRŽENÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ IV. KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁN V. VYBRANÉ KARTOGRAMY Z OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI PRAMENY PRAMENY SEZNAM SOUHRNNÝCH PŘÍLOH

4 A/ Úvod Jednou z klíčových charakteristik rozvoje v každém z regionů členských zemí Evropské unie je, v souladu s mnohými strategickými dokumenty, oblast lidských zdrojů. Systémový rozvoj lidských zdrojů na daném území v dlouhodobém horizontu se ukazuje jako klíčová investice nesoucí potenciál k dlouhodobě udržitelnému růstu nejen v socioekonomické, ale i v kulturní či environmentální oblasti. Vzhledem k významu a možnostem krajů v České republice je dnes již danou skutečností, že oblast lidských zdrojů je pro všechny zainteresované strany nejen pasivní aktivitou reflektující především vnější faktory spojené kupříkladu s demografií, rozpočtovým omezením státu nebo novou legislativou, ale jedná se naopak o oblast s potenciálem proaktivních kroků s možností ovlivnění mnohých procesů právě na krajské úrovni. Každý z vyšších územních samosprávných celků má dnes možnost aktivně vstupovat do oblasti lidských zdrojů a jejich rozvoje na svém území a to nejenom v pozici koordinátora či negociátora aktivit prováděných dalšími zainteresovanými subjekty ať už z řad nestátních neziskových organizací či průmyslových podniků. Jakékoli aktivity kraje by měly vycházet z dlouhodobých záměrů, které přesahují jedno volební období a ukazují vizi kraje v horizontu deseti či dokonce více let. Tyto skutečnosti reflektoval Jihomoravský kraj již v roce 2005, kdy vznikla Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (SRLZ JMK) na roky Konceptuální součástí SRLZ byla rovněž idea programové konkretizace a pravidelné aktualizace daného dokumentu formou tzv. Krátkodobých realizačních plánů. Jeden z nich právě držíte ve svých rukou, kdy se jedná o Krátkodobý realizační plán (KRP) na roky , který navazuje na obdobný dokument sloužící Jihomoravskému kraji v letech Předložený dokument plně navazuje na rámcový strategický dokument SRLZ JMK a respektuje definovanou strategickou vizi a cíle, kdy v případě SRLZ JMK je vize postulována takto: KVALIFIKOVANÝ, ADAPTABILNÍ A KONKURENCESCHOPNÝ LIDSKÝ KAPITÁL NA OTEVŘENÉM A EFEKTIVNÍM TRHU PRÁCE, ZARUČUJÍCÍ ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI PRO VŠECHNY, VYUŽÍVAJÍCÍ POTENCIÁL BRNA JAKO DRUHÉHO NEJVÝZNAMNĚJŠÍHO VZDĚLANOSTNÍHO A INOVAČNÍHO CENTRA V ČESKÉ REPUBLICE. Na základě stanovení jasné vize je důležité zdůraznit globální strategický cíl, který je v SRLZ JMK definován takto: Zvyšování zaměstnanosti a celkového hospodářského růstu kraje prostřednictvím rozvoje efektivního trhu práce, založeného na kvalifikovaném, flexibilním a konkurenceschopném lidském kapitálu generovaném vzdělanostním a inovačním potenciálem JMK; na adaptabilitě a konkurenceschopnosti lidských zdrojů v JMK; na účinné politice zaměstnanosti včetně důsledného prosazování rovných příležitostí a integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva; a to při respektování a podpoře principů udržitelného rozvoje. Jestliže se podíváme na vývoj za uplynulé dva roky spojené s realizací předchozího krátkodobého realizačního plánu, tak je nutné reflektovat v oblasti lidských zdrojů mnohé skutečnosti spojené nejen s vývojem pracovního trhu ve vazbě na ekonomickou krizi posledních let, ale i na výrazný vliv finančních prostředků plynoucích do Jihomoravského kraje ze strukturálních fondů Evropské unie. Ve vazbě na tyto skutečnosti a na předpokládaný vývoj nastíněný v předloženém dokumentu, je nutné zdůraznit, že KRP redefinuje Stránka 4 z 191

5 znění prioritních os navržených v původní SRLZ JMK , a to z důvodu nutnosti zapracování nových strategických dokumentů na evropské či národní úrovni (ať už se jedná o klíčový dokument EUROPE 2020 či Národní program reforem České republiky 2011 ve vazbě na tzv. evropský semestr schválený Evropskou radou a Pakt euro plus přijatý Evropskou radou ). Uvedené skutečnosti je nutné v předloženém dokumentu reflektovat s ohledem na význam rámcových podmínek, které budou následující dva roky rozvoj lidských zdrojů ovlivňovat jedná se především o dobíhající programové období Evropské unie , inovační strategie kraje vázané na nové projekty v oblasti vědy a výzkumu či pokračující transformaci pracovního trhu v kraji, včetně jeho institucionální stránky. Předložený KRP tedy nelze chápat pouze v intencích programového dokumentu navrženého na dořešení některých aspektů vyplývajících z ekonomické krize či nových projektů vázaných na čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů, ale je nutné ho pojímat jako dokument připravující Jihomoravský kraj na další významné změny spojené s novým programovým obdobím Evropské unie či novými legislativními prvky na národní úrovni. Především Národní program reforem 2011 (NRP) se hned ve čtyřech oblastech z celkových sedmi plně koncentruje na oblast rozvoje lidských zdrojů (jedná se o oblast zaměstnanosti, oblast chudoby, oblast vzdělávání a oblast vědy, výzkumu a inovací) a na základě něj chce vláda České republiky definovat širokou škálu reforem s výrazným dopadem na oblast lidských zdrojů. Míra předpokládaného významu NRP 2011 pro Jihomoravský kraj je dána i tím, že tento dokument předpokládá vysokou míru zapojení krajů či obcí při jeho naplňování (str. 17 NRP 2011). Významným zdrojovým materiálem jsou rovněž dokumenty věnované problematice konkurenceschopnosti průmyslu, které oblast lidských zdrojů akcentují jako klíčovou pro dlouhodobý rozvoj ve všech regionech České republiky. Zde se jedná kupříkladu o Analýzu konkurenceschopnosti České republiky zpracovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2010, kde hned několik klíčových oblastí předpokládá další rozvoj lidských zdrojů nezbytný pro zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu (jedná se především o oblast č. 5 Kvalifikace, oblast č. 6 Efektivita trhu práce či oblast č.9 Inovace). Na tuto analýzu pak navazuje i Strategie konkurenceschopnosti ČR : Zpět na vrchol. Mnohé determinanty uvedené výše jsou již začleněny v doplňujících se krajských strategických dokumentech, mezi které především náleží Program rozvoje kraje či Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3. Klíčovým prvkem v těchto dokumentech, je další podpora v oblasti vědy a výzkumu včetně jejich komerčního využití a spojení s další podporou vzdělávání v kraji a to na všech stupních s výrazným akcentem na rozvoj, v regionu tradičního, terciárního vzdělávání. Významným impulsem pro autorský tým předložený KRPu jsou rovněž Strategie rozvoje kraje Jihomoravského kraje či Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje. Předložený dokument plně zapojuje závěry těchto strategií a postuluje důležité kroky spojené s dalším rozvojem lidských zdrojů důležitým pro naplnění cílů uvedených ve výše popsaných strategických dokumentech. V uplynulém období v rámci kraje vzniklo mnoho iniciativ vázaných na provádění KRP , kde je nutné zdůraznit především množství aktivit zaměřených na další podporu záměrů vysokých škol a průmyslu v oblasti výzkumu a vývoje, kde Jihomoravský kraj ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem, Regionální rozvojovou agenturou Jižní Moravy a Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu připravil mnoho dílčích projektů s významným dopadem na oblast lidských zdrojů např. projekt inovačních voucherů. Předpokládané výsledky významných projektů především z univerzitního prostředí (např. CEITEC, FNUSA-ICRC či IT4Innovations) budou mít dalekosáhlé důsledky pro dlouhodobý rozvoj lidských zdrojů v Jihomoravském kraji s návaznými efekty na trh práce a další oblasti. Stránka 5 z 191

6 Důležitým faktorem zůstává, že s pomocí dalších organizací působících v kraji (např. hospodářské a profesní komory, zaměstnanecké asociace, odborové svazy) se daří stabilizovat širokou nabídku vzdělávacích aktivit vázaných na regionální podmínky trhu práce se snahou o další podporu rozvoje malého a středního podnikání a zajištění konkurenceschopnosti podniků působících v kraji. Kromě zvyšující se informovanosti v oblasti lidských zdrojů rovněž došlo v Jihomoravském kraji k navýšení investic do této oblasti (především ve formě dotací) a to nejen díky zvýšené alokaci ze strukturálních fondů, ale rovněž ve zvýšené míře z krajského rozpočtu. Spolu s navyšováním finanční podpory dochází k další diverzifikaci a transparentnosti ve využívání těchto prostředků, což umožňuje mnohým subjektům dlouhodobější plánování svých aktivit ve vazbě na dané zdroje. Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje na roky představuje komplexní aktualizaci jednoho z prvních regionálních strategických dokumentů v oblasti lidských zdrojů v České republice. Vychází především z nutnosti průběžného monitoringu cílů nastíněných v rámcovém strategickém dokumentu a reflektuje nové skutečnosti, které se v Jihomoravském kraji za uplynulé období objevily. Hlavním záměrem předloženého dokumentu je zefektivnění procesu rozvoje lidských zdrojů s cílem dosažení udržitelného rozvoje v regionu. V předloženém dokumentu jsou především v návrhových kapitolách definovány klíčové rozvojové priority v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji na následující dva roky a to včetně adekvátních příloh v podobě kupříkladu komunikačního či finančního plánu realizace navržených opatření. První kapitolou (část B) předloženého dokumentu je analýza situace v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji za uplynulé dva roky, která reflektuje významné trendy spojené se změnami způsobenými ekonomickou krizí v Evropě či proměny ve struktuře zaměstnanosti. Předmětem zkoumání je zejména stav na trhu práce v kraji se zapojením významných proměnných, jako je míra ekonomické aktivity či míra flexibility, kdy jsou analyzovány data získaných ze statistických souborů i doplňkových šetření. Důležitou součástí je také identifikace odpovídajících vývojových trendů na trhu práce včetně komparace s ostatními kraji. V oblasti vzdělávání se bude tato část zabývat zmapováním především systému formálního vzdělávání s adekvátní reflexí role neformálního a informálního vzdělávání (např. zapojení neziskových organizací v regionu). Ve vazbě na vývody definované v této kapitole by bylo vhodné uvažovat o zpracování komplexní analýzy, která by umožnila rámcové popsání migrace absolventů především vysokých škol s vazbou na další uplatnění dle jednotlivých krajů v České republice. Studie tohoto charakteru prozatím v celé České republice chybí a z metodologického hlediska je velmi obtížné jednoznačně určit, jakým způsobem by vůbec bylo možné data tohoto charakteru získat. Na základě některých aktuálně probíhajících projektů vysokých škol v Jihomoravském kraji a návazných projektů ze strany ať už investorů domácích či zahraničních, se nicméně lze domnívat, že atraktivita a příležitosti pro absolventy vysokých škol budou spíše narůstat. Jihomoravský kraj je již v současné době na špici v oblasti skladby nabídkové strany na trhu práce z hlediska počtu absolventů vysokých škol a jejich uplatňování včetně podpory tvorby poptávky po těchto absolventech. V další dekádě by tento trend měl hrát zcela klíčovou roli se širokým dopadem na celkovou proměnu struktury na trhu práce s vazbou nejen na průmyslové sektory s vysokou přidanou hodnotou, ale i na tradiční průmyslová odvětví historicky existující v Jihomoravském kraji, respektující hodnotový řetězec hospodářské základny lokalizované v JMK a využívající výhodnou geografickou polohu JMK (tzv. polohovou rentu), což umožní udržení (redukující se) struktury nízkopříjmových a středněpříjmových míst i v delším časovém horizontu. Druhou kapitolou (část C) dokumentu je SWOT analýza, která vychází ze závěrů první kapitoly s tím, že přehledně prezentuje proměny dané především exogenními faktory včetně Stránka 6 z 191

7 implikací ekonomické krize či změn legislativy. Důraz v této části je kladen na stručnost a přehlednost, kdy výstupem je nástin příležitostí a hrozeb pro rozvoj lidských zdrojů v následujícím období. Zde je důležitým faktorem příprava nového programového období Evropské unie vázaná na přijatý strategický dokument EUROPE 2020, kdy je jasný zcela zásadní vliv i na národní strategické dokumenty (např. Národní program reforem ČR 2011, Konvergenční program ČR 2011 a Národní rozvojový plán) a tedy mnohé vnější faktory, které budou prostředí lidských zdrojů v Jihomoravském kraji v následujícím období ovlivňovat. V této části je plně respektována struktura dalších strategických dokumentů kraje, včetně Programu rozvoje Jihomoravského kraje či Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. Ve vazbě na rámcový strategický dokument (Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje ) budou redefinovány prioritní osy, přičemž jejich počet, tedy celkem tři, zůstane zachován. Bude tak proveden významný posun v definování nových opatření při zachování klíčového strategického rámce. Součástí kapitoly je i syntéza dílčích výsledků z jednotlivých částí provedené SWOT analýzy. Třetí kapitolou (část D) je stanovení územních disparit, kdy předmětem je, na základě analýzy, návrh území k přednostní regionální podpoře v oblasti rozvoje lidských zdrojů v rozsahu správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II) s ohledem na vytvořené průřezové ukazatele vztažené k průměrným hodnotám Jihomoravského kraje. Celkovým výstupem kapitoly je nástin všech území z hlediska rozvoje lidských zdrojů dle rozsahu správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a součástí kapitoly je i grafické znázornění vyhodnocení disparitních území. Čtvrtou kapitolou (část E) je aktualizace a redefinice rámcových priorit a opatření ve vazbě na rámcový strategický dokument kraje v oblasti lidských zdrojů. Tato část je klíčových prvkem z důvodů nástinu partikulárních oblastí, kde by mělo docházet ke zvýšenému zájmu a podpoře z hlediska udržitelného rozvoje kraje. Kapitola čerpá z výsledků analýzy, SWOT analýzy a analýzy disparit a rovněž, oproti předcházejícímu zpracování, věnuje velkou pozornost existenci nových evropských či národních strategických dokumentů determinujících programové období (především EUROPE 2020, střednědobý finanční rámec EU pro roky ad.). Pro větší přehlednost je použito i grafického vyobrazení přehledu navržených opatření. V rámci postulovaných opatření je definován cíl opatření, popis opatření, aktivity naplňující opatření, garant opatření v kraji, spolupracující subjekty, zdroje financování (např. rozpočet kraje, vlastní zdroje organizace zřízené nebo založené krajem, jiné veřejné zdroje - státní rozpočet a státní fondy, rozpočty obcí a rozpočty jejich zřizovaných organizací, zdroje EU, jiné zdroje) či indikátory opatření. Tato část je koncipována i ohledem na realizaci průběžné evaluace či na dlouhodobé priority regionu v jiných oblastech (např. podpora hospodářského rozvoje či inovační potenciál Jihomoravského kraje). Pátou kapitolou (část F) je finanční plán pro realizaci navržených opatření do roku Tato část vychází z předchozí kapitoly a provádí ucelenou sumarizaci konceptu vícezdrojového financování realizace cílů jednotlivých opatření ve všech prioritních osách. Vychází z předpokladů nižších disponibilních finančních zdrojů na národní úrovni včetně reflexe změn relativních vah dílčích faktorů ovlivňujících sestavování krajského rozpočtu. V kapitole byly využity i aktuální rozpočtové dokumenty včetně rozpočtového výhledu JMK na období a připravovaného návrhu rozpočtu kraje na rok Kapitola podává přehled předpokládaných finančních potřeb s ohledem na definovaná opatření. Navazuje šestá kapitola (část G), kterou lze považovat za suplementární či technickou, protože přehledně shrnuje úkoly a kompetence jednotlivých orgánů v oblasti implementaci předloženého strategického dokumentu. Pro větší přehlednost je zde postulován systém a harmonogram vyhodnocování prováděných opatření dle odpovědnosti jednotlivých aktérů. Stránka 7 z 191

8 Tato část je klíčová pro průběžné vyhodnocování naplňování strategie (resp. KRP) s možností provádění okamžitých změn pro zefektivnění realizace opatření v jednotlivých prioritních osách. Ve vazbě na zkušenosti z vyhodnocování předchozího Krátkodobého realizačního plánu SRLZ JMK je navrženo zjednodušení a zpřehlednění celého procesu s vazbou na možné zefektivnění informačních toků ke všem zainteresovaným osobám. Technickým komplementem je i sedmá kapitola (část H), které shrnuje systém průběžného vyhodnocování implementace a zapojení jednotlivých aktérů. Je zde nástin časového, věcného i finančního plnění navržených opatření s průběžnou reflexí rozpočtové situace kraje včetně rozpočtových výhledů. Osmou kapitolou (část I) je aktualizace komunikačního plánu, který byl jako velice inovativní prvek zapojen již do původního rámcového strategického dokumentu. Zde jsou využity nejen dostupné formální komunikační kanály (např. zapojování obcí), ale i neformální cesty včetně odpovídající reflexe role regionálních médií a to ve vazbě na měnící se podmínky za poslední dva uplynulé roky. Součástí kapitoly je i grafické znázornění základních komunikačních prvků ve vztahu k jednotlivým aktérům realizace strategických opatření v oblasti lidských zdrojů. Kapitola se plně věnuje i nutnosti adekvátní komunikace se širokou veřejností v regionu s cílem dosažení aktivního zájmu o oblast rozvoje lidských zdrojů ze strany občanské společnosti. Poslední částí (J) je vytvoření STRUČNÉ VERZE KRÁTKODOBÉHO REALIZAČNÍHO PLÁNU, která je nově zařazena oproti předcházejícímu krátkodobému realizačnímu plánu SRLZ JMK Je požadována z důvodů přiblížení základních prvků strategického dokumentu odborné i laické veřejnosti, což usnadní jeho široké využívání. Stručná verze by měla umožnit zefektivnění práce s dokumentem i v dalších organizacích veřejné správy, resp. veřejného sektoru, v Jihomoravském kraji a v tomto smyslu plnit tak důležitou diseminační funkci. Stručná verze obsahuje i vybrané tabulky a kartogramy zpřehledňující přeložený materiál. Předložený materiál obecně vychází z desítek různých zdrojů, které lze zjednodušeně zařadit do několika skupin. V prvé řadě jsou to strategické dokumenty evropské, národní a regionální provenience, které jsou de facto výchozími materiály. Cílem je, aby předložený materiál Jihomoravského kraje byl komplementární s rozvojovými prioritami definovanými na úrovni evropské a národní. Další skupinu zdrojů tvoří odborné studie v oblasti lidských zdrojů na evropské, národní či regionální úrovni včetně zapojení relevantních statistických dat. Tyto zdroje byly využity s cílem zahrnout nejen nejnovější metodiku v oblasti lidských zdrojů, ale reflektovat příklady dobré praxe z dalších regionů či ze zahraničí. Neméně důležitou skupinou zdrojů jsou materiály, které mají pouze dílčí význam přímo pro oblasti rozvoje lidských zdrojů, ale jsou cenné z hlediska metodologického postupu či příkladů úspěšné realizace komplexních postupů s cílem implementace inovativních rámců zahrnujících zkoumanou oblast. Klíčovou úlohu při sestavování studie hrály ostatní strategické dokumenty Jihomoravského kraje. Autorský kolektiv plně reflektoval skutečnost, že Strategie rozvoje lidských zdrojů nabývá svého významu pouze v odpovídající vazbě na jiné prováděné koncepční záměry kraje. Při postulování jednotlivých prioritních opatření především kapitola čtvrtá byly reflektovány dokumenty jako je Program rozvoje kraje a Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (v aktuálním znění). Vzhledem k hospodářské situaci jsou rovněž zásadními podkladovými materiály statistiky úřadů práce fungujících v Jihomoravském kraji či dílčí výběrová šetření zaměřená na trh práce (např. Průzkum zaměstnanosti Jihomoravského kraje k ). Jejich promítnutí především do analytické části ukazuje zásadní trendy v oblasti zaměstnanosti či kupříkladu vzdělávání. Neméně důležitou roli hrály další Stránka 8 z 191

9 dokumenty jako je Regionální inovační strategie či Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje. Vznik strategického dokumentu tohoto významu by nebyl možný bez aktivní spolupráce mnoha aktérů, kteří přispěli v rámci formálních i neformálních konzultací rozhodujícím způsobem k jeho finální podobě. Jedná se především o Radu pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje vedenou náměstkem designovaným pro tuto oblast, dále pak zástupce zaměstnanců, zaměstnavatelů, nestátního neziskového sektoru, veřejné správy či škol. Bez jejich aktivního přístupu a častých konzultací by byla práce autorského kolektivu velmi ztížena a tímto chceme všem partnerům poděkovat za vstřícnost a excelentní spolupráci. Koncipování Krátkodobého realizačního plánu pro roky představuje významný krok v rozvoji Jihomoravského kraje, který má dlouhodobé pozitivní účinky a to nejen v oblasti lidských zdrojů. Jedná se o iniciativu, které významně ovlivní nejen současné, ale i přicházející generace s tím, že umožní naplno využít potenciálu v kraje v oblasti lidských zdrojů a zvýšit kvalitu života pro všechny jeho obyvatele. Autorský kolektiv Masarykovy univerzity Stránka 9 z 191

10 JIHOMORAVSKÝ KRAJ B/ Analýza

11 ÚVOD Cílem analytické části Krátkodobého realizačního plánu SRLZ JMK pro léta je charakterizovat současný stav a vývojové tendence v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji. Důraz je přitom položen na sféru trhu práce a na oblast vzdělávání obyvatelstva, neboť tyto spolu vždy představují těžiště problémů RLZ. Jasně to dokladuje i nově koncipovaná evropská strategie zaměstnanosti, tzv. Strategie Europe Ta dosažený pokrok v oblasti lidských zdrojů hodlá sledovat a vyhodnocovat pomocí pouhých tří indikátorů. V rámci prvního klade důraz na zvyšování míry zaměstnanosti obyvatelstva, a to zejména ve věkové skupině let. Druhé dva indikátory zaměřuje přímo na oblast vzdělávání usiluje jednak o snížení počtu osob, které předčasně ukončují své vzdělávání (podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 %) 2 a jednak usiluje o zvyšování podílu osob majících terciární vzdělání, tedy vzdělání získané na vysoké nebo vyšší odborné škole, přičemž se jmenovitě zaměřuje na osoby ve věku let (nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciárního stupně vzdělávání). 3 Základní snahou této analytické části bylo postihnout a to v jednotlivých parametrech rozvoje lidských zdrojů - aktuální stav na trhu práce v Jihomoravském kraji, charakterizovat vývojové tendence, které v něm probíhají, a provést potřebnou komparaci mezikrajskou a ve většině případů i mezinárodní. Zdrojem dat se staly databáze Českého statistického úřadu, založené především na čtvrtletně Výběrových šetření pracovních sil, a dále databáze Eurostatu, vycházející v převážné většině ze čtvrtletně realizovaných průzkumů European Labour Force Survey. Při rozborech v oblasti nezaměstnanosti byly vedle databází ČSÚ - využity údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V materiálu byla použita nejaktuálnější dostupná data; údaje o zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v České republice jsou vztaženy k ročním průměrným hodnotám za rok 2010; také v případě dat Eurostatu byly použity poslední zveřejněné roční průměrné hodnoty (stav za rok 2009). Aby bylo možno vyhodnotit současný poměrně turbulentní vývoj na pracovních trzích v Jihomoravském kraji a v okolních regionech, byly údaje o nezaměstnanosti vztaženy až k datu , v případě údajů zjišťovaných a hodnocených ve čtvrtletní periodě pak k datu K charakteristice a hodnocení vývoje byly použity desetileté časové řady, při mezinárodním srovnávání pak časové řady devítileté, protože postupné zavádění mezinárodních klasifikací do prací statistických služeb jednotlivých zemí EU ani neumožňují vyhodnocovat delší časovou periodu. Takto zvolený časový interval je ovšem k hodnocení všech zvolených parametrů trhu práce naprosto dostatečný. 1 Viz Sdělení komise Evropa Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. KOM(2010) 2020 v konečném znění, Brusel str Viz předchozí dokument, str. 5 3 Viz předchozí dokument, str. 5 Stránka 11 z 191

12 I. POPULAČNÍ A PRACOVNÍ POTENCIÁL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE I.1 Základní charakteristiky populačního potenciálu Podle údajů Českého statistického úřadu (Výběrová šetření pracovních sil, průměrný stav za rok 2010) žije v Jihomoravském kraji celkem 1 152,5 tis. obyvatel, z nichž je 562,4 tis. mužů (tj. 48,8 %) a 590,1 tis. žen (51,2 %). Mezi čtrnácti kraji ČR je tak Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější (po Středočeském, Praze a Moravskoslezském kraji). Do předproduktivní složky populace tedy do věkové kohorty 0-14 let - patří 161,2 tis. obyvatel, což představuje 14,0 % z celkové populace kraje. Podíl dětské složky je poměrně nízký a je horší než celostátní průměr (14,3 %). Do produktivní složky populace, kterou v zásadě představují věkové kohorty let, náleželo v Jihomoravském kraji v roce 2010 celkem 728,6 tis. obyvatel; její podíl na celkovém počtu obyvatel kraje tak dosahuje 63,2 %. Tato hodnota zhruba odpovídá celorepublikovému průměru (63,4 %). V populaci kraje se relativně velmi rychle zvyšuje zastoupení poproduktivní složky obyvatelstva, která v zásadě zahrnuje osoby ve věku nad 60 let. V roce 2010 jich bylo v kraji zjištěno celkem 262,5 tis., tedy 22,8 % z úhrnného počtu obyvatel; za poslední dva roky se počet osob starších šedesáti let v kraji zvýšil o 1,5 tis. Z hlediska regionálního je podíl poproduktivní složky obyvatelstva v kraji vysoký, neboť v rámci celé ČR do věkové skupiny obyvatelstva 60 a více let spadalo v roce 2010 pouhých 22,3 % populace. Znamená to, že oproti stavu v ČR věková struktura populace Jihomoravského kraje není příznivá. Podíly předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva jsou nižší a naopak zastoupení složky poproduktivní je vyšší. Nepříznivá je ovšem i dynamika změn ve věkové skladbě obyvatelstva kraje. V letech se v kraji zvýšil celkový stav obyvatel o 15,6 tis. osob, ovšem počet osob řazených do věkové skupiny do 15 let se výrazně snížil, a to o 23,3 tis. osob, což činí 12,6 % původního stavu populace (ve věku do 15 let). Jedná se o pokles relativně velmi vysoký, neboť v rámci celé ČR úbytek předproduktivní složky obyvatelstva byl podstatně nižší; v období let dosáhl pouze 10,6 %. V období se snížil počet obyvatel kraje i ve věkové skupině let, a to celkem o 9,7 tis. (tj. o 1,3 % původního stavu). Jihomoravský kraj tak patří mezi několik málo krajů ČR, v nichž klesá už i počet obyvatel v produktivním věku (v celé ČR ale ještě došlo v období k nárůstu jejich počtu, a to o 230,6 tis. osob, tedy o 3,6 %. Počet obyvatel starších 60 let se ovšem ve stejné době ( ) v kraji výrazně zvýšil. Tento nárůst byl vysoký, dosáhl počtu 48,4 tis. osob, což představuje zvýšení o 22,6 % za období pouhých 10-ti let. Ve stejné době se ale v ČR počet osob starších 60 let zvýšil ještě výrazněji, o více než čtvrtinu (o 26,5 %). Rozdíly mezi jednotlivými pohlavími jsou ve věkové struktuře Jihomoravského kraje značné. Celkově mnohem méně příznivou skladbu vykazují ženy. Do předproduktivní složky populace jich spadá jen 13,3 % (oproti 14,7 % u mužů) a do produktivní složky náleží 60,7 % žen (a 65,8 % mužů). Nejvýznamnější rozdíly jsou ale ve velikosti poproduktivní složky obyvatelstva; do věkové skupiny 60 a více let je řazeno 26,0 % žen, ale jen 19,5 % mužů (což je způsobeno odlišnou délkou života mužů a žen). Úroveň vzdělání obyvatelstva ve věku nad 15 let je v Jihomoravském kraji ve srovnání s celostátním průměrem relativně příznivá. Vzdělání získané na vyšší odborné škole či na škole vysoké má 16,4 % populace, zatímco v ČR to je pouze 13,7 %. Právě díky vysokému Stránka 12 z 191

13 zastoupení pracovníků s terciárním stupněm vzdělání je ve všech ostatních vzdělanostních kategorií podíl kraje nižší, než činí zastoupení ČR. V případě kategorie vzdělání úplné střední s maturitou vykazuje kraj podíl 33,2 %, celá Česká republika ovšem 34,2 %, v souboru osob se vzděláním středním bez maturity dosahuje zastoupení Jihomoravského kraje 34,4 %, zatímco podíl ČR činí 35,4%. Relativně nízké je zastoupení osob s pouze základním vzděláním (včetně položky neuvedeno ); v kraji dosahuje 16,0 %, v ČR jako celku 16,6 %. I.2 Základní charakteristiky pracovního potenciálu Mezi základní charakteristiky pracovního potenciálu území patří míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti obyvatelstva. Podle obecně platné definice se mírou ekonomické aktivity rozumí podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let. Míra zaměstnanosti pak vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let. I.2.1 Míra ekonomické aktivity Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva v Jihomoravském kraji je v celostátním měřítku dlouhodobě podprůměrná. Přestože v posledních letech se poměrně výrazně zvyšuje, v roce 2010 dosahovala její míra hodnoty pouze 58,1 % (průměr ČR činí 58,4 %) a mezi čtrnácti kraji ČR byla šestá nejvyšší. Po roce 2000 se míra ekonomické aktivity obyvatelstva v kraji ostatně jako všude v ČR snížila, a to o 1,6 procentního bodu, přitom (především díky vývoji v období hospodářské recese) méně v souboru žen než v souboru mužů. Míra ekonomické aktivity mužů nyní dosahuje v kraji 67,0 % (nižší je pouze v krajích Královéhradeckém, Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém) a je nižší než před nástupem hospodářské recese, zatímco míra ekonomické aktivity žen dosahuje výše 49,8 % (a pouze ve čtyřech krajích ČR je ještě vyšší) a v průběhu hospodářské recese poměrně výrazně vzrostla (o 2,4 procentního bodu). Tabulka č. 1: Vývoj míry ekonomické aktivity v krajích ČR v letech 2000 a 2010 (průměrný roční stav) Území Míra ekonom. aktivity celkem (v %) Stránka 13 z 191 Míra ekonom. aktivity mužů (v %) Míra ekonom. aktivity žen (v %) Hlavní město Praha 62,2 62,7 72,5 70,8 52,6 55,5 Středočeský kraj 59,7 60,3 69,7 70,4 50,1 50,9 Jihočeský kraj 58,0 61,1 67,6 71,2 48,9 51,6 Plzeňský kraj 59,0 61,2 68,0 70,7 50,4 52,4 Karlovarský kraj 61,7 65,1 69,9 73,7 53,8 57,2 Ústecký kraj 57,5 60,5 68,1 71,7 47,3 49,9 Liberecký kraj 58,0 60,5 68,8 69,2 47,7 52,4 Královéhradecký kraj 57,5 61,0 66,5 70,6 48,9 52,1 Pardubický kraj 57,5 59,2 67,0 68,5 48,4 50,5 Vysočina 58,1 59,7 67,4 69,2 49,1 50,6 Jihomoravský kraj 58,1 59,7 67,0 68,9 49,8 51,1 Olomoucký kraj 55,7 59,8 65,0 70,4 46,9 49,9 Zlínský kraj 56,8 58,6 66,1 68,4 48,1 49,6 Moravskoslezský kraj 56,7 58,6 66,2 67,1 47,7 50,6 Česká republika 58,4 60,4 68,0 69,8 49,3 51,6 Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 Míra ekonomické aktivity je výrazně závislá na stupni vzdělání pracovníků, přičemž obecně platí, že čím vyšší je stupeň vzdělání, tím vyšší je i míra ekonomické aktivity. U osob s pouze

14 základním vzděláním dosahuje hodnoty 21,4 %, u osob se vzděláním středním bez maturity ale již 65,5 %, u osob se vzděláním středním s maturitou činí 63,7 %. Nejvyšší je míra ekonomické aktivity u absolventů vyšších odborných škol a škol vysokých v roce 2010 dosahovala úrovně 74,9 %. U všech vzdělanostních stupňů vykazují muži vyšší míru ekonomické aktivity než ženy; nejvyšší rozdíly jsou přitom dosaženy v kategorii osob se středním vzděláním bez maturity, kde činí více než 20 procentních bodů. Z hlediska mezinárodních srovnání je současná míra ekonomické aktivity v ČR mírně nadprůměrná. Z 27 členských zemí Evropské unie je hodnota této míry vyšší než v ČR v celkem jedenácti zemích a nižší je v patnácti (údaje Eurostatu za rok 2010). I.2.2 Míra zaměstnanosti V roce 2010 dosáhla míra zaměstnanosti (viz definice výše) v Jihomoravském kraji hodnoty 53,7 % a mezi kraji ČR byla osmá nejvyšší. U mužů činila 62,1 %, zatímco u žen 45,8 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra o půl procentního bodu (p.b.) nižší. V průběhu hospodářské recese se míra zaměstnanosti v kraji snížila, a to výhradně v důsledku nepříznivého vývoje v souboru mužů, v němž za poslední 2 roky poklesla o 0,8 p.b.; ve stejné době míra zaměstnanosti žen totiž o 0,8 p.b. vzrostla. Stejně jako míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti je výrazně odvislá od stupně vzdělání pracovníků. Na úrovni krajů dílčí údaje v tomto stupni třídění k dispozici nejsou, ale v rámci celé ČR v souboru osob se vzděláním základním dosahovala míra zaměstnanosti v roce 2010 pouze hodnoty 16,0 % (!), přitom v souboru mužů to bylo 19,4 %, zatímco v souboru žen pouhých 14,2 %. Naproti tomu velmi vysoká je míra zaměstnanosti v souboru osob se vzděláním vysokoškolským či vyšším odborným. V roce 2010 dosahovala výše 75,8 %. V této kategorii je rozdíl mezi oběma pohlavími relativně nízký; jen o málo přesahuje 10 procentních bodů, a to ve prospěch mužů. Tabulka č. 2: Vývoj míry zaměstnanosti v krajích ČR v letech Území Míra zaměstnanosti celkem (v %) Stránka 14 z 191 Míra zaměstnanosti mužů (v %) Míra zaměstnanosti žen (v %) Hlavní město Praha 59,9 59,9 70,0 68,5 50,4 52,3 Středočeský kraj 56,6 57,1 66,6 67,9 47,0 46,9 Jihočeský kraj 55,0 56,3 64,1 66,1 46,2 47,0 Plzeňský kraj 55,6 56,4 65,0 65,0 46,5 48,3 Karlovarský kraj 55,0 57,6 62,8 65,9 47,6 49,8 Ústecký kraj 51,1 51,4 62,1 61,9 40,5 41,5 Liberecký kraj 53,9 56,2 65,0 66,3 43,4 46,8 Královéhradecký kraj 53,5 55,6 62,6 66,2 44,9 45,8 Pardubický kraj 53,3 54,9 63,0 65,4 44,0 44,9 Vysočina 54,1 54,9 63,2 64,4 45,3 45,8 Jihomoravský kraj 53,7 53,5 62,1 63,2 45,8 44,5 Olomoucký kraj 50,6 53,2 60,1 63,5 41,7 43,7 Zlínský kraj 52,0 53,7 61,4 63,1 43,2 44,9 Moravskoslezský kraj 50,9 49,5 59,9 58,6 42,5 41,0 Česká republika 54,2 54,8 63,7 64,5 45,1 45,8 Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 I.3 Stav, struktura a vývoj zaměstnanosti V rámci tohoto rozboru je charakterizována situace v oblasti zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR po roce 2000, přičemž nejnovější údaje jsou vztaženy k roku 2010 (průměrné

15 počty). Zdrojem dat jsou Výběrová šetření pracovních sil. V případě mezinárodních srovnávání (kapitola II.) bylo čerpáno z databází Eurostatu a je zachycen vývoj v letech , neboť data za rok 2010 ještě nejsou k dispozici. Protože většina dat, která Eurostat zveřejňuje, je vztažena ke statistickým jednotkám řádu NUTS 0 - NUTS 2 a kraj Jihomoravský je statistickou jednotkou řádu NUTS 3, bylo nutno data Eurostatu doplnit o údaje z Výběrových šetření pracovních sil. Případné propočty byly provedeny podle metodiky Eurostatu tak, aby potřebná srovnatelnost dat byla zajištěna. I.3.1 Sektorová a odvětvová skladba Podle údajů Výběrových šetření pracovních sil bylo v roce 2010 v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 531,8 tis. pracovníků, z toho bylo 297,8 tis. mužů a 234,0 tis. žen. V průběhu hospodářské recese (v letech ) se počet v kraji zaměstnaných osob snížil o 5,2 tis, a to výlučně v důsledku značně nepříznivého vývoje v zaměstnanosti mužů. V hospodářské struktuře kraje zaniklo za poslední dva roky 12,0 tis. pracovních míst pro ně vhodných, zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době naopak zvýšil, a to o 6,8 tis. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra ekonomiky se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 3,0 %, sekundární sféra 35,7 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 61,3 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 56,0 %, zatímco podíl žen činí 44,0 %. Krajská sektorová skladba zaměstnanosti v zásadě odpovídá celostátnímu průměru s tím, že v kraji je nyní mírně vyšší zaměstnanost v terciární sféře ekonomiky (celostátní průměr činí 58,9 %), zatímco v sekundární sféře je naopak zaměstnanost v kraji nepatrně nižší. Přestože při prezentacích Jihomoravského kraje je velmi často zdůrazňován jeho údajně zemědělský charakter, ve skutečnosti je nyní podíl zaměstnaných v I. národohospodářském sektoru (zemědělství, lesnictví) v kraji nižší, než v ČR jako celku. V průběhu hospodářské recese (tedy v průběhu let ) se sektorová struktura zaměstnanosti v kraji změnila velmi výrazně. Počet pracovních míst v primární sféře ekonomiky se snížil o 1,6 tis., což odpovídá poklesu o více než 9 % původního stavu. Zaměstnanost v sekundárním sektoru ale poklesla mnohem výrazněji: ve druhé sféře ekonomiky v průběhu pouhých dvou let ubylo 31,5 tis. pracovních míst, tedy každé sedmé. Z pěti odvětví sekundárního sektoru byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl. V letech v něm zaniklo 31,3 tis. pracovních míst, tedy každé páté (!). Úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví byl oproti tomu relativně velmi mírný; v tomto odvětví ubylo pouze 1,8 tis. pracovních míst (tj. 3,3 % původního stavu). Ztráty pracovních příležitostí v I. a II. národohospodářském sektoru se podařilo do značné míry nahradit růstem zaměstnanosti v terciární sféře (jistý vliv na tuto skutečnost má v současnosti větší uplatnění outsourcingu). V průběhu hospodářské recese se počet pracovníků v tomto sektoru zvýšil o 27,9 tis., což představuje nárůst o 9,3 % původního stavu. Dopady hospodářské recese na trh práce v kraji byly podstatně mírnější než na ostatním území státu, a to zejména v oblasti zaměstnanosti (tempo růstu nezaměstnanosti bylo totiž v Jihomoravském kraji prakticky shodné s nárůstem nezaměstnanosti v celé ČR). V průběhu let v ekonomice ČR zaniklo zhruba 2,3 % pracovních míst, ovšem v kraji byl pokles celkové zaměstnanosti podstatně mírnější; ekonomika ztratila,,pouze 1 % zaměstnané pracovní síly. Celkově výrazně pozitivnější vývoj ve sféře zaměstnanosti v kraji (oproti vývoji v ČR) byl dán vývojem v odvětvích terciární sféry. Úbytky pracovních míst v primární i sekundární sféře byly totiž v Jihomoravském kraji výraznější než v ČR jako celku. Primární sféra ekonomiky v Jihomoravském kraji přišla za poslední dva roky o 9,3 % zaměstnanců, v ČR se Stránka 15 z 191

16 ale jednalo o pokles pouze o 8,8 %. Také v sekundární sféře byl na ostatním území státu zaznamenán vývoj příznivější než v Jihomoravském kraji (v ČR ve II. sektoru ekonomiky zaniklo 9,1 % pracovních míst, v Jihomoravském kraji ale 14,2 %, tedy o polovinu více). Zatímco ve třetím sektoru ekonomiky bylo v kraji nově vytvořeno skoro 28 tis. nových pracovních míst a zaměstnanost tak vzrostla o 9,3 %, v ČR jako celku zaměstnanost v terciéru vzrostla o pouhých 2,5 %. Rozdíly v sektorové skladbě zaměstnanosti mužů a žen jsou v kraji výrazné. Více než tři ze čtyř žen jsou nyní zaměstnány v odvětvích terciární sféry, necelá 2 % z nich pracuje v primární sféře a zhruba 20 % v sekundární sféře ekonomiky. Naproti tomu mužů je v terciární sféře zaměstnána téměř celá polovina (49,3 %), zatímco v sekundáru jich pracuje méně než 47 %. V průběhu hospodářské recese ztratila sekundární sféra už i v souboru mužů pozici nejdůležitějšího zaměstnavatele. Primární sektor ekonomiky ani v souboru mužů není z hlediska zaměstnanosti významný; poskytuje zaměstnání pouze čtyřem procentům mužů. Tabulka č. 3: Vývoj v sektorové skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje v letech Sektor NH Počet pracovníků Změna počtu Podíl na celkové zaměstnanosti Index vývoje (v tis.) (%) Počet pracovníků úhrnem I. sektor (zemědělství, lesnictví) 15,7 29,2-13,5 3,0 5,6 53,8 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 189,6 202,1-12,5 35,7 38,8 93,8 III. sektor (ostatní odvětví NH) 326,5 290,0 36,5 61,3 55,6 112,6 Celkem 531,8 521,3 10,5 100,0 100,0 102,0 V tom muži I. sektor (zemědělství, lesnictví) 11,9 19,2-7,3 4,0 6,5 62,0 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 139,1 138,9 0,2 46,7 47,3 100,1 III. sektor (ostatní odvětví NH) 146,8 135,5 11,3 49,3 46,2 108,3 celkem 297,8 293,6 4,2 100,0 100,0 101,4 V tom ženy I. sektor (zemědělství, lesnictví) 3,7 9,9-6,2 1,6 4,3 37,4 II. sektor (průmysl, stavebnictví) 50,5 62,9-12,4 21,6 27,6 80,3 III. sektor (ostatní odvětví NH) 179,8 154,9 24,9 76,8 68,0 116,1 Celkem 234,0 227,7 6,3 100,0 100,0 102,8 Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 Index = index vývoje (2010/2000) V současné době je v hospodářské struktuře kraje o 10,5 tis. pracovních míst více, než tomu bylo v roce Přičemž ale v odvětvích zemědělství a lesnictví se v posledním desetiletí počet pracovních míst snížil o 13,5 tis., dalších 12,5 tis. pracovních míst zaniklo v odvětvích sekundární sféry, zatímco o 36,5 tis. pracovních míst se zvýšil počet zaměstnaných v terciární sféře ekonomiky. Na nárůstu počtu nových pracovní příležitostí se v posledním desetiletí podíleli zhruba dvěma pětinami muži a třemi pětinami ženy. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje a to přes obrovský propad zaměstnanosti v posledních dvou letech - zpracovatelský průmysl, jehož zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 23,4 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %, tedy o celou čtvrtinu více). Další v pořadí s výrazně nižším podílem - je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), vysoké je i zastoupení stavebnictví (9,8 %), jehož podíl na celkové zaměstnanosti se v průběhu krize snížil jen nepatrně. Na dalších Stránka 16 z 191

17 významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: veřejná správa a obrana (7,3 %), zdravotnictví (7,2 %), doprava a skladování (6,8 %) a odvětví vzdělávání (6,1 %). Z hlediska odvětvového muži výrazně převládají v oborech primární a sekundární sféry. Např. ve třech průmyslových kategorií (těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) je v kraji nyní zaměstnáno souhrnně 90,1 tis. mužů, ale jen 45,9 tis. žen. Ty naopak převládají v téměř všech odvětvích terciární sféry. Tabulka č. 4: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE) (průměrný stav za rok 2010) počet zaměstnaných v kraji (v tis.) ČR v tom celkem odvětví (OKEČ) celkem muži ženy % počet % počet % počet % Zemědělství, lesnictví a rybářství 15,7 3,0 11,9 4,0 3,7 1,6 3,1 Těžba a dobývání 1,7 0,3 1,5 0,5 0,0 0,0 1,0 Zpracovatelský průmysl 124,4 23,4 81,5 27,4 42,9 18,3 25,3 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 6,9 1,3 5,2 1,7 1,7 0,7 1,2 Zásobování vodou, činnosti souvis. s odpady 4,7 0,9 3,4 1,1 1,3 0,6 1,0 Stavebnictví 52,0 9,8 47,5 16,0 4,4 1,9 9,5 Velko a maloobchod, opravy motor. vozidel 63,5 11,9 28,4 9,5 35,0 15,0 12,2 Doprava a skladování 36,0 6,8 25,9 8,7 10,1 4,3 6,7 Ubytování, stravování a pohostinství 20,1 3,8 7,6 2,6 12,5 5,3 3,9 Informační a komunikační činnosti 14,7 2,8 10,9 3,7 3,7 1,6 2,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 12,4 2,3 5,5 1,8 6,9 2,9 2,4 Činnosti v oblasti nemovitostí 3,5 0,7 1,5 0,5 2,0 0,9 0,8 Profesní, vědecké a technické činnosti 32,3 6,1 17,7 5,9 14,6 6,2 4,1 Administrativní a podpůrné činnosti 10,0 1,9 4,2 1,4 5,8 2,5 2,3 Veřejná správa a obrana, pov. soc. zabezpečení 38,7 7,3 19,5 6,5 19,2 8,2 6,7 Vzdělávání 32,6 6,1 8,3 2,8 24,3 10,4 6,1 Zdravotní a sociální péče 38,4 7,2 6,7 2,2 31,7 13,5 7,0 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9,0 1,7 4,5 1,5 4,5 1,9 1,7 Ostatní činnosti (včetně nezjištěno ) 15,2 2,9 6,1 2,0 9,7 4,1 2,2 celkem 531,8 100,0 297,8 100,0 234,0 100,0 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 Z hlediska mezikrajských srovnání je v Jihomoravském kraji relativně vysoký podíl zaměstnaných ve stavebnictví. Hodnotou téměř 10,0 % zaujímá v ČR po kraji Zlínském a Karlovarském nejvyšší zastoupení v krajských zaměstnaneckých strukturách. V českých podmínkách je v Jihomoravském kraji nadprůměrně vysoká zaměstnanost i v progresivním odvětví tržních služeb a také v odvětví vzdělávání. Naopak relativně nízká je v odvětvích těžebního průmyslu, ale také v obchodě či v odvětví ubytování a stravování. V kraji stále klesá počet pracovních příležitostí v primární sféře ekonomiky. Za posledních deset let se počet pracovníků v zemědělství a lesnictví v kraji snížil o více než 46 % (!). Snížila se ale i zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví, a to o zhruba 6 %. Počet zaměstnaných v odvětvích terciární sféry se v kraji po roce 2000 zvýšil o téměř 13 %. Sféra služeb ale celkově zůstává v Jihomoravském kraji z hlediska počtu zaměstnaných stále poddimenzována. Jasně to vyplývá z bodu II. tohoto materiálu (Regionální srovnání hlavních parametrů trhu práce v Jihomoravském kraji); ostatně nedostatečná úroveň zaměstnanosti v terciární sféře Jihomoravského kraje (včetně srovnání se situací v okolních zemích) byla poměrně detailně doložena již v Situační analýze SRLZ v Jihomoravském kraji (listopad Stránka 17 z 191

18 2005) a následně i v Krátkodobém realizačním plánu SRLZ v Jihomoravském kraji (srpen 2009). I.3.2 Vzdělanostní skladba V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 117,8 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 22,2 % z celkového úhrnu), 191,9 tis. pracovníků se vzděláním úplným středním s maturitou (36,1 %), skoro 200 tis. zaměstnanců (tj. 37,6 %) má výuční list a přibližně 22 tis. pracovníků (4,2 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době více než 58 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku, stejně tak je nižší i podíl vyučenců. Jen zhruba každé dvacáté páté pracovní místo v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší, než na ostatním území státu. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice kvalitou své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Tabulka č. 5: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti v národním hospodářství Jihomoravského kraje podle stupně vzdělání (KKOV) v letech Změna Podíl na celkové Index Počet pracovníků Stupeň vzdělání počtu zaměstnanosti (%) růstu (v tis.) (%) Počet pracovníků úhrnem Základní (včetně nedokončeného) 22,2 40,1-17,9 4,2 7,7 55,4 Střední bez maturity 199,9 217,3-17,4 37,6 41,7 92,0 Střední s maturitou 191,9 187,9 4,0 36,1 36,0 102,1 Vysokoškolské 117,8 76,0 41,8 22,2 14,6 155,0 Celkem 531,8 521,3 10,5 100,0 100,0 102,0 V tom muži Základní (včetně nedokončeného) 8,2 14,4-6,2 2,8 4,9 56,9 Střední bez maturity 131,7 143,9-12,2 44,2 49,0 91,5 Střední s maturitou 86,2 85,8 0,4 28,9 29,2 100,5 Vysokoškolské 71,6 49,4 22,2 24,0 16,8 144,9 Celkem 297,8 293,5 4,3 100,0 100,0 101,5 V tom ženy Základní (včetně nedokončeného) 14,0 25,7-11,7 6,0 11,3 54,5 Střední bez maturity 68,2 73,4-5,2 29,1 32,2 92,9 Střední s maturitou 105,7 102,1 3,6 45,2 44,8 103,5 Vysokoškolské 46,2 26,6 19,6 19,7 11,7 173,7 Celkem 234,0 227,7 6,3 100,0 100,0 102,8 Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 Index = index vývoje (2010/2000) Po roce 2000 v hospodářské struktuře Jihomoravského kraje přibylo téměř 42 tis. pracovních míst pro vysokoškoláky (a absolventy VOŠ) a 4 tis. pracovních míst pro pracovníky se středoškolským vzděláním s maturitou. Naopak zaniklo 17,9 tis. míst pro pracovníky s pouze základním vzděláním a skoro 17,4 tis. míst pro středoškoláky bez maturity (vyučené). Celkově se tedy vzdělanostní úroveň zaměstnanosti v kraji zvýšila. Za sledovaných posledních deset let se podíl pracovníků s maturitou v kraji zvýšil výrazně, a to z 50,6 % na 58,3 %, tedy přibližně o sedminu původního stavu. Z hlediska dalšího rozvoje území je podstatné především, že zastoupení pracovníků s nejvyšším stupněm vzdělání vzrostlo o zhruba polovinu původního stavu, zatímco naopak podíl osob bez kvalifikace Stránka 18 z 191

19 v hospodářské struktuře kraje o zhruba polovinu poklesl, a to na úroveň jinde v Evropské unii nevídanou. Z hlediska ekonomického je sice jistě pozitivní, že zaměstnavatelé v kraji vyžadují téměř výlučně kvalifikovanou pracovní sílu, z hlediska sociálního to však způsobuje problémy. Pracovníci bez kvalifikace mají totiž v Jihomoravském kraji obdobně jako v celé ČR - mnohem menší šanci než jinde v EU získat jakékoliv pracovní uplatnění. V hodnoceném období let došlo k větším změnám v kvalifikační struktuře žen než mužů. Za sledovaných 10 let se počet zaměstnaných vysokoškolaček (včetně absolventek VOŠ) zvýšil v kraji o skoro 74 % (!) a počet středoškolaček vzrostl o cca 4 %, zatímco počty žen v ostatních stupních vzdělání poklesly. V případě osob s pouze základním vzděláním více než o 45 %, v souboru osob s výučním listem pak o 7 %. I v souboru mužů došlo k výraznému nárůstu počtu vysokoškoláků, ovšem intenzita tohoto růstu byla oproti vývoji v souboru žen o zhruba polovinu nižší (počet mužů - vysokoškoláků (včetně absolventů VOŠ) se zvýšil o 45 %). V souboru mužů stagnuje počet osob se střední vzděláním ukončeným maturitou, ovšem rychleji než v případě žen zde klesá počet vyučenců (za posledních 10 let se snížil o 8,5 p.b.). Také počet nekvalifikovaných mužů se v kraji v posledním desetiletí snížil méně než v souboru žen. I.3.3 Skladba zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) Podobně jako kvalifikační struktura i zaměstnanecká skladba pracovních sil v Jihomoravském kraji je oproti celostátnímu průměru příznivější. Podstatné je především to, že hospodářská základna kraje využívá více než je tomu na ostatním území státu práci vysoce kvalifikovaných specialistů. Kategorie vědečtí a odborní duševní pracovníci se na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílejí celou jednou osminou, zatímco v celostátním průměru se jedná o zhruba jednu desetinu. Nadprůměrné je v kraji i zastoupení pracovníků v kategorii vedoucí a řídící pracovníci i v kategorii nižší administrativní pracovníci (úředníci). Na úseku dělnických profesí je situace v Jihomoravském kraji v zásadě obdobná jako na ostatním území státu. V kategorii řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, tedy ve skupině dělnických kvalifikací využívajících řemeslnou zručnost pracovníků, je v kraji zaměstnáno necelých 92 tis. osob, což představuje 17,3 % z celkového počtu zaměstnaných (pro srovnání: podíl řemeslníků v celé ČR je prakticky stejně vysoký; v roce 2010 dosahoval 17,4 %). V méně kvalifikačně náročné hlavní třídě 8 CZ-ISCO - Obsluha strojů a zařízení je v kraji vytvořeno téměř 60 tis. pracovních míst, což představuje 11,2 % z celokrajského úhrnu zaměstnanosti (v ČR to je ale téměř 14 %). Příznivě nelze hodnotit, že podíl provozních pracovníků ve službách a obchodě (CZ-ISCO 5) je v kraji (12,2 %) dlouhodobě nižší než v ČR (12,4 %). Je to překvapivé už proto, že nízký celokrajský podíl těchto pracovníků, typických pro terciární sféru ekonomiky, nedokázalo navýšit ani město Brno. V důsledku vývoje v posledních deseti letech se podíl kvalifikovaných dělníků v zemědělství a lesnictví snížil skoro o polovinu a jejich zastoupení v zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje (1,2 %) je dnes již dokonce nižší, než je tomu v ČR jako celku (1,4 %). Příznivá je skutečnost, že podíl kategorie pomocní a nekvalifikovaní pracovníci je v kraji nižší, než na ostatním území státu. Na celokrajském úhrnu zaměstnanosti se dnes tato nejnižší kvalifikační skupina podílí pouze 5,8 %, zatímco v ČR to je o půl procentního bodu více. Podíl pracovníků nekvalifikovaných v kraji stejně jako v celé ČR se v devadesátých letech prudce snižoval, po roce 2000 ale už spíše jen stagnuje na velmi nízké úrovni. V souboru mužů přitom počet nekvalifikovaných v posledních deseti letech ubývá pomaleji, než v souboru žen. Stránka 19 z 191

20 Tabulka č. 6: Vývoj ve skladbě zaměstnanosti podle hlavních tříd kategorie zaměstnání v Jihomoravském kraji v letech Kategorie zaměstnání Hlavní Změna Podíl na celkové Index Počet pracovníků třída počtu zaměstnanosti (%) růstu CZ-ISCO (v tis.) (%) Počet pracovníků úhrnem Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 36,6 24,1 12,5 6,9 4,6 151,9 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 64,1 65,5-1,4 12,1 12,6 97,9 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 129,7 102,8 26,9 24,4 19,7 126,2 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 46,3 45,2 1,1 8,7 8,7 102,4 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 65,1 61,3 3,8 12,2 11,8 106,2 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 6,6 12,0-5,4 1,2 2,3 55,0 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 91,8 107,9-16,1 17,3 20,7 85,1 Obsluha strojů a zařízení 8 59,6 62,0-2,4 11,2 11,9 96,1 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 31,1 36,1-5,0 5,8 6,9 86,1 Příslušníci armády 0 0,9 4,4-3,5 0,2 0,8 20,5 Celkem 531,8 521,3 10,5 100,0 100,0 102,0 V tom muži Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 26,1 19,2 6,9 8,8 6,5 135,9 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 35,2 32 3,2 11,8 10,9 110,0 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 63,1 49,3 13,8 21,2 16,8 128,0 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 4 9,3 12,1-2,8 3,1 4,1 76,9 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 18,6 21,6-3,0 6,2 7,4 86,1 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 4,4 7,2-2,8 1,5 2,5 61,1 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 7 80,3 88,5-8,2 27,0 30,2 90,7 Obsluha strojů a zařízení 8 46,5 43,6 2,9 15,6 14,9 106,7 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 13,3 15,6-2,3 4,5 5,3 85,3 Příslušníci armády 0 0,9 4,3-3,4 0,3 1,5 20,9 Celkem 297,8 293,5 4,3 100,0 100,0 101,5 V tom ženy Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 1 10,4 4,9 5,5 4,4 2,2 212,2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 2 28,8 33,5-4,7 12,3 14,7 86,0 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci 3 66,6 53,5 13,1 28,5 23,5 124,5 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) ,1 3,9 15,8 14,5 111,8 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 5 46,5 39,6 6,9 19,9 17,4 117,4 Kvalifikovaní dělníci v zem. a lesnictví 6 2,2 4,8-2,6 0,9 2,1 45,8 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci 7 11,5 19,4-7,9 4,9 8,5 59,3 Obsluha strojů a zařízení 8 13,1 18,4-5,3 5,6 8,1 71,2 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 9 17,8 20,5-2,7 7,6 9,0 86,8 Příslušníci armády ,0 0,0 0,0. Celkem 234,0 227,7 6,3 100, ,8 Pramen: Trh práce v České republice , ČSÚ Praha, 2007 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil roční průměry 2010, ČSÚ Praha, 2011 I. 4 Výsledky dotazníkových průzkumů u zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji Současné statistiky zaměstnanosti jsou u nás založeny na čtvrtletně prováděných Výběrových šetření pracovních sil. Ta jsou koncipována tak, aby umožnila získat spolehlivé odhady charakteristik trhu práce na úrovni celého státu a s relativně dostatečnou spolehlivostí i odhady oblastních a krajských hodnot (na úrovni regionů NUTS 2 a 3). Odhady na okresní úrovni však z tohoto zdroje provádět nelze. Při praktickém provádění státní politiky zaměstnanosti v území i při realizaci regionální politiky krajských samospráv jsou ovšem data o zaměstnanosti na nižší úrovni než krajské velmi potřebná. Proto úřady práce v Jihomoravském kraji spolu s Krajským úřadem Jihomoravského kraje provádějí speciální dotazníkové průzkumy v souboru velkých zaměstnavatelů. Jejich základním cílem je zjistit stav a podrobnou strukturu zaměstnanosti u jednotlivých zaměstnavatelů v okresech Jihomoravského kraje. Důraz je přitom kladen na zjištění Stránka 20 z 191

21 vzdělanostní struktury pracovní síly a struktury pracovních pozic. V rámci třídění vyšších řádů jsou tyto charakteristiky vyhodnocovány v závislosti na předmětu činnosti zaměstnavatele (CZ - NACE), v závislosti na druhu vlastnictví i podle jednotlivých velikostních kategorií. Terénní průzkum realizovaný k byl proveden ve vzorku asi 4 tis. organizací, přičemž požadovaná data byla získána od respondentů, kteří zaměstnávali celkem 243,1 tis. pracovníků. Provedeným terénním průzkumem tak byla detailně zjištěna zaměstnanecká skladba v souboru zhruba 45 % z celkového úhrnu v kraji obsazených pracovních míst. Nejzajímavější a pro praktickou regionální politiku nejzávažnější jsou především tato zjištění: nejkvalifikovanější pracovní sílu v Jihomoravském kraji využívá terciární sektor ekonomiky, naopak nejméně vzdělanou primární sektor (zemědělství a lesnictví). Ze zaměstnanců terciární sféry má celá třetina vzdělání získané na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole, 40 % pracovníků má středoškolské vzdělání s maturitou, jen zhruba 22 % má výuční list a 5 % vykazuje pouze základní vzdělání. Naproti tomu v odvětvích průmyslu má vysokoškolské vzdělání (včetně VOŠ) pouze každý osmý zaměstnanec, necelá třetina pracovníků má úplné středoškolské vzdělání s maturitou, téměř polovina má výuční list a zhruba 8 % pracovníků má pouze základní vzdělání. U zaměstnavatelů primární sféry ekonomiky (zemědělství, lesnictví) vykazuje zaměstnaná pracovní síla ještě horší úroveň vzdělání. Vysokoškolské vzdělání (včetně absolventů VOŠ) má přibližně 10 % zaměstnanců, což je méně, než kolik je v tomto národohospodářském sektoru zaměstnáno pracovníků s pouze základním vzdělání. Střední školu s maturitou má zhruba každý čtvrtý pracovník, výuční list pak přibližně každý druhý. Z jednotlivých průmyslových odvětví kvalifikovanější pracovní sílu než průmysl potravinářský, textilní či papírenský vykazují odvětví průmyslu strojírenského a elektronického. Zajímavým zjištěním je, že stavebnictví využívá podstatně kvalifikovanější pracovní sílu než průmysl. Z velkých odvětví terciární sféry nejkvalifikovanější pracovní sílu zaměstnává odvětví vzdělávání, informačních činností, veřejné správy a až poté odvětví zdravotnictví. z hlediska členění podle druhu vlastnictví nejkvalifikovanější pracovní sílu zaměstnává státní sektor, poté organizace ve vlastnictví,,sdružení, církví a politických stran a dále zaměstnavatelé v komunálním vlastnictví. Nejméně kvalifikovanou pracovní silu využívá sektor družstevní a také sektor soukromý. z hlediska velikostní skladby nejkvalifikovanější pracovní sílu vykazují největší zaměstnavatelé (ve velikostní kategorii nad tisíc pracovníků) a také zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců menším než padesát. Nejméně kvalifikovanou pracovní sílu naopak využívají zaměstnavatelé ve velikostní kategorii I.5 Stav, struktura a vývoj nezaměstnanosti Území Jihomoravského kraje patří v rámci České republiky trvale k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Hodnota míry nezaměstnanosti v kraji dosáhla k datu úrovně 9,1 % a oproti celostátnímu průměru byla o 0,9 procentního bodu vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR je v současné době jen v pěti míra nezaměstnanosti vyšší než v kraji Jihomoravském. Jedná se o následující kraje: Ústecký (12,5 %), Moravskoslezský (11,0 %), Olomoucký (10,7 %), Karlovarský (9,9 %) a Liberecký (9,3%). Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností a to dlouhodobě - nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci května 2011 bylo 13,4 %, resp. 11,6 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v okresech Brno-venkov (7,3 %), Vyškov (7,5 %) a Brno-město (7,9 %). Stránka 21 z 191

22 Tabulka č. 7: Vývoj míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji po roce 2000 (v %, stav k ) Jihomoravský kraj Rok v tom okres Celkem Blansko B-město B-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo ČR (%) ,3 7,0 7,9 6,7 11,1 14,1 9,4 13,0 8, ,7 7,4 8,6 7,2 10,4 13,8 8,9 13,5 8, ,2 8,9 10,0 8,7 11,8 15,4 9,6 15,5 9, ,5 9,5 10,9 8,6 11,7 15,8 10,5 13,7 10, ,7 8,7 9,8 7,2 11,3 14,7 10,4 14,6 9, ,2 8,1 9,2 6,7 11,1 15,2 8,8 14,1 8, ,8 6,7 7,9 5,7 9,6 13,3 6,8 13,6 7, ,9 5,6 6,0 4,5 7,5 10,7 4,9 11,5 6, ,8 6,5 5,8 4,4 6,9 10,9 5,2 10,8 6, ,6 11,1 8,2 8,2 12,1 15,9 9,7 15,4 9, ,9 10,3 8,6 8,9 13,3 16,3 9,2 14,7 9,6 2011* 9,1 8,4 7,9 7,3 10,2 13,4 7,5 11,6 8,2 Pramen: MPSV ČR * stav k K datu se okres Hodonín hodnotou míry nezaměstnanosti umístil mezi 77 okresy ČR na šesté nejhorší pozici, okres Znojmo byl jedenáctý, okres Břeclav dvacátý první, okres Blansko byl čtyřicátý, Brno-město zaujímalo 48. pozici, okres Vyškov byl padesátý pátý, a okres Brno venkov byl padesátý sedmý. Mezi moravskými okresy vykazuje nyní právě Brno venkov nezaměstnanost nejnižší, okres Vyškov třetí nejnižší a okres Brno-město pátou nejnižší nezaměstnanost. Přes nárůst nezaměstnanosti v posledních zhruba 2,5 letech je možno stávající vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji hodnotit stále jako relativně dobrý; ve většině krajů ČR (v devíti z celkového počtu 14 krajů) byl totiž nárůst nezaměstnanosti vyvolaný hospodářskou krizí ještě vyšší. Tabulka č. 8: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v období (stav k ) Počet nezaměstnaných Počet volných pracovních míst Stránka 22 z 191 Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní Míra nezaměstnanosti ,3 9, ,8 9, ,0 11, ,9 11, ,2 10, ,9 10, ,9 8, ,2 6, ,2 6, ,7 10, ,5 10,9 2011* ,8 9,1 Pramen: MPSV ČR * stav k Od nástupu hospodářské krize (od ) se v kraji - ostatně stejně jako všude v celé ČR - výrazným způsobem změnila jak výše nezaměstnanosti, tak i její struktura. Počet nezaměstnaných se v kraji v tomto období zvýšil o 21,7 tis., což představuje nárůst o 56,7 %, ovšem v tomto období se počet nezaměstnaných žen zvýšil pouze o 32,4 %, zatímco počet nezaměstnaných mužů vzrostl skoro třikrát intenzivněji - o 89,4 %. V České republice jako celku byl zaznamenán vývoj obdobný: celkový počet nezaměstnaných se zvýšil o 56,9 %, přitom počet žen se zvýšil o pouhých 37,6 %, počet mužů ale o 82,3 %.

23 Tento poměrně překvapivý vývoj byl způsoben především stávající odvětvovou strukturou zaměstnanosti v kraji (a stejně tak v ČR), která se vyznačuje velmi vysokým podílem průmyslu na celkovém počtu pracovních míst v hospodářské struktuře. A v podmínkách současné hospodářské recese to byla právě průmyslová odvětví, která nejvíce uvolňovala pracovní sílu. Hlavní charakteristiky nezaměstnanosti Ke dni bylo na úřadech práce v Jihomoravském kraji evidováno celkem nezaměstnaných. Z tohoto počtu bylo mužů (tj. 51,5 %) a žen (48,5 %). V průběhu ekonomické recese se podíl mužů na celkové zaměstnanosti zvýšil poměrně výrazným způsobem (o 2 procentní body), v důsledku čehož je mužská složka nezaměstnanosti v kraji vyšší než v na ostatním území státu (pro srovnání: podíl mužů na úhrnné nezaměstnanosti v ČR dosahuje pouze 50,2 %. Tabulka č. 9: Struktura nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji aktuální stav (k ) Území Počet nezaměstnaných celkem v tom podíl mužů (%) žen (%) Podíl absolventů škol a mladistvých (%) Počet volných pracovních míst Počet uchazečů na 1 volné místo Míra nezaměst. (%) Blansko ,3 49,7 6, ,8 8,4 Brno-město ,9 50,1 4, ,7 7,9 Brno-venkov ,7 50,3 7, ,4 7,3 Břeclav ,3 45,7 7, ,9 10,2 Hodonín ,5 44,5 5, ,7 13,4 Vyškov ,1 48,9 6, ,6 7,5 Znojmo ,4 49,6 6, ,1 11,6 Jihomoravský kraj ,5 48,5 5, ,8 9,1 Česká republika ,2 49,8 5, ,0 8,2 Pramen: MPSV ČR, 2011 Největší počet nezaměstnaných je evidován na úřadech práce ve městě Brně a v okresech Hodonín a Brno-venkov, nejvyšší míru nezaměstnanosti ale dlouhodobě vykazují okresy Hodonín a Znojmo. V průběhu hospodářské recese nejvýraznější nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenán v okrese Břeclav (o 81 % původního stavu), naopak nejméně se jejich počet zvýšil v okresech Znojmo a Hodonín (shodně o 45 %) a také v okrese Brno-město (nárůst o 51 %). Od nástupu hospodářské krize (od ) se počet nezaměstnaných v kraji zvýšil celkově o osob. K nárůstu míry nezaměstnanosti přitom došlo ve všech okresech kraje. Počet evidovaných volných pracovních míst v kraji (k jich bylo v evidenci úřadů práce registrováno 3 193, z toho zhruba třetina v Brně) v období od velmi silně poklesl, a to z původních (na konci srpna 2008) na současných již zmíněných míst, tedy o více než 80 %. Na celkovém počtu volných pracovních míst v ČR se kraj nyní podílí pouhými 8,5 %, přestože jeho podíl na celostátní zaměstnanosti je výrazně vyšší, dosahuje 11,0 %. Na jedno volné místo připadlo v kraji koncem května 2011 v průměru 18,8 nezaměstnaných, což je hodnota výrazně vyšší než je celorepublikový průměr (13,0). Relativně nejvíce volných pracovních míst - vztaženo k počtu nezaměstnaných nabízejí oba brněnské okresy a také okres Vyškov, naopak nejtíživější je nyní situace v okresech Břeclav, Blansko a Hodonín. Stránka 23 z 191

24 I.6 Poptávka po pracovní síle I.6.1 Základní vývojové tendence V průběhu hospodářské recese se poptávka po pracovní síle v Jihomoravském kraji zásadním způsobem změnila. Na konci srpna 2008 bylo v evidenci úřadů práce v kraji vedeno celkem volných pracovních míst, na konci roku 2008 to však bylo již jen míst, tedy necelá polovina. Rychlý pokles počtu hlášených míst pak pokračoval po celé první pololetí 2009, takže ke dni vedly úřady práce v kraji ve své evidenci pouze tis. volných pracovních míst. V meziročním srovnání se jednalo o pokles o zhruba tři čtvrtiny původního stavu. V průběhu dalšího půl roku se počet míst nahlášených do evidence úřadů práce dále snížil, a to až na hodnotu přibližně 3000, a na tomto stavu se stabilizoval. Koncem května 2011 bylo na pracovištích úřadu práce v kraji evidováno hlášených volných pracovních míst. Tabulka č. 10: Vývoj počtu volných pracovních míst v okresech Jihomoravského kraje v období hospodářské recese. Území Počet hlášených volných pracovních míst září prosinec červen prosinec červen prosinec leden únor březen duben květen Blansko Brno město Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JMK ČR Pramen: MPSV ČR, 2011 Od nástupu hospodářské recese, - tedy v období od konce září v České republice ubylo téměř 75 % hlášených volných pracovních míst, v Jihomoravském kraji to ale bylo přes 80 %. Z okresů Jihomoravského kraje byl v tomto ohledu nejvíce postižen okres Brno město, v němž se počet volných míst snížil o více než 88 % a dále okres Brno-venkov, kde úbytek přesáhl 81 %. Pokles počtu volných pracovních míst byl značný i v okresech Blansko, Břeclav a Znojmo; v nich došlo ke snížení jejich počtu o zhruba tři čtvrtiny. Relativně nejméně volných pracovních míst ubylo v okrese Hodonín, kde pokles představuje pouze zhruba jednu třetinu jejich původního stavu (36,5 %). Poptávka po volné pracovní síle je v Jihomoravském kraji trvale nižší než na ostatním území státu. Zatímco na každé hlášené pracovní místo v kraji nyní aritmeticky připadá 18,8 osob nezaměstnaných, v rámci celé ČR to je jen 13,0 osob. Z jednotlivých regionů Jihomoravského kraje je v tomto ohledu situace nejtíživější v okrese Břeclav, kde na každé hlášené pracovní místo připadá 32,9 nezaměstnaných (šestý nejhorší poměr v rámci celé ČR), a dále v okresech Blansko (21,8 nezaměstnaných/1 místo) a Hodonín (20,7). Výrazně lepší je situace v obou brněnských okresech, v nichž se o každé hlášené místo uchází v průměru dvanáct (v okrese Brno-venkov) a devatenáct (v okrese Brno-město) nezaměstnaných, a dále v okrese Vyškov (16,6 nezaměstnaných/1 volné pracovní místo). Okrese Brno-venkov je v kraji jediný, v němž poměr mezi nabídkou a poptávkou je vzhledem k celostátní hodnotě nadprůměrný. Stránka 24 z 191

25 I.6.2 Struktura volných pracovních míst V současné době mají v Jihomoravském kraji zaměstnavatelé největší zájem o pracovníky se středním vzděláním s výučním listem; místa pro ně vhodná se nyní na celkové poptávce podílejí 40 %. Úroveň poptávky po těchto pracovnících je v kraji vyšší než v ČR jako celku. Oproti stavu v ČR je v kraji zaznamenán podstatně menší zájem o pracovníky se vzděláním základním (26,6 % z celkového úhrnu požadovaných pracovníků oproti 30,9 % v ČR), nižší je ale i poptávka po vysokoškolácích (v kraji se místa pro ně vhodná na celkovém úhrnu podílejí 8,5 %, zatímco v ČR jako celku 9,9 %). Rozdíly ve struktuře inzerovaných volných pracovních míst dle požadovaného stupně vzdělání jsou mezi jednotlivými okresy výrazné. Největší poptávka po nekvalifikované pracovní síle je soustředěna do okresů Brno-venkov (42,5 %), Hodonín (36,9 %) a Brnoměsto (28,3 %!), nejnižší je v okresech Blansko, Znojmo a Vyškov (v žádném z nich není vyšší než 10,0 %). Tabulka č. 11: Skladba evidovaných volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k ) Region Počet volných pracovních míst Z toho dle požadovaného stupně vzdělání (%) Základní* Učňovské a střední bez maturity** Střední s maturitní zkouškou*** Vysokoškolské a vyšší odborné**** Blansko 171 4,1 53,8 30,4 11,7 Brno město ,3 32,0 28,1 11,6 Brno venkov ,5 36,9 15,3 5,3 Břeclav ,3 42,7 33,3 10,7 Hodonín ,9 43,6 16,2 3,4 Vyškov ,0 49,8 32,6 7,7 Znojmo 226 7,1 65,9 19,5 7,5 Jihomoravský kraj ,6 40,9 24,0 8,5 Celkem ČR ,9 35,4 23,7 9,9 Pramen: MPSV ČR, 2011 * kategorie A E KKOV ** kategorie H,J KKOV *** kategorie K,L,M KKOV **** kategorie N,R,T,V KKOV Podle statistické klasifikace CZ-ISCO (KZAM) náležela k datu necelá čtvrtina volných pracovních míst v Jihomoravském kraji do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci), která soustřeďovala celkem 624 míst, tj. 23,1 % z celkového úhrnu). Druhou nejčastěji požadovanou kategorii pak tvořily profese řazené do 3. hlavní třídy CZ- ISCO (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) ta celkově soustřeďovala 546 míst, tedy zhruba pětinu (20,2 %) z jejich úhrnného počtu. Třetí nejčetnější skupinou jsou profese osmé hlavní třídy (obsluha strojů a zařízení) s počtem 399 míst a podílem necelých 15 %. Zhruba desetiprocentní podíl na úhrnné poptávce vykazovaly hlavní třída 2 CZ-ISCO (vědečtí a odborní duševní pracovníci), hlavní třída 5 (provozní pracovníci v obchodě a službách) a hlavní třída 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Nízká je v kraji poptávka po profesích 1 třídy (zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci) a zcela zanedbatelná je celková poptávka po kvalifikovaných dělnících v zemědělství a lesnictví, tedy po profesích šesté hlavní třídy. Stránka 25 z 191

26 Tabulka č. 12: Srovnání struktury hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji podle hlavních tříd kategorie zaměstnání (CZ-ISCO) v letech 2000 a 2011 Kategorie zaměstnání Hlavní třída CZ- ISCO Stránka 26 z 191 Počet volných pracovních míst ( ) Počet volných pracovních míst ( ) celkem % celkem % Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci ,9 41 1,4 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,5 Techn., zdravot. a pedagog. pracovníci , ,7 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) ,4 66 2,2 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,0 Kvalifik. dělníci v zem. a les. (vč. příbuz. oborů) , ,2 Řemeslníci a kvalifik. výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,2 Obsluha strojů a zařízení , ,0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,7 Neuvedeno 0 0,0 5 0,2 Úhrnem , ,0 Pramen: MPSV ČR, 2011 Pokud porovnáme dnešní situaci v poptávce po pracovní síle se stavem k , kdy v registru hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji bylo vedeno zhruba stejně volných pracovních míst jako nyní, lze konstatovat, že za posledních 11 let se v kraji výrazně zvýšila (zdvojnásobila) poptávka po pracovních pozicích řazených do 3. hlavní třídy (techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci) a 4. hlavní třídy (nižší administrativní pracovníci). Mírně se zvýšil zájem i o profese řazené do 5. hlavní třídy (provozní pracovníci ve službách a obchodě) a 8. hlavní třídy (obsluha strojů a zařízení). Po roce 2000 se naopak poměrně výrazným způsobem snížil zájem o pracovníky nekvalifikované, řazené profesně do 9. hlavní třídy. Počet poptávaných míst v této kategorii klesl o čtvrtinu. Mnohem výraznějším způsobem se ale (překvapivě) snížila poptávka zaměstnavatelů i po profesích řazených do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci). Jejich zájem o takto kvalifikované profese se v průběhu posledních deseti let snížil o bezmála 60 %. Základní příčinou takto výrazného omezení poptávky je značné snížení průmyslové výroby, k níž v kraji došlo v průběhu hospodářské recese. Přesto i tak má ekonomika kraje větší zájem než ostatní regiony ČR o kvalifikované dělnické profese řazené do sedmé hlavní třídy (řemeslníci a kvalifikovaní výrobci) a o středoškolsky vzdělané pracovníky (v profesích spadajících do třetí hlavní třídy). Naproti tomu mnohem menší zájem (oproti celostátnímu průměru zhruba poloviční) mají zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji o kvalifikované dělníky v zemědělství a lesnictví a o pomocné nekvalifikované dělníky. Bohužel také poptávka po vysokoškolsky vzdělaných specialistech ze druhé hlavní třídy je v kraji nižší, než na ostatních území státu. I.6.3 Kvalita nově vytvářených pracovních míst K objektivnímu hodnocení kvality nově obsazovaných pracovních míst v ekonomice je v Evropské unii používána metodika Eurostatu, která pracovní místa člení dle požadované kategorie pracovníků do čtyř základních skupin. Nemanuální pracovníci se podle úrovně své kvalifikace člení do dvou oddílů, přičemž: první z nich soustřeďuje vysoce kvalifikované pracovníky řazené do hlavních tříd 1 3 statistické klasifikace CZ - ISCO zatímco druhý oddíl zahrnuje nemanuální pracovníky s nižší kvalifikací, náležející do hlavních tříd 4 5 klasifikace CZ - ISCO

27 Kategorie manuálních pracovníků je členěna rovněž do dvou oddílů, z nichž: jeden soustřeďuje osoby kvalifikované, náležející do hlavních tříd 6 8 CZ ISCO, zatímco ve druhém oddílu jsou soustředěny osoby nekvalifikované, řazené do 9. hlavní třídy CZ ISCO. Pracovní síla určená pro nemanuální pracovníky se na celkové poptávce v kraji koncem prvního čtvrtletí roku 2011 podílela 51,1 %, místa pro manuální pracovníky tedy tvořila 48,9 %. Zájem o dělnické profese převládá ve všech okresech kraje s výjimkou okresů Břeclav, Brno-město a Znojmo. Nejvyšší je v okresech Hodonín a Vyškov, naopak nejnižší v okresech Břeclav a Znojmo. Je možno konstatovat, že v průběhu posledních dvou let se požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci nově přijímaných osob výrazně zvýšily, nebo lépe řečeno zaměstnavatelé v míře mnohem menší než dříve vytvářejí pracovní místa pro nekvalifikované. Pokud zaměstnavatel v Jihomoravském kraji hodlá obsadit pracovní místo v manuální pracovní profesi, ve třech případech ze čtyř (což je lepší poměr než v ČR jako celku) má zájem o kvalifikovaného pracovníka. Platí to ale především pro okresy Vyškov (s podílem nekvalifikovaných ve výši pouhých 9,5 %), Blansko a Hodonín. Nejvyšší podíl nekvalifikovaných manuálních pracovníků zaměstnavatelé poptávají v okresech Brno-město (27,5 %) a Břeclav (26,7 %). Tabulka č. 13: Hlášená volná pracovní místa podle požadavku na kategorii zaměstnání pracovníka (stav k ) Počet hlášených volných pracovních míst z toho pro kategorii Region nemanuální pracovníci s manuální pracovníci celkem kvalifikací vysokou * nízkou** kvalifikací*** nekvalifikovaní**** Blansko Brno město Brno venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Česká republika Pramen: MPSV ČR, 2011 * CZ-ISCO 1 3 ** CZ-ISCO 4 5 *** CZ-ISCO 6 8 **** CZ-ISCO 9 Při obsazování míst pro nemanuální pracovníky dávají zaměstnavatelé ve dvou případech ze tří přednost vysoce kvalifikované pracovní síle. Jejich dobrou kvalifikaci přitom nejvíce vyžadují v okresech Hodonín, Brno-venkov a Blansko, nejméně pak v okresech Břeclav a Brno-město. Meziokresní rozdíly ale v tomto ohledu nejsou nijak výrazné; rozdíl mezi nejlépe a nejhůře hodnoceným okresem dosahuje pouze osmi procentních bodů. Celkově nejlepší šanci získat na trhu práce v Jihomoravském kraji pracovní uplatnění mají dnes osoby s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Na každé hlášené pracovní místo pro ně vhodné jich v současné době připadá zhruba 20. Na druhé pozici ovšem s minimálním odstupem se dnes nacházejí osoby s pouze základním vzděláním, kterých na každé hlášené místo připadá 23. Nepříliš odlišná je ale situace i v případě středoškoláků s maturitou: o každé pracovní místo se v této kategorii uchází v průměru 25 osob. Nejhorší poměr mezi poptávkou Stránka 27 z 191

28 a nabídkou je poněkud překvapivě - v kategorii osob s výučním listem zde se o každé volné pracovní místo uchází v průměru 26 osob. Z uvedeného je zřejmé, že rozdíly v počtech míst připadajících na jednotlivé vzdělanostní kategorie nezaměstnaných jsou v současné době menší než kdykoliv dříve. Tabulka č. 14: Soulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v Jihomoravském kraji podle požadavku na stupeň vzdělání pracovníka (stav k ) stupeň vzdělání Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo Počet a podíl nezaměstnaných Počet a podíl volných pracovních míst celkem % celkem % základní a bez vzdělání 23, , ,6 učňovské a střední bez maturity 26, , ,9 střední s maturitou 25, , ,0 vyšší a vysokoškolské 20, , ,5 Úhrnem 24, , ,0 Pramen: MPSV ČR, 2011 I.7 Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji K datu tedy před nástupem hospodářské krize - registrovaly úřady práce v Jihomoravském kraji celkem cizinců. Vedle toho bylo živnostenskými úřady evidováno dalších cizinců, kteří soukromě podnikali. Celkem se tedy na trhu práce v Jihomoravském kraji legálně pohybovalo zahraničních pracovníků. Podíl cizinců legálně pracujících na území Jihomoravského kraje na celkové pracovní síle tak dosahoval zhruba 5,2 % a v samotném městě Brně přibližně 7,0 %. Nástup hospodářské krize ve svých počátcích příliv cizinců do ekonomiky kraje nijak neomezil. Naopak, k bylo v kraji registrováno celkem cizinců; za rok 2008 se tedy jejich počet v ekonomice kraje výrazně zvýšil, o více než jednu čtvrtinu. V průběhu roku 2009 zaniklo v hospodářské struktuře kraje celkem 7,3 tis. pracovních míst a počet nezaměstnaných vzrostl skoro o 23 tis. (výrazně se tedy snížila i zaměstnanost ve stínové ekonomice ), počet registrovaných cizinců ale poklesl pouze o 2,3 tis. osob. Navíc již během roku 2010 se počet cizinců začal zase zvyšovat; ke konci roku jich bylo na území kraje evidováno Situace v regulaci vstupu cizinců na trh práce v kraji se zásadním způsobem změnila až v posledním čtvrtletí 2010, v souvislosti s výrazným zpřísněním povolování zahraniční zaměstnanosti na úřadu práce ve městě Brně. Krajské město totiž vždy představovalo tak důležité centrum zahraniční zaměstnanosti, že vývoj v něm jednoznačně převážil vývoj ve všech šesti zbývajících okresech Jihomoravského kraje. Například na celokrajském počtu cizinců evidovaných úřadem práce se Brno podílí více než třemi čtvrtinami, na počtu cizinců podnikatelů evidovaných živnostenským úřadem se podílí zhruba 55 %. Pokles počtu cizinců, k němuž došlo v prvních pěti měsících roku 2011, je výrazný. Počet cizinců registrovaných úřady práce se snížil o celou pětinu (o cca 5,1 tis. osob), a to především v důsledku vývoje v krajském městě. Ztížená možnost proniknout na trh práce prostřednictvím pracovního povolení se však promítla ve větším zájmu cizinců o podnikání počet cizinců registrovaných živnostenskými úřady se jen v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil skoro o 10 %. V současné době se legálně pracující (podnikající) cizinci podílejí na celkové zaměstnanosti v kraji zhruba 5,6 % a v samotném městě Brně pak téměř 10 %. To rozhodně není málo. I v těch zemích Evropské unie, kde podíl cizinců na trhu práce je nejvyšší, jejich zastoupení Stránka 28 z 191

29 dosahuje zhruba 10 %; pouze výjimečně bývá vyšší. V rámci kraje jsou cizinci soustředěni především do obou brněnských okresů, zejména se to týká počtu vydaných pracovních povolení. Samotné město Brno se na počtu těchto vydaných povolení podílí zhruba devadesáti procenty, podíl okresu Brno-venkov činí dalších přibližně 3,4 %. Velmi málo povolení pro zahraniční pracovníky bylo vydáno v okresech Znojmo a především v okrese Vyškov. Více než polovinu (58 %) zahraničních pracovníků evidovaných úřady práce představují občané ze zemí Evropské unie. Největší podíl z nich (zhruba 80 %) tvoří občané Slovenské republiky. Ti kromě Brna a okresu Brno-venkov pracují především v příhraničních okresech Břeclav a Hodonín, kde často využívají možnosti denní dojížďky do zaměstnání. Pracovníci ze Slovenska jsou nejčastěji zaměstnáváni jako kvalifikovaní dělníci ve strojírenství, dále ve stavebnictví a zemědělství, velmi často se uplatňují i v obchodě, službách a zdravotnictví. Také cizinci z ostatních zemí Evropské unie pracují především v krajském městě. Jedná se ve velké většině o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu (programátoři, analytici a pracovníci operačních systémů, učitelé jazyků, obchodní zástupci a vedoucí a řídící pracovníci). Tab. 15: Cizinci na trhu práce v Jihomoravském kraji Stav k *** Index** 2011* Cizinci registrovaní úřady práce ,9 Cizinci podnikatelé, registrovaní živnostenskými úřady 8 601* ,8 Cizinci celkem ,2 Pramen: MPSV ČR, 2009 *= stav k **=2011/2007 *** v roce 2011 stav k 1.6. Z pracovníků pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii v současné době v Jihomoravském kraji pracují nejčastěji občané Ukrajiny, Mongolska, Moldávie, Běloruska, Kazachstánu a Vietnamu. Tato pracovní síla je převážně buď málo kvalifikovaná nebo nekvalifikovaná a směřuje zejména do průmyslu a stavebnictví (jako pomocní dělníci, montážní dělníci, baliči, atd.) a do oblasti úklidových služeb. Importem cizinců se v minulosti snažila řešit nedostatek pracovníků řada velkých montážních závodů v Jihomoravském kraji, o jejichž nízce mzdově ohodnocenou práci neměli čeští uchazeči o zaměstnání zájem, přestože kvalifikační požadavky na tyto pracovní pozice jsou minimální. Z jednotlivých nejčastěji obsazovaných profesí lze uvést zejména pozice pomocný dělník v průmyslu, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve skladech, pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci, pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách. Stránka 29 z 191

30 II. REGIONÁLNÍ SROVNÁNÍ HLAVNÍCH PARAMETRŮ TRHU PRÁCE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Ukazuje se, že velkým nedostatkem analýz zaměřených na oblast trhu práce či obecněji na oblast rozvoje lidských zdrojů, které jsou v České republice prováděny, je jejich velmi malá provázanost se statistickými daty evropskými. Důsledkem tohoto stavu je faktická neznalost evropských vývojových trendů a z toho pramenící velmi omezená schopnost správně vnímat a vyhodnocovat domácí vývojové tendence a trendy a následně tyto kvalitně a kvalifikovaně porovnávat s vývojem za našimi státními hranicemi. Dopady těchto omezení jsou z analytického hlediska závažné, protože důležité disproporce ve vývoji lidských zdrojů, velmi důležité při rozhodování o zaměření praktické regionální politiky, mohou zůstat skryty. V podmínkách rychle postupující globalizace, která svým způsobem mimoděk a v podstatě jaksi automaticky - vyvolává provazování dříve separátních pracovních trhů, je provádění širších regionálních komparací v tomto pohledu dnes už nezbytné a každý koncepční materiál o rozvoji lidských zdrojů, který vývojové tendence hodnotí pouze v národním měřítku, je třeba odmítnout jako nedostatečný. Při koncipování Krátkodobého realizačního plánu SRLZ v Jihomoravském kraji, k němuž došlo v letech , byla otázce regionálních komparací věnována pozornost mimořádná. Údaje o vývoji na trhu práce v Jihomoravském kraji byly porovnávány jak s vývojem v celé ČR a v jejich jednotlivých krajích, tak i s vývojem ve všech zemích Evropské Unie. Bylo to poprvé, kdy v koncepčních dokumentech Jihomoravského kraje se ve velké míře začalo používat širší hledisko regionální, založené na mezinárodních komparacích. Pro hodnocení regionálních trendů se ale ukázalo jako nezbytné porovnávat trendy probíhající v Jihomoravském kraji s vývojem v jeho širokém zázemí. Proto byl v zájmu detailního a dostatečně komplexního srovnávání - vymezen zvláštní region, zahrnující všech 14 krajů České republiky (úroveň NUTS 3), celé území Slovenské republiky, složené ze všech 4 slovenských regionů NUTS 2, dále celé území Rakouska, zahrnující 9 regionů NUTS 2, jimiž jsou jednotlivé spolkové země, z Německa pak celá území spolkových zemí Bavorsko (7 regionů NUTS 2) a Sasko (3 regiony NUTS 2). Na území Polska region zahrnul všechny 3 slezské regiony NUTS 2 (tj. vojvodství Opolské, Slezské a Dolnoslezské) a vedle toho Malopolsko, a nakonec celé území Maďarska, členěné do sedmi regionů NUTS 2. Takto vymezený region zahrnuje celkem 42 jednotek NUTS 2. Zaujímá plochu km2 a žije v něm zhruba 63 mil obyvatel, což představuje přibližně 13 % obyvatel Evropské unie. Má tvar elipsy, jejíž hranice sahají na severu a na jihu zhruba 300 km od města Brna, na východě a na západě pak přibližně 500 km od Brna. II. 1 Regionální srovnání struktury zaměstnanosti Podle ekonomické teorie oblast trhu práce zahrnuje dvě velké sféry sféru zaměstnanosti a sféru nezaměstnanosti. V běžné praxi bývá mnohem větší publicita věnována sféře nezaměstnanosti, snad proto, že v sobě soustřeďuje silný náboj sociální. Z hlediska národohospodářského však rozhodně mnohem významnější roli hraje sféra zaměstnanosti. Pokud míra zaměstnanosti v území je vysoká a dále roste, je vlastně druhořadé, jak se vyvíjí míra nezaměstnanosti. Pokud počet zaměstnaných v národním hospodářství se zvyšuje, stát má obvykle k dispozici dostatečné zdroje a nástroje, postačující k efektivnímu řešení nezaměstnanosti. Proto v tomto materiálu je cíleně mnohem větší pozornost než sféře nezaměstnanosti věnována oblasti zaměstnanosti. Stránka 30 z 191

31 II.1.1 Regionální rozdíly v odvětvové skladbě pracovní síly Z analýzy vývojových trendů v sektorové a odvětvové zaměstnanosti na úrovni regionů NUTS 2 vyplývá, že postavení Jihomoravského kraje v prostoru střední Evropy stále zůstává v mnoha ohledech značně specifické. Podle údajů Eurostatu, které vycházejí z národních statistických zdrojů jednotlivých členských zemí Unie, dosahoval v roce 2009 podíl primárního sektoru národního hospodářství (dále zjednodušeně jen zemědělství) na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji pouhých 2,6 %. Jedná se o hodnotu nižší než je celostátní průměr, který činil 3,1 %. Jen čtyři kraje ČR vykazovaly hodnotu ještě nižší než Jihomoravský kraj a také v podmínkách sledovaného regionu střední Evropy se jedná o hodnotu podprůměrnou. Vyšší podíl zaměstnaných v zemědělství vykazují tři ze čtyř slovenských regionů NUTS 2 (všechny kromě Bratislavy) a osm z devíti rakouských spolkových zemí (nižší podíl než Jihomoravský kraj má pouze Vídeň). Ze sedmi bavorských regionů větší zastoupení zemědělství na celkové zaměstnanosti vykazuje ale pouze Dolní Bavorsko a Horní Falc, ze čtyř polských regionů pracuje v zemědělství větší podíl zaměstnanců v Dolním Slezsku, Opolsku i Malopolsku. A nakonec v Maďarsku je v primárním sektoru zastoupen větší podíl osob než v Jihomoravském kraji ve všech regionech NUTS 2 s výjimkou Centrálního Maďarska (Közép- Magyarország), tedy regionu kolem Budapešti. Ve všech čtyřech základních statistických odvětvích průmyslové výroby bylo v Jihomoravském kraji v roce 2009 zaměstnáno 138,7 tis. pracovníků, což představuje 26,2 % z celkového počtu pracovníků v národním hospodářství. V měřítku EU se sice jedná o hodnotu vysokou (průměrná hodnota za EU je o zhruba třetinu nižší), v podmínkách ČR to ovšem je podíl mírně podprůměrný. Ze 14 krajů ČR pouze v Praze je podíl zaměstnanosti v průmyslu nižší než na jižní Moravě. Všude jinde v Evropě (a to nejen střední) je ovšem tak vysoká zaměstnanost v odvětví průmyslu pokládána za nesmírně vysokou. Jedinou výjimkou v EU je Slovensko. Zde ve dvou (z celkem čtyř regionů) NUTS 2 je zaměstnanost v průmyslu dokonce ještě vyšší než v Jihomoravském kraji (jsou to regiony NUTS 2 Západné Slovensko a Stredné Slovensko). Naproti tomu v Rakousku se vyskytuje pouze jediný region NUTS 2, v němž úroveň zaměstnanosti v průmyslu přesahuje hodnotu Jihomoravského kraje. Je to spolková země Vorarlberg. V Německu je situace poněkud jiná. V žádném z regionů NUTS 2 dříve extrémně průmyslového Saska není v současné době dosaženo hodnot Jihomoravského kraje, ze sedmi bavorských regionů ovšem hodnotu Jihomoravského kraje přesahují v současné době čtyři. Je to ale způsobeno obrovským poklesem zaměstnanosti v průmyslu Jihomoravského kraje v průběhu posledních tří let; ještě v roce 2007 totiž vyšší hodnotu z celého Bavorska vykazoval pouze region Oberfranken. Lze s toho dovodit, že dopady hospodářské krize na německý a zejména bavorský průmysl byly podstatně menší, než na průmysl v ČR. Z polských regionů hodnotu zaměstnanosti v průmyslu vyšší než Jihomoravský kraj má pouze průmyslové Slezsko (32,5 %) a region Opolskie (27,1 %). Ze všech maďarských regionů úroveň Jihomoravského kraje přesahují pouze v Západním Zadunajsku (Nyugat-Dunántúl), Středním Zadunajsku (Közép-Dunántúl) a regionu Észak- Magyarország, tedy v regionech ležících v západní a severní části země. Odvětví stavebnictví se v roce 2009 v Jihomoravském kraji podílelo 11,1 % na celkové zaměstnanosti. Je to hodnota značně vysoká, a to jak vzhledem k průměru ČR (podíl 10,1 %), tak i v podmínkách EU. Ve sledovaném území střední Evropy, které zahrnuje 48 jednotek NUTS, se pouze výjimečně vyskytuje region, ve kterém by zastoupení stavebnictví na celkové zaměstnanosti bylo ještě výraznější. Z regionů ČR to je pouze Olomoucký kraj a na Slovensku regiony NUTS 2 s tradičně vysokou zaměstnaností ve stavebnictví - Stredné Stránka 31 z 191

32 Slovensko a Východné Slovensko (12,7 a 12,5 %). Ze všech rakouských spolkových zemí pouze v Burgenlandu je podíl stavebnictví mírně vyšší (11,6 %) než na jižní Moravě. Ovšem v žádném saském, bavorské, maďarském a ani v žádném sledovaném polském regionu není podíl zaměstnaných ve stavebnictví vyšší než v Jihomoravském kraji. Nejvýznamnějším národohospodářským sektorem v Jihomoravském kraji je v současné době sféra terciární. V ní bylo v roce 2009 zaměstnáno 318,6 tis. pracovníků, což představovalo 60,1 % z celkové zaměstnanosti kraje. Především díky přítomnosti města Brna je v Jihomoravském kraji tento podíl v rámci České republiky vysoký; pouze v Praze je zastoupení terciéru (79,8 %) ještě výraznější. V ostatních zemích střední Evropy jsou rozdíly v zastoupení terciéru na celkové zaměstnanosti značné; jsou odvislé především od celkové hospodářské vyspělosti regionů. V původních členských zemích Unie se jen obtížně hledá region, v němž by zaměstnanost v terciární sféře byla tak nízká, jako je na jižní Moravě. Ve všech rakouských, saských a také bavorských regionech (s výjimkou Dolního Bavorska) je podíl zaměstnanosti v terciární sféře vyšší než v Jihomoravském kraji, a to ve většině případů podstatně. V Maďarsku jsou tři regiony s nižším podílem terciárním sféry, na Slovenku také tři (kromě Bratislavy tedy všechny). Ve všech sledovaných polských regionech je zaměstnanost v terciární sféře rovněž nižší než v Jihomoravském kraji. Vysoký (a rostoucí) podíl zaměstnanosti v terciární sféře je jedním z charakteristických znaků moderní ekonomiky. Po roce 2000 se počet zaměstnaných v terciární sféře v Jihomoravském kraji zvýšil o 33,2 tis. osob, což z hlediska absolutního je po Praze (nárůst o 55,0 tis. osob), Středočeském kraji (nárůst o 80,0 tis. osob) a Moravskoslezském kraji (nárůst o 37,1 tis. osob) v rámci ČR nejvíce. Z hlediska relativního nárůst zaměstnanosti v terciární sféře v kraji dosáhl 11,6 %. Mezi čtrnácti kraji ČR ale vyšší intenzitu růstu v terciéru zaznamenalo celkem šest, tedy téměř každý druhý. Z širšího hlediska regionálního není toto tempo růstu nijak vysoké. Ze sledovaných zahraničních regionů střední Evropy nižší růst zaměstnanosti v terciární sféře než Jihomoravský kraj měly především regiony NUTS 2 v Maďarsku. V žádném z nich počet zaměstnanců v tomto národohospodářském sektoru nerostl rychleji než na jižní Moravě. Na Slovensku se ve dvou regionech NUTS 2 ze čtyř zvyšovala zaměstnanost v terciéru více než v Jihomoravském kraji, v Polsku také ve dvou regionech ze čtyř, v Sasku ve dvou ze tří, v Bavorsku v pěti ze sedmi a v Rakousku dokonce ve všech devíti. Stránka 32 z 191

33 Tabulka č. 16: Odvětvová struktura zaměstnanosti v NH v Jihomoravském kraji a v jeho širším okolí (regiony NUTS 2, v ČR NUTS 3, průměrný podíl za rok 2009) Počet zaměstnaných v NH (v tis. osob) Region (kraj) Celkem (v V tom podíl odvětví (%) tis. os.) Zemědělství Průmysl Stavebnictví Terciární sféra Česká republika 4934,3 3,1 28,5 10,1 58,3 Hl. město Praha 660,0 0,4 10,1 9,7 79,8 Středočeský kraj 601,4 2,9 27,6 10,3 59,3 Jihočeský 307,4 5,3 31,2 10,0 53,5 Plzeňský 274,8 4,0 31,3 9,5 55,1 Karlovarský 143,9 2,6 28,8 9,8 58,9 Ústecký 365,7 2,1 34,2 10,0 53,7 Liberecký 197,3 1,9 38,0 10,6 49,6 Královéhradecký 254,7 4,0 31,9 10,0 54,1 Pardubický 238,5 4,7 36,2 9,4 49,7 Vysočina 241,1 9,1 34,0 9,9 47,0 Jihomoravský 529,7 2,6 26,2 11,1 60,1 Olomoucký 292,4 5,3 28,9 11,4 54,4 Zlínský 269,8 2,6 34,8 10,4 52,1 Moravskoslezský 557,5 2,0 33,0 9,3 55,8 Slovensko 2 366,3 3,6 27,1 10,9 58,5 Bratislava 331,8 0,7 14,4 7,1 77,8 Západné Slovensko 852,0 4,3 32,0 9,9 53,8 Stredné Slovensko 556,3 4,3 28,7 12,7 54,3 Východné Slovensko 626,2 3,6 25,6 12,5 58,3 Rakousko 4 077,5 5,3 16,3 8,7 69,8 Burgenland 135,1 6,7 13,5 11,6 68,2 Niederösterreich 775,6 7,3 16,0 8,0 68,7 Wien 798,1 0,4 8,9 7,1 83,6 Kärnten 259,4 5,2 16,0 10,6 68,2 Steiermark 581,9 7,5 19,5 8,4 64,6 Oberösterreich 708,6 7,5 21,2 9,9 61,5 Salzburg 271,7 4,3 14,9 9,2 71,5 Tirol 362,9 5,0 15,7 9,1 70,1 Vorarlberg 184,1 2,9 26,5 8,3 62,4 Německo ,7 1,7 22,1 6,6 69,6 Bayern 6 309,0 2,6 24,9 6,4 66,1 Oberbayern 2 234,3 1,9 19,8 5,5 72,8 Niederbayern 600,4 5,3 27,6 9,1 58,0 Oberpfalz 550,5 3,4 28,5 7,7 60,4 Oberfranken 520,5 2,3 29,4 6,3 62,0 Mittelfranken 861,1 2,1 25,8 5,7 66,5 Unterfranken 647,5 1,7 26,2 6,6 65,5 Schwaben 894,7 3,1 29,2 7,0 60,7 Sachsen 1 926,4 1,7 21,0 9,2 68,1 Chemnitz 675,6 1,6 25,7 9,9 62,9 Dresden 749,2 1,6 20,7 8,4 69,3 Leipzig 501,6 2,0 15,0 9,6 73,4 Polsko ,0 13,3 22,9 8,2 55,6 Malopolske 1 296,5 15,0 20,9 9,7 54,3 Śląskie 1 856,3 2,4 32,5 8,1 56,9 Dolnośląskie 1 144,0 7,3 26,0 9,1 57,6 Opolskie 385,5 12,2 27,1 9,4 51,3 Maďarsko 3 781,8 4,6 23,4 7,8 64,2 Közép-Magyarország 1 239,2 1,0 15,2 8,0 75,8 Közép-Dunántúl 435,1 4,3 34,7 8,4 52,6 Nyugat-Dunántúl 408,5 5,4 31,7 6,9 56,0 Dél-Dunántúl 337,8 8,0 23,9 9,3 58,9 Észak-Magyarország 396,7 3,5 28,3 8,3 60,0 Észak-Alföld 489,1 6,9 24,0 7,3 61,8 Dél-Alföld 475,6 9,8 22,6 6,4 61,2 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2009, ČSÚ Praha, 2010 Stránka 33 z 191

34 Tabulka č. 17: Změny v odvětvové struktuře obsazených pracovních míst v NH v Jihomoravském kraji a v jeho širším okolí (regiony NUTS 2, v ČR NUTS 3, vývoj v letech ) Přírůstek/úbytek počtu zaměstnaných v NH (v tis. osob) v letech Region (kraj) Celkem (v V tom odvětví (v tis. osob) tis. os.) Zemědělství Průmysl Stavebnictví Terciární sféra Česká republika 253,0-86,8-22,8 57,8 307,1 Hl. město Praha 51,3-1,5-5,6 4,4 55,0 Středočeský kraj 85,8-11,2 9,1 7,8 80,0 Jihočeský 10,8-6,5 3,0-0,8 15,3 Plzeňský 11,2-7,1-3,0 4,5 16,7 Karlovarský -4,7 0,2-7,8 2,1 0,8 Ústecký 22,1-7,5 19,5-1,0 11,2 Liberecký -2,1-2,4-7,6-1,1 8,4 Královéhradecký -5,5-9,3-6,4 7,2 3,4 Pardubický 12,4-4,4 14,7 4,7-2,3 Vysočina 3,7-6,1-3,4 3,4 9,6 Jihomoravský 12,4-15,4-14,1 9,3 33,2 Olomoucký 17,3-4,6-6,7 5,8 22,7 Zlínský 4,9-4,7-8,7 2,9 15,5 Moravskoslezský 33,3-6,4-5,5 8,8 37,1 Slovensko 264,7-54,9 25,1 89,3 205,5 Bratislava 21,0-4,7-5,7 5,4 26,2 Západné Slovensko 115,9-24,2 31,3 25,1 84,0 Stredné Slovensko 44,0-10,4-5,2 28,6 30,9 Východné Slovensko 83,8-15,6 4,7 30,3 64,4 Rakousko 364,5-1,6-129,9 26,4 469,6 Burgenland 9,5-0,3-5,5-1,9 17,2 Niederösterreich 74,8-4,9-17,7-2,6 99,9 Wien 42,8-4,2-45,7 7,6 85,1 Kärnten 18,2-1,4-10,8 1,8 28,7 Steiermark 48,0-0,6-13,6-5,7 67,8 Oberösterreich 69,6 5,5-24,4 16,5 72,0 Salzburg 21,3-1,1-7,3 3,0 26,7 Tirol 57,4 4,0 0,8 6,3 46,3 Vorarlberg 22,9 1,4-5,9 1,5 25,9 Německo 2472,6-309,2-516,7-523,9 3822,4 Bayern 473,0-46,0-98,3-12,7 630,0 Oberbayern 205,1-12,1-41,3 1,5 257,1 Niederbayern 39,3-3,7-2,0 3,1 41,9 Oberpfalz 48,9-8,2 9,5-2,9 50,6 Oberfranken 10,2-1,7-14,1-0,6 26,7 Mittelfranken 64,1-17,3-37,5-7,1 126,0 Unterfranken 41,7-5,2-18,9-7,0 72,7 Schwaben 63,7 2,4 6,1 0,3 54,8 Sachsen 39,6-23,6 19,5-98,2 141,9 Chemnitz -13,1-8,7 12,6-36,6 19,6 Dresden 16,4-13,5 6,6-41,4 64,7 Leipzig 36,3-1,3 0,2-20,1 57,6 Polsko 1342,3-619,6 169,6 283,6 1508,7 Malopolske -41,7-78,5-40,0 23,7 53,0 Śląskie 483,6-35,4 88,7 38,4 391,9 Dolnośląskie 116,2-15,1 26,3 32,4 72,6 Opolskie -12,6-29,9 2,1-1,1 16,3 Maďarsko -47,3-67,7-144,1 22,1 142,4 Közép-Magyarország 55,5-7,2-41,8 7,7 96,7 Közép-Dunántúl -17,6-9,7-10,8 1,9 1,0 Nyugat-Dunántúl -16,5-3,6-16,7-2,1 5,9 Dél-Dunántúl -14,5-7,6-12,1 7,6-2,3 Észak-Magyarország -20,9-7,4-15,2 0,3 1,4 Észak-Alföld -8,8-8,5-25,8 7,2 18,2 Dél-Alföld -24,4-23,8-21,7-0,5 21,7 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2000, 2009 ČSÚ Praha, 2001,2010 Stránka 34 z 191

35 II.1.2 Regionální rozdíly v kvalifikační skladbě pracovní síly Z analýzy vývojových trendů ve vzdělanostní skladbě zaměstnané pracovní síly na úrovni regionů NUTS 2 ve střední Evropě vyplývají pro Jihomoravský kraj stejné závěry jako pro celou ČR: v zaměstnanecké skladbě je zastoupeno již jen velmi málo pracovníků se základním vzděláním, vysoký je podíl středoškoláků (včetně osob s výučním listem) a stále málo pracovníků má vzdělání získané na vyšší odborné nebo vysoké škole. Pracovníků s pouze základním vzděláním bylo v hospodářské struktuře kraje v roce 2009 zastoupeno jen 4,5 %, což je oproti celostátnímu průměru (5,3 %) poměrně výrazně méně. V rámci ČR jen ve dvou krajích (v Praze a v kraji Královéhradeckém) byl podíl osob se základním vzděláním ještě nižší. V rámci srovnávaných regionů střední Evropy byl sledovaný podíl nižší už jen v pěti okolních regionech; a to ve všech regionech NUTS 2 na Slovensku a v polském regionu Śląskie. Ve všech rakouských spolkových zemích byl podíl zaměstnaných osob se základním vzděláním mnohem vyšší, v průměru zhruba čtyřikrát. Přibližně třikrát byl vyšší v bavorských regionech a více než dvakrát v regionech NUTS 2 Maďarska. Také ve všech saských regionech bylo sice zastoupení osob ze základním vzdělání vyšší než na jižní Moravě, ovšem ve všech případech jen mírně (zhruba o %). Podíl osob málo kvalifikovaných je poměrně nízký i v Polsku, jihomoravský průměr zde převyšují pouze o zhruba polovinu (s výjimkou Slezského vojvodství, kde je podíl těchto osob v zaměstnanecké struktuře nižší než v Jihomoravském kraji). V letech 2000 až 2009 se počet osob se základním vzděláním v Jihomoravském kraji snížil o 12,4 tis., což v relativním vyjádření představuje mimořádně vysoký pokles skoro o dvě pětiny (o 39,5 %). V ČR jako celku se sice počet pracovníků se základním vzděláním snížil prakticky stejně (o 36,7 %), ovšem v podmínkách přeshraničních regionů NUTS 2 sledovaného regionu střední Evropy došlo k poklesu mnohem pozvolnějšímu. Počet pracovních pozic pro tuto vzdělanostní kategorii sice klesá prakticky všude (ze 48 hodnocených regionů se nesnížil pouze v jediném rakouském regionu v Tyrolsku), ovšem tempo tohoto poklesu je v zahraničí obvykle nižší. Ze zemí střední Evropy se počet pracovníků s pouze základním vzděláním snižuje nejrychleji v ekonomice Polska (o 39,3 %), kde ze sledovaných čtyř regionů ve dvou (v Malopolsku a Opolsku) klesl dokonce výrazněji než na jižní Moravě). Na Slovensku se počet osob se základním vzdělání snížil (o 36,6 %) prakticky stejně jako v ČR, přičemž v regionu Západné Slovensko (jako v jediném slovenském regionu) se snížil více než Jihomoravském kraji. K výraznému poklesu došlo i v Maďarsku (o 33,8 %), kde dokonce ve třech ze sedmi regionů tento pokles přesáhl hranici 40 %. V Německu se ze zemí střední Evropy zastoupení osob bez kvalifikace snižuje nejpomaleji (o 10,4 %, z toho v Bavorsku o 18,6 % a v Sasku o 20,5 %), také v Rakousku jejich počet klesá pozvolna (za sledovaných devět let pouze o 10,4 %). Hodnocení vývoje v oblasti středoškolsky vzdělané pracovní síly je velmi jednoduché. Velikost jejího podílu v Jihomoravském kraji (74,1 % v roce 2009) převyšují pouze tři regiony NUTS 2 na Slovensku (všechny kromě Bratislavy) a také všechny české kraje kromě Prahy, na ostatním vymezeném území regionu střední Evropy však již žádná jednotka NUTS 2 hodnoty Jihomoravského kraje nedosahuje. Relativně nízký podíl středoškoláků v Praze a Bratislavě je způsoben vysokým zastoupením vysokoškoláků v těchto dvou městských regionech. Stránka 35 z 191

36 Tabulka č. 18: Struktura zaměstnanosti podle stupně vzdělání pracovní síly (v %) 2009 Region Zaměstnaných Podíl pracovníků se vzděláním celkem (v tis.) ZŠ* (%) SŠ* (%) VŠ* (%) Neudáno(%) Česká republika Hl. město Praha 4934,3 660,0 5,3 2,9 77,6 65,3 17,1 31,7 0,0 0,0 Středočeský kraj 601,4 5,0 80,5 14,4 0,0 Jihočeský 307,4 6,0 78,8 15,2 0,0 Plzeňský 274,8 6,0 78,4 15,6 0,0 Karlovarský 143,9 10,4 78,6 11,0 0,0 Ústecký 365,7 9,4 81,3 9,3 0,0 Liberecký 197,3 6,8 82,2 11,0 0,0 Královéhradecký 254,7 4,2 80,3 15,4 0,0 Pardubický 238,5 5,1 80,3 14,7 0,0 Vysočina 241,1 3,6 83,5 13,0 0,0 Jihomoravský 529,7 4,5 74,1 21,4 0,0 Olomoucký 292,4 4,5 82,8 12,7 0,0 Zlínský 269,8 5,1 79,5 15,4 0,0 Moravskoslezský 557,5 5,6 78,2 16,2 0,0 Slovensko Bratislava 2366,3 331,8 3,9 3,5 78,0 63,3 18,1 33,2 0,0 0,0 Západné Slovensko 852,0 4,0 81,5 14,5 0,0 Stredné Slovensko 556,3 4,3 78,0 17,7 0,0 Východné Slovensko 626,2 3,6 81,1 15,3 0,0 Rakousko Burgenland 4077,5 135,1 16,6 16,5 64,0 67,4 19,4 16,1 0,0 0,0 Niederösterreich 775,6 15,1 67,3 17,6 0,0 Wien 798,1 16,0 56,3 27,8 0,0 Kärnten 259,4 11,8 70,0 18,2 0,0 Steiermark 581,9 15,0 67,9 17,1 0,0 Oberösterreich 708,6 19,8 63,7 16,5 0,0 Salzburg 271,7 14,7 65,3 19,9 0,0 Tirol 362,9 20,7 62,0 17,3 0,0 Vorarlberg 184,1 20,0 62,7 17,3 0,0 Německo Bayern 38796,7 6309,0 14,1 14,4 58,2 57,6 27,4 27,5 0,2 0,4 Oberbayern 2234,3 12,4 53,9 33,2 0,5 Niederbayern 600,4 16,0 62,2 21,5 0,3 Oberpfalz 550,5 15,3 63,0 21,5 0,2 Oberfranken 520,5 16,9 56,8 26,0 0,3 Mittelfranken 861,1 15,4 57,3 26,9 0,5 Unterfranken 647,5 15,3 57,7 26,5 0,5 Schwaben 894,7 14,8 61,3 23,4 0,4 Sachsen 1926,4 6,4 59,7 33,9 0,0 Chemnitz 675,6 6,0 61,8 32,2 0,0 Dresden 749,2 6,2 59,5 34,3 0,0 Leipzig 501,6 7,1 57,4 35,5 0,0 Polsko Malopolske 15868,0 1296,5 8,2 7,7 66,3 67,6 25,5 24,8 0,0 0,0 Śląskie 1856,3 4,3 70,1 25,6 0,0 Dolnośląskie 1144,0 6,7 69,0 24,3 0,0 Opolskie 385,5 8,1 71,5 20,4 0,0 Maďarsko Közép-Magyarország 3781,8 1239,2 11,7 9,0 64,3 58,5 24,0 32,5 0,0 0,0 Közép-Dunántúl 435,1 15,2 66,8 18,0 0,0 Nyugat-Dunántúl 408,5 11,5 69,5 19,0 0,0 Dél-Dunántúl 337,8 13,2 67,1 19,7 0,0 Észak-Magyarország 396,7 10,2 69,5 20,3 0,0 Észak-Alföld 489,1 14,2 65,5 20,3 0,0 Dél-Alföld 475,6 13,1 65,3 21,7 0,0 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2009, ČSÚ Praha, 2010 Pozn.:*ZŠ = vzdělání základní a nižší střední (kategorie 0 2 ISCED 1997), včetně položky nezjištěno *SŠ = vzdělání střední (kategorie 3-4 klasifikace ISCED 1997) *VŠ = vzdělání vyšší a VŠ (kategorie 5-6 klasifikace ISCED 1997) Stránka 36 z 191

37 V letech se počet středoškoláků v Jihomoravském kraji snížil o 6,0 tis. osob, což v relativním vyjádření představuje pokles o 1,5 %. Počet osob se středoškolským vzděláním ovšem ve všech zemích střední Evropy - s výjimkou Maďarska roste velmi rychle (a také roste v naprosté většině jejich regionů), v řadě případů i dvouciferným tempem. Ze 48 sledovaných regionů střední Evropy se počet středoškoláků zvýšil ve 36. K růstu jejich počtu došlo v jedenácti českých krajích, ve všech slovenských regionech kromě Bratislavy, ve všech rakouských spolkových zemích s výjimkou Vídně, ve všech bavorských a saských regionech, v polských regionech Dolnośląskie a Śląskie. Odlišně se počet pracovníků se středoškolským vzděláním vyvíjí v Maďarsku. Zde ve všech regionech kromě Západního Zadunajska (Nyugat-Dunántúl) počet středoškoláků v zaměstnaneckých strukturách klesá. Podíl pracovníků s terciárním stupněm vzdělání (absolventi školy vysoké či vyšší odborné) dosahoval v Jihomoravském kraji v roce 2009 hodnoty 21,4 % a byl v České republice po Praze (31,7 %) jednoznačně nejvyšší. Ve srovnání s průměrem všech 27 členských zemí EU (27,9 %) je však i tak dosti nízký (je nižší o zhruba třetinu). Ve sledovaném regionu střední Evropy jsou v tomto ukazateli patrné výrazné rozdíly. Ve všech bavorských, saských a ve všech čtyřech sledovaných polských regionech NUTS 2 je podíl pracovníků s terciárním stupněm vzdělání vyšší než v Jihomoravském kraji. Ve slovenských regionech (kromě Bratislavy) je však nižší. Nižší je i ve všech rakouských spolkových zemích kromě Vídně a také v pěti ze sedmi maďarských regionů NUTS 2. Výrazně rozdílné jsou ve střední Evropě i trendy ve vývoji počtu pracovníků s terciárním vzděláním. V letech se podíl těchto osob v Jihomoravském kraji zvýšil o 42,9 %, což bylo nepatrně více, než činil jejich celostátní nárůst (o 42,7 %). Ze 14 krajů ČR jen v šesti počet pracovníků s terciárním stupněm vzdělání rostl intenzivněji než v Jihomoravském kraji, na Slovensko to ale byly všechny regiony kromě Bratislavy a v Polsku také všechny čtyři sledované regiony. Tempo růstu počtu pracovníků s nejvyšším stupněm vzdělání je v Rakousku a Maďarsku jen nepatrně nižší než v ČR, z devíti rakouských regionů se počet vysokoškoláků (včetně absolventů VOŠ) zvýšil více než na jižní Moravě ve třech (v Tyrolsku, v Korutanech a ve Štýrsku), v Maďarsku pak v jediném ze sedmi (Dél-Alföld). V Německu je tempo růstu v této vzdělanostní skupině pracovníků poměrně nízké, v celostátním měřítku dosahuje 19,7 %, mnohem vyšší je přitom v Bavorsku (30,9 %) než v Sasku (7,7 %). Ze všech sledovaných německých regionů NUTS 2 vyšší nárůst počtu vysokoškoláků než jižní Morava vykazuje pouze bavorský region Unterfranken. Stránka 37 z 191

38 Tabulka č. 19: Změny v počtu obsazených pracovních míst v NH podle stupně vzdělání pracovní síly v letech (v %) Index vývoje počtu pracovních míst podle vzdělání podle stupně vzdělání Region v letech celkem ZŠ* SŠ* VŠ* Česká republika Hl. město Praha 5,4 8,4-36,7-32,8 4,2 3,2 42,7 29,2 Středočeský kraj 16,6-57,5 21,1 95,7 Jihočeský 3,6-31,6 0,2 68,3 Plzeňský 4,2-27,2 0,5 62,1 Karlovarský -3,2-23,2-2,8 23,3 Ústecký 6,4-8,5 7,6 14,9 Liberecký -1,1-48,7 3,4 34,0 Královéhradecký -2,1-45,7-3,6 40,9 Pardubický 5,5-21,9 2,4 47,1 Vysočina 1,6-48,8 1,3 47,6 Jihomoravský 2,4-39,5-1,5 42,9 Olomoucký 6,3-48,0 10,6 20,0 Zlínský 1,8-43,0 1,5 41,2 Moravskoslezský 6,4-19,9 2,7 49,2 Slovensko Bratislava 12,6 6,8-36,6-31,2 8,8-1,3 65,1 35,8 Západné Slovensko 15,7-43,5 14,6 77,5 Stredné Slovensko 8,6-35,7 3,3 79,1 Východné Slovensko 15,4-27,2 10,9 79,4 Rakousko Burgenland 9,8 7,6-10,4-24,7 9,4 13,2 38,2 40,6 Niederösterreich 10,7-16,6 14,0 33,1 Wien 5,7-8,3-1,2 37,2 Kärnten 7,5-17,3 5,3 49,7 Steiermark 9,0-14,4 8,7 45,2 Oberösterreich 10,9-6,6 13,2 29,8 Salzburg 8,5-20,3 10,4 37,6 Tirol 18,8 15,2 12,2 57,8 Vorarlberg 14,2-12,6 22,1 29,8 Německo Bayern 6,8 8,1-7,7-18,6 14,0 18,1 19,7 30,9 Oberbayern 10,1-20,9 22,0 31,7 Niederbayern 7,0-19,2 16,7 29,4 Oberpfalz 9,7-21,1 22,2 33,3 Oberfranken 2,0-6,3 3,4 27,1 Mittelfranken 8,0-22,1 22,1 31,0 Unterfranken 6,9-19,6 11,4 46,3 Schwaben 7,7-13,6 18,6 19,6 Sachsen 2,1-20,5 5,7 7,7 Chemnitz -1,9-32,9 1,2 5,0 Dresden 2,2-15,8 8,3 3,2 Leipzig 7,8-8,0 8,8 18,9 Polsko Malopolske 9,2-3,1-39,3-49,6 1,5-6,5 101,0 57,8 Śląskie 35,2-32,9 17,7 219,2 Dolnośląskie 11,3-37,9 4,9 82,8 Opolskie -3,2-41,0-6,4 55,1 Maďarsko Közép-Magyarország -1,2 4,7-33,8-28,6-2,8-1,6 37,6 38,2 Közép-Dunántúl -3,9-21,7-4,6 22,9 Nyugat-Dunántúl -3,9-41,8 0,3 26,6 Dél-Dunántúl -4,1-30,5-4,5 31,4 Észak-Magyarország -5,0-46,8-2,4 35,9 Észak-Alföld -1,8-28,4-2,3 35,9 Dél-Alföld -4,9-42,2-6,4 69,3 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2009, ČSÚ Praha, 2010 Pozn.:*ZŠ = vzdělání základní a nižší střední (kategorie 0 2 ISCED 1997), včetně položky nezjištěno *SŠ = vzdělání střední (kategorie 3-4 klasifikace ISCED 1997) Stránka 38 z 191

39 II.2 Regionální srovnání úrovně nezaměstnanosti K hodnocení nezaměstnanosti ve sledovaných regionech střední Evropy byly použity údaje Eurostatu, neboť pouze tak může být zaručena dobrá mezinárodní srovnatelnost statistických dat. Nevýhodou těchto databází ovšem je, že jsou aktualizovány v roční periodě a poslední zveřejněná data jsou za rok Aktuální informace o nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji (stav k ) jsou ale k dispozici v první části analýzy. Podle databází Eurostatu (Labour Force Survey) dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti v Evropské Unii za rok 2009 hodnoty 8,9 %. V ČR byla zhruba o čtvrtinu nižší, činila 6,7 % a v rámci šesti hodnocených zemí střední Evropy byla po Rakousku nejnižší. V Jihomoravském kraji dosáhla míra nezaměstnanosti (opět dle Labour Force Survey) hodnoty 6,8 % a tedy v zásadě odpovídala celorepublikovému průměru. Mezi hodnocenými 48 regiony střední Evropy zaujímá Jihomoravský kraj úrovni své nezaměstnanosti postavení průměrné; vyšší míru nezaměstnanosti vykázalo 23 regionů, nižší míru pak 24 regionů. Z regionálního srovnání vyplývá následující: ze čtrnácti krajů ČR nižší míru nezaměstnanosti než kraj Jihomoravský vykazovalo pouze šest, ze slovenských regionů pouze jeden (Bratislava), ovšem všechny bavorské regiony měly míru nezaměstnanosti nižší, stejně jako všechny rakouské regiony s výjimkou Vídně. Ze čtyř sledovaných polských regionů byla míra nezaměstnanosti nižší než v kraji Jihomoravském pouze v regionu Slaskie, s maďarských regionů pouze v Centrálním Maďarsku (Közép-Magyarország), zahrnujícím hlavní město. V Sasku, které je výrazně postiženo nezaměstnaností, není žádný region řádu NUTS 2, kde by míra nezaměstnanosti byla nižší než v Jihomoravském kraji. Nárůst míry nezaměstnanosti v průběhu prvního roku hospodářské recese (2009) byl ovšem v Jihomoravském kraji značný. V absolutní vyjádření se míra nezaměstnanosti zvýšila o 2,4 procentního bodu, což je nárůst vysoký; jen v šesti krajích ČR míra nezaměstnanosti vzrostla ještě více. Tak vysoký nárůst nebyl zaznamenán v žádném z regionů Bavorska, Saska a ani Rakouska. K vyššímu nárůstu než v Jihomoravském kraji došlo pouze v jediném polském regionu (Opolskie), ve dvou regionech slovenských (Západní Slovensko, Východní Slovensko) a ve dvou regionech maďarských (Közép-Dunántúl a Nyugat-Dunántúl). Z hlediska národohospodářského nejzávažnějším problémem nezaměstnanosti je její délka. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných ale Eurostat sleduje pouze na úrovni regionů NUTS 0 2; na úrovni Jihomoravského kraje (NUTS 3) tato data k dispozici nejsou. Proto v této části analýzy je krajský údaj nahrazen údajem za region NUTS 2 Jihovýchod, v němž v roce 2009 činil podíl dlouhodobě nezaměstnaných 30,6 %. Je to hodnota poměrně nízká jak v podmínkách ČR, tak i v rámci celého hodnoceného regionu střední Evropy. Z osmi regionů NUTS 2 v ČR vyšší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti vykazují tři regiony, ze sedmi bavorských regionů byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných nižší pouze v jednom. Vyšší byl ve všech saských i maďarských regionech a ve třech ze čtyř slovenských regionů. Ze sledovaných polských jednotek NUTS 2 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných vyšší než v regionu NUTS 2 Jihovýchod jen v Malopolsku. Ovšem naopak v každém rakouském regionu NUTS 2 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných podstatně nižší. Pozn: relativně velmi příznivý podíl osob dlouhodobě nezaměstnaných v ČR a v regionu Jihovýchod byl ovšem dán vysokým nárůstem nezaměstnanosti v období hospodářské krize. Vstupem velkého počtu osob do evidence nezaměstnaných logicky došlo k,,naředění do té doby vysokého podílu osob, které jsou bez zaměstnání déle než 12 měsíců. Stránka 39 z 191

40 Tabulka č. 20: Vývoj harmonizované míry nezaměstnanosti v letech Míra nezaměstnanosti celkem (%) Region Česká republika Hl. město Praha 8, , , , , , ,4 1,9 6,7 3,1 Středočeský kraj ,6 4,4 Jihočeský ,6 4,3 Plzeňský ,6 6,3 Karlovarský ,6 10,9 Ústecký ,9 10,1 Liberecký ,6 7,8 Královéhradecký ,9 7,7 Pardubický ,6 6,4 Vysočina ,3 5,7 Jihomoravský ,4 6,8 Olomoucký ,9 7,6 Zlínský ,8 7,3 Moravskoslezský ,4 9,7 Slovensko Bratislava 18, , , , , , ,5 3,4 12,0 4,6 Západné Slovensko ,4 9,9 Stredné Slovensko ,1 14,6 Východné Slovensko ,2 15,9 Rakousko Burgenland 3, , , , , , ,8 3,6 4,8 4,6 Niederösterreich ,4 4,3 Wien ,7 7,5 Kärnten ,4 4,2 Steiermark ,4 4,6 Oberösterreich ,6 4,0 Salzburg ,5 3,2 Tirol ,4 2,9 Vorarlberg ,9 4,9 Německo Bayern 7, , , , , , ,5 4,2 7,7 5,0 Oberbayern ,3 4,2 Niederbayern ,2 5,0 Oberpfalz ,2 4,9 Oberfranken ,1 6,6 Mittelfranken ,5 6,3 Unterfranken ,4 5,6 Schwaben ,1 4,6 Sachsen ,9 12,4 Chemnitz ,1 12,3 Dresden ,3 12,0 Leipzig ,7 13,2 Polsko Malopolske 16, , , , , , ,1 6,2 8,2 7,9 Śląskie ,6 6,7 Dolnośląskie ,1 10,1 Opolskie ,5 9,9 Maďarsko Közép-Magyarország 6, , , , , , ,8 4,6 10,0 6,6 Közép-Dunántúl ,8 9,3 Nyugat-Dunántúl ,9 8,6 Dél-Dunántúl ,3 11,0 Észak-Magyarország ,4 15,2 Észak-Alföld ,0 14,2 Dél-Alföld ,8 10,6 EU 27 celkem 9,0 9,1 9,2 8,9 8,2 7,2 7,0 8,9 Pramen: Eurostat, 2011 Stránka 40 z 191

41 III. FLEXIBILITA NA TRHU PRÁCE V moderních ekonomikách bývá flexibita pracovní síly spojována nejčastěji s nestandardními pracovními úvazky a se vzděláváním pracovní síly. Na tyto dvě oblasti a dále také na rozsah a dynamiku vývoje zaměstnávání žen v ekonomice byl v tomto rozboru kladen důraz. III.1 Problém zaměstnanosti žen Od roku 1987 v ČR podíl žen na úhrnné zaměstnanosti v národním hospodářství trvale klesá. Výrazně se snížil zejména v průběhu devadesátých let, a to z více než 47 % v roce 1990 na necelých 44 % v roce 2000, ovšem mírný pokles pokračoval i po roce 2000 (až na 42,8 % v roce 2009). V tomto ohledu dochází v naší ekonomice k vývoji, který zřetelně jde proti trendu v hospodářsky vyspělých evropských zemích. Prakticky ve všech rozvinutých zemích Unie podíl žen zapojených do národní ekonomiky rychle roste. Jihomoravský kraj zaujímá v rámci ČR v podílu zaměstnaných žen postavení mírně nadprůměrné. Krajská hodnota podílu dosahuje hodnoty 42,9 % (celostátní průměr je 42,8 %). Pouze ve čtyřech krajích ČR (v Praze a v krajích Karlovarském, Zlínském a Moravskoslezském) je podíl žen na celkové zaměstnanosti vyšší. V zaměstnanecké skladbě Jihomoravského kraje dnes více žen než mužů pracuje v odvětvích zdravotnictví, vzdělávání, ve velko a maloobchodě, v pohostinství a stravování, v peněžnictví a pojišťovnictví, v administrativních činnostech, v odvětví ubytování a stravování a v odvětví dopravy a spojů. Ženy tedy početně převládají v odvětvích terciární sféry, tedy v odvětvích s významným potenciálem dalšího růstu (což se pozitivně projevilo i na poklesu nezaměstnanosti žen v posledních cca 2,5 letech). V rámci sledovaných regionů střední Evropy pozice Jihomoravského kraje v oblasti zaměstnávání žen příliš dobrá není. Ze čtrnácti krajů ČR je sice v devíti z nich podíl žen v ekonomice relativně ještě nižší, ovšem v jiných než českých regionech toto již nenastává. V každé rakouské spolkové zemi je nyní podíl žen vyšší než na Jižní Moravě (ale ještě v roce 2000 byl ve všech spolkových zemích kromě Vídně a Salzburgu nižší!), stejně je tomu tak i v bavorských a saských regionech. Na Slovensku pouze region Východné Slovensko vykazuje nižší podíl zaměstnaných žen. V Polsku a ani v Maďarsku v současné době již také není region, ve kterém by podíl žen na úhrnné zaměstnanosti byl nižší než v kraji Jihomoravském. Celková rekapitulace tedy příznivá není; vyloučíme-li české regiony, pak ze 34 srovnávaných regionů v ostatních zemích střední Evropy pouze v jediném (Východné Slovensko) je podíl žen na celkové zaměstnanosti nižší než na Jižní Moravě, zatímco v roce 2000 jich bylo ještě čtrnáct, tedy více než 40 % z jejich celkového počtu. Stránka 41 z 191

42 Tabulka č. 21: Změny v úrovni zaměstnanosti žen Podíl žen na úhrnné zaměstnanosti Index růstu zaměstnanosti Region (v %) žen mužů / /2000 Česká republika Hl. město Praha 42,8 44,3 43,9 47,2 102,7 101,9 107,5 114,3 Středočeský kraj 42,2 42,8 115,0 117,9 Jihočeský 42,8 42,9 103,5 103,7 Plzeňský 42,5 44,0 100,7 107,0 Karlovarský 43,6 46,2 91,5 101,4 Ústecký 40,1 41,8 102,2 109,5 Liberecký 42,3 45,2 92,7 104,1 Královéhradecký 42,9 44,2 94,9 100,3 Pardubický 42,9 43,2 104,8 106,0 Vysočina 42,2 42,8 100,3 102,5 Jihomoravský 42,9 44,0 99,8 104,4 Olomoucký 42,4 42,3 106,4 106,2 Zlínský 43,7 43,3 102,7 101,2 Moravskoslezský 43,1 43,7 104,9 107,5 Slovensko Bratislava 43,9 48,2 45,9 48,4 107,8 106,3 116,6 107,2 Západné Slovensko 43,8 45,3 111,9 118,9 Stredné Slovensko 42,9 44,2 105,4 111,1 Východné Slovensko 42,8 46,8 105,6 124,2 Rakousko Burgenland 46,4 45,3 43,6 42,9 116,8 113,5 104,4 103,1 Niederösterreich 46,7 42,9 120,3 103,4 Wien 47,9 45,9 110,3 101,8 Kärnten 45,8 42,5 115,7 101,5 Steiermark 46,2 42,5 118,7 101,8 Oberösterreich 45,1 43,5 115,0 107,7 Salzburg 46,9 45,6 111,6 105,8 Tirol 46,4 42,2 130,7 110,2 Vorarlberg 45,2 42,2 122,2 108,4 Německo Bayern 46,2 46,0 43,8 44,0 112,8 113,0 102,1 104,2 Oberbayern 46,9 44,8 115,3 105,9 Niederbayern 45,1 43,7 110,2 104,5 Oberpfalz 45,1 42,9 115,5 105,5 Oberfranken 45,9 44,5 105,2 99,4 Mittelfranken 46,4 44,3 113,2 103,9 Unterfranken 45,0 41,9 114,6 101,3 Schwaben 45,3 43,7 111,5 104,7 Sachsen 47,3 45,9 105,4 99,3 Chemnitz 46,9 45,8 100,5 96,0 Dresden 47,7 46,1 105,9 99,1 Leipzig 47,2 45,6 111,6 104,6 Polsko Malopolske 45,0 45,5 44,9 45,6 109,6 96,7 109,0 97,0 Śląskie 45,0 43,1 141,4 130,6 Dolnośląskie 45,1 44,5 112,7 110,2 Opolskie 43,5 42,8 98,4 95,7 Maďarsko Közép-Magyarország 45,9 47,4 45,1 47,1 100,6 105,3 97,3 104,1 Közép-Dunántúl 44,9 44,3 97,4 95,1 Nyugat-Dunántúl 45,3 44,4 98,2 94,5 Dél-Dunántúl 45,4 44,8 97,3 94,8 Észak-Magyarország 45,1 44,5 96,4 93,9 Észak-Alföld 45,5 43,5 102,7 94,8 Dél-Alföld 45,1 44,1 97,4 93,3 EU 27 celkem 45,3 43,3 117,4 107,9 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2009, ČSÚ Praha, 2010 Stránka 42 z 191

43 III.2 Částečné pracovní úvazky Zavádění pružné pracovní doby včetně rozšiřování počtu osob pracujících na zkrácený pracovní úvazek je v rámci Evropské strategie zaměstnanosti výrazně podporováno. Ve známých Hlavních směrech zaměstnanosti, které ani osm let po svém vzniku neztratily nic ze své aktuálnosti a které z hlediska věcného charakterizovaly problémy na trzích práce v Evropské Unii lépe než všechny následující směrnice EK, byl této problematice věnován celý třetí konkrétní směr ( Řešení změn a posilování adaptability a mobility na trhu práce ). Z hlediska mezinárodního srovnání není dnešní stav v oblasti zavádění zkrácených pracovních úvazků v ČR uspokojivý. Každý z původních členských států EU vykazuje ve své zaměstnanecké skladbě podstatně vyšší podíl osob pracujících na zkrácený pracovní úvazek než ČR, z nových členských zemí pak všechny kromě Maďarska, Slovenska a Bulharska. S jistým zjednodušením platí, že podíl pracovníků zaměstnaných v ekonomice na zkrácený pracovní úvazek je přímo úměrný její vyspělosti. Ze zemí EU je nejnižší v nejchudších a nejméně hospodářsky rozvinutých zemích především ve východních a jižních částech Unie, naopak nejvyšší je v Nizozemí, Německu, Velké Británii, Dánsku, Rakousku a v Belgii. Problematiku částečných pracovních úvazků sleduje a ve svých databázích vyhodnocuje Eurostat pouze na úrovni statistických jednotek řádu NUTS 0 NUTS 2. Údaje za Jihomoravský kraj (NUTS 3), tedy k dispozici nejsou. Proto v následujícím textu byla otázka částečných úvazků z pohledu regionálního řešena pouze na úrovni statistických jednotek NUTS 2. V roce 2009 bylo v regionu NUTS 2 Jihovýchod (který zabírá kraje Jihomoravský a Vysočina) statisticky evidováno pouze 49,0 tis. částečných pracovních úvazků, což představovalo 6,4 % z celkového počtu zaměstnaných. Mezi českými regiony NUTS 2 to byla ale druhá nejvyšší hodnota, hned po Praze (8,6 %), přičemž celostátní úroveň (5,5 %) byla v kraji překročena o zhruba osminu. Skoro tři čtvrtiny zkrácených pracovních úvazků byly obsazeny ženami (35,2 tis. míst, tj. 72 % z celkového úhrnu). V regionu NUTS 2 Jihovýchod zhruba každá devátá žena pracuje na zkrácený úvazek, zatímco v případě mužů to je zhruba jen každý třicátý třetí. Pozitivním jevem je, že v průběhu hospodářské krize počet zkrácených úvazků v ČR vzrostl. V podmínkách Evropské unie je ale stále hodnota dosažená v České republice i v regionu NUTS 2 Jihovýchod velmi nízká. V Unii téměř každý pátý pracovní úvazek je zkrácený, v případě žen dokonce skoro každý třetí. V rámci vymezeného regionu střední Evropy všechny rakouské spolkové země vykazují podstatně vyšší podíl částečných pracovních úvazků než NUTS 2 Jihovýchod, v průměru zhruba čtyřikrát. Čtyřikrát vyšší hodnoty vykazují i bavorské regiony, saské pak v průměru pouze třikrát. Častější jsou částečné úvazky i v polských regionech ve Slezsku a Malopolsku zde jsou hodnoty regionu NUTS 2 Jihovýchod překračovány téměř o polovinu. Nižší zastoupení částečných úvazků v hospodářské struktuře (a to především v souboru mužů) než region NUTS 2 Jihovýchod mají pouze všechny slovenské regiony a také pět ze sedmi regionů NUTS 2 v Maďarsku (všechny kromě regionů Észak-Alföld a Dél-Dunántúl). Částečné pracovní úvazky jsou tedy v ČR (a také v regionu NUTS 2 Jihovýchod) zaměstnavateli poskytovány velmi málo. Zkrácenou pracovní dobu mají ženy v Unii více než třikrát častěji než ženy v ČR (31,4 % v Unii oproti 9,2 % v ČR), v Rakousku a Německu pak skoro pětkrát častěji. Také v případě částečných pracovních úvazků v souboru mužů je aktuální hodnota za celou Evropskou unii (8,3 %) skoro třikrát vyšší než v ČR jako celku (2,8%). Stránka 43 z 191

44 Tabulka č. 22: Počty částečných pracovních úvazků v NH v roce 2009 (údaje v tis. osob a v %) celkem ženy muži Region (NUTS 2) počet % počet % počet % Česká republika Praha 273,1 57,0 5,5 8,6 194,1 39,1 9,2 13,4 79,00 17,9 2,8 4,9 Střední Čechy 21,4 3,6 15,1 5,9 6,3 1,8 Jihozápad 32,7 5,6 22,4 9,0 10,3 3,1 Severozápad 18,6 3,6 12,1 5,8 6,5 2,2 Severovýchod 40,9 5,9 29,2 9,9 11,7 3,0 Jihovýchod 49,0 6,4 35,2 10,7 13,9 3,1 Střední Morava 23,6 4,2 17,4 7,2 6,2 1,9 Moravskoslezsko 30,0 5,4 23,7 9,9 6,3 2,0 Slovensko Bratislava 84,7 11,9 3,6 3,6 48,7 7,5 4,7 4,7 36,0 4,4 2,7 2,6 Západné Slovensko 25,2 3,0 15,5 4,1 9,8 2,0 Stredné Slovensko 19,3 3,5 12,3 5,2 7,1 2,2 Východné Slovensko 28,3 4,5 13,5 5,0 14,8 4,1 Rakousko Burgenland 1 002,8 29,8 24,6 22,1 812,3 25,6 42,9 41,8 190,5 4,2 8,7 5,7 Niederösterreich 182,2 23,5 152,6 42,2 29,6 7,2 Wien 198,1 24,8 142,6 37,3 55,5 13,3 Kärnten 59,1 22,8 49,6 41,8 9,5 6,8 Steiermark 142,8 24,5 118,7 44,1 24,1 7,7 Oberösterreich 178,6 25,2 146,5 45,8 32,2 8,3 Salzburg 70,3 25, ,5 12,3 8,5 Tirol 96,4 26,6 79,7 47,4 16,7 8,6 Vorarlberg 45,5 24, ,9 6,4 6,3 Německo Bayern , ,9 26,1 25, , ,20 45,3 46, ,50 279,70 9,7 8,2 Oberbayern 554,4 24,8 452,1 43,1 102,3 8,6 Niederbayern 157,6 26,2 132,4 48,9 25,2 7,6 Oberpfalz 143,0 26,0 121,8 49,1 21,2 7,0 Oberfranken 141,0 27, ,1 26 9,2 Mittelfranken 222,0 25,8 179,6 44,9 42,4 9,2 Unterfranken 186,1 28,7 156,7 53,8 29,4 8,3 Schwaben 228,7 25,6 195,6 48,3 33,1 6,8 Sachsen 408,9 21,2 307,8 33,8 101,1 10,0 Chemnitz 134,5 19,9 104,9 33,1 29,6 8,3 Dresden 166,0 22,2 125,6 35,1 40,4 10,3 Leipzig 108,4 21,6 77,3 32,6 31,1 11,7 Polsko Malopolske 1 334,8 124,4 8,4 9,6 827,9 77,6 11,6 13,1 506,9 46,8 5,8 6,6 Śląskie 152,9 8,2 106,2 12,7 46,7 4,6 Dolnośląskie 81,7 7,1 46,4 9,0 35,4 5,6 Opolskie 37,9 9,8 22,5 13,4 15,4 7,1 Maďarsko Közép-Magyarország 210,2 68,7 5,6 5,5 130,1 41,3 7,5 7,0 80,1 27,4 3,9 4,2 Közép-Dunántúl 15,2 3,5 9,8 5,0 5,4 2,3 Nyugat-Dunántúl 15,9 3,9 10,9 5,9 4,9 2,2 Dél-Dunántúl 22,1 6,5 15,1 9,8 7 3,8 Észak-Magyarország 23,9 6,0 13,9 7,8 10 4,6 Észak-Alföld 31,4 6,4 20 9,0 11,4 4,3 Dél-Alföld 33,0 6,9 19,1 8,9 13,8 5,3 EU 27 celkem ,5 18, ,20 31, ,30 8,3 Pramen: Eurostat, 2011 Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil, roční průměry 2009, ČSÚ Praha, 2010 III.3 Celoživotní vzdělávání Podle Evropské strategie zaměstnanosti jsou členské země Unie povinny ve svých vzdělávacích systémech prosazovat takovou strategii celoživotního vzdělávání, která zahrnuje zlepšování kvality a efektivnosti procesu vzdělávání a odborného výcviku. Cílem přitom má být vybavit populaci takovými dovednostmi, které jsou od pracovní síly požadovány v ekonomikách založených na znalostech. Úroveň účasti v celoživotním vzdělávání by měla v Unii dosáhnout alespoň hodnoty 12,5 %. Podle metodiky Eurostatu jsou do systému Stránka 44 z 191

45 vzdělávání dospělých řazeny osoby ve věku let, které v průběhu kalendářního roku absolvovaly školení v souhrnné délce nejméně čtyři týdny. Protože z databází Eurostatu je možno čerpat data o počtu (podílu) účastníků systémů vzdělávání dospělých za regiony řádu NUTS 0 2; údaje za jednotlivé kraje ČR (úroveň NUTS 3) k dispozici nejsou. V níže uvedeném přehledu jsou proto uvedeny údaje o podílu účastníků vzdělávání dospělých v celkové populaci ve věku let, a to za léta , přičemž data jsou vztažena k regionům řádu NUTS 2. Počet účastníků celoživotního vzdělávání je v regionu NUTS 2 Jihovýchod velmi nízký. Jejich podíl za rok 2010 dosáhl hodnoty 6,2 % a i v podmínkách ČR je výrazně podprůměrný; celostátní hodnota (7,5 %) je o celou pětinu vyšší. Mezi osmi regiony řádu NUTS 2 v ČR je hodnota za region Jihovýchod druhá nejnižší (po regionu NUTS 2 Moravskoslezsko); při srovnání s nejlépe hodnoceným regionem (NUTS 2 Praha) pak Jihomoravský kraj dosahuje pouze jeho zhruba polovičních hodnot. Ve sledovaném regionu střední Evropy jsou v podílu osob zařazených do systému celoživotního vzdělávání rozdíly velmi významné. Variační rozpětí dosažených hodnot je značné; pohybuje se od 2,2 % v regionech NUTS 2 Západné Slovensko a Východné Slovensko po 17,4 % (NUTS 2 Wien). Stejně jako v případě zřizování částečných pracovních úvazků i v případě zapojování osob do systému celoživotního vzdělávání platí, že čím je ekonomika vyspělejší a region bohatší, tím podíl osob takto vzdělávaných je vyšší. I proto je prakticky ve všech zemích Unie do systému celoživotního vzdělávání zařazováno nejvíce osob v regionech zahrnujících hlavní město. Nejen z hlediska národního, ale i z širšího hlediska regionálního není zastoupení osob v systému celoživotního vzdělávání v regionu NUTS 2 Jihovýchod vysoké. Jak již bylo uvedeno, v podmínkách ČR je tato hodnota podprůměrná. Také všechny regiony Rakouska vykazují vyšší hodnoty v podílu vzdělávání dospělých než region NUTS 2 Jihovýchod, a to v průměru zhruba dvakrát. Rovněž téměř všechny srovnávané regiony Německa jsou hodnoceny lépe; výjimku tvoří pouze bavorský region Niederbayern a saský region Chemnitz s hodnotami nepatrně nižšími. Naopak ve všech slovenských regionech NUTS 2 (a to včetně Bratislavy) je do systému celoživotního vzdělávání zapojen ještě nižší podíl osob ve věku let než v regionu NUTS 2 Jihovýchod, stejně tak je tomu ve všech hodnocených regionech polských a maďarských. V průběhu hospodářské krize se podíl osob zařazených do systému celoživotního vzdělávání v Evropské Unii snížil. Poklesl i ve většině hodnocených zemí EU, s výjimkou Polska (které ale jako jediná vyspělá země Evropy hospodářskou krizí téměř zasažena nebyla) a Rakouska. V podmínkách regionu NUTS 2 Jihovýchod pokles v průběhu let byl značný; dosahuje celé jedné pětiny což je podstatně více, než činil úbytek v ČR jako celku (v ní pokles nedosáhl ani jedné dvacetiny). Poznámka: K poklesu zastoupení osob ve věku let v systému celoživotního vzdělávání došlo u zhruba poloviny z celkového počtu sledovaných regionů NUTS 2. Podíl takto vzdělávaných osob se snížil ve čtyřech z osmi českých regionů NUTS 2, ve třech ze čtyř slovenských regionů ve dvou z devíti rakouských spolkových zemí, ve všech třech saských regionech, ve třech ze sedmi bavorských regionech, v jednom ze čtyř polských regionů a ve třech ze sedmi maďarských regionů řádu NUTS 2. Stránka 45 z 191

46 Tabulka. 23: Vzdělávání dospělých (podíl osob ve věku let, účastnících se vzdělávání) Region Podíl účastníků CŽV (%) Česká republika Praha 5,4 9,8 7,8 12,3 6,8 10,8 7,5 12,1 Střední Čechy 4,7 7,3 6,6 6,5 Jihozápad 4,7 7,5 6,1 6,3 Severozápad 4,4 7,1 7,1 7,7 Severovýchod 5,7 7,0 6,2 7,4 Jihovýchod 5,9 7,5 6,4 6,2 Střední Morava 5,9 8,2 5,4 8,8 Moravskoslezsko 4,3 5,2 5,7 5,4 Slovensko Bratislava 3,9 12,7 3,3 10,2 2,8 7,4 2,8 6,0 Západné Slovensko 2,5 2,3 2,0 2,2 Stredné Slovensko 3,8 3,2 2,3 2,7 Východné Slovensko 1,8 1,8 2,0 2,2 Rakousko Burgenland 12,8 10,8 13,2 10,5 13,8 10,3 13,7 9,9 Niederösterreich 11,7 12,3 11,9 12,2 Wien 15,1 16,2 17,7 17,4 Kärnten 12,3 11,8 11,3 11,9 Steiermark 12,5 11,7 13,5 13,0 Oberösterreich 12,4 13,1 13,2 13,6 Salzburg 12,5 13,2 13,5 13,6 Tirol 12,6 12,8 13,1 12,8 Vorarlberg 13,0 13,1 14,3 13,2 Německo Bayern 7,8 7,4 7,9 7,6 7,8 7,6 7,7 7,3 Oberbayern 8,3 8,5 8,3 7,6 Niederbayern 6,3 5,6 5,5 5,7 Oberpfalz 5,8 7,0 6,3 7,1 Oberfranken 7,7 7,0 8,2 7,7 Mittelfranken 6,9 8,1 8,5 7,6 Unterfranken 8,9 8,8 7,9 8,3 Schwaben 6,0 5,8 6,4 6,4 Sachsen 7,4 7,5 7,0 6,7 Chemnitz 5,7 5,9 5,5 5,4 Dresden 7,9 8,4 7,8 7,0 Leipzig 9,2 8,4 7,8 7,9 Polsko Malopolske 5,1 4,5 4,7 4,4 4,7 4,1 5,3 4,8 Śląskie 5,1 4,3 4,2 5,6 Dolnośląskie 5,7 5,0 5,1 5,6 Opolskie 4,5 5,1 4,9 4,8 Maďarsko Közép-Magyarország 3,6 5,4 3,1 4,3 2,7 3,9 2,8 3,4 Közép-Dunántúl 2,7 2,5 2,0 3,0 Nyugat-Dunántúl 2,5 1,9 2,0 2,3 Dél-Dunántúl 3,0 2,4 2,3 2,7 Észak-Magyarország 2,6 2,4 2,4 2,4 Észak-Alföld 3,0 3,1 2,6 2,5 Dél-Alföld 3,2 2,7 2,1 2,3 EU 27 celkem 9,2 9,4 9,3 9,1 Pramen: Eurostat, 2011 Stránka 46 z 191

47 IV. VAZBY MEZI TRHEM PRÁCE A TRHEM VZDĚLÁVÁNÍ Podle tzv.,,ekonomického statutu, který dle závazné rezoluce ILO rozděluje obyvatelstvo do základních skupin podle jejich zařazení na trhu práce, je minimálním věkem připouštějícím první vstup osoby na trh práce dovršený věk 15-ti let. IV. 1 Zdroje populace pro střední školství Podle údajů ČSÚ bylo k datu v Jihomoravském kraji evidováno celkem osob ve věku 15 let (tedy ve věku více než 15 a méně než 16 let). Z demografického hlediska nynější věkové složení obyvatelstva kraje není dobré. Současné stavy 15letých jsou zhruba o 40 % nižší než byly před pouhými 5 lety a dokonce skoro o 60 % nižší před 10 lety. Je zřejmé, že současná situace v rozdělování zdrojů budoucí pracovní síly do jednotlivých skupin (oborů) vzdělání je mnohem horší, než v předchozích letech (pro porovnání: tak nízký stav populace, jako má ročník osob v letošním roce 15letých, vykazuje ve věkové struktuře kraje až skupina osob ve věku let!). Současný stav je tedy značně neuspokojivý a jediným pozitivním faktorem zde je skutečnost, že daná situace se v následujícím období již příliš zhoršit nemůže. V příštích pěti letech se sice stavy 15letých budou stále snižovat, ovšem tempem již mnohem pozvolnějším; jejich nejnižší stav, který nastane právě za 5 let, bude už,,jen o necelých 10 % nižší než stav současný. Poté bude následovat početní růst populace, který nelze označit za zanedbatelný; podle demografických projekcí by za 15 let mohly být stavy 15letých o zhruba jednu čtvrtinu vyšší než jsou dnes. Obecně a v orgánech regionální samosprávy a státní správy zvláště je jako velký problém vnímáno současné rozdělování žáků ze základních škol do studijních a učebních oborů. Protože tato záležitost jasně souvisí s budoucím rozvojem lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, je v následujícím textu podána stručná charakteristika jejího současného stavu. Vzhledem k existenci detailních materiálů zpracovávaných Odborem školství Krajského úřadu Jihomoravského kraje, které jsou z analytického hlediska zpracovány mimořádně kvalitně a komplexně, jsou v tomto rozboru shrnuty pouze základní informace. IV. 2 Struktura a kapacita středního školství v Jihomoravském kraji Ve školním roce 2010/2011 bylo na základních školách Jihomoravského kraje v devátých ročnících celkem žáků. Vedle toho ve čtvrtých ročnících osmiletých gymnázií (tedy také ve věku přibližně 15 let) studuje dalších žáků a ve druhých ročnících šestiletých gymnázií dalších 297 žáků. Celkový počet žáků, kteří by v letošním roce měli hypoteticky opustit ZŠ (pokud by nestudovali na víceletých gymnáziích) tedy dosahuje hodnoty Na víceletých gymnáziích z nich studuje 14 %. Podíly žáků, kteří v průběhu studia na základní škole odcházejí na víceletá gymnázia, jsou v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje značně rozdílné. Na území města Brna je jejich zastoupení jednoznačně nejvyšší, dosahuje hodnoty 22,5 %. V ostatních okresech kraje je podíl žáků mladších 15 let studujících na víceletých gymnáziích už podstatně nižší: v okrese Břeclav dosahuje 14,2 %, v okrese Vyškov se jedná o 11,0 %, v okrese Brno-venkov o 10,4 %, v okrese Blansko o 9,8 %. Nejnižší podíl žáků mladších 15 let studujících na gymnáziu vykazují v Jihomoravském kraji okresy Znojmo (9,4 %) a Hodonín (8,0 %). IV. 2.1 Podíly žáků na školách podle jednotlivých kategorií vzdělání Ve školním roce 2010/2011 studovalo na středních školách a konzervatořích v Jihomoravském kraji úhrnem 60,3 tis. žáků. Největší část z nich celkem 50,8 % - se Stránka 47 z 191

48 vzdělává v oborech s maturitní zkouškou, 28,1 % studuje gymnaziální obory, 19,9 % se vzdělává v oborech s výučním listem (kódy vzdělání E, H). Absolventů všech středních škol v Jihomoravském kraji by mělo letos být celkem 13,2 tis. Téměř čtvrtina z nich (24,0 %) připadá na absolventy gymnázií, 23,4 % absolventů ukončilo obor s výučním listem a zbývajících 51,6 % připadá na absolventy ostatních oborů s maturitní zkouškou. Tabulka č. 24: Vývoj počtu žáků na středních školách v Jihomoravském kraji ve školním roce 2007/08 až 2009/10 (dle kategorií vzdělání KKOV) Kategorie KKOV 2007/ / / /2011 celkem absolv. noví celkem absolv. noví celkem absolv. noví celkem absolv. noví C E H J K L M konzervatoře celkem Pramen: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní rok 2009/2010 Interní data OŠ KÚ JMK. C jednoletá a dvouletá praktická škola E, H vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť, vzdělávací programy poskytující výuční list J střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu K úplné střední všeobecné vzdělání L úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou M úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) absolv* počet absolventů předcházejícího školního roku noví počet žáků, kteří nastoupili do prvního ročníku Z předběžných výsledků přijímacího řízení na střední školy pro školní rok 2011/2012 vyplývá, že z celkového počtu odevzdaných zápisových lístků směřuje 50,1 % do odborných oborů s maturitou, 26,6 % do oborů s výučním listem (obory H, E) a 21,6 % zápisových lístků bylo odevzdáno na gymnáziích. Této struktuře zájmu o studium ovšem neodpovídá struktura míst na jednotlivých typech škol. Ve školním roce 2011/2012 je na všech typech středních škol a učilišť v Jihomoravském kraji k dispozici míst, což je o zhruba 56 % více, než činí jejich předpokládaná maximálně možná obsaditelnost. Je tedy zřejmé, že kapacita středních škol v Jihomoravském kraji je výrazně nadsazená. Aktuální struktura míst na středních školách je následující: v oborech s výučním listem je k dispozici 34,8 % z celkové kapacity, 48,4 % je k dispozici v odborných oborech s maturitou a 15,2 % míst je k dispozici na gymnáziích. Je zřejmé, že udržet takto rozsáhlou kapacitu středních škol je neefektivní a v dlouhodobém časovém horizontu nemožné. Je nutné tuto kapacitu výrazným způsobem snížit, přičemž je nezbytné přihlížet jak k zájmům žáků (a jejich rodičů) o obor a stupeň vzdělání, tak k požadavkům trhu práce a k výhledovým potřebám regionu. IV Vývojové tendence na školách podle jednotlivých kategorií vzdělání V průběhu posledních čtyř let se počty žáků na středních školách se snížily z 65,8 tis. na 60,3 tis., to je o 8,4 %. Úbytkem počtu žáků byly postiženy prakticky všechny úrovně vzdělání, s výjimkou nedůležitých a velmi málo frekventovaných kategorií C (jednoletá a dvouletá Stránka 48 z 191

49 praktická škola) a J (střední nebo středně odborné vzdělání bez maturity i výučního listu). Nejpočetnější úroveň vzdělání (kategorie M statistické klasifikace KKOV, tedy úplné střední odborné vzdělání s maturitou ) přišla za poslední čtyři roky o studentů (to je o 5,1 %), v programech gymnaziálního vzdělání ubylo žáků (6,4 %), v oborech s výučním listem (kategorie E, H) dosáhl úbytek počtu žáků (9,7 %), v dříve nazývaných učebních oborech s maturitou (kategorie L) ubylo žáků, což představuje ztrátu 14,5 % z původního počtu žáků. Je tedy možno říci, že úbytkem počtu žáků opouštějících základní školu jsou v kraji postiženy všechny stupně středního vzdělání, přičemž ztráty v oborech s výučním listem jsou podstatně vyšší, než ztráty na gymnáziích či v oborech odborného vzdělávání s maturitou. Situaci v odvětví školství ale lépe než ukazatel,,počet žáků na školách charakterizuje ukazatel,,počet žáků nově vstupujících do prvních ročníků, neboť výstižněji podává trendy, k nimž ve struktuře škol aktuálně dochází. Za poslední čtyři roky se počty žáků vstupujících do prvních ročníků všech stupňů středního vzdělání snížily o 2 762, to je o 15,4 % původního stavu. Počty žáků prvních ročníků ve vzdělávacích programech E a H se ale snížily podstatně méně (o 14,6 %), než počty žáků v oborech odborného vzdělávání s maturitou (o 17,8 %). K relativně nízkému úbytku v tomto období došlo na školách poskytujících gymnaziální vzdělání (o 7,7 %). IV.2.3 Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji K datu bylo na všech pracovištích ÚP v Jihomoravském kraji evidováno celkem absolventů středních škol. Nejvíce z nich (1 012) bylo oborů s výučním listem kategorie H statistické klasifikace KKOV, téměř stejně bylo absolventů oborů kategorie M (úplné střední odborné vzdělání s maturitou, celkem 1001 osob). Zhruba poloviční byl počet absolventů v kategorii L (úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou, 559 osob). Oproti tomu relativně velmi málo bylo v evidenci ÚP v kraji vedeno absolventů oborů gymnaziálního vzdělání (kategorie K, 192 osob). Za poslední tři roky (v období dubna 2008 do dubna 2011) v evidencích ÚP v Jihomoravském kraji nejvíce přibylo absolventů oborů s výučním listem kategorie H. Jejich počet se v průběhu těchto tří let (tedy v zásadě v průběhu hospodářské recese) více než zdvojnásobil. Druhý nejvýraznější nárůst zaznamenala kategorie M (vzdělání s maturitní zkouškou) těchto absolventů v evidenci ÚP přibylo 413, tedy zhruba 75 % výchozího stavu. Třetí skupinou s významným nárůstem počtu osob v evidenci je kategorie L (tedy dříve označované jako učební obory s maturitou ). Také v tomto případě se počet evidovaných v průběhu krize více než zdvojnásobil. Málo v evidenci ÚP přibylo absolventů gymnázií (nárůst jejich počtu o 65 osob) a absolventů oborů s výučním listem kategorie E (nárůst o 59 osob). Tabulka č. 25: Vývoj počtu evidovaných absolventů v Jihomoravském kraji (podle kategorie vzdělání) v letech Kategorie KKOV rozdíl Podíl (JMK) Podíl (ČR) D ,0 0,0 E ,4 8,1 H ,6 32,7 J ,0 0,0 K ,6 5,6 L ,1 18,0 M ,2 35,6 Stránka 49 z 191

50 SŠ celkem ,0 100,0 Pramen: MPSV ČR K největší podíl z počtu evidovaných absolventů na ÚP v Jihomoravském kraji připadlo na absolventy tzv. učebních oborů bez maturity. Dosáhl přesně 40,0 %, přičemž pět šestin z nich bylo absolventy oborů kategorie H a jedna šestina kategorie E. Více než jedna třetina z evidovaných (34,2 %) připadla na kategorii M statistické klasifikace KKOV, jedna pětina na kategorii L. Absolventi oborů gymnaziálního vzdělání (kategorie K) se na celkovém počtu evidovaných absolventů podíleli pouhými 6,6 %. V průběhu hospodářské recese se zvýšil podíl evidovaných absolventů v (dle dříve užívané terminologie) učebních oborech, a to ve všech třech kategoriích (E, H i L). Podíl absolventů v kategorii M ( úplné střední odborné vzdělání s maturitou ) se snížil z 36,0 % na 34,2 %, podíl absolventů gymnaziálních oborů vzdělání se ale snížil ještě mnohem výrazněji (z 8,2% na 6,6 %, tedy o pětinu). Stávající vývoj v Jihomoravském kraji tedy bezezbytku potvrzuje pravidlo, že míra uplatnitelnosti pracovní síly je ve ztížených podmínkách pracovního trhu v zásadě přímo úměrná výši její kvalifikace. IV. 3 Vazby vzdělávací soustavy na potřeby trhu práce. Problém optimalizace v síti středních škol Většina vyspělých evropských ekonomik se již několik desítek let pokouší řešit problémy spojené s nedostatečnou vazbou mezi strukturou a zaměřením jednotlivých vzdělávacích soustav a mezi budoucími kvalifikačními potřebami podniků a celých regionů. Jádro problému je - řečeno velmi obecně jasné: žáci opouštějící základní školy mají zájem o studium na jiných typech škol a v jiných oborech vzdělání, než jaké aktuálně (a v blízkém časovém horizontu) vyžadují zaměstnavatelé. Je nepochybné, že ze vzdělávacích systémů by měli odcházet žáci vybaveni znalostmi, které na trhu práce uplatní. Problémem ovšem je stanovit kvalifikace, znalosti a dovednosti, které trh práce vyžaduje a které bude vyžadovat i za několik let. Mylně se za kvalifikační potřeby regionu často vydávají jakési součty kvalifikačních potřeb jednotlivých zaměstnavatelů, např. v té podobě, ve které ji ve svých registrech zaznamenávají pracoviště ÚP. To je ovšem chybný předpoklad, neboť z registrů úřadů práce nelze objektivně reálnou poptávku po pracovní síle zjistit. Důvodů je celá řada; nejdůležitějším z nich je fakt, že legislativa sice stále ještě zaměstnavatelům v ČR ukládá povinnost svá pracovní místa úřadu práce hlásit, ovšem ve lhůtě do 10 kalendářních dnů, což znamená, že celou řadu pracovních pozic, jejichž obsazení není obtížné, zaměstnavatelé nenahlašují, a to zcela v souladu se zákonem. Poptávka po práci tedy rozhodně není úplná. Dalším omezujícím faktorem je skutečnost, že neexistuje povinnost, aby se osoby bez práce evidovaly v registrech úřadů práce. Úplná tedy není ani nabídka práce. Inzerovaný zájem jednotlivých zaměstnavatelů o pracovníky v jednotlivých kvalifikacích tedy nelze sumarizovat a následně je označovat za celkové kvalifikační potřeby území. Mezi kvalifikačními potřebami podniků a kvalifikačními potřebami území jsou totiž vždy významné rozdíly. Hlavním cílem podniku je dosáhnout zisk a proto se zaměstnavatelé logicky vždy snaží minimalizovat své výrobní náklady, a to včetně nákladů na pracovní sílu. Ta by měla mít vždy pouze tu kvalifikaci, kterou zaměstnavatelé vyžadují - a ti se obvykle dále nezabývají problémem, co se s takto připravenou pracovní silou stane v případě, kdy ji zaměstnavatel svoji činnost v regionu už nebude potřebovat. Naproti tomu správcové území - tedy vláda a regionální samosprávy by se vždy měli snažit zajistit pro pracovní sílu ve svém území co možná nejlepší kvalifikaci, nejlépe tak, aby zaměstnatelnost pracovníka a jeho celková flexibilita nebyla odvislá od zaměstnání u jediného konkrétního zaměstnavatele. Stránka 50 z 191

51 Rozhodně tedy nelze připustit, aby budoucí rozvojové vize regionů byly sestavovány jako pouhý součet rozvojových záměrů jednotlivých místních zaměstnavatelů. Pro stanovení budoucích kvalifikačních potřeb regionů což by hypoteticky mělo být jakýmsi,,východiskem při snaze o efektivní regulaci rozdělování žáků vycházejících ze základních škol a směřujících na střední školy - tedy nelze příliš použít databáze volných pracovních míst vedených na úřadu práce, a dokonce k tomu ani příliš nelze použít výsledky dotazníkových průzkumů kvalifikačních potřeb u zaměstnavatelů. Místo toho je třeba definovat budoucí ekonomický profil regionu, návazně na to definovat disproporce mezi současným a výhledovým stavem ve struktuře zaměstnanosti a přijat nástroje a stanovit postup kroků, pomocí nichž bude možno vytyčeného stavu dosáhnout. Před optimalizací v síti škol bude nutno řešit problém nalezení správného souladu mezi příčinami a následky v oblasti přípravy pracovní síly. Stále méně lze totiž souhlasit s obecně přijímaným názorem, že vzdělávací soustava by měla vždy a rychle reagovat na potřeby zaměstnavatelské sféry. V řadě vyspělých zemí se vztah mezi sférou zaměstnanosti a sférou vzdělávání v posledních letech výrazně mění. Je stále častější, že naopak zaměstnavatelská sféra je přinucena reagovat na změny v kvalifikační skladbě místní pracovní síly, tedy i na změny v místním systému vzdělávání. Řečeno s jistou nadsázkou: pracovní síla již nechodí za výrobou, ale výroba následuje pracovní sílu. Vzdělávací soustava by už neměla být nucena pouze sledovat posuny v hospodářském zaměření regionu a snažit se na ně rychle (ale vždy se značným zpožděním) reagovat, ale naopak spíše zaměstnavatelé by před rozhodováním o dalším zaměření svého podnikání měli bedlivě zkoumat posuny v zaměření přípravy místní pracovní síly. V praxi je u nás velmi často diskutován problém tzv. učňovského školství a jsou opakovaně (a nepříliš úspěšně) hledány nástroje, pomocí nichž by bylo možno zaměstnavatelům zajistit pracovní sílu ve struktuře, kterou vyžadují. Vývoj ukazuje, že tato mnohaletá snaha zatím k dobrým výsledkům nevede. Základním problémem je, že se nedaří získat žáky do oborů s výučním listem a také, že se nedaří přimět případné absolventy zmíněných oborů, aby svou profesi nakonec vykonávali. Nezájem o práci v učňovských (řemeslných) profesích nelze administrativním zásahem odstranit, stejně jako nelze na volném trhu řešit kvalifikační potřeby zaměstnavatelů direktivními metodami. Řešení problému nedostatku pracovníků v jednotlivých profesí tak zůstává především na samotných zaměstnavatelích. Jejich úkolem zůstává zatraktivnit své pracovní pozice tak, aby žáci odcházející ze základních škol měli zájem absolvovat studium v oborech s výučním listem a následně v řemeslných profesích pracovat.úkolem státní správy popř. regionální samosprávy by mělo být zajistit zachování dostatečně široké škály a zároveň dobré odborné úrovně učebních a studijních oborů tak, aby i v budoucnu vzdělávací systém v ČR byl schopen připravovat vysoce kvalifikované odborníky i v dělnických kvalifikacích. Systém finančních pobídek (stipendií) žákům vybraných oborů s výučním listem zatím nepřináší výsledky, které od něj byly očekávány. V této situaci se jako jediný administrativní zásah, který by mohl být úspěšný, jeví řízené omezení kapacity škol. Pokud se výrazným způsobem nesníží volná (a neobsaditelná) kapacita středních škol v oborech, o které trh práce v regionu nemá zájem, nepodaří se naplnit kapacitu řady oborů, jejichž absolventi jsou naopak na trhu práce výrazně postrádáni. Omezení kapacity středních škol bude jistě krokem značně nepopulárním, ale v dnešní situaci je již velmi žádoucí. Až v případě, kdy kapacita škol bude výrazně krácena, může začít přinášet pozitivní výsledky i vhodně nastavený systém finančních pobídek (stipendií). Bylo by ale velmi vhodné z veřejných zdrojů podporovat zájem žáků o ty obory s výučním listem, jejichž absolventi nacházejí uplatnění především v sektoru služeb, popř. v malých výrobních Stránka 51 z 191

52 jednotkách. Motivovat žáky ke studiu v oborech sloužících především potřebám velkých výrobních jednotek by mělo zůstat úkolem především těchto samotných zaměstnavatelů, neboť ti k tomu (alespoň hypoteticky) mohou mít finanční zdroje. Veřejné prostředky, které budou jistě značně omezené, by měly být určeny na rozvoj spíše méně frekventovaných učebních oborů, které své absolventy připravují především pro odvětví veřejných služeb či odvětví služeb pro podniky. Stránka 52 z 191

53 SHRNUTÍ Podle údajů Českého statistického úřadu žije v Jihomoravském kraji celkem 1 152,5 tis. obyvatel, z nichž je 562,4 tis. mužů a 590,1 tis. žen. Mezi 14-ti kraji ČR je Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější (po Středočeském, Praze a Moravskoslezském kraji). Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva v Jihomoravském kraji je v celostátním měřítku dlouhodobě podprůměrná. V roce 2010 dosahovala její míra hodnoty pouze 58,1 % (průměr ČR činí 58,4 %) a mezi čtrnácti kraji ČR byla šestá nejvyšší. Míra ekonomické aktivity mužů dosahuje v kraji hodnoty 67,0 % (nižší je pouze ve čtyřech krajích ČR) a je nižší než před nástupem hospodářské recese, zatímco míra ekonomické aktivity žen dosahuje výše 49,8 % (a pouze ve čtyřech krajích ČR je ještě vyšší) a v průběhu hospodářské recese poměrně výrazně vzrostla. Obecně vzato je míra ekonomické aktivity výrazně závislá na stupni vzdělání pracovníků, přičemž platí, že čím vyšší je stupeň vzdělání, tím vyšší je i míra ekonomické aktivity. V roce 2010 dosáhla míra zaměstnanosti v Jihomoravském kraji hodnoty 53,7 % a mezi kraji ČR byla osmá nejvyšší. U mužů činila 62,1 %, zatímco u žen pouze 45,8 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra zaměstnanosti v kraji nižší a v průběhu hospodářské recese se snížila. V roce 2010 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 531,8 tis. pracovníků, z toho bylo 297,8 tis. mužů a 234,0 tis. žen. V průběhu hospodářské recese se počet v kraji zaměstnaných osob snížil o 5,2 tis, a to výlučně v důsledku značně nepříznivého vývoje v zaměstnanosti mužů. V hospodářské struktuře kraje zaniklo za poslední dva roky 12,0 tis. pracovních míst pro ně vhodných, zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době naopak zvýšil, a to o 6,8 tis. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra národního hospodářství se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 3,0 %, sekundární sféra 35,7 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 61,3 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 56,0 %, zatímco podíl žen činí 44,0 %. V průběhu hospodářské recese se sektorová struktura zaměstnanosti v kraji změnila velmi výrazně. Počet pracovních míst v primární sféře ekonomiky se snížil o 1,6 tis., což odpovídá poklesu o více než 9 % původního stavu. Zaměstnanost v sekundárním sektoru ale poklesla mnohem výrazněji: ve druhé sféře ekonomiky v průběhu pouhých dvou let ubylo 31,5 tis. pracovních míst, tedy každé sedmé. Z pěti odvětví sekundárního sektoru byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl. V letech v něm zaniklo 31,3 tis. pracovních míst, tedy každé páté. Úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví byl oproti tomu relativně velmi mírný; v tomto odvětví ubylo pouze 1,8 tis. pracovních míst. Ztráty pracovních příležitostí v I. a II. národohospodářském sektoru se podařilo do značné míry nahradit růstem zaměstnanosti v terciární sféře. V průběhu hospodářské recese se počet pracovníků v tomto sektoru zvýšil o 27,9 tis., což představuje nárůst o 9,3 % původního stavu. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje a to přes obrovský propad zaměstnanosti v posledních dvou letech - zpracovatelský průmysl, jehož zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 23,4 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %, tedy o celou čtvrtinu více). Další v pořadí s výrazně nižším podílem - je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), vysoké je i zastoupení stavebnictví (9,8 %), jehož podíl na celkové zaměstnanosti se v průběhu krize snížil jen nepatrně. Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: veřejná Stránka 53 z 191

54 správa a obrana (7,3 %), zdravotnictví (7,2 %), doprava a skladování (6,8 %) a odvětví vzdělávání (6,1 %). V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 117,8 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 22,2 % z celkového úhrnu), 191,9 tis. pracovníků se vzděláním úplným středním s maturitou (36,1 %), skoro 200 tis. zaměstnanců (tj. 37,6 %) má výuční list a přibližně 22 tis. pracovníků (4,2 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době více než 58 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku, stejně tak je nižší i podíl vyučenců. Jen zhruba každé dvacáté páté pracovní místo v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší, než na ostatním území státu. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice kvalitou své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Území Jihomoravského kraje patří v rámci České republiky trvale k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Hodnota míry nezaměstnanosti v kraji dosáhla k datu úrovně 9,1 % a oproti celostátnímu průměru byla o 0,9 procentního bodu vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR je v současné době jen v pěti míra nezaměstnanosti vyšší než v kraji Jihomoravském. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností a to dlouhodobě - nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci května 2011 bylo 13,4 %, resp. 11,6 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v centrálních částech kraje, tedy v okresech Brno-venkov (7,3 %), Vyškov (7,5 %) a Brno-město (7,9 %). Od nástupu hospodářské recese (od ) se v Jihomoravském kraji - ostatně jako všude v celé ČR - výrazným způsobem změnila jak výše nezaměstnanosti, tak i její struktura. Počet nezaměstnaných se v kraji v tomto období zvýšil o 21,7 tis., což představuje nárůst o 56,7 % původního stavu, ovšem v tomto období se počet nezaměstnaných žen zvýšil pouze o 32,4 %, zatímco počet nezaměstnaných mužů vzrostl skoro třikrát intenzivněji - o 89,4 %. V České republice jako celku byl zaznamenán vývoj obdobný: celkový počet nezaměstnaných se zvýšil o 56,9 %, přitom počet žen se zvýšil o pouhých 37,6 %, počet mužů ale o 82,3 %. Tento poměrně překvapivý vývoj byl způsoben především stávající odvětvovou strukturou zaměstnanosti v kraji (a stejně tak v ČR), která se vyznačuje velmi vysokým podílem průmyslu na celkovém počtu pracovních míst v hospodářské struktuře. A v podmínkách současné hospodářské recese to byla právě průmyslová odvětví, která nejvíce uvolňovala pracovní sílu. Úroveň flexibility pracovní síly v Jihomoravském kraji není vysoká. Částečné pracovní úvazky jsou zaměstnavateli zřizovány velmi málo (jejich podíl na celkové zaměstnanosti je přibližně třikrát nižší, než je v Evropské unii obvyklé) a ani proces celoživotního učení není dostatečně rozvíjen. Přes velkou snahu v posledních letech vazby mezi trhem práce a trhem vzdělávání zatím nejsou dostatečně efektivně řízeny ostatně to se nedaří nikde v České republice. Pro tyto účely by bylo vhodné - místo pokusů o objektivní odhady budoucích kvalifikačních potřeb regionu - definovat budoucí ekonomický profil regionu, návazně na to určit disproporce mezi současným a výhledovým stavem ve struktuře zaměstnanosti a přijat nástroje a stanovit postup kroků, pomocí nichž bude možno vytyčeného stavu dosáhnout. Ukazuje se, že pro účelnější rozdělení žáků do jednotlivých učebních a studijních oborů bude nutné administrativním zásahem omezit současnou kapacitu jednotlivých kategorií vzdělání. Pokud se výrazným způsobem nesníží volná (a neobsaditelná) kapacita středních škol Stránka 54 z 191

55 v oborech, o které v regionu není zájem, nepodaří se naplnit kapacitu řady (učebních) oborů, jejichž absolventi jsou naopak na trhu práce výrazně postrádáni. Až v případě, kdy kapacita škol bude výrazně krácena, může začít přinášet pozitivní výsledky i vhodně nastavený systém finančních pobídek (stipendií). Bylo by ale velmi vhodné z omezených veřejných zdrojů podporovat zájem žáků o (učební) obory, jejichž absolventi nacházejí uplatnění především ve veřejném sektoru, v odvětví veřejných služeb či odvětví služeb pro podniky. Stránka 55 z 191

56 JIHOMORAVSKÝ KRAJ C/ SWOT analýza Stránka 56 z 191

57 ÚVOD Část C dokumentu je SWOT analýza, která vychází ze závěrů předchozí analytické části a přehledně reflektuje změněné podmínky dané především hospodářskou situací a realizovanými legislativními změnami. V této části je důraz kladen na stručnost a přehlednost obsažených informací. Výstupem je jednoznačný nástin především příležitostí a hrozeb pro rozvoj lidských zdrojů v následujícím období. Tyto vycházejí jednak ze situace v JMK, jednak ze strategických dokumentů, a to jak na úrovni evropské: Strategie Evropa 2020, tak na úrovni národní: Národní program reforem ČR. Je plně respektována struktura rámcového strategického dokumentu Jihomoravského kraje, a tak je možné provést významný posun v definování nových priorit při zachování klíčového strategického rámce reprezentovaného hlavními prioritními osami. Součástí kapitoly je i syntéza dílčích výsledků z jednotlivých částí provedené SWOT analýzy. Aktualizovaná SWOT analýza zahrnuje nové silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení s ohledem na významné hospodářské změny. Základem pro vypracování SWOT analýzy bylo zhodnocení hlavních pozitivních a negativních rysů vývoje Jihomoravského kraje v oblasti lidských zdrojů, rozebrané a argumentované v Analýze. Cílem SWOT analýzy je v současných podmínkách aktuálně posoudit silné a slabé stránky jednotlivých problémových okruhů a následně pojmenovat příležitosti a případná ohrožení dalšího rozvoje kraje v oblasti lidských zdrojů v míře, umožňující formulovat klíčové problémy rozvoje kraje a stanovit rámcové priority a opatření pro Krátkodobý realizační plán SRLZ JMK SWOT analýza se omezuje na odhalení podstatných souvislostí RLZ v JMK (výčet faktorů SWOT analýzy nemůže být pochopitelně úplný). Jsou eliminovány věci druhořadé, byť mohou mít svůj význam, zejména v některých mikroregionech a lokalitách JMK. Nelze vždy jednoznačně určit, je-li daná skutečnost jako taková silnou nebo slabou stránkou, příležitostí či hrozbou, tudíž se podobná vlastnost může objevit např. ve slabých i silných stránkách, s důrazem na konkrétní aspekt. Proto je potřebné současně pracovat s komparativní metodou doplněnou o metodu věcných a časových souvislostí, tj. srovnáním situace jiných krajů ČR v oblasti lidských zdrojů a ekvivalentních územně správních jednotek v Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku na Slovensku, v reálném čase a ve stávající socioekonomické situaci. Naznačené komparace jsou však obsahem Analýzy. Stránka 57 z 191

58 I. SILNÉ STRÁNKY Kvalitní střední a vysoké školství v JMK, selektivní existence vědeckých výzkumných pracovišť či týmů v několika vybraných oborech, která jsou schopna čelit mezinárodní konkurenci, JMK je v národním rámci z hlediska inovačního potenciálu na druhém místě za Prahou, rozsáhlý pracovní potenciál území, výhodná poloha regionu uprostřed střední Evropy (tzv. polohová renta), silné zázemí pro příliv investičního kapitálu v kontextu propojení na důležité dálniční tahy a budování technologických parků, včetně realizace mezinárodních projektů s vysokou přidanou hodnotou, v ukazateli podílu investic na regionálním HDP (tvorby hrubého fixního kapitálu) je JMK v národním rámci na druhém místě za Prahou, historická kontinuita tradic průmyslových odvětví a řemesel a zemědělské výroby (tzv. historická renta), podporovaná krajskou samosprávou, podpora a rozvoj malého a středního podnikání, v ukazateli HDP na obyvatele je JMK v ČR na druhém místě za Prahou, ve struktuře ekonomiky JMK výrazně převažuje terciérní sektor (62,1 %), což řadí kraj v národním rámci na druhé místo za Prahu, dobře nastavená institucionální struktura vzdělávacího systému, relativně hustá síť a vyhovující regionální dostupnost škol v regionu, vysoká míra účasti ve všech stupních vzdělávání v rámci ČR, vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vzdělávacím systému a přístup ke vzdělávání pro děti a mladé lidi se specifickými vzdělávacími potřebami, kvalifikovaná pracovní síla, zejména v technických oborech, podpora technických oborů prostřednictvím nástrojů EU, ČR a JMK, relativně dobrá kvalita poskytovaných zdravotních a sociálních služeb, vícezdrojové financování zařízení poskytujících sociální služby v JMK, včetně relativně rozvinuté sítě nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby v JMK, vytvoření rámce pro participaci regionálních institucí veřejné správy (úřady práce) na rozvoji lidských zdrojů, relevantní legislativa umožňuje realizovat rozvoj lidských zdrojů v resortních výzkumných institucích a jejich složkách v JMK, existující právní normy umožňující fungování sítě nestátních neziskových organizací v JMK, které výrazně kultivují lidský kapitál, právní a institucionální mechanismy umožňující přístup k informacím RLZ, existence systému nástrojů pro využívání evropských fondů, včetně oblasti lidských zdrojů, priorita rozvoje lidských zdrojů v systému veřejných politik EU, odhadovaná absorpční kapacita regionu Jihovýchod je nejvyšší ze všech regionů ČR, atraktivní oblast z hlediska možností dalšího rozvoje cestovního ruchu, nízká úroveň nekvalifikované pracovní síly (základní vzdělání) a její postupné další snižování, tendence ke zvyšování podílu kvalifikované síly, včetně vysokoškolsky vzdělané pracovní síly, implementace SRLZ a dalších středně a dlouhodobých strategických dokumentů v podmínkách JMK, ale také soulad s dokumenty SRLZ národní a evropské úrovně, aktivní vzájemné vztahy a prohlubování vzájemné spolupráce mezi krajem a vysokými školami a výzkumnými institucemi, v životní úrovni obyvatelstva měřené čistým disponibilním důchodem domácnosti patří JMK v národním rámci na třetí místo (za Prahou a Plzeňským krajem), relativně nízká míra chudoby v kraji v celosvětovém a celoevropském kontextu a panující sociální smír. Stránka 58 z 191

59 II. SLABÉ STRÁNKY Negativní dopady celosvětového a evropského vývoje na region, včetně oblasti lidských zdrojů (např. růst nezaměstnanosti v okresech Znojmo a Hodonín), příliš silná dominace Brna vůči ostatnímu území kraje, související výrazná diferenciace v dosaženém vzdělání obyvatelstva (vysoká v Brně, výrazně nižší např. v okresech Znojmo, Břeclav, Hodonín), výrazné zastoupení starších věkových skupin obyvatelstva v populačně malých obcích kraje a ve městě Brně, stárnutí obyvatelstva jako významný fenomén není odpovídajícím způsobem reflektováno ve strategiích aktivního stárnutí, přetrvávající nepříznivá situace na trhu práce z hlediska zaměstnanosti i z hlediska nabídky volných míst v JMK, nízká územní a profesní mobilita pracovních sil v JMK, nedostatečné využívání flexibilních forem organizace práce, zejména práce na částečný úvazek, nízká integrace osob znevýhodněných na trhu práce (to zvyšuje tlak na dlouhodobou nezaměstnanost), slabé motivační prostředí pro uplatnění na trhu práce pro znevýhodněné osoby, nízká míra aktivizace dosud neaktivních občanů pro jejich zaměstnávání, nedostatečná vazba vzdělávacích systémů na měnící se potřeby trhu práce, nesoulad mezi orientací profesní přípravy mládeže a potřebami trhu práce, podprůměrná a dále klesající kvalita výstupů vzdělávacího systému, nedostatečná podpora podnikání a jeho přílišná reglementace, přetrvávající komplikované legislativní prostředí v rámci celé ČR, nízká podnikatelská aktivita v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, kapacita středních škol je nadsazená a tedy neefektivní; zabraňuje zlepšení struktury nabídky výučních oborů, které jsou z hlediska zaměstnavatelů žádané, nedostatečně rozvinuté systémy neformálního a celoživotního vzdělávání v JMK, není dotvořen jednotný systém kvalifikací, certifikací a akreditací, nižší průměrné výdělky ve velké většině hlavních tříd (skupin) i podskupin zaměstnání v Jihomoravském kraji, včetně města Brna, než v celé České republice, a to v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, výrazná mzdová disproporce mezi muži a ženami, z hlediska budoucího vývoje demografického faktoru (zejména stárnutí obyvatelstva) nedostatečná síť pečovatelské služby a sociální péče pro občany se zdravotním postižením a pro seniory obecně, nedostatečně rozvinuté programy pro prevenci sociálně patologických jevů včetně terciární protidrogové prevence pro děti do 15 let, významnější disproporce ve vybavení domácností PC i přístupem k internetu mezi Brnem a brněnskou aglomerací a venkovskými oblastmi (zvláště v okrese Znojmo), nejsou jednoznačně legislativně vymezeny kompetence a odpovědnosti významných aktérů v oblasti politiky lidských zdrojů (stát, zaměstnavatelé, odbory, obce a regiony, profesní organizace, školy, vzdělávací instituce, a NNO atd.), korupce v procesu alokace veřejných prostředků dehonestující rozvoj lidských zdrojů. Stránka 59 z 191

60 III. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení flexibility, kvality a efektivity vzdělávacího systému v JMK, jeho otevření širšímu světu, rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou vzdělání a oblastí trhu práce, podpora všech forem odborného vzdělávání, generace komplexního systému celoživotního učení, včetně neformálního vzdělávání skupin ve věku 3 26 let využití vědeckého potenciálu kraje při podpoře výzkumných, vývojových a inovačních procesů, podpora mezinárodní spolupráce na vědecko-výzkumné úrovni, optimálnější vyšší využití vědeckého a technického potenciálu kraje při podpoře inovačních procesů průmyslových podniků a oborů high-tech, jejich prostorová alokace po celém území kraje, podpora inovačních aktivit středních a drobných podnikatelských subjektů, schopnost prosadit se případně i strategii fast second, tj. druhou nejlepší inovací, pokud je v ČR nebo ve světě poptávána, podpora pro investory v nejvíce problémových oblastech kraje (včetně dobudování průmyslových zón a průmyslových areálů), podpora tradičních strojírenských a řemeslných odvětví a zemědělské výroby, respektující stávající hodnotový řetězec odpovídající dlouhodobě koupěschopným trhům existujícím či anticipovaným (tzv. appropriate efficient technology) a jeho perspektivní modifikaci, efektivnější uplatnění programů APZ, které umožní zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost pracovní síly, podpora rozvoje zkrácených úvazků žen s malými dětmi a osob staršího věku, možnosti čerpání evropských prostředků, včetně implementace projektů pro rozvoj lidských zdrojů, prohloubení spolupráce se sociálními a regionálními partnery, posílení spolupráce mezi veřejnou správou, samosprávou a neziskovým sektorem, využití spolupráce s Rakouskem a Slovenskem v oblasti lidských zdrojů, využití všestranné mezinárodní spolupráce, urychlení růstu průměrných výdělků v Jihomoravském kraji resp. srovnávání jejich výše s průměrem za celou Českou republikou, zejména v souvislosti s posilováním pozice města Brna jako sídelního centra s nabídkou jedné z nejvíce vzdělané a kvalifikované pracovní síly v zemi, rozvoj sítě sociálních služeb s důrazem na zavádění a dodržování standardů kvality sociálních služeb v JMK, rostoucí nestátní neziskový sektor poskytující služby pro marginalizované skupiny, včetně osob se zdravotním postižením optimalizace využití zařízení zdravotní péče v kraji, programy zdravotní prevence, programy prevence sociálně patologických jevů a protidrogová prevence, podpora lokální i finanční dostupnosti předškolních zařízení či jiných forem hlídání dětí v předškolním věku, další rozvoj e-governmentu, e-zdravotnictví, e-learningu, e-businessu a dalších nových služeb, vyšší využití podnikatelské samosprávy pro zlepšování podnikatelského prostředí, podpora začínajících podnikatelů a projektů - například i formou Podnikatelských inkubátorů, důraz a podpora vzdělávání příslušníků rozdílných etnik žijících na území kraje, včetně prohloubení nabídky mimoškolních aktivit, prohlubování vzájemné spolupráce mezi JMK a vysokými školami, podpora praxí a stáží studentů vysokých, vyšších a středních škol, kultivace lidských zdrojů cestou rozvoje mikroregionů JMK (vzdělání, kultura, cestovní ruch apod.). Stránka 60 z 191

61 IV. HROZBY Demografická a socioekonomická rizika vyplývající z procesu suburbanizace, neschopnost zajistit růst míry zaměstnanosti obyvatelstva formou aktivních a preventivních opatření, neschopnost snížit rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká tvorba nových pracovních míst a zajištění zlepšení jejich kvality, limitující možnosti provádění regionální politiky zaměstnanosti v kontextu celostátních právních norem, neúspěch při odstraňování současných výrazných regionálních nerovností na trhu práce, v důsledku omezení veřejných výdajů v souvislosti s rozpočtovými škrty snížení dotací podporujících mobilitu; riziko zhoršení pracovní dostupnosti, nedostatečné finanční zdroje v oblasti politiky trhu práce (i v oblasti formálního a neformálního vzdělávání) a jejich další omezení v důsledku vládních úspor (priorita konsolidace veřejných financí), redukce kofinancování regionálních projektů OP (majících vazbu na lidské zdroje) ze státního rozpočtu naruší připravované projekty, včetně nedostatečné podpory sociálního podnikání, neúspěch při snaze o přeměnu pracovních poměrů v rámci stínové ekonomiky na legální zaměstnání, zaostávání průměrných výdělků v JMK za průměrem ČR ve vysoce kvalifikovaných profesích, může způsobit odliv vzdělané pracovní síly do regionů s lepšími platovými poměry, strukturální zaostávání ekonomiky kraje v důsledku pomalého rozvoje znalostně náročných sektorů, jistá nekompatibilita v oblasti kvalifikačních potřeb v aktuálních požadavcích podnikatelského sektoru (firem) a strategického směřování kraje z pohledu jeho aproximace k evropským standardům a kritériím, nedokončení optimalizace středního školství z hlediska demografického, ale také z pohledu sladěnosti obsahu výuky s požadavky pracovního trhu, nedostatečná podpora rozvoje lidských zdrojů a systémů neformálního a celoživotního vzdělávání, negativní dopad zvýšení DPH na tvorbu učebnic, knih a publikací, nedostatečně rychlé odbourávání informační negramotnosti v některých regionech JMK, redukce financování internetu v knihovnách ze strany státu omezí přístup obyvatelstva, zejména na venkově, k moderním IT, zvýšený podíl marginalizovaných skupin v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje, s tím související rostoucí míra sociálně negativních jevů, malá pozornost věnovaná otázce rovných šancí žen a mužů, stárnutí populace a nepostačující pracovní příležitosti pro starší osoby, nezabezpečení komplexního přístupu, flexibility a provázanosti služeb poskytovaných ohroženým skupinám, rostoucí míra počtu uživatelů využívající ústavní zařízení (v souvislosti se stárnutím obyvatelstva), v některých odborech se projevuje nedostatek lékařů (např. v urgentní medicíně pro potřeby zdravotnické záchranné služby, v některých lokalitách praktičtí lékaři, radiodiagnostika), vysoký věkový průměr v některých odbornostech (stomatologie) setrvávající ekonomická a sociální problémovost příhraničních oblastí a problematická schopnost malých obcí systematicky ovlivňovat socioekonomický rozvoj v části okresu, zvyšování rozdílu v kvalitě života mezi Brněnskou metropolí a ostatními částmi kraje včetně rostoucích rozdílů v poskytovaných veřejných službách, vysídlování venkovských sídel ve špatně dopravně dostupných oblastech, odchod obyvatelstva z periferních lokalit, ohrožení skupin obyvatelstva chudobou v důsledku implementace reformních kroků, rozevírání nůžek v sociální oblasti, hrozba růstu sociální kriminality, možná politická destabilizace v případě omezování sociálního dialogu, prohlubující se chudoby a pokračující vysoké míry korupce. Stránka 61 z 191

62 KOORDINACE A SYNTÉZA Autoři SWOT analýzy si jsou vědomi skutečnosti, že jednoduché formulace mohou zapříčinit jistou schematičnost barvitých a komplexních skutečností. Při zařazování jednotlivých faktorů do základních složek SWOT analýzy JMK je potřebné zodpovědně posuzovat jejich lokálně a mikroregionální podmíněnou situaci a relativní podíl na regionálním rozvoji. V tomto smyslu jde zejména o nerovnováhu mezi Brnem druhým největším městem v ČR a ostatními municipalitami v JMK. Posuzování jednotlivých částí SWOT analýzy je navíc ve značné míře podmíněno podmínkami, jenž jsou legislativně platné a i závazné na celonárodní úrovni a tudíž je potřeba brát v úvahu určité limitující faktory a možnosti ovlivnit politiku lidských zdrojů na regionální úrovní. Přesto s přihlédnutím k výše uvedeným omezením a determinantům je možné konstatovat, že silná stránka JMK v oblasti rozvoje LZ spočívá v rozsáhlém pracovním potenciálu území, nadprůměrné úrovni vzdělanosti obyvatelstva kraje a v institucionální struktuře diverzifikovaného vzdělávacího systému (zejména v terciárním sektoru) a relativně rozvinuté výzkumné kapacitě dislokované v kraji. Naopak mezi slabé stránky JMK v rozvoji LZ náleží zejména některé parametry lidských zdrojů v kraji ve srovnání se sousedními vyspělými regiony, poměrně vysoká úroveň nezaměstnanosti v jižních okresech kraje. Projevuje se i nízká flexibilita pracovních sil a určitý nesoulad mezi orientací přípravy mládeže s potřebami trhu práce v perspektivě, jakož i nedostatečný rozvoj neformálního systému a celoživotního učení. Jako příležitosti pro rozvoj lidských zdrojů v JMK se jeví zvýšení flexibility, kvality a efektivity vzdělávacího systému v JMK, jeho otevření širšímu světu, rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou vzdělávání a oblastí trhu práce, podpora všech forem odborného vzdělávání, generace komplexního neformálního systému celoživotního učení a využití vědeckého potenciálu kraje při podpoře výzkumných, vývojových a inovačních procesů. Z naznačených směrů vyplývá jejich kompatibilita s prioritami Strategie Evropa 2020 a návaznost na Národní program Reforem ČR. Hrozby pro rozvoj LZ v JMK lze spatřovat ve snižování vnitřního potenciálu kraje jako důsledku nepříznivého demografického vývoje, v rizicích vyplývajících ze suburbanizace, z rozevírání nůžek ve vzdělanostních ukazatelích mezi brněnskou aglomerací a ostatními okresy v JMK, v tom, že se nepodaří realizovat trajektorie příležitostí, neuspěje se v implementaci požadavků Strategie Evropa 2020 do podmínek JMK a nedojde ke snížení rozdílu v parametrech lidských zdrojů JMK ve srovnání s vyspělými západními regiony. SWOT analýza je modelem zjednodušujícím reálný systém v oblasti lidských zdrojů JMK. Přes úsilí autorů o objektivitu a exaktnost je nutno přiznat, že není možné postihnout bohatost vnějšího a vnitřní prostředí JMK. Jde o naznačení určitých tendencí vyplývajících z dosavadního vývoje a širších evropských a celonárodních souvislostí. Stránka 62 z 191

63 JIHOMORAVSKÝ KRAJ D/ Územní disparity RLZ Jihomoravského kraje 63

64 ÚVOD Část D řeší stanovení územních disparit, na jejichž základě jsou specifikována území k přednostní regionální podpoře v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Řešeným územím jsou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ), tzv. obce II. typu, a zjištěné údaje jsou vztaženy k průměrným hodnotám Jihomoravského kraje. V Jihomoravském kraji bylo stanoveno celkem 34 POÚ (nepočítáme-li vojenský újezd Březina) integrovaných do 21 regionů obcí s rozšířenou působností (ORP), tzv. obcí III. typu. Územní disparity jsou v odborné literatuře obvykle chápany jako neodůvodněné územní rozdíly existující z pohledu zkoumaného jevu. V tomto smyslu budou také dále prezentovány pro území Jihomoravského kraje. Z pohledu tvorby rozvojových strategií je primární koncepční otázkou, které disparity a na jaké hierarchické úrovni je účelné prostřednictvím veřejných programů podpory ovlivňovat resp. snižovat, a které nikoliv (např. vznik společenských disparit je přirozeným důsledkem dlouhodobé vývojové diferenciace prostoru). Geografické, resp. sociogeografické disparity poskytují výchozí informace o charakteru vnější organizace prostoru. Ze socioekonomického pohledu a tedy i z pohledu strategie rozvoje lidských zdrojů je jejím nejvýznamnějším projevem vytváření územních hierarchických systémů sídelních struktur, které v dlouhodobém časovém horizontu nepochybně představovaly, resp. představují základní determinanty kvantitativních (koncentrace obyvatelstva) i kvalitativních (kvalita a flexibilita pracovních sil) charakteristik lidských zdrojů. V návaznosti na toto členění je následující text rozdělen na dvě části charakteristiky týkající se obyvatelstva a charakteristiky trhu práce, a to za jednotlivé SO POÚ. 64

65 I. OBYVATELSTVO Disparity z pohledu obyvatelstva lze dle dostupných údajů za SO POÚ sledovat především na základě migrace, tedy přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel, a indexu stáří, což je podíl obyvatelstva ve věku nad 65 let na obyvatelstvu ve věku do 15 let. Pro účel nalezení disparit z hlediska migrace obyvatel byl vybrán ukazatel salda migrace za roky , jehož průměrná hodnota za uvedené období je znázorněna v následujícím kartogramu a z něhož je patrný trend stěhování pro všechny SO POÚ. Průměrně za celý Jihomoravský kraj převažoval v celém sledovaném období počet přistěhovalých nad vystěhovalými. Nejpatrnější je tento nárůst v roce 2008 s tím, že nejvyšší kladnou hodnotu vykazuje saldo migrace u Rusínova (20,6) a nejnižší zápornou u Adamova (-21,7), přičemž právě u tohoto správního obvodu je patrný největší podíl vystěhovalých za celé sledované období. Lidé se sem totiž dříve stěhovali za prací v oboru strojírenství, ale nyní je zdejší hlavní zaměstnavatel již několik let v konkursu, takže se obyvatelé stěhují za prací do jiných míst. Navíc v tomto městě neexistují podmínky pro zlepšení této situace, jelikož díky jeho poloze v údolí zde není prakticky žádná možnost nové výstavby. Oblastí s největším podílem přistěhovalých za tři sledované roky jsou Šlapanice následované Rousínovem a Kuřimí. Vliv na tento migrační trend mají zřejmě především mladí lidé, pro které jsou zde příznivější ceny nemovitostí a zároveň je z těchto míst stále dobrá dostupnost do krajského města, kde je více pracovních příležitostí, škol a další občanské vybavenosti. 65

66 Obrázek č. 1: Průměrné saldo migrace (na obyv.) v letech Pramen: ČSÚ Jihomoravský kraj, Vybrané údaje za správní obvody POU za rok 2008, 2009, 2010 Negativní vliv na disparity v regionu má evidentně odliv pracovní síly, zejména pak mladého obyvatelstva, a to následně ovlivňuje i věkové složení obyvatel, které je více řešeno níže. Chceme-li zabránit tomuto negativnímu jevu, projevujícímu se především v oblastech s nedostatkem pracovních příležitostí, je potřeba tato místa více podpořit, a to nejen s ohledem na vznik nových pracovních míst reflektující charakter vzdělanosti místního obyvatelstva nebo přizpůsobení vzdělávacích možností trhu práce, ale také zkvalitnění občanské vybavenosti, případně zlepšení jejich dostupnosti Vývoj indexu stáří mezi lety 2009 a 2010 znázorňuje tabulka č. 30 a aktuální stav je pak zobrazen kartogramem v příloze č. 3. Průměrná hodnota tohoto indexu v Jihomoravském kraji vzrostla ve sledovaném období z 112,3 % na 114,3 %, což potvrzuje celorepublikovou tendenci ke stárnutí obyvatelstva. Co se týká jednotlivých SO POÚ, tak nejvyšší hodnoty vykazuje samotné krajské město Brno, kde se index stáří pohybuje nad 136 % a naopak nejnižší hodnoty lze spatřit u Hrušovan nad Jevišovkou (jediný SO POÚ s indexem stáří pod 80 %). V Brně je tento stav dán zejména tím, že dochází k odlivu mladých lidí do okolních regionů a tento fakt potvrzuje i výše uváděné saldo migrace. Podíváme-li se na vývoj tohoto indexu, tak pouze u osmi SO POÚ z celkových 34 došlo ke snížení hodnoty, přičemž k největšímu poklesu došlo v Židlochovicích. Tato situace zřejmě souvisí s výše zmiňovaným odlivem mladších lidí do okolí Brna. V ostatních regionech index stáří vzrostl s tím, že největší růst vykázaly Velké Opatovice, kde se tento index zvýšil z hodnoty 102,3 % na 107,5 %. 66

67 Tabulka č. 26: Index stáří (v %) POÚ /2009 Adamov 119,9 121,2 101,0 Blansko 119,3 118,7 99,5 Boskovice 100,4 100,9 100,5 Brno 136,3 136,5 100,2 Břeclav 107,4 110,0 102,4 Bučovice 108,0 108,4 100,4 Bzenec 97,3 100,2 103,0 Hodonín 112,6 114,3 101,5 Hrušovany nad Jevišovkou 75,8 78,1 103,1 Hustopeče 100,4 100,6 100,2 Ivančice 104,9 106,5 101,5 Ivanovice na Hané 95,3 98,9 103,8 Klobouky u Brna 119,1 117,8 98,9 Kuřim 89,8 89,1 99,2 Kyjov 119,6 122,2 102,2 Letovice 114,2 116,6 102,2 Mikulov 94,3 95,6 101,4 Miroslav 103,5 105,2 101,6 Moravský Krumlov 113,1 115,8 102,4 Pohořelice 99,3 99,9 100,6 Rosice 106,2 104,7 98,7 Rousínov 103,7 102,0 98,4 Slavkov u Brna 101,9 101,0 99,0 Strážnice 112,8 118,1 104,7 Šlapanice 96,8 95,4 98,5 Tišnov 113,9 116,8 102,6 Velká nad Veličkou 117,9 122,3 103,7 Velké Opatovice 102,3 107,5 105,0 Veselí nad Moravou 114,3 118,3 103,5 Vranov nad Dyjí 107,0 111,9 104,6 Vyškov 106,0 107,9 101,7 Znojmo 96,8 97,2 100,4 Ždánice 110,7 111,0 100,2 Židlochovice 94,3 92,3 97,9 Jihomoravský kraj 112,3 114,3 101,8 Pramen: ČSÚ Jihomoravský kraj, Vybrané údaje za správní obvody POU za rok 2009, 2010 Ovlivnit jev stárnutí obyvatelstva je možné spíše na národní úrovni než na regionální či dokonce místní. Z hlediska SO POÚ je potřeba tento proces reflektovat a zajistit služby a občanskou vybavenost pro tuto skupinu obyvatel. O něco větší pozornost by však měla být kladena na podporu mladých rodin, například možností práce na zkrácený úvazek nebo podporou zakládání firemních školek. Je však vhodné poznamenat také to, že na věkovou strukturu v obvodu může mít vliv i umístění domova důchodců, dětského domova apod. 67

68 II. TRH PRÁCE Pro hodnocení disparit na trhu práce je nejvhodnější použít ukazatele vztahující se k nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých SO POÚ za poslední dva roky, tedy od července 2009 do června 2011, je zachycen v příloze č. 4. Průměrná míra nezaměstnanosti za celé sledované období byla v Jihomoravském kraji 10,0 % a pod tuto míru se dostalo pouze 10 SO POÚ. Nejnižší průměrnou míru nezaměstnanosti za toto období vykázaly Židlochovice (7,1 %) a naopak nejvyšší Vranov nad Dyjí (18,0 %). Z pohledu jednotlivých let se jako nejhorší měsíc projevil únor roku 2010, kdy průměrná nezaměstnanost za celý Jihomoravský kraj dosáhla 11,4 % a v SO POÚ Vranov nad Dyjí vystoupala míra nezaměstnanosti dokonce až na 25,2 %. Hlavním vliv na tyto negativní hodnoty měla především probíhající hospodářská krize a u Vranova nad Dyjí byla tato extrémní hodnota podpořena i níže zmíněnou sezónností. Oproti tomu nejaktuálnější data poukazují na příznivý vývoj nezaměstnanosti, jelikož v červnu 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji na nejnižší hodnotu za sledované období (9,0 %) a v SO POÚ Židlochovice klesla na 6,0 %, a to je vůbec nejnižší hodnota naměřená u všech SO POÚ za poslední dva roky. Následující graf znázorňuje vývoj nezaměstnanosti ve čtyřech SO POÚ s nejvyššími vykazovanými hodnotami v kontrastu se dvěma SO POÚ s hodnotami nejnižšími. U první zmiňované skupiny je velmi patrný sezónní vliv vývoje nezaměstnanosti, což je dáno zemědělským a letně-turistickým charakterem tohoto území, kdy tato skutečnost způsobuje, že v letních měsících nezaměstnanost klesá a naopak v zimních roste. Největší výkyvy lze spatřit u Vranova nad Dyjí a Hrušovan nad Jevišovkou. U druhé skupiny, do které spadají Židlochovice a Šlapanice, lze naopak vidět, že míra nezaměstnanosti není sezónností prakticky vůbec ovlivňována, což je dáno především umístěním těchto SO POÚ v těsné blízkosti krajského města Brna. 68

69 červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti ve vybraných SO POÚ (v %) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5, Hodonín Hrušovany nad Jevišovkou Šlapanice Velká nad Veličkou Vranov nad Dyjí Židlochovice Jihomoravský kraj Pramen: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska U SO POÚ s nejvyššími výkyvy je snížení sezónní nezaměstnanosti možné částečně řešit buď podporou soukromých investorů za účelem vzniku pracovních míst v okolí těchto obvodů nebo zajištění dopravní dostupnosti do míst, ke je vyšší možnost pracovního uplatnění, například formou podpory firemních autobusů. Aktuální hodnoty nezaměstnanosti za leden 2011 spolu s počtem dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo zobrazuje kartogram na obrázku č. 2. Průměrná míra nezaměstnanosti byla v tomto měsíci v Jihomoravském kraji 10,9 % a o jedno volné pracovní místo se v kraji ucházelo průměrně 21,7 osob. Pod krajskou úrovní nezaměstnanosti se ocitlo devět SO POÚ, přičemž nejnižší hodnoty dosáhly opět Židlochovice (7,3 %) následované Šlapanicemi a Kuřimí (8,6 %). Kuřim má zároveň i nejmenší počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo (9,0). Na druhé straně nejvyšší míry nezaměstnanosti vykázaly SO POÚ Vranov nad Dyjí (24,1), Hrušovany nad Jevišovkou (21,3) a Hodonín (18,2) s tím, že Vranov nad Dyjí má zároveň zcela nejvyšší vykázaný počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (326,5). Na tyto negativní vykázané hodnoty má zajisté vliv i dříve zmiňovaná sezónnost prací typická pro tento region. Více jak sto uchazečů na jedno volné místo je pak ještě i ve Velké nad Veličkou (179,0) a Velkých Opatovicích (102,5). 69

70 Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti (v %) a počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo, leden 2011 Pramen: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska 2011 Je zřejmé, že z hlediska času může krátkodobá nezaměstnanost přispívat k určitému přizpůsobování volné pracovní síly požadavkům pracovního trhu. Dlouhodobá nezaměstnanost má naopak jednoznačně negativní vliv na kvalitu lidských zdrojů. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem, který negativně ovlivňuje kvalitu lidských zdrojů, pracovní síla ztrácí kvalifikaci i motivaci. Dlouhodobou nezaměstnaností chápeme nezaměstnanost delší než 12 měsíců a v příloze č. 5 je její vývoj od července 2009 do června Na rozdíl od registrované nezaměstnanosti je v tomto případě patrný rostoucí trend, kdy nejnižších hodnot je dosahováno na začátku sledovaného období a nejvyšších pak v prvním čtvrtletí roku U dlouhodobé nezaměstnanosti se totiž projevuje efekt znatelnějšího zpoždění oproti ekonomickému vývoji. Pro grafické znázornění vývoje dlouhodobé nezaměstnanosti v posledních dvou letech byly vybrány tři SO POÚ s nejnižšími vykazovanými hodnotami (Židlochovice, Šlapanice a Slavkov u Brna) a pět SO POÚ s hodnotami nejvyššími (Hodonín, Vranov nad Dyjí, Kyjov, Velká nad Veličkou a Veselí nad Moravou). V grafu č. 2 je oproti předchozímu vidět že v tomto případě nedochází k sezónním výkyvům. Průměrná míra dlouhodobé nezaměstnanosti za celý Jihomoravský kraj je za sledované období 3,4 %, nejnižší průměrnou míru vykázaly stejně jako v předchozím případě Židlochovice (1,2 %) a nejvyšší tentokrát Hodonín (6,2 %). 70

71 červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen Graf č. 2: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných SO POÚ (v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, Hodonín Kyjov Slavkov u Brna Šlapanice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Vranov nad Dyjí Židlochovice Jihomoravský kraj Pramen: Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně Následující kartogram má především poukázat na to, že z aktuálních hodnot dlouhodobé nezaměstnanosti je zřetelné, že nejlépe jsou na tom oblasti okolo krajského města Brna a naopak nejhůře okrajové oblasti kraje. Vzhledem k negativním vlivům dlouhodobé nezaměstnanosti je tedy potřeba věnovat značnou pozornost podpoře právě těmto regionům (sever, jihovýchod a jihozápad kraje). 71

72 Obrázek č. 3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %), leden 2011 Pramen: Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně 72

73 III. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA Na základě výše uvedených ukazatelů lze vytvořit souhrnnou charakteristiku zohledňující index stáří, migraci obyvatelstva a také oba ukazatele nezaměstnanosti. Tato souhrnná charakteristika je aritmetickým průměrem čtyř zmíněných ukazatelů, přičemž jejich hodnoty byly nejprve normalizovány na škále (kde 100 = nejlepší a 0 = nejhorší hodnota daného ukazatele). 4 Vypočtené hodnoty za jednotlivé ukazatele jsou následně zprůměrňovány a tímto způsobem vypočtená úhrnná disparita je znázorněna v následujícím kartogramu. Obrázek č. 4: Úhrnná disparita v lidských zdrojích dle SO POÚ Pramen: Vlastní výpočet na základě výše zjištěných dat Je vidět, že dle této souhrnné charakteristiky lidských zdrojů jsou na tom nejlépe SO POÚ v těsném okolí Brna, a to především díky dobré dostupnosti do tohoto krajského města. Celkově nejlepší hodnoty vykazují Židlochovice a Šlapanice. Naopak nejproblematičtějšími SO POÚ jsou především obvody umístění na periferii kraje a s horší dostupností nejen do 4 Použité vzorce jsou tedy následující: Ix Ix ( x ( x ( x x ) i min i (když se s rostoucí hodnotou ukazatele kvalita zvyšuje) max xmin ) x ) max i i (když se s rostoucí hodnotou ukazatele kvalita snižuje) ( xmax xmin ) Kdy: x i = hodnota konkrétního SO POÚ v daném ukazateli x max = maximální zjištěná hodnota v daném ukazateli x min = minimální zjištěná hodnota v daném ukazateli 73

74 Brna, ale i do jiných větších středisek mimo Jihomoravský kraj. Nejhorší hodnotu vykazuje Velká nad Veličkou následovaná Hodonínem, i když u Hodonína je vhodné podotknout, že se jedná o strukturálně postižený region. Druhé zmiňované skupině správních obvodů je tedy v návrhové části Strategie věnována značná pozornost. 74

75 ZÁVĚR Ve výše uvedeném kontextu je potřebné zdůraznit, že vývojová a hierarchická diferenciace společenských systémů zásadně ovlivňuje potřebnost a efektivnost zásahů cílených na snižování negativních disparit. Z hlediska podpory ekonomicky zaostávajících regionů představuje v tomto směru zásadní otázku rozlišení hlavních příčin vzniku negativních disparit. Ve světle dosavadních zkušeností je zřejmé, že výraznějších změn orientovaných na zlepšení vybraných charakteristiky, cílených přednostně na zaostávající regiony, lze dosáhnout pouze za cenu neúměrně vysokých nákladů alokovaných z disponibilních veřejných zdrojů. V tomto směru pak lze považovat za klíčovou především všestrannou podporu rozvoje lidských zdrojů. Z hlediska strategie rozvoje lidských zdrojů lze považovat za prioritu uplatňování opatření, cílených na uspokojování poptávky po pracovních silách (indukované zvyšováním kvality nabídky pracovních míst v soukromém sektoru), tj. opatření v oblasti podpory vzdělávání obyvatelstva. V této souvislosti je ovšem nutné respektovat zásadní roli Brna jako producenta pozitivních efektů (vznikajících kromě převážně menších průmyslových firem působících v oblasti high-tech zejména ve vysoce perspektivním, dynamicky se rozvíjejícím segmentu produktivních služeb) šířících se do okolí a integrujících kraj do národního resp. i nadnárodního kooperujícího systému rozvojově nosných center. V souladu s tím by strategie rozvoje lidských zdrojů v tomto prostoru měla být výrazněji orientována na účelnou stimulaci ekonomického rozvoje v kontextu uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v kombinaci s prevencí nezaměstnanosti a podporou tvorby nových pracovních míst (včetně budování průmyslových zón pro větší investory v nejatraktivnějších lokalitách. V odlehlých regionech lze za dominují prvek strategie rozvoje lidských zdrojů považovat jednoznačnou orientaci na přímou i nepřímou podporu tvorby nových pracovních míst, která by měla být logicky orientována na malé a střední firmy. Zásadní pozornost by měla být věnována především dlouhodobé nezaměstnanosti, jelikož u dlouhodobě nezaměstnané osoby může dojít k psychickým změnám, někdy až nevratným, kdy se snižuje aktivita, narušuje se vnímání času a eventuelně dochází i k postupnému propadu do stavu beznaděje a rezignace. To vše následně znemožňuje nezaměstnanému najít si na pracovním trhu novou pracovní příležitost, kdy jsou tyto problémy často zaměňovány za lenost a neochotu pracovat. Z toho důvodu by měla být podpora směřována k možnostem rozvoje těchto osob. Pokud jde o dlouhodobou podporu kvalitativního rozvoje lidských zdrojů, zejména prostřednictvím podpory vzdělávání obyvatelstva, jeví se jako nejefektivnější cesta posilování pozitivních územních anomálií v kvalifikaci pracovních sil (hlavním důvodem je vyšší kvalitativní soulad nabídky s poptávkou na příslušných regionálních pracovních trzích včetně disponibilních možností řešení případných nerovnováh prostřednictvím dojížďky za zaměstnáním do Brna) v kombinaci se selektivní podporou řešení negativních anomálií (především regiony na Hodonínsku SO POÚ Hodonín, Kyjov a Velká nad Veličkou; Znojemsku SO POÚ Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou. Je potřeba se však zmínit o tom, že již na základě Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období je záměrem kraje přispět ke snížení neopodstatněných rozdílů pomocí podpory projektů či aktivit, které mají reálný dopad na zlepšení situace v území. Za tímto účelem byla navržena činnost Systémový přístup k rozvoji socioekonomicky slabších mikroregionů Jihomoravského kraje, která je složena ze čtyř částí: 1 Systematická komunikace s lokálními aktéry a vyhledání aktivních osob 75

76 2 Identifikace přípravy projektových záměrů projektový inkubátor 3 Zajištění realizace projektů 4 Řízení procesu Harmonogram těchto činností je připraven na období do března 2012 a hlavním předpokladem je aktivní zapojení místních aktérů a využití vnitřního potenciálu regionu s tím, že podpora by měla být směřována na projekty a aktivity, které mají reálný a efektivní dopad na zlepšení situace v území. Územní zaměření navrhovaných činností je navíc v souladu i se zde identifikovanými SO POÚ, které podle souhrnné disparitní charakteristiky vykazují nejhorší hodnoty. Ve všech případech je však potřebné důsledně zvažovat, zda navrhovaná opatření korespondují s dlouhodobějšími vývojovými tendencemi v rámci soukromého sektoru ekonomiky. 76

77 JIHOMORAVSKÝ KRAJ E/ Priority, opatření, aktivity 77

78 I. HLAVNÍ DOPORUČENÍ VE VAZBĚ NA VÝSLEDKY ANALYTICKÉ ČÁSTI Vzhledem k výrazně se měnícím, především exogenním, podmínkám posledních let s výraznou incidencí do oblasti lidských zdrojů (např. ekonomická krize, zostřující se globální konkurence, změny vzdělávací struktury, demografický faktor apod.), je nutné přistupovat ke koncipování priorit a opatření s vysokou opatrností. Ve vazbě na klíčové závěry plynoucí z analýzy, SWOT analýzy a analýzy územních disparit, je zřejmé, že některé opatření budou determinovat žádoucí trendy nejen na následující dvouleté období, ale spíše na delší dobu vymezenou především programovým obdobím , generovanými požadavky evropských a národních dokumentů (zejména strategie Evropa 2020, Národní program reforem), na jejichž realizaci - se na principu subsidiarity - bude významně podílet krajská samospráva. Vzhledem k těmto faktorům je v rámci návrhové části přistoupeno k změně v podobě redefinice prioritních os, které budou lépe reflektovat aktuální potřeby Jihomoravského kraje. Redefinice opatření v rámci prioritních os je derivována z předcházejících strategických dokumentů (SRLZ JMK , KRP SRLZ JMK ), a je tedy zaručena kontinuita především ve vazbě na již realizované aktivity z předcházejících období. Původní prioritní osa Adaptabilita a konkurenceschopnost, je co se týče názvu změněna s ohledem na nutnost více akcentovat vliv inovačních procesů ovlivňujících situaci v Jihomoravském kraji toto odráží skutečnost, že Jihomoravský kraj, který je v národním rámci z hlediska inovačního potenciálu a sektoru služeb na druhém místě za Prahou, má možnost významné akcelerace, právě v důsledku adekvátního rozvoje lidských zdrojů. Současně tradiční průmyslová, řemeslná a zemědělská základna kraje a jeho příznivá regionální poloha, umožní zintenzivnit využití historické a polohové renty kraje dovednější a sofistikovanější přípravou, edukací a distribucí disponibilních lidských zdrojů. Ve vazbě na vyhodnocení předchozího KRPu SRLZ JMK je nutné nadále podporovat koordinaci jednotlivých aktérů v rámci rozvoje lidských zdrojů (např. větší koordinace mezi veřejnou správou, zaměstnavateli a organizacemi zajišťujícími vzdělávání), což je v době výrazných rozpočtových omezení veřejných financí i poklesem investic v oblasti soukromého sektoru nutné řešit především vhodným zacílením konkrétních programů a nástrojů včetně koordinace spolupráce. Ve vazbě na výstupy analýzy je vhodné propojit inovační potenciál regionu se zvyšováním zaměstnanosti v sekundéru i terciéru s cílem dále diverzifikovat možnosti na trhu práce v kraji. Na základě provedené analýzy lze identifikovat tyto důležité body, které budou v rámci jednotlivých prioritních os transformovány do konkrétních opatření: Prioritní osa 1 Rozvoj lidského kapitálu podporovat rozvoj vysokého školství včetně úzké spolupráce s organizacemi soukromého sektoru v Jihomoravském kraji; podporovat systémy dalšího vzdělávání zaměřené na zvyšování potenciálu lidského kapitálu především v regionech ohrožených tzv. strukturní nezaměstnaností; propojovat potřeby zaměstnavatelů se strukturou nabídky především sekundárního vzdělávání (kupříkladu regionální rozměr učňovského školství); podporovat rovné příležitosti to nejen s ohledem na zapojování na trh práce; podporovat propagaci týkající se změn na trhu práce (inovační potenciál ad.) ve vazbě na nutnost změny přístup k problematice dalšího vzdělávání ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů; 78

79 podporovat vyrovnávání nerovností ve vzdělanostní struktuře v území mimo město Brno. Prioritní osa 2 Adaptabilita a růst inovačního potenciálu podporovat profesní mobilitu; rozšiřovat nabídku a zkvalitňovat vzdělávací a výcvikové programy zaměřené do veřejného i soukromého sektoru s cílem zvyšovat míru ekonomické aktivity a podporovat podnikatelské záměry; zpřesnit informace z oblasti lidských zdrojů (existence systematických programů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby firem ad.) pro investory/podnikatele budující dlouhodobě udržitelné podnikání; vytvářet synergické vazby mezi potřebami tradičních hospodářských odvětví v oblasti lidských zdrojů s odvětvími založenými na využívání inovačního kapitálu (např. z oblasti vědy a výzkumu); podporovat zvyšování a zefektivňování investic do vědy a výzkumu v oblasti lidských zdrojů s cílem udržení výsledků v Jihomoravském kraji; podpořit budování sektorů s vysokou přidanou hodnotou ve středoevropském i širším horizontu zapojováním aktérů ze strany vysokých škol a investorů (podpora společné přípravy lidských zdrojů kupříkladu v oblasti přírodních a medicínských věd); zvyšovat konkurenceschopnost firem pomocí prohlubování spolupráce v oblasti inovací napříč krajem či na národní úrovni (např. konsorcia či klastry využívající výsledky výzkumu při zapojení vědeckých pracovníků firem i kupříkladu vysokých škol); strukturovat další vzdělávání na konkrétní potřeby oborů vytvářejících vysokou přidanou hodnotu (např. vzdělávání v právní oblasti); podporovat inovační formy organizace práce (nové podnikové strategie atd.) umožňující efektivní využívání omezených lidských zdrojů působících v oblasti vědy a výzkumu či inovací; cíleně podporovat nabídku lidských zdrojů ve vazbě na inovační a hospodářské strategie Jihomoravského kraje (ve formě podpory investičních záměrů ad.); rozšiřovat povědomí o inovačním vzdělávání, inovacích a jejich dalším rozvíjení v lidském potenciálu. Prioritní osa 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK spolupráce mezi zainteresovanými subjekty (např. kraj, úřad práce ČR, zaměstnavatelé) v oblasti tvorby aktivních politik zaměstnanosti; podporovat flexibilitu pracovní síly především vhodně strukturovanými vzdělávacími programy a koordinací mezi veřejnou správou a zaměstnavateli; odstraňovat veškeré formy diskriminace na trhu práce, lépe cílit opatření a programy politiky pracovního trhu ke znevýhodněným skupinám; zajistit rovnost žen a mužů na pracovním trhu, podporovat opatření směřující k harmonizaci rodinného a pracovního života; snižovat disparity mezi zaměstnaností v městských a venkovských oblastech. 79

80 I.2 Grafické znázornění přehledu opatření v jednotlivých prioritách STRATEGICKÁ VIZE Strategický cíl SRLZ JMK Priorita 1 Rozvoj lidského kapitálu Priorita 2 Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Priorita 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK OPATŘENÍ 1.4 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.5 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů 1.6 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace OPATŘENÍ 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce, zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobilita 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje a tvorbu sítí 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu OPATŘENÍ 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3.2 Rovné příležitosti Cílové skupiny zaměstnavatelé, zaměstnanci, subjekty veřejné správy, vzdělávací a výzkumné instituce, neziskové organizace 80

81 I.3 Přehled opatření v jednotlivých prioritách Věcná struktura každého opatření: Číslo a název opatření Cíl opatření Popis opatření Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření včetně koordinujících subjektů Garance opatření v JMK (monitoring, iniciace) Spolupracující subjekty v rámci opatření Zdroje financování Indikátory opatření Územní dopady 81

82 II. 1 Priorita 1: Rozvoj lidského kapitálu Číslo a název opatření 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření Cílem opatření je usnadnění přístupu k získávání vzdělávání a lepší konkurenceschopnost na trhu práce. Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu celoživotního učení pro zástupce široce pojaté cílové skupiny potenciálních zájemců. Toto patření navazuje na strategii Evropa 2020 a především Národní program reforem České republiky 2011 (opatření III.3.2) a je dále zaměřeno na rozvoj rovného přístupu k cílovým skupinám, k vybudovanému rámci akceptace tohoto typu vzdělávání mezi zaměstnavateli a na stimulaci poptávky po absolventech. Stěžejní aktivitou tohoto opatření je další implementace Národní soustavy kvalifikací, která umožní efektivnější přenos informací mezi vzdělávacími institucemi a potřebami definovanými na trhu práce. Opatření umožní v Jihomoravském kraji lepší cílování finanční a dalších forem podpory v oblasti celoživotního učení a to ve vazbě na trendy stanovené analýzou KRP SRLZ a dalšími strategickými dokumenty kraje (především Program rozvoje kraje). Důležitým prvkem je i další rozvoje neformálního a informálního vzdělávání pro všechny věkové kategorie. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Spolupráce na implementaci Národní soustavy kvalifikací v Jihomoravském kraji napříč veřejným a soukromým sektorem (především s ohledem na strukturu a potřeby zaměstnavatelů) Krajská hospodářská komora JM II. Finanční a koordinační podpora aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení (formální, neformální i informální vzdělávání) v souladu s KRP SRLZ JMK a dalšími programovými dokumenty kraje Odbor regionálního rozvoje KrU JMK III. Podpora dalších nástrojů pro neformální a informální učení s převažujícím zapojením IV. nestátních neziskových organizací Asociace nestátních neziskových organizací JMK Podpora organizací poskytujících informační aktivity o struktuře a kvalitě vzdělání absolventů celoživotního učení pro zaměstnavatelský sektor Krajská hospodářská komora JMK V. Realizace průběžných průzkumů zaměstnanosti v JMK Odbor regionálního rozvoje KrU JMK VI. Využití kapacit SŠ pro realizaci celoživotního učení, rozvíjení výsledků projektu UNIV 2 KRAJE Odbor školství KrÚ JMK VII. Poskytování informační a metodické pomoci žadatelům ve školách a školských zařízeních o dotace z Programu celoživotního vzdělávání Evropské komise - Odbor školství KrÚ JMK Garance opatření v JMK Monitoring Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Andrzej Bartoš (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů), Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Asociace nestátních neziskových organizací JMK; Úřad práce ČR, resp. příslušné pobočky v Jihomoravském kraji Zdroje financování Krajský rozpočet Jihomoravského kraje, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, státní rozpočet (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo práce a sociálních věcí; úřady práce). Indikátory opatření 1) Počet neziskových organizací nabízejících služby v podobě neformálních a informálních vzdělávacích aktivit 2) Kvalitativní analýza implementace Národní soustavy kvalifikací v Jihomoravském kraji 3) Počet středních a vyšších odborných škol v Jihomoravském kraji realizujících programy celoživotního vzdělávání. 82

83 Územní dopady Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 1.2 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů Cíl opatření Prohloubení spolupráce základních, středních a vysokých škol se zaměstnavateli na efektivním přenosu informací o potřebě jednotlivých oblastí vzdělávání a jejich rozvoje ve vazbě na celkovou socioekonomickou strukturu Jihomoravského kraje. Popis opatření Vzhledem ke komplexnosti vzdělávacích nároků je nutná spolupráce všech subjektů, které se na vzdělávání podílejí a to mezi sebou navzájem i vůči zaměstnavatelům. Oblast lidských zdrojů a jejich systematické přípravy je jedním z klíčových nástrojů pro vypořádání se s následky tzv. ekonomické krize a pro reflexi moderních trendů na krajském, národním i evropském trhu. Ve vazbě na návrhy definované v Národním programu reforem České republiky 2011 je nutné zlepšit provázanost jednotlivých oborových struktur po linii základní-střední-vysoká škola s důrazem na rozvoj spolupráce s veřejným i soukromým sektorem poskytujícím zpětnou vazbu. Opatření bude podporovat rozvoj vzdělávacích institucí přímo či nepřímo podporovaných partikulárními subjekty veřejného i soukromého sektoru. Je nutné definovat mechanismy zajišťující na úrovni kraje především jasnou vazbu mezi potřebami v oblasti sekundárního vzdělávání a relevantním trhem práce včetně definování výše uvedených liniových struktur (např. budoucnost technických oborů). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Koordinace a podpora studijních oborů s ohledem na potřeby zaměstnavatelů, strategické dokumenty Jihomoravského kraje, případně vyšších stupňů ve vazbě na reformu sekundárního vzdělávání v kraji Odbor školství KrU JMK II. Aktivní využívání dostupných nástrojů pro monitoring a rozhodování v oblasti celkové koncepce rozvoje školství v linii základní-střední-vysoká škola Odbor regionálního rozvoje KrU JMK III. Podpora celkové spolupráce mezi ZŠ a SŠ na straně jedné a subjekty soukromého sektoru včetně podpory institucionální spolupráce v oblasti vzdělávání na straně druhé (kupříkladu veletrhy odborného vzdělávání) Odbor školství KrU JMK IV. Podpora komunikace v oblasti využití poznatků z oblasti veřejného i soukromého sektoru ve studijních plánech vysokých škol Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK V. Další podpora spolupráce pedagogických pracovníků především základních a středních škol a subjektů soukromého a veřejného sektoru (včetně nestátních neziskových organizací) formou externích přednášek, praxí, tvorby a využití studijních materiálů ad. Odbor školství KrU JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Josef Burda (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Josef Burda (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Andrzej Bartoš (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Krajská hospodářská komora JM, vysoké školy v JMK, Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity, Inkubátor VUT, CEITEC, ICRC, ZŠ, SŠ, ANNO JMK Zdroje financování Krajský rozpočet Jihomoravského kraje, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ROP JV Indikátory opatření 1) Počet realizovaných a ukončených projektů z OPVK s alespoň jedním partnerem, kde žadatelem nebo partnerem je ZŠ, SŠ, VŠ 2) Počet nově uzavřených partnerství mezi ZŠ/SŠ a soukromým sektorem 83

84 Územní dopady Jihomoravský kraj s důrazem na podporu v regionech Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou. Číslo a název opatření 1.3 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace Cíl opatření Cílem opatření je využití stávající sítě vysokých škol s cílem dále rozšiřovat jejich působení na trh práce včetně tvorby specifických projektů umožňujících akceleraci přípravy v oblasti lidských zdrojů v souladu s potřebami subjektů soukromého sektoru navázaných na rychle se rozvíjející strukturu vysokých škol. Rovněž je klíčová podpora a rozšíření struktury kvalitních lidských zdrojů zabezpečujících provoz vysokých škol (veřejných i soukromých). Popis opatření Zintenzivnění spolupráce mezi univerzitami a JMK na společných projektech cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství ve vazbě na RIS JMK a na strategické plány vysokých škol. Podporovat existující společné institucionální aktivity vysokých škol a JMK (Evropské centrum excelence, JIC, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu ad.). Dále rozvíjet propojení v oblasti lidských zdrojů mezi vysokými školami a subjekty veřejného i soukromého sektoru s cílem propojovat poznatky a potřeby mezi oběma sférami (podpora intersektorální mobility, vyhodnocení kvality ad.) a to v souladu s Národním programem reforem České republiky 2011, opatření III.3.3. Podpora univerzit v rámci realizace projektů z OP VaVpI 7. Rámcového programu, kde brněnské vysoké školy realizují velké projekty evropského významu. Spolupráce mezi JMK a vysokými školami bude hrát důležitou roli při úspěšné realizaci projektů a při udržení povinných výstupů. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Partnerství JMK a vysokých škol na projektech financovaných ze strukturálních fondů s cílem podporovat projekty nabízející možnosti spolupráce s trhem práce či zkvalitňující lidské zdroje na VŠ Odbor regionálního rozvoje KrU JMK II. Podpora projektů umožňující zapojení špičkových odborníků ze zahraničí do vzdělávání v rámci VŠ Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu III. Podpora projektů zaměřených na možnosti rozšiřování spolupráce se zahraničními partnery v oblasti rozšiřování především znalostního a dovednostního potenciálu (zahraniční stáže žáků/studentů či vědeckých pracovníků, spolupráce SŠ se zaměstnavatelskou sférou na možnosti rozšíření uplatnění absolventů ad.) Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Iniciace Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů), Ing. Andrzej Bartoš (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Veřejné, státní a soukromé vysoké školy regionu; příspěvkové organizace zřizované krajem a obcemi s přímou incidencí pro oblast terciárního vzdělávání (JIC, RRA ad.); SŠ; Odbor školství KrU JMK Zdroje financování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, rozpočty příspěvkových organizací, 7. Rámcový program Indikátory opatření 1) Počet zahraničních odborníků působících na vysokých školách v JMK Územní dopady Jihomoravský kraj s převažujícími aktivitami v regionu Brno 84

85 II.2 Priorita 2: Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Číslo a název opatření 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením Cíl opatření Cílem opatření je systematická podpora možností propojení průmyslových odvětví s výstupy generovanými organizacemi zaměřenými na inovace či vědu a výzkum, aby bylo možné maximalizovat socioekonomický význam těchto organizací. Bez vybudování potenciálu dostatečného komerčního využití těchto výstupů by byl region ochuzen o významné možnosti transformace celkové produktivní báze. Popis opatření V rámci opatření budou rozvíjeny aktivity spojené s diferencovanými druhy podpory umožňující mnohem širší propojení na jedné straně inovacemi či výstupy vědecko-výzkumných aktivit a komerčním, resp. průmyslovým využívání těchto poznatků. Především se jedná o možnosti komunikačních platforem v oblasti transferu technologií, technologických parků či prostorů pro spinoffs. V rámci opatření bude vybudována dlouhodobě stabilní báze pro sledování klastrových iniciativ s cílem lépe cílit různé druhy přímé a nepřímé podpory včetně finanční. Bude tak umožněno mnohem efektivnější využívání lidského kapitálu nejen ve vazbě na vzdělávací profil jednotlivých regionů na úrovni Obcí III., ale i na dlouhodobou udržitelnost (ve vazbě na Národní program reforem ČR 2011, opatření III.4.1, III.4.2 a III.5.2). Bude vytvořena databáze podniků s tradičním produkčním zaměřením pro JMK, kde je definovaná dlouhodobá udržitelnost ve vazbě na výše uvedené skutečnosti a navrženy aktivity pro podporu jejich rozvoje a zvyšování jejich konkurenceschopnosti Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Vytvoření a propagace databáze subjektů malých a středních podniků s produkčním zaměřením umožňujícím reflexi inovačních trendů v JMK využívající širokou strukturu lidských zdrojů s cílem výběru vhodných potenciálních příjemců finanční podpory Krajská hospodářská komora JM II. Navržení a propagace souboru opatření pro podporu rozvoje lidských zdrojů uvnitř MSP ve vazbě na zvyšování jejich konkurenceschopnosti v rámci ČR i Evropy (případně jejich expanze na asijské trhy) Krajská hospodářská komora JM III. Etablování a propagace pravidelných setkání zástupců malých a středních podniků organizací IV. za účastí odborníků z vědecké a odborné veřejnosti Krajská hospodářská komora JM Definovat klíčové trendové odvětví mající potenciál k dalšímu propojení s inovačním lidským potenciálem regionu (ve vazbě na RIS JMK či strategii hospodářského rozvoje) Jihomoravské inovační centrum V. Vytvořit soubor nástrojů/projektů pro zakládání MSP (především malé firmy), které by využívaly synergický potenciál inovačních výstupů a umožnily recipročně reflektovat možnosti dané regionální průmyslovou bází především s ohledem na lidské zdroje Jihomoravské inovační centrum Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Průmyslové klastry, vysoké školy, střední odborné školy, JIC, regionální hospodářské komory, centra excelence (především CEITEC, ICRC, IT4INNOVATIONS ad.), vědecko-technologické parky, JMK Zdroje financování Konsorcia investorů, OP PI, OP LZZ, OP VK, JMK Indikátory opatření 1) Provedení analýzy dopadů regionálních VTP center na odvětvovou strukturu průmyslu a zaměstnanost v JMK 2) Počet setkání zástupců MSP, organizací a odborníků z vědecké a odborné veřejnosti 85

86 Územní dopady Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce, zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobilita Cíl opatření Cílem opatření je zvyšovat efektivitu systému dalšího vzdělávání s cílem snižování nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce. Za tímto účelem lépe zaměřit dotační tituly a více zapojit zaměstnavatele do spolupráce při poskytování tohoto typu vzdělávání. Důležitým komplementem je podpora profesní mobility cestou zvyšování rozvoje odborných znalostí a dovedností využitelných na trhu práce v Jihomoravském kraji včetně podpory realizace praxí a stáží. Popis opatření Pro dosažení lepšího souladu nabídky a poptávky na trhu práce je nutné komunikovat skutečné potřeby generované zaměstnavateli napříč soukromým, neziskovým a veřejným sektorem. Je nutné dále zefektivňovat komunikaci s Úřadem práce ČR, resp. kontaktními pracovišti s cílem mnohem cílenějšího využití prostředků určených na rekvalifikace vůči konkrétně vznikajícím pracovním místům. Zapojit větší množství institucí formálního vzdělávání do procesu poskytování nabídky dalšího vzdělávání (především odborné střední školy a vysoké školy) s možností synergických efektů (užší propojení se zaměstnavateli, efektivnější využití finančních prostředků ad) a využití tzv. dílčích kvalifikací. Nadále podporovat kurzy dalšího vzdělávání organizované za spolupráce mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru s cílem jasně propojovat zájem subjektů soukromého sektoru na systematickém rozvoji lidských zdrojů s dostupnými dotačními tituly. Bude tak možné maximálním možným způsobem umožnit aktivní participaci jednotlivců na trhu práce s ohledem na exogenní faktory indikující dlouhodobou účast na trhu práce (s ohledem na opatření II.2.2 Národního programu reforem České republiky 2011). Další složkou opatření je podpora prvků dalšího vzdělávání ze strany subjektů veřejné správy reflektujících místní specifikace trhu práce a propojující znalostní a dovednostní složky v rámci kultivace lidského kapitálu, které umožní postupné vzdělávání formou jednotlivých bloků s přímou vazbou na formální vzdělávací proces. Dále udržovat a rozvíjet informační kanály umožňující přenos informací o aktuálních potřebách na trhu práce a o stávající nabídce dalšího vzdělávání. Komplementem je zde efektivnější implementace mechanismů definujících využívání kvalifikované pracovní síly přicházející do Jihomoravského kraje formou imigrace a to včetně aspektů meziregionální imigrace napříč kraje. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Podporovat zapojování odborných středních škol jako poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání v kraji Odbor školství KrÚ JMK II. Podporovat přímou spolupráci mezi zaměstnavatelskými subjekty a veřejnou správou na cíleném a koordinovaném využívání prostředků určených na další vzdělávání Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno; Krajská hospodářská komora JM III. Projekty na podporu další implementace soustavy tzv. dílčích kvalifikací v kraji s vazbou na IV. Národní soustavu povolání Krajská hospodářská komora JM. odbor školství KrÚ JMK Monitoring potřeb trhu práce a transfer získaných poznatků směrem k poskytovatelům dalšího vzdělávání Úřad práce ČR, resp. jeho krajská pobočka; Krajská hospodářská komora JM V. Podpora nabídky vzdělávacích produktů pro řídící pracovníky veřejného i soukromého sektoru z oblasti duševního vlastnictví, inovačního podnikání či dalších Jihomoravské inovační centrum VI. VII. VIII. Vybudování webového portálu informujícím o struktuře nabídky vzdělávání a struktury poptávky trhu práce včetně informací o využití případné finanční podpory Krajská hospodářská komora JM Průběžné hodnocení úspěšnosti dopadů projektu Informačních míst pro podnikatele (InMP) do podpory profesní mobility Krajská hospodářská komora JM Tvorba specifických vzdělávacích produktů vázaných na fenomén zahraniční i domácí imigrace ve vazbě na další prvky zapojování na trh práce Odbor regionálního rozvoje KrÚ 86

87 JMK IX. Vytvořit nástroje na podporu získání iniciačních dovedností formou praxí a stáží u studentů či nezaměstnaných Krajská hospodářská komora JM X. Spolupracovat s organizacemi ohroženými tzv. ekonomickou krizí na dalším vzdělávání zaměstnanců s cílem zvýšit jejich odborný potenciál Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno XI. Informovanost a publicita dalšího vzdělávání dospělých Regionální informačně-vzdělávací středisko Brno Bosonohy Garant opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace - Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Lubomír Marko (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Vysoké školy; střední školy; regionální hospodářské komory; subjekty poskytující další vzdělávání (včetně příspěvkových organizací) Zdroje financování OP LZZ, OP VK, OP PI, Jihomoravský kraj, přímá podpora ze strany subjektu soukromého sektoru Indikátory opatření 1) Počet osob absolvujících kurzy zaměřené na propojení znalostní a dovednostní stránky vzdělávání s přímou vazbou na trh práce 2) Počet vzdělávacích kurzů zaměřených na integraci cizinců na trh práce v Jihomoravském kraji 3) Počet kurzů dalšího vzdělávání v kraji organizovaných za přímé spolupráce mezi zaměstnavateli a veřejným sektorem 4) Počet vzdělávacích akcí s tématikou inovačních prvků ve veřejném i soukromém sektoru 5) Počet zapojených odborných střední škol do poskytování nabídky dalšího vzdělávání a využití této nabídky 6) Počet aktivit propagace systému dalšího vzdělávání ve vazbě na socioekonomické trendy v jednotlivých regionech kraje Územní dopady Jihomoravský kraj s důrazem na podporu v regionech Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou Číslo a název opatření 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje a tvorbu sítí Cíl opatření Cílem opatření je podpora výměny zkušeností mezi jednotlivými subjekty v rámci veřejného i soukromého sektoru a to včetně zahraničních, z oblasti metod a způsobů v oblasti dalšího vzdělávání ve vazbě na současné trendy spojené s inovačními formami podnikání (problematika právních postupů, předání a využití know-how ad.). Komplementem je zvýšit a posílit spolupráci veřejného (zejména VŠ) a soukromého sektoru prostřednictvím tzv. sítí a klastrů, které budou podporovat reciproční spolupráci s cílem na jedné straně podporovat praktickou aplikaci výsledků výzkumných aktivit a na stranu druhou umožnit efektivnější poptávání komerčních zakázek pro vysoké školy a výzkumná centra (včetně oblasti mezinárodní spolupráce). Popis opatření S cílem podpořit tuto nově se rozvíjející oblast je vytvořeno nové opatření, které je komplementem k opatření 2.2. Je zaměřeno na podporu výměny zkušeností a tzv. nejlepších dostupných technik (BAT) s ohledem na nutnost nadále podporovat inovační potenciál v oblasti RLZ u subjektů veřejného, neziskového i soukromého sektoru působícího v regionu v souladu s nejnovějšími trendy nejen v České republice, ale i v zahraničí. Především se jedná o semináře, workshopy, obchodní mise ad., které by měly do kraje přinést povědomí o možnostech spolupráce veřejného a soukromého sektoru, o způsobech podpory inovačního podnikání ad. Cílem opatření je výraznější zapojení aktérů veřejné správy jako koordinátorů činností spojených s přenosem postupů a know-how v oblasti 87

88 inovačního podnikání (např. formou zřizování a podporou specificky fungujících příspěvkových organizací). Opatření rovněž umožní systémově podporovat rámec výměny poznatků a požadavků mezi na jedné straně subjekty soukromého sektoru a na straně druhé vědecko-výzkumnými pracovišti s cílem podpořit rozvoj lidských zdrojů u obou výše uvedených skupin. Důležitou součástí je i podpora flexibilních forem práce umožňujících uplatnění odborníků i ve vědecko-výzkumných organizacích i v praxi ve firmách zaměřujících se na aplikaci poznatků kupříkladu ve výrobě (podpora možnosti efektivnější výměna poznatků u odborníků působících v kraji a zrychlena možnost ekonomického uplatnění poznatků z oblasti VaV). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Vytvoření metodických dokumentů umožňujících subjektům soukromého sektoru zefektivnit procesy v oblasti rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na nejnovější poznatky v oblasti inovačního podnikání (HR, head hunting ad.) Krajská hospodářská komora JM II. Spolupráce kraje s odbornými středními školami na zařazení vzdělávacích modulů z oblasti inovačního podnikání, možností komercionalizace výzkumu ad. Jihomoravské inovační centrum III. Podpora organizace workshopů a seminářů především pro subjekty soukromého sektoru zaměřených na problematiku inovačního lidského kapitálu Krajská hospodářská komora JM IV. Podpora fungování subjektů zaměřených na podporu inovačního podnikání (např. transfery technologií) včetně adekvátní přípravy lidských zdrojů Krajská hospodářská komora V. Podpora tvorby sítí a klastrů přímo propojujících podnikatelské subjekty s vědeckovýzkumnými centry v kraji Jihomoravské inovační centrum VI. Vybudování systému podporujícího poptávku výzkumu a vývoje ze strany podnikatelských subjektů u odborných středních a vysokých škol v kraji Jihomoravské inovační centrum VII. Zpracování a realizace případových studií mapujících klastrový potenciál v regionech kraje Jihomoravské inovační centrum Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Regionální hospodářské komory; Odbor regionálního rozvoje JMK; Vysoké školy; Střední školy Zdroje financování OP LZZ, OP VK, OP PI, MPSV ČR, Jihomoravský kraj Indikátory opatření 1) Počet projektů zaměřených na podporu organizací zajišťujících vzdělávání v oblasti inovací, duševního vlastnictví, transferu technologií (InBorder, TechNet ad.) 2) Počet klastrů zahrnujících odborné střední školy, vysoké školy a subjekty soukromého sektoru 3) Počet vědecko-výzkumných projektů řešených odbornými pracovišti a zadaných ze strany subjektů soukromého sektoru Územní dopady Jihomoravský kraj s převažující mírou aktivit v regionech Brno, Brno-venkov Číslo a název opatření 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem Cíl opatření Cílem opatření je podpora disperze inovačního potenciálu v rámci kraje vázaného na efektivní využití lidských zdrojů s využitím specifických institucionálně definovaných nástrojů propojujících možnost využití inovací lidskými zdroji v souladu s nejnovějšími trendy v oblasti lidských zdrojů především 88

89 se jedná o vybudování místních VTP (vědecko-technologických parků) či inovačních forem podnikání (např. spin-off). Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu aktivit, které budou napomáhat dekoncentraci podnikání s vysokým inovačním potenciálem napříč celým Jihomoravským krajem. Předpokládáno je vysoké zapojení ze strany veřejného sektoru, které bude vytvářet podmínky pro investice do nových projektů s vysokou přidanou hodnotou ve formě zřizování a podpory VTP, podpory podnikatelského prostředí ad. Opatření je cíleno na přímou podporu dostatečného potenciálu v oblasti lidských zdrojů připraveného pro rozvoj institucionální podpory inovačního podnikání (především odborníci pro VTP či pro odborníci pomáhající se zakládáním spin-off firem). Opatření napomůže přenosu výsledků z oblasti vědy a výzkumu z Brna do podnikatelského prostředí v dalších regionech kraje. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Zakládání nových VTP center především v regionech Jihomoravského kraje s akcentem na oblasti potencionálně vystavené riziku tzv. strukturální zaostalosti s kombinovanými negativními trendy v oblasti sociální, ekonomické a dalších Krajská hospodářská komora JM II. Vytvoření sítě spolupráce mezi vytvářenými regionálními centry VTP a centry excelence působícími především při vysokých školách v Brně Jihomoravské inovační centrum III. Cílená propagace možností zaměstnání v regionálních centrech VTP Krajská hospodářská komora JM IV. Propagační aktivity cílené na podporu potenciálu v oblasti inovačního podnikání včetně poskytování konzultačních služeb pro podnikatele (kupříkladu MIC Akcelerátor) Jihomoravské inovační centrum V. Spolupráce s VTP centry podporujícími diseminaci a diverzifikaci průmyslových aktivit s možností rozvoje inovačního potenciálu napříč celým krajem s komplementem v podobě dlouhodobé transformace struktury lidských zdrojů (klíčové jsou především regiony s rizikem dlouhodobé tzv. strukturální zaostalosti kombinující negativní trendy v sociální, ekonomické a dalších oblastech) Krajská hospodářská komora JM Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Spolupracující subjekty Regionální hospodářské komory; vysoké školy; malé a střední podniky; Odbor regionálního rozvoje KrU JMK Zdroje financování Jihomoravský kraj, Hospodářské komory, OP PI, OP LZZ, OP ŽP, MPSV, MPO Indikátory opatření 1) Počet nově vzniklých regionálních VTP center 2) Počet programů podporujících inovační podnikání vzniklých na institucionální úrovni regionálních VTP center 3) Počet vytvořených partnerství mezi regionálními VTP centry a centry excelence fungujícími v Brně (např. CEITEC, ICRC) 4) Počet založených MSP profitujících z činností regionální platforem pro podporu inovačního podnikání Územní dopady Regiony Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou. Aktivity realizované a vyhodnocované na úrovni Obcí III. Číslo a název opatření 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu Cíl opatření Cílem opatření je vytvořit nástroje systémové podpory v oblasti lidských zdrojů spojené s celkovým 89

90 profilem regionu v činnostech a prvcích spojených s vědou a výzkumem. Popis opatření Opatření je zacíleno na budování systémové podpory pro špičkové vědecké pracovníky žijící nebo přijíždějící do Jihomoravského kraje (návaznost na Pakt euro plus a Europe 2020, doporučení č.4). Jedná se především o podporu budování adekvátní infrastruktury a segmentu služeb, které umožní přivést a udržet v regionech kraje vysokou úroveň kvality života a možností profesního růstu. Komplementem je další podpora organizací působících v oblasti facilitace zahraničních i českých vědeckých pracovníků působících ve vědecko-výzkumných centrech. Neméně důležitým komplementem je celková propagace možností v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji ve spojení s vědou a výzkumem včetně nástrojů na podporu studentů středních a vysokých škol. Je tak možné vybudovat dlouhodobě udržitelnou základnu lidských zdrojů ve vazbě na předpokládané trendové výhledy hospodářství v Jihomoravském kraji (analytická část, RIS ad.). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Analýza možností podpory infrastruktury pro oblast lidských zdrojů uplatňovaných v oblasti vědy a výzkumu Odbor regionálního rozvoje KrU JMK II. Podpora organizací zaměřujících se na obohacování lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu formou zapojování zahraničních vědců či reintegrací špičkových českých vědců a to ve vazbě na dlouhodobé potřeby vědecko-výzkumných organizací působících napříč krajem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu III. Vytvoření nástrojů na podporu žáků základních a středních škol pro aktivity v oblasti vědy a výzkumu - Odbor školství KrU JMK IV. Podpora veřejné správy pro vysoké školy ve využívání různých dotačních titulů podporujících vědu a výzkum ve vazbě na kvalitní lidský kapitál (kupříkladu forma partnerství v projektech) Odbor regionálního rozvoje KrU JMK V. Vytvoření propagačních nástrojů, ve spolupráci s vysokými školami, umožňujících cílenou podporu v oblasti příchodu špičkových zahraničních vědeckých pracovníků na pracoviště v kraji Odbor regionálního rozvoje KrU JMK VI. Podpora projektu Moravan Science Centre Brno Odbor regionálního rozvoje KrU JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Petr Krátký (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Bc. Bohuslava Zámečníková (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK, JIC, vysoké školy, odborné střední školy Zdroje financování Jihomoravský kraj, rozpočty obcí, OP VK Indikátory opatření 1) Počet příchozích zahraničních odborníků s cílovým působištěm v institucích zaměřených na VaV aktivity 2) Počet realizovaných prací Středoškolské odborné činnosti v rámci Jihomoravského kraje 3) Počet podpořených žáků a studentů v Programu podpory nadaných studentů Územní dopady Převažující dopady v regionu Brno s možností využití výstupů opatření v dalších regionech 90

91 II.3 Priorita 3: Rozvoj politiky zaměstnanosti Číslo a název opatření 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Cíl opatření Cílem opatření je další zefektivňování stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Popis opatření Veřejné služby zaměstnanosti musí zajistit kvalitní a včasnou pomoc nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a zájemcům o zaměstnání. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb (ve vazbě na Národní program reforem České republiky 2001, opatření III.2.2) v rámci Úřadu práce ČR a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce, zejména pak s krajskou samosprávou, Magistrátem města Brna, municipální sférou, zaměstnavateli a vzdělavateli. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno II. Podpora kvalifikace a profesionalizace zaměstnanců služeb zaměstnanosti, získávání kvalifikovaných pracovníků, jejich průběžná teoretická i praktická příprava, doškolování III. Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno Realizace tzv. na míru šitých programů, práce s marginalizovanými skupinami, individuální proaktivní přístup - Úřad práce ČR, resp. krajská pobočka IV. Řízení lidských zdrojů a zvyšování kvality vzdělávání v orgánech Jihomoravského kraje Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Poradenská a informační centra; Krajská hospodářská komora Jižní Moravy; obchodní a hospodářské komory; Regionální rada odborových svazů; vzdělávací agentury; vzdělávací instituce, neziskové organizace, municipální sféra. Zdroje financování Jihomoravský kraj (podpora specifických projektů), MPSV, OP LZZ), další prostředky ministerstev Indikátory opatření 1) Počet institucí přímo spolupracujících se organizacemi poskytujícími služby v oblasti zaměstnanosti 2) Počet účastníků tzv. na míru šitých programů a jejich podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání 3) Počty programů podporujících skupiny postižené sociální okluzí s cílem reintegrace na trh práce 4) Počet doplňujících opatření snižujících negativní dopady (především sociální) spojené s fenoménem dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji 5) Využívání nástrojů pro prevenci tzv. strukturální zaostalosti regionů v Jihomoravském kraji především ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi (využití Regionálního informačně-vzdělávacího střediska pro JMK) 6) Počet účastníků vzdělávání na KÚ a v orgánech JMK Územní dopady 91

92 Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 3.2 Rovné příležitosti Cíl opatření Odstraňování přetrvávajících nerovností v přístupu k zaměstnávání žen a mužů. Vytváření podmínek na trhu práce, které budou respektovat specifické požadavky při zaměstnání žen či minorit. Zvýšení povědomí o nových formách zaměstnávání a podpora jejich zavádění. Cílem opatření je rovněž předcházení vzniku nezaměstnanosti a zkrácení doby, po kterou jsou osoby ze znevýhodněných skupin (osoby do 20 let věku, občané se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ženy po mateřské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických a národnostních menšin, imigranti a zahraniční pracovníci) nezaměstnané. Popis opatření Opatření je zaměřeno na odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Díky zákonu č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (tzv. antidiskriminační zákon ) není nutné zavádění dalších metodik k hodnocení nerovností na trhu práce. Kromě rovného přístupu je třeba vycházet vstříc specifickým nárokům žen na skloubení rodinného a pracovního života, což umožňují nové formy zaměstnávání, jako jsou dílčí úvazky, sdílená pracovní místa a práce z domu. Opatření je rovněž zaměřeno na předcházení nezaměstnanosti, a to podporou informovanosti při volbě studijního oboru a obecně budoucího povolání, zvýšení zájmu o práci na dílčí úvazek, podpora účasti na programech aktivní politiky zaměstnanosti a podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní v souvislosti se zákonem o rovných příležitostech (tzv. antidiskriminační zákon) ANNO JMK II. Spuštění informační a propagační kampaně, která bude zdůrazňovat výhody nových forem zaměstnávání jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele ve vazbě na koncepci rodinné politiky Jihomoravského kraje Úřad práce ČR III. Podpora nových forem zaměstnávání (dílčí úvazky, sdílená pracovní místa, práce z domu), což povede k vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce (včetně zapojení žen na rodičovské dovolené) Úřad práce ČR IV. Podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny Odbor sociálních věcí KrU JMK V. Podpora projektů, které vedou k udržení vhodné struktury absolventů na trhu práce např. projekty, které povedou k vhodné struktuře míst vzhledem k potřebám trhu práce Úřad práce ČR VI. Podpora procesu integrace cizinců ze zemí EU (další podpora ve vazbě na koncepci Zajištění vybraných sociálních služeb na území Jihomoravského kraje či Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců) Jihomoravský kraj VII. Podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob Úřad práce ČR VIII. Institucionální zajištění poradenství pro volbu budoucího povolání Úřad práce ČR Garance opatření v JMK Monitoring Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Iniciace Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Úřad práce ČR, resp. krajská pobočky; zaměstnavatelé; obce; organizace zabývající se diskriminací na 92

93 trhu práce Zdroje financování Jihomoravský kraj, OP LLZ, OPVK, státní rozpočet (ministerstva, Úřad práce ČR) Indikátory opatření 1) Snížení nezaměstnanosti žen po mateřské dovolené 2) Snížení nezaměstnanosti žen 3) Zvýšení pracovníků pracujících v nových formách zaměstnávání 4) Snížení platových rozdílů na genderové i dalších bázích 5) Podpora nediskriminace příslušníků minorit na trhu práce v kraji 6) Vznik instituce, která se bude zabývat poradenstvím v oblasti volby budoucího povolání v kraji 7) Snížení nezaměstnanosti v ohrožených skupinách kupříkladu formou zvýšení počtu zaměstnaných z rizikových skupin na dílčí úvazek 8) Podpora především subjektů soukromého sektoru zaměstnávajících osoby s tělesným postižením včetně efektivní spolupráce na využívání dotačních titulů 9) Projekty přímo podporující vznik a především dlouhodobou udržitelnost pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce (nutnost zavedení efektivních kontrolních mechanismů) Územní dopady Jihomoravský kraj 93

94 JIHOMORAVSKÝ KRAJ F/ Finanční plán KRP do roku

95 ÚVOD Finanční situace krajských rozpočtů bude v roce 2012 záviset zejména na aktuálním ekonomickém vývoji. Úsporná opatření uplatněná v návrhu státního rozpočtu na rok 2012 se dotknou i objemů dotací pro kraje. Nelze ani vyloučit pokles příjmů ze sdílených daní. Vliv zde bude mít také, stejně jako u všech úrovní veřejných rozpočtů, zvýšení snížené sazby DPH. Z výše uvedených obecných předpokladů vychází také návrh rozpočtu JMK na rok Rozpočet Jihomoravského kraje na rok 2012 je sestaven jako schodkový. Příjmy Jihomoravského kraje na rok 2012 jsou navrhovány v celkové částce tis. Kč. Výdaje Jihomoravského kraje na rok 2012 jsou navrhovány v celkové částce tis. Kč. Z toho vyplývá, že návrh rozpočtu příjmů Jihomoravského kraje na rok 2012 je o tis. Kč nižší, než je návrh rozpočtu výdajů. (Návrh rozpočtu JMK je sestaven bez příslušných transferů ze státního rozpočtu.) Možnosti financování KRP SRLZ souhrnně v obou letech 2012 a 2013 je možné odvodit od rozpočtového výhledu JMK na období Aktualizovaný rozpočtový výhled JMK na období se opírá o skutečný vývoj příjmů a výdajů kraje za období let a z očekávané skutečnosti roku Při tvorbě rozpočtového výhledu bylo přihlédnuto k vývoji hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikci, zpracované MF ČR v dubnu roku Financování navrhovaných priorit a opatření, tak vychází z relativně omezených možností krajského rozpočtu a naopak relativně uspokojivých možností evropských zdrojů. Dále je možné částečně počítat s participací krajem zřízených a založených organizací, s obcemi ve správním obvodu JMK a s jejich zřízenými a založenými organizacemi, se státními organizacemi působícími na území kraje, s mikroregionálními strukturami (dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny), s výzkumnými organizacemi, s vysokými školami, vyššími odbornými školami, středními školami, se vzdělávacími agenturami, s hospodářskými a agrárními komorami a s dalšími podnikatelskými a profesními sdruženími a asociacemi v kraji, s nestátními neziskovými organizacemi a dalšími veřejnými a soukromými zdroji. Největší reálné i potenciální zdroje v tomto smyslu poskytují OP (Operační program Vzdělávaní pro konkurenceschopnost, Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost) v segmentu vysokého školství a výzkumné 5 Viz Rozpočtový výhled JMK na období , webové stránky JMK. 95

96 sféry. Návrh příslušných částek pro jednotlivé projekty naplňující jednotlivé priority a opatření je uveden v níže uvedené Finanční tabulce. 96

97 1. PRIORITA Č. 1: ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU Tabulka č. 27: Rozvoj lidského kapitálu Opatření Aktivita Státní rozpočet včetně kofinancová ní dotací z EU* 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.2 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů 1.3 Podpora terciárního vzdělávání včetně I. II. III. IV. V. VI. VII. I. II. III. IV. V. I. II. III. Zdroje financování (rámcové finanční částky v Kč) Předpokl. Jiné** přijata dotace (EU) , , , ,- x , , , ,- X ,- X , , , , , , ,- x , , , ,- X , , , , ,- Krajský rozpočet včetně kofinancování dotací z EU , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,- x x x , ,- X ,- X , , ,- internacionalizace Poznámka: *příslušná ministerstva (MŠMT, MPSV, MMR, MF, MPO, Mze), Úřad práce ČR, vybrané státní fondy ** hospodářské, agrární a profesní komory, asociace zaměstnavatelů,- ČMZRB, vysoké školy, vyšší odborné a střední školy, veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace, vzdělávací agentury, odborové organizace 97

98 2. PRIORITA Č. 2: ADAPTABILITA A RŮST INOVAČNÍHO POTENCIÁLU Tabulka č. 28: Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Zdroje financování (rámcové finanční částky v Kč) Opatření Aktiv ita 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů a zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobility 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje a tvorbu sítí 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu I. II. III. IV. V. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. I. II. III. IV. V. VI. VII. I. II. III. IV. V. I. II. III. IV. V. VI. Státní rozpočet včetně kofinancování dotací z EU* , , , , ,- x , ,- X x x ,- x x ,- x X , , , ,- x , ,- X X X ,- X ,- x X x ,- Předpokl. přijatá dotace (EU) , , , , , , , , ,- x x x x x x x X , , , ,- X , ,- X , , ,- X ,- x x x ,- Krajský rozpočet včetně kofinancován í dotací z EU , , , , , , ,- x , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,- Poznámka: *příslušná ministerstva (MŠMT, MPSV, MMR, MF, MPO, Mze), Úřad práce ČR, vybrané státní fondy ** hospodářské, agrární a profesní komory, asociace zaměstnavatelů,- ČMZRB, vysoké školy, vyšší odborné a střední školy, veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace, vzdělávací agentury, odborové organizace Jiné** , , , , , , , ,- X x x , , , ,- x , , , , , , , ,- X , , , , ,- x ,- x x 98

99 3. PRIORITA Č. 3: ROZVOJ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V JMK Tabulka č. 29: Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK Zdroje financování (rámcové finanční částky v Kč) Opatření Aktivita Státní rozpočet včetně kofinancování dotací z EU* Předpokl. přijatá dotace (EU) Krajský rozpočet včetně kofinancování dotací z EU Jiné** 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3.2 Rovné příležitosti I. II. III. IV. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. X , , ,- X X , , , , , ,- X , , ,- X X , ,- X , , , , , , , , , , ,- X , , ,- X X X x X X , ,- X X X X Poznámka: *příslušná ministerstva (MŠMT, MPSV, MMR, MF, MPO, Mze), Úřad práce ČR, vybrané státní fondy ** hospodářské, agrární a profesní komory, asociace zaměstnavatelů,- ČMZRB, vysoké školy, vyšší odborné a střední školy, veřejné výzkumné instituce, nestátní neziskové organizace, vzdělávací agentury, odborové organizace 99

100 JIHOMORAVSKÝ KRAJ IMPLEMENTAČNÍ ČÁST G/ Realizace naplňování a řízení Krátkodobého realizačního plánu H/ Vyhodnocování a monitoring KRP (naplňování a řízení) I/ Komunikační akční plán KRP J/ Stručná verze SRLZ Jihomoravského kraje BRNO, LISTOPAD

101 G/ REALIZACE NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRÁTKODOBÉHO REALIZAČNÍHO PLÁNU Fáze realizace naplňování a řízení Krátkodobého realizačního plánu SRLZ (dále jen KRP ) následuje po schválení Zastupitelstvem JMK. V následující tabulce jsou shrnuty opatření z KRP, odpovědné subjekty za plnění opatření za JMK a příslušné spolupracující subjekty, které se budou podílet na realizaci naplňování opatření KRP. Dále je navržen harmonogram vyhodnocování jednotlivých opatření. Schéma č. 1: Realizace naplňování KRP SRLZ ZASTUPITELSTVO KRAJE VÝBORY RRLZ KRP SRLZ HEJTMAN A NÁMESTCI RADA KRAJE KOMISE ŘEDITELKA KrÚ ODBORY KRAJSKÉHO ÚŘADU SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY NA ÚZEMÍ KRAJE (RHSD, obce, dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny, státní instituce, nestátní neziskové organizace, podnikatelské asociace, hospodářské, agrární a profesní komory, odbory, VŠ, VOŠ, SŠ, ZŠ, vzdělávací agentury, ANNO JMK atd.) Poznámka: zvýraznění přímých vztahů nepřímé interakce 101

102 V rámci realizace naplňování KRP proběhne vyhodnocování jednotlivých rámcových priorit, které bude předkládáno a schvalováno na pravidelném zasedání Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Zprávy budou zpracované pracovníky KrÚ (ORR) v kooperaci se spolupracujícími institucemi, které ve fázi realizace naplňování odpovídají za administraci jednotlivých aktivit a projektů v rámci naplňování KRP. Dále ORR předkládá jednou za roční období informativní zprávu o naplňování KRP do RJMK. Tabulka č. 30: Sumarizace priorit PRIORITA Rozvoj lidského kapitálu Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK Spolupracující subjekty Krajská pobočka úřadu práce, subjekty zaměstnavatelského sektoru, nestátní neziskové organizace relevantního zaměření, obce III, II a I, veřejné vysoké školy, střední a vyšší odborné školy, nestátní vzdělávací agentury, ANNO JMK, KHK JM, RHK Brno, RRA Krajská pobočka úřadu práce, subjekty zaměstnavatelského sektoru, obce III, nestátní neziskové organizace relevantního zaměření, vybrané instituce VaV, veřejné vysoké školy, státní vysoká škola, KHK JM, RHK Brno, RRA, CEITEC, CERIT, ICRC, JIC, Český technologický park Brno Krajská pobočka úřadu práce; odborové organizace, poradenská centra, KHK JM, RHK Brno, AK, zaměstnavatelské svazy, subjekty zaměstnavatelského sektoru; nestátní neziskové organizace relevantního zaměření, renomované personální agentury, veřejné a soukromé vysoké školy, střední a vyšší odborné školy, podnikatelské subjekty terciárního sektoru Harmonogram vyhodnocování 1x ročně do RRLZ 1 ročně KrÚ pro RJMK 1x ročně do RRLZ 1 ročně KrÚ pro RJMK 1x ročně do RRLZ 1 ročně KrÚ pro RJMK Vymezení a strukturace kategorie odpovědnosti (garanta) za JMK a ostatní subjekty Při vymezení strukturace kategorie odpovědnosti (garanta) za JMK a ostatní subjekty je třeba vycházet z uplatňovaného modelu veřejné správy v ČR, ve kterém existují poměrně komplikované vztahy mezi subjekty státní správy a územní samosprávy, ale také v rámci územní veřejné správy, dané charakterem samostatné a přenesené působnosti. Ze zákona je garantem realizace rámcových priorit KRP SRLZ Jihomoravský kraj, který je ovšem strukturován do množiny orgánů (zastupitelstvo, rada, krajský úřad, výbory, komise, atd.), které v rámci legislativních a delegovaných pravomocí a kompetencí realizují dílčí úkoly veřejných politik či správních a administrativních činností. Při implementaci KRP SRLZ klíčovou roli sehrává RRLZ (viz schéma). Rada pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje existuje od roku 2003 jako stálý poradní, iniciativní a koordinační orgán Rady hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje v oblasti strategického řízení rozvoje lidských zdrojů. Prostřednictvím aktivit zúčastněných subjektů podporuje rozvoj lidského potenciálu jako jednoho z pilířů pozitivního hospodářského vývoje i celkové sociální a kulturní úrovně kraje. RRLZ JMK se dnem stala poradním orgánem Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Významné funkce v realizaci KRP SRLZ zastává také Krajský úřad JMK a jeho příslušné odbory. Postavení a působnost Krajského úřadu vymezuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a pokud jde o působnost, též zvláštní zákony. V samostatné 102

103 působnosti plní KrÚ úkoly uložené Zastupitelstvem Jihomoravského kraje a Radou Jihomoravského kraje a napomáhá činnosti výborů ZJMK a komisí RJMK. V přenesené působnosti plní KrÚ úkoly ve věcech, které stanoví zákon, s výjimkou těch, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu, radě nebo zvláštnímu orgánu kraje. Při naplňování priorit a opatření KRP SRLZ je nutné vzít do úvahy rozdílnost kompetencí a vztahů JMK vůči svým zřízeným či založeným organizacím, dále vůči obcím ve svém správním obvodu v přenesené a samostatné působnosti, vůči státním institucím v území JMK a vůči ostatním subjektům jako jsou nevládní neziskové organizace, samosprávné podnikatelské instituce, odborové svazy, vysoké školy apod. V tomto smyslu je úloha krajské samosprávy stanovena legislativou. Podle 35 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajském zřízení) koordinuje kraj rozvoj svého územního obvodu, schvaluje programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťuje jejich realizaci a kontroluje jejich plnění. Podle 8 zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb a s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu. Podle 10 č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje k finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpočtu vyčleňují finanční prostředky v rozpočtu kraje. Schéma č. 2: Vztahy mezi kategorií odpovědnosti implementace opatření za JMK a spolupracujícími institucemi Organizace zřízené nebo založené JMK (např. školy, sociální zařízení) Odpovědnost implementace za JMK RRLZ odbory KrÚ RRA, JIC, JCMM Vzdělávací instituce VT parky, spin off, klastry apod., RHK Brno, KHK JM Veřejné a soukromé VŠ Obce v JMK (samostatná a přenesená působnost) DSO - mikroregiony Státní organizace v území JMK (např., Krajská pobočka ÚP ČR, ČSSZ) Samosprávné podnikatelské instituce NNO ANNO JMK Odborové organizace Kategorie odpovědnosti (garanta) za implementaci KRP SRLZ se strukturalizuje do následujících subkategorií: Monitoring subjekt odpovědný za sledování implementace daného opatření příslušné priority. Jde o člena RRLZ. Iniciace subjekt odpovědný za motivaci a iniciaci ostatních subjektů participujících na implementaci KRP SRLZ. Zpravidla jde o člena RRLZ. 103

104 Koordinující subjekt subjekt koordinující danou klíčovou aktivitu příslušného opatření. Odbor Krajského úřadu nebo relevantní instituce v JMK. Spolupracující instituce - je veřejný nebo soukromý subjekt, který v rámci svého poslání nebo na základě smluvního vztahu vstupuje do realizace opatření. Úkoly, odpovědnost a kompetence jednotlivých orgánů kraje za naplňování KRP, dále systém a harmonogram vyhodnocování prováděných opatření dle odpovědnosti jednotlivých aktérů za JMK je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 31: Kompetence, odpovědnost a harmonogram za jednotlivé opatření PRIORITA Opatření Monitoring Iniciace Harmonogram (RRLZ) (RRLZ) vyhodnocování Rozvoj lidského kapitálu Miloš Antoš průběžně 1x ročně pro RRLZ (koordinátor priority Odbor školství souhrnná zpráva pro RRLZ 1x ročně ) Adaptabilita a růst inovačního potenciálu (koordinátor priority Odbor regionálního rozvoje souhrnná zpráva pro RRLZ 1x ročně ) 1.1. Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.2 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů 1.3 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů a zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobility 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem Ing. Josef Burda, průběžně Ing. Bc. Šárka Hrabinová, průběžně Mgr. Petr Kostík průběžně Mgr. Petr Kostík, průběžně Mgr. Petr Kostík průběžně Mgr. Petr Kostík průběžně Miloš Antoš Jaromír Hron Ing. Andrzej Bartoš Ing. Josef Burda Ing. Jan Marek Ing. Andrzej Bartoš Ing. Bc. Šárka Hrabinová, Mgr. Jiří Janda Ing. Andrzej Bartoš Mgr. Petr Kostík, Ing. Jiří Urban, Ing. Helena Pískovská Ing. Jan Marek, Lubomír Marko, Ing. Helena Pískovská, Ing. Jiří Urban Mgr. Petr Kostík Mgr. Jiří Janda Ing. Václav Keprt, CSc. PhDr. Milada Pelajová Ing. Helena Pískovská Ing. Jiří Urban Mgr. Petr Kostík Ing. Jiří Urban, Mgr. Jiří Janda 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 104

105 Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK koordinátor priority Odbor sociálních věcí souhrnná zpráva pro RRLZ 1x ročně ) Celkový koordinátor všech priorit a opatření a navrhovatel zpracování KRP 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Ing. Bc. Šárka Hrabinová průběžně Ing. Jan Marek průběžně 3.2 Rovné příležitosti Jaromír Hron průběžně 1-3 PRIORITY včetně všech opatření RRLZ jako celek ORR,oddělení strategického rozvoje Ing. Bc. Šárka Hrabinová, Ing. Petr Krátký Bc. Bohuslava Zámečníková Miloš Antoš Ing. Jan Marek Ing. Václav Keprt, CSc PhDr. Milada Pelajová PhDr. Jiří Němec, Ph.D., Mgr. Petr Kostík Jaromír Hron Ing. Václav Keprt, CSc. PhDr. Milada Pelajová Mgr. Jiří Janda RRLZ jako celek ORR,oddělení strategického rozvoje 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1x ročně pro RRLZ 1 x 2 roky pro RRLZ 105

106 H\ VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORING KRP (NAPLŇOVÁNÍ A ŘÍZENÍ KRP) V rámci realizace naplňování KRP SRLZ se předpokládá vyhodnocování a monitoring rámcových priorit formou zpráv (celkem 3 rámcové priority), které budou předkládány a schvalovány na pravidelném zasedání Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Alespoň jednou ročně bude pracovníky ORR (oddělení strategického rozvoje) předložena celková souhrnná zpráva týkající se realizace a naplňování KRP SRLZ, která bude vycházet z dílčích zpráv. Pro formulaci zprávy za rámcovou prioritu je nutné dodržet následující obsahovou strukturu: PRIORITA Číslo a název opatření Cíl opatření Naplňování cílu opatření za dosavadní etapu realizace (vypsat podrobný popis včetně aktivit, zapojených subjektů, zdrojů financování a indikátorů) Pro formulaci celkové souhrnné zprávy, která bude vycházet z dílčích zpráv za 3 rámcové opatření je nutné dodržet následující obsahovou strukturu: 1. Souhrnná informace o realizaci naplňování KRP SRLZ za příslušný rok. 2. Informace o jednotlivých zprávách realizace naplňování rámcových priorit, včetně dílčích zhodnocení naplňování priorit. 3. Kontrola a monitoring opatření k naplňovaní rámcových priorit KRP SRLZ. 106

107 NAVRŽENÍ INDIKÁTORŮ PRO PLÁNOVANÉ VÝSTUPY V RÁMCI VYHODNOCOVÁNÍ A MONITORINGU REALIZACE NAPLŇOVÁNÍ DLE HARMONOGRAMU V LETECH V rámci vyhodnocování a monitoringu KRP budou sledovány navržené indikátory plnění cílů, tj. název indikátoru cíle, MJ, výchozí hodnota, cílová hodnota, územní jednotka dopadu, zdroj dat, přímá vazba na prováděné opatření a aktivity. Je nutno vycházet ze skutečnosti, že indikátorové soustavy musí být opřeny o jednoduché, srozumitelné indikátory, které budu jednoduše sledovatelné a měřitelné v kontextu metody SMART 6. Je nutno také přihlížet k tomu, že v rámci aktualizace monitorování systému časového, věcného a finančního plnění se berou v úvahu nové poznatky obdobných systémů v praxi. Dále musí být zachovány reálné vazby na vývoj celostátní ekonomiky (dynamika růstu HDP, daňové výnosy, konkrétní hospodářská politika vlády a politické klima projevující se v postupnosti realizace reformních kroků), hospodářství Jihomoravského kraje v kontextu determinant globalizované společnosti a evropského prostoru s ohledem na roční rozpočet kraje a možné predikce do budoucnosti v podobě rozpočtového výhledu kraje. Navržené monitorovací a vyhodnocovací tabulky respektují zapojení jednotlivých aktérů (stakeholders a shareholders) a současně participaci dotčených komisí JMK a výborů zastupitelstva při naplňování dílčích indikátorů. 6 Metoda SMART je souhrn pravidel, která definují cíl určitého projektu, který by měl splňovat následující charakteristiky. Měl by být specifický (Specific) tj. přesně popsán; mělo by být vymezeno, co je přesně a konkrétně předmětný problém a jak bude řešen. Měl by být měřitelný (Measurable) měřitelnost spočívá ve schopnosti ověřit, že navržené řešení bylo úspěšně realizováno. Měl by být odsouhlasený (Aligned) tj. musí odpovídat potřebám svého příjemce, s řešením musí souhlasit ten, kdo bude daný cíl plnit. Měl by být realistický (Realistic) musí být skutečně dosažitelný. Měl by být definovaný v čase (Timed) tj. řešení musí být zakotveno v určitém časovém horizontu. Podrobněji viz 107

108 Tabulka č. 32: Vyhodnocování a monitoring KRP Indikátor cílu MJ Výchozí hodnota Územní partnerství Počet Formy partnerství, sdružení, platformy, sítě (aktuální stav) Spolupracující instituce Počet osob, které se zúčastní informačních setkání a seminářů zaměřených na realizaci KRP JMK Počet přednášek, seminářů, workshopů Vydané letáky a plakáty pro veřejnost Vydané brožury a publikace pro veřejnost Aktualizované internetové stránky a portály Počet Dle aktuálního stavu Osoba Dle aktuálního stavu Počet Počet Témat Dle aktuálního stavu Dle aktuálního stavu Dle aktuálního stavu Cílová hodnota Finální ukazatel (celkově nebo v %) Finální ukazatel (celkově) Finální ukazatel (celkově) Finální ukazatel (celkově) Finální ukazatel Aktualizace monitorování Přehodnocování každý rok dle potřeb Přehodnocování každý rok dle potřeb Přehodnocování každý rok dle potřeb Přehodnocování každý rok dle potřeb Přehodnocování každý rok dle (celkově) potřeb 5 Přehodnocování každý rok dle potřeb Počet 1 1 Přehodnocování každý rok dle potřeb Územní dopad/ Zdroj dat Rozpočet a výhled kraje Kraj, stat. město, Dokumenty kraje, Zohlednění obce III, obce II, dokumenty partnerů, v rozpočtu obce I, DSO - KŘ ČSÚ kraje mikroregiony Kraj, okresy, správní obvody obcí Dokumenty kraje, obcí a partnerů Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje a spolupracujících organizací Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj - Zohlednění v rozpočtu kraje Komise/Výbory RRLZ VSRZ VVVZ RNM KRVZ KSVR KRR KVZŽ RRLZ VSRZ VVVZ RNM KSVR KVV KSMVČ RRLZ VSRZ VVVZ RNM KSVR KVV RRLZ VSRZ VVVZ Vazby na priority a aktivity priority 1,2,3 priority 1,2,3 priorita 1,3 priority 1,2,3 RRLZ priority 1,2,3 RRLZ priority 1,2,3 RRLZ priority 1,2,3 Vzdělávací Počet Dle 2 Přehodnocování Kraj Dokumenty kraje Zohlednění RRLZ priorita 1 108

109 programy zaměřené na monitoring a kontrolu strategických dokumentů Vytvořená databáze opatření a aktivit KRP SRLZ Vypracován návrh implementační struktury Vypracování návrhu monitorování Aktualizace komunikačního interaktivního systému aktuálního stavu každý rok dle potřeb Počet 1 1 Přehodnocování každý rok dle potřeb Počet 1 1 Přehodnocování každý rok dle potřeb Počet 1 1 Přehodnocování každý rok dle potřeb Počet 1 1 Přehodnocování každý rok dle potřeb v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje Kraj Dokumenty kraje Zohlednění v rozpočtu kraje VSRZ VVVZ KSVR RRLZ priorita 1 VSRZ VVVZ RRLZ priority 1,2,3 RRLZ priority 1,2,3 RRLZ priorita 1 Poznámky: RRLZ Rada pro rozvoj lidských zdrojů, RNM Rada pro národnostní menšiny, VSRZ Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, VVVZ Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, KRVZ Komise pro rozvoj venkova a zemědělství, KSVR Komise pro sociální věci a rodinu, KSMV Komise pro sport, mládež a volný čas, KVV Komise pro výchovu a vzdělávání, KRR Komise regionálního rozvoje, KVZŽ Komise venkova, zemědělství a životního prostředí 109

110 I/ KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁNU KRP Kooperace odpovědných osob (garanta) za opatření JMK a spolupracujících institucí vytváří implementační mechanismus realizace KRP SRLZ ve vztahu k cílovým skupinám v území diversifikovaným, dle schválených rámcových priorit, jednotlivých opatření a klíčových aktivit. V následujícím schématu jsou zobrazeny základní vazby, informační a komunikační toky mezi jednotlivými aktéry realizace naplňování KRP SRLZ. Schéma č. 3: Vztahy Implementace KRP Strategie rozvoje lidských zdrojů Zastupitelství Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Výbory ZJMK a komise RJMK Hejtman a náměstci Krátkodobý realizační plán SRLZ Rada pro rozvoj lidských zdrojů Krajský úřad JMK Odbory a oddělení Instituce EU NVF Veřejnost KHK, RHK Obce III. ÚP ČR Komunikační platformy, struktury a nástroje Spolupracující instituce RRLZ Poznámka: KHK Krajská hospodářská komora, RHK regionální hospodářská komora, Obce III. obce s rozšířenou působnost, ÚP ČR Krajská pobočka ÚP ČR, NVF Národní vzdělávací fond, SRLZ Strategie rozvoje lidských zdrojů I. NÁSTROJE INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ČASOVÝ HARMONOGRAM V současné době je pro komunikaci a propagaci využívaný tisk (Listy Jižní Moravy), předpokládá se využití dalších nástrojů uvedených v následující tabulce (její náplň je převzata z materiálů ES a upravena na podmínky projektu KRP SRLZ JMK). Odpovědnost za zabezpečení jednotlivých informačních a propagačních aktivit bude mít Krajský úřad JMK manažeři pro komunikaci a publicitu. Při organizaci a realizaci aktivit budou spolupracovat se spolupracujícími organizacemi Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK.

111 Komunikace s médií. Komunikace s médií je výhradně zajišťována prostřednictvím tiskového mluvčího kraje nebo voleného zástupce kraje. Tabulka č. 33: Nástroje informačních a propagačních aktivit KRP SRLZ JMK Nástroj Forma Cílová skupina Dopad Termín Internet Webová stránka JMK: RLZ Všechny cílové skupiny, veřejnost Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny Od Tištěné materiály Informační letáky, plakáty, brožury Všechny cílové skupiny, veřejnost Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny Průběžně Dílčí zprávy za jednotlivá opatření KRP SRLZ Semináře v rámci ESF Za program a za jednotlivé části opatření a aktivity Regionální, lokální RRLZ JMK, Rada JMK, veřejnost Subjekty implementační struktury, všechny cílové skupiny Informace o plnění opatření a aktivit Podpora komunikačních toků, zpětná vazba 1 x za rok celková souhrnná zpráva 1 x za tři měsíce Informační setkání ve vybraných obcích III. Setkání všech cílových skupin se subjekty implementační struktury Všechny cílové skupiny Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny, zpětná vazba 1 x za půl roku Prezentace aktivit a opatření KRP SRLZ Prezentace na tematicky zaměřených konferencích a veletrzích (mezinárodní, celostátní, regionální) Všechny cílové skupiny, subjekty implementační struktury, veřejnost Podpora komunikačních toků, zpětná vazba Podle možností a termínů akcí, minimálně 1x za půl roku Komunikace s médii: tisk, televize, rozhlas Regionální (tiskové konference, reportáže, rozhovory, inzerce, atp.) Všechny cílové skupiny, veřejnost Vytvoření povědomí o existenci SRLZ Průběžně s vazbou na další aktivity JMK Monitoring Průběžně na úrovni RRLZ, Rady JMK Všechny cílové skupiny Zpětná vazba 1 x za půl roku Propagační předměty KÚ JMK Bloky, desky, pera, tašky, samolepky, atp. Všechny cílové skupiny Vytvoření a podpora povědomí o programu Průběžně 111

112 II. ZDROJE INFORMACÍ A CÍLOVÉ SKUPINY PŘIJÍMAJÍCÍ INFORMACE Informace jsou přenášeny nástroji, které jsou uvedeny v předcházející tabulce. Zprostředkující orgány zdroje informací - jsou ty, které pro tento účel vybere a určí řídící orgán, kterým je RRLZ s využitím služeb manažerů pro komunikaci a publicitu JMK. Tabulka č. 34: Zdroje informací a cílové skupiny přijímající informace Cílové skupiny Zprostředkují Kraj Media Obce, NNO Zdroj cí orgány svazky obcí Řídící orgán Zprostředkují cí orgány vybrané řídícím orgánem Kraj Media Obce Semináře školení, kontrola Semináře, školení kontrola Semináře, školení, předávat informace Aktuální informace z regionu zveřejňovat úspěšné projekty Aktuální informace Vyhlašová ní, výzvy, aktuální informace Semináře, školení Semináře, školení, předávat informace Semináře školení Aktuální informace, vyhlašová ní výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Finanční rozpočet na realizaci aktivit informování a propagace Podnikatelé a profesní sdružení a asociace Školení, předávat informace, poradenská činnost Poskytování informací přes IIC Aktuální informace, vyhlašování výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Právnické osoby Školení, předávat informace, poradenská činnost Poskytování informací přes KHK A RHK Aktuální informace, vyhlašování výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Pro finanční krytí realizovaných aktivit z KRP SRLZ se předpokládá využití těchto zdrojů: Krajský rozpočet u akcí, které budou mít využití i pro jiné aktivity kraje (př. internetové stránky, styk s medií apod.), z rozpočtu obcí pro obdobné aktivity a Evropského sociálního fondu, který s krytím aktivit souvisejících s propagací rozvoje lidských zdrojů počítá. 112

113 Tabulka č. 35: Finanční rozpočet na realizaci nástrojů informačních a propagačních aktivit KRP SRLZ JMK Nástroj Forma Termín Finance Internet Aktualizovaná webová stránka KÚ JMK Od , - Kč z rozpočtu kraje (KR) Tištěné materiály Informační letáky, plakáty, brožury Průběžně , - Kč z KR, (brožury) Dílčí zprávy za jednotlivá opatření KRP SRLZ Informační setkání ve vybraných obcích III. Za program a za jednotlivé části opatření a aktivity Setkání všech cílových skupin se subjekty implementační struktury 1 x za rok , - Kč z KR 1 x za půl roku , - Kč z KR , - Kč z obcí III. Prezentace aktivit a opatření KRP SRLZ Prezentace na tematicky zaměřených konferencích a veletrzích (mezinárodní, celostátní, regionální) Podle možností a termínů akcí, minimálně 1 x za půl roku , - Kč z KR Komunikace s médii: tisk, televize, rozhlas Regionální (tiskové konference, reportáže, rozhovory, inzerce, atp.) Průběžně s vazbou na další aktivity JMK , - Kč z KR Monitoring vč.průzkumu veř. mínění Propagační předměty KÚ JMK Na úrovni RRLZ, Rady JMK Bloky, desky, pera, tašky, samolepky, atp. 1 x za rok , - Kč z KR Průběžně , - Kč z KR 113

114 Rozpočet Kč Z rozpočtu JMK Z rozpočtu Obcí III Realizátoři opatření KRP SRLZ Celkem V členění po 1/2 v jednotlivých letech plánu KRP, tj a Kontrola administrace Kontrola, audit Podle informací zveřejněných na webových stránkách kraje za vedení účetnictví a rozpočet odpovídá Ekonomický odbor KrÚ JMK. Odbor kontrolní a právní KrÚ JMK realizuje veřejnosprávní a řídící kontrolu a Útvar interního auditu provádí audit. Věcnou kontrolou realizace aktivit zařazených do KRP SRLZ na léta je pověřena Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK s využitím informací poskytovaných průběžně KrÚ (příslušných odborů). Administrativní zabezpečení KRP SRLZ Administrativní zabezpečení KRP SRLZ vychází ze současné struktury zabezpečování projektů. Jedná se o vymezení poslání, kompetencí a povinností pracovníků KrÚ (Odbor regionálního rozvoje) a jejich napojení na řídící orgán, kterým je Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK. 114

115 Vážení čtenáři, J/ STRUČNÁ VERZE ÚVOD ve svých rukou držíte publikaci, která je představuje významný krok k dalšímu posílení oblasti rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji. Se zveřejněním Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje v roce 2005 učinil kraj významný krok k posílení rozvoje klíčových oblastí spojených s kvalitou života ve všech regionech kraje. Tento rámcový strategický dokument se stal nedílnou součástí rozhodovacích procesů na krajské úrovni a vytvořil jasně daný rámec pro podporu různých organizací, které se na krajské úrovni v oblasti rozvoje lidských zdrojů pohybují. Současně s tímto strategickým dokumentem byl zapracován první Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů , který prošel aktualizací v roce 2009 s platností na období Oba prováděcí krátkodobé realizační plány umožnily akcentaci určitých aktivit v rámci navržených priorit, aby lépe odpovídaly především vnějším podmínkám, které se Jihomoravského kraje týkaly (kupříkladu ekonomická situace či legislativní změny). Bylo tak možné lépe definovat určení dostupných finančních zdrojů či přijímat opatření zefektivňující spolupráci napříč různými organizacemi v kraji. Na dobré zkušenosti s používáním prováděcích dokumentů navazuje i tento Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje , který držíte v ruce. Nadále se ukazuje, že Jihomoravský kraj je velice aktivní v oblasti lidských zdrojů a snaží se komplexně pojmout nejen oblast formálního či neformálního vzdělávání, ale i problematiku volnočasových aktivit či vazby vzdělávacích procesů na potřeby zaměstnavatelů. V uplynulých letech umožnily prováděcí dokumenty jasně definovat rámec využití strukturálních fondů EU pro finanční podporu rozvoje lidských zdrojů v Jihomoravském kraji, což zohledňovaly ve svých projektech organizace žádající o finanční podporu. Toto vše velmi úzce souvisí s uskutečňováním kvalitní a komplexní politiky v oblasti lidských zdrojů s cílem nadále posilovat výkonnost ekonomiky prostřednictvím zvyšování schopností obyvatel, jejich uplatněním a celkovou kultivací společnosti. Předložený materiál plně reflektuje nejen dlouhodobé krajské priority (kupříkladu nezbytnost řešení disparit mezi "bouřlivě" se rozvíjející brněnskou aglomerací a nedostatečného rozvoje některých znevýhodněných území kraje zrcadlící se v segmentu lidských zdrojů), ale i strategické dokumenty národní či evropské (Národní program reforem 2011, strategie Evropa 2020). Nový Krátkodobý realizační plán pro období rozšiřuje možnosti účinně rozvíjet oblast lidských zdrojů především s ohledem na externí faktory, které vývoj v kraji ovlivňovaly v uplynulých letech, ať už se jedná o dopady tzv. ekonomické krize či rychle se rozvíjející potenciál Jihomoravského kraje v oblasti vědy a výzkumu (včetně možností pozitivní synergie mezi polohou, tradičně danou průmyslovou základnou a inovačními trendy) a to s ohledem reálné finanční a institucionální možnosti. Předložený Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje sestává z několika částí, kdy kromě analytické a návrhové části můžete nalézt i technické prováděcí části v podobě komunikačního plánu atd. Konkrétním obsahem je: Úvod Analýza SWOT analýza Územní disparity v oblasti rozvoje lidských zdrojů Priority, opatření a aktivity 115

116 Finanční plán Realizace naplňování a řízení Vyhodnocování a monitoring Komunikační akční plán Přílohy s kartogramy charakterizujícími profil regionu, výsledky řízených rozhovorů s odbornou veřejností apod. Z výše uvedených dokumentů byla zpracována stručná verze, kterou vidíte před sebou. Ta shrnuje především navržené priority, opatření a aktivity a měla by být vodítkem pro čtenáře v celém strategickém dokumentu. Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů je k dispozici na internetových stránkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje (Odbor regionálního rozvoje). I. CHARAKTERISTIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Z HLEDISKA LZ Podle údajů Českého statistického úřadu žije v Jihomoravském kraji celkem 1 152,5 tis. obyvatel, z nichž je 562,4 tis. mužů a 590,1 tis. žen. Mezi 14-ti kraji ČR je Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější (po Středočeském, Praze a Moravskoslezském kraji). Úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva v Jihomoravském kraji je v celostátním měřítku dlouhodobě podprůměrná. V roce 2010 dosahovala její míra hodnoty pouze 58,1 % (průměr ČR činí 58,4 %) a mezi čtrnácti kraji ČR byla šestá nejvyšší. Míra ekonomické aktivity mužů dosahuje v kraji hodnoty 67,0 % (nižší je pouze ve čtyřech krajích ČR) a je nižší než před nástupem hospodářské recese, zatímco míra ekonomické aktivity žen dosahuje výše 49,8 % (a pouze ve čtyřech krajích ČR je ještě vyšší) a v průběhu hospodářské recese poměrně výrazně vzrostla. Obecně vzato je míra ekonomické aktivity výrazně závislá na stupni vzdělání pracovníků, přičemž platí, že čím vyšší je stupeň vzdělání, tím vyšší je i míra ekonomické aktivity. V roce 2010 dosáhla míra zaměstnanosti v Jihomoravském kraji hodnoty 53,7 % a mezi kraji ČR byla osmá nejvyšší. U mužů činila 62,1 %, zatímco u žen pouze 45,8 %. Oproti celostátnímu průměru je celková míra zaměstnanosti v kraji nižší a v průběhu hospodářské recese se snížila. V roce 2010 bylo v Jihomoravském kraji zaměstnáno celkem 531,8 tis. pracovníků, z toho bylo 297,8 tis. mužů a 234,0 tis. žen. V průběhu hospodářské recese se počet v kraji zaměstnaných osob snížil o 5,2 tis, a to výlučně v důsledku značně nepříznivého vývoje v zaměstnanosti mužů. V hospodářské struktuře kraje zaniklo za poslední dva roky 12,0 tis. pracovních míst pro ně vhodných, zatímco počet zaměstnaných žen se ve stejné době naopak zvýšil, a to o 6,8 tis. Sektorová skladba zaměstnanosti v kraji je následující: primární sféra národního hospodářství se nyní na úhrnné zaměstnanosti v kraji podílí pouze 3,0 %, sekundární sféra 35,7 %, zastoupení terciární sféry dosahuje 61,3 %. Muži se na úhrnné zaměstnanosti podílejí 56,0 %, zatímco podíl žen činí 44,0 %. V průběhu hospodářské recese se sektorová struktura zaměstnanosti v kraji změnila velmi výrazně. Počet pracovních míst v primární sféře ekonomiky se snížil o 1,6 tis., což odpovídá poklesu o více než 9 % původního stavu. Zaměstnanost v sekundárním sektoru ale poklesla mnohem výrazněji: ve druhé sféře ekonomiky v průběhu pouhých dvou let ubylo 31,5 tis. pracovních míst, tedy každé sedmé. Z pěti odvětví sekundárního sektoru byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl. V letech v něm zaniklo 31,3 tis. pracovních míst, tedy každé páté. Úbytek pracovních příležitostí v odvětví stavebnictví byl oproti tomu relativně velmi mírný; v tomto odvětví ubylo pouze 1,8 tis. pracovních míst. 116

117 Ztráty pracovních příležitostí v I. a II. národohospodářském sektoru se podařilo do značné míry nahradit růstem zaměstnanosti v terciární sféře. V průběhu hospodářské recese se počet pracovníků v tomto sektoru zvýšil o 27,9 tis., což představuje nárůst o 9,3 % původního stavu. Ve struktuře zaměstnanosti Jihomoravského kraje, členěné podle jednotlivých odvětví národního hospodářství, stále dominuje a to přes obrovský propad zaměstnanosti v posledních dvou letech - zpracovatelský průmysl, jehož zastoupení na celokrajské zaměstnanosti dosahuje nyní 23,4 % (ještě v roce 2008 to ale bylo 29,0 %, tedy o celou čtvrtinu více). Další v pořadí s výrazně nižším podílem - je odvětví obchodu (11,9 %, stejně jako před nástupem hospodářské recese), vysoké je i zastoupení stavebnictví (9,8 %), jehož podíl na celkové zaměstnanosti se v průběhu krize snížil jen nepatrně. Na dalších významných pozicích se v kraji umisťují již výhradně jen odvětví terciární sféry: veřejná správa a obrana (7,3 %), zdravotnictví (7,2 %), doprava a skladování (6,8 %) a odvětví vzdělávání (6,1 %). V hospodářské struktuře Jihomoravského kraje je nyní zaměstnáno 117,8 tis. pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací (tj. 22,2 % z celkového úhrnu), 191,9 tis. pracovníků se vzděláním úplným středním s maturitou (36,1 %), skoro 200 tis. zaměstnanců (tj. 37,6 %) má výuční list a přibližně 22 tis. pracovníků (4,2 %) vykazuje pouze základní vzdělání. Maturitní a vyšší vzdělání má tak v současné době více než 58 % z celkového úhrnu pracovních sil kraje. Oproti celostátnímu průměru je v kraji zaměstnáno podstatně více vysokoškoláků, podíl pracovníků se vzděláním středním s maturitou je v Jihomoravském kraji mírně nižší než v ČR jako celku, stejně tak je nižší i podíl vyučenců. Jen zhruba každé dvacáté páté pracovní místo v kraji je nyní obsazeno pracovníkem vykazujícím pouze základní vzdělání, což je hodnota nižší, než na ostatním území státu. Celkovou úroveň vzdělání pracovní síly v Jihomoravském kraji pozitivním způsobem formuje přítomnost města Brna, jehož pracovní síla je v České republice kvalitou své kvalifikace po Praze druhá nejlepší. Území Jihomoravského kraje patří v rámci České republiky trvale k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Hodnota míry nezaměstnanosti v kraji dosáhla k datu úrovně 9,1 % a oproti celostátnímu průměru byla o 0,9 procentního bodu vyšší. Ze čtrnácti krajů ČR je v současné době jen v pěti míra nezaměstnanosti vyšší než v kraji Jihomoravském. Z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje jsou nezaměstnaností a to dlouhodobě - nejvíce postiženy okresy Hodonín a Znojmo. Bez zaměstnání v nich na konci května 2011 bylo 13,4 %, resp. 11,6 % z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Naopak dlouhodobě nejnižší je nezaměstnanost v centrálních částech kraje, tedy v okresech Brno-venkov (7,3 %), Vyškov (7,5 %) a Brno-město (7,9 %). Od nástupu hospodářské recese (od ) se v Jihomoravském kraji - ostatně jako všude v celé ČR - výrazným způsobem změnila jak výše nezaměstnanosti, tak i její struktura. Počet nezaměstnaných se v kraji v tomto období zvýšil o 21,7 tis., což představuje nárůst o 56,7 % původního stavu, ovšem v tomto období se počet nezaměstnaných žen zvýšil pouze o 32,4 %, zatímco počet nezaměstnaných mužů vzrostl skoro třikrát intenzivněji - o 89,4 %. V České republice jako celku byl zaznamenán vývoj obdobný: celkový počet nezaměstnaných se zvýšil o 56,9 %, přitom počet žen se zvýšil o pouhých 37,6 %, počet mužů ale o 82,3 %. Tento poměrně překvapivý vývoj byl způsoben především stávající odvětvovou strukturou zaměstnanosti v kraji (a stejně tak v ČR), která se vyznačuje velmi vysokým podílem průmyslu na celkovém počtu pracovních míst v hospodářské struktuře. A v podmínkách současné hospodářské recese to byla právě průmyslová odvětví, která nejvíce uvolňovala pracovní sílu. 117

118 Úroveň flexibility pracovní síly v Jihomoravském kraji není vysoká. Částečné pracovní úvazky jsou zaměstnavateli zřizovány velmi málo (jejich podíl na celkové zaměstnanosti je přibližně třikrát nižší, než je v Evropské unii obvyklé) a ani proces celoživotního učení není dostatečně rozvíjen. Přes velkou snahu v posledních letech vazby mezi trhem práce a trhem vzdělávání zatím nejsou dostatečně efektivně řízeny ostatně to se nedaří nikde v České republice. Pro tyto účely by bylo vhodné - místo pokusů o objektivní odhady budoucích kvalifikačních potřeb regionu - definovat budoucí ekonomický profil regionu, návazně na to určit disproporce mezi současným a výhledovým stavem ve struktuře zaměstnanosti a přijat nástroje a stanovit postup kroků, pomocí nichž bude možno vytyčeného stavu dosáhnout. Ukazuje se, že pro účelnější rozdělení žáků do jednotlivých učebních a studijních oborů bude nutné administrativním zásahem omezit současnou kapacitu jednotlivých kategorií vzdělání. Pokud se výrazným způsobem nesníží volná (a neobsaditelná) kapacita středních škol v oborech, o které v regionu není zájem, nepodaří se naplnit kapacitu řady (učebních) oborů, jejichž absolventi jsou naopak na trhu práce výrazně postrádáni. Až v případě, kdy kapacita škol bude výrazně krácena, může začít přinášet pozitivní výsledky i vhodně nastavený systém finančních pobídek (stipendií). Bylo by ale velmi vhodné z omezených veřejných zdrojů podporovat zájem žáků o (učební) obory, jejichž absolventi nacházejí uplatnění především ve veřejném sektoru, v odvětví veřejných služeb či odvětví služeb pro podniky. II SWOT ANALÝZA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ V této části je důraz kladen na stručnost a přehlednost obsažených informací. Výstupem je jednoznačný nástin především příležitostí a hrozeb pro rozvoj lidských zdrojů v následujícím období. Tyto vycházejí jednak ze situace v JMK, jednak ze strategických dokumentů, a to jak na úrovni evropské: Strategie Evropa 2020, tak na úrovni národní: Národní program reforem ČR. Je plně respektována struktura rámcového strategického dokumentu Jihomoravského kraje, a tak je možné provést významný posun v definování nových priorit při zachování klíčového strategického rámce reprezentovaného hlavními prioritními osami. Součástí kapitoly je i syntéza dílčích výsledků z jednotlivých částí provedené SWOT analýzy. Aktualizovaná SWOT analýza zahrnuje nové silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení s ohledem na významné hospodářské změny. Základem pro vypracování SWOT analýzy bylo zhodnocení hlavních pozitivních a negativních rysů vývoje Jihomoravského kraje v oblasti lidských zdrojů, rozebrané a argumentované v Analýze. Cílem SWOT analýzy je v současných podmínkách aktuálně posoudit silné a slabé stránky jednotlivých problémových okruhů a následně pojmenovat příležitosti a případná ohrožení dalšího rozvoje kraje v oblasti lidských zdrojů v míře, umožňující formulovat klíčové problémy rozvoje kraje a stanovit rámcové priority a opatření pro Krátkodobý realizační plán SRLZ JMK SWOT analýza se omezuje na odhalení podstatných souvislostí RLZ v JMK (výčet faktorů SWOT analýzy nemůže být pochopitelně úplný). Jsou eliminovány věci druhořadé, byť mohou mít svůj význam, zejména v některých mikroregionech a lokalitách JMK. Nelze vždy jednoznačně určit, je-li daná skutečnost jako taková silnou nebo slabou stránkou, příležitostí či hrozbou, tudíž se podobná vlastnost může objevit např. ve slabých i silných stránkách, s důrazem na konkrétní aspekt. Proto je potřebné současně pracovat s komparativní metodou doplněnou o metodu věcných a časových souvislostí, tj. srovnáním situace jiných krajů ČR v oblasti lidských zdrojů a ekvivalentních územně správních jednotek v Rakousku, Německu, Maďarsku, Polsku na Slovensku, v reálném čase a ve stávající socioekonomické situaci. 118

119 I. SILNÉ STRÁNKY Kvalitní střední a vysoké školství v JMK, selektivní existence vědeckých výzkumných pracovišť či týmů v několika vybraných oborech, která jsou schopna čelit mezinárodní konkurenci, JMK je v národním rámci z hlediska inovačního potenciálu na druhém místě za Prahou, rozsáhlý pracovní potenciál území, výhodná poloha regionu uprostřed střední Evropy (tzv. polohová renta), silné zázemí pro příliv investičního kapitálu v kontextu propojení na důležité dálniční tahy a budování technologických parků, včetně realizace mezinárodních projektů s vysokou přidanou hodnotou, v ukazateli podílu investic na regionálním HDP (tvorby hrubého fixního kapitálu) je JMK v národním rámci na druhém místě za Prahou, historická kontinuita tradic průmyslových odvětví a řemesel a zemědělské výroby (tzv. historická renta), podporovaná krajskou samosprávou, podpora a rozvoj malého a středního podnikání, v ukazateli HDP na obyvatele je JMK v ČR na druhém místě za Prahou, ve struktuře ekonomiky JMK výrazně převažuje terciérní sektor (62,1 %), což řadí kraj v národním rámci na druhé místo za Prahu, dobře nastavená institucionální struktura vzdělávacího systému, relativně hustá síť a vyhovující regionální dostupnost škol v regionu, vysoká míra účasti ve všech stupních vzdělávání v rámci ČR, vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vzdělávacím systému a přístup ke vzdělávání pro děti a mladé lidi se specifickými vzdělávacími potřebami, kvalifikovaná pracovní síla, zejména v technických oborech, podpora technických oborů prostřednictvím nástrojů EU, ČR a JMK, relativně dobrá kvalita poskytovaných zdravotních a sociálních služeb, vícezdrojové financování zařízení poskytujících sociální služby v JMK, včetně relativně rozvinuté sítě nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby v JMK, vytvoření rámce pro participaci regionálních institucí veřejné správy (úřady práce) na rozvoji lidských zdrojů, relevantní legislativa umožňuje realizovat rozvoj lidských zdrojů v resortních výzkumných institucích a jejich složkách v JMK, existující právní normy umožňující fungování sítě nestátních neziskových organizací v JMK, které výrazně kultivují lidský kapitál, právní a institucionální mechanismy umožňující přístup k informacím RLZ, existence systému nástrojů pro využívání evropských fondů, včetně oblasti lidských zdrojů, priorita rozvoje lidských zdrojů v systému veřejných politik EU, odhadovaná absorpční kapacita regionu Jihovýchod je nejvyšší ze všech regionů ČR, atraktivní oblast z hlediska možností dalšího rozvoje cestovního ruchu, nízká úroveň nekvalifikované pracovní síly (základní vzdělání) a její postupné další snižování, tendence ke zvyšování podílu kvalifikované síly, včetně vysokoškolsky vzdělané pracovní síly, implementace SRLZ a dalších středně a dlouhodobých strategických dokumentů v podmínkách JMK, ale také soulad s dokumenty SRLZ národní a evropské úrovně, aktivní vzájemné vztahy a prohlubování vzájemné spolupráce mezi krajem a vysokými školami a výzkumnými institucemi, v životní úrovni obyvatelstva měřené čistým disponibilním důchodem domácnosti patří JMK v národním rámci na třetí místo (za Prahou a Plzeňským krajem), relativně nízká míra chudoby v kraji v celosvětovém a celoevropském kontextu a panující sociální smír. 119

120 II. SLABÉ STRÁNKY Negativní dopady celosvětového a evropského vývoje na region, včetně oblasti lidských zdrojů (např. růst nezaměstnanosti v okresech Znojmo a Hodonín), příliš silná dominace Brna vůči ostatnímu území kraje, související výrazná diferenciace v dosaženém vzdělání obyvatelstva (vysoká v Brně, výrazně nižší např. v okresech Znojmo, Břeclav, Hodonín), výrazné zastoupení starších věkových skupin obyvatelstva v populačně malých obcích kraje a ve městě Brně, stárnutí obyvatelstva jako významný fenomén není odpovídajícím způsobem reflektováno ve strategiích aktivního stárnutí, přetrvávající nepříznivá situace na trhu práce z hlediska zaměstnanosti i z hlediska nabídky volných míst v JMK, nízká územní a profesní mobilita pracovních sil v JMK, nedostatečné využívání flexibilních forem organizace práce, zejména práce na částečný úvazek, nízká integrace osob znevýhodněných na trhu práce (to zvyšuje tlak na dlouhodobou nezaměstnanost), slabé motivační prostředí pro uplatnění na trhu práce pro znevýhodněné osoby, nízká míra aktivizace dosud neaktivních občanů pro jejich zaměstnávání, nedostatečná vazba vzdělávacích systémů na měnící se potřeby trhu práce, nesoulad mezi orientací profesní přípravy mládeže a potřebami trhu práce, podprůměrná a dále klesající kvalita výstupů vzdělávacího systému, nedostatečná podpora podnikání a jeho přílišná reglementace, přetrvávající komplikované legislativní prostředí v rámci celé ČR, nízká podnikatelská aktivita v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, kapacita středních škol je nadsazená a tedy neefektivní; zabraňuje zlepšení struktury nabídky výučních oborů, které jsou z hlediska zaměstnavatelů žádané, nedostatečně rozvinuté systémy neformálního a celoživotního vzdělávání v JMK, není dotvořen jednotný systém kvalifikací, certifikací a akreditací, nižší průměrné výdělky ve velké většině hlavních tříd (skupin) i podskupin zaměstnání v Jihomoravském kraji, včetně města Brna, než v celé České republice, a to v podnikatelské i nepodnikatelské sféře, výrazná mzdová disproporce mezi muži a ženami, z hlediska budoucího vývoje demografického faktoru (zejména stárnutí obyvatelstva) nedostatečná síť pečovatelské služby a sociální péče pro občany se zdravotním postižením a pro seniory obecně, nedostatečně rozvinuté programy pro prevenci sociálně patologických jevů včetně terciární protidrogové prevence pro děti do 15 let, významnější disproporce ve vybavení domácností PC i přístupem k internetu mezi Brnem a brněnskou aglomerací a venkovskými oblastmi (zvláště v okrese Znojmo), nejsou jednoznačně legislativně vymezeny kompetence a odpovědnosti významných aktérů v oblasti politiky lidských zdrojů (stát, zaměstnavatelé, odbory, obce a regiony, profesní organizace, školy, vzdělávací instituce, a NNO atd.), korupce v procesu alokace veřejných prostředků dehonestující rozvoj lidských zdrojů. 120

121 III. PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení flexibility, kvality a efektivity vzdělávacího systému v JMK, jeho otevření širšímu světu, rozvoj institucí a struktur zajišťujících vazby mezi sférou vzdělání a oblastí trhu práce, podpora všech forem odborného vzdělávání, generace komplexního systému celoživotního učení, včetně neformálního vzdělávání skupin ve věku 3 26 let využití vědeckého potenciálu kraje při podpoře výzkumných, vývojových a inovačních procesů, podpora mezinárodní spolupráce na vědecko-výzkumné úrovni, optimálnější vyšší využití vědeckého a technického potenciálu kraje při podpoře inovačních procesů průmyslových podniků a oborů high-tech, jejich prostorová alokace po celém území kraje, podpora inovačních aktivit středních a drobných podnikatelských subjektů, schopnost prosadit se případně i strategii fast second, tj. druhou nejlepší inovací, pokud je v ČR nebo ve světě poptávána, podpora pro investory v nejvíce problémových oblastech kraje (včetně dobudování průmyslových zón a průmyslových areálů), podpora tradičních strojírenských a řemeslných odvětví a zemědělské výroby, respektující stávající hodnotový řetězec odpovídající dlouhodobě koupěschopným trhům existujícím či anticipovaným (tzv. appropriate efficient technology) a jeho perspektivní modifikaci, efektivnější uplatnění programů APZ, které umožní zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost pracovní síly, podpora rozvoje zkrácených úvazků žen s malými dětmi a osob staršího věku, možnosti čerpání evropských prostředků, včetně implementace projektů pro rozvoj lidských zdrojů, prohloubení spolupráce se sociálními a regionálními partnery, posílení spolupráce mezi veřejnou správou, samosprávou a neziskovým sektorem, využití spolupráce s Rakouskem a Slovenskem v oblasti lidských zdrojů, využití všestranné mezinárodní spolupráce, urychlení růstu průměrných výdělků v Jihomoravském kraji resp. srovnávání jejich výše s průměrem za celou Českou republikou, zejména v souvislosti s posilováním pozice města Brna jako sídelního centra s nabídkou jedné z nejvíce vzdělané a kvalifikované pracovní síly v zemi, rozvoj sítě sociálních služeb s důrazem na zavádění a dodržování standardů kvality sociálních služeb v JMK, rostoucí nestátní neziskový sektor poskytující služby pro marginalizované skupiny, včetně osob se zdravotním postižením optimalizace využití zařízení zdravotní péče v kraji, programy zdravotní prevence, programy prevence sociálně patologických jevů a protidrogová prevence, podpora lokální i finanční dostupnosti předškolních zařízení či jiných forem hlídání dětí v předškolním věku, další rozvoj e-governmentu, e-zdravotnictví, e-learningu, e-businessu a dalších nových služeb, vyšší využití podnikatelské samosprávy pro zlepšování podnikatelského prostředí, podpora začínajících podnikatelů a projektů - například i formou Podnikatelských inkubátorů, důraz a podpora vzdělávání příslušníků rozdílných etnik žijících na území kraje, včetně prohloubení nabídky mimoškolních aktivit, prohlubování vzájemné spolupráce mezi JMK a vysokými školami, podpora praxí a stáží studentů vysokých, vyšších a středních škol, kultivace lidských zdrojů cestou rozvoje mikroregionů JMK (vzdělání, kultura, cestovní ruch apod.). 121

122 IV. HROZBY Demografická a socioekonomická rizika vyplývající z procesu suburbanizace, neschopnost zajistit růst míry zaměstnanosti obyvatelstva formou aktivních a preventivních opatření, neschopnost snížit rozsah dlouhodobé nezaměstnanosti, nízká tvorba nových pracovních míst a zajištění zlepšení jejich kvality, limitující možnosti provádění regionální politiky zaměstnanosti v kontextu celostátních právních norem, neúspěch při odstraňování současných výrazných regionálních nerovností na trhu práce, v důsledku omezení veřejných výdajů v souvislosti s rozpočtovými škrty snížení dotací podporujících mobilitu; riziko zhoršení pracovní dostupnosti, nedostatečné finanční zdroje v oblasti politiky trhu práce (i v oblasti formálního a neformálního vzdělávání) a jejich další omezení v důsledku vládních úspor (priorita konsolidace veřejných financí), redukce kofinancování regionálních projektů OP (majících vazbu na lidské zdroje) ze státního rozpočtu naruší připravované projekty, včetně nedostatečné podpory sociálního podnikání, neúspěch při snaze o přeměnu pracovních poměrů v rámci stínové ekonomiky na legální zaměstnání, zaostávání průměrných výdělků v JMK za průměrem ČR ve vysoce kvalifikovaných profesích, může způsobit odliv vzdělané pracovní síly do regionů s lepšími platovými poměry, strukturální zaostávání ekonomiky kraje v důsledku pomalého rozvoje znalostně náročných sektorů, jistá nekompatibilita v oblasti kvalifikačních potřeb v aktuálních požadavcích podnikatelského sektoru (firem) a strategického směřování kraje z pohledu jeho aproximace k evropským standardům a kritériím, nedokončení optimalizace středního školství z hlediska demografického, ale také z pohledu sladěnosti obsahu výuky s požadavky pracovního trhu, nedostatečná podpora rozvoje lidských zdrojů a systémů neformálního a celoživotního vzdělávání, negativní dopad zvýšení DPH na tvorbu učebnic, knih a publikací, nedostatečně rychlé odbourávání informační negramotnosti v některých regionech JMK, redukce financování internetu v knihovnách ze strany státu omezí přístup obyvatelstva, zejména na venkově, k moderním IT, zvýšený podíl marginalizovaných skupin v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje, s tím související rostoucí míra sociálně negativních jevů, malá pozornost věnovaná otázce rovných šancí žen a mužů, stárnutí populace a nepostačující pracovní příležitosti pro starší osoby, nezabezpečení komplexního přístupu, flexibility a provázanosti služeb poskytovaných ohroženým skupinám, rostoucí míra počtu uživatelů využívající ústavní zařízení (v souvislosti se stárnutím obyvatelstva), v některých odborech se projevuje nedostatek lékařů (např. v urgentní medicíně pro potřeby zdravotnické záchranné služby, v některých lokalitách praktičtí lékaři, radiodiagnostika), vysoký věkový průměr v některých odbornostech (stomatologie) setrvávající ekonomická a sociální problémovost příhraničních oblastí a problematická schopnost malých obcí systematicky ovlivňovat socioekonomický rozvoj v části okresu, zvyšování rozdílu v kvalitě života mezi Brněnskou metropolí a ostatními částmi kraje včetně rostoucích rozdílů v poskytovaných veřejných službách, vysídlování venkovských sídel ve špatně dopravně dostupných oblastech, odchod obyvatelstva z periferních lokalit, ohrožení skupin obyvatelstva chudobou v důsledku implementace reformních kroků, rozevírání nůžek v sociální oblasti, hrozba růstu sociální kriminality, možná politická destabilizace v případě omezování sociálního dialogu, prohlubující se chudoby a pokračující vysoké míry korupce. 122

123 III. PŘEHLED NAVRŽENÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ Vzhledem k výrazně se měnícím, především exogenním, podmínkám posledních let s výraznou incidencí do oblasti lidských zdrojů (např. ekonomická krize, zostřující se globální konkurence, změny vzdělávací struktury, demografický faktor apod.), je nutné přistupovat ke koncipování priorit a opatření s vysokou opatrností. Ve vazbě na klíčové závěry plynoucí z analýzy, SWOT analýzy a analýzy územních disparit, je zřejmé, že některé opatření budou determinovat žádoucí trendy nejen na následující dvouleté období, ale spíše na delší dobu vymezenou především programovým obdobím , generovanými požadavky evropských a národních dokumentů (zejména strategie Evropa 2020, Národní program reforem), na jejichž realizaci - se na principu subsidiarity - bude významně podílet krajská samospráva. Vzhledem k těmto faktorům je v rámci návrhové části přistoupeno k změně v podobě redefinice prioritních os, které budou lépe reflektovat aktuální potřeby Jihomoravského kraje. Redefinice opatření v rámci prioritních os je derivována z předcházejících strategických dokumentů (SRLZ JMK , KRP SRLZ JMK ), a je tedy zaručena kontinuita především ve vazbě na již realizované aktivity z předcházejících období. Původní prioritní osa Adaptabilita a konkurenceschopnost, je co se týče názvu změněna s ohledem na nutnost více akcentovat vliv inovačních procesů ovlivňujících situaci v Jihomoravském kraji toto odráží skutečnost, že Jihomoravský kraj, který je v národním rámci z hlediska inovačního potenciálu a sektoru služeb na druhém místě za Prahou, má možnost významné akcelerace, právě v důsledku adekvátního rozvoje lidských zdrojů. Současně tradiční průmyslová, řemeslná a zemědělská základna kraje a jeho příznivá regionální poloha, umožní zintenzivnit využití historické a polohové renty kraje dovednější a sofistikovanější přípravou, edukací a distribucí disponibilních lidských zdrojů. Ve vazbě na vyhodnocení předchozího KRPu SRLZ JMK je nutné nadále podporovat koordinaci jednotlivých aktérů v rámci rozvoje lidských zdrojů (např. větší koordinace mezi veřejnou správou, zaměstnavateli a organizacemi zajišťujícími vzdělávání), což je v době výrazných rozpočtových omezení veřejných financí i poklesem investic v oblasti soukromého sektoru nutné řešit především vhodným zacílením konkrétních programů a nástrojů včetně koordinace spolupráce. Ve vazbě na výstupy analýzy je vhodné propojit inovační potenciál regionu se zvyšováním zaměstnanosti v sekundéru i terciéru s cílem dále diverzifikovat možnosti na trhu práce v kraji. Na základě provedené analýzy lze identifikovat tyto důležité body, které budou v rámci jednotlivých prioritních os transformovány do konkrétních opatření: Prioritní osa 1 Rozvoj lidského kapitálu podporovat rozvoj vysokého školství včetně úzké spolupráce s organizacemi soukromého sektoru v Jihomoravském kraji; podporovat systémy dalšího vzdělávání zaměřené na zvyšování potenciálu lidského kapitálu především v regionech ohrožených tzv. strukturní nezaměstnaností; propojovat potřeby zaměstnavatelů se strukturou nabídky především sekundárního vzdělávání (kupříkladu regionální rozměr učňovského školství); podporovat rovné příležitosti to nejen s ohledem na zapojování na trh práce; podporovat propagaci týkající se změn na trhu práce (inovační potenciál ad.) ve vazbě na nutnost změny přístup k problematice dalšího vzdělávání ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů; podporovat vyrovnávání nerovností ve vzdělanostní struktuře v území mimo město Brno. 123

124 Prioritní osa 2 Adaptabilita a růst inovačního potenciálu podporovat profesní mobilitu; rozšiřovat nabídku a zkvalitňovat vzdělávací a výcvikové programy zaměřené do veřejného i soukromého sektoru s cílem zvyšovat míru ekonomické aktivity a podporovat podnikatelské záměry; zpřesnit informace z oblasti lidských zdrojů (existence systematických programů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby firem ad.) pro investory/podnikatele budující dlouhodobě udržitelné podnikání; vytvářet synergické vazby mezi potřebami tradičních hospodářských odvětví v oblasti lidských zdrojů s odvětvími založenými na využívání inovačního kapitálu (např. z oblasti vědy a výzkumu); podporovat zvyšování a zefektivňování investic do vědy a výzkumu v oblasti lidských zdrojů s cílem udržení výsledků v Jihomoravském kraji; podpořit budování sektorů s vysokou přidanou hodnotou ve středoevropském i širším horizontu zapojováním aktérů ze strany vysokých škol a investorů (podpora společné přípravy lidských zdrojů kupříkladu v oblasti přírodních a medicínských věd); zvyšovat konkurenceschopnost firem pomocí prohlubování spolupráce v oblasti inovací napříč krajem či na národní úrovni (např. konsorcia či klastry využívající výsledky výzkumu při zapojení vědeckých pracovníků firem i kupříkladu vysokých škol); strukturovat další vzdělávání na konkrétní potřeby oborů vytvářejících vysokou přidanou hodnotu (např. vzdělávání v právní oblasti); podporovat inovační formy organizace práce (nové podnikové strategie atd.) umožňující efektivní využívání omezených lidských zdrojů působících v oblasti vědy a výzkumu či inovací; cíleně podporovat nabídku lidských zdrojů ve vazbě na inovační a hospodářské strategie Jihomoravského kraje (ve formě podpory investičních záměrů ad.); rozšiřovat povědomí o inovačním vzdělávání, inovacích a jejich dalším rozvíjení v lidském potenciálu. Prioritní osa 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK spolupráce mezi zainteresovanými subjekty (např. kraj, úřad práce ČR, zaměstnavatelé) v oblasti tvorby aktivních politik zaměstnanosti; podporovat flexibilitu pracovní síly především vhodně strukturovanými vzdělávacími programy a koordinací mezi veřejnou správou a zaměstnavateli; odstraňovat veškeré formy diskriminace na trhu práce, lépe cílit opatření a programy politiky pracovního trhu ke znevýhodněným skupinám; zajistit rovnost žen a mužů na pracovním trhu, podporovat opatření směřující k harmonizaci rodinného a pracovního života; snižovat disparity mezi zaměstnaností v městských a venkovských oblastech. 124

125 Grafické znázornění přehledu opatření v jednotlivých prioritách STRATEGICKÁ VIZE Strategický cíl SRLZ JMK Priorita 1 Rozvoj lidského kapitálu Priorita 2 Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Priorita 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti v JMK OPATŘENÍ 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 1.2 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů 1.3 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace OPATŘENÍ 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce, zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobilita 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje a tvorbu sítí 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu OPATŘENÍ 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3.2 Rovné příležitosti Cílové skupiny zaměstnavatelé, zaměstnanci, subjekty veřejné správy, vzdělávací a výzkumné instituce, neziskové organizace 125

126 Přehled opatření v jednotlivých prioritách Věcná struktura každého opatření: Číslo a název opatření Cíl opatření Popis opatření Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření včetně koordinujících subjektů Garance opatření v JMK (monitoring, iniciace) Spolupracující subjekty v rámci opatření Zdroje financování Indikátory opatření Územní dopady 126

127 Priorita 1 Rozvoj lidského kapitálu Číslo a název opatření 1.1. Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace Cíl opatření Cílem opatření je usnadnění přístupu k získávání vzdělávání a lepší konkurenceschopnost na trhu práce. Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu celoživotního učení pro zástupce široce pojaté cílové skupiny potenciálních zájemců. Toto patření navazuje na strategii Evropa 2020 a především Národní program reforem České republiky 2011 (opatření III.3.2) a je dále zaměřeno na rozvoj rovného přístupu k cílovým skupinám, k vybudovanému rámci akceptace tohoto typu vzdělávání mezi zaměstnavateli a na stimulaci poptávky po absolventech. Stěžejní aktivitou tohoto opatření je další implementace Národní soustavy kvalifikací, která umožní efektivnější přenos informací mezi vzdělávacími institucemi a potřebami definovanými na trhu práce. Opatření umožní v Jihomoravském kraji lepší cílování finanční a dalších forem podpory v oblasti celoživotního učení a to ve vazbě na trendy stanovené analýzou KRP SRLZ a dalšími strategickými dokumenty kraje (především Program rozvoje kraje). Důležitým prvkem je i další rozvoje neformálního a informálního vzdělávání pro všechny věkové kategorie. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Spolupráce na implementaci Národní soustavy kvalifikací v Jihomoravském kraji napříč veřejným a soukromým sektorem (především s ohledem na strukturu a potřeby zaměstnavatelů) Krajská hospodářská komora JM II. Finanční a koordinační podpora aktivit realizovaných v oblasti celoživotního učení (formální, neformální i informální vzdělávání) v souladu s KRP SRLZ JMK a dalšími programovými dokumenty kraje Odbor regionálního rozvoje KrU JMK III. Podpora dalších nástrojů pro neformální a informální učení s převažujícím zapojením IV. nestátních neziskových organizací Asociace nestátních neziskových organizací JMK Podpora organizací poskytujících informační aktivity o struktuře a kvalitě vzdělání absolventů celoživotního učení pro zaměstnavatelský sektor Krajská hospodářská komora JMK V. Realizace průběžných průzkumů zaměstnanosti v JMK Odbor regionálního rozvoje KrU JMK VI. Využití kapacit SŠ pro realizaci celoživotního učení, rozvíjení výsledků projektu UNIV 2 KRAJE Odbor školství KrÚ JMK VII. Poskytování informační a metodické pomoci žadatelům ve školách a školských zařízeních o dotace z Programu celoživotního vzdělávání Evropské komise - Odbor školství KrÚ JMK Garance opatření v JMK Monitoring Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Andrzej Bartoš (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů), Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Asociace nestátních neziskových organizací JMK; Úřad práce ČR, resp. příslušné pobočky v Jihomoravském kraji Zdroje financování Krajský rozpočet Jihomoravského kraje, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, státní rozpočet (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo práce a sociálních věcí; úřady práce). Indikátory opatření 1) Počet neziskových organizací nabízejících služby v podobě neformálních a informálních vzdělávacích aktivit 2) Kvalitativní analýza implementace Národní soustavy kvalifikací v Jihomoravském kraji 3) Počet středních a vyšších odborných škol v Jihomoravském kraji realizujících programy celoživotního vzdělávání. 127

128 Územní dopady Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 1.2. Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů Cíl opatření Prohloubení spolupráce základních, středních a vysokých škol se zaměstnavateli na efektivním přenosu informací o potřebě jednotlivých oblastí vzdělávání a jejich rozvoje ve vazbě na celkovou socioekonomickou strukturu Jihomoravského kraje. Popis opatření Vzhledem ke komplexnosti vzdělávacích nároků je nutná spolupráce všech subjektů, které se na vzdělávání podílejí a to mezi sebou navzájem i vůči zaměstnavatelům. Oblast lidských zdrojů a jejich systematické přípravy je jedním z klíčových nástrojů pro vypořádání se s následky tzv. ekonomické krize a pro reflexi moderních trendů na krajském, národním i evropském trhu. Ve vazbě na návrhy definované v Národním programu reforem České republiky 2011 je nutné zlepšit provázanost jednotlivých oborových struktur po linii základní-střední-vysoká škola s důrazem na rozvoj spolupráce s veřejným i soukromým sektorem poskytujícím zpětnou vazbu. Opatření bude podporovat rozvoj vzdělávacích institucí přímo či nepřímo podporovaných partikulárními subjekty veřejného i soukromého sektoru. Je nutné definovat mechanismy zajišťující na úrovni kraje především jasnou vazbu mezi potřebami v oblasti sekundárního vzdělávání a relevantním trhem práce včetně definování výše uvedených liniových struktur (např. budoucnost technických oborů). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Koordinace a podpora studijních oborů s ohledem na potřeby zaměstnavatelů, strategické dokumenty Jihomoravského kraje, případně vyšších stupňů ve vazbě na reformu sekundárního vzdělávání v kraji Odbor školství KrU JMK II. Aktivní využívání dostupných nástrojů pro monitoring a rozhodování v oblasti celkové koncepce rozvoje školství v linii základní-střední-vysoká škola Odbor regionálního rozvoje KrU JMK III. Podpora celkové spolupráce mezi ZŠ a SŠ na straně jedné a subjekty soukromého sektoru včetně podpory institucionální spolupráce v oblasti vzdělávání na straně druhé (kupříkladu veletrhy odborného vzdělávání) Odbor školství KrU JMK IV. Podpora komunikace v oblasti využití poznatků z oblasti veřejného i soukromého sektoru ve studijních plánech vysokých škol Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK V. Další podpora spolupráce pedagogických pracovníků především základních a středních škol a subjektů soukromého a veřejného sektoru (včetně nestátních neziskových organizací) formou externích přednášek, praxí, tvorby a využití studijních materiálů ad. Odbor školství KrU JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Josef Burda (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Josef Burda (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Andrzej Bartoš (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Krajská hospodářská komora JM, vysoké školy v JMK, Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity, Inkubátor VUT, CEITEC, ICRC, ZŠ, SŠ, ANNO JMK Zdroje financování Krajský rozpočet Jihomoravského kraje, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ROP JV Indikátory opatření 1) Počet realizovaných a ukončených projektů z OPVK s alespoň jedním partnerem, kde žadatelem nebo partnerem je ZŠ, SŠ, VŠ 128

129 2) Počet nově uzavřených partnerství mezi ZŠ/SŠ a soukromým sektorem Územní dopady Jihomoravský kraj s důrazem na podporu v regionech Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou. Číslo a název opatření 1.3. Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace Cíl opatření Cílem opatření je využití stávající sítě vysokých škol s cílem dále rozšiřovat jejich působení na trh práce včetně tvorby specifických projektů umožňujících akceleraci přípravy v oblasti lidských zdrojů v souladu s potřebami subjektů soukromého sektoru navázaných na rychle se rozvíjející strukturu vysokých škol. Rovněž je klíčová podpora a rozšíření struktury kvalitních lidských zdrojů zabezpečujících provoz vysokých škol (veřejných i soukromých). Popis opatření Zintenzivnění spolupráce mezi univerzitami a JMK na společných projektech cílených na růst kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství ve vazbě na RIS JMK a na strategické plány vysokých škol. Podporovat existující společné institucionální aktivity vysokých škol a JMK (Evropské centrum excelence, JIC, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu ad.). Dále rozvíjet propojení v oblasti lidských zdrojů mezi vysokými školami a subjekty veřejného i soukromého sektoru s cílem propojovat poznatky a potřeby mezi oběma sférami (podpora intersektorální mobility, vyhodnocení kvality ad.) a to v souladu s Národním programem reforem České republiky 2011, opatření III.3.3. Podpora univerzit v rámci realizace projektů z OP VaVpI 7. Rámcového programu, kde brněnské vysoké školy realizují velké projekty evropského významu. Spolupráce mezi JMK a vysokými školami bude hrát důležitou roli při úspěšné realizaci projektů a při udržení povinných výstupů. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Partnerství JMK a vysokých škol na projektech financovaných ze strukturálních fondů s cílem podporovat projekty nabízející možnosti spolupráce s trhem práce či zkvalitňující lidské zdroje na VŠ Odbor regionálního rozvoje KrU JMK II. Podpora projektů umožňující zapojení špičkových odborníků ze zahraničí do vzdělávání v rámci VŠ Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu III. Podpora projektů zaměřených na možnosti rozšiřování spolupráce se zahraničními partnery v oblasti rozšiřování především znalostního a dovednostního potenciálu (zahraniční stáže žáků/studentů či vědeckých pracovníků, spolupráce SŠ se zaměstnavatelskou sférou na možnosti rozšíření uplatnění absolventů ad.) Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Iniciace Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Spolupracující subjekty Veřejné, státní a soukromé vysoké školy regionu; příspěvkové organizace zřizované krajem a obcemi s přímou incidencí pro oblast terciárního vzdělávání (JIC, RRA ad.); SŠ; Odbor školství KrU JMK Zdroje financování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, rozpočty příspěvkových organizací, 7. Rámcový program Indikátory opatření 1) Počet zahraničních odborníků působících na vysokých školách v JMK Územní dopady Jihomoravský kraj s převažujícími aktivitami v regionu Brno 129

130 Priorita 2 Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Číslo a název opatření 2.1 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou s tradičním produkčním zaměřením Cíl opatření Cílem opatření je systematická podpora možností propojení průmyslových odvětví s výstupy generovanými organizacemi zaměřenými na inovace či vědu a výzkum, aby bylo možné maximalizovat socioekonomický význam těchto organizací. Bez vybudování potenciálu dostatečného komerčního využití těchto výstupů by byl region ochuzen o významné možnosti transformace celkové produktivní báze. Popis opatření V rámci opatření budou rozvíjeny aktivity spojené s diferencovanými druhy podpory umožňující mnohem širší propojení na jedné straně inovacemi či výstupy vědecko-výzkumných aktivit a komerčním, resp. průmyslovým využívání těchto poznatků. Především se jedná o možnosti komunikačních platforem v oblasti transferu technologií, technologických parků či prostorů pro spinoffs. V rámci opatření bude vybudována dlouhodobě stabilní báze pro sledování klastrových iniciativ s cílem lépe cílit různé druhy přímé a nepřímé podpory včetně finanční. Bude tak umožněno mnohem efektivnější využívání lidského kapitálu nejen ve vazbě na vzdělávací profil jednotlivých regionů na úrovni Obcí III., ale i na dlouhodobou udržitelnost (ve vazbě na Národní program reforem ČR 2011, opatření III.4.1, III.4.2 a III.5.2). Bude vytvořena databáze podniků s tradičním produkčním zaměřením pro JMK, kde je definovaná dlouhodobá udržitelnost ve vazbě na výše uvedené skutečnosti a navrženy aktivity pro podporu jejich rozvoje a zvyšování jejich konkurenceschopnosti Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Vytvoření a propagace databáze subjektů malých a středních podniků s produkčním zaměřením umožňujícím reflexi inovačních trendů v JMK využívající širokou strukturu lidských zdrojů s cílem výběru vhodných potenciálních příjemců finanční podpory Krajská hospodářská komora JM II. Navržení a propagace souboru opatření pro podporu rozvoje lidských zdrojů uvnitř MSP ve vazbě na zvyšování jejich konkurenceschopnosti v rámci ČR i Evropy (případně jejich expanze na asijské trhy) Krajská hospodářská komora JM III. Etablování a propagace pravidelných setkání zástupců malých a středních podniků organizací IV. za účastí odborníků z vědecké a odborné veřejnosti Krajská hospodářská komora JM Definovat klíčové trendové odvětví mající potenciál k dalšímu propojení s inovačním lidským potenciálem regionu (ve vazbě na RIS JMK či strategii hospodářského rozvoje) Jihomoravské inovační centrum V. Vytvořit soubor nástrojů/projektů pro zakládání MSP (především malé firmy), které by využívaly synergický potenciál inovačních výstupů a umožnily recipročně reflektovat možnosti dané regionální průmyslovou bází především s ohledem na lidské zdroje Jihomoravské inovační centrum Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Průmyslové klastry, vysoké školy, střední odborné školy, JIC, regionální hospodářské komory, centra excelence (především CEITEC, ICRC, IT4INNOVATIONS ad.), vědecko-technologické parky, JMK Zdroje financování Konsorcia investorů, OP PI, OP LZZ, OP VK, JMK Indikátory opatření 1) Provedení analýzy dopadů regionálních VTP center na odvětvovou strukturu průmyslu a zaměstnanost v JMK 2) Počet setkání zástupců MSP, organizací a odborníků z vědecké a odborné veřejnosti 130

131 Územní dopady Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 2.2 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce, zvyšování konkurenceschopnosti a profesní mobilita Cíl opatření Cílem opatření je zvyšovat efektivitu systému dalšího vzdělávání s cílem snižování nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce. Za tímto účelem lépe zaměřit dotační tituly a více zapojit zaměstnavatele do spolupráce při poskytování tohoto typu vzdělávání. Důležitým komplementem je podpora profesní mobility cestou zvyšování rozvoje odborných znalostí a dovedností využitelných na trhu práce v Jihomoravském kraji včetně podpory realizace praxí a stáží. Popis opatření Pro dosažení lepšího souladu nabídky a poptávky na trhu práce je nutné komunikovat skutečné potřeby generované zaměstnavateli napříč soukromým, neziskovým a veřejným sektorem. Je nutné dále zefektivňovat komunikaci s Úřadem práce ČR, resp. kontaktními pracovišti s cílem mnohem cílenějšího využití prostředků určených na rekvalifikace vůči konkrétně vznikajícím pracovním místům. Zapojit větší množství institucí formálního vzdělávání do procesu poskytování nabídky dalšího vzdělávání (především odborné střední školy a vysoké školy) s možností synergických efektů (užší propojení se zaměstnavateli, efektivnější využití finančních prostředků ad) a využití tzv. dílčích kvalifikací. Nadále podporovat kurzy dalšího vzdělávání organizované za spolupráce mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru s cílem jasně propojovat zájem subjektů soukromého sektoru na systematickém rozvoji lidských zdrojů s dostupnými dotačními tituly. Bude tak možné maximálním možným způsobem umožnit aktivní participaci jednotlivců na trhu práce s ohledem na exogenní faktory indikující dlouhodobou účast na trhu práce (s ohledem na opatření II.2.2 Národního programu reforem České republiky 2011). Další složkou opatření je podpora prvků dalšího vzdělávání ze strany subjektů veřejné správy reflektujících místní specifikace trhu práce a propojující znalostní a dovednostní složky v rámci kultivace lidského kapitálu, které umožní postupné vzdělávání formou jednotlivých bloků s přímou vazbou na formální vzdělávací proces. Dále udržovat a rozvíjet informační kanály umožňující přenos informací o aktuálních potřebách na trhu práce a o stávající nabídce dalšího vzdělávání. Komplementem je zde efektivnější implementace mechanismů definujících využívání kvalifikované pracovní síly přicházející do Jihomoravského kraje formou imigrace a to včetně aspektů meziregionální imigrace napříč kraje. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Podporovat zapojování odborných středních škol jako poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání v kraji Odbor školství KrÚ JMK II. Podporovat přímou spolupráci mezi zaměstnavatelskými subjekty a veřejnou správou na cíleném a koordinovaném využívání prostředků určených na další vzdělávání Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno; Krajská hospodářská komora JMK III. Projekty na podporu další implementace soustavy tzv. dílčích kvalifikací v kraji s vazbou na IV. Národní soustavu povolání Krajská hospodářská komora JM. odbor školství KrÚ JMK Monitoring potřeb trhu práce a transfer získaných poznatků směrem k poskytovatelům dalšího vzdělávání Úřad práce ČR, resp. jeho krajská pobočka; Krajská hospodářská komora JM V. Podpora nabídky vzdělávacích produktů pro řídící pracovníky veřejného i soukromého sektoru z oblasti duševního vlastnictví, inovačního podnikání či dalších Jihomoravské inovační centrum VI. VII. VIII. Vybudování webového portálu informujícím o struktuře nabídky vzdělávání a struktury poptávky trhu práce včetně informací o využití případné finanční podpory Krajská hospodářská komora JM Průběžné hodnocení úspěšnosti dopadů projektu Informačních míst pro podnikatele (InMP) do podpory profesní mobility Krajská hospodářská komora JM Tvorba specifických vzdělávacích produktů vázaných na fenomén zahraniční i domácí 131

132 imigrace ve vazbě na další prvky zapojování na trh práce Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK IX. Vytvořit nástroje na podporu získání iniciačních dovedností formou praxí a stáží u studentů či nezaměstnaných Krajská hospodářská komora JM X. Spolupracovat s organizacemi ohroženými tzv. ekonomickou krizí na dalším vzdělávání zaměstnanců s cílem zvýšit jejich odborný potenciál Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno XI. Informovanost a publicita dalšího vzdělávání dospělých Regionální informačně-vzdělávací středisko Brno Bosonohy Garant opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace - Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Lubomír Marko (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Vysoké školy; střední školy; regionální hospodářské komory; subjekty poskytující další vzdělávání (včetně příspěvkových organizací) Zdroje financování OP LZZ, OP VK, OP PI, Jihomoravský kraj, přímá podpora ze strany subjektu soukromého sektoru Indikátory opatření 1) Počet osob absolvujících kurzy zaměřené na propojení znalostní a dovednostní stránky vzdělávání s přímou vazbou na trh práce 2) Počet vzdělávacích kurzů zaměřených na integraci cizinců na trh práce v Jihomoravském kraji 3) Počet kurzů dalšího vzdělávání v kraji organizovaných za přímé spolupráce mezi zaměstnavateli a veřejným sektorem 4) Počet vzdělávacích akcí s tématikou inovačních prvků ve veřejném i soukromém sektoru 5) Počet zapojených odborných střední škol do poskytování nabídky dalšího vzdělávání a využití této nabídky 6) Počet aktivit propagace systému dalšího vzdělávání ve vazbě na socioekonomické trendy v jednotlivých regionech kraje Územní dopady Jihomoravský kraj s důrazem na podporu v regionech Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou Číslo a název opatření 2.3 Podpora výměny zkušeností v oblasti rozvoje lidského kapitálu ve vazbě na inovační potenciál kraje a tvorbu sítí Cíl opatření Cílem opatření je podpora výměny zkušeností mezi jednotlivými subjekty v rámci veřejného i soukromého sektoru a to včetně zahraničních, z oblasti metod a způsobů v oblasti dalšího vzdělávání ve vazbě na současné trendy spojené s inovačními formami podnikání (problematika právních postupů, předání a využití know-how ad.). Komplementem je zvýšit a posílit spolupráci veřejného (zejména VŠ) a soukromého sektoru prostřednictvím tzv. sítí a klastrů, které budou podporovat reciproční spolupráci s cílem na jedné straně podporovat praktickou aplikaci výsledků výzkumných aktivit a na stranu druhou umožnit efektivnější poptávání komerčních zakázek pro vysoké školy a výzkumná centra (včetně oblasti mezinárodní spolupráce). Popis opatření S cílem podpořit tuto nově se rozvíjející oblast je vytvořeno nové opatření, které je komplementem k opatření 2.2. Je zaměřeno na podporu výměny zkušeností a tzv. nejlepších dostupných technik (BAT) s ohledem na nutnost nadále podporovat inovační potenciál v oblasti RLZ u subjektů veřejného, neziskového i soukromého sektoru působícího v regionu v souladu s nejnovějšími trendy nejen v České republice, ale i v zahraničí. Především se jedná o semináře, workshopy, obchodní mise ad., které by měly do kraje přinést povědomí o možnostech spolupráce veřejného a soukromého 132

133 sektoru, o způsobech podpory inovačního podnikání ad. Cílem opatření je výraznější zapojení aktérů veřejné správy jako koordinátorů činností spojených s přenosem postupů a know-how v oblasti inovačního podnikání (např. formou zřizování a podporou specificky fungujících příspěvkových organizací). Opatření rovněž umožní systémově podporovat rámec výměny poznatků a požadavků mezi na jedné straně subjekty soukromého sektoru a na straně druhé vědecko-výzkumnými pracovišti s cílem podpořit rozvoj lidských zdrojů u obou výše uvedených skupin. Důležitou součástí je i podpora flexibilních forem práce umožňujících uplatnění odborníků i ve vědecko-výzkumných organizacích i v praxi ve firmách zaměřujících se na aplikaci poznatků kupříkladu ve výrobě (podpora možnosti efektivnější výměna poznatků u odborníků působících v kraji a zrychlena možnost ekonomického uplatnění poznatků z oblasti VaV). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Vytvoření metodických dokumentů umožňujících subjektům soukromého sektoru zefektivnit procesy v oblasti rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na nejnovější poznatky v oblasti inovačního podnikání (HR, head hunting ad.) Krajská hospodářská komora JM II. Spolupráce kraje s odbornými středními školami na zařazení vzdělávacích modulů z oblasti inovačního podnikání, možností komercionalizace výzkumu ad. Jihomoravské inovační centrum III. Podpora organizace workshopů a seminářů především pro subjekty soukromého sektoru zaměřených na problematiku inovačního lidského kapitálu Krajská hospodářská komora JM IV. Podpora fungování subjektů zaměřených na podporu inovačního podnikání (např. transfery technologií) včetně adekvátní přípravy lidských zdrojů Krajská hospodářská komora V. Podpora tvorby sítí a klastrů přímo propojujících podnikatelské subjekty s vědeckovýzkumnými centry v kraji Jihomoravské inovační centrum VI. Vybudování systému podporujícího poptávku výzkumu a vývoje ze strany podnikatelských subjektů u odborných středních a vysokých škol v kraji Jihomoravské inovační centrum VII. Zpracování a realizace případových studií mapujících klastrový potenciál v regionech kraje Jihomoravské inovační centrum Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Helena Pískovská (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Regionální hospodářské komory; Odbor regionálního rozvoje JMK; Vysoké školy; Střední školy Zdroje financování OP LZZ, OP VK, OP PI, MPSV ČR, Jihomoravský kraj Indikátory opatření 1) Počet projektů zaměřených na podporu organizací zajišťujících vzdělávání v oblasti inovací, duševního vlastnictví, transferu technologií (InBorder, TechNet ad.) 2) Počet klastrů zahrnujících odborné střední školy, vysoké školy a subjekty soukromého sektoru 3) Počet vědecko-výzkumných projektů řešených odbornými pracovišti a zadaných ze strany subjektů soukromého sektoru Územní dopady Jihomoravský kraj s převažující mírou aktivit v regionech Brno, Brno-venkov Číslo a název opatření 2.4 Podpora lidských zdrojů zaměřených na podporu inovačního podnikání v rámci místních platforem Cíl opatření 133

134 Cílem opatření je podpora disperze inovačního potenciálu v rámci kraje vázaného na efektivní využití lidských zdrojů s využitím specifických institucionálně definovaných nástrojů propojujících možnost využití inovací lidskými zdroji v souladu s nejnovějšími trendy v oblasti lidských zdrojů především se jedná o vybudování místních VTP (vědecko-technologických parků) či inovačních forem podnikání (např. spin-off). Popis opatření Opatření je zaměřeno na podporu aktivit, které budou napomáhat dekoncentraci podnikání s vysokým inovačním potenciálem napříč celým Jihomoravským krajem. Předpokládáno je vysoké zapojení ze strany veřejného sektoru, které bude vytvářet podmínky pro investice do nových projektů s vysokou přidanou hodnotou ve formě zřizování a podpory VTP, podpory podnikatelského prostředí ad. Opatření je cíleno na přímou podporu dostatečného potenciálu v oblasti lidských zdrojů připraveného pro rozvoj institucionální podpory inovačního podnikání (především odborníci pro VTP či pro odborníci pomáhající se zakládáním spin-off firem). Opatření napomůže přenosu výsledků z oblasti vědy a výzkumu z Brna do podnikatelského prostředí v dalších regionech kraje. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Zakládání nových VTP center především v regionech Jihomoravského kraje s akcentem na oblasti potencionálně vystavené riziku tzv. strukturální zaostalosti s kombinovanými negativními trendy v oblasti sociální, ekonomické a dalších Krajská hospodářská komora JM II. Vytvoření sítě spolupráce mezi vytvářenými regionálními centry VTP a centry excelence působícími především při vysokých školách v Brně Jihomoravské inovační centrum III. Cílená propagace možností zaměstnání v regionálních centrech VTP Krajská hospodářská komora JM IV. Propagační aktivity cílené na podporu potenciálu v oblasti inovačního podnikání včetně poskytování konzultačních služeb pro podnikatele (kupříkladu MIC Akcelerátor) Jihomoravské inovační centrum V. Spolupráce s VTP centry podporujícími diseminaci a diverzifikaci průmyslových aktivit s možností rozvoje inovačního potenciálu napříč celým krajem s komplementem v podobě dlouhodobé transformace struktury lidských zdrojů (klíčové jsou především regiony s rizikem dlouhodobé tzv. strukturální zaostalosti kombinující negativní trendy v sociální, ekonomické a dalších oblastech) Krajská hospodářská komora JM Garance opatření v JMK Monitoring Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Jiří Urban (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů) Spolupracující subjekty Regionální hospodářské komory; vysoké školy; malé a střední podniky; Odbor regionálního rozvoje KrU JMK Zdroje financování Jihomoravský kraj, Hospodářské komory, OP PI, OP LZZ, OP ŽP, MPSV, MPO Indikátory opatření 1) Počet nově vzniklých regionálních VTP center 2) Počet programů podporujících inovační podnikání vzniklých na institucionální úrovni regionálních VTP center 3) Počet vytvořených partnerství mezi regionálními VTP centry a centry excelence fungujícími v Brně (např. CEITEC, ICRC) 4) Počet založených MSP profitujících z činností regionální platforem pro podporu inovačního podnikání Územní dopady Regiony Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou, Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou. Aktivity realizované a vyhodnocované na úrovni Obcí III. Číslo a název opatření 134

135 2.5 Zvyšování lidského potenciálu kraje v oblasti vědy a výzkumu Cíl opatření Cílem opatření je vytvořit nástroje systémové podpory v oblasti lidských zdrojů spojené s celkovým profilem regionu v činnostech a prvcích spojených s vědou a výzkumem. Popis opatření Opatření je zacíleno na budování systémové podpory pro špičkové vědecké pracovníky žijící nebo přijíždějící do Jihomoravského kraje (návaznost na Pakt euro plus a Europe 2020, doporučení č.4). Jedná se především o podporu budování adekvátní infrastruktury a segmentu služeb, které umožní přivést a udržet v regionech kraje vysokou úroveň kvality života a možností profesního růstu. Komplementem je další podpora organizací působících v oblasti facilitace zahraničních i českých vědeckých pracovníků působících ve vědecko-výzkumných centrech. Neméně důležitým komplementem je celková propagace možností v oblasti lidských zdrojů v Jihomoravském kraji ve spojení s vědou a výzkumem včetně nástrojů na podporu studentů středních a vysokých škol. Je tak možné vybudovat dlouhodobě udržitelnou základnu lidských zdrojů ve vazbě na předpokládané trendové výhledy hospodářství v Jihomoravském kraji (analytická část, RIS ad.). Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Analýza možností podpory infrastruktury pro oblast lidských zdrojů uplatňovaných v oblasti vědy a výzkumu Odbor regionálního rozvoje KrU JMK II. Podpora organizací zaměřujících se na obohacování lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu formou zapojování zahraničních vědců či reintegrací špičkových českých vědců a to ve vazbě na dlouhodobé potřeby vědecko-výzkumných organizací působících napříč krajem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu III. Vytvoření nástrojů na podporu žáků základních a středních škol pro aktivity v oblasti vědy a výzkumu - Odbor školství KrU JMK IV. Podpora veřejné správy pro vysoké školy ve využívání různých dotačních titulů podporujících vědu a výzkum ve vazbě na kvalitní lidský kapitál (kupříkladu forma partnerství v projektech) Odbor regionálního rozvoje KrU JMK V. Vytvoření propagačních nástrojů, ve spolupráci s vysokými školami, umožňujících cílenou podporu v oblasti příchodu špičkových zahraničních vědeckých pracovníků na pracoviště v kraji Odbor regionálního rozvoje KrU JMK VI. Podpora projektu Moravan Science Centre Brno Odbor regionálního rozvoje KrU JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Bc. Šárka Hrabinová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Petr Krátký (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Bc. Bohuslava Zámečníková (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Miloš Antoš (místopředseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK, JIC, vysoké školy, odborné střední školy Zdroje financování Jihomoravský kraj, rozpočty obcí, OP VK Indikátory opatření 1) Počet příchozích zahraničních odborníků s cílovým působištěm v institucích zaměřených na VaV aktivity 2) Počet realizovaných prací Středoškolské odborné činnosti v rámci Jihomoravského kraje 3) Počet podpořených žáků a studentů v Programu podpory nadaných studentů Územní dopady Převažující dopady v regionu Brno s možností využití výstupů opatření v dalších regionech 135

136 Priorita 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti Číslo a název opatření 3.1 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti Cíl opatření Cílem opatření je další zefektivňování stávajících služeb a posilování spolupráce s institucemi veřejné správy, se zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi. Popis opatření Veřejné služby zaměstnanosti musí zajistit kvalitní a včasnou pomoc nezaměstnaným, nezaměstnaností ohroženým a zájemcům o zaměstnání. Zásadním předpokladem je přitom orientace na zvyšování dovedností jednotlivce a poskytování širších služeb, které nejlépe podpoří jeho reintegraci na trhu práce. Toto opatření se zaměřuje na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb (ve vazbě na Národní program reforem České republiky 2001, opatření III.2.2) v rámci Úřadu práce ČR a na spolupráci s ostatními institucemi působícími v oblasti trhu práce, zejména pak s krajskou samosprávou, Magistrátem města Brna, municipální sférou, zaměstnavateli a vzdělavateli. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Koordinace spolupráce služeb zaměstnanosti s institucemi státní správy a samosprávy, zaměstnavateli, profesními sdruženími, vzdělávacími a neziskovými organizacemi Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno II. Podpora kvalifikace a profesionalizace zaměstnanců služeb zaměstnanosti, získávání kvalifikovaných pracovníků, jejich průběžná teoretická i praktická příprava, doškolování III. Úřad práce ČR, krajská pobočka Brno Realizace tzv. na míru šitých programů, práce s marginalizovanými skupinami, individuální proaktivní přístup - Úřad práce ČR, resp. krajská pobočka IV. Řízení lidských zdrojů a zvyšování kvality vzdělávání v orgánech Jihomoravského kraje Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK Garance opatření v JMK Monitoring Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Iniciace Ing. Jan Marek (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Petr Kostík (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty Poradenská a informační centra; Krajská hospodářská komora Jižní Moravy; obchodní a hospodářské komory; Regionální rada odborových svazů; vzdělávací agentury; vzdělávací instituce, neziskové organizace, municipální sféra. Zdroje financování Jihomoravský kraj (podpora specifických projektů), MPSV, OP LZZ), další prostředky ministerstev Indikátory opatření 1) Počet institucí přímo spolupracujících se organizacemi poskytujícími služby v oblasti zaměstnanosti 2) Počet účastníků tzv. na míru šitých programů a jejich podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání 3) Počty programů podporujících skupiny postižené sociální okluzí s cílem reintegrace na trh práce 4) Počet doplňujících opatření snižujících negativní dopady (především sociální) spojené s fenoménem dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji 5) Využívání nástrojů pro prevenci tzv. strukturální zaostalosti regionů v Jihomoravském kraji především ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi (využití Regionálního informačně-vzdělávacího střediska pro JMK) 6) Počet účastníků vzdělávání na KÚ a v orgánech JMK Územní dopady 136

137 Jihomoravský kraj Číslo a název opatření 3.2 Rovné příležitosti Cíl opatření Odstraňování přetrvávajících nerovností v přístupu k zaměstnávání žen a mužů. Vytváření podmínek na trhu práce, které budou respektovat specifické požadavky při zaměstnání žen či minorit. Zvýšení povědomí o nových formách zaměstnávání a podpora jejich zavádění. Cílem opatření je rovněž předcházení vzniku nezaměstnanosti a zkrácení doby, po kterou jsou osoby ze znevýhodněných skupin (osoby do 20 let věku, občané se zdravotním postižením, lidé nad 50 let věku, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, ženy po mateřské dovolené, lidé s malými dětmi, dlouhodobě nezaměstnaní, příslušníci etnických a národnostních menšin, imigranti a zahraniční pracovníci) nezaměstnané. Popis opatření Opatření je zaměřeno na odstraňování přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži na pracovním trhu a prosazování naplňování principu rovných šancí žen a mužů v praxi. Podpora opatření směřujících k harmonizaci rodinného a pracovního života. Díky zákonu č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (tzv. antidiskriminační zákon ) není nutné zavádění dalších metodik k hodnocení nerovností na trhu práce. Kromě rovného přístupu je třeba vycházet vstříc specifickým nárokům žen na skloubení rodinného a pracovního života, což umožňují nové formy zaměstnávání, jako jsou dílčí úvazky, sdílená pracovní místa a práce z domu. Opatření je rovněž zaměřeno na předcházení nezaměstnanosti, a to podporou informovanosti při volbě studijního oboru a obecně budoucího povolání, zvýšení zájmu o práci na dílčí úvazek, podpora účasti na programech aktivní politiky zaměstnanosti a podporou zaměstnavatelů při zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin. Klíčové aktivity, resp. aktivity naplňující opatření a koordinující subjekty I. Zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní v souvislosti se zákonem o rovných příležitostech (tzv. antidiskriminační zákon) ANNO JMK II. Spuštění informační a propagační kampaně, která bude zdůrazňovat výhody nových forem zaměstnávání jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele ve vazbě na koncepci rodinné politiky Jihomoravského kraje Úřad práce ČR III. Podpora nových forem zaměstnávání (dílčí úvazky, sdílená pracovní místa, práce z domu), což povede k vytváření podmínek maximální účasti žen na trhu práce (včetně zapojení žen na rodičovské dovolené) Úřad práce ČR IV. Podpora sociálních služeb v oblasti péče o děti a starší či nemocné členy rodiny Odbor sociálních věcí KrU JMK V. Podpora projektů, které vedou k udržení vhodné struktury absolventů na trhu práce např. projekty, které povedou k vhodné struktuře míst vzhledem k potřebám trhu práce Úřad práce ČR VI. Podpora procesu integrace cizinců ze zemí EU (další podpora ve vazbě na koncepci Zajištění vybraných sociálních služeb na území Jihomoravského kraje či Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců) Jihomoravský kraj VII. Podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob Úřad práce ČR VIII. Institucionální zajištění poradenství pro volbu budoucího povolání Úřad práce ČR Garance opatření v JMK Monitoring Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Iniciace Jaromír Hron (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Ing. Václav Keprt, CSc. (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), PhDr. Milada Pelajová (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK), Mgr. Jiří Janda (člen Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK) Spolupracující subjekty 137

138 Úřad práce ČR, resp. krajská pobočky; zaměstnavatelé; obce; organizace zabývající se diskriminací na trhu práce Zdroje financování Jihomoravský kraj, OP LLZ, OPVK, státní rozpočet (ministerstva, Úřad práce ČR) Indikátory opatření 1) Snížení nezaměstnanosti žen po mateřské dovolené 2) Snížení nezaměstnanosti žen 3) Zvýšení pracovníků pracujících v nových formách zaměstnávání 4) Snížení platových rozdílů na genderové i dalších bázích 5) Podpora nediskriminace příslušníků minorit na trhu práce v kraji 6) Vznik instituce, která se bude zabývat poradenstvím v oblasti volby budoucího povolání v kraji 7) Snížení nezaměstnanosti v ohrožených skupinách kupříkladu formou zvýšení počtu zaměstnaných z rizikových skupin na dílčí úvazek 8) Podpora především subjektů soukromého sektoru zaměstnávajících osoby s tělesným postižením včetně efektivní spolupráce na využívání dotačních titulů 9) Projekty přímo podporující vznik a především dlouhodobou udržitelnost pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce (nutnost zavedení efektivních kontrolních mechanismů) Územní dopady Jihomoravský kraj 138

139 IV. KOMUNIKAČNÍ AKČNÍ PLÁN Kooperace odpovědných osob (garanta) za opatření JMK a spolupracujících institucí vytváří implementační mechanismus realizace KRP SRLZ ve vztahu k cílovým skupinám v území diversifikovaným, dle schválených rámcových priorit, jednotlivých opatření a klíčových aktivit. V následujícím schématu jsou zobrazeny základní vazby, informační a komunikační toky mezi jednotlivými aktéry realizace naplňování KRP SRLZ. Vztahy Implementace KRP Strategie rozvoje lidských zdrojů Zastupitelství Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Výbory ZJMK a komise RJMK Hejtman a náměstci Krátkodobý realizační plán SRLZ Rada pro rozvoj lidských zdrojů Krajský úřad JMK Odbory a oddělení Instituce EU NVF Veřejnost KHK, RHK Obce III. ÚP ČR Komunikační platformy, struktury a nástroje Spolupracující instituce RRLZ Poznámka: KHK Krajská hospodářská komora, RHK regionální hospodářská komora, Obce III. obce s rozšířenou působnost, ÚP ČR Krajská pobočka ÚP ČR, NVF Národní vzdělávací fond, SRLZ Strategie rozvoje lidských zdrojů I. NÁSTROJE INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH AKTIVIT ČASOVÝ HARMONOGRAM V současné době je pro komunikaci a propagaci využívaný tisk (Listy Jižní Moravy), předpokládá se využití dalších nástrojů uvedených v následující tabulce (její náplň je převzata z materiálů ES a upravena na podmínky projektu KRP SRLZ JMK). Odpovědnost za zabezpečení jednotlivých informačních a propagačních aktivit bude mít Krajský úřad JMK manažeři pro komunikaci a publicitu. Při organizaci a realizaci aktivit budou spolupracovat se spolupracujícími organizacemi Rady pro rozvoj lidských zdrojů JMK. 139

140 Komunikace s médií. Komunikace s médií je výhradně zajišťována prostřednictvím tiskového mluvčího kraje nebo voleného zástupce kraje. Tabulka č. 1: Nástroje informačních a propagačních aktivit KRP SRLZ JMK Nástroj Forma Cílová skupina Dopad Termín Internet Webová stránka JMK: RLZ Všechny cílové skupiny, veřejnost Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny Od Tištěné materiály Informační letáky, plakáty, brožury Všechny cílové skupiny, veřejnost Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny Průběžně Dílčí zprávy za jednotlivá opatření KRP SRLZ Semináře v rámci ESF Za program a za jednotlivé části opatření a aktivity Regionální, lokální RRLZ JMK, Rada JMK, veřejnost Subjekty implementační struktury, všechny cílové skupiny Informace o plnění opatření a aktivit Podpora komunikačních toků, zpětná vazba 1 x za rok celková souhrnná zpráva 1 x za tři měsíce Informační setkání ve vybraných obcích III. Setkání všech cílových skupin se subjekty implementační struktury Všechny cílové skupiny Snadná dostupnost informací pro všechny cílové skupiny, zpětná vazba 1 x za půl roku Prezentace aktivit a opatření KRP SRLZ Prezentace na tematicky zaměřených konferencích a veletrzích (mezinárodní, celostátní, regionální) Všechny cílové skupiny, subjekty implementační struktury, veřejnost Podpora komunikačních toků, zpětná vazba Podle možností a termínů akcí, minimálně 1x za půl roku Komunikace s médii: tisk, televize, rozhlas Regionální (tiskové konference, reportáže, rozhovory, inzerce, atp.) Všechny cílové skupiny, veřejnost Vytvoření povědomí o existenci SRLZ Průběžně s vazbou na další aktivity JMK Monitoring Průběžně na úrovni RRLZ, Rady JMK Všechny cílové skupiny Zpětná vazba 1 x za půl roku Propagační předměty KÚ JMK Bloky, desky, pera, tašky, samolepky, atp. Všechny cílové skupiny Vytvoření a podpora povědomí o programu Průběžně 140

141 II. ZDROJE INFORMACÍ A CÍLOVÉ SKUPINY PŘIJÍMAJÍCÍ INFORMACE Informace jsou přenášeny nástroji, které jsou uvedeny v předcházející tabulce. Zprostředkující orgány zdroje informací - jsou ty, které pro tento účel vybere a určí řídící orgán, kterým je RRLZ s využitím služeb manažerů pro komunikaci a publicitu JMK. Tabulka č. 2: Zdroje informací a cílové skupiny přijímající informace Cílové skupiny Zprostředkují Kraj Media Obce, NNO Zdroj cí orgány svazky obcí Řídící orgán Zprostředkují cí orgány vybrané řídícím orgánem Kraj Media Obce Semináře školení, kontrola Semináře, školení kontrola Semináře, školení, předávat informace Aktuální informace z regionu zveřejňovat úspěšné projekty Aktuální informace Vyhlašová ní, výzvy, aktuální informace Semináře, školení Semináře, školení, předávat informace Semináře školení Aktuální informace, vyhlašová ní výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Finanční rozpočet na realizaci aktivit informování a propagace Podnikatelé a profesní sdružení a asociace Školení, předávat informace, poradenská činnost Poskytování informací přes IIC Aktuální informace, vyhlašování výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Právnické osoby Školení, předávat informace, poradenská činnost Poskytování informací přes KHK A RHK Aktuální informace, vyhlašování výzvy Předávání informací, kontakt na garanta opatření Pro finanční krytí realizovaných aktivit z KRP SRLZ se předpokládá využití těchto zdrojů: Krajský rozpočet u akcí, které budou mít využití i pro jiné aktivity kraje (př. internetové stránky, styk s medií apod.), z rozpočtu obcí pro obdobné aktivity a Evropského sociálního fondu, který s krytím aktivit souvisejících s propagací rozvoje lidských zdrojů počítá. 141

142 červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen V. VYBRANÉ KARTOGRAMY Z OBLASTI LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Obrázek č. 1: Průměrné saldo migrace (na obyv.) v letech Pramen: ČSÚ Jihomoravský kraj, Vybrané údaje za správní obvody POU za rok 2008, 2009, 2010 Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti ve vybraných SO POÚ (v %) 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5, Hodonín Hrušovany nad Jevišovkou Šlapanice Velká nad Veličkou Vranov nad Dyjí Židlochovice Jihomoravský kraj Pramen: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska

143 červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti (v %) a počet dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo, leden 2011 Pramen: Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska 2011 Graf č. 2: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných SO POÚ (v %) 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0, Hodonín Kyjov Slavkov u Brna Šlapanice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Vranov nad Dyjí Židlochovice Jihomoravský kraj Pramen: Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně 143

144 Obrázek č. 3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %), leden 2011 Pramen: Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně Obrázek č. 4: Úhrnná disparita v lidských zdrojích dle SO POÚ Pramen: Vlastní výpočet na základě výše zjištěných dat 144

145 Obrázek č. 5: Vzdělanostní struktura podle krajů Zdroj: Český statistický úřad, Brno 2010 Obrázek č. 6: Produktivita práce podle krajů Zdroj: Český statistický úřad, Brno

146 PRAMENY Rozvojové, koncepční a strategické materiály JMK a dalších institucí Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje Krátkodobý realizační plán Strategie lidských zdrojů JMK Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Informativní zpráva o naplňování opatření SRLZ JMK za rok 2010 Program rozvoje Jihomoravského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, JMK, 2008 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje Průzkum zaměstnanosti k , , , v Jihomoravském kraji Regionální inovační strategie JMK 3 Programové prohlášení RJMK na období Vize KrÚ JMK Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v JMK za školení rok 2009/2010 Data z Úřadu práce ČR, Brno Rozvojové, koncepční a strategické materiály na úrovni ČR, celorepublikové databáze Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Podnikání a inovace Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR Vize rozvoje České republiky do roku 2015 Národní inovační politika Národní program reforem ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004 Strategie hospodářského růstu ČR, 2005 Národní program reforem ČR Strategie konkurenceschopnosti ČR- Zpět na vrchol Strategie regionálního rozvoje ČR Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Strategie rozvoje terciárního vzdělávání Strategie celoživotního učení ČR, 2006 Aktualizace koncepce reformy vysokého školství Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart administration, 2007 Zahradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013 Trh práce v České republice Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2009, 2010 Integrovaný portál MPSV Databáze Českého statistického úřadu 146

147 Dokumenty a materiály EU, OECD, OSN Strategie EU 2020 Sdělení komise Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Roční analýza růstu - Zpráva o pokroku Strategie Evropa kohezní zpráva Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU Boloňská charta cíle a snahy pro celoživotní učení (1999) Memorandum o celoživotním učení, 2000 Lifelong Learning for All celoživotní učení pro všechny Elektronická Evropa Databáze EUROSTATu 147

148 Členové Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje Funkce Jméno a příjmení Organizace Předseda Mgr. Václav Božek, CSc. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje bozek.vaclav@krjihomoravsky.cz Místopředseda Ing. Josef Burda ECOJUR spol. s r. o. josefburda@seznam.cz Místopředseda Miloš Antoš Akademie J. A. Komenského comenius@comenius-moravia.cz předseda Výboru pro Zástupce JMK Mgr. Jiří Janda výchovu, vzdělávání a zaměstnanost janda.jiri@kr-jihomoravsky.cz Zástupce JMK PhDr. Jiří Němec, PhD. člen Rady pro národnostní menšiny nemec@ped.muni.cz Zástupce JMK Ing. Petr Krátký Zastupitelstvo JMK kratky@podyji.cz Zástupce Statutárního města Brna Bc. Bohuslava Zámečníková Magistrát města Brna zamecnikova.bohuslava@brno.cz Zástupce úřadů práce Ing. Jan Marek ÚP Brno-město (pověřen řízením) jan.marek@vy.mpsv.cz Zástupce úřadů práce Lubomír Marko ÚP Břeclav lubomir.marko@bv.mpsv.cz Zástupce hospodářských komor Mgr. Petr Kostík Krajská hospodářská komora jižní Moravy khkjm@khkjm.cz Zástupce zaměstnavatelských svazů Ing. Helena Piskovská Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR region.socr@dringbrno.cz Zástupce zaměstnavatelských svazů Ing. Jiří Urban Svaz průmyslu a dopravy ČR jiri_urban@mosilana.cz Zástupce odborových svazů Ing. Václav Keprt, CSc. RROS ČMKOS vkeprt@volny.cz Zástupce odborových svazů PhDr. Milada Pelajová Českomoravská vzdělávací s. r. o. milada.pelajova@seznam.cz Zástupce základních a středních škol Ing. Andrzej Bartoš SŠ polytechnická bartos@jilova.cz Zástupce vysokých škol doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph. předseda správní rady prorektor.strat@muni.cz 148

149 D. BCES Zástupce neziskových organizací Jaromír Hron Asociace nestátních neziskových organizací JMK Stálý host RNDr. Josef Pitner ÚP Brno-město Tajemnice RRLZ: Alena Krejčí, DiS., odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu JMK, tel.: , 149

150 PRAMENY Rozvojové, koncepční a strategické materiály JMK a dalších institucí Programové prohlášení Rady Jihomoravského kraje Krátkodobý realizační plán Strategie lidských zdrojů JMK Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje Informativní zpráva o naplňování opatření SRLZ JMK za rok 2010 Program rozvoje Jihomoravského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje, JMK, 2008 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje Průzkum zaměstnanosti k , , , v Jihomoravském kraji Regionální inovační strategie JMK 3 Programové prohlášení RJMK na období Vize KrÚ JMK Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v JMK za školení rok 2009/2010 Data z Úřadu práce ČR, Brno Rozvojové, koncepční a strategické materiály na úrovni ČR, celorepublikové databáze Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Podnikání a inovace Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR Vize rozvoje České republiky do roku 2015 Národní inovační politika Národní program reforem ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR, 2004 Strategie hospodářského růstu ČR, 2005 Národní program reforem ČR Strategie konkurenceschopnosti ČR- Zpět na vrchol Strategie regionálního rozvoje ČR Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Strategie rozvoje terciárního vzdělávání Strategie celoživotního učení ČR, 2006 Aktualizace koncepce reformy vysokého školství Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart administration, 2007 Zahradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013 Trh práce v České republice Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - roční průměry 2009, 2010 Integrovaný portál MPSV Databáze Českého statistického úřadu 150

151 Dokumenty a materiály EU, OECD, OSN Strategie EU 2020 Sdělení komise Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Roční analýza růstu - Zpráva o pokroku Strategie Evropa kohezní zpráva Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU Boloňská charta cíle a snahy pro celoživotní učení (1999) Memorandum o celoživotním učení, 2000 Lifelong Learning for All celoživotní učení pro všechny Elektronická Evropa Databáze EUROSTATu 151

152 SEZNAM SOUHRNNÝCH PŘÍLOH 1. Složení Rady RRLZ 2. Výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanosti 3. Rada pro národnostní menšiny 4. Relevantní komise Rady Jihomoravského kraje 5. Složení pracovních skupin 6. Připomínky k jednotlivým částem dokumentu a jejich vypořádání 7. Harmonogram zpracování KRP SRLZ 8. Sdělení komise Evropa Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Příloha č. 1 Evropa 2020: Přehled, str Národní cíle vlády v rámci Strategie Evropa Národní rozvojové priority zpracované do tematických oblastí 11. Hodnocení realizace KRP SRLZ Kvalita inovačního potenciálu v regionech soudržnosti a krajích 13. K části B/ HDP v běžných cenách na obyvatele (v KČ) 14. K části B/ Sektorové členění HDP v roce 2008 (%) 15. K části B/ Indikátor vývoje životní úrovně čistý disponibilní důchod domácnosti 16. K části B/ Vzdělanostní struktura obyvatel, produktivita práce a průměrná měsíční mzda dle krajů 17. K části D/ Regiony JMK dle indexu stáří 18. K části D/ Vývoj nezaměstnanosti v % 19. K části D/ Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v % 152

153 Příloha č. 1 Členové Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje Funkce Jméno a příjmení Organizace Předseda Mgr. Václav Božek, CSc. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje bozek.vaclav@krjihomoravsky.cz Místopředseda Ing. Josef Burda ECOJUR spol. s r. o. josefburda@seznam.cz Místopředseda Miloš Antoš Akademie J. A. Komenského comenius@comenius-moravia.cz předseda Výboru pro Zástupce JMK Mgr. Jiří Janda výchovu, vzdělávání a zaměstnanost janda.jiri@kr-jihomoravsky.cz Zástupce JMK PhDr. Jiří Němec, PhD. člen Rady pro národnostní menšiny nemec@ped.muni.cz Zástupce JMK Ing. Petr Krátký Zastupitelstvo JMK kratky@podyji.cz Zástupce Statutárního města Brna Bc. Bohuslava Zámečníková Magistrát města Brna zamecnikova.bohuslava@brno.cz Zástupce úřadů práce Ing. Jan Marek ÚP Brno-město (pověřen řízením) jan.marek@vy.mpsv.cz Zástupce úřadů práce Lubomír Marko ÚP Břeclav lubomir.marko@bv.mpsv.cz Zástupce hospodářských komor Mgr. Petr Kostík Krajská hospodářská komora jižní Moravy khkjm@khkjm.cz Zástupce zaměstnavatelských svazů Ing. Helena Piskovská Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR region.socr@dringbrno.cz Zástupce zaměstnavatelských svazů Ing. Jiří Urban Svaz průmyslu a dopravy ČR jiri_urban@mosilana.cz Zástupce odborových svazů Ing. Václav Keprt, CSc. RROS ČMKOS vkeprt@volny.cz Zástupce odborových svazů PhDr. Milada Pelajová Českomoravská vzdělávací s. r. o. milada.pelajova@seznam.cz Zástupce základních a středních škol Ing. Andrzej Bartoš SŠ polytechnická bartos@jilova.cz 153

154 Zástupce vysokých škol doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph. D. předseda správní rady BCES Zástupce neziskových organizací Jaromír Hron Asociace nestátních neziskových organizací JMK Stálý host RNDr. Josef Pitner ÚP Brno-město Tajemnice RRLZ: Alena Krejčí, DiS., odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu JMK, tel.: , Příloha č. 2 Výbor pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost Předseda Místopředsedové Mgr. Jiří Janda Stanislava Slavíková RNDr. Miloš Petrů RNDr. Daniel Borecký, CSc. Členové Mgr. Richard Zemánek Ing. Anna Matějková PaedDr. Ilona Sokolová PaedDr. Karel Bílek PaedDr. Stanislav Svoboda JUDr. František Šujan Mgr. Jiří Šimeček Ing. Lubomír Šmíd Mgr. Ivo Pojezný Příloha č. 3: rada pro národnostní menšiny Předseda Místopředsedkyně Ing. Viliam Záthurecký, Ph.D, MBA Ludmila Živná 154

155 Ing. Anna Matějková Členové PaedDr. Stanislav Svoboda Mgr. Jiří Šimeček PhDr. Siaka Koné, Ph.D. PaedDr. Věra Koupilová, odbor školství, oddělení prevence a volnočasových aktivit, krajská koordinátorka romských poradců a referentka pro národnostní menšiny PhDr. Jaroslava Králová Mgr. Lenka Gulová, Ph.D Příloha č. 4: relevantní komise Rady Jihomoravského kraje Členové komise pro výchovu a vzdělávání Předseda RNDr. Miloš Petrů 1. místopředseda PaedDr. Stanislav Svoboda Místopředsedové Ing. Jaroslav Čech Daniela Ottová Členové Marie Kozáková Jaroslava Němcová RNDr. Milada Hudcová Mgr. Lenka Obořilová PhDr. Jaroslava Králová PaedDr. Miroslav Hula Ing. Zdeněk Luke Mgr. Jan Hanáček doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. Členové komise pro kulturu a památkovou péči Předseda PaedDr. Stanislav Svoboda 1. místopředseda Jan Koráb Místopředsedové Ing. Martin Bedrava Ing. Ivan Charvát Mgr. Marek Sklenář Členové Pavel Procházka Šimon Ryšavý Mgr. Dušan Sušil Josef Bouda Mgr. Zdeněk Čižmář Ing. Tomáš Soukal, DiS MVDr. Zdeněk Wetter Bc. Jan Růžička 155

156 Členové komise pro sport, mládež a volný čas Předseda 1. místopředseda Vít Rajtšlégr Místopředsedové Členové Členové komise regionálního rozvoje Mgr. Ivo Pojezný Mgr. Richard Zemánek Petr Cajzl Roman Sedlačík Petr Křepela Jaroslava Kambová Mgr. Jiří Šmahaj JUDr. Pavel Kašník Mgr. Jiří Šimeček Mgr. Pavel Blažík Marek Babák Vlastimil Tima Předseda Ing. Juha Marek 1. místopředseda Stanislava Slavíková Místopředsedové Členové Členové komise pro sociální věci a rodinu Lukáš Vágner Mgr. Jiří Bělehrádek Ing. arch. Jaroslav Klaška Ing. Vladimír Coufal Jiří Životský Mgr. Jaroslava Baštařová RNDr. Daniel Borecký, CSc. Ing. Petr Marcinčák Irena Kočí Bohumila Beranová RNDr. Jaroslav Hanák Předseda Jana Kratochvílová 1. místopředseda Ing. Antonín Vymazal Místopředsedové Členové Ing. Jana Matušínová MUDr. Jozef Fuska Irena Kočí Mgr. Martina Pětová Leopold Levák Mgr. Lenka Dražilová PaedDr. Ilona Sokolová Stanislava Slavíková Daniela Ottová Pavel Rosecký Maria Novotná 156

157 Příloha č. 5 Složení pracovních skupin P.č. Titul Příjmení Jméno Titul funkce Organizace Kontaktní adresa Město/obe c PSČ Mail Tel. 1. Antoš Miloš 2. RNDr. Slobodníková Hana 3. Ing. Životský Oldřich ředitel 4. Doc.Ing. Korytářová (nebo Dráb) Jana (Aleš) Ph.D. 5. PhDr. Jabůrek Stanislav 6. Mgr.. Popescu Cristian ředitel 1) ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU Garant skupiny Akademie J.A. Komenského Malinovského nám. 4 Brno antos@ajakbrno.cz slobodnikova.hana Jihomoravský KrÚ, odbor školství Žerotínovo nám.3/5 Brno kr-jihomoravsky.cz Integrovaná střední škola Sokolnice Sokolnice 492 Sokolnice zivotsky@iss-sokolnice.cz Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Veveří 331/95 Brno korytarova.j@fce.vutbr.cz Koordinační centrum prevence kriminality ve městě Brně Malinovského nám. 3 Brno jaburek.stanislav@brno.cz Sdružení občanů zabývajících se emigranty Mostecká 5 Brno soze@soze.cz Gymnázium Bučovice Součkova 500 Bučovice gymbuc@gymbuc.cz Mgr. Vlček Jiří ředitel vedoucí úseku vzdělávání Brno Košťál Jiří pracujících SOŠ a SOU stavební Pražská 636/38b Bosonohy soubosonohy@iol.cz Soukromá Vysoká škola ekonomická 9. Ing. Wildmanová Mirka Ph.D. Znojmo, s.r.o. Loucká 656/21 Znojmo mirkaw@econ.muni.cz Ing. Karpíšková Lucie Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy Královopolská 3050/139 Brno lucie.karpiskova@rrajm.cz linka 117

158 11. Mgr. Bublan František Diecézní charita Brno Žižkova 3 Brno frantisek.bublan@caritas.cz / Obrovský Jan AQE, a.s. Jakubské náměstí 2 Brno info@aqe.cz Hron Jaromír Asociace nestátních neziskových organizací JMK Vaňkovka 1 Brno info@annojmk.cz Ing. Pop Martin Univerzita obrany Kounicova 156/65 Brno martin.pop@unob.cz Ing. Šikula Václav tajemník MeÚ Tišnov Tišnov vaclav.sikula@tisnov.cz Ing. Drnovský Radek tajemník MěÚ Rosice Palackého nám. 13 Rosice tajemnik@mesto.rosice.cz , RNDr. Poledňák Igor ředitel 18. Ing. Prokopová Iva ÚP ČR, kontaktní pracoviště Šlapanice a Kuřim igor.polednak@bo.mpsv.cz Institut CŽV Akademie J.A.Komenského o.s Brno prokopova@ajakbrno.cz 1. Ing. Burda Josef 2) ADAPTABILITA A KONKURENCESCHOPNOST, INOVAČNÍ POTENCIÁL Garant skupiny Člen RRLZ Malinovského nám. 4 Brno burda.josef@brno.cz Mgr. Rupp Jan Krajská hospodářská komora Podolí 446 Brno jrupp@ohlzs.cz Krajská hospodářská komora Jižní 3. Mgr. Kostík Petr ředitel Moravy Heršpická 813/5, M-Palác Brno khkjm@khkjm.cz Centrum pro výzkum konkurenceschopnosti české 4. doc. Ing. Pirožek Petr Ph.D. ekonomiky Lipová 41a Brno @mail.muni.cz

159 5. Mgr. Štěpánková Pavla Ph.D. 6. JUDr. Vladimír Gašpar Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Mojmírovo nám. 16 Brno Brno Regionální rozvojová agentura Žabovřes Jižní Moravy, ředitel Královopolská 139 ky Mgr. Kuljovská Lucie Czechinvest Brno Holandská 859/3 Brno Štýřice rg Mgr. Chládek Petr Jihomoravské inovační centrum U vodárny 2 Brno chladek@jic.cz Kundrata Miroslav Partnerství, o.p.s. Údolní 33 Brno partnerstvi.ops@nap.cz tajemník 10. Ing. Ostrézí Roman Městský úřad Bzenec Nám.Svobody 73 Bzenec tajemnik@bzenec.cz 518/ Ing. Jagoš Milan tajemník Městský úřad Kyjov Masarykovo nám.30 Kyjov m.jagos@mukyjov.cz Ing. Bartoš Andrzej ředitel SŠ polytechnická Brno bartos@jilova.cz 13. Ing. Bürger Josef ÚP ČR, krajská pobočka Brno Křenová 111/25 Brno josef.burger@bm.mpsv.cz 1. RNDr. Pitner Josef 2. Ing. Pískovská Helena předseda 3. Statutátní město Brno 3) ROZVOJ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI Garant skupiny člen RRLZ ÚP ČR; krajská pobočka Brno Křenová 111/25 Brno josef.pitner@bm.mpsv.cz Svaz obchodu a cestovního ruchu Vlhká 24 Brno region.socr@dringbrno.cz Kürti Peter AISEC Brno Vinařská 5 Brno peter.kurti@aiesec.cz Slavíková Stanislava Českomoravská konfederace odborových svazů Brno Malinovského nám.4 Brno rrjmkr@cmkos.cz s.slavikova@volny.cz Mgr. Poláková Jana pověřena vedením Muzeum romské kultury Bratislavská 67 Brno polakova@rommuz.cz Ing. Svozil Břetislav CSc. Krajská hospodářská Výstaviště 1 Brno reditel@khkjmk.cz

160 8. Mgr. Ševečková Eva komora JMK MÚ Hrušovany nad Jevišovkou nám. Míru 22 Hrušovany nad Jevišovkou Ing. Jurajdová Hana Ph.D. Trialog Colova 17 Brno Ing. Binek Jan Ph.D. Garep, s. r. o. Náměstí 28. října Brno zástupce ředitele 11. Ing. Hradil Ondřej projektu CEITEC Žerotínovo nám. 617/9 Brno Mgr. Richter Lukáš Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Mezírka 1 Brno info@jcmm.cz Mrázková Vladimíra BEVE, s.r.o. (RPIC) Havlíčkova 7 Vyškov beve@beve.cz hprof.. Sirovátka Tomáš Výzkumný ústav práce a práce a sociálních věcí tomas.sirovatka@vupsv.cz 15. Ing. Urban Jiří Nová Mosilana jiri_urban@mosilana.cz Příloha č. 6: Připomínky k jednotlivým částem dokumentu a jejich vypořádání Č. Instituce - kontakt Kapitola / strana 1 Ing. Roman Ostrézí Týká se celého tajemník MěÚ Bzenec, textu tajemnik@bzenec.cz Připomínka Týká se složitosti textu a užívání nadmíry cizích výrazů i tam, kde existují vhodné české ekvivalenty, např. Mnohé determinanty uvedené výše jsou již inkorporovány v komplementárních krajských strategických /úvod, str. 5 Vypořádání V úvodní, vysvětlující části byla připomínka akceptována a inkriminované souvětí bylo pozměněno a v části textu byly některé odborné termíny nahrazeny českými slovy. Nicméně jedná se o odborný text, který samozřejmě musí nutně využívat odbornou terminologii. Ve stručné verzi KRP SRLZ pro veřejnost bude slovník zjednodušen. 160

161 2 Nová Mosilana a.s., Brno Ing. Jiří Urban, 3 Jaromír Hron předseda Výkonného výboru Asociace NNO JMK, I.7 str. 33 Prosím o odstranění v definitivní verzi KRP pasáže a také textilního průmyslu, uvedené v závorce ve 4. větě od spodu na str 33. Pravděpodobně došlo k nedorozumění, poněvadž textilní průmysl v našem kraji reprezentuje pouze Nová Mosilana a.s., Brno a tato, jak je známo, nikdy montážním závodem nebyla ani nebude. Naopak vyžaduje v našem oboru vysoce kvalifikovanou sílu, kterou kdysi zabezpečovali 3 leté učební obory. Všichni cizinci dříve i nyní jsou zařazeni na těchto vysoce kvalifikovaných postech a jejich přípravu za vysoké náklady převzala Nová Mosilana na svá bedra a probíhá v rozsahu 6-12 měsíců pod vedením speciálních instruktorů, vzdělaných uznávanou mezinárodní instituci. SWOT analýza Viz příloha, připomínky vloženy přímo do textu doplňující a upřesňující poznámky Akceptováno. Text v závorce byl smazán. Akceptováno. Zapracování do SWOT analýzy. 161

162 4 RNDr. Hana Slobodníková, odbor školství - oddělení vzdělávání vedoucí oddělení KÚ JMK slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 5 Mgr. Jana Poláková pověřená řízením Muzea romské kultury, polakova@rommuz.cz Mgr. Jana Poláková pověřená řízením Muzea romské kultury, polakova@rommuz.cz Analytická část C SWOT analýza, s. 64 (III. Příležitosti) C SWOT analýza, s. 64 (III. Příležitosti) Zastaralá terminologie, připomínky uvedeny do textu. Viz příloha V bodě důraz a podpora vzdělávání národnostních menšin bych navrhovala uvést raději jiný termín namísto pojmu národnostní menšiny. Současné znění by mohlo být pochopeno, že se jedná o vzdělávání pouze skutečně oficiálně uznaných národnostních menšin. V JMK ale kromě národnostních menšin žije mnoho příslušníků různých etnik, která potřebují (a zaslouží si) stejný přístup jako státem uznané národnostní menšiny. V celé III. Kapitolce mi chybí zmínky o snahách zaměstnat např. handicapované osoby, snad jsou ale zahrnuty do termínu ohrožené skupiny. Celý tento termín je však poněkud neurčitý a nevím, co si pod ním představit, stejně tak si pod ním patrně každý představí něco jiného. Možná by bylo proto vhodnější použít např. termín marginalizované, znevýhodněné apod. Tam, kde to bylo možné, byla terminologie upravena. Nicméně jádro připomínky tkví v tom, že v původním materiálu byla důsledně použita terminologie mezinárodně platné klasifikace KKOV, tedy ISCED, která je pro statistické zpracování kmenových oboru vzdělání závazná. Názvy jednotlivých kategorií vzdělání byly použity přesně v té podobě, v jaké byly schváleny Opatřením Českého statistického úřadu. V tomto ohledu se tedy nemůže jednat o terminologii zastaralou, jedná se ale o terminologii, kterou MŠMT ČR od loňského roku přestává používat. Změny, které odbor školství doporučuje, vycházejí z nařízení vlády č. 211/2010 Sb. o soustavě oborů vzdělání. Z tohoto pohledu tedy jsou logické a ve většině případů proto akceptovány byly. Ovšem v těch případech, kdy pomocí KKOV byla popisována situace na trhu práce, terminologie měněna nebyla, protože přesně odpovídá terminologii a metodologii používané v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí. Také ty návrhy, které doporučovaly změnit kategorizaci oborů (viz text pod tab. 26), nemohly být akceptovány, protože by to bylo v rozporu se závaznou klasifikací KKOV. Akceptováno. Termín národnostní menšiny nahrazen pojmem rozdílná etnika. Nově explicitněji zahrnuto v bodě: rozvoj sítě sociálních služeb s důrazem na zavádění a dodržování standardů kvality sociálních služeb v JMK, rostoucí nestátní neziskový sektor poskytující služby pro marginalizované skupiny, včetně osob se zdravotním postižením. 162

163 6 MMB, Koordinační centrum prevence PhDr. Stanislav Jabůrek 7 MMB, Koordinační centrum prevence prevkrimi@brno.cz PhDr. Stanislav Jabůrek 8 MMB, Koordinační centrum prevence prevkrimi@brno.cz PhDr. Stanislav Jabůrek 9 ANNO JMK info@annojmk.cz 10 ANNO JMK info@annojmk.cz B/Analýza I.Populační a pracovní potenciál Za str.33 C/ SWOT analýza Slabé stránky str. 63, 4. odrážka odspodu C/ SWOT analýza Hrozby str. 65, 2. odrážka odspodu E,op 1.2.bod V. bod VI Str 8 E, op 2.1. Str. 11 Laudatio: Máte chyceného Ptáčka sčítání bezdomovců, máte SA (Senior akademii MP Brno) Ale: Za cizinci nemáte vyčísleny minority s přiděleným českým občanstvím (zejména Romy), nějak jste si neporadili se sociálně vyloučenými skupinami, se segmentem nezaměstnatelných, s osobami se záznamem v trestním rejstříku (kde jsou, kde se koncentrují, kolik jich je, těch osob propuštěných z výkonu trestu, kde máte klienty sociálních kurátorů?) I to hraje důležitou roli při analýze trhu práce. Jde jen o to, jednoduše doplnit chybějící údaje. To, co v analýze není, 4. odrážkou odspodu ve Slabých stránkách přesto reflektujete. Doporučuji proto tuto odrážku ponechat v původní podobě. V souvislosti s dopracováním připomínky č. 1 na tomto listu doporučuji 2. odrážku doplnit o tato slova: růst sociální kriminality. je v těchto bodech chápán veřejný sektor včetně nestátních neziskových organizací? Pokud ne, bylo by vhodné rozšířit i o ní o neziskové organizace jsou důležitým zaměstnavatelem v oblasti sociálních služeb Doplnit ANNO JMK, v textu pouze ANNO Není jasné, k čemu se připomínka vztahuje. Snad ke kapitole I.7 cizinci na trhu práce? Pokud ano, pak nechápu, proč by v této kapitole měla být zmínka o Romech s českým občanstvím (?), o osobách se záznamem v rejstříku trestů či o klientech sociálních kurátorů. Tyto skupiny při celkové analýze trhu práce hrají vysloveně podružnou roli a v takto koncipovaných materiálech bohužel není prostor pro jejich speciální rozbor. Z tohoto pohledu skutečně není důležité, kde se koncentrují osoby se záznamem v trestním rejstříku či kolik je osob propuštěných z výkonu trestu. Připomínku nelze akceptovat. Akceptováno. Akceptováno. Zapracováno Na základě doporučení ORR KrU JMK aktivita vyřazena. 11 ANNO JMK info@annojmk.cz E,op 4.1. Str. 19 Doplnit ANNO JMK mezi spolupracující subjekty v kontextu s bodem 6 Indikátorů opatření Jiná struktura návrhu na zapojení různých spolupracujících subjektů. ANNO JMK uvedeno. 163

164 12 ANNO JMK 13 KrÚ JMK OŠ F str 25 Bod 6 Vzhledem k tomu, že JMK má schválen individuální projekt kraje pro rozvoj sociálních služeb na další období, o které další individuální projekty tedy jde?? 1.1.Hlavní doporučení V této kapitole se mj uvádí: Dostatečná pozornost není věnována v regionálním školství především přípravě pracovní síly v oblasti odborného a učňovského vzdělávání v závislosti na rozvojových prioritách regionu a to včetně systému celoživotního vzdělávání (např. pro zástupce podnikatelských subjektů). A to za situace demografického propadu generace vstupující v současnosti do středního školství. Domníváme se, že přípravě pracovní síly v oblasti odborného a učňovského vzdělávání je věnována stále větší pozornost, je však třeba upozornit na to, že neexistuje jednoznačná objednávka ze strany podnikatelských subjektů, která by ve většině hospodářských odvětví dala uchazečům o vzdělávání jasnou perspektivu uplatnění. I proto je o řadu odborných oborů vzdělání mizivý zájem. Žáci si nezvolí odborné vzdělávání kvůli tradici určitého oboru, chtějí v něm vidět svou životní perspektivu. Volání po absolventech odborného a učňovského školství je rovněž v protikladu s více-méně pozitivně vnímaným nárůstem podílu absolventů s VŠ a VOŠ vzděláním SŠ jsou pro stále méně jejich absolventů konečným stupněm vzdělání, kterého dosáhli a stále méně absolventů SŠ tak vstupuje na trh práce. To vše je ještě kombinováno s dramatickým demografickým propadem. V rámci sloučení prioritních os byly redefinovány a redukovány klíčové aktivity. Na doporučení ORR KrU JMK celá pasáž krácena uvedený text se již nevyskytuje. 14 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 1.1.CŽU pro všechny, Klíčové aktivity Doporučujeme začlenit klíčové aktivity: Využití kapacit SŠ pro realizaci celoživotního učení, rozvíjení výsledků projektu UNIV 2 KRAJE Odbor školství KrÚ JMK Poskytování informační a metodické pomoci žadatelům ve školách a školských zařízeních o dotace z Programu celoživotního vzdělávání Evropské komise - Odbor školství KrÚ JMK Zapracováno v plném rozsahu. 15 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 1.1.CŽU pro všechny,indik átory opatření OŠ není schopen sledovat žádný z uvedených indikátorů, jsme schopni dotazníkovým šetřením zjistit počet osob zapojených do CŽU na školách popř. školských zařízeních Přepracováno 164

165 16 KrÚ JMK OŠ 17 KrÚ JMK OŠ 18 KrÚ JMK OŠ 19 KrÚ JMK OŠ 1.2.Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi. Klíčové aktivity 1.2.Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi. Klíčové aktivity 1.3.Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi. Indikátory opatření 2.1. Podpora profesní mobility Klíčové aktivity Aktivita: Koordinace a podpora perspektivních studijních oborů s ohledem na potřeby zaměstnavatelů, strategické dokumenty Jihomoravského kraje, případně vyšší stupňů ve vazbě na reformu sekundárního vzdělávání v kraji Odbor školství KrU JMK OŠ bude rád naplňovat, nejsou však jasně stanoveny perspektivní obory vzdělání, navíc je problém se setrvačností školství, kdy výchova absolventa probíhá pomaleji, než rychlost, s jakou často probíhají změny v ekonomice regionu Aktivita: Vytvoření nástrojů pro monitoring a rozhodování v oblasti celkové koncepce rozvoje školství v linii základní-střední-vysoká škola Odbor školství KrU JMK OŠ není schopen v uvedené linii aktivitu naplnit, nástroje pro monitorování a rozhodování zpracovává pouze za oblast středního školství, kde kraj zřizuje většinu škol K Indikátorům 1 a 2 nemá OŠ k dispozici žádné informace, Indikátor 3 je schopen sledovat jedině pomocí dotazníkového šetření přímo na ZŠ a zadání požadavku na uvedení tohoto údaje do výroční zprávy školy na SŠ. Na VŠ není OŠ schopen žádné údaje zjišťovat. Aktivita: Podpora a kontrola plnění projektu Podpora nabídky vzdělávacích programů v oblasti obchodu a cestovního ruchu ve vazbě na Národní soustavu kvalifikací Odbor školství KrU JMK OŠ nemá v této věci žádné kompetence Upravena formulace Připomínka zapracována, garance změněna. Struktura indikátorů zcela přepracována ve vazbě na doporučení ORR KrU JMK. Aktivita vyřazena 20 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 21 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 22 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 2.1. Podpora profesní mobility Klíčové aktivity 2.1. Podpora profesní mobility Klíčové aktivity 2.1. Podpora profesní mobility Klíčové aktivity Aktivita: Tvorba specifických vzdělávacích produktů pro imigranty propojených s dalšími prvky podporujícími integrační proces Odbor školství KrU JMK OŠ nemá v této věci žádné kompetence Aktivita: Spolupracovat s organizacemi ohroženými tzv. ekonomickou krizí na dalším vzdělávání zaměstnanců s cílem zvýšit jejich odborný potenciál Odbor školství KrU JMK OŠ nemá v této věci žádné kompetence Doporučujeme začlenit klíčovou aktivitu: Informovanost a publicita dalšího vzdělávání dospělých" Regionální informačně-vzdělávací středisko Brno Bosonohy + dopsat RIVS mezi spolupracující subjekty v tomto opatření Změněno Změněno Zařazeno do redefinovaného opatření

166 23 KrÚ JMK OŠ 24 KrÚ JMK OŠ 25 KrÚ JMK OŠ 2.1. Podpora profesní mobility Indikátory opatření 2.3.Udržení vhodné struktury nabídky - Klíčové aktivity 2.3.Udržení vhodné struktury nabídky - Klíčové aktivity Ke stanoveným indikátorům nemá OŠ k dispozici žádné informace Aktivita: Podporovat zapojování odborných středních škol a vysokých škol jako poskytovatelů dalšího profesního vzdělávání v kraji Odbor školství KrU JMK OŠ je schopný podporovat pouze SŠ, na VŠ nemá žádný vliv Aktivita: Projekty na podporu vybudování soustavy tzv. dílčích kvalifikací v kraji s vazbou na Národní soustavu povolání Odbor školství KrU JMK - Soustava dílčích kvalifikací se buduje na republikové úrovni, OŠ nemůže připravovat žádné projekty na budování této soustavy (viz např. Aktivitu doporučujeme přeformulovat na: Projekty na podporu rozšíření nabídky dalšího vzdělávání na SŠ v rámci soustavy tzv. dílčích kvalifikací v kraji s vazbou na Národní soustavu povolání Odbor školství KrU JMK Na doporučení ORR KrU JMK většina indikátorů vyřazena, zbývající ponechány ve vazbě na schválení ORR KrU JMK Změněno ponechány pouze SŠ Ponecháno, změněn garant 26 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 2.3.Udržení vhodné struktury nabídky - Klíčové aktivity Aktivita: Monitorování trhu práce s akcentem na počet zaměstnanců veřejného i soukromého sektoru, kteří jsou absolventy kurzů dalšího vzdělávání (např. kurzy egon zaměřené na problematiku e-governmentu) Odbor školství KrU JMK OŠ nemá žádné kompetence ohledně monitorování trhu práce v jakémkoliv směru, přebírá pouze z MPSV informace o počtech nezaměstnaných absolventů škol; není nám známo, že by někdo monitoroval trh práce s akcentem na počet zaměstnanců, kteří jsou absolventy dalšího vzdělávání. Aktivity přeformulovány, změna garance za realizaci klíčovou aktivity 27 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 28 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 2.3.Udržení vhodné struktury nabídky - Indikátory opatření 3.1.Podpora výměny zkušeností - Klíčové aktivity Z navrhovaných indikátorů opatření může OŠ zjistit pouze k indikátoru 3 počet zapojených středních odborných škol do poskytování nabídky dalšího vzdělávání a k indikátoru 4 pouze informace týkající se středních škol Aktivita: Zvýšení důrazu na systematický přístup v oblasti lidských zdrojů u subjektů veřejné správy na všech úrovních včetně etablování prvků kariérního řádu Odbor školství KrU JMK - OŠ nemá v této věci žádné kompetence Indikátory výrazně redefinovány, kompetence při shromažďování podkladů je na ORR KrU JMK Aktivita vyřazena 166

167 29 KrÚ JMK OŠ 3.1.Podpora výměny zkušeností - Klíčové aktivity Aktivita: Spolupráce s odbornými středními školami na zařazení vzdělávacích modulů z oblasti inovačního podnikání, možností komercionalizace výzkumu ad. Odbor školství KrU JMK Školy vzdělávají podle svých školních vzdělávacích programů, které musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání, jinak je nastavení školního vzdělávacího programu zcela v jejich kompetenci; OŠ nemá kompetenci jakkoliv ovlivňovat obsah vzdělávání na jednotlivých školách. Navíc není úplně jasné, zda mají naše SŠ dostatečné kapacity na poskytování takto zaměřeného odborného vzdělávání. Změna garance 30 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 31 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 32 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 33 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 34 KrÚ JMK OŠ Slobodnikova.hana@krjihomoravsky.cz 3.1.Podpora výměny zkušeností Indi kátory opatření 3.4. Zvyšování potenciálu kraje Indikáto ry opatření 4.1. Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 4.2.Rovné příležitosti pro ženy a muže.klíčové aktivity 4.2.Rovné příležitosti pro ženy a muže.indikáto ry opatření Ke stanoveným indikátorům nemá OŠ k dispozici žádné informace OŠ může poskytnout pouze informace k indikátoru 3 Aktivita: "Podpora kvalifikace a profesionalizace zaměstnanců služeb zaměstnanosti, získávání kvalifikovaných pracovníků, jejich průběžná teoretická i praktická příprava, doškolování" - Odbor školství KrU JMK OŠ nemá v této věci žádné kompetence a ani námi zřizované PO JMK asi tyto kompetence nemají Naopak doporučujeme doplnit aktivitu: "Zabezpečení provozu Regionálního informačně-vzdělávacího střediska v Brně-Bosonohách" - Odbor školství KrU JMK + výslovně napsat RIVS do spolupracujících subjektů Aktivita: Zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní v souvislosti se zákonem o rovných příležitostech (antidiskriminační zákon) Odbor školství KrU JMK OŠ nemá v této věci žádné kompetence Ke stanoveným indikátorům nemá OŠ k dispozici žádné informace Indikátory výrazně redefinovány ve vazbě na doporučení ORR KrU JMK Indikátor ponechán nutnost negociace s ORR KrU JMK o vykazování indikátoru Změněna garance, aktivita zařazena již do prioritní osy č. 2 Změna garance Vykazování indikátorů záleží na negociaci s ORR KrU JMK 167

168 35 KrÚ JMK ORR 36 KrÚ JMK ORR 37 KrÚ JMK ORR 38 KrÚ JMK ORR MATHIASOVA.ALENA E / Pripritní osy E / Klíčové aktivity k prioritním osám E / Indikátory E / Rizika realizace Zúžení prioritních os ze 4 na 3; sloučení 2. a 3. prioritní osy: Adaptabilita a konkurenceschopnost, Růst inovačního potenciálu Návrh schválen na jednání Předsednictva RRLZ dne Zúžení počtu klíčových aktivit a navazujících opatření napříč prioritními osami; zejména však v případě původní 2. osy; fůze, synergie, jiné zařazení či vynechání klíčových aktivit Revize indikátorů, jejich eliminace a ponechání dle praktické zjistitelnosti a měřitelnosti V rámci priorit a klíčových opatření vynechat rizika 39 Předsednictvo RRLZ E/ Na jednání Předsednictva RRLZ dne bylo rozhodnuto kategorii garanta rozdělit na následující odpovědnosti: monitoring, iniciátor, realizátor (plus spolupracující osoby). Vždy má být součástí uvedených kategorií člen RRLZ a odbor Krajského úřadu, přičemž jedna osoba může zahrnovat více kategorií odpovědností. Zapracováno: Nové znění prioritní osy: Adaptabilita a růst inovačního potenciálu Zapracováno; 10 opatření (namísto původních 13), 61 klíčových aktivit (původně 65): př: Původní 4.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce, 4.3 Podpora zaměstnatelnosti skupin znevýhodněných na trhu práce; Nově 3.2 Rovné příležitosti kde je zahrnuto obojí Zapracováno, počet indikátorů snížen z 55 na 38 Odstraněno Zapracováno 168

169 40 Nová Mosilana, a.s., Ing. Jiří Urban, 41 Regionální zastoupení SOCR, Mgr. Pavla Zdráhalová, 42 Regionální zastoupení SOCR, Mgr. Pavla Zdráhalová, 43 Regionální zastoupení SOCR, Mgr. Pavla Zdráhalová, 44 KrÚ JMK OŠ, RNDr. Hana Slobodníková, r-jihomoravsky.cz F/ Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů. Kapitola - Klíčové aktivity došlo k posunu jednotlivých bodů mezi předposlední a poslední verzi návrhu, a sice, citace bodu IV v poslední verzi je jiná a rovná se znění bodu V z předposlední verze. Přitom v návrhu finančního plánu předposlední verze uvažovala pro bod IV zdroje v rozsahu , atd. Tyto zdroje jsou přiřazeny rovněž pro bod IV poslední verze, i když jeho citace je úplně jiná. Nabízí se otázka, zda jde o překlep, nebo změnu filosofie a dále proč i v případě původního znění bodu IV se uvažovalo s tak vysokými zdroji ve srovnání s jinými body I-VI.? E/ Kapitola 3.1 /opatření 1.1 Jako indikátor opatření je uvedena kvalitativní analýza implementace NSK v Jihomoravském kraji. Je indikátor myšlen počet jako analýz nebo budou měřeny některé z výstupů této analýzy? E/ Kapitola 3.2 /opatření 2.1 Jako indikátor opatření je uvedeno provedení analýzy dopadů VTP center. Je indikátor myšlen jako počet analýz nebo budou měřeny některé výstupy analýzy? E/ Kapitola 3.2 /opatření 2.2 Aktivita III zahrnuje projekty na podporu vybudování soustavy tzv. dílčích kvalifikací v kraji s vazbou na Národní soustavu povolání, ale soustava dílčích kvalifikací je již vybudovaná na celostátní úrovni pod názvem Národní soustava kvalifikací. E/ CŽU pro všechny, Indikátory opatření K indikátorům uvedeným v dokumentu nemá OŠ k dispozici žádné informace, navrhujeme doplnit indikátor: Počet středních a vyšších odborných škol v Jihomoravském kraji realizujících programy celoživotního vzdělávání. Zapracováno Jedná se o jednu analýzu, která bude sledovaným výstupem v počtu 1ks a nabídne informace týkající se průběhu klíčových aktivit v rámci opatření. Jedná o z pracování 1ks analýzy, která bude podkladovým materiálem pro další aktivity v rámci opatření. Upravena textace se zdůrazněním implementace NSK Indikátor doplněn. 169

170 45 KrÚ JMK OŠ, RNDr. Hana Slobodníková, r-jihomoravsky.cz 46 KrÚ JMK OŠ, RNDr. Hana Slobodníková, r-jihomoravsky.cz 47 KrÚ JMK OŠ, RNDr. Hana Slobodníková, r-jihomoravsky.cz E/ Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi Indikátory opatření E/ Udržení vhodné struktury nabídky - Indikátory opatření E/ 2.5. Zvyšování lidského potenciálu kraje. - Indikátory opatření Indikátor Počet projektů z OPVK. Doporučujeme upřesnit v tom smyslu, že jde o projekty v současné době realizované nebo skončené. Předpokládáme, že tyto údaje má ORR k dispozici. Dále doporučujeme doplnit indikátor Počet (případně podíl) středních škol, které spolupracují se subjekty soukromého sektoru (podnikatelskými subjekty soukromého sektoru???) OŠ je schopen sledovat indikátor 5, ovšem pouze za oblast odborných středních škol, nikoliv za vysoké školy. Indikátor 2) Počet vytvořených program.., doporučujeme nahradit následujícími indikátory: Počet realizovaných prací Středoškolské odborné činnosti v rámci Jihomoravského kraje Počet podpořených žáků a studentů v Programu podpory nadaných studentů Nový indikátor doplněn viz. podobná připomínka na doplnění ze strany člena RRLZ JMK doc. M. Beka. Upravena textace u projektů OP VK přidáno realizované či skončené (ve vazbě na časové ukotvení KRPu by mělo dát informaci, o které projekty se jedná). Zapracováno - indikátor zúžen na odborné střední školy Zapracováno v plném rozsahu 48 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, FISER.PAVEL@krjihomoravsky.cz 49 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, FISER.PAVEL@krjihomoravsky.cz 50 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, FISER.PAVEL@krjihomoravsky.cz G/ Realizace naplňování a řízení KRP, str. 2 G/ Realizace naplňování a řízení KRP, str. 3 G/ Realizace naplňování a řízení KRP, str. 4 Změna ve schématu RHSD by měla zařazena mezi spolupracující subjekty (RRLZ je poradním a iniciačním orgánem ZJMK) Opravit harmonogram vyhodnocování KRP SRLZ upravit na 1x ročně do RRLZ Upravit kategorizaci aktérů KRP SRLZ upravit dle jednání posledního jednání PS RRLZ Upravit schéma dle kategorizace aktérů KRP SRLZ upravit dle jednání posledního jednání PS RRLZ Zapracováno Zapracováno Zapracováno 170

171 51 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 52 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 53 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 54 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 55 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 56 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 57 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 58 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 59 ORR JMK, Ing. Pavel Fišer, 60 Jednání pracovních skupin dne Schváleno: RRLZ Miloš Antoš, G/ Realizace naplňování a řízení KRP, str. 5-6; tab. 2 H/ Vyhodnocování a monitoring KRP, str. 7; H/ Vyhodnocování a monitoring KRP, str. 7-8; H/ Vyhodnocování a monitoring KRP, str. 9; I/ Komunikační akční plán KRP, str. 11 I/ Komunikační akční plán KRP, str. 12, druhý odst. I/ Komunikační akční plán KRP, str. 12, tab. 3 F/ Finanční část úvod, str. 1, poslední odstavec F/ Finanční část úvod, str. 2, tab. 1 a 2 E/ Priority a opatření, celkový garant Upravit opatření 1.1. realizace doplnit ORR; opatření 1.3. iniciace změna místo Mgr. Janda Mgr. Božek; opatření 2.2. v názvu nahradit pojem..na potřeby trhu práce.na potřeby zaměstnavatelů (stejně tak upravit název c návrhové a finanční části dokumentu); v harmonogramu vyhodnocování změna u všech opatření 1x ročně pro RRLZ; Celkový koordinátor, monitoring RRLZ jako celek ORR, oddělení strategického rozvoje Vypustit z textu vypustit pojem krátkodobé zprávy Vypustit poslední odstavec na str. 7 a schéma na str. 8; v posledním odstavci na str. 8 vysvětlit zkratku metody SMART Doplnit číslo tabulky a název, druhý řádek zdroj dat, od se struktura ČSÚ mění na krajské ředitelství Vypustit - pod schématem z poznámky vypustit RRRS Doplnit Komunikace s médii je výhradně zajišťována prostřednictvím tiskového mluvčího kraje nebo voleného zástupce kraje Doplnit- Internet/ forma Webová stránka kraje/ rozvoj lidských zdrojů; Termín u dílčích zpráv nahradit 1x za rok Celková souhrnná zpráva; změnit Monitoring/forma Průběžně na úrovni RRLZ Doplnit - poskytují OP v segmentu vysokého školství a výzkumné sféry. Nutno jasně formulovat názvy OP Doplnit do poznámek pod tabulky doplnit MŠMT Celkový garant opatření: ponechat monitoring a Iniciace, vyhodnocování provede ORR, tedy vyškrtne se realizace Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno Zapracováno v plném rozsahu 171

172 61 Jednání pracovních skupin RRLZ JMK, Ing. Andrzej Bartoš, 62 Jednání pracovních skupin ANNO JMK, Jaromír Hron, E/ Priorita 2: Adaptabilita a růst inovačního potenciálu 2.4, 2.5, iniciace přesunout odpovědnost za iniciaci v rámci priorit do 3. 1.: Rozvoj lidského kapitálu: 1. 1., 1.2, 1. E/ 3. kapitola Celková garance patření, spolupracující subjekty nabídnutá spolupráce, zejména v případě 1. Prioritní osy: Rozvoj lidského kapitálu Zapracováno, iniciace přesunuta do opatření 1.1 a 1.2 Rozšíření iniciace v rámci 1.1, ponecháno ORR Krajský úřad Jihomoravského kraje Pavel.fiser@krjihomoravsky.cz 64 Člen RRLZ JMK doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. rektor@muni.cz 65 Člen RRLZ JMK doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. rektor@muni.cz Všechna opatření Část E/, Str. 7, opatření 1.2 Část E/, Str. 9, opatření 2.1 Ze všech opatření odstranit pozici realizátora, která zůstane na úrovni jednotlivých klíčových aktivit. Doplnit indikátor: Počet nově uzavřených partnerství mezi ZŠ/SŠ a soukromým sektorem Doplnit indikátor: Počet setkání zástupců MSP, organizací a odborníků z vědecké a odborné veřejnosti Zapracováno Zapracováno Zapracováno 172

173 Příloha č. 7 ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE KRP JMK 2011 DUBEN KVĚTEN - SRPEN ZÁŘÍ ZÁŘÍ - ŘÍJEN LISTOPAD Dílčí dokument A) Úvod B) Analýza C) SWOT analýza D) Územní disparity E) Priority, opatření a aktivity F) Finanční plán do roku 2013 G) Realizace naplňování a řízení KRP H) Vyhodnocování a monitoring (naplňování a řízení KRP) I) Komunikační akční plán KRP Termín 4/ / / /2011 9/2011 9/ / / / /2011 J) Stručná verze KRP Odeslání materiálů pracovním skupinám Jednání pracovních skupin - seminář cca 7-10 dní před jednáním pracovních skupin I. seminář na KrÚ JMK II. seminář na KrÚ JMK III. seminář na KrÚ JMK Účastníci semináře Kontaktní skupina, vedoucí pracovních skupin, relevantní komise rady a relevantní výbory zastupitelstva, členové RRLZ JMK, zastupitelé Kontaktní skupina, vedoucí pracovních skupin, relevantní komise rady a relevantní výbory zastupitelstva, členové RRLZ JMK, zastupitelé Kontaktní skupina, vedoucí pracovních skupin, relevantní komise rady a relevantní výbory zastupitelstva, členové RRLZ JMK, zastupitelé Kontaktní Průběžné konzultace dle dohovoru (7. 4., , 1. 7.) skupina RRLZ JMK Zasedání RRLZ JMK Zasedání RRLZ (2. pol. září 2011; prosinec 2011)- viz plán RRLZ JMK (účast zpracovatelů dle dohody) Webová stránka Současně s odesláním materiálů pracovní skupině Aktualizace s odesláním materiálů pracovní skupině - Aktualizace s odesláním materiálů pracovní skupině - aktualizovat 173

174 aktualizovat Výzva obcím II. a III. JMK, NNO, hospodářské komoře, VŠ, VOŠ, středním školám, vzdělávacím agenturám Listy Jižní Moravy informace o stavu zpracování Kontaktní skupina: dtto dtto dtto 9/2011 informační článek Ing. Pavel Fišer, vedoucí oddělení Strategického rozvoje Alena Krejčí, DiS., pracovnice oddělení Strategického rozvoje 10/2011 informační článek 11/2011 informační článek 174

175 Příloha č. 8 Pramen: Sdělení komise Evropa Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Příloha č. 1 Evropa 2020: Přehled. EVROPA 2020: PŘEHLED HLAVNÍ CÍLE Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. Dosáhnout cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, zejména zlepšováním podmínek pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje, a vytvořit nový ukazatel pro sledování inovací. Snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 %; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. Snížit podíl dětí, které předčasně ukončují školní docházku, ze současných 15 % na 10 % a zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání, z 31 % nejméně na 40 %. Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí. INTELIGENTNÍ RŮST UDRŽITELNÝ RŮST RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ INOVACE Stěžejní iniciativa EU Inovace v Unii zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se posílil inovativní řetězec a zvýšil objem investic v celé Unii. VZDĚLÁVÁNÍ Stěžejní iniciativa Mládež v pohybu zlepšení výsledků vzdělávacích systémů a zlepšit mezinárodní atraktivitu evropských vysokoškolských institucí. KLIMA, ENERGIE A MOBILITA Stěžejní iniciativa EU Evropa méně náročná na zdroje podpora oddělování hospodářského růstu od využívání zdrojů, a to pomocí snížení uhlíku v naší ekonomice, většího využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizace dopravního odvětví a podpory energetické účinnosti. KONKURENCESCHOPNOST Stěžejní iniciativa EU Průmyslová politika pro éru globalizace zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla v celosvětovém měřítku konkurenceschopná. ZAMĚSTNANOST A DOVEDNOSTI Stěžejní iniciativa EU Program pro nové dovednosti a pracovní místa modernizace pracovních trhů prostřednictvím usnadnění mobility pracovních sil a rozvoj dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce. BOJ PROTI CHUDOBĚ Stěžejní iniciativa EU Evropská platforma pro boj proti chudobě posílení sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. 175

176 Příloha č. 9 Národní cíle vlády v rámci Strategie Evropa v oblasti zaměstnanosti: 1a. zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku let na 75 %; 1b. zvýšení míry zaměstnanosti žen (20-64 let) na 65 %; 1c. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) na 55 %; 1d. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu proti roku 2010; 1e. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0-2) o čtvrtinu proti roku 2010; 2. v oblasti chudoby: 2a. udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008; 3. v oblasti vzdělávání: 3a. nejvýše 5,5% osob předčasně odcházejících ze vzdělávání; 3b. 32% osob ve věku let s terciárním vzděláním; 4. v oblasti zlepšování podnikatelského prostředí: 4a. snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %; 5. v oblasti vědy, výzkumu a inovací: 5a. veřejné výdaje na vědu, výzkum, vývoj a inovace v České republice na úroveň 1 % HDP; 6. v oblasti energetické účinnosti: 6a. podstatným způsobem přispět k dosažení indikativního cíle stanoveného na unijní úrovni ve výši 20 %; učinit další kroky ke zlepšení kvality životního prostředí; 6b. dosažení cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 13,5 %; Pramen: Vláda ČR. Národní program reforem České republiky 2011, str

177 Příloha č. 10 Národní rozvojové priority zpracované do tematických oblastí Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Podpora podnikání Posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru, podpora podnikání založeného na výzkumu, vývoji a inovacích Rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání a rozvoje znalostní ekonomiky, internacionalizace podnikání Zefektivnění využívání zdrojů energie, podpora úsporných opatření v oblasti výroby a spotřeby energie Snižování tlaku výrobních a spotřebních procesů na zdroje a prostředí, náhrada prvotních zdrojů surovin a využívání druhotných surovin Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Zkvalitnění výzkumných a vzdělávacích kapacit, zlepšení spolupráce s podnikatelskou sférou a zvýšení adaptability na požadavky trhu práce Zlepšení řízení výzkumu a vývoje, expertní a infrastrukturní rozvoj výzkumných a vývojových center včetně informačního Rozvoj páteřní infrastruktury Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury Podpora dobudování dopravní infrastruktury celostátního a evropského významu Zajištění kvalitní dostupnosti všech krajů na transevropskou dopravní síť silniční, železniční a letecké dopravy Podpora využívání optimálního druhu dopravy v nákladní dopravě samostatně nebo v jejich kombinaci pomocí podpory vzniku sítě veřejných logistických center včetně terminálů intermodální dopravy a pomocí zavádění moderních technologií ITS Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací Zajištění dostupnosti ke službám elektronických komunikací, zejména prostřednictvím Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy (Instituce) Zkvalitňování legislativního a regulačního prostředí Podpora optimalizace procesů ve veřejné správě Vytvoření a rozvoj standardů veřejných služeb Zavádění a rozvoj digitalizace agend veřejné správy Zvyšování kvalifikace ve veřejné správě Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou Zvyšování uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce, podpora jejich pracovní integrace, včetně podpory sociálního podnikání Rozvoj sociální práce, sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti, komunitních aktivit a dalších navazujících aktivit za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení osob Podpora inkluzívního vzdělávání, dalšího vzdělávání a rovných příležitostí ve vzdělávání Zvyšování souladu a účinnosti sociální a rodinné politiky a politiky Integrovaný rozvoj území Posílení regionální konkurenceschopnosti Posílení a koordinace vazeb mezi integrovaným rozvojem území a ostatními národními rozvojovými prioritami Modernizace regionální a místní dopravní infrastruktury Podpora využívání veřejné dopravy budováním potřebné infrastruktury, informačních technologií a modernizací vozidlového parku Dobudování a posílení místní a regionální infrastruktury (kromě dopravní) Podpora rozvoje cestovního ruchu Efektivní využití

178 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky zázemí, zapojování do mezinárodní spolupráce, rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Zvýšení adaptability, profesní a geografické mobility pracovní síly a celkové flexibility trhu práce, prohloubení souladu kvalifikační struktury pracovní síly s potřebami trhu práce Přizpůsobení veřejných služeb zaměstnanosti potřebám trhu práce a zefektivnění jejich činnosti, modernizace a rozvoj infrastruktury služeb zaměstnanosti Podpora zaměstnatelnosti prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace a podpora vzniku nových míst Systémová podpora celoživotního učení, zvyšování dostupnosti a kvality nabídky dalšího profesního vzdělávání ve shodě s potřebami trhu práce Zvyšování kvality vzdělávání Rozvoj páteřní infrastruktury vysokorychlostního internetu Rozvoj krizové a bezpečnostní komunikační infrastruktury Ochrana informační infrastruktury Zkvalitňování energetických sítí Podpora rozvoje přenosových a distribučních soustav a úsporných opatření v oblasti přenosu, distribuce a rozvodu energie Bezpečnost dodávek energií, krizové řízení energetiky Rozvoj environmentální infrastruktury Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství Podpora integrovaných systémů nakládání s odpady Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví zaměstnanosti Podpora aktivního stárnutí a sdílené a neformální péče Podpora kvalitního a efektivního systému péče o zdraví Přizpůsobování systému péče o zdraví ekonomickému, sociálnímu a demografickému vývoji Zvyšování kvality a dlouhodobé finanční udržitelnosti systému péče o zdraví Systémová opatření v oblasti podpory zdraví Integrovaný rozvoj území potenciálu kulturního a historického dědictví Podpora územní soudržnosti Posílení a koordinace vazeb mezi městy a mezi městem a venkovem Kvalitní a ekologické bydlení, zvyšování kvality veřejných prostranství Integrace sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva na místní úrovni Zlepšování kvality životního prostředí v území Ochrana přírodních zdrojů, přírody a krajiny Rozvoj počátečního i dalšího vzdělávání zvyšováním kvality vzdělávacích programů a práce pedagogických pracovníků, zlepšení materiálních podmínek škol a zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce Obnova a zlepšování kvality území s poškozeným životním prostředím Preventivní opatření 178

179 Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj vysokých škol zvyšováním kvality lidských zdrojů, infrastruktury a řízení, rozšíření činnosti vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, rozvoj mezinárodní spolupráce, zvýšení adaptability na požadavky trhu práce Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví Integrovaný rozvoj území proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích Pramen: Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013, MMR, červen 2011, příloha č

180 Příloha č. 11 Hodnocení realizace KRP-SRLZ na jednání 124. schůze Rady Jihomoravského kraje PRIORITA 1 Rozvoj lidského kapitálu Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují 1.1 Celoživotní učení pro všechny a jeho realizace 3 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány 1 I. Vytvoření koncepce a spuštění informační a propagační kampaně pro cílové skupiny z řad potenciálních příjemců celoživotního učení III. 1.2 Zájmové vzdělávání Podpora organizací poskytujících informační aktivity o struktuře a kvalitě vzdělání absolventů celoživotního učení pro zaměstnavatelský sektor 4 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány III. Spolupráce na přípravě metodických podkladů pro střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní kluby a školní družiny působící v zájmovém vzdělávání s ohledem na koncepci zájmového vzdělávání v Jihomoravském kraji. 1.3 Rozvoj a kvalita lidských zdrojů ve veřejném sektoru 3 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány II. III. Etablování pravidelných seminářů pro veřejnou správu s účastí vysokých škol a institutů zaměřených na problematiku veřejného sektoru Tvorba informačních materiálů řešících procesní a formální postupy v oblastech, které úzce souvisejí s trhem práce v regionech např. práva a povinnosti obcí při povolování některých činností. 1.4 Lidské zdroje a další vzdělávání v podnikatelském sektoru 8 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich stáže v organizacích veřejného a soukromého sektoru 3 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období 1 naplňovány I. Vybudování institucionální báze umožňující etablování sítě spolupracujících subjektů (poskytovatelé míst na stáž a nabízející školské organizace) II. Podpora motivace odběratelského sektoru pro příjem pedagogických pracovníků Číslo a název 1.6 Spolupráce mezi vzdělávacími organizacemi všech stupňů ve opatření vazbě na potřeby zaměstnavatelů Počet klíčových 7 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období 4 3 1

181 aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují naplňovány I. Etablování pravidelných workshopů mezi ZŠ a SŠ s cílem reflektovat požadavky ze strany zaměstnavatelů. II. Zahájení stálých sezení mezi VŠ a SŠ o úpravě studijních plánů SŠ, aby lépe odrážely požadavky VŠ V. Podpora komunikace v oblasti využití poznatků z praxe ve studijních plánech VŠ - Podpora odborných praxí a stáží studentů ESF MU u budoucích zaměstnavatelů 1.7 Podpora terciárního vzdělávání včetně internacionalizace 3 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány Hodnocení Celkem opatření 7 Celkem klíčových aktivit 31 Průběžně naplňováno 21 PRIORITA 2 Adaptabilita a konkurenceschopnost 2.1 Podpora profesní mobility 5 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány Podpora tvorby tzv. sítí veřejného (zejména VŠ) a soukromého sektoru využití výzkumu, vývoje a inovací v podnicích 2 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období 2 naplňovány 2.3 Podpora organizací s vysokou přidanou hodnotou v kraji 2 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány VI. VII. Vytvoření databáze subjektů malých a středních podniků s vysokou přidanou hodnotou s cílem výběru vhodných potenciálních příjemců podpory Etablování pravidelných setkání pro vybrané organizace s vysokou přidanou hodnostou za účastí odborníků a širší veřejnosti Číslo a název opatření 2.4 Udržení vhodné struktury nabídky kurzů dalšího vzdělávání ve vazbě na potřeby trhu práce Počet klíčových aktivit 4 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány 2 Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, XII. Vybudování institucionální báze umožňující etablování sítě spolupracujících subjektů nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují IV. Vybudování webového portálu informujícím o struktuře nabídky vzdělávání a struktury poptávky trhu práce Hodnocení Celkem opatření

182 Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit Klíčové aktivity, které nejsou naplňovány, nebo nebylo zjištěno, zda se naplňují Celkem klíčových aktivit 13 Průběžně naplňováno 9 PRIORITA 3 Rozvoj politiky zaměstnanosti 3.1 Zvýšení rozsahu a účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti 4 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány III. Podpora relevantních subjektů provádějících informační, poradenské a preventivní aktivity 3.2 Modernizace a zvýšení efektivnosti veřejných služeb zaměstnanosti 3 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány XIII. Podpora kvalifikace a profesionalizace zaměstnanců služeb zaměstnanosti, získávání kvalifikovaných pracovníků, jejich průběžná teoretická i praktická příprava, doškolování. 3.3 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce 6 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány 3 I. Zvyšování veřejného povědomí o otázkách diskriminace žen na pracovním trhu a možnostech boje s ní v souvislosti se zákonem o rovných příležitostech (antidiskriminační zákon) V. Podpora nabídky pracovních míst na dílčí úvazek pro matky na rodičovské dovolené. VI. Podpora zvýšení počtu zařízení pro děti předškolního věku včetně rozšíření provozní doby stávajících zařízení. 3.4 Podpora sociální inkluze v obcích 4 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány Podpora rozvoje zaměstnanosti v terciární sféře s orientací na zaměstnávání kvalifikovaných odborníků, zejména ve sféře tržních služeb a obchodu 4 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období 3 naplňovány III. Podpora subjektů nabízejících celoživotní vzdělávání směřované k terciární sféře (návaznost na opatření zabývající se celoživotním učením) 3 2 Číslo a název opatření Počet klíčových aktivit 3.6 Podpora zaměstnatelnosti skupin znevýhodněných na trhu práce 5 Počet klíčových aktivit, které byly v daném období naplňovány 5 182

183 Hodnocení Celkem opatření 6 Celkem klíčových aktivit 26 Průběžně naplňováno 20 Příloha č. 12/ k části B Tabulka: Kvalita inovačního potenciálu v regionech soudržnosti a krajích Region soudržnosti NUTS 2 Průměrná známka na škále 1 5 Kraj Průměrná známka na škále 1-5 Praha 1,86 Hl. m. Praha 1,86 Střední Čechy 2,5 Středočeský kraj 2,5 Jihozápad 2,75 Jihočeský kraj 2,64 Severozápad 4,07 Plzeňský kraj 2,86 Severovýchod 3,17 Karlovarský kraj 4,57 Jihovýchod 3,04 Ústecký kraj 3,57 Střední Morava 3,11 Liberecký kraj 3,79 Moravskoslezsko 3,21 Královéhradecký kraj 2,71 Pardubický kraj 3,0 Kraj Vysočina 3,93 Jihomoravský kraj 2,14 Olomoucký kraj 2,93 Zlínský kraj 3,29 Moravskoslezský kraj 3,21 Průměrná známka národního průměru při vyhodnocení multikriteriálního inovačního potenciálu činí 2,96. Pramen: Záhradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013, 2011, str. 74. Příloha č. 13/ k části B Tabulka: HDP v běžných cenách na obyvatele (Kč) Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Pramen: Záhradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013, 2011, str

184 Příloha č. 14/ k části B Tabulka: Sektorové členění HDP v roce 2008 (%) Primární sektor Sekundární sektor Terciérní sektor Hl. m. Praha 0,2 18,3 81,5 Středočeský kraj 3,1 42,7 54,2 Jihočeský kraj 5,1 42,8 52,1 Plzeňský kraj 4,2 41,3 54,5 Karlovarský kraj 2,8 43,0 54,2 Ústecký kraj 1,3 51,6 47,0 Liberecký kraj 1,5 46,0 52,5 Královéhradecký kraj 4,6 44,0 51,4 Pardubický kraj 4,5 43,3 52,2 Kraj Vysočina 7,3 51,2 41,5 Jihomoravský kraj 3,1 34,8 62,1 Olomoucký kraj 4,2 39,0 56,7 Zlínský kraj 2,5 48,9 48,6 Moravskoslezský kraj 1,6 49,8 48,5 Pramen: Záhradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013, 2011, str. 69 Příloha č. 15/ k části B Tabulka: Indikátor vývoje životní úrovně čistý disponibilní důchod domácnosti (Kč; přepočet na obyvatele) Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Pramen: Záhradník, P.: Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013, 2011, str

185 Příloha č. 16/ k části B Obrázky č. 1-3/ Vzdělanostní struktura obyvatel, produktivita práce a průměrná měsíční mzda dle krajů Zdroj: Český statistický úřad, Brno

186 Zdroj: Český statistický úřad, Brno 2010 Zdroj: Český statistický úřad, Brno

187 Příloha č. 17/ k části D Obrázek č. 4: Regiony JMK dle indexu stáří 187