EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice

Transkript

1

2 EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE 2002 Projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice Na projektu pracovali a publikaci vytvořili: Ing. Tomáš Rosenmayer jako vedoucí projektu Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. Ing. Pavla Pekárková PhDr. Miroslav Pospíšil Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Ing. Zuzana Tůmová Děkujeme Vzdělávací nadaci Jana Husa za podporu vydání této publikace. Centrum pro výzkum neziskového sektoru, Brno, srpen 2004 ISBN X

3 OBSAH ÚVOD VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR Cíle výzkumu Harmonogram METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU Nadační subjekty jako objekty výzkumu Sběr dat Zpracování a úprava údajů Vypovídací hodnota údajů TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ Nadační subjekty podle zřizovatele Nadační subjekty podle činnosti, kterou vykonávají Vícekriteriální typologie NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH Metodika Nadační subjekty v krajích a obcích Nadační subjekty podle typologie v krajích LIDSKÉ ZDROJE Metodika Zaměstnanci nadací MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ K Metodika Nadační jmění Ostatní majetek nadací Majetek nadačních fondů PŘÍJMY NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE Metodika Příjmy nadací Příjmy nadačních fondů VÝDAJE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ROCE Metodika Výdaje nadací Výdaje nadačních fondů PŘÍLOHA: INFORMAČNÍ HODNOTA VÝROČNÍCH ZPRÁV NADAČNÍCH SUBJEKTŮ Úvod Sbírka listin Informační hodnota výročních zpráv Závěr

4 ÚVOD Nedostatek ekonomických a jiných statistických údajů o neziskových organizacích, který je stále naléhavěji pociťován v oblasti veřejné politiky i v neziskovém sektoru samotném, přivedl v roce 2003 Katedru veřejné ekonomie Ekonomicko- -správní fakulty Masarykovy university v Brně a Brněnský institut rozvoje občanské společnosti TRIALOG k rozhodnutí založit první výzkumné a analytické pracoviště v ČR, které se bude trvale a systematicky věnovat studiu ekonomiky neziskových organizací. Na podzim roku 2003 tak vzniklo Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Jeho prvním výzkumným úkolem se stal Projekt zmapování neziskového sektoru v České republice, který si klade za cíl v letech popsat v několika etapách nejdůležitější subsystémy neziskového sektoru v ČR, postupně z těchto dílčích map seskládat jeho celkový obraz a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a představiteli neziskového a veřejného sektoru vytvořit systém trvalého sledování neziskových organizací. Prvním subsektorem, který jsme se rozhodli prozkoumat, byly nadace a nadační fondy. I když nadační subjekty představují v celku neziskového sektoru velmi malou a výlučnou skupinu organizací, považovali jsme je ze dvou důvodů za nejvhodnější pro začátek našeho dlouhodobého úsilí o popsání ekonomiky českého neziskového sektoru. Jednak jsou nadace a nadační fondy zatím v českém prostředí nejlépe probádanou a zároveň nejsnáze probádatelnou skupinou: jedná se o dobře definovaný a poměrně malý základní soubor, který má svou fungující celostátní reprezentaci (Fórum dárců) a zpracované databáze adres a základních údajů o každé organizaci. Druhý důvod byl metodický: výzkum nadačních subjektů nám v mnohem větší míře, než by to bylo možné u jiných subjektů, umožnil vyzkoušet různé druhy sběru dat, vyhodnotit efektivnost různých výzkumných metod, prozkoumat dostupnost a kvalitu různých zdrojů dat, ověřit úplnost a aktuálnost existujících adresářů a databází i celkově vyhodnotit ostatní podmínky a předpoklady pro provádění ekonomického výzkumu neziskových organizací v České republice. Na projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR pracovalo CVNS společně s Fórem dárců - Asociací nadací a Asociací nadačních fondů, a to zejména při přípravě metodiky, plánování práce a konečném zpracování výstupů. Naším společným zájmem přitom bylo, aby výsledky výzkumu byly přínosné kromě jiných také těm, jichž se nejvíce týkají, tj. nadační komunitě v ČR. Nejdůležitější a nejzajímavější údaje a zjištění, které výzkum přinesl, předkládáme nyní veřejnosti v této zprávě. Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002 jsou popisnou zprávou, která přináší sebrané údaje v přehledné a srozumitelné podobě, avšak nenabízí jejich podrobné analýzy a interpretace. Těm se budeme věnovat v dalších výstupech projektu, které budou brzy následovat. Tuto datovou zprávu zveřejňujeme proto, aby se údajů v ní publikovaných mohly chopit i jiné analytické týmy a mohly na jejich základě vytvářet vlastní analytické studie, diskusní dokumenty, strategické úvahy a návrhy, které obohatí veřejnou politiku i odbornou a obecnou diskusi o neziskovém sektoru. I když cítíme při příležitosti zveřejnění této zprávy uspokojení nad výsledky našeho výzkumu, víme zároveň, že jsou ještě velmi neúplné a nedokonalé. Potvrdila se naše očekávání, že návratnost dotazníkového šetření bude nízká, že adresáře a databáze budou nespolehlivé a že výroční zprávy jsou jako zdroj srovnatelných dat využitelné jen v omezené míře. Výsledky výzkumu mají proto daleko k úplnosti a reprezentativnosti, jakou bychom si představovali. Jsou spíše první sondou do ekonomiky nadačních subjektů a prvním krokem na dlouhé cestě ke konečnému výsledku. Domníváme se však, že se tento první krok podařil: máme první cenné poznatky o dosud neprobádaném teritoriu, vidíme jasně směr další cesty a poučili jsme se o tom, co na tuto cestu budeme potřebovat. Závěrem je mou milou povinností poděkovat všem, kteří se podíleli na realizaci našeho prvního výzkumného projektu a na vzniku této zprávy: pracovníkům CVNS a externím spolupracovníkům ing. Pavle Pekárkové a ing. Zuzaně Tůmové za dlouhé měsíce tvrdé práce; partnerské organizaci Fóra dárců za vytrvalou podporu a spolupráci; Nadaci C. S. Motta, Nadaci Open Society Fund, Nadaci VIA, Trustu pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě a Velvyslanectví USA v Praze za podporu CVNS; a Vzdělávací nadaci Jana Husa za podporu projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR i za podporu vydání této publikace. Zvláštní poděkování patří respondentům našeho dotazníkového šetření - nadacím a nadačním fondům. Jim především je tato zpráva věnována. Miroslav Pospíšil 2

5 1 VÝZKUMNÝ PROJEKT EKONOMIKA NADAČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR Výzkumný projekt Ekonomika nadačních subjektů v České republice je součástí základního výzkumného úkolu Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS). Tento výzkumný úkol nese název Projekt zmapování neziskového sektoru v České republice a jeho uskutečnění je plánováno na dobu tří let: 1. etapa ( ) Projekt Ekonomika nadačních subjektů 2. etapa ( ) Projekt Ekonomika obecně prospěšných společností Projekt Ekonomika církví a náboženských společností Projekt Ekonomika politických stran a hnutí 3. etapa ( ) Projekt Ekonomika občanských sdružení 1.1 Cíle výzkumu Cíle výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů jsou celkem tři: a) Provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů (nadací a nadačních fondů) v ČR. b) Publikovat výsledky a výstupy výzkumu. c) Nastavit trvalý systém sběru a analýzy údajů od nadačních subjektů a vypracovat pro něj metodiku a nástroje. 1.2 Harmonogram 06-09/2003 Metodická příprava výzkumného projektu 10/2003 Rozeslání dotazníků všem nadačním subjektům 11/ /2004 Sběr dotazníků a ostatních dat 04-06/2004 Zpracování údajů 07/2004 Publikování popisné zprávy 2 METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU 2.1 Nadační subjekty jako objekty výzkumu Nadace a nadační fondy jsou v rámci neziskového sektoru specifickými institucemi, což s sebou při jejich zkoumání nese určité výhody i úskalí, jež bylo nutné zohlednit Výhody Právní úpravu nadačních subjektů definuje zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, přičemž tyto subjekty jsou zákonem definovanou institucí - účelové sdružení majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšného cíle - objekt výzkumu je tedy jasně stanovený a zkoumané prvky, jednotlivé organizace, vykazují obdobné vlastnosti. Zákon 227/1997 vstoupil v platnost dne a významně zredukoval počet do té doby existujících nadací v České republice, které byly právně upraveny příslušnými paragrafy v občanském zákoníku. Ke konci roku 1997 bylo u nás evidováno přes 5000 nadací, s platností nového zákona se musely stávající nadace nejpozději do přeregistrovat a v roce 1999 zde bylo již jen přibližně 1000 nadačních subjektů. I když každý rok vznikne dalších přibližně 60 nových nadačních subjektů, stále se jedná o relativně malý rozsah základního zkoumaného souboru. Vznik nadací a nadačních fondů je podmíněn povinností registrovat se v nadačním rejstříku, který je veden krajskými soudy. Na těchto soudech je zároveň veřejnosti přístupná sbírka listin obsahující základní údaje o nadačních subjektech. Zákon 227/97 ukládá nadačním subjektům povinnost vypracovat každý rok výroční zprávu o činnosti, jejíž povinnou součástí jsou i ekonomické údaje, jako např. přehled o majetku a závazcích, přijatých nadačních darech či poskytnutých nadačních příspěvcích. Roční účetní závěrka je přitom přílohou výroční zprávy. Nadace a nadační fondy mají svoji zastřešující organizaci - Fórum dárců - sdružující nadace a nadační fondy, které se přihlásily k pravidlům etického chování a které se podílejí na rozvoji českého nadačního prostředí. Fórum dárců zastupuje nejen členy sdružení, ale podporuje také ostatní dárce (firmy, jednotlivce) a zprostředkovává informace i o dalších nadačních subjektech, např. prostřednictvím publikací Adresář nadací a Adresář nadačních fondů, Newsletter, E-News. 3

6 Nadační subjekty jsou ze všech typů neziskových organizací v České republice zatím nejčastějším objektem výzkumu a odborných článků obecně. Je to dáno jednak tím, že právní forma nadace prošla v 90. letech minulého století bouřlivým vývojem, jednak tím, že se část nadací stala příjemcem jednoho procenta finančních prostředků získaných z privatizace českých podniků prostřednictvím Nadačního investičního fondu. I když jsou nadační subjekty v různých zemích definovány různě, objevují se snad ve všech zemích po celém světě. Tato skutečnost dovoluje jak možnost srovnávat výsledky z ČR s jinými zeměmi, tak převzít metodiku jejich sledování ze zahraničí Úskalí Úskalí výzkumu nadačních subjektů představuje především jejich velikost, protože s výjimkou členů Fóra dárců, příjemců příspěvků z Nadačního investičního fondu a několika dalších, zejména firemních nadací, se v nadačním sektoru pohybují převážně menší instituce, které jsou institucionálně vágní a nestálé. Velká část nadačních subjektů nemá žádné zaměstnance, jejich činnost je vykonávána dobrovolníky a nadšenci v jejich volném čase. V takových případech je potom velice obtížné dohledat sídlo takové organizace, jelikož se, z výše uvedených důvodů, často jedná o soukromou adresu členů správní rady. S přestěhováním těchto lidí se pak logicky mění i sídlo organizace. Nadační subjekt však také z rozličných důvodů může dočasně přerušit svoji činnost nebo ji dokonce ukončit, aniž by česká legislativa po něm vyžadovala, aby o tom musel někoho informovat. Jediný úřad, který může údaji o aktivitě nadačních subjektů disponovat, je finanční úřad, a to na základě podaného či nepodaného daňového přiznání. Finanční úřady však nemají povinnost tuto informaci zveřejňovat. Kolik v současné době existuje neaktivních nadačních subjektů, bohužel nevíme. 2.2 Sběr dat Jak už jsme uvedli výše, jedním z hlavních cílů výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR bylo provést základní empirický ekonomický výzkum nadačních subjektů. Ke splnění tohoto bylo třeba vykonat tyto činnosti: a) Vyhledat a analyzovat existují informace o nadačních subjektech. b) Provést dotazníkové šetření a získat tak nové, dosud neznámé údaje Dotazníkové šetření Rozsah dotazníkového šetření byl dán úplným souborem nadačních subjektů. Do tohoto souboru byly zahrnuty všechny nadace a nadační fondy, které vznikly do včetně. Ze souboru byly vyřazeny ty organizace, o kterých jsme do (tedy ke dni zahájení výzkumu) zjistili, že vstoupily do likvidace. Úplný soubor nakonec obsahoval 346 nadací a 879 nadačních fondů, celkem 1225 nadačních subjektů. Návratnost dotazníkového šetření činila celkem 9,88 %, (z toho 15,90 % v případě nadací a 7,51 % v případě nadačních fondů). K 31. lednu 2004, dva měsíce po uplynutí lhůty k navrácení, přišlo zpět 55 vyplněných dotazníků od nadací a 66 od nadačních fondů, celkem 121 nadačních subjektů Nadační rejstřík Výpisy z nadačního rejstříku za jednotlivé nadační subjekty lze získat prostřednictvím portálu JUSTICE, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti ( Z jednotlivých výpisů jsme za každý nadační subjekt zjišťovali údaje o zřizovateli a v případě nadací také údaje o výši a struktuře registrovaného nadačního jmění Výroční zprávy Sběr výročních zpráv byl prováděn čtyřmi způsoby: Početně nejvýznamnějším zdrojem výročních zpráv v našem výzkumném projektu byla sbírka listin. Podle 26 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, a navazujícího zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ( 27 až 33), musí každý nadační subjekt ukládat každoročně výroční zprávu do sbírky listin, která je přístupná veřejnosti. Prozkoumali jsme sbírky listin na všech sedmi rejstříkových soudech v Brně, v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Ostravě, v Praze, v Plzni a v Ústí nad Labem včetně jejich poboček. Počet výročních zpráv uložených ve sbírce listin nadačních rejstříků nedosáhl ani jedné třetiny z celkového počtu nadačních subjektů (bližší informace jsou uvedeny v příloze). Podobný způsob sběru byl uskutečněn v sídle Fóra dárců, kde se vyskytují výroční zprávy jak jeho členů, tak i dalších nadačních subjektů. 4

7 Určitou část výročních zpráv se nám podařilo získat prostřednictvím zmíněného dotazníkového šetření, které vybízelo představitele nadací a nadačních fondů k zaslání jejich výročních zpráv na naši adresu v tištěné či elektronické podobě. Poslední a početně nejméně významný způsob získávání výročních zpráv nadačních subjektů bylo jejich vyhledávání na internetu. Sběr ekonomických údajů z výročních zpráv probíhal formou vyplňování připraveného formuláře, který byl určen pro čerpání základních ekonomických údajů, a navazoval tak na dotazníkové šetření Ostatní zdroje dat Jako další významný zdroj dat, především pro potřeby sestavení typologie nadačních subjektů, nám posloužily Adresář nadací a Adresář nadačních fondů, které v roce 2001 resp vydalo Fórum dárců. Údaje o nadacích a nadačních fondech se vyskytují také v různých databázích (viz údaje v Centrální evidenci dotací z rozpočtu za rok 2002 dostupné na internetové adrese http: //cedr.mfcr.cz/cedr3_internet/home.asp) nebo v různých oborových statistikách (např. Statistika kultury 2002) Přehled zdrojů dat V tabulce 2.1 je uveden přehled zdrojů dat, které byly použity ve výzkumném projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR. Údaje uvedené v této publikaci pocházejí především z výročních zpráv (N2). Doplněním tohoto zdroje o údaje z vyplněných dotazníků (N1) se nám podařilo získat informace o základních ekonomických ukazatelích, jakými jsou majetek, příjmy a výdaje za 187 nadací (54%) a 269 nadačních fondů (30%). Tato zpráva je výběrová, nepřináší všechny údaje, které jsme získali. Podrobnější údaje získané jak z dotazníků, tak z jiných zdrojů (lidské zdroje, regionální působnost, poskytnuté nadační příspěvky či zřizovatelé) jsou pro zájemce dostupné na vyžádání na naší adrese. 2.3 Zpracování a úprava údajů Zpracování údajů Zpracování ekonomických údajů o nadačních subjektech a neziskových organizacích obecně v sobě skrývá úskalí ze dvou důvodů: Za prvé, část nadačních subjektů účtovala v roce 2002 v jednoduchém, část v podvojném účetnictví. Podle 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, účtovaly nadace v roce 2002 vždy v podvojném účetnictví, povinnost nadačních fondů účtovat v podvojném účetnictví vznikla tehdy, když jejich příjmy v předchozím roce dosáhly 3 mil. Kč. Tabulka 2.1 Přehled zdrojů dat výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR Zdroj dat Rozsah Údaje N1 Dotazníkové šetření: Dotazník NS-02 pro nadace Dotazník NS-02 pro nadační fondy 121 Lidské zdroje (včetně přepočtených počtů a správních a kontrolních orgánů) Majetek k datu registrace, k a Příjmy za rok 2002 Výdaje za rok 2002 Nadační příspěvky (příjemci a oblast) v roce 2002 Typologie (odvětvová a územní působnost) N2 Výroční zprávy 387 Lidské zdroje Majetek k Příjmy za rok 2002 Výdaje za rok 2002 Typologie (odvětvová působnost) N3 Nadační rejstřík - všechny nadace 346 Nadační jmění (výše a struktura) N4 Nadační rejstřík - všechny nadační subjekty 1223 Zřizovatelé Sídlo (doplněno dle databáze Fóra dárců) VZ Výroční zprávy 422 Informační hodnota výročních zpráv 5

8 Za druhé, údaje o nadačních subjektech pocházejí z různých zdrojů. Bylo důležité dosáhnout jejich propojení tak, aby všechny sebrané údaje měly shodnou náplň. Příkladem budiž nadační jmění zapsané v nadačním rejstříku, které je uvedeno vždy v peněžním vyjádření v pořizovací ceně, jak to ukládá zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, zatímco jinak podle platných norem o účetnictví vedou nadace majetek v zůstatkové hodnotě. Tyto dvě skutečnosti vedly k rozhodnutí sledovat údaje o nadačních subjektech v peněžním vyjádření. Znamená to, že nás pro zpracování ekonomických údajů zajímaly kategorie příjmů a výdajů a nikoli výnosů a nákladů. Dotazník, a stejně tak i všechny další navazující materiály, byl vypracován pro všechny subjekty, tedy jak pro ty, které účtují v soustavě podvojného účetnictví, tak pro ty, které účtují v jednoduchém účetnictví Vyjmuty jedinečné nadační fondy Ze získaných údajů byly vyjmuty dva jedinečné nadační fondy, neboť by svou velikostí významně ovlivnily výslednou statistiku všech ekonomických ukazatelů (příjmů, výdajů a především majetku) a znemožňovaly tak kvalitní analýzu získaných údajů. V tabulkách se tyto údaje již tedy neobjevují. Pro úplnost je nutné uvést základní údaje o zmíněných nadačních fondech v tis. Kč: Výnosy Poskytnuté nadační příspěvky Majetek Vypovídací hodnota údajů Rok 2002 Údaje za rok 2002 jsou ovlivněny dvěma významnými faktory: Během roku 2002 proběhlo druhé kolo rozdělování příspěvků vybraným nadacím z Nadačního investičního fondu. Tyto příjmy nejsou sledovány na příjmové stránce, protože se jedná o ojedinělé příjmy, které měly nadace povinnost zapsat v příslušné částce do svého nadačního jmění. V srpnu roku 2002 zasáhly Čechy katastrofální povodně. Vlna solidarity s postiženými se projevila ve zvýšení objemu přijatých a následně poskytnutých darů nadačními subjekty Charakteristika údajů Údaje o peněžním vyjádření jednotlivých sledovaných ukazatelů (majetek, příjmy, výdaje) jsou uváděny v tisících Kč. Naopak údaje o počtu nadačních subjektů a o počtu zaměstnanců jsou uváděný ve fyzických jednotkách. Nejprve jsou v jednotlivých tabulkách znázorněny vždy údaje v absolutních částkách vypovídající o struktuře sledovaného ukazatele. Tato část údajů je ukončena tučně vyznačeným souhrnem (ukazatel CELKEM) a za ním následují statistické charakteristiky, které se týkají pouze tohoto souhrnu. Jedná se o tyto charakteristiky: Počet/Skutečný počet - vypovídá o výskytu sledovaného souboru dat v základním souboru. Průměr - podíl souhrnu a počtu vypovídá o relativní částce připadající na 1 nadační subjekt. Maximum - podává informaci o nejvyšší hodnotě dosažené v dané kategorii. Uveďme si příklad na majetku udávaném za jednotlivé kraje. Chceme-li vědět, nakolik uvedené údaje vypovídají o skutečnosti, je nutné se podívat na poměr Počet/Skutečný počet. Čím větší je poměr, tím více jsou údaje vypovídající. Agregované údaje nám toho však mnoho neřeknou o struktuře nadačních subjektů v daném kraji, protože v každém kraji se vyskytuje různý počet nadačních subjektů. Proto je nutné vztáhnout celkový souhrn k počtu nadačních subjektů, jehož výsledkem je pak charakteristika Průměr. Výsledný průměr však může ovlivnit výše majetku jedné jediné nadace. Nakolik je průměr ovlivněn jedním subjektem, zjistíme pomocí charakteristiky Maximum a to srovnáním tří ukazatelů: celkového souhrnu, průměru a právě maxima. V tabulkách nejsou uvedeny všechny statistické charakteristiky (medián, směrodatná odchylka, šikmost, špičatost, atd.), pro zájemce jsou však k dispozici na vyžádání. Každou kapitolu a podkapitolu uvádí výběr nejzajímavějších zjištění. Jsou v textu označena šipkou (è). Některá přímo odkazují na tabulky uvedené pod nimi, jiná vznikla na základě více či méně složitého výpočtu. V grafech zobrazujících zjištění o situaci v krajích nejsou uváděny všechny kraje, ale jen ty, z kterých jsme získali údaje s dostatečnou vypovídací hodnotou. 6

9 3 TYPOLOGIE NADAČNÍCH SUBJEKTŮ Otázka typologie nadačních subjektů je klíčová při hledání takové struktury tohoto subsektoru neziskových organizací, která by napomohla jeho budoucí analýze. Při vytváření typologie jsme postupovali od jednoduchého ke složitému. Nejdříve jsme tedy sledovali nadační subjekty podle jednoho kritéria, a teprve nakonec jsme použili pro stanovení výsledné typologie nadačních subjektů více kritérií zároveň. Tato výsledná typologie nám posloužila k analýze všech významných ukazatelů výzkumného projektu Ekonomika nadačních subjektů v ČR. 3.1 Nadační subjekty podle zřizovatele Zdrojem dat pro naši analýzu podle zřizovatelů se stal obchodní rejstřík dostupný veřejnosti přes informační portál českého soudnictví ( Rozsah analyzovaných údajů pokryl celý základní soubor, tedy všech 346 nadací a 877 nadačních fondů. Ke každému subjektu byly skuteční zřizovatelé zařazeni podle právních forem do následujících kategorií: fyzické osoby, včetně podnikatelů; soukromé obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, družstva); neziskové organizace (nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti a jimi zřizované církevní právnické osoby, veřejné vysoké školy, odborové svazy, profesní a jiné komory, zájmová sdružení právnických osob); veřejná správa (stát, kraje, obce a jimi zřizované organizace - organizační složky, příspěvkové organizace, státní a jiné transformované fondy, atd.); smíšené (zřizovatelem jsou dva a více subjekty z předchozích kategorií). Údaje o zřizovatelích jsou objektivními údaji. Co to znamená? Uveďme si příklad: škola se rozhodla zřídit nadační fond k potřebám získávání dalších finančních prostředků od rodičů žáků, ale i od dalších dárců, např. podnikatelů. Aby nadační fond mohl splnit podmínku vyplývající z 2 zákona o nadacích a nadačních fondech o tom, že nadační příspěvky lze poskytovat pouze třetím osobám, byl do nadačního rejstříku formálně uveden jako zřizovatel ředitel školy. V takovém případě je tedy v našem výzkumu uvedena jako zřizovatel fyzická osoba, i když případová studie by pravděpodobně potvrdila domněnku, že za zřizovatele je spíše nutno považovat danou školu, tj. instituci veřejné správy. Údaje, které jsou publikované v této zprávě, představují pouze souhrn základních údajů o zřizovatelích nadačních subjektů. Při sběru dat jsme sledovali i takové charakteristiky, jakými jsou počet zřizovatelů, konkrétní právní formy nebo země původu zřizovatele v případě zahraničních zřizovatelů. Pro zájemce jsou tyto údaje k dispozici na vyžádání. 3.2 Nadační subjekty podle činnosti, kterou vykonávají Pro klasifikaci nadačních subjektů podle činnosti, kterou vykonávají, byla použita Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNPO), konkrétně jejich 29 podskupin (v tabulce 3.2 jsou uvedeny jen ty podskupiny, ve kterých se nadační subjekty vyskytovaly). Pro tuto analýzu byly použity údaje jednak z navrácených dotazníků a z výročních zpráv nadačních subjektů, jednak opět posloužily údaje z nadačního rejstříku a z výše uvedených adresářů (činnost toho nadačního subjektu, který byl zřízen při nějaké instituci - škole, nemocnici, památníku, byla stanovena právě podle této instituce). Každý nadační subjekt mohl být zařazen jen do jedné kategorie. V případě, že jsme o něm neměli dostatek údajů a nemohli ho tak zařadit do žádné z podskupin ICNPO, je takový subjekt uveden v položce Ostatní/Nespecifikované. Tabulka 3.1 Nadace a nadační fondy podle zřizovatelů (N4) Zřizovatel Nadace Nadační fondy Počet % Počet % Fyzické osoby , ,79 Soukromé obchodní společnosti 42 12, ,02 Neziskové organizace 45 13, ,55 Veřejná správa 47 13, ,37 Smíšené 41 11, ,27 CELKEM , ,00 7

10 Tabulka 3.2 Nadace a nadační fondy podle činnosti, kterou vykonávají (N4) Klasifikace ICNPO Nadace Nadační fondy Počet % Počet % 1100 Kultura a umění 40 11, , Sport 0 0,00 4 0, Volný čas 1 0,29 1 0, Základní a střední vzdělávání 18 5, , Vyšší vzdělávání 6 1, , Ostatní vzdělávání 8 2,31 8 0, Výzkum 5 1,45 9 1, Nemocnice a rehabilitace 17 4, , Zařízení s pečovatelskou službou 1 0,29 4 0, Duševní zdraví a krizová intervence 0 0,00 6 0, Ostatní zdravotní služby 4 1,16 8 0, Sociální služby 9 2, , Finanční a materiální výpomoc 1 0,29 1 0, Životní prostředí 3 0,87 3 0, Ochrana zvířat 2 0,58 1 0, Hospodářský, sociální a komunitní rozvoj 9 2,60 9 1, Bydlení 0 0,00 1 0, Prosazování a obhajoba zájmů 1 0,29 0 0, Právo a právní služby 2 0,58 5 0, Grantující nadace , , Mezinárodní aktivity 1 0,29 3 0, Církve a náboženské společnosti 9 2, , Profesní sdružení a komory 1 0,29 0 0,00 Ostatní/Nespecifikované 68 19, ,29 CELKEM , , Vícekriteriální typologie Výše uvedená kritéria byla v konečné fázi použita pro vytvoření vícekriteriální typologie. Ta je založena na následujících principech: Každý nadační subjekt může být zařazen jen do jedné kategorie. Třídění do jednotlivých kategorií probíhalo postupně, v několika fázích. Nejprve byly hodnoceny všechny nadační subjekty podle prvního kritéria. Ty subjekty, které nevyhovovaly prvnímu kritériu, byly posuzovány podle druhého kritéria a teprve ty, které nebyly vyjmuty podle prvního ani druhého kritéria, byly hodnoceny dle třetího kritéria. Nakonec tu zbyla skupina nadačních subjektů, o kterých jsme neměli dostatek údajů, a které tak nemohly být zařazeny. Pro vícekriteriální typologii byla postupně použita tato kritéria: 1. Kritérium instituce (institucionální nadační subjekty) vyčleňuje ty nadační subjekty, které byly zřízeny buď nějakou institucí, nebo jinou osobou na podporu nějaké instituce. Jedná se tedy o docela zřejmé omezení rozsahu působnosti a podpory, neboť tyto nadační subjekty slouží především jako způsob financování provozu a rozvoje své instituce. 2. Kritérium zřizovatele (statutární nadační subjekty) zahrnuje ty nadační subjekty, které byly založeny soukromými obchodními společnostmi nebo veřejnou správou. Pokud se soukromé obchodní společnosti a veřejná správa pouze spolupodílely na zřízení nadačního subjektu, museli jsme o dotyčném nadačním subjektu znát ještě další informace (činnost, personální spojení, atd.), abychom jej mohli patřičně zařadit. 3. Kritérium způsobu dosahování poslání (nezávislé nadační subjekty) odděluje podle výše výdajů od sebe ty nadační subjekty, které v roce 2002 převážně (50%) realizovaly svoje poslání prostřednictvím nadačních příspěvků třetím osobám (grantující) anebo prostřednictvím vlastních projektů (operující). 8

11 Tabulka 3.3 Nadace a nadační fondy podle vícekriteriální typologie (N4) Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002 Kritérium Typologie Nadace Nadační fondy Počet % Počet % Instituce Školské 30 8, ,86 Zdravotně-sociální 23 6, ,28 Kulturní 21 6, ,36 Církevní 7 2, ,42 Zřizovatelé Firemní 39 11, ,59 Vládní 25 7, ,99 Způsob dosahování poslání Grantující 93 26, ,56 Operující 40 11, ,31 Ostatní 68 19, ,64 CELKEM , ,00 Školské nadační subjekty (při školách, při školních zařízeních) jsou přidružené k mateřským, základním, středním, vyšším odborným, veřejným i soukromým vysokým školám, včetně center odborné přípravy. Činnost je uskutečňována ve čtyřech směrech: (1) investice do školního zařízení, (2) rozvoj výuky, (3) podpora žáků a studentů - žákovské soutěže, odměny (nejedná se o stipendia či sociální pomoc studentům) a (4) pořádání akcí, maturitních plesů, výletů, zájezdů, letních a zimních výcvikových kursů. Školské nadační subjekty jsou zřizovány jak samotnou institucí, u které byly zřízeny, tak fyzickými osobami (ředitel školy, učitelský sbor, absolventi, rodiče žáků). Zdravotně-sociální nadační subjekty (při nemocnicích a sociálních zařízeních) jsou přidruženy k nemocnicím, jejich jednotlivým oddělením, různým sociálním zařízením rehabilitačním a ozdravným centrům. Činnost je uskutečňována ve čtyřech oblastech: (1) investice do zdravotnického zařízení, (2) zlepšování péče o pacienty a klienty zdravotně-sociálních zařízení, (3) podpora výzkumné činnosti dané instituce a (4) podpora vzdělávání pracovníků dané instituce. Kulturní nadační subjekty (při kulturních památkách a zařízeních) mají hlavní účel: (1) oprava konkrétní kulturní památky nebo péče o konkrétní kulturní dědictví či pamětní místo, (2) zřízení a provoz kulturního zařízení (muzea, galerie, atd.) a (3) pořádání festivalů a jiných kulturních akcí, atd. Církevní nadační subjekty byly zřízeny pro: (1) opravu církevních památek nebo (2) šíření náboženské víry. Firemní (podnikatelské) nadační subjekty jsou zřízené nějakou soukromou obchodní společností a jsou s ní stále určitým způsobem pevně spjaty. Převážná část příjmů pochází od zřizovatele nebo od dalších firem s ním spojených. Vládní nadační subjekty byly alespoň částečně zřízené institucí veřejné správy. Jejich úkolem je: (1) podílet se na financování určitého odvětví v regionu, (2) dbát o rozvoj obce nebo regionu, (3) podporovat sociálně znevýhodněné občany obce a (4) opravovat kulturní památky na území obce. (Pozn. do této kategorie byly zařazeny také tzv. kulturní fondy transformované dle zákona 318/1993 na nadace.) Grantující (poskytující granty) nadační subjekty jsou nezávislé a svého poslání dosahují převážně poskytováním nadačních příspěvků třetím osobám. Operující (realizující vlastní projekty) nadační subjekty jsou nezávislé a svého poslání dosahují realizací vlastních projektů, nikoli prostřednictvím třetích osob. Ostatní jsou nadační subjekty, o kterých jsme neměli dostatek potřebných údajů, ať již to bylo tím, že takové údaje o sobě nikde neuvedly, nebo byly činné zatím příliš krátkou dobu (vznik v průběhu roku 2002) na to, aby mohly být hodnoceny. 9

12 4 NADAČNÍ SUBJEKTY V REGIONECH è Nejvíce nadačních subjektů sídlí v Praze a ve velkých městech. Jedná se především o grantující, firemní a operující nadace a nadační fondy. è V menších městech naopak působí nadační fondy zřizované při institucích (školské a zdravotně-sociální), a také nadační subjekty zřizované veřejnou správou. 4.1 Metodika Pro srovnání údajů podle sídla nadačních subjektů jsme použili databázi Fóra dárců. Tato databáze je průběžně aktualizovaná, neboť slouží k informování nadační komunity, a oproti oficiálnímu sídlu zapsaném v nadačním rejstříku podává více informací o tom, kde se skutečně činnost nadačního subjektu odehrává. 4.2 Nadační subjekty v krajích a obcích è V Praze sídlí nejvíce nadací jak v absolutním, tak v obou relativních počtech. Jihomoravský kraj si ve všech ukazatelích drží druhou pozici. è Nejméně nadací vzhledem k počtu obyvatel sídlí v kraji Vysočina, a dále ve Středočeském, Moravskoslezském, Ústeckém a Pardubickém kraji. Absolutní údaje nevypovídají dobře o počtu nadačních subjektů vzhledem k velikosti kraje. Z tohoto důvodu tabulky 4.1 a 4.2 udávají také relativní počet, který zohledňuje velikost jednotlivých krajů podle počtu obyvatel. Tabulka 4.1 kromě toho ukazuje také relativní počet zohledňující ekonomickou sílu jednotlivých krajů podle velikosti jejich HDP. è V Praze také sídlí vysoký počet nadačních fondů, a to i vzhledem k počtu obyvatel. è Relativně vysoký počet nadačních fondů je zřizován také ve Zlínském, Jihočeském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Olomouckém kraji, tuto skutečnost potvrzuje srovnání s vyrobenou produkcí v daných krajích (viz index 2). è Nejméně nadačních fondů vzhledem k počtu obyvatel je zřizováno ve Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji. è Nadace jsou soustředěny do největších měst. Nadační fondy najdeme i v menších městech a obcích. Tabulka 4.1 Nadace a nadační fondy v krajích (N4) Kraj Nadace Nadační fondy Počet % Index 1 Index 2 Počet % Index 1 Index 2 Hlavní město Praha ,09 13,43 29, ,14 20,48 44,26 Jihočeský 14 4,05 2,24 12, ,55 12,00 64,69 Jihomoravský 42 12,14 3,74 19, ,31 9,63 50,02 Karlovarský 9 2,60 2,96 17, ,82 5,26 31,80 Královéhradecký 11 3,18 2,01 10, ,07 11,30 61,44 Liberecký 12 3,47 2,81 15, ,71 3,51 19,87 Moravskoslezský 18 5,20 1,43 8, ,75 5,39 30,39 Olomoucký 17 4,91 2,67 16, ,61 9,11 55,63 Pardubický 8 2,31 1,58 8, ,22 7,30 41,27 Plzeňský 12 3,47 2,18 10, ,74 4,37 21,33 Středočeský 16 4,62 1,42 8, ,99 3,10 17,72 Ústecký 12 3,47 1,46 8, ,96 3,17 18,90 Vysočina 6 1,73 1,16 6, ,76 6,38 35,97 Zlínský 13 3,76 2,19 12, ,35 13,82 78,49 CELKEM ,00 3,39 16, ,00 8,60 40,64 Index 1 = počet nadačních subjektů na obyvatel k (zdroj: ČSÚ) Index 2 = počet nadačních subjektů na 100 mil. Kč HDP v roce 2001 (zdroj: ČSÚ) 10

13 Tabulka 4.2 Nadace a nadační fondy podle velikosti obce (N4) Velikost obce Nadace Nadační fondy Počet % Index Počet % Index ,00 0,00 3 0,34 1, ,87 0, ,48 1, ,89 1, ,17 2, ,18 1, ,05 1, ,76 1, ,27 4, ,20 2, ,50 6, ,20 1, ,78 8, ,38 2, ,48 10, ,69 3, ,00 9, a více ,83 9, ,93 18,65 CELKEM ,00 3, ,00 8,60 Index = počet nadačních subjektů na obyvatel 4.3 Nadační subjekty podle typologie v krajích è Více než polovina grantujících (56%) nadací, a téměř polovina firemních (46%) a operujících (43%) nadací sídlí v Praze. è Také ostatní typy nadací jsou nejvíce zřizovány v Praze s výjimkou zdravotně-sociálních, kde vede Jihomoravský kraj. è Také grantující (53%), firemní (47%) a operující (41%) nadační fondy mají své sídlo především v Praze. Ve Zlínském (70%), Olomouckém (60%), Moravskoslezském (53%) a Jihočeském (52%) kraji tvoří školské nadační fondy více než polovinu všech fondů. è V Moravskoslezském (12%) kraji hrají důležitou roli firemní nadační fondy, v kraji Vysočina (33%) a v Královéhradeckém (24%) kraji zdravotně-sociální, a konečně v Plzeňském (25%) a Královéhradeckém (15%) kraji vládní nadační fondy. Tabulka 4.3 Počty nadačních subjektů podle typologie v krajích (N4) Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

14 5 LIDSKÉ ZDROJE è Nadační subjekty zaměstnávají zhruba 400 pracovníků. è Nejvíce pracovníků zaměstnávají grantující nadace sídlící v Praze. è Pouze 25% zkoumaných nadací uvedlo, že má alespoň jednoho zaměstnance. 5.1 Metodika Údaje o lidských zdrojích jsme původně sledovali v dotazníkovém šetření v podrobné struktuře, a to včetně údajů o správních a kontrolních orgánech a dalších osobách spjatých s nadačními subjekty. Nezískali jsme však dostatek údajů a rozhodující způsob sběru dat, tedy získávání údajů z výročních zpráv, si vynutil zúžení sledování lidských zdrojů pouze na zaměstnance. Konkrétně se jednalo o tyto základní ukazatele: Zaměstnanci na plný pracovní úvazek. Zaměstnanci na částečný pracovní úvazek. Pracovníci ve výkonu civilní služby. Dobrovolníci. I přes toto zúžení se zvolený způsob sběru dat vzhledem ke kvalitě údajů o zaměstnancích ukázal jako ne zcela vhodný. Nadační subjekty nemusejí počty zaměstnanců podle platných právních předpisů ve svých výročních zprávách uvádět, záleží pouze na jejich libovůli. Nejnižší vypovídací hodnotu mají samozřejmě údaje o dobrovolnících, protože jednak o nich nadační subjekty ve svých výročních zprávách neinformují, jednak významový obsah tohoto termínu ještě stále není v neziskovém sektoru v ČR ustálen. Část neziskových organizací si pod pojmem dobrovolník představuje jen osoby pracující pro organizaci opakovaně (v roce 2002 ještě nebyl v platnosti zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě), např. členy správních a kontrolních orgánů, jiné neziskové organizace chápou dobrovolníka jako jakoukoli osobu pracující pro organizaci bezplatně. Uvedené údaje o dobrovolnících je tedy nutné brát pouze orientačně. V této části navíc uvádíme jen údaje o zaměstnancích pracujících v nadacích, a to z toho důvodu, že údaje za nadační fondy měly nízkou vypovídací hodnotu. Pro rámcovou představu uvádíme údaje o zaměstnancích, které evidoval v roce 2002 Český statistický úřad: Počet placených pracovníků Nadace 226 Nadační fondy Zaměstnanci nadací è Více než dvě třetiny (70%) zaměstnanců na plný úvazek zaměstnávají grantující nadace. Významným zaměstnavatelem jsou také operující (16%) nadace. è Nadace sídlící v Praze zaměstnávají 73% všech zaměstnanců na plný úvazek, avšak jen 30% pražských nadací udávalo, že má alespoň jednoho zaměstnance na plný úvazek. è Pouze ve dvou dalších krajích - v Jihomoravském a v Libereckém kraji - zaměstnávají nadace více než 5 zaměstnanců na plný úvazek. Tabulka 5.1 Zaměstnanci nadací podle jejich typologie Typologie Počet nadací ve Počet nadací uvádějících Zaměstnanci na Zaměstnanci na Civilní Dobrovolníci výzkumu zaměstnance plný úvazek částečný úvazek služba Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní 4 Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní 10 CELKEM

15 6 MAJETEK NADAČNÍCH SUBJEKTŮ K è Velikost registrovaného nadačního jmění k dosáhla milionů Kč. S ostatním majetkem námi sledovaných nadací byl celkový majetek nadací téměř 4,5 miliard korun. Majetek sledovaných nadačních fondů dosahoval necelých 200 milionů Kč. è Více než třetina nadací má zapsané nadační jmění v nejnižší možné výši, tedy 500 tis. Kč. Dvě třetiny nadací má nadační jmění menší než 2 mil. Kč. è Dvanáct největších nadací vlastní více než polovinu veškerého nadačního jmění. è Zatímco nadace investují svůj majetek přibližně rovnoměrně do peněžních prostředků, cenných papírů a nemovitostí, majetek nadačních fondů je tvořen převážně penězi. è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní nadace sídlící v Praze. è Téměř tři pětiny nadačního jmění všech nadací vlastní nadace, které obdržely příspěvek z NIF. è Ostatní majetek u zdravotně-sociálních nadací je větší než jejich registrované nadační jmění. 6.1 Metodika Majetek nadačních subjektů je uváděn v pořizovacích cenách, v případě nepeněžního majetku je tedy jeho hodnota uvedena bez oprávek. Toto opatření bylo učiněno z důvodu možnosti srovnání údajů o registrovaném nadačním jmění a ostatním majetku nadací. Údaje o nadačním jmění nadací byly čerpány k z výpisů z nadačního rejstříku. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2002 probíhalo druhé kolo rozdělování finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. I když příslušnou částku měla každá nadace vložit do svého nadačního jmění, nemusely být všechny finanční prostředky k v nadačním rejstříku ještě zapsány. Do údajů o nadačním jmění byly proto přičteny také zbývající, nezapsané prostředky druhého kola NIF. Sledované ukazatele majetku nadačních subjektů vycházejí ze znění 3 odst. 5 a 6 zákona 227/1997, čemuž plně neodpovídají jednotlivé účty aktiv v podvojném účetnictví: Peněžní prostředky: peníze, ceniny a peněžní prostředky uložené na bankovních účtech včetně termínovaných. Cenné papíry: akcie, podílové cenné papíry (podílové fondy) a ostatní cenné papíry (dluhopisy a depozita). Nemovitosti: pozemky a stavby. Movité věci: samostatné movité věci a soubory movitých věcí, drobný dlouhodobý majetek, zásoby. Jiná majetková práva: patenty, licence či autorská práva. Jiné majetkové hodnoty: např. umělecká díla, starožitnosti nebo drahokamy. Do výsledných údajů o majetku byly z podvojného účetnictví zahrnuty všechny položky kromě oprávek a účtů časového rozlišení. V položce výčet majetku ve výpisech z nadačního rejstříku nebylo v několika desítkách případů uvedeno, co tvoří nadační jmění nadace, nebylo tedy zřejmé, zda jsou to peníze na bankovním účtu, cenné papíry nebo movité věci. V takových případech jsme předpokládali, že se jedná o peněžní prostředky uložené na bankovním účtu, neboť jinak by byl výčet majetku rozepsán. Ostatní majetek nadací a majetek nadačních fondů jsme dohledávali z výročních zpráv a účetních závěrek jako rozdíl mezi celkovým majetkem a nadačním jměním. Stal se tak problematickým snad u všech nadací, protože skutečná výše nadačního jmění k se mohla lišit od částky uvedené ve výpisu z nadačního rejstříku. V takových případech byla rozdílná částka zahrnuta do ostatního majetku nadace. Řada nadací ve svých výročních zprávách neuváděla ostatní majetek, proto jsou údaje zpracovány jen za 167 nadací, tedy přibližně o 20 subjektů méně než v případě ostatních ukazatelů. Ostatní majetek byl srovnáván s nadačním jměním pouze u těch nadací, které uváděly údaje o ostatním majetku. 6.2 Nadační jmění Údaje o struktuře a velikosti nadačního jmění jsou ovlivněny třemi skutečnostmi: 1. Výše nadačního jmění jedné firemní nadace, která vložila do nadačního jmění cenné papíry převyšující hodnotu 250 milionů Kč. 2. Transformované kulturní fondy mají oproti ostatním vládním nadacím mnohem vyšší nadační jmění. 3. Jiná (autorská) práva mají zaregistrované ve svém nadačním jmění v podstatě jen dvě nadace. 13

16 6.2.1 Nadační jmění dle typologie è Nadační jmění církevních (97%) nadací je tvořeno převážně nemovitostmi. è Jiná práva (autorská práva) mají v nadačním jmění zapsané vládní a grantující nadace. è Významnou část nadačního jmění kulturních (37%) nadací tvoří movité věci. è Vysoké nadační jmění mají v průměru vládní (29 mil.), církevní (19 mil.) a grantující (17 mil.) nadace. è Nízké nadační jmění mají v průměru školské (2 mil.), kulturní (2 mil.) a zdravotně-sociální (3 mil.) nadace. Graf 6.1 Průměrná výše nadačního jmění dle typologie Tabulka 6.1 Nadační jmění podle typologie (N3) Typologie Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet Průměr Maximum Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM Nadační jmění podle velikosti è Čím větší nadace, tím více investuje do cenných papírů a do nemovitostí. Čím menší nadace, tím více zapisuje nadační jmění v penězích a movitých věcech. è 38 největších nadací vlastní více než tři čtvrtiny celkového nadačního jmění všech nadací. è Nadace, které neobdržely NIF, neinvestují do cenných papírů. Graf 6.2 Nadační jmění podle velikosti 14

17 Tabulka 6.2 Nadační jmění podle velikosti a nadační jmění příjemců NIF (N3) Ekonomické výsledky nadačních subjektů v roce 2002 Velikost jmění Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet a více CELKEM Z toho NIF Z toho ostatní Nadační jmění podle krajů è Vysoké nadační jmění mají v průměru nadace v Praze (13 mil.), v Jihomoravském (14 mil.) a Libereckém (11 mil.) kraji. è V Karlovarském (78%), Olomouckém (70%), Pardubickém (65%) a Zlínském (62%) kraji zapisují nadace do nadačního jmění především nemovitosti. è Cenné papíry jsou zapsány především v nadačním jmění u nadací, které mají sídlo v kraji Vysočina (67%), v Plzeňském (56%), Ústeckém (51%) Libereckém (42%), Moravskoslezském (42%) kraji a v Praze (31%). Tabulka 6.3 Nadační jmění podle krajů (N3) Kraj Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet Průměr Maximum Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM

18 6.2.4 Nadace podle velikosti nadačního jmění a typologie è Největší podíl nadací s nejnižším možným nadačním jměním 500 tis. Kč najdeme mezi firemními (56%), školskými (47%) a zdravotně-sociálními (43%) nadacemi. è Grantující (52%) nadace převažují mezi nadacemi s nadačním jmění 10 mil. a více. è I mezi grantujícími nadacemi však největší skupinu tvoří ty, které mají jen základní nadační jmění 500 tis. Kč. Více než polovina jich má v nadačním jmění méně než 2 mil. Kč. Graf 6.3 Počty grantujících nadací podle velikosti nadačního jmění Tabulka 6.4 Počty nadací podle velikosti nadačního jmění a typologie (N3) CELKEM a více Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM Ostatní majetek nadací Ostatní majetek podle typologie è Nadace neinvestují ostatní majetek do cenných papírů, jednoznačně převažují peníze. è Firemní (33%) nadace mají relativně vysoký podíl v cenných papírech, zdravotně-sociální (62%) zase v nemovitostech. è Zdravotně-sociální (79%) nadace mají většinu majetku v ostatním majetku, také majetek operujících (51%) nadací tvoří z více než jedné poloviny ostatní majetek. è Naopak církevní (95%) a grantující (79%) nadace mají většinu majetku zapsanou v nadačním jmění. Graf 6.4 Nadační jmění a ostatní majetek nadací podle typologie 16

19 Tabulka 6.5 Ostatní majetek podle typologie (N2) Typologie Peníze Cenné papíry Nemovitosti Movité věci Jiná práva CELKEM Počet Skutečný počet Průměr Maximum Školské Zdravotně-sociální Kulturní Církevní Firemní Vládní Grantující Operující Ostatní CELKEM Ostatní majetek podle krajů è V Jihomoravském (74%), Pardubickém (73%), Zlínském (70%) a Středočeském (55%) kraji tvoří většinu ostatního majetku nadací nemovitosti. è Cenné papíry hrají významnou roli v ostatním majetku nadací, které sídlí v Libereckém (47%) kraji. è V Pardubickém (56%) kraji tvoří ostatní majetek více než polovinu celkového majetku. Také v Libereckém (41%), Jihomoravském (37%), Středočeském (37%) a Zlínském (33%) kraji hraje ostatní majetek významnou roli. Graf 6.5 Nadační jmění a ostatní majetek nadací ve vybraných krajích Tabulka 6.6 Ostatní majetek podle krajů (N2) Kraj Peníze Cenné Nemovitosti Movité Jiná CELKEM Počet Skutečný Průměr Maximum papíry věci práva počet Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský CELKEM