Úmrtnost v Česku a vybraných evropských krajinách

Transkript

1 Úmrtnost v Česku vybrných evropských krjinách Bohdn Lind Univerzit Prdubice, ústv mtemtiky Vývoj úmrtnosti v ČR v letech podle nejčstějších příčin V České republice zemřelo v roce osob. Podívejme se blíže, jké příčiny smrti se n tomto čísle podílejí nejvíce. Děti do 1 roku věku se podílely n celkovém počtu zemřelých,4 %, v produktivním věku (15-59 let) 4,8 %, v produktivním věku (15-54 let) 7,9 %, ve věku 6-69 let 16, % osoby 7leté strší 62,5 %. Pořdí nejčstějších příčin smrti se dlouhodobě nemění, jk ukzuje tbulk 1. Jsou to: 1. nemoci oběhové soustvy 2. novotvry 3. vnější příčiny (=pornění otrvy) 4. nemoci dýchcí soustvy 5. nemoci trávicí soustvy Rok Nemoci oběhové soustvy Novotvry Vnější příčiny Nemoci dýchcí soustvy Nemoci trávicí soustvy počet % počet % počet % počet % počet % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,9 Tb.1. Následující grfy přinášejí přehled o dlouhodobém vývoji úmrtnosti v letech podle pohlví jednotlivých příčin, přepočtených n 1 obyvtel. Celková úmrtnost Grf 1.

2 Potěšující informcí je, že celkový počet zemřelých podle vybrných nemocí od roku 198 klesá u obou pohlví, jk ukzuje grf 1. Úmrtí, způsobené cévními onemocněními, jsou rozděleny n ischemické nemoci srdeční (grf 2) cévní onemocnění mozku (grf 3) to z toho důvodu, že v důsledku ischemických nemocí srdečních umírá více mužů, kdežto n cévní onemocnění mozku umírá více žen. U obou typů onemocnění má úmrtnost v posledních letech klesjící úroveň, přičemž Ischemické nemoci srdeční Grf 2. její kulmince v dlouhodobém vývoji byl u nemocí srdečních kolem roku 199 u mozkových onemocnění kolem roku1985. Cévní onemocnění mozku Grf 3. Nopk, nepříznivý trend vykzují úmrtí v důsledku zhoubných novotvrů, které u žen mjí od roku 197 vzrůstjící tendenci. U mužů byl neptrný nárůst v období Od roku 199 má velmi mírně klesjící tendenci (viz grf 4.). Celková tendence úmrtnosti

3 v důsledku těchto chorob je všk stoupjící. Podle některých zdrojů v ne vzdálené budoucnosti počet úmrtí n novotvry by měl předstihnout počet úmrtí n cévní choroby. Zhoubné novotvry Grf 4. Zjímvý je grf 5., ukzující úmrtnost v důsledku vnějších příčin. Ztímco u mužů má více-méně klesjící tendenci v celém sledovném období, u žen v letech nrůstá ve druhé polovině sledovného období klesá. Celkově má klesjící trend. Vnější příčiny Grf 5. Dlší grfy ukzují vývoj úmrtnosti v důsledku nemocí dýchcího ústrojí (grf 6.) trávícího ústrojí (grf 7.). Počet úmrtí v důsledku onemocnění dýchcího ústrojí má ve sledovném období s výjimkou období klesjící tendenci. Úmrtnost n nemoci trávícího ústrojí vykzuje ve sledovném období kolísvý vývoj, především u mužské populce, nicméně u obou pohlví v tomto období neptrně poklesl. Pro zjímvost uvádíme ještě grf 8., znázorňující úmrtnost v důsledku doprvních nehod. Zlom v klesjícím trendu po roku 1985 lze prvděpodobně vysvětlit dministrtivním záshem, protože do roku 1986 byly sledovány jenom úmrtí, způsoben motorovými vozidly. Dlší nárůst nehod v letech

4 lze vysvětlit otevřením možnosti dovozu silných zhrničních vozidel, s jejichž ovládáním se mnoho nezkušených řidičů nedokázlo vypořádt. Nemoci dých. ústrojí Grf 6. Nemoci trávicího ústrojí Grf 7. Doprvni nehody Grf 8.

5 Rozdělení vybrných evropských zemí podle úmrtnosti V této části jsou pomocí shlukové nlýzy vytvořeny shluky vybrných evropských zemí, které jsou si nejvíce podobny z hledisk úmrtnosti podle nejčstějších příčin úmrtí. Zákldem shlukování jsou dt z roku U některých zemí se nepodřilo zjistit dt z tohoto roku. Protože tyto ukztele se v rozmezí několik let drmticky nemění, lze získné výsledky pokládt z reprezenttivní. Údje jsou rozděleny opět podle pohlví do dvou tbulek shluková nlýz byl plikován n kždou skupinu zvlášť. Tbulk 2. obshuje tto dt pro mužskou populci. Stndrdizovná úmrtnost (evropský stndrd) - Stát Rok zhoubné oběhová dýchcí trávicí pornění celkem novotvry soustv soustv soustv otrvy Bělorusko ,2 287, ,3 41,5 291,9 Bulhrsko ,2 26,5 975,7 76,4 53 9,8 Česko ,9 328,7 615,7 52 5,6 91,9 Dánsko , 268,2 373,4 9 43,1 71,9 Finsko ,9 224,3 437,9 97,1 42,6 114,2 Frncie ,3 273,1 231, ,8 Chorvtsko ,5 355,7 725,4 76,2 83,1 11,1 Irsko ,8 267,3 494,5 17,3 28,2 57,8 Islnd ,2 21,6 376, ,2 8,3 Itálie ,9 258,2 318,5 55,9 41,4 53,5 Litv ,5 285,9 648,3 77,6 47,6 252,3 Lotyšsko ,2 286,4 848,1 57, ,9 Lucemb ,4 249,9 354,1 76,7 43,7 73,8 Mďrsko ,6 42,7 749,1 67,8 143,4 142,3 Německo ,8 251,7 412,2 65,2 49,7 56,2 Nizozemsko ,1 272, ,6 28,9 39,4 Norsko ,7 227,2 395,9 91,9 24,7 61,8 Polsko ,4 297,7 67,5 61, ,4 Portuglsko , ,5 113,1 56,9 76 Rkousko ,4 237,6 434,5 45,2 47,1 71 Rumunsko ,2 217,7 854, ,7 114,2 Rusko ,6 29,5 932,5 17,2 55,1 319,7 Řecko ,3 217,2 367,6 43, ,7 Slovensko ,8 349,9 71,5 67,5 74,4 17,4 Slovinsko ,4 34,1 437,8 16,3 65,4 118,5 Spoj. král ,5 243, ,3 32,3 4,5 Špnělsko ,4 287,1 99,3 5,9 57,4 Švédsko ,4 19,5 377,1 63,9 25,9 54,6 Švýcrsko , ,9 64, ,1 Ukrjin ,4 253,4 936,2 122,1 58,1 242,6 Tb. 2. Bylo použito metody hierrchického shlukování k určení míry podobnosti Eukleidovy vzdálenosti. Výsledky shlukování jsou uvedeny v dendogrmu (obr. 1.) grfu shluků (grf 9.) Z výsledků lze usuzovt n vytvoření čtyř shluků. První shluk tvoří Bělorusko, Rusko, Ukrjin, Litv, Lotyšsko. Druhý Česko, Polsko, Chorvtsko, Slovensko, Bulhrsko, Rumunsko. Třetí shluk je největší tvoří jej Dánsko, Lucembursko, Špnělsko, Finsko, Nizozemí, Norsko, Islnd, Itálie, Německo, Rkousko,Frncie, Švédsko, Švýcrsko, Řecko, Portuglsko Slovinsko. Čtvrtý shluk jsou Irsko Spojené království. Smosttný shluk tvoří Mďrsko.

6 5 Dendrogrm Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 4 Vzdálenost Shluky Obr. 1. Obr. 1. Grf shluků 2 Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 1 C ,6-1,4-1,2-1 -,8 -,6 C1 Grf. 9. Následující tbulk grfy mjí stejný význm jko předchozí, le obshují dt pro ženskou část obyvtelstv. Podle úmrtnosti žen lze rozdělit sledovné země do čtyř, le odlišných skupin. První shluk jsou Bělorusko, Ukrjin, Litv, Lotyšsko, Rusko Bulhrsko. Druhý shluk tvoří Česko, Polsko, Chorvtsko, Slovensko, Slovinsko, které tu tvoří jkýsi podshluk, dlší podshluk tvoří Finsko, Frncie, Švédsko, Švýcrsko, Portuglsko, Špnělsko třetí podshluk tvoří Itálie, Rkousko,Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Norsko Řecko. Třetí shluk je tvořen Irskem, Spojeným královstvím, Islndem Dánskem. Čtvrtý shluk tvoří Mďrsko Rumunsko.

7 Stát Rok Stndrdizovná úmrtnost (evropský stndrd) - celkem zhoubné oběhová dýchcí trávicí pornění novotvry soustv soustv soustv otrvy Bělorusko ,2 119,6 5,1 31,5 16,9 64,9 Bulhrsko ,6 118,5 684,1 35,6 16,3 25,5 Česko ,4 177,3 47, ,2 35,2 Dánsko ,7 2,9 22,4 64,8 27,6 34,3 Finsko , ,9 41, ,5 Frncie ,9 123,4 133,2 3, ,3 Chorvtsko ,1 165, ,1 33,6 36,6 Irsko ,9 178,2 296,5 12,8 2,9 22,1 Islnd ,6 173,2 26, ,9 37,9 Itálie ,3 135,9 21,8 2,8 23,5 23 Litv ,7 139,1 444,4 2,4 24,3 56,7 Lotyšsko ,5 146,7 57,8 14,5 27,7 65,6 Lucembur ,3 16, ,4 29,6 26,4 Mďrsko ,7 23,5 47,8 28,9 54,5 49,4 Německo ,1 15,6 262,8 26,6 26,8 21,7 Nizozemsko ,5 161,5 19, ,5 19,9 Norsko ,9 151,6 217, ,3 25,4 Polsko ,5 155,7 419,5 24,1 23,2 32,4 Portuglsko ,1 123,2 284, ,9 23,4 Rkousko ,8 14,3 284,1 2,2 23,9 23,3 Rumunsko ,3 126,2 628,9 51,9 46,3 34 Rusko ,4 137,2 585,5 28,8 24,8 75,4 Řecko , ,1 28,5 11,8 17,7 Slovensko ,5 16,4 468,8 31,6 28,9 23,4 Slovinsko ,4 284,9 46,2 37,9 4,5 Spoj. král ,1 168,8 227,1 9,5 25,3 16,7 Špnělsko ,3 114,7 198,1 36,3 25,1 18,2 Švédsko ,6 217,4 37, ,8 Švýcrsko , ,8 14,9 35,6 Ukrjin , ,3 31,3 21,7 52,5 Tb. 3 5 Dendrogrm Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 4 Vzdálenost Shluky Obr. 2.

8 3 Grf shluků Měření: Euklid, Metod: Průměr mezi skupinmi 2 C C1 Grf 1. Litertur: 1. Kubnová,J.: Trend úmrtnosti v České republice. In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN X (B1) 2. Chjdik, J.: Vývoj úmrtnosti n Slovensku. In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN X (B1) 3. Stnkovičová, I.: Šttistická nlýz krjín svet podľ vybrných demogrfických ukzteľov v roku In: Sborník 7. demogrfické konference s mezinárodní účstí n tém Demogrfické, zdrvotné sociálno-ekonomické spekty úmrtnosti. Trenčinske Teplice 1999, s.86 9, ISBN X (B1) 4. Rublíková, E.: Šttistické prognózy obyvteľstv SR do roku 2. In: Sborník příspěvků 6. mezinárodního semináře Výpočtová šttistik. Brtislv 1997.ISBN Žirko, M.: Orgnizčno-metodické zbezpečenie, obsh problemtik šttistického zisťovni o úmrtnosti. In: Sborník příspěvků 7. demogrfické konference. Trenčinske Teplice ISBN Gregušová,L.: Šttistik bez mtemtiky? In.:. In: Sborník příspěvků 6. mezinárodního semináře Výpočtová šttistik. Brtislv 1997.ISBN WWW stránky Ústvu zdrvotnických informcí sttistiky České republiky