Studie zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou. Závěrečná zpráva. Mgr. Pavel Eckhardt

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studie zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou. Závěrečná zpráva. Mgr. Pavel Eckhardt"

Transkript

1 Studie zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou Závěrečná zpráva Mgr. Pavel Eckhardt Zadavatel: Město Lysá nad Labem Číslo výtisku: 1 Praha, březen 2015

2 Studie zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou Závěrečná zpráva Mgr. Pavel Eckhardt Praha, březen stran 2

3 Název a sídlo organizace: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30, Praha 6 Ředitel: Mgr. Mark Rieder Zadavatel: Město Lysá nad Labem Husovo náměstí Lysá nad Labem Zástupce zadavatele: Ing. Petr Eliška Zahájení a ukončení úkolu: únor 2015 březen 2015 Místo uložení zprávy: SVTI VÚV TGM, v.v.i. Náměstek pro výzkumnou a odbornou činnost: Ing. Petr Bouška, Ph.D. Vedoucí odboru 210: Ing. Anna Hrabánková Hlavní řešitel: Mgr. Pavel Eckhardt Spolupracovníci: Ing. Lenka Matoušová, Ing. Miroslav Váňa

4 Obsah: Úvod Přírodní poměry zájmové oblasti Historické využívání a průzkum podzemních vod v oblasti Lysé nad Labem Aktuální situace zásobování města vodou Vývoj obsahu dusičnanů v jímané vodě Varianty dalšího zásobování města vodou Varianta technologická Varianta posílení stávajícího zdroje Varianta posílení či diverzifikace zdrojů mělké zvodně Varianta posílení zdroje z bazální křídové zvodně Varianta posílení zdroje ze záložního jímacího území Litol Varianta posílení stávajícího zdroje mimo stávající jímací území Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu Kovona Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu u hydroelektrárny Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu na druhém břehu Labe Varianta napojení na okolní vodárenské zdroje Doporučení Závěr Použitá literatura a podklady Seznam příloh Příloha č. 1 Přehledná vodohospodářská mapa zájmového území Příloha č. 2 Plán jímacího území Lysá nad Labem Příloha č. 3 Kopie protokolu chemického rozboru vody 4

5 Úvod Na základě objednávky byla Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí, zpracována studie zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou pro veřejné zásobování obyvatelstva. Zaměření studie bylo zejména na hlediska proveditelnosti a ekonomické výhodnosti posuzovaných variant z dlouhodobého hlediska. Veřejný vodovod ve městě Lysá nad Labem je v současné době zásobován vodou z jímacího území v severovýchodní části města. Na podzim 2014 došlo ke zvýšení obsahu dusičnanů v distribuované vodě. Situace není kritická, ale je jí třeba řešit. 1. Přírodní poměry zájmové oblasti Zájmová oblast se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk. Hydrologicky leží zájmové území na pravém břehu řeky Labe. Zájmové území odvodňují drobné toky jako Mlynařice a Litolská svodnice, část území je odvodňována přímo řekou Labe. Z geologického hlediska je skalní podloží celé oblasti budováno sedimenty české křídové pánve (Mísař et al., 1983). Bazálními křídovými sedimenty jsou uloženiny perucko-korycanského souvrství cenomanského stáří, jedná se převážně o pískovce. Nad nimi jsou uloženy sedimenty turonského stáří souvrství bělohorského a jizerského, zde převažují slínovce, prachovce a jílovce. Svrchní část geologického sledu je tvořena kvartérními sedimenty, zejména fluviálními písky až písčitými štěrky, svahovinami a vátými písky. V okolí vodních toků se vyskytují též fluviální písčité a hlinitopísčité sedimenty (Holásek, 1987). Z hydrogeologického hlediska leží zájmové území v hydrogeologickém rajónu základní vrstvy 4430 Jizerská křída levobřežní (Olmer et al., 2006). V připovrchové zóně je na lokalitě nejvýznamnější mělká zvodeň umístěná zejména v kvartérních psamitických horninách, v blízkosti Labe je zde vyčleněn hydrogeologický rajón svrchní vrstvy 1171 Kvartér Labe po Jizeru. Na území je většinou ve svrchní části vyvinut významný mělký kolektor v pleistocénních fluviálních píscích až štěrcích říčních teras s průlinovou propustností a s průměrnou transmisivitou až m 2.s -1. Pod tímto kolektorem se nachází regionální izolátor jizerského a bělohorského souvrství stáří středního a spodního turonu, který je tvořen převážně slínovci, jílovci a prachovci. Pod ním se nachází bazální křídový kolektor v pískovcích perucko-korycanského souvrství cenomanského stáří, s průměrnou transmisivitou až m 2.s -1 (Hrkal, 1987). Cenomanské pískovce mají průlinovo-puklinovou propustnost. Podloží křídových sedimentů je generelně bráno jako regionální izolátor. Zájmové území leží v oblasti výskytu podzemní vody vyžadující složitější úpravu (voda II. kategorie). Směr proudění podzemních vod je generelně k jihozápadu (Hrkal, 1987) k řece Labe. Z hlediska ochrany přírody a krajiny existuje z maloplošných chráněných území severně až severoseverozápadně od intravilánu města Lysá nad Labem národní 5

6 přírodní rezervace Hrabanovská černava (27,57 ha, vyhlášena roku 1933, rozsáhlý komplex mokřadů a slatinných luk s výskytem ohrožených rostlin a živočichů), chráněné ekosystémy jsou závislé na úrovni hladiny podzemních vod. Jižně od Lysé nad Labem na druhém (levém) břehu Labe leží přírodní rezervace Vrť (24,5 ha, vyhlášena roku 1972, dubojilmový luh s cibulnatými bylinami). 2. Historické využívání a průzkum podzemních vod v oblasti Lysé nad Labem K dané problematice se podařilo shromáždit poměrně významné množství podkladů, jejich přehled uvádíme v následujícím textu a v přehledu použité literatury. Nejedná se samozřejmě o úplný podrobný výčet, průzkumných prací v zájmové oblasti proběhl velký počet (zejména co se týče mělké zvodně) a některé podklady nejsou dostupné. Počátkem roku 1954 byl v oblasti proveden naším ústavem hydrogeologický průzkum, jehož cílem bylo posouzení možností zásobení města Lysá nad Labem vodou (Řezáč, 1954). Autor shrnuje, že získání vody pro město je nutné řešit buď z hlubinných artézských vrtů (které by prošly celou mocností křídových sedimentů), nebo ze čtvrtohorních polabských náplavů. Doporučuje provést dlouhodobý čerpací pokus na artézském vrtu (141 m hlubokém) u cukrovaru v Lysé nad Labem Litoli, včetně rekonstrukce tohoto vrtu a asanaci přilehlé oblasti (kalová pole cukrovaru, odpadní vody). Z tohoto vrtu doporučuje vzhledem k naléhavosti úkolu zásobovat následně sídliště i město. Zbytek vody doporučuje získat (mimo možné přebytky ze stávajících artézských i neartézských zdrojů v Lysé) po vhodných chemických úpravách ze čtvrtohorních dobře zvodnělých náplavů starých ramen Labe u Byšiček, kde navrhuje provést průzkumnou sondáž, provést čerpací pokusy a zřídit několik jímacích studní. V roce 1955 bylo provedeno posouzení zdroje pitné vody pro sídliště v Lysé nad Labem (Hojsák, 1955). Požadavek posouzení údajně vyplynul z vodoprávního jednání ze září 1955, kdy byl schválen projekt vodovodu a bylo vydáno vodoprávní povolení s podmínkou, že bude požadovaná spotřeba vody prokázána novým dlouhodobým čerpacím pokusem. Na severovýchodním okraji Lysé nad Labem byla provedena sonda V-1 (vrt o průměru 360 mm) do hloubky 10,2 m (až do podloží kvartérních sedimentů, které bylo zastiženo 8,8 m pod úrovní terénu). Hladina podzemní vody se pohybovala okolo 1,55 m pod terénem (kóta terénu sondy byla 185,44 m). Výsledek čerpacího pokusu, kdy bylo čerpáno až 5 l/s při snížení hladiny o 1,43 m, prokázal, že navržený způsob jímání podzemní vody pro sídliště spouštěnou studnou o průměru 3 m až do podloží kvartérních sedimentů zaručuje v dostatečném množství vyčíslenou spotřebu 4,2 l/s jakostní pitné vody. Z kvalitativního hlediska voda ve stanovovaných parametrech vyhověla požadavkům, pouze obsah dusičnanů většinou mírně překračoval hodnotu 50 mg/l (například dne činil 60,3 mg/l, dne byl 52,3 mg/l a dne dosahoval 51,3 mg/l). V letech 1958 až 1959 byl proveden hydrogeologický průzkum pro podnik Kovona v Lysé nad Labem (Mitášová, 1959). V jeho rámci byl vyhlouben vrt L1 do hloubky 108 m, jednalo se o nový vodní zdroj užitkové a pitné vody jako náhrada za dosavadní vrtanou studnu. Vrt zastihl do hloubky 7,6 m kvartérní sedimenty (navážka, hlína, písek, jíl, štěrk), v etáži 7,6 až 84,6 m byly zastiženy sedimenty turonu (jíl, slín, slínovce), v úrovni 84,6 až 103 m byly provrtány středně zrnité pískovce cenomanu a pod nimi až do konečné hloubky černošedé permské lupky. Podzemní voda byla navrtána v hloubce 2,2 m, při navrtání sedimentů cenomanu byla naražena artézsky 6

7 napjatá hladina podzemní vody. Vrt byl vystrojen dřevěnými pažnicemi průměru 335 mm, v úseku 86 až 103 m pod povrchem perforovanými. V úrovni 83 až 84,6 m bylo provedeno zaplášťové těsnění k zabránění pronikání navrtané artézské vody do nadloží. Případné zvodnění turonských slínovců bylo během vrtání průběžně ověřováno celkem šesti informativními čerpacími pokusy kalovkou, z provedeného výpočtu vyplynulo, že zvodnění turonského souvrství tu nepřesahuje 0,5 l/s, tato voda je značně tvrdá s vysokým obsahem železa. Před zahájením čerpacího pokusu přetékala artézská voda volně přes úroveň pažnice s vydatností 2,2 l/s. Při čerpacím pokusu bylo postupným snižováním hladiny dosaženo vydatnosti až 11 l/s (při snížení o 45 m). Stávající hluboký vrt z roku 1942 byl neustále v provozu, proto nemohl být při čerpací zkoušce sledován. Hladina podzemní vody po ukončení čerpací zkoušky velmi rychle stoupala a za 4,5 hodiny začala opět přetékat přes ústí pažnice, což svědčí o velmi dobrém přítoku vody do vrtu. Chemicky ležely stanovené ukazatele vody v mezích pro pitnou vodu, pouze u obsahu železa byla při prvním odběru zjištěna zvýšená koncentrace (1,1 mg/l). Voda byla slabě kyselá (ph 6,7), velmi měkká, může působit korozivně na maltu, beton a kov. Pro trvalý odběr bylo doporučeno snížení na 30 m, při kterém se předpokládá vydatnost okolo 9 l/s, doporučen byl plynulý odběr vody, aby se zabránilo rychlému stárnutí vrtu. V letech 1960 až 1961 byl proveden průzkum hydrogeologických poměrů širšího jihozápadního okolí zájmové oblasti (Kněžek a Žitný, 1962). V rámci průzkumu byly provedeny v okolí Lysé nad Labem 3 vrty, jejichž úkolem bylo zajistit zásobování Lysé nad Labem pitnou vodou (mělo být získáno 35 l/s). Dva provedené mělké vrty S1 a S2 prokázaly malou mocnost kvartérních sedimentů (do 6,2 m) a nižší zvodnění (informativní kalovací pokusy prokázaly vydatnost okolo 1 l/s) a proto bylo od soustavné sondáže a čerpacích zkoušek upuštěno (i po prostudování okolních zdrojů čerpací pokusy v závodě Stavební stroje a Prefa). Vrt S1 dosáhl hloubky 16,2 m, vrt S2 dosáhl hloubku 9 m, oba vrty byly vystrojeny kameninou o průměru 250 mm. Vrty S1 a S2 ležely v prostoru mezi hydroelektrárnou Lysá (vrt S3) a Byšičkami. Vrt S3 byl situován asi 150 m od hydroelektrárny Lysá nad Labem. Kvartérní sedimenty (ornice, písek, štěrkopísky) byly zastiženy v metráži do hloubky 5,2 m. Pod nimi do hloubky 55 m byly zastiženy sedimenty spodního turonu (slínovce, slíny, proložka pískovce, jíl). Sedimenty cenomanu byly zastiženy v úseku 55 až 89,5 m, jednalo se o pískovce, jílovce a jíly). V podloží křídových sedimentů byly až do konečné hloubky 114,5 m zastiženy rozvětralé jílovité ordovické břidlice. Vrt byl následně zasypán obsypem do hloubky 67 m, výše byla stěna vrtu stabilizována pomocí ocelových pažnic o průměru 194 mm, svrchní část vrtu byla chráněna plnými ocelovými zárubnicemi do hloubky 42 m. Podzemní voda byla naražena v hloubce 1,7 m, již s dosažením hloubky 59 m byl zjištěn pozitivní artézský přetlak a s dosažením 65,5 m začala voda přetékat přes pažnici v úrovni 0,9 m nad terénem. Před čerpacím pokusem dosahoval přetok 4,8 l/s. Do čerpacího pokusu byl zahrnut i artézský vrt S4 v Lysé nad Labem Litoli hluboký 141 m, před čerpáním měl přetok 1,24 l/s (tento vrt byl převzat KVRISem Praha od Pražských vodáren, žádná dokumentace se však z tohoto vrtu nedochovala). Vydatnost vrtu S3 byla při snížení o 4 m v úrovni 11,1 l/s, při snížení o 6 m dosahovala 16,66 l/s, v závěru čerpacího pokusu při snížení o 7 m činila 18,5 l/s. Vrt S4 byl prokazatelně ovlivněn výrazným čerpáním na vrtu S3 (pokles vydatnosti až na 0,7 l/s), jeho vydatnost se v rámci snížení o 6 m po ukončení čerpání vrtu S3 ustálila na 1,9 l/s. V rámci komplexního čerpacího pokusu byla sledovány a čerpány ještě další vzdálenější vrty v Čelákovicích, Káraném a Mochově. Po ukončení čerpání nastal u vrtu S-3 ve velmi krátkém čase opět přetok, který pak postupně klesal z hodnoty 2,7 l/s na 2 l/s. Po ukončení čerpání přetékalo z vrtu S-4 stabilní množství 1,17 l/s. Komplexní čerpací 7

8 pokus v roce 1961 tak ověřil součet vydatnosti vrtů S-3 a S-4 v reálné úrovni 13,6 l/s. Chemické analýzy vod vrtů S-3 a S-4 identifikují tyto vody jako kalciumbikarbonátového typu, ve vrtu v Kovoně je patrný přechod k typu magnesiosulfatickému, vody jsou řazeny do skupiny vod měkkých. Obsah železa v jímané vodě silně kolísá většinou nad přípustnou normu, po bakteriologické stránce byly všechny vzorky nezávadné. Jelikož ověřené množství vody pro Lysou nad Labem nedosáhlo požadovaného množství, doporučují autoři provedení dalšího vrtu v prostoru pod vrchem Na Homolce severovýchodně od města, kde se pravděpodobně nebude projevovat vzájemné ovlivňování s oblastí výše položených jižnějších ker (Kněžek a Žitný, 1962). V roce 1962 byl proveden hydrogeologický průzkum v prameništi na severovýchodním okraji Lysé nad Labem poblíž stávajících jímacích objektů zásobujících sídliště v prostoru pod vrchem Na Homolce (Kamberský, 1962). V rámci této akce byly vyhloubeny 3 průzkumné hydrogeologické vrty, z nichž vrt V1 byl vystrojen kameninovými filtry průměru 350 mm jako definitivní studna a vrty S1 a S2 byly pro malou mocnost kvartérního pokryvu zasypány. Vrt V1 zastihl následující geologický sled hornin: do hloubky 0,3 m ornice, v úseku 0,3 1,0 m černá humusová hlína, v úseku 1,0 2,7 m šedý jemně písčitý jíl, v úseku 2,7-3,0 m žlutohnědý štěrkopísek jemnozrnný, v úseku 3,0 7,2 m žlutohnědý štěrkopísek s valouny a v hloubce 7,2 až 7,7 m byl zastižen světle šedý písčitý slínovec stáří středního turonu. Hladina podzemní vody byla naražena v hloubce 2,7 m a ustálila se 1,2 m pod terénem. Okolo zájmového vrtu bylo vyvrtáno a vystrojeno 8 mělkých pozorovacích sond. Po ukončení vrtných prací byl vrt V1 podroben 21 dennímu čerpacímu pokusu, čerpáno bylo až přes 6 l/s při snížení o 3,65 m. Čerpací pokus prokázal, že vybudovaný zdroj je schopen poskytovat 3 l/s při snížení hladiny o cca 1,35 m. Byl určen koeficient filtrace terasových štěrkopísků k = 1, m/s. Všechny chemické analýzy odebraných vzorků vody odpovídaly platné normě ČSN, zvýšený byl obsah dusičnanů (ty dosahovaly koncentrace 45 až 48 mg/l). Významným jímacími územími v Lysé nad Labem a Lysé nad Labem - Litoli se zabývá Henešová (1977). V rámci hydrogeologického průzkumu v roce 1976 tu popisuje vyhloubení jedné studny ve starém jímacím území pro Lysou nad Labem (vrt V 2 do hloubky 8,7 m) a šesti mělkých vrtů u Litole (hloubky 8,7 až 12,6 m) v oblasti starého ramena Labe. Čerpací zkouška na studně V 2 prokázala vydatnost až 5 l/s, průměrný odběr vody vodárnou ze stávajících objektů přitom činil 11,4 l/s, aniž došlo k jejich ovlivnění čerpáním nového vrtu V 2. Nový vrt byl upraven jako definitivní jímací objekt. Skupinová čerpací zkouška v oblasti Litol prokázala významnou využitelnou vydatnost podzemních vod (až 30 l/s), kvalita těchto vod však často nesplňovala požadavky, významná byla například koncentrace dusičnanů (až 114,4 mg/l), síranů, železa, manganu, bakterií, výrazná byla i vysoká tvrdost vody (Henešová, 1977). Z let 1982 až 1983 pochází vymezení a podmínky ochranných pásem vodních zdrojů Lysá nad Labem staré prameniště (ONV Nymburk, 1983). Jímací území bylo zatravněno a bylo využíváno studněmi V1, - sběrnou studní a dále vrtanou studnou s označením L1. Celková vydatnost území je vyhodnocena na 14 l/s. Studnami byl jímán kvartérní obzor mělkých podzemních vod, v úvahu přichází též voda křídová v minimální míře, resp. voda povrchového rozpojeného pásma jílovců, které je v komunikaci s kvartérem. Byla vyčleněna pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně. Velikost I. ochranného pásma byla vyčleněna na 7,4505 ha. Rozsah vyčleněných pásem znázorňuje mapka v příloze č.2. Další hydrogeologický průzkum zájmového jímacího území byl realizován v roce

9 (Henešová, 1986). V jímacím území byly provedeny tři doplňkové vrty, konkrétně V-3 (do hloubky 10 m), V-4 (o hloubce 9 m) a V-5 (o hloubce 12 m). Vrtáno bylo průměrem 1650 a 1350 mm, výstroj o průměru 300 mm byla provedena z překližky. Využitelné množství bylo stanoveno u vrtu V-3 na 10 l/s, u vrtu V-4 na 1,1 l/s a u vrtu V-5 na 5,25 l/s. Voda byla velmi tvrdá, měla zvýšené koncentrace železa, manganu a bakterií, u vrtu V-4 i zvýšené koncentrace síranů. Koncentrace dusičnanů nadlimitní nebyly. Polohu vrtů znázorňuje mapka v příloze č.2. V roce 1997 byl zhotoven soudní posudek (Herešová, 1997) pro VaK Nymburk, zabývající se jímacím územím v Lysé nad Labem. V daném roce bylo v jímacím území pět vrtů (V1 až V5) a velkoprůměrová kopaná studna (průměr 300 cm) u čerpací stanice. Pouze vrt V2 nebyl v provozu, čerpalo se střídavě z vrtů V1, V3, V4 a V5. Odběr činil v průměru cca 15 l/s, jímací území bylo vyhodnoceno až na odběr 20 l/s. V roce 2001 bylo uděleno povolení k odběru podzemní vody z vrtů a studní v prameništi Lysá nad Labem (OkÚ Nymburk, 2001a). Dokument ruší předchozí povolení k nakládání s vodami vydaná ONV Nymburk Středočeským vodovodům a kanalizacím ve dnech , a V témže roce byly odebrány vzorky vody z vodovodního řadu v Lysé nad Labem (OkÚ Nymburk 2001b a MěÚ Lysá nad Labem 2001). Vzorky nevyhovovaly požadavkům na pitnou vodu obsahem dusičnanů (52 až 61 mg/l) a obsahem síranů (255 až 274 mg/l). V závěru roku 2002 byl ukončen hydrogeologický průzkum jímacího území Na Šibáku (shodné s jímacím územím Na Homolce ) v Lysé nad Labem. Byl zde vyhlouben průzkumný hydrogeologický vrt HV-1 o hloubce 110 m vystrojený ocelovou zárubnicí průměru 89 mm. Vrtem byl v hloubce 94 až 110 m zastižen cenoman v pískovcovém vývoji, celá mocnost cenomanu nebyla provrtána. Vrt vykazoval volný přetok 2,5 l/s a byl osazen tlakovým zhlavím. Na základě tohoto průzkumu byl zhotoven projekt hlubokého jímacího vrtu HV-2 (Dubánek, 2003a). V roce 2003 bylo vydáno stavební rozhodnutí na zhotovení vrtané studny do hloubky cca 120 m, vystrojení sběrné studny a další práce v zájmovém jímacím území města (MěÚ Lysá nad Labem, 2004a). V rámci stejného dokumentu bylo též uděleno povolení k nakládání s podzemními vodami. Hluboký vrt HV-2 byl v jímacím území Lysá nad Labem vyhlouben v průběhu roku Bylo vrtáno průměry 430, 380 a 305 mm. Vrt dosáhl hloubky 109 m, čímž prošel až do podloží křídových sedimentů. Svrchu do hloubky cca 6 m byly zastiženy nezpevněné horniny kvartéru (hlína, štěrk, písek), pod nimi až do úrovně 90 m pod terén byly provrtány turonské slínovce a jíly, dále do hloubky 108,5 m byly zastiženy cenomanské pískovce, pod nimi zastihla spodní část vrtu permokarbonské lupky. Vrt byl vystrojen PVC zárubnicí o průměru 225 mm. Kvartérní a turonská zvodeň byla od cenomanské oddělena bentonitovým těsněním. Po vystrojení vykazoval vrt HV-2 přetok přes 3 l/s. Poté byla na vrtu provedena čerpací a stoupací zkouška. Jako pozorovací objekty byly sledovány vrty: HV-1 v zájmovém jímacím území, vrt L-1 v areálu firmy Kovona v Lysé nad Labem a nový vrt v areálu úpravny vody Ostrá. Bylo čerpáno na 3 deprese (5,11 l/s, 7,11 l/s a 5,88 l/s) se snížením 14 až 21,5 m. Po ukončení čerpání bylo dosaženo přetoku do 5 minut od přerušení chodu čerpadla. V průběhu čerpání nebylo zaznamenáno ovlivnění ostatních pozorovacích objektů, kromě blízkého vrtu HV-1 (pokles tlaku o 0,4 až 0,5 MPa). Využitelná vydatnost vrtu HV-2 byla vyhodnocena na 5,5 l/s při snížení na provozní hladinu okolo 21 m pod úroveň terénu. Čerpaná voda byla velmi měkká, s velmi nízkými koncentracemi dusičnanů, s nižším obsahem vápníku, se zvýšeným obsahem železa (Dubánek, 2003b). 9

10 V roce 2004 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na vrtanou studnu hloubky 120 m, úpravnu vody a další objekty v zájmovém jímacím území města (MěÚ Lysá nad Labem, 2004b). Stavba byla realizována v souladu s projektovou dokumentací, zpracovanou firmou Stavokomplet s.r.o. s výjimkou změny umístění vrtané studny v rámci oploceného areálu prameniště a následným zkrácením výtlačného řadu do stávající sběrné studny. V zájmové oblasti města Lysá nad Labem a jeho okolí byly dále z hydrogeologického hlediska v minulosti provedeny desítky drobnějších prací, zejména se jednalo o zajištění lokálních zdrojů podzemní vody většinou z mělké zvodně (například Hepnar 1966, Rajgl 1967a a 1967b, Václavík 1977, Zelinka 1979 a 1984) nebo sledování kontaminace v mělké zvodni (například Jílek 1971, Vávra 1980 a 1992 a 1993 a 1996). 3. Aktuální situace zásobování města vodou V současné době je město Lysá nad Labem zásobováno pitnou vodou z jímacího území v severovýchodní části města. Čerpáno je ze sběrné studny, jímající mělkou zvodeň, a z hlubokého vrtu (HV-2), který jímá vodu bazální křídové zvodně. Voda z vrtu prochází úpravnou, kde dochází mimo jiné k odželeznění této vody. Jímání a úpravnu vody a vodovod vlastní obec Lysá nad Labem, provozuje je firma Stavokomplet, s.r.o. Vodovod tu zásobuje okolo 6800 trvale bydlících osob, dále 4 mateřské školy, 4 základní školy, střední odborné učiliště, cca 10 restauračních zařízení a areál výstaviště (zdroj: webové stránky města Lysá nad Labem). Na podzim roku 2014 došlo ke zvýšení obsahu dusičnanů v jímané vodě, podrobnosti uvádí následující podkapitola. 3.1 Vývoj obsahu dusičnanů v jímané vodě Zvýšené obsahy dusičnanů nad koncentraci 50 mg/l se vyskytovaly v jímané vodě mělké zvodně jímacího území Lysá nad Labem již na začátku jímání okolo roku 1955 (Hojsák, 1955). Stav občasného překračování této koncentrace pokračoval i po zapojení dalších mělkých studní jímacího území až do roku 2001 (např. OkÚ Nymburk, 2001b). Stav se příznivě změnil po zapojení jímání podzemní vody hlubokého vrtu a mísení této vody s jímanou podzemní vodou mělké zvodně. V posledních letech voda jímané mělké sběrné studny přesahovala koncentraci dusičnanů 50 mg/l, voda hlubokého vrtu HV-2 měla koncentrace dusičnanů velmi nízké, vzájemným mísením těchto vod (v poměru zhruba 65 % vody z mělké zvodně ku 35 % vody z bazální zvodně) bylo dosahováno koncentrací ve vodě veřejného vodovodu pod 50 mg/l. Graf vývoje koncentrace dusičnanů ukazuje následující obrázek, zdrojem grafu jsou webové stránky města Lysá nad Labem a firma Stavokomplet, s.r.o. 10

11 Obrázek 1 Graf vývoje koncentrace dusičnanů ve vodě vodovodního řadu Lysá n.l. Obsah dusičnanů v jímané vodě vzrostl na podzim roku 2014 až na úroveň 110 mg/l v jímané vodě mělké zvodně. Mísení této vody s vodou hlubokého vrtu již nestačilo korigovat koncentrace dusičnanů ve vodovodním řadu pod 50 mg/l a voda ve vodovodním řadu dosáhla koncentrací dusičnanů až přes 70 mg/l. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje dostala od provozovatele vodovodu žádost o určení mírnějšího hygienického limitu pro ukazatel koncentrace dusičnanů a posudek Státního zdravotního ústavu v této věci. Na základě tohoto posudku bylo možné mírnější hygienický limit pro tento vodovod na omezenou dobu povolit. Z preventivních důvodů však krajská hygienická stanice omezila použití vody uvedené jakosti pro nejcitlivější část populace - pro děti do 7mi let, těhotné a kojící ženy (zdroj: Dne byla analýzou ověřena koncentrace dusičnanů ve vodě vodovodního řadu (odběrovým místem byl Městský úřad), obsah dosahoval 48 mg/l (webové stránky města Lysá nad Labem), dne byla koncentrace dusičnanů ve vodě v předmětného vodovodu již jen 42 až 44 mg/l, dne činila koncentrace dusičnanů ve vodovodním řadu 45,9 mg/l (zdroj: Dne byly v rámci rekognoskace jímacího území jako součást této studie odebrány tři vzorky vod na stanovení koncentrace dusičnanů (kopie certifikátu těchto analýz se nachází v příloze č.3 této zprávy). Voda sběrné studny měla koncentraci dusičnanů 75,1 mg/l, voda hlubinného vrtu HV-2 pak koncentraci 3,01 mg/l, směs určená do vodovodu k zásobování měla koncentraci 38,6 mg/l, která příslušný limit pro pitnou vodu splňovala. Příčinu výrazného sezónního vzestupu koncentrace dusičnanů nelze ze stávajících dostupných podkladů odvodit. Z obecného hlediska může docházet sezónně ve srážkově bohatších obdobích či při tání sněhu k ředění kontaminace mělkých podzemních vod, ve srážkově deficitních obdobích k takovémuto ředění nedochází. Tato sezónnost však podle našeho názoru nemůže vysvětlit tak extrémní zvýšení koncentrací a pouze v prokázaném období. Zdroj kontaminace se bezpochyby nachází mimo dlouhodobě zatravněné a oplocené první ochranné pásmo vodního zdroje. Jímaná sběrná studna leží v severním výběžku tohoto ochranného pásma a je intenzivně čerpána (okolo 9 l/s), depresní kužel studny tedy přesahuje ochranná pásma severním, severovýchodním a severozápadním směrem. Není jasné, jakého 11

12 jsou dusičnany původu, zdrojem mohou být jak anorganická či organická hnojiva ze zemědělství, tak i odpadní vody z chybějící či netěsné kanalizace atp. Ke zjištění příčin navrhujeme provést hydrogeologický průzkum, který by sestával ze zaměření hladin mělkých podzemních vod v okolí jímání, odběru vzorků okolních mělkých podzemních vod na dusíkaté látky a vyhodnocení směrů proudění a přínosu dusíkatých látek do jímacího území. Na základě těchto údajů by bylo možné realizovat další kroky, například lepší ochranu infiltrační oblasti, případně výhodnější prostorové rozložení jímaných zdrojů mělké zvodně (viz dále kapitola 4.2.1). 4. Varianty dalšího zásobování města vodou V současné době je městským vodovodem zásobováno pitnou vodou okolo 7 tisíc obyvatel. Město Lysá nad Labem má přes 9 tisíc obyvatel, je plánován rozvoj města až na cca 12 tisíc obyvatel. Současné problémy s kvalitou jímané vody a předpokládaný další rozvoj města si vyžádaly zpracování variant budoucího zásobování města vodou. 4.1 Varianta technologická První varianta vychází ze stávajícího stavu vydatnost objektů v současné době dostačuje spotřebě, problém nastal pouze nárazově a to zvýšením obsahu dusičnanů v jímané vodě mělké zvodně, v současné době obsah dusičnanů již opět limitní koncentraci většinou splňuje. Tuto situaci lze krátkodobě či střednědobě řešit technologickým odstraňováním části dusičnanů z jímané vody. Možné jsou technologie využívající reverzní osmózu, nebo pomocí ionexů (sorbentů). Doporučujeme technologii v rámci úpravny vody modernizovat tak, aby při zjištěném zvýšení koncentrací dusičnanů ve sběrné studně byla část jímané vody odkloněna k odstranění části dusičnanů. Ke kontrole obsahu dusičnanů by bylo možné, vedle periodických rozborů instalovat čidlo (tzv. dusičnanovou sondu) ke kontinuálnímu měření obsahu dusičnanů. Aktuálně tuto variantu rozpracoval Dubánek (2015). Konstatuje, že aplikace technologie reverzní osmózy je v lokalitě nepříznivá vzhledem k vysoké tvrdosti vody a vysokým koncentracím síranů. Doporučuje ionexovou technologii využití bazických selektivních anexů s požadovaným maximálním výkonem 4 l/s. Navrhovaná technologie má být finančně výhodnější, než technologie reversní osmózy, bude však docházet k nárůstu obsahu chloridů v upravené vodě. Pořizovací cena technologie odstraňování dusičnanů pomocí ionexů byla vyčíslena na cca 1,245 milionu Kč. Dále odhadované navýšení provozních nákladů na denitrataci při zapojení denitratace na 90 dní v roce by cenu produkované pitné vody zvýšilo o cca 5,84 Kč/m 3 bez DPH oproti současnosti, roční nákladová cena vody by stoupla o cca 1,44 Kč/m 3 bez DPH (Dubánek, 2015). 4.2 Varianta posílení stávajícího zdroje Městu Lysá nad Labem patří poměrně rozsáhlé pozemky prvního ochranného pásma 12

13 zájmového jímacího území. Pro další rozvoj města a tím i vynucené vyšší spotřeby vody by bylo vhodné mít ověřené možnosti zvýšení jímaného množství podzemní vody a kvality této vody Varianta posílení či diverzifikace zdrojů mělké zvodně V jímacím území existují nečerpané mělké studny. Celková využitelná vydatnost mělké zvodně jímacího území byla předchozími průzkumy stanovena v okolí 20 l/s, aktuálně využíváno je v průměru okolo 9 l/s. Kvalita vody nečerpaných studní (například vrty V1 až V5) byla dlouhodobě generelně obdobná, jako průměrné hodnoty v jímané sběrné studně jedná se o tvrdou vodu, zvýšený byl obsah dusičnanů a síranů. Nicméně v nich podle dostupných podkladů nikdy nebyly zjištěny tak vysoké koncentrace dusičnanů, jako tomu bylo v závěru roku 2014 ve vodě sběrné studny. Ochranným pásmem je část těchto studní lépe chráněna, než aktuálně jímaná sběrná studna. V rámci této varianty by bylo vhodné zjistit čím bylo aktuální zvýšení koncentrací způsobeno, aby bylo možno takovýmto zvýšením předcházet. Vhodné by bylo zaměřit hladiny podzemních vod a sestavit mapu hydroizohyps se směry proudění podzemních vod. Dále odčerpat a ovzorkovat stávající studny v rámci jímacího území a jeho okolí, zejména na stanovení dusíkatých látek. Výsledkem podrobného průzkumu prameniště může být návrh využívání (i) jiných mělkých studní, než je stávající využívaná sběrná studna. Průzkum může pomoci i v nalezení zdroje, který způsobil výrazný vzestup kontaminace dusičnany. V prostoru mezi zdrojem znečištění a jímací studnou by bylo následně možné vytipovat či zhotovit monitorovací objekt (například monitorovací vrt), na kterém by bylo možné sledovat přísun znečištění ve směru k jímacímu území, což umožní na tento přísun znečištění v předstihu reagovat. Na základě poznatků tohoto hydrogeologického průzkumu by bylo možné i navrhnout úpravu rozsahu ochranných pásem. Cenu hydrogeologického průzkumu okolí jímacího území, zahrnujícího zaměření hladin podzemních vod mělké zvodně, krátkodobé čerpací pokusy s odběry vzorků (především na obsah dusičnanů a síranů) a jejich vyhodnocení odhadujeme podle rozsahu prací na cca 50 až 100 tisíc Kč Varianta posílení zdroje z bazální křídové zvodně Další možností je posílení stávajících zdrojů v rámci jímacího území novým (druhým jímacím) hlubokým vrtem do bazální křídové zvodně. V případě přijetí této varianty je třeba mít na mysli, že nový a stávající vrt se budou do jisté míry ovlivňovat. Vhodný je proto předchozí geofyzikální průzkum zájmového území, který se zaměří na výskyt tektonických poruch a optimální umístění nového hlubokého vrtu v rámci jímacího území. Z tohoto hlediska by bylo také vhodné umístit nový vrt co nejdále od stávajícího, mimo směr proudění k či od stávajícího vrtu. K vyhodnocení záměru lze dále zhodnotit data ze dvou stávajících vrtů HV-1 a HV-2, umístěných v rámci jímacího území (zejména Dubánek 2003a,b). Ke kladům tohoto řešení patří stávající vlastnictví zájmových pozemků městem, existence funkční (a současně nově rekonstruované) úpravny vody v lokalitě, relativně krátká vzdálenost napojení nového vrtu a vysoce pravděpodobná slušná kvalita jímané vody (potřebné pravděpodobně pouze odželeznění) a dostatečná ochrana zdroje 13

14 (stávající oplocení, velká mocnost relativně nepropustných hornin kryjící bazální křídovou zvodeň). Druhý hluboký vrt by mohl zároveň sloužit jako záloha pro případ havárie či jiného výpadku dodávek vody ze stávajícícho hlubokého vrtu HV-2. Nevýhodou je nejasná vydatnost, kterou bude nový vrt schopný nezávisle doplnit stávající zdroj. Tuto nejistotu lze zmenšit provedením geofyzikálního průzkumu před výstavbou vrtu a následně ověřit pomocí čerpacích zkoušek. Nový vrt by bylo samozřejmě možné zhotovit i jinde, než ve stávajícím jímacím území, v tom případě by při větší vzdálenosti docházelo k menšímu ovlivnění se stávajícím čerpaným hlubokým vrtem, navýšily by se však náklady na připojení vrtu k úpravně, výkup pozemků a vyhlašování dalšího prvního ochranného pásma. Realizace nového hlubokého vrtu by si vyžádala investiční náklady okolo 500 tisíc Kč. Celá varianta včetně předcházejícího geofyzikálního průzkumu, následné čerpací zkoušky a zapojení nového hlubokého vrtu na úpravnu by si vyžádala náklady přes 0,7 milionu Kč, záleží na vzdálenosti vrtu od úpravny. Bylo by však třeba navíc ještě zvýšit kapacitu úpravny vody (odželeznění) Varianta posílení zdroje ze záložního jímacího území Litol Další možností posílení stávajících zdrojů je v současnosti nevyužívaný vodní zdroj Litol, který leží jihovýchodně od intravilánu města Lysá nad Labem. Je s ním počítáno případně pouze jako s možným záložním zdrojem pro případ nouzového zásobování pitnou vodou. Skupinová čerpací zkoušky v tomto jímacím území Litol prokázala významnou využitelnou vydatnost podzemních vod (až 30 l/s), kvalita těchto vod však často nesplňovala požadavky, významná byla například koncentrace dusičnanů (až 114,4 mg/l), síranů, železa, manganu, bakterií, výrazná byla i vysoká tvrdost vody (Henešová, 1977). Protože kvalita vody mělké zvodně záložního jímacího území Litol byla výrazně hůře upravitelná, než ve stávajícím jímacím území Lysá nad Labem, nedoporučujeme v této fázi jímací území Litol využít pro posílení zdrojů pitné vody pro Lysou nad Labem. 4.3 Varianta posílení stávajícího zdroje mimo stávající jímací území V rámci města Lysá nad Labem a jeho okolí existují stávající zdroje podzemních vod. Mezi kvalitní a velmi dobře chráněné zdroje vody patří zejména vrty do bazální křídové zvodně. Stav zájmových vrtů doporučujeme před případným využitím prověřit například prohlídkou televizní kamerou, čerpacími zkouškami, případně i dalšími geofyzikálními metodami (karotáží). Prohlídka vrtu včetně karotáže vyžaduje náklady okolo 50 tisíc Kč (závisí na hloubce, stavu a přístupnosti vrtu). 14

15 4.3.1 Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu Kovona V areálu podniku Kovona v blízkosti nádraží v Lysé nad Labem se vyskytuje hluboký rekonstruovaný vrt se stabilním přetokem, jehož plná kapacita není využívána. Podle archivních materiálů (Mitášová, 1959) byl tento vrt dostatečně vydatný a kvalita jeho vody byla vysoká. Rovněž ochrana kvality bazální křídové zvodně je značná. Aktuální vydatnost vrtu, případné změny kvality vody při čerpání a případné ovlivnění se stávajícími vrty HV-2 a HV-1 v jímacím území lze vyčíslit čerpacím pokusem. Podle současné analýzy vody přetoku ze dne , zadané firmou KOVONA a.s. (analýzu provedla firma Bioanalytika s.r.o.), se i aktuálně jedná o vodu nízko mineralizovanou, s nízkým obsahem dusičnanů. Voda nevyhověla mezné hodnotě v obsahu železa (0,49 mg/l) a barvou vody. Pod intervalem doporučených hodnot ležel obsah vápníku a hořčíku. Při čerpací zkoušce na vrtu HV-2 v jímacím území Lysá nad Labem nebylo zaznamenáno ovlivnění vydatnosti vrtu v Kovoně (Dubánek, 2003b). Pro využití vody by byla nutná ochrana zdroje vytyčením a oplocením prvního ochranného pásma. Vodu by bylo nutno upravovat (odželeznění, tím bude velmi pravděpodobně příznivě upravena i barva vody). Pro vyšší tvrdost vody by bylo vhodné buď míchat tuto vodu se stávající jímanou vodou v Lysé nad Labem, nebo zvýšit obsah vápníku a hořčíku jinými způsoby. Finanční náročnost této varianty závisí do značné míry na spolupráci podniku Kovona, který tento zdroj vody také v menší míře využívá. Vrt má z hlediska města Lysá nad Labem vhodnou polohu, připojení ke stávajícímu řadu by nemuselo být problémem. Obecně doporučujeme provedení čerpací zkoušky s odběry vzorků vody, finanční náročnost této zkoušky odhadujeme okolo 70 tisíc Kč. Finanční náročnost případné úpravny vody a připojení zdroje na městský řad je otázkou detailnějšího zhodnocení podmínek této varianty (ke které chybí v této fázi dostatečné podklady) a provedení projektu Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu u hydroelektrárny Dalším významným přetokovým vrtem v zájmové oblasti Lysé nad Labem je hluboký vrt S3 u hydroelektrárny na pravém břehu Labe. I zde je podle archivních materiálů tento vrt dostatečně vydatný (přes 10 l/s) a kvalita jeho vody byla vysoká (Kněžek a Žitný, 1962). Rovněž ochrana kvality bazální křídové zvodně je značná. Aktuální stav vydatnosti a kvality vody při čerpání i ovlivnění se stávajícími vrty lze vyčíslit čerpacím pokusem. Na druhou stranu je tento vrt od města již poměrně vzdálen, od místní části Litol cca 2 km, od centra města Lysá nad Labem okolo 3 km. Využití vrtu S3 by si vyžadovalo zjištění současného majitele vrtu (a případný převod vlastnictví), provedení čerpací zkoušky s odběry vzorků vody pro analýzy, zakoupení pozemku okolo tohoto vrtu, vyhlášení prvního ochranného pásma v bezprostředním okolí vrtu, úpravu vody (pravděpodobně bude nutné odželeznění), osazení vhodného čerpadla, přivedení jímané vody do intravilánu Lysé nad Labem a vhodné napojení na vodojem a vodovodní řad. Upozorňujeme na možný nevyhovující stav starých vrtů, odborná likvidace takovéhoto vrtu často z finančního hlediska převyšuje zhotovení nového hlubinného vrtu. Před případným zakoupením vrtu proto doporučujeme prohlídku vrtu televizní kamerou a případně i dalšími karotážními metodami. Nezbytné je i provedení čerpacích zkoušek 15

16 s odběry vzorků pro analýzy vody. V případě porušení výstroje (například proreznutí ocelové výstroje) by bylo nezbytné vrt rekonstruovat (převystrojení atp.). Finanční náročnost celého tohoto postupu je otázkou detailnějšího zhodnocení podmínek této varianty (ke které chybí v této fázi podklady) a provedení projektu, předpokládaný odhad převyšuje 1 milion Kč Varianta posílení zdroje z hlubokého vrtu na druhém břehu Labe V poslední době byla rozpracována varianta projektu skupinového vodovodu pro zásobení obcí na levém břehu Labe (Přerov nad Labem, Semice,..) z vrtu u Přerova nad Labem v blízkosti hydroelektrárny s vydatností objektu okolo 6 l/s s tím, že by pro zásobování Lysé nad Labem bylo určeno okolo 2 l/s (firma Stavokomplet, ústní sdělení). Cenu tohoto hlubokého vrtu LY-1 u hydroelektrárny na pravém břehu Labe oceňuje Škorpil (2010). Vrt pochází z roku 1977, byl užíván jako zdroj vody pro zaměstnance zdymadla, vystrojen byl ocelovou zárubnicí. Vrt nemá artézský přetok vody nad terén. Vzhledem ke stáří vrtu není tento objekt zřejmě v dobrém stavu. Pro vyhodnocení jmenovaného projektu nemáme dostatečné informace, zejména co se týká kvality vody tohoto vrtu a finančních souvislostí daného projektu. Obecně nedoporučujeme využívat vrty příliš vzdálené (například ležící již na druhém břehu Labe), neboť s rostoucí vzdáleností od města značně vzrůstá i investiční (a administrativní) náročnost přivedení vod na místo spotřeby. Vzdálenost tohoto vrtu od místní části Litol je vzdušnou čarou cca 2 km, od centra města Lysá nad Labem okolo 3 km. Upozorňujeme na možný nevyhovující stav starých vrtů, odborná likvidace takovéhoto vrtu často z finančního hlediska převyšuje zhotovení nového hlubinného vrtu. Před případným zakoupením vrtu proto doporučujeme prohlídku vrtu televizní kamerou a případně i dalšími karotážními metodami. Nezbytné je i provedení čerpacích zkoušek s odběry vzorků pro analýzy vody. V případě porušení výstroje (například proreznutí ocelové výstroje) výstroje by bylo nezbytné vrt rekonstruovat (převystrojení atp.) Nezbytné by zřejmě v této variantě byl odkup pozemků a výstavba nové úpravny vody. Cenu vrtu s pozemkem odhaduje Škorpil (2010) na první stovky tisíc Kč. Celkovou finanční náročnost této varianty odhadujeme na první miliony Kč. Samozřejmě při účasti dalších obcí a vhodné dotaci či jen nízké spoluúčasti města Lysá nad Labem by i tato varianta mohla být finančně zajímavá. 4.4 Varianta napojení na okolní vodárenské zdroje V okolí města Lysá nad Labem se vyskytují další využívané zdroje vod, které by mohly sloužit k zásobování města. V okolí nejvýznamnější a nejkapacitnější je jímací území Káraný. Voda je získávána ze zdrojů břehové infiltrace ze soustavy 680 studní podél řeky Jizery. Kapacita tohoto systému je cca 900 l/s. Další významné zdroje představuje systém umělé infiltrace, kdy je filtrovaná voda z Jizery přečerpávána do otevřených vsakovacích nádrží a následně obohacuje zásoby podzemních vod. Menší část vody se jímá z hlubších artézských vrtů. Vydatnost všech zdrojů úpravny vody Káraný je cca 1750 l/s (zdroj 16

17 Vzdálenost intravilánu města od zdrojů vody v Káraném je cca 5 km. Dalším uvažovanou možností je využití zdrojů VaK Mladá Boleslav v Benátkách nad Jizerou, které jsou dostatečně dimenzovány. V současné době je ve stavbě skupinový řad, kterým bude tato voda zavedena do Luštěnic a Jiřic. Připojení Lysé nad Labem by bylo možné právě z lokality Jiřice, ta je od intravilánu města Lysá nad Labem vzdálena cca 7 km. Obsah dusičnanů v uvažovaném zdroji dlouhodobě splňuje kladené požadavky, pohybuje se v rozmezí 15 až 28 mg/l (zdroj Ohledně finanční náročnosti jak připojení, tak ceny dodávané vody doporučujeme v případě zájmu o tuto variantu jednat přímo s příslušnými vodárenskými podniky, neboť ceny jsou v takto významných zakázkách otázkou dohody. Doporučujeme si od příslušných vodárenských podniků nechat zdarma zpracovat podrobnější finanční nabídky. Výhodami této varianty by byly zabezpečené dodávky pitné vody s prokazatelně vyhovující úrovní koncentrace dusičnanů. Nevýhodou by byla pravděpodobně značná prvotní investice do dálkového připojení k uvedeným vodárenským zdrojům a také vyšší cena vody. 5. Doporučení Pro řešení problému zvýšeného obsahu dusičnanů v pitné vodě je v současnosti realizována technologická varianta řešení. Doporučujeme souběžně s realizací této varianty provést hydrogeologický průzkum stávajícího jímacího území, kterým budou ověřeny směry proudění a koncentrace dusičnanů v mělké zvodni v jímacím území a jeho okolí. Výsledky hydrogeologického průzkumu mohou zásadně přispět k objasnění zdroje zvýšené kontaminace vody a k praktickým krokům, které by zabezpečily vyšší ochranu a kvalitu jímané vody. Z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně třeba posílit zdroje pitné vody pro město Lysá nad Labem. Posílení je vhodné i jako záložní zdroj kvalitní vody pro případ havárie či jiného výpadku. Doporučujeme získávat kvalitní vodu buď z některého z hlubokých vrtů z bazální křídové zvodně, nebo dodávkami některé z blízkých vodárenských společností. Doporučujeme zadat u předmětných vodárenských společností zpracování podrobnějších variantních nabídek. 17

18 6. Závěr Bylo provedeno posouzení možnosti a variant zásobování města Lysá nad Labem pitnou vodou pro veřejné zásobování obyvatelstva. Bylo zpracováno a předloženo několik variant řešení situace. Doporučeno bylo zejména doplnění stávající realizace technologického řešení problému kvality vody o hydrogeologický průzkum jímacího území a jeho okolí. Ve střednědobém či dlouhodobém výhledu pravděpodobně vyvstane potřeba doplnění stávajících zdrojů vody. Doporučujeme pro toto doplnění přednostně realizovat pomocí jímání kvalitní vody bazální křídové zvodně, nebo pomocí napojení na okolní dostatečně kapacitní vodárenské systémy. V Praze dne 31. března

19 Použitá literatura a podklady Brýda P. (1978): Lysá nad Labem skládka městských a domovních odpadů. Hydrogeologická studie. archiv ČGS (Geofond) pod P027805, 18 stran. Dubánek V. (2003a): Jímací území Lysá nad Labem, projekt hydrogeologického jímacího vrtu HV-2. Fer and Man Technology Praha, , archiv firmy Stavokomplet s.r.o., 10 stran. Dubánek V. (2003b): Jímací území Lysá nad Labem, hydrogeologický jímací vrt HV-2, závěrečná zpráva. Fer and Man Technology Praha, , 16 stran textu. Dubánek V. (2015): Úpravna vody Lysá nad Labem - návrh technologie na odstranění dusičnanů z pitné vody. zadal Stavokomplet s.r.o., únor 2015, 13 stran. Hepnar P. (1966): Zhodnocení čerpací zkoušky v Lysé nad Labem. archiv ČGS (Geofond) pod P018709, 4 strany. Herešová D. (1977): Lysá nad Labem - hydrogeologický průzkum. Vodní zdroje Praha, archiv ČGS (Geofond) pod V078588, 15 stran. Herešová D. (1986): Lysá nad Labem. Hydrogeologický průzkum. archiv ČGS (Geofond) pod P050443, 15 stran. Herešová D. (1997): Jímací území Lysá n/lab. Pásma hygienické ochrany Doplněk. znalecký posudek, archiv MěÚ Lysá nad Labem, 10 stran. Hojsák L. (1955): Posudek č.90. Posouzení zdroje pitné vody pro sídliště v Lysé nad Labem. archiv ČGS (Geofond) pod P091973, 8 stran. Holásek O. (1987): Geologická mapa ČSR. List Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Měřítko 1 : Ústřední ústav geologický. Hrkal Z. (1987): Hydrogeologická mapa ČSR. List Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Měřítko 1 : Ústřední ústav geologický. Jílek V. (1971): Lysá nad Labem sledování kontaminace podzemních vod. Stavební geologie Praha, archiv ČGS (Geofond) pod P008271, 11 stran. Kamberský K. (1962): Zpráva o hydrogeologickém průzkumu v Lysé nad Labem. Vodní zdroje Praha, archiv ČGS (Geofond) pod P014448, 11 stran. Kněžek V., Žitný L. (1962): Hydrogeologické poměry jižního okraje křídové pánve mezi Lysou nad Labem, Brandýsem, Roztoklaty a Újezdem nad Lesy. Vodní zdroje Praha, archiv VÚV TGM a ČGS (Geofond), 19 stran. Lána V. (1969): Dodatek ke zhodnocení hydrogeologických vrtů státní pozorovací sítě podzemních vod v povodí Střední Labe II. Vodní zdroje Praha, archiv ČGS (Geofond) pod P021223, 6 stran. MěÚ Lysá nad Labem (2001): Protokoly rozborů pitné vody za I.Q 2001 na území katastru Lysá nad Labem a Litol Městský úřad Lysá nad Labem, Odbor životního prostředí pod Č.j.385/6/01/Jav, ze dne , 1 strana textu. MěÚ Lysá nad Labem (2004a): Rozhodnutí stavební povolení k provedení vodního díla Vrtaná studna hloubky cca 120 m, výtlačný řad v délce 118 m do stávající sběrné studny, úpravna vody, usazovací nádrž, jímka odsazené vody a jímka odpadní vody včetně propojovacího potrubí. Městský úřad Lysá nad Labem, 19

20 Odbor životního prostředí, pod značkou ŽP/385/08/03/Čí, ze dne , 5 stran. MěÚ Lysá nad Labem (2004b): Kolaudační rozhodnutí povolení k užívání vodního díla Lysá nad Labem vrtaná studna hloubka 120 m, výtlačný řad v délce 30,5 m do stávající sběrné studny, úpravna vody, usazovací nádrž, jímka odsazené vody a jímka odpadní vody včetně propojovacího potrubí Městský úřad Lysá nad Labem, Odbor životního prostředí pod značkou ŽP/673/39/04/Jel, ze dne , 2 strany. Mísař Z., Dudek A., Havlena V., Weiss J.: Geologie ČSSR I Český masív. - Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 1983, 333 strany, 1. vydání. Mitášová D. (1959): Zpráva o hydrogeologickém průzkumu k zajištění vodního zdroje pro Kovonu, n.p. v Lysé nad Labem. Geologický průzkum, n.p., závod stavební geologie Praha, archiv ČGS (Geofond) pod P010393, 14 stran. ONV Nymburk (1983): Vyhlášení ochranných pásem vodních zdrojů o vydatnosti 14 l/s dle zák.č.138/73 Sb., vodního zákona, v prameništi Lysá nad Labem staré prameniště. ONV Nymburk dne pod značkou VLHZ/2925/83-Bar, archiv MěÚ Lysá nad Labem, 4 strany textu. OkÚ Nymburk (2001a): Rozhodnutí povolení k odběru podzemní vody z vrtů a studní v prameništi Lysá nad Labem ČR Okresní úřad Nymburk, Referát životního prostředí pod značkou ŽP/3987b/01-Vi/VH 1, ze dne , 2 strany. OkÚ Nymburk (2001b): Kvalita vody zásobující fy. SPORT ARSENAL s.r.o., nám.b.hrozného č.p.265, Lysá nad Labem stanovisko okresního hygienika Okresního úřadu v Nymburce. ČR Okresní úřad v Nymburce Okresní hygienik pod č.j /2001 ze dne , 1 strana a přílohy. Olmer M. et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd 23, vydala Česká geologická služba Praha, 32 stran, 1.vydání. Rajgl F. (1967a): Závěrečná zpráva o výsledcích hydrogeologického průzkumu pro zajištění zdroje pitné vody na lokalitě odchovu drůbeže v Lysé nad Labem (Staveniště č.1). IGHP Praha, archiv ČGS (Geofond) pod V055661, 14 stran. Rajgl F. (1967b): Závěrečná zpráva o výsledcích hydrogeologického průzkumu pro zajištění zdroje pitné vody na lokalitě odchovu drůbeže v Lysé nad Labem (Staveniště č.2). IGHP Praha, archiv ČGS (Geofond) pod V055655, 13 stran. Řezáč B. (1954): Hydrogeologický posudek pro zásobování Lysé nad Labem vodou. VÚV Praha, březen 1954, archiv VÚV TGM, 3 strany. Škorpil J. (2010): Znalecký posudek č Vrtané studně LY-1 s pozemkem v katastrálním území Přerov nad Labem. na objednávku Povodí labe s.p., dne , 15 stran. Topografické mapy různých měřítek. Václavík S. (1977): Zhodnocení hydrogeologického průzkumu na lokalitě Lysá nad Labem, okres Nymburk. Vodní zdroje Praha, archiv ČGS (Geofond) pod P a V078902, 17 stran. Vávra M. (1980): Zpráva o hydrogeologickém průzkumu v Lysé nad Labem. archiv ČGS (Geofond) pod P030835, 9 stran. Vávra M. (1992): Zjištění následků ropné havárie ve strojové stanici ČSD Lysá nad Labem, výstavba indikačního systému. archiv ČGS (Geofond) pod P077137, 6 20

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu

edb žný hydrogeologický pr zkum Hodov ... z provedené erpací zkoušky na vrtu Tak ne předběžný hydrogeologický průzkum Hodov... z provedené čerpací zkoušky na vrtu ČI 1 vyplývá, že při čerpání vydatnosti 0,2 l/s (1 000 l/den) poklesla hladina ve vrtu zhruba o 1/3 (ustálená HPV před

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 3. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 3. Vrty pro tepelná čerpadla Do 1.8. 2010 se vrty pro tepelná čerpadla systému země x voda i voda x voda považovala za vodní díla a pro jejich provádění bylo zapotřebí

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU

ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU *) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O UDĚLENÍ SOUHLASU [ 17 vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní firma nebo název / Jméno, popřípadě

Více

Dlouhoňovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dlouhoňovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Dlouhoňovice Kód části obce PRVK: 3611.5315.019.01 Název obce: Dlouhoňovice Kód obce (IČOB): 19439 (548031) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2

Více

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce

ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce ZPRÁVA o průběhu přípravných prací a realizace akce České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa 13. výzva OPŽP 1.1. Identifikační údaje Název projektu: České Meziříčí - kanalizace a ČOV 1. etapa Zadavatel:

Více

Dolní Cerekev. Název části obce

Dolní Cerekev. Název části obce A. OBEC Přehledová mapka Dolní Cerekev Číslo obce PRVKUK 173 Kód obce PRVKUK 612.5.173. Kód obce (IČOB) 2887 (58744) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151 Název POU Jihlava Členění

Více

VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT. RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s.

VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT. RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s. VYUŽITÍ SYSTÉMU EXPERT PRO ZPRACOVÁNÍ A INTERPRETACI HYDROGEOLOGICKÝCH DAT RNDr.František Pastuszek VODNÍ ZDROJE, a.s. EXPERT je soustavou kalkulátorů, které zjednodušují práci při zpracovávání hydrogeologických

Více

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Velké Kunětice. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Velké Kunětice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_021_01_17907 Název obce: Velké Kunětice Kód obce (IČOB): 569453 (569453) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH NEBO JEHO ZMĚNU Příloha č. 23 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Městský úřad Pohořelice Odbor životního prostředí Vodoprávní úřad Vídeňská 699 691 23 Pohořelice ŽÁDOST O STANOVENÍ ZPŮSOBU A PODMÍNEK PRO VYPOUŠTĚNÍ DŮLNÍCH VOD

Více

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii

Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lidmaň Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 400 Kód obce PRVK: 0613.010.400.00 Kód obce (IČOB): 08372 (561100) Číslo ORP3 (ČSÚ): 010 (6110) Název ORP3: Pelhřimov Kód OPOU2

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM?

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Bezpečnostní výzkum BVII/-VS Náhradní zdroje v obcích v krizových

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) ( 8 odst. 1 písm. b) bod 1. vodního zákona)

ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) ( 8 odst. 1 písm. b) bod 1. vodního zákona) Městský úřad ve Šluknově ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) ( 8 odst. 1 písm. b) bod 1. vodního zákona) 1. Žadatel Jméno, popřípadě jména, příjmení Adresa

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 Česká geologická služba náklady: 623 mil. Kč OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6. Renáta Kadlecová a kol. projekt navazuje na systematické

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Trávník. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Trávník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3602.5205.060.03 Název obce: Osice Kód obce (IČOB): 11305 (570532) Číslo ORP3 (ČSÚ): 5205 (5205) Název

Více

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi

Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské praxi Matematické modelování proudění podzemních vod a jeho využití ve vodárenské prai Naďa Rapantová VŠB-Technická univerzita Ostrava APLIKACE MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ V HYDROGEOLOGII řešení environmentálních

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

Rekonstrukce úpraven vody Frýdlant a Bílý Potok, volba technologií pro rekonstrukci úpravny vody

Rekonstrukce úpraven vody Frýdlant a Bílý Potok, volba technologií pro rekonstrukci úpravny vody Rekonstrukce úpraven vody Frýdlant a Bílý Potok, volba technologií pro rekonstrukci úpravny vody Ing. MUDr. Jindřich Šesták 1), Ing. Petr Olyšar 2) 1) HYDROPROJEKT CZ a.s., 2) Frýdlantská vodárenská společnost,

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Projekt monitoringu. investor :

Projekt monitoringu. investor : Výtisk 6 Zakázka : DS BENZINA Červené Pěčky - PD monitoringu Číslo zakázky : SAN-15-0192 Interní číslo dokumentu : PRO-SAN-15-0004 Projekt monitoringu Monitoring a sběr fáze v rámci opatření vedoucích

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD. Filip Dienstbier, listopad 2013 PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY VOD Filip Dienstbier, listopad 2013 Vody jako složka životního prostředí význam: zdroj pitné vody pro obyvatelstvo pro zemědělství prostředí vodních ekosystémů pro ostatní rostliny

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Praha: 22.12.2014 Číslo jednací: 158911/2014/KUSK Spisová značka: SZ_158911/2014/KUSK Vyřizuje/Linka: Ing. Lukáš Soukenka/830 Značka: OŽP/So ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Heroltovice Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Heroltovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7107_026_02_32066 Název obce: Libavá Kód obce (IČOB): 503941 (503941) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1899 (7107)

Více

Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000

Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000 Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000 Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE. A.1 Členění obce B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A. NÁZEV OBCE Lukavec Mapa A: Území obce Přehledová mapka Číslo obce PRVK: 352 Kód obce PRVK: 0613.009.352.00 Kód obce (IČOB): 08877 (548332) Číslo ORP3 (ČSÚ): 009 (6109) Název ORP3: Pacov Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou

Příběh vody. Pracovní list otázky na probíranou tematiku. Návaznost na exkurzi vodní dílo Vír, Březová nad Svitavou Příběh vody Příběh vody Obsah výukového bloku stručný přehled forem výskytu vody (vizkvarta), podrobný výklad Kámen a voda podpovrchová voda, zdroje vzniku a doplňování podzemních vod, druhy vody v horninách,

Více

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ...

[ 8 odst. 1 písm. b) bod 1. a 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení... Adresa místa pobytu... ... *) Příloha č. 17 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K ODBĚRU PODZEMNÍCH VOD PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ

Více

Geotechnika Inženýrská geologie Hydrogeologie Sanační geologie Geofyzikální průzkum Předprojektová příprava

Geotechnika Inženýrská geologie Hydrogeologie Sanační geologie Geofyzikální průzkum Předprojektová příprava Geotechnika Inženýrská geologie Hydrogeologie Sanační geologie Geofyzikální průzkum Předprojektová příprava nabídka společnosti NOZA, s. r. o. www.nozasro.cz Profil firmy NOZA, s. r. o. Hlavním cílem a

Více

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace.

Jedná se o přípravu území pro výstavbu RD, přičemž výstavba RD není předmětem této dokumentace. OBSAH 1. Charakteristika území a stavebního pozemku a) poloha v obci - zastavěná část - nezastavěná část obce b) údaje o vydané (schválené) územně plánovací dokumentaci c) údaje o souladu záměru s územně

Více

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod

vodních zdrojů podzemních a povrchových vod vodních zdrojů podzemních a povrchových vod Ochranná pásma vodních zdrojů patří do institutu speciální ochrany vod uplatňovaných na určitém území a slouží výhradně pro ochranu vod určených k pitným účelům.

Více

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice CHVaK, a.s. Domažlice poskytují komplexní vodohospodářské služby městům, obcím, průmyslovým a zemědělským podnikům, orgánům státní správy i obyvatelstvu. Činnost

Více

Antropogenní vlivy na kvalitu pitných vod v oblasti středního a jižního Mongolska

Antropogenní vlivy na kvalitu pitných vod v oblasti středního a jižního Mongolska Antropogenní vlivy na kvalitu pitných vod v oblasti středního a jižního Mongolska Jitka Novotná 1, Pavel Bláha 1, Alice Musilová 1 1 GEOtest Brno, a.s. hydro@geotest.cz Abstrakt V oblastech středního a

Více

Obsah. 1. Úvod... 5. 2. Metodika řešení prací... 5. 3. Modelové řešení proudění podzemní vody... 6. 4. Závěr... 9. Přiložené obrázky...

Obsah. 1. Úvod... 5. 2. Metodika řešení prací... 5. 3. Modelové řešení proudění podzemní vody... 6. 4. Závěr... 9. Přiložené obrázky... Obsah 1. Úvod... 5 2. Metodika řešení prací... 5 3. Modelové řešení proudění podzemní vody... 6 3.1. Popis schematizace modelového řešení... 6 3.2. Simulace neovlivněného režimu proudění podzemní vody...

Více

Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním

Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním Důvodová zpráva Investiční záměr: Skládka Prakšická, Uherský Brod likvidace skládkových vod přečerpáním Popis stávajícího stavu: V procesu provozování skládky, která se nachází na pozemcích města Uherský

Více

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR Ing.Miroslav Kochánek Dokumentace pro územní rozhodnutí prodloužení trasy 12,7 km 8 nových stanic zlepšení kvality dopravní obsluhy S-Z sektoru města (redukce autobusových linek) posun stávajícího koncového

Více

Plnění kvalitativních ukazatelů pitné vody

Plnění kvalitativních ukazatelů pitné vody Plnění kvalitativních ukazatelů pitné vody Ing. Miloslava Melounová SOVAK, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Úvod Obor vodovodů a kanalizací v České republice prošel v posledních zhruba deseti letech

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje A.3. Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech CZ051.3608.5104.0076 Jablonec nad Jizerou.0076.01 Jablonec nad Jizerou.0076.02 Blansko.0076.06 Dolní Tříč Změna PRVKUK 2012 identifikační číslo obce 05592 identifikační číslo obce 41509 identifikační číslo

Více

5 Zásady odvodňování stavebních jam

5 Zásady odvodňování stavebních jam 5 Zásady odvodňování stavebních jam 5.1 Pohyb vody v základové půdě Podzemní voda je voda vyskytující se pod povrchem terénu. Jejím zdrojem jsou jednak srážky, jednak průsak z vodotečí, nádrží, jezer a

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 21 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O STANOVENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA 1. Žadatel 1) VODNÍHO ZDROJE NEBO JEHO ZMĚNU [ 30 odst. 6 vodního

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23.

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23. Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) - náležitosti žádosti - průběžná aktualizace dokumentů PRVKÚK a PRVKÚ ČR Medlov, 22. a 23. září

Více

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice

Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice Chodské vodárny a kanalizace, a.s. Domažlice CHVaK, a.s. Domažlice poskytují komplexní vodohospodářské služby městům, obcím, průmyslovým a zemědělským podnikům, orgánům státní správy i obyvatelstvu. Činnost

Více

Město Petřvald. Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE

Město Petřvald. Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE Město Petřvald Příloha č. 3 VÝKONOVÉ UKAZATELE OBSAH 0. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 0.1. Vymezení obsahu přílohy... 3 0.2. Způsob vedení evidencí... 3 0.3. Hodnocené období... 4 1. VÝKONOVÉ UKAZATELE ZÁKLADNÍCH

Více

PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č.

PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č. Vytěžené vrtné jádro průzkumného IG vrtu IJ-6, v popředí hlubší část vrtu. CHEMCOMEX Praha, a.s. Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Inženýrskogeologický průzkum PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ PRAHA 7 - Troja ZOO

Více

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Dolní Čermná Kód části obce PRVK: 3611.5306.021.01 Název obce: Dolní Čermná Kód obce (IČOB): 02888 (580112) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1244 (5306) Název ORP3: Lanškroun Kód

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Radkova Lhota. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Radkova Lhota Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_038_01_13802 Název obce: Radkova Lhota Kód obce (IČOB): 517321 (517321) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 14. května 2010 Č. j.: KULK 31995/2010 Sp. zn.: OŽPZ 203/2010 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Návrh tepelného čerpadla v praxi

Návrh tepelného čerpadla v praxi Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Návrh tepelného čerpadla v praxi Jiří Gregorovič Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí Máchova 628,

Více

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí"

Přednášející: DOBRÝ DEN. Jaromír Novák. Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí "Hospodaření s vodními zdroji - specifika rozvojových zemí" Přednášející: Jaromír Novák DOBRÝ DEN Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Kanalizace, stoka G - informace pro občany

Kanalizace, stoka G - informace pro občany Kanalizace, stoka G - informace pro občany Městské části Praha-Dubeč byla předložena k odsouhlasení změna územního plánu za účelem vybudování hlavní stoky splaškové kanalizace, která bude vedena naší městskou

Více

3330/244/11-1 - Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, 434 01 Most tel.: 476 709 704 mobil: 605 947 813 E-mail: vit.suchy@volny.

3330/244/11-1 - Ing. Vítězslav Suchý, U stadionu 1355/16, 434 01 Most tel.: 476 709 704 mobil: 605 947 813 E-mail: vit.suchy@volny. 3330/244/11-1 - o ceně : Bytu č. 1066/12 v č.p. 1066, v bloku domů složeném z domů č.p. 1066, 1067 a 1068 na pozemcích p. č. 2349, 2350 a 2357, v katastrálním území 775258 Střekov. Okres : CZ0427 Ústí

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Okrouhlá. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Okrouhlá. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_18_1) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.18.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 1953 (538922) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Petrov nad Desnou. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Voda: bilancováno pro Petrov nad Desnou, Terezín Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7111_027_03_11979 Název obce: Sobotín Kód obce (IČOB): 540986

Více

Obsah 1. ÚVOD... 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2

Obsah 1. ÚVOD... 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 Obsah 1. ÚVOD... 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 2 3. ZMĚNA PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE VŮČI PŮVODNÍMU ŘEŠENÍ II. ETAPY SANACE... 3 3.1. SEZNAM ZMĚN POLOŽEK ROZPOČTU... 4 4. ZÁVĚR... 6 Seznam grafických příloh dodatku

Více

Ochrana vod závadné látky

Ochrana vod závadné látky 19.02.2015 Ochrana vod závadné látky Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Závadné látky Nakládání se závadnými látkami

Více

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Výstavba kanalizace. Jednotná kanalizace ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 3 NÁZEV OPATŘENÍ Výstavba kanalizace DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Základním předpokladem pro zachycování a odvádění odpadních vod do příslušné čistírny

Více

SZ_140169/2011/KUSK ing. Alexandra Máslová, l. 788 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

SZ_140169/2011/KUSK ing. Alexandra Máslová, l. 788 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ V Praze dne: 30. 8. 2011 Číslo jednací: Spisová značka: Vyřizuje: Značka: 140169/2011/KUSK SZ_140169/2011/KUSK ing. Alexandra Máslová, l. 788 OŽP/Más ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD JILEMNICE

MĚSTSKÝ ÚŘAD JILEMNICE MĚSTSKÝ ÚŘAD JLEMNCE Odbor životního prostředí Masarykovo nám. 82, 514 01 Jilemnice, tel: 481 565 111, fax: 481 565222, e-mail: posta@mesto.jilemnice.cz Č.j.: PDMUJ 7494/2015 ukládací znak 231.2 V Jilemnici

Více

A) Nález - celkový popis nemovitosti:

A) Nález - celkový popis nemovitosti: Znalecký posudek číslo 3700 40/08 O ceně nemovitosti: Bytová jednotka 2250/2 P Ř E R O V katastrální území: Přerov bývalý okres: Přerov O B V Y K L Á T R Ž N Í C E N A Objednatel znaleckého posudku: EXEKUTORSKÝ

Více

Výstavba splaškové tlakové kanalizace - Dubí - Mstišovská A průvodní zpráva Stupeň: DPS

Výstavba splaškové tlakové kanalizace - Dubí - Mstišovská A průvodní zpráva Stupeň: DPS OBSAH A.1 Identifikační údaje... 2 A.1.1. Údaje o stavbě... 2 A.1.2. Údaje o žadateli / stavebníkovi... 2 A.1.3. Údaje o zpracovateli dokumentace... 2 A.2 Seznam vstupních podkladů... 3 A.3 Základní údaje...

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke Souhrn informací o vodách ke a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke profilu vod ke profilu vod ke Nadmořská OHRE29 výška Plocha nádrže 15 ha Základní hydrologická charakteristik a Kompetentní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Projekt Čistá řeka Bečva I

Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt Čistá řeka Bečva I Projekt je situován do uceleného povodí řeky Bečvy, které se nachází v jihovýchodní části České republiky podél státních hranic se Slovenskou republikou. Je to část příhraniční

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Přestání. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_58_7) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.58.7 Název obce: Štědrá Kód obce (IČOB): 16321 (555622) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

Formy výskytu podpovrchové vody

Formy výskytu podpovrchové vody PODZEMNÍ VODY Formy výskytu podpovrchové vody Druhy podzemích vod Zdroje znečištění Migrace znečištění a samočištění Pohyb některých znečišťujících látek Ochrana podzemních vod Jímání podzemních vod Formy

Více

OPTIMALIZACE SANAČNÍCH PRACÍ V AREÁLU PODNIKU BALAKOM, A.S. OPAVA KOMÁROV

OPTIMALIZACE SANAČNÍCH PRACÍ V AREÁLU PODNIKU BALAKOM, A.S. OPAVA KOMÁROV OPTIMALIZACE SANAČNÍCH PRACÍ V AREÁLU PODNIKU BALAKOM, A.S. OPAVA KOMÁROV Vlastimil Píštěk 1), Miroslav Minařík, Markéta Sotolářová 2), David Ides 3), Jaroslav Bárta 4) 1) INPOST spol. s r.o, Havlíčkova

Více

Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006

Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006 Výroční zpráva o činnosti Vodárenského sdružení Bechyňsko za rok 2006 Vodárenské sdružení Bechyňsko, Parkány 548, Bechyně je zájmové sdružení právnických osob a je zaregistrováno pod pořadovým č. 28 ZSTA/2003

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Javorník. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Javorník. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Javorník Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_002_01_41464 Název obce: Javorník Kód obce (IČOB): 536148 (536148) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2062 (7102)

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 3405/M/11, 55257/ENV/11 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dobrá Voda. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dobrá Voda. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_6_4) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.6.4 Název obce: Toužim Kód obce (IČOB): 16794 (555657) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Domašov nad Bystřicí. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Domašov nad Bystřicí. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Domašov nad Bystřicí Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7110_002_01_03081 Název obce: Domašov nad Bystřicí Kód obce (IČOB): 545279 (545279) Číslo

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o zahájení vodoprávního řízení

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Oznámení o zahájení vodoprávního řízení ČÍSLO JEDNACÍ: SPIS. ZNAČKA: VYŘIZUJE: TELEFON: 317 754 196 E-MAIL: DATUM: 04.05.2015 MĚSTSKÝ ÚŘAD BENEŠOV Masarykovo náměstí 100 256 01 Benešov VOD.231-29395/2015 (MUBN/29395/2015) OVH/829/2011/VOB/VEL

Více

Basgas Energia Czech, s.r.o. 120 00 Praha 2

Basgas Energia Czech, s.r.o. 120 00 Praha 2 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ČESKÝ KRAS 267 18 Karlštejn 85 telefon: 311 681 713 311 681 023 ceskras@nature.cz ID DS: ffydyjp Basgas Energia Czech,

Více

DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU POVOLENÍ

DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU POVOLENÍ GREGOR CZ PROJEKCE A INŽENÝRSKÉ PRÁCE INŽENÝRING A DOTAČNÍ MANAGEMENT REALIZACE STAVEB Tel.: 566 620 215, e-mail: projekce@irgzr.cz DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU POVOLENÍ BEZPEČNÝ CHODNÍK BENÁTKY PD E. ZÁSADY

Více

Vliv starých olověných přípojek na kvalitu dodávané pitné vody Ing. Milan Kubeš Brněnské vodárny a kanalizace a.s.

Vliv starých olověných přípojek na kvalitu dodávané pitné vody Ing. Milan Kubeš Brněnské vodárny a kanalizace a.s. Vliv starých olověných přípojek na kvalitu dodávané pitné vody Ing. Milan Kubeš Brněnské vodárny a kanalizace a.s. V minulosti, zvláště v období mezi oběma světovými válkami, byly pro zřizování vodovodních

Více

Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě

Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě DRUPOS HB s.r.o. Chotěboř, Svojsíkova 333 tel. 569 641 473, e-mail: drupos@tiscali.cz Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě D. Dokumentace objektů Seznam příloh: Technická zpráva D.01. Situace 1:200

Více

Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 8 NÁZEV OPATŘENÍ Staré ekologické zátěže DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Stará ekologická zátěž (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo),

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1523/73/2012. Účel posudku: podklad pro exekuční řízení č.j. 099 EX 2279/09.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 1523/73/2012. Účel posudku: podklad pro exekuční řízení č.j. 099 EX 2279/09. 1 ZNALECKÝ POSUDEK č. 1523/73/2012 o obvyklé ceně pozemkových parcel - zemědělských pozemků a pozemků vodních ploch číslo parcelní 411, 574/3, 580/19, 612/1, 612/2, 661/28, 661/37, 661/38, 1059/14, 1113/1,

Více

REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR. Vít Štrupl. útvar 600 Geofond

REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR. Vít Štrupl. útvar 600 Geofond REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR Vít Štrupl útvar 600 Geofond 1 Obsah prezentace Vývoj problematiky těžebních odpadů Projekt OPŽP Základní členění projektu Obsah a rozsah jednotlivých

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Poříčí. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Poříčí. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_39_9) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.39.9 Název obce: Chyše Kód obce (IČOB): 5553 (55527) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

- 25 - ODŮVODNĚNÍ. Obecná část

- 25 - ODŮVODNĚNÍ. Obecná část - 25 - ODŮVODNĚNÍ Obecná část Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody. Vyhláška je prováděcím předpisem

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE odbor životní prostředí a zemědělství Spis. zn.: SpKrÚ 6740/2014 OŽPZ OVH Č.j.: KrÚ 16001/2014 Vyřizuje: Ing.Jana Hroudová Telefon: 466 026 512 E-mail: jana.hroudova@pardubickykraj.cz

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Stebnice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Stebnice. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_11_9) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.11.9 Název obce: Lipová Kód obce (IČOB): 8443 (554626) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více