lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

Transkript

1 lesy nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph biologická aktivita koncentrována v opadovém a humusovém horizontu pomalý rozklad organické hmoty (fenolické látky, vysoký C/N, nízké ph) N a P limitujícími živinami, imobilizace převažuje nad mineralizací hlavním zdrojem P pro mikroorganismy je organický P (fosfatázová aktivita) v kyselých jehličnatých lesích je málo zastoupena makrofauna louky nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph aktivita koncentrována do rhizosféry rostlin rychlejší dekompozice (hodně dostupného C a N z exsudace, nízký C/N ) N a P limitujícími živinami (P > N), imobilizace obvykle převažuje nad mineralizací solubilizace P hraje kromě fosfatázové aktivity významnou roli významné zastoupení makrofauny mokřady nejdůležitějším faktorem je aerační status biologická aktivita silně závisí na eutrofizaci (přítok N and P) anaerobní decompozice, anaerobióza prohloubena eutrifizací) oblasti akumulace živin (málo informací o transformaci P) mezo- a makrofauna může hrát roli jen v tenké oxické vrstvě na povrchu

2 Remediace výsypek co podporuje rozvoj půdy: Vlastnosti výsypek: nízké ph vysoká zasolenost nízký obsah živin stopový obsah org. hmoty nízká pufrační schopnost jílové substráty více než písčité přítomnost migračních koridorů a refugií vegetační pokryv s vysokou kvalitou organické hmoty (vysoký podíl dostupného C, velký kořenový systém a nízký poměr C/N ) Zvyšování obsahu půdní organické hmoty během primární sukcese po remediovaných výsypek g C kg -1 soil % C m ic w ith in C o rg time (yr) organic C Cmic-to-Corg

3 ROZDĚLENÍ PŮDNÍHO FONDU Plocha Země. 51, ha.. 1/1 100 % Oceánů.. 36, ha... 2/3 70,8 % Souše.. 14, ha....1/3 29,2 % Souše 14, ha 100 % Orná půda... 1, ha 10 %

4 Perspektiva vývoje zemědělské půdy na světě: vyčerpání zásob Současnost: Obyvatel na zemi ,25 ha /obyvatele (1,5 : 6) Rok 2050: obyvatel 0,125 ha / obyvatele (1,5 : 12) ČR - současnost 0,42 ha zemědělské půdy/obyvatele 0,31 ha orné půdy / obyvatele

5 Využití půdního pokryvu v ČR (Zdroj: MZe) Využití Rozloha % celkové % (km 2 ) plochy zeměděl. půdy Orná půda ,32 72,37 Trvalé travní porosty ,01 22,11 Chmelmice 113 0,14 0,26 Vinice 155 0,20 0,36 Zahrady a sady ,66 4,89 Celkem zemědělské půdy ,33 100,00 Lesy ,40 Vodní plochy ,02 Stavby a komunikace ,65 Ostatní území ,61 Celková rozloha ,00 Úbytek z.p. v letech : 154 km 2 0,36 %

6

7 Rozdělení půdních typů v ČR P ůdní typ % Kambizemě 49,46 Pseudogleje 7,76 Gleje 7,31 Č ernozemě 6,80 Fluvizemě 6,65 Hnědozemě 5,73 Kryptopodzoly 4,38 Luvizemě 3,07 Regozemě 1,65 Č ernice 1,52 Podzoly 1,47 Antrozemě 1,09 Pelozemě 1,04 Ostatní 1,82

8 Úrodnost půdy schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch po celé vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu není absolutní veličinou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, pěstovaným plodinám a vkladům do půdy při procesu jejího obhospodařování Produkční schopnost - dána schopností půdy poskytovat výnosy určité plodiny (kvalita půdy, obyvatelstvo a zaměstnanost, chráněná území, průmyslová výroba, těžební činnost.)

9 Obsah Orná půda (%) Trv. travní por. (%) živin P K Mg P K Mg Velmi nízký Nízký Střední Dostatečný Vysoký

10 HLAVNÍ PŘÍČINY ZTRÁT PŮDY nebo JEJÍ KVALITY a) Nezemědělské využití rozšiřování měst a vesnic výstavba silnic a železnic rozšiřování těžby průmyslová výstavba rekreační výstavba Mapa osídlení (10 tis. let před n. l.) b) nevhodné zemědělské využití

11 Zasolování Výpar Akumulace solí Vzlínání vody + solí Velmi teplé klima Méně propustné půdy Hladina podzemní vody

12 Zasolování půdy: proces kdy dochází k akumulaci neutrálních rozpustných solí (chloridy, sírany Ca, Mg, K a Na) Vápenaté p. s vysokým obsahem CaCO 3, ph < 8.5 Zasolené p. s vysokým obsahem neutr. rozp. solí, ph < 8.5, EC> 4 ds/m Zásadité půdy alkalické zasolené p. s vysokým obsahem Na 2 CO 3, hodně neutrálních rozpustných solí, ph < 8.5, EC > 4 Přechod mezi zasolenými a alkalickými p. EC =el. vodivost, dána neutrálními rozpustnými solemi čím více neutr8ln9ch rozpuštěných solí, tím vyšší EC Zasolené p. Alkalické zasolené p. Alkalické p. alkalické p., málo neutrálních rozpustných solí EC < 4, málo živin, vysoké ESP, s vysokým obsahem Na 2 CO 3, ph > 8.5, SAR = Na + / (0,5 Ca ,5Mg 2+ ) 2/3 ESP= výměnné Na / KVK(CEC)

13 Důsledek intenzivního zemědělství zasolování původně sladkovodního jezera

14

15 Příklad lokálního zasolení

16 Fyzikální a biologické změny opakované pojezdy těžkých zařízení utužení v okolí napajedel na pastvinách obtížná náprava! snížení obsahu humusu snížení obsahu živin Větrná eroze jedna z hlavních příčin desertifikace (půdy bez vegetačního krytu, přílišné spásání )

17 Přímé ohrožení: 22,4 % území Afriky na sever od rovníku 35,3 % území Blízkého východu projevuje se písečnými a prachovými bouřemi Písečná bouře

18 Vodní eroze Příčiny: nevhodné obhospodařování na příkrých svazích účinek silných dešťů toky rozvodněných řek Důsledky vodní eroze

19 Protierozní uspořádání pozemků

20 Acidifikace zejména v půdách na kyselých substrátech koncentrace SO2 zvýšenou produkcí kyselých sloučenin vliv monokultur jehličnatých lesů Důsledky acidifikace: toxická množství Al 3+ zvýšená rozpustnost toxických prvků zhoršený příjem živin zhoršení fyzikálních vlastností

21 Kontaminace půd škodlivými látkami těžké kovy rezidua pesticidů tekuté výkaly ze zemědělské výroby ostatní organické a anorganické toxické materiály hodnocení úrovně kontaminace půd -nečastěji humanotoxikologické hledisko: Půda - člověk (vdechování, přímý vstup do zažívacího ústrojí) Půda - potravina - člověk (vstup přes potravu) Půda -krmivo-zvíře - člověk (vstup přes živočišnou výrobu) Půda - voda - člověk (vstup přes povrchové a podzemní vody)

22 Nejvýznamněší zdroje kontaminace: hnojiva atmosférická depozice aplikace kalů ČOV sedimenty

23 Limity obsahů látek vyhláška MŽP č. 13/94 Sb. k zákonu č. 334/92 Sb. vyhláška MŽP č. 275/98 Sb. k zákonu č. 156/98 Sb. Stav kontaminace půd - sledován prostřednictvím: bazálního monitoringu půd registru kontaminovaných ploch [mapy registru kontaminovaných ploch (

24 Pokles povrchu půdy v důsledku rychlé mineralizace po odvodnění Histosolu (Organozemě)

25 BONITACE PŮD CÍL: zjištění produkční schopnosti půdy zdanění prodej, dědictví racionální využití HISTORIE: Soupis katastrů -MarieTerezie Do roku klasifikace jen podle vlastností půd (zrnitost, vrstevnatost, obsah humusu) i podle geneze a substrátů geonomický průzkum (zjednodušení - výrobní oblasti kukuřičná - řepařská - bramborářská - podhorská - horská) komplexní průzkum zemědělských půd -KPP (geneticko- agronomická klasifikace)

26 Sledování a vyhodnocování vlastností půd Agrochemické zkoušení půd (KPP), od roku 1961 program soustavného a periodického zjišťování zásobenosti půd živinami jednorázový pedologický průzkum program periodického sledování obsahu přístupných živin (AZP = Agrochemické zkoušení půd) základní stanovení: půdní reakce potřeba vápnění obsah základních živin (P, K, Ca, Mg) periodicky doplńováno podle aktuálních požadavků Registr kontaminovaných ploch Mapy registru kontaminovaných ploch (

27 3. Bazální monitoring půd od roku 1992

28 Prováděné analýzy soubor fyzikálních charakteristik aktivní a výměnná půdní reakce obsah přístupných živin - P, K, Mg stanovený různými metodami obsah mikroelementů (B, Mo, Mn, Zn, Cu) sorpční kapacita (S, T, V) obsah organické hmoty (Cox ) obsah rizikových prvků (Pb, Cr, Cd, Hg, V, Be, Ni, Co, Cu, Zn) ve výluhu 2 M HNO 3, dále po rozkladu lučavkou královskou a celkový obsah extrakcí směsí minerálních kyselin obsah minerálního dusíku obsah organických kontaminantů obsahy rizikových prvků v rostlinách na vybraném souboru pozorovacích ploch vybrané vlastnosti mikrobiální biomasy

29 Ekonomické hodnocení půd Využíván systém bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) pětimístný kód; hlavně produkční vlastnosti půd Celkem: původně 1817 BPEJ (v ČR), dnes 2199 Plochy: < 0,5 ha nejsou mapovány Plochy: 0,5-3 ha- jen v případě výrazné odlišnost od okolí

30 HPJ = Hlavní půdní jednotka ( kód 01-78) Je určena typem, subtypem, substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou profilu, skeletovitostí, stupněm hydromorfismu HPJ s blízkými vlastnostmi jsou spojovány do skupin S + E = sklonitost + expozice (kód 0-9) K + H = skeletovitost + hloubka (kód 0-9)

31 ADMINISTRATIVNÍ CHARAKTERISTIKA K Okres Obec K.Ú. K=kód kraje, K.Ú.= katastrální území NADMOŘSKÁ VÝŠKA, RELIEF, OMEZENÍ VÝROBY V S Ro Č X X = omezení výr. 0-9 Ro = relief okolí S = sklonitost 0-6 Č = členitost 0-4 V = nadm. výška 1-14

32 Pestré podmínky (mozaika) - 2členná klasifikace: BPEJ převažující (%) / BPEJ v menšině (%) (Nejlepší BPEJ: ) Systém BPEJ je platný pro celé území ČR, je digitalizován, na většině území zaveden do katastru nemovitostí. (tj. každá pozemková parcela v katastrálním území má přiřazen kód BPEJ) údaje na katastrálních a pozemkových úřadech. zjednodušení evidence a ochrany půdy.

33 Mapa BPEJ 1 : 5 000

34 O vyjmutí ze ZPF a stanovení odvodů rozhodují orgány podřízené MŽP a MZe: (zákon č. 334/92 sb.) příloha: část A - pouze produkční vlastnosti podle BPEJ část B -ekologické váhy vlivu půdy část C - koeficienty snížení odvodů s důvodů exhalací, znečištění atd. Pro rozhodování o odnímání pozemků ze ZPF - zavedeno 5 tříd ochrany: I. třída - bonitně nejcennější půdy - ze ZPF je možno odejmout jen vyjímečně ve veřejném zájmu II. třída - půdy s nadprůměrnou produkční schopností III. třída - průměrná bonita pro výstavbu IV. třída - podprůměrná bonita V. třída - nízká produkční schopnost

35 KPP Komplexní průzkum půd Probíhal v letech Analyzováno přes sond v celém Československu Výsledky - kartograficky zobrazeny na mapách a kartogramech a) pro potřeby zemědělských podniků vměřítku 1: b) pro potřeby okresů vměřítku 1:50 000

36 PUGIS GEOGRAFICÝ_INFORMAČNÍ SYSTÉM O PŮDĚ - informační systém o půdě schopný: uchovávat vyhledávat zpracovávat syntetizovat prezentovat geograficky vztažené informace o půdě a propojovat je s neprostorovými informacemi

37 1. Základní údaje (PUGIS) a) prostorové (vrstvy, tématické dílčí mapy) - areály půd pedoasociací, substrátů - geomorfologické mapy - vrstvy dalších půdotvorných a stanoviště ovlivňujících faktorů - vrstvy využití půd a interpretací b) atributové - charakteristiky pedonů - charakteristiky pedoasociací, regionů - interpretace pro praktické účely

38 Aplikace GISu na půdní pokryv ČR 1 : : : : : : celé území ČR digitalizována pouze část území ČR celé území ČR

39 mapy slouží k: -zhodnocenípůdního pokryvu - posouzení plošného rozmístění půdních jednotek - plošnému rozdělení půdních charakteristik - posouzení ekologických funkcí půdního pokryvu - posouzení produkčních funkcí půdního pokryvu - prognózám např. pohyb pesticidů vpůdě v závislosti na půdním typu - interpretacím výsledků -pozaďové konc. RP -vulnerabilita půd atd

40 Mapa půdních typůčr 1 :

41 Mapa půdních typů ČR 1 : Půda ČERNICE ČERNOSOLY FLUVISOLY GLEJE KAMBISOLY LEPTOSOLY LUVISOLY ORGANOSOLY OSTATNÍ PODZOLY PSEUDOGLEJE A KAMBIZEMĚ STAGNICKÉ VERTISOLY MĚSTA VODNÍ PLOCHY

42 Mapa půdních typůčr 1 :

43 Detail mapy půdních typů ČR 1 :

44 Detail mapy půdních typů ČR 1 :

45

46

47

48 Směrnice rady 91/676/EHS (nitrátová s.) mapa zranitelných oblastí