20 LET PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ KRKONOŠ. Průvodce exkurzí pro lesníky, ekology a studenty univerzit (studijní pomůcka)

Transkript

1 20 LET PŘÍRODĚ BLÍZKÉHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ KRKONOŠ Průvodce exkurzí pro lesníky, ekology a studenty univerzit (studijní pomůcka)

2 2 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

3 Obsah Slova úvodem 3 Základní informace 4 Aplikovaný lesnický výzkum 7 Péče o biodiverzitu 8 Management zvěře 11 Zastávka č. 1: U třech příkopů a Jakšín 12 Zastávky č. 2-7: Souhrnné informace 14 Zastávka č. 2: Jelení prameny 1 18 Zastávka č. 3: Jelení prameny 2 23 Zastávka č. 4: spojka k Malinové 29 Zastávka č. 5: konec Malinové 32 Zastávka č. 6: Pod Kamlem 1 37 Zastávka č. 7: Pod Kamlem 2 42 Použitá literatura 46

4 Slova úvodem Krkonoše jsou hraničním pohořím mezi Českou republikou a Polskem v imisemi silně zatížené části střední Evropy označované jako Černý trojúhelník. Díky unikátní biodiverzitě zde byly vyhlášeny národní parky: Karkonoski Park Narodowy (KPN) v r a Krkonošský národní park (KRNAP) v roce Správa KPN a Správa KRNAP se dlouhodobě snaží lesní management vzájemně koordinovat. Ačkoli KRNAP letos oslavil 50 let své existence, v lesích v majetku státu na jeho území (lesní ekosystémy tvoří 83 % území KRNAP) hospodaří Správa KRNAP teprve 20 let. Cílem lesního managementu je vytvoření jádrové oblasti schopné autoregulace ponechané samovolnému vývoji a na ostatním území přírodě blízké obhospodařování lesů, zaměřené prioritně na podporu biodiverzity, ale i na ekonomický efekt. Předpokladem pro plnění tohoto cíle je dosažení přírodě blízké druhové, věkové a prostorové skladby a někde i genetické struktury člověkem změněných lesních porostů. Hlavními znaky nového přístupu je postupné omezování (2) Skupinovité vnášení buku do smrkových monokultur (Bílý kopec 2012) (1) Redukované plochy umělého zalesnění v období Pozn.: Umělá obnova je využívána pouze pro vnášení stanovištně vhodných druhů dřevin, které v aktuální druhové skladbě lesních porostů chybí, a od roku 2003 se pohybuje v řádech desítek ha za rok. Např. v roce 2012 byla redukovaná plocha umělé obnovy 40,45 ha a bylo při ní použito cca 80 tis. sazenic (28 tis. sazenic buku, 28 tis. smrku, 13 tis. jedle, 4,5 tis klenu, 4 tis. jeřábu, 1,5 tis sazenic břízy, jilm horský a lípa malolistá). Sazenice smrku ztepilého byly používány především pro dvojsadby s bukem lesním jako ochrana proti zvěři.

5 intervencí v 1. a 2. zóně KRNAP, péče o dochované genové zdroje lesních dřevin, využívání a podpora přírodních procesů včetně přirozené sukcese a používání šetrných technologií. Na celém území jsou vyloučeny holé seče, důsledně jsou uplatňovány výběrné principy a důraz je kladen na genetický původ i vnitrodruhovou variabilitu dřevin. Proto absolutně dominuje přirozená obnova. Umělá obnova je využívána pouze pro vnášení stanovištně vhodných druhů dřevin, které v aktuální druhové skladbě lesních porostů chybí, a od roku 2003 se pohybuje v řádech desítek ha za rok (obr.1). Chybějící druhy dřevin jsou do lesních porostů vnášeny formou převážně hloučkovitě a skupinovitě (obr. 2, 3) s cílem vytvořit vtroušené zastoupení plodících stromů a umožnit následnou přirozenou obnovu. Prakticky identický přístup realizují polští kolegové na území KPN. V současné době pracují národní parky na obou stranách státní hranice na vytvoření společné kompaktní jádrové oblasti ponechané samovolnému vývoji (obr. 4). Tento záměr má zcela zásadní význam z hlediska ochrany okolních porostů, konkrétně pro efektivní ochranu proti šíření kůrovců. Lesy jsou obhospodařovány diferencovaně podle zón. 1. a 2. zóna KRNAP jsou určeny pro obnovu autoregulačních procesů a samovolný vývoj (1. zóna již od r. 2020, 2. zóna v delším časovém horizontu), lesy 3. zóny KRNAP a ochranného pásma pro trvalý management. V současné době je připravován nový lesní hospodářský plan (LHP) s platností od Protože za 20 let systematického přírodě blízkého obhospodařování se prakticky všechny lesní porosty Krkonoš nacházejí v různé fázi přechodu k bohatě strukturovaným lesům, Správa KRNAP opustila model věkových tříd a LHP je připravován metodou provozní inventarizace. Aby bylo možné posoudit výsledky konkrétních opatření, je prováděn popis vybraných komplexů lesních porostů klasickým způsobem. Jednou z vybraných lokalit je část Čertovy hory (LHC Harrachov), která slouží jako demonstrační objekt. Očekáváme, že řadu důležitých dat pro případné korekce managementu přinesou výsledky šetření na trvalých výzkumných plochách, které v tomto prostoru v posledních letech založila Česká zemědělská univerzita (katedra pěstění lesa FLD). (3) Podsadby buku a jedle s různými variantami ochran proti zvěři (Stará hora 2006). V současné době jsou zde k dispozici popisy jednotlivých porostních skupin z roku 1991, 2002 a 2013 a údaje o pěstebních i těžebních opatřeních realizovaných od r Proto byla exkurze Pro Silva Bohemica nasměrována právě sem. Chtěl bych na tomto místě poděkovat svým kolegům, především Ing. Antonínu Blomerovi, Pavlovi Neubertovi a Ing. Pavlovi Blažkovi za vyhledání a soustředění potřebných údajů a Janě Kalenské z oddělení informatiky za přípravu materiálů v prostředí GIS. Základní informace Současný stav krkonošských lesů je, podobně jako v ostatních částech České republiky a jako v sousedních středoevropských státech, výsledkem kulturního, hospodářského a politického vývoje. V průběhu posledních čtyř staletí byla naprostá většina původních lesů na obou stranách státní hranice přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného původu s negativními dopady na jejich biodiverzitu a stabilitu. V souvislosti s imisní zátěží v synergii s přemnožením lýkožrouta smrkového a obaleče modřínového pak došlo v 80. a 90. letech minulého století k totální destrukci cca 30 % lesních porostů porostů (obr. 5). Tato skutečnost byla i v mezinárodním měřítku označována za ekologickou katastrofu.

6 V období bylo v souvislosti s imisní zátěží a působením negativních biotických a abiotických faktorů nuceně odtěženo cca 8000 ha smrkových porostů. Těžba nahodilá dosáhla v uvedeném deceniu m³ (maximální celková výše těžeb stanovená LHP činila m³). Extrémní poimisní holiny byly zalesněny opět smrkem ztepilým (obr. 6) popř. jehličnatými exoty. Přirozená obnova v té době chyběla, protože smrk, buk ani jedle dlouhou řadu let prakticky neplodily a existující přirozené zmlazení bylo decimováno zvěří. Od r. 1992, v souvislosti se získáním podpory holandské nadace Face, mohla Správa KRNAP ovlivňovat hospodaření v lesích KRNAP a jeho ochranného pásma (nadace financovala obnovu ha lesa za podmínky zajištění existence těchto porostů po dobu 99 let). V r pak bylo právo hospodaření v lesích v majetku státu na území KRNAP a jeho ochranného pásma převedeno na Správu KRNAP a následně vypracované změny LHP k znamenaly odklon od holosečí a náseků k podrostnímu způsobu hospodaření a k využívání přírodních procesů. Cílem změn LHP byla především formální implementace zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb. Již v roce 1994 byly rámcové směrnice hospodaření uvedeny do souladu se schváleným Plánem péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo a byla vypracována a orgány státní správy schválena definice zajištěné kultury, nevyžadující rovnoměrné rozmístění jedinců po ploše. Rámcové směrnice hospodaření byly vypracovány pro jednotlivé SLT diferencovaně pro jednotlivé zóny KRNAP a zohledňovaly (4) Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze (ČR jádrové území = zóna KRNAP, ha; nárazníkové = 3. zóna, ha; přechodové = OP, ha) Pozn.: Bilaterální biosférická rezervace byla vyhlášena v roce Potenciálně bezzásahové území KRNAP navazuje na bezzásahové území KPN. Perspektivně má být ponecháno samovolnému vývoji (lesní ekosystémy 1. a 2. zóny a vybrané lesní komplexy 3. zóny) téměř 53% lesních porostů KRNAP. Lesy pokrývají 83 % KRNAP.

7 (5) Lesní porosty rozpadající se vlivem imisí v oblasti Kamence v roce 1983 (exkurzní zastávka č. 1). (6) Extrémní imisní holiny byly zalesněny opět smrkem ztepilým (exkurzní zastávka č. 1 v roce 1993) průměrnou imisní zátěž. Proto byly do cílových druhových skladeb zapracovány i pionýrské dřeviny, jako např. jeřáby, břízy a vrby. Byly sníženy hektarové počty sazenic, byla diferencovaně prodloužena doba zalesnění a doba zajištění kultury a byla provedena nová kategorizace lesních porostů. V rámci změn LHP byly provedeny zásadní úpravy plánovaných těžeb a plánu zalesnění. Byly zastaveny původně plánované velkoplošné exhalační těžby a v silně poškozených a odumírajících porostech byly navrženy podsadby (obr. 7), byly revidovány navržené těžby cílových listnatých dřevin a tzv. přestárlých (většinou autochtonních) porostů. Nově byly těžby zaměřeny především na uvolnění nárostů a na podporu přirozené obnovy. Plány zalesnění byly modifikovány podle nových obnovních cílů (v odůvodněných případech byla využívána sukcesní stádia tvořená pionýrskými dřevinami). Z důvodu podpory stability porostů založených na pokalamitních plochách byly navrženy prosadby smrkových kultur 1 věkového stupně poloodrostky listnatých dřevin přirozené druhové skladby (obr. 8). Součástí změn LHP byl i speciální management botanicky významných lokalit (cf. obr. 14, 15). V rámci LHP s platností od do je sice ještě uplatněn především hospodářský způsob pasečný, ale formou různých variant clonných sečí. (7) Již od r byly v silně poškozených a odumírajících smrkových porostech prováděny podsadby pionýrskými druhy listnatých dřevin (Mumlavská hora 1996). Od roku 1997 jsou tedy při obhospodařování lesních porostů Krkonoš důsledně uplatňovány výběrné principy. Systematicky realizovaná úprava dřevinné a věkové skladby a prostorové struktury krkonošských lesů vede k postupnému přetváření lesů věkových tříd směrem k lesům bohatě strukturovaným a logicky i ke zmenšování rozdílů mezi sousedními porostními skupinami. Proto je nový LHP zařizován metodou provozní inventarizace. Jako hospodářský způsob je doporučen hospodářský způsob výběrný. Správa KRNAP předpokládá realizaci těžebních opatření formou nepravidelné skupinovitě výběrné (clonné) seče. Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 5

8 Maximální výše těžeb na období na LHC Harrachov, LHC Vrchlabí a LHC Maršov (původní doba platnosti LHP prodloužena o 2 roky bez navýšení těžeb) je stanovena na m ³, k bilancovaná skutečnost celkové těžby m ³, v r celková těžba m³ (z toho m³ těžba nahodilá). Výsledky dosažené za období (souhrn na všechny 3 LHC) dokládá porovnání zhodnocení stavu lesa v roce 2002 v textové části LHP s platností od (Nehyba et al. 2002) se stavem v roce 1991 (Haniš et. al. 1991) (tabulka 1). Výsledky konkrétně na LHC Harrachov pak grafy rozložení věkových stupňů a rozsah spodních etáží (obr. 9, 10) Nehyba et al. 2002). Tabulka 1: Porovnání druhových skladeb lesních dřevin v lesních porostech Krkonoš. Dřevina Druhová skladba (%) přirozená aktuální 1991 aktuální 2003 Jedle bělokorá (Abies alba) 14,81 0,1 0,27 Kleč horská (Pinus mugo) 6,01 6,9 6,4 Modřín opadavý (Larix decidua) 0 0,9 1,85 Smrk ztepilý (Picea abies) 49,78 86,7 78,88 Borovice lesní (Pinus silvestris) Exoty 0-0,18 Jehličňany celkem 70,60 94,5 87,58 Břízy (Betula sp.) 1,50 0,9 1,78 Buk lesní (Fagus silvatica) 17,76 2,6 5,15 Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) 0,10 0,2 0,52 Javor klen (Acer pseudoplatanus) 3,50 0,6 1,28 Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) 2,06 0,6 2,44 Jilm horský (Ulmus glabra) Olše lepkavá a šedá (Alnus glutinosa + incana) 0,18 0,4 0,11 Vrby (Salix sp.) 0,11 0,1 0,07 Olše zelená (Alnus viridis) 0-0,01 Ostatní listnáče 4,19 1,05 Listnáče celkem 29,40 5,5 12,42 Druhová skladba aktuální 1992: skladba podle LHP od do (Haniš et al. 1991). Druhová skladba aktuální 2003: skladba podle LHP od do (Nehyba et al. 2002). Druhová skladba přirozená: potenciální klimax podle SLT (Lokvec, Vacek 1994). Pozn: V r bylo zastoupení smrku ztepilého téměř 87% oproti přirozeným 50% (potenciální klimax), zastoupení buku lesního 2,6% oproti přirozeným 26,7% a např. jedle bělokoré 0,1% oproti přirozeným 15% (Lokvenc a kol. 1992). Za 11 let cíleného přírodě blízkého obhospodařování Krkonošských lesů bylo zastoupení smrku sníženo téměř o 8 % a např. zastoupení buku bylo zvýšeno na dvojnásobek, jedle téměř na trojnásobek. 6 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

9 (8) Úspěšné prosadby smrkových kultur 1. věkového stupně listnatými dřevinami (Bílý kopec 2012). Aplikovaný lesnický výzkum Jako objektivní podklady pro efektivní lesní management jsou využívány výsledky lesnického výzkumného programu od roku realizovaného v Krkonoších od roku 1993 i výsledky výzkumu a nové přístupy lesnické praxe v jiných oblastech ČR i v zahraničí. Jednotlivé výzkumné projety byly zaměřeny mimo jiné na podrobný historický průzkum, genetiku lesních dřevin, záchranné programy ohrožených původních populací lesních dřevin a na dynamiku změn lesních porostů. V rámci výzkumného programu byla zjišťována i distribuce imisní zátěže, acidifikace a nutriční degradace lesních půd a překročení kritických zátěží pro lesní ekosystémy (obr. 11, 12) včetně návrhu opatření na snížení vlivu imisí např. zvýšením zastoupení listnatých dřevin a využití sukcesích stadií pionýrských dřevin (Emmer, Fanta a Sevink 2000; J. Hruška 2001; Hruška, Cienciala a Moravčík 2001; Hošek, Schwarz a Svoboda 2007, Schwarz a kol. 2009). Na lokalitách s překročenými kritickými zátěžemi síry a dusíku pro lesní ekosystémy jsou záměrně do rozpadajících se smrkových porostů a do mladých smrkových kultur vnášeny pionýrské druhy dřevin (obr.13). Jedním z důležitých výstupů lesnického výzkumu bylo i stanovení minimálních výměr lesních ekosystémů potřebných pro autoregulační procesy. Pro horské smrčiny v antropogenních podmínkách Krkonoš pod výrazným vlivem imisí je nutné počítat s minimálními areály nad 100 ha, při horní hranici lesa dokonce až 185 ha. Pro bukové a smíšené porosty jsou potřebné výměry podstatně menší (Vacek a kol. 2007). Péče o biodiverzitu lesních ekosystémů Záchrana, obnova a podpora biodiverzity je prioritním cílem lesního managementu v KRNAP a jeho ochranném pásmu. Je standardně korigován v souvislosti s vyhlášením soustavy Natura 2000, a to zejména na podporu předmětů ochrany Ptačí oblasti Krkonoše (tetřívek obecný, lejsek malý, čáp černý, datel černý, sýc rousný), vázaných na lesní ekosystémy. Např. lesní těžby ve starých porostech musí být prováděny mimo hnízdní období ptáků a v lesních porostech s výskytem lejska malého jsou vyloučeny úplně, na vhodných lokalitách jsou vytvářena tokaniště pro Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 7

10 (9) Plošné rozložení věkových stupňů na LHC Harrachov (převzato z Nehyba et al. 2002). (10) Rozložení věkových stupňů dle skutečných ploch a rozsah spodních etáží na LHC Harrachov (převzato z Nehyba et al. 2002). Pozn: Žlutou barvou je vyznačeno plošné zastoupení lesní porostů 1. a 2. věkového stupně (stáří 1-20 let) Přerušovanou čarou je normální křivka zastoupení. Z grafů vyplývá, že zastoupení lesních porostů 1. a 2. věkového stupně v roce 2002 bylo mnohem vyšší než zastoupení normální. Je to způsobeno zalesněním holin vzniklých těžbou lesních porostů zničených v období imisemi (celkem cca 8000 ha). Pouze menší část porostů 1. věkového stupně tvoří spodní etáže starších lesních porostů. 8 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

11 (11) Překročení kritické zátěže síry v oblasti Krkonoš a Jizerských hor v r (orig. Schwarz et al. 2009). (12) Překročení kritické zátěže dusíku v oblasti Krkonoš a Jizerských hor v r (orig. Shwarz et al. 2009). Pozn.: Mapy překročení kritických zátěží vycházejí z měření atmosférické depozice. Výsledky dokládají velmi výrazné překročení kritické zátěže dusíku na celém území, s maximem v oblasti jihozápadních Krkonoš. Kritická zátěž síry je překročena na poměrně malém území Krkonoš. I přes dílčí pokles emisí sloučenin dusíku a poměrně razantní pokles emisí sloučenin síry na konci 20. století je velikost jejich vstupu do lesních ekosystémů dosud závažným faktorem ovlivňujícím jejich další vývoj. Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 9

12 (13) Hloučkovité až skupinovité vnášení pionýrských dřevin do smrkových kultur a rozpadajících se smrkových porostů v lokalitách s překročenými kritickými zátěžemi pro smrkové porosty (exkurzní zastávka č. 1 v roce 2011; oplocenka s břízou karpatskou). (14) Soustava botanicky významných lokalit (Schwarz 2003). Pozn.: Do LHP je od r implementován speciální management botanicky významných lokalit a jeho realizace je Správou KRNAP považována na interní závazný ukazatel LHP. Do této soustavy jsou zařazeny především lokality s výskytem ohrožených nebo v Krkonoších vzácných rostlinných druhů a významných rostlinných společenstev identifikovaných v rámci botanického inventarizačního průzkumu. 10 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

13 tetřívka obecného a pro sovy a dutinové dravce je udržováno více než 500 ptačích budek apod. Lesní management ale zohledňuje např. i výskyt endemického plže vřetenovky krkononošské (Cochlodina dubiosa) úpravou technologie těžeb obecně podporuje živočišnou složku lesních ekosystémů ochranou doupných stromů (pokud v porostech chybí, jsou vyhledávány a podporování potenciální doupné stromy zejména vzácnějších a nebo v porostech méně zastoupených dřevin a diferencovaným ponecháváním tlejícího dřeva v lesních porostech. Za originální přístup je možné považovat záchranu, ochranu a podporu diverzity rostlinných druhů a jejich společenstev formou speciálního managementu soustavy více než 750 botanicky významných lokalit (obr. 14), implementovaného do stávajícího LHP (Schwarz 2003) Je založen na regulaci světelných, tepelných a vlhkostních poměrů pomocí biologických, popř. i technických opatření (obr. 15). Do této soustavy jsou zahrnuty především lokality s výskytem významných druhů rostlin nebo přírodě blízkých rostlinných společenstev, která jsou obklopena komplexy antropogenně degradovaných ekosystémů. Záchrana a posílení druhová diverzity a vnitrodruhové vartiability původních lesních dřevin jsou zajištěny kromě aplikace přírodě blízkých způsobů obhospodařování lesních porostů i realizací programu na záchranu jejich genofondu. Management zvěře Limitujícím faktorem pro dosažení cílů managementu lesních ekosystémů KRNAP je lokálně zvěř, konkrétně zvěř jelení a srnčí. Cílem managementu zvěře je dosažení přírodní rovnováhy mezi zvěří a stavem lesních ekosystémů a nástrojem pro dosažení tohoto cíle je výkon práva a soustava přezimovacích obůrek. Početní stavy jelení zvěře jsou dlouhodobě udržovány na % roku 1992, ale problémem zůstává migrace přes státní hranici. V polských Krkonoších jsou normované stavy více než dvojnásobné (30 ks na 1000 ha oproti 12,2 ks na české straně Schwarz et al. 2007). I přes zlepšování úživnosti zvyšováním zastoupení okusových dřevin a podporou bylinného patra jsou dočasně nutná opatření na ochranu vysazovaných listnatých dřevin a jedle před zvěří. (15) Úprava vlhkostních poměrů na botanicky významné lokalitě T464B. Pozn.: Jedná se o bývalé rašeliniště odvodněné na konci 80-tých let a zalesněné smrkem pichlavým a klečí. V rámci speciálního managmentu byla v roce 1995 kleč a smrk pichlavý odstraněny a přehrážkami byl upraven vodní režim. Obdobné zásahy na obnovu byl původního vodního režimu byly realizovány i na lokalitě Jakšův močál na exkurzní zastávce č. 1. Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 11

14 Zastávka č. 1: U třech příkopů a Jakšín Porostní mapa obr. 16, typologická mapa obr. 17, přirozené a cílové druhové skladby tab. 2. Tabulka 2: Potenciální klimax a cílové druhové skladby podle souborů lesních typů (exkurzní zastávka č. 1; údaje Schwarz 1997) SLT druhová skladba přirozená druhová skladba cílová 7K SM 7, BK 2, JD 1, JR SM 7, BK 2, JD 1, JR, BRP, KL 7N SM 7, BK 2, JD 1 SM 7, BK 2, JD 1, KL, BRP, JR 8G SM 10, JD, OL SM 8, JD 1, (OL,BRP)1, VR 8N SM 10, JR, BK SM 9, (KL,JR)1, BK, BRP 8R SM 8, BR(KOS)2 SM 7, BRP 1, KOS 1, JR 1, VRS 8T SM 8, BR(JR) 2 SM 7, BRP 2, JR 1 8V SM 10, KL SM 9, (JD,KL)1, BK 8Y SM 8, JR 1, KOS 1 SM 8, JR 1, KOS 1 8Z SM 8, JR 2 SM 7, JR 2, BRP Druhová skladba přirozená: Potenciální klimax (Vacek, Lokvenc 1994) Druhová skladba cílová: Biologicky a funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném porostu zohledňující průměrnou imisní zátěž (Haniš et al 1995) (16) Exkurzní zastávka č. 1 porostní mapa (Nehyba et al. 2002). 12 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

15 (17) Exkurzní zastávka č. 1 porostní mapa (Haniš et al. 2000). Lokalita s lesními ekosystémy nejvíce zasaženými imisní zátěží v druhé polovině 20. století. Imise sem byly transportovány západním prouděním přes Jizerské hory z Lužické pánve. Autochtonní smrčiny byly ponechány přirozenému rozpadu a chybějící přirozené zmlazení v porostech bez tlejícího dřeva a plodících jedinců bylo nahrazeno hloučkovitou výsadbou řízkovanců (obr. 16). Odumírající lesní porosty nevhodného původu byly odtěženy a vzniklé holiny byly zalesněny převážně smrkem ztepilým, ale i jehličnatými exoty (Picea pungens, Picea omorika, Picea engelmanii, Pinus contorta). Na mladé kultury je zaměřen projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP, hrazený z evropských fondů. Jeho klíčovou částí je úprava prostorové struktury, zápoje a druhových skladeb na ploše větší než 6,5 tis. ha. Při přípravě projektu byly využity výsledky dosažené v rámci lesnického výzkumného programu (i přes pokles imisí v posledních 20 letech jsou lokálně překračovány kritické zátěže pro smrkové lesy) a praktické zkušenosti místních lesníků. Jeho součástí je i vytvoření biotopu pro tetřívka obecného a obnova původního vodního režimu. Příkladem pokusu o obnovu původního vodního režimu je rašelinná smrčina Jakšův močál (fragment prioritního přírodního stanoviště soustavy Natura 2000; jedna z botanicky významných lokalit určených pro speciální management)(obr. 17). Jedná se o lokalitu s překročenými kritickými zátěžemi atmosférické depozice pro lesní ekosystémy (cf. obr. 9, 10), proto je nutné smrkové kultury rozvolnit a zvýšit zastoupení listnatých dřevin oproti potenciálnímu klimaxu (obr. 18, cf. obr. 11). (18) Rozpadlá autochtonní smrčina s podsadbami řízkovanců autochtonního smrku (Kamenec 2009) (19) Jakšův močál - zamokření obnovené technickými opatřeními (stav 2009)

16 (20) Hloučkovité vnášení pionýrských listnatých dřevin (podzim 2011). Pozn: Vysazované listnaté dřeviny je nutné chránit před škodami zvěří. Ekonomicky i biologicky se svědčily především malé oplocenky. Cílem je založit generaci plodících stromů a k dalšímu šíření listnatých dřevin využít přirozené obnovy. Zastávky 2-7 Zastávky č. 2-7: Souhrnné informace Porostní mapa 2002 obr. 21, porostní mapa 1991 obr. 22, lesní typologická mapa obr. 23, přirozené a cílové druhové skladby tab. 3. Tabulka 3: Přirozené a cílové druhové skladby podle souborů lesních typů (exkurzní zastávky 2-7). SLT druhová skladba přirozená druhová skladba cílová max. zast. SM v ochr. pásmu 5L OL 5, SM 3, JS 2, KL, JL, JD, BR OL 5, SM 3, JS 2 40 % 5Y BK 7, JD 2, BR 1, SM BK 7, JD 1, BRB 1, SM 1, JR 30 % 6A BK 5, JD 3, SM 1, KL 1 BK 6, JD 1, SM 2, KL 1 40 % 6K BK 4, SM 4, JD 2, JR BK 5, SM 4, JD 1, JR 60 % 6N BK 4, SM 4, JD 2, KL BK 4, SM 4, JD 2, KL, JR, BRP 60 % 6S BK 4, SM 3, JD 3 BK 5, SM 4, JD 1, JR, OS 60 % 6V BK 3, JD 4, SM 3, KL, JS BK 4, JD 2, SM 3, KL 1, JS, BR, JR 50 % 6Y SM 4, BK 4, BR 1, JD 1, JR SM 4, BK 5, BR 1, JD, JR, KL 60 % 7G SM 8, JD 2, OL SM 8, JD 1, (OL, BRP)1, JR 90 % 7P SM 8, JD 2, BK SM 8, JD 1, BK 1, KL, BRP, JR 90 % 7R SM 9, BR, JR SM 8, BRP 1, JR 1, VRS 90 % Druhová skladba přirozená: Potenciální klimax (Vacek, Lokvenc 1994). Druhová skladba cílová: Biologicky a funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném porostu ve 3. zóně národního parku; maximální zastoupení smrku v ochranném pásmu (Haniš et al 1995). 14 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

17 (21) Aktuální porostní mapa s vyznačením exkurzních zastávek 2 7 (Nehyba et al. 2002). Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 15

18 (22) Porostní mapa z r s vyznačením exkurzních zastávek 2 7 (Haniš et al. 1991). 16 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

19 (23) Lesní typologická mapa s vyznačením exkurzních zastávek 2 7 (Haniš et al. 2000). Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 17

20 Zastávka č. 2: Jelení prameny 1 (24) Těžba mýtní úmyslná plynule navazuje na nahodilé a předmýtní těžby 409A 10/2b/1b (LHP porostní skupina 409A09) Les zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí v ochranném pásmu KRNAP. Snaha o maximální hodnotovou produkci při zachování priority ochrany a obnovy biodiverzity s ohledem na rekreační funkci. Dříve smrková monokultura s nepravidelně vtroušenými jedinci buku, dnes ve fázi přestavby k přírodě blízké druhové, věkové a prostorové skladbě. Přirozená druhová skladba smíšený porost smrku a buku jedlí a s přimíšeným jeřábem a břízou pýřitou. Na lokalitách ovlivněných vodou jedle 20%, buk jen přimíšen. Těžby jednotlivým výběrem. Využívání přírodních procesů. Uměle vnášenou jedli nutno chránit proti zvěři. V místech husté cestní sítě není uklízen klest. Těžba a umělá obnova v období Těžba Porost 409 A 10 Rok 2003 Druh provedení dřev. plocha (ha) Sa: (m ³ ) Sortiment (m³) jehl. list. Obnova lesa ost. dřev. ks Podsadba BK 150 Podsadba JD Podsadba JD Těžba PN kůr. Těžba PN kůr. SM 12,37 12,37 SM 5,13 5,13 Těžba PN SM 0,11 16,70 16, Těžba PN SM 4,80 4, Těžba PÚ (probírka) SM 2,50 438,20 129,93 308,27 Těžba PN SM 56,20 56,20 Těžba MN Těžba MÚ Těžba PÚ (probírka) Obnova lesa SM 0,10 8,00 8,00 SM 154,05 59,94 94,11 SM 1,00 110,65 29,92 80,73 JD 30 Celkem porost 3,71 806,10 266,79 483,11 56,20 18 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

21 (25) Aplikována je nepravidelná skupinovitě výběrná (clonná) seč s podsadbami chybějící JD. (26) Na vhodné lokality jsou vysazovány skupinky JD do malých oplocenek (27) Detail oplocenky s výsadbami JD

22 2013 (Nehyba et al. 2013) 20 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

23 2002 (Nehyba et al. 2002) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 21

24 1991 (Haniš et al. 1991) 22 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

25 Zastávka č. 3: Jelení prameny A 10/1 (LHP porostní skupina 409 B 09) Těžba a obnova v období Těžba Porost 409 B 10 Rok Druh provedení dřev. plocha (ha) Sa: (m³) Sortiment (m³) jehl. Těžba MN SM 31,32 21,10 10,22 Těžba MÚ SM 0,30 191,79 92,05 99,74 list. Obnova lesa ost. dřev. ks Podsadba BK 150 Podsadba JD 30 Podsadba JD 20 Těžba MÚ SM 0,20 206,50 106,50 100,00 Těžba MN SM 17,90 17,90 Obnova lesa 2006 Těžba MN SM 41,51 21,65 19, Těžba MN SM 61,35 39,73 21,62 Těžba PN kůr. SM 19,83 19,83 Těžba MN SM 0,09 15,48 15,48 Přirozená obnova 2009 Těžba MN SM 13,38 13, Těžba MÚ SM 0,40 458,99 247,87 211, Obnova lesa Těžba MÚ SM 0,30 423,94 168,30 255,64 Přirozená obnova Obnova lesa Těžba MÚ SM 0,20 184,82 78,02 106,80 JD 30 SM JD 30 SM JD 30 Celkem porost 1, ,81 841,81 825,00 Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 23

26 (28) Porost před uvolněním zápoje s přirozeným zmlazením BK, SM a JR s individuálními podsadbami JD. (29) I pod relativně hustým zápojem se na vhodných stanovištích zmlazuje SM. (30) Plošné uvolnění zápoje a individuální vnášení JD. (31) Kombinace skupinovitého a plošného uvolnění nárostu.

27 2013 (Nehyba et al. 2013) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 25

28 2002 (Nehyba et al. 2002) 26 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

29 1991 (Haniš et al. 1991) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 27

30 Zastávka č. 4: spojka k Malinové (32) Lesní porost s bohatým nárostem. V druhové skladbě chybí JD. 412 C 13/2 (LHP porostní skupina 412 C 11) Těžby a obnova za období Těžba Porost 412 C 13 Rok 2004 Druh provedení Těžba PN kůr. dřev. Sa: (m³) SM 3,20 3, Těžba PN SM 19,40 19, Těžba PN SM 15,12 10,00 5, Těžba PN kůr. SM 10,00 10,00 Celkem porost 47,72 42,60 5,12 Sortiment (m³) jehl. list. Obnova lesa ost. dřev. ks (33) Bohatě strukturovaný porost vytvářený 2 desetiletí především přírodními procesy. Pouze nahodilá těžba.

31 2013 (Nehyba et al. 2013) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 29

32 2002 (Nehyba et al. 2002) 30 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

33 1991 (Haniš et al. 1991) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 31

34 Zastávka č. 5: konec Malinové 412 G 11a/1b; 14/4/1c (LHP porostní skupina 412 G 10; 13) Výsledky pruhové clonné seče v porostu s dominancí smrku ztepilého, počátek přestavby druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů Těžby a obnova za období Těžba Porost Rok Druh provedení dřev. plocha (ha) Sa: (m³) Sortiment (m³) Obnova lesa jehl. list ost. dřev. ks plocha 2003 Těžba MÚ SM 0,96 595,63 235,95 359,68 Podsadba BK 260 0,04 Podsadba JD 60 0, Těžba MÚ SM 0,57 512,00 74,00 300,00 138,00 Těžba MN SM 1,11 0,19 0,92 Obnova lesa KL 300 0,06 Obnova lesa JD 30 0, Těžba MÚ SM 108,63 19,32 73,89 15,42 Obnova lesa KL 240 0,05 Obnova lesa JD 80 0, Težba MN SM 176,38 135,68 40, G 11a 2007 Težba MN SM 33,20 8,10 17,40 7, Težba MN SM 9,12 9,12 Težba MN kůr. SM 9,00 9,00 Přirozená obnova SM 0,65 Přirozená obnova KL 0,20 Přirozená obnova BK 0, Težba MN kůr. SM 9,00 9, Težba MN kůr. SM 0,20 9,03 9,03 Těžba MÚ SM 372,05 144,60 227, Težba MN kůr. SM 9,39 9,39 Obnova lesa JD 20 0,04 Celkem porost 1, ,54 663, ,04 161, ,57 32 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

35 2013 (Nehyba et al. 2013) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 33

36 2013 (Nehyba et al. 2013) 34 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

37 2002 (Haniš et al. 2002) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 35

38 1991 (Haniš et al. 1991) 36 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

39 Zastávka č. 6: Pod Kamlem C 11/3/1 (LHP porostní skupina 413 C 10) Smrková monokultura s vtroušenými jedinci přirozené druhové skladby v obtížných stanovištních podmínkách na kamenitých půdách. Počátek převodu smrkové monokultury ve 3. (trvale obhospodařované) zóně KRNAP na lesní porosty s přírodě bližší druhovou, věkovou a prostorovou skladbou, využití přírodních procesů v obtížných stanovištních podmínkách. Těžby a obnova za období Těžba Porost Rok Druh provedení dřev. plocha (ha) Sa: (m³) Sortiment (m³) jehl. list. Obnova lesa ost. dřev. ks plocha 413 C 11 Obnova lesa SM 100 0,03 Obnova lesa BK 130 0, Těžba MN SM 2,20 2,20 Těžba MÚ SM 0,10 84,23 53,40 30,83 Težba MN kůr. SM 5,00 5,00 Obnova lesa SM 160 0,05 Obnova lesa BK 130 0, Obnova lesa KL 100 0,02 Obnova lesa JD 10 0,02 Těžba MÚ SM 0,50 249,24 73,74 119,30 56,20 Těžba MN SM 40,43 21,79 18, Obnova lesa KL 190 0,04 Obnova lesa JD 20 0, Těžba MN SM 0,05 93,57 33,96 59,61 Těžba MN SM 16,51 4,11 9,20 3, Těžba MÚ SM 0,40 194,00 119,00 75,00 Težba MN kůr. SM 17,00 17,00 Obnova lesa JD 10 0, Obnova lesa KL 100 0,02 Těžba MN SM 21,02 18,46 2,56 Těžba MÚ SM 0,10 165,71 78,31 87,40 Přirozená obnova SM 0,21 Obnova lesa BK 200 0,05 Obnova lesa KL 200 0,05 Obnova lesa JD 30 0,06 Těžba MÚ SM 0,10 117,71 33,12 84,59 Těžba MÚ BK 4,39 4,39 Težba MN kůr. SM 7,66 7,66 Těžba MN SM 7,85 7,85 Celkem porost 1, ,52 415,00 453,74 56, ,53 Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 37

40 (34) Clonnou sečí rozpracovaný porost na kamenitém stanovišti. (35) Lanovkové přibližovací linky jsou po několika letech v lesním porostu sotva patrné. (36) I na extrémním kamenitém stanovišti umožňuje clona mateřského porostu úspěšnou přirozenou obnovu

41 2013 (Nehyba et al. 2013) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 39

42 2002 (Nehyba et al. 2002) 40 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

43 1991 (Haniš et al. 1991) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 41

44 Zastávka č. 7: Pod Kamlem C 14/1 (LHP porostní skupina 413 C 13) Smíšený lesní porost v optimu rozšíření buku lesního. Mozaika stanovišť s přirozenou druhovou skladbou buk 50-60%, jedle 20 30%, smrk 10%, klen 10%. V r provedena clonná seč pro uvolnění přirozeného náletu buku. Přirozená expanze buku lesního na úkor ostatních druhů přirozené dřevinné skladby. Konkurovat by mohla pouze jedle bělokorá, která v současných porostech chybí. Těžby a obnova za období Porost 414 C 14 Těžba Rok Druh Sortiment (m³) Obnova lesa provedení plocha Sa: dřev. jehl. list. (ha) (m³) ost. dřev. ks plocha 2003 Těžba MÚ SM 0,20 131,05 58,05 73,00 Těžba MÚ MD 36,38 36,38 Těžba MÚ SM 0,01 123,20 123,20 Těžba MÚ BK 8,00 8, Těžba MN SM 4,82 2,65 2,17 Težba MN kůr. SM 2,40 2, Těžba MÚ SM 17,00 17,00 Těžba MÚ BK 124,00 124, Těžba MN SM 41,12 22,63 18, Těžba MN SM 0,36 30,42 8,22 22,20 Přirozená obnova BK 0, Přirozená obnova SM 0,25 Přirozená obnova MD 0, Těžba MN SM 11,80 11,80 Celkem porost 0,57 530,19 245,95 115,86 0,00 36,38 132,00 0,56 (37) Lesní porost 20 let po provedéné intenzivní clonné seči (foto podzim 2012) (38) Absence přirozeného zmlazení v zabuřeněných a vysychavých fragmentech.

45 2013 (Nehyba et al. 2013) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 43

46 2002 (Nehyba et al. 2002) 44 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

47 1991 (Haniš et al. 1991) Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 45

48 Použitá literatura Emmer, I. M.; J. Sevink, J. et J. Fanta, J. (2000): Report of the Section Physical Geography and Soil Science, University of Amsterdam, on behalf of the Krkonoše National Park. Vrchlabí, Správa KRNAP, 58 s. Haniš, J. et al. (1991): Lesní hospodářský plány pro LHC Harrachov, Vcrhlabí a Maršov s platností od do Hradec Králové, ÚHÚL. Haniš, J. et al. (1995): Optimální druhové skladby lesních porostů Krkonoš podle souborů lesních typů. Podkladová studie pro Správu KRNAP Vrchlabí pro revizi LHP. Hradec Králové, ÚHÚL 1995, 4 s. Haniš, J. et al. (1996): Revize lesního hospodášského plánu pro LHC Harrachov, Vrchlabí, a Maršov a Jizerka s platností od do Hradec Králové, ÚHÚL Haniš, J. et al. (2000): Oblastní plán rozvoje lesů, PLO 22 Krkonoše. Hradec Králové, ÚHÚL Hošek, J.; Schwarz, O. et Svoboda, T (2007): Výsledky desetiletého měření atmosférické depozice v Krkonoších. Opera Corcontica, 44/1: s. Hruška, J. (2001): Stanovení kritických zátěží síry a dusíku na území KRNAP v roce 2000 a jejich porovnání s rokem Vrchlabí, Správa KRNAP, 31 s. Hruška, J.; Cienciala, F. et Moravčík P. eds. (2001): Komplexní a systémové řešení směřující k zastavení degradace lesních půd pod vlivem imisí. Jílové u Prahy a Praha, IFER, ČGÚ a MŽP, 206 s. Nehyba, J. et al. (2002): Lesní hospodářské plány pro LHC Harrachov, Vrchlabí a Maršov s platností od do Hradec Králové, Lesprojekt s.r.o. Nehyba, J. et al. (2013): Lesní hospodářský plán Čertův vrch. Hradec Králové, Lesprojekt s.r.o., msc, 12 s. Schwarz, O. (1997): Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš. Vrchlabí, Správa KRNAP, 174 s. Schwarz, O. (2003): Speciální management lesních ekosystémů Krkonoš. Disertační práce, MZU Brno, 233 s. Schwarz, O.; Vacek, S.; Podrázský, V. et Kuś, J. (2007): Vývoj stavu spárkaté zvěře a škod zvěří v biosférické rezervaci Krkonoše/Karkonosze. Opera Corcontica 44/2, s Schwarz, O.; Hošek, J.; Anděl, P.; Hruška, J.; Hofmeister, J., Svoboda, T. et Petržílka, L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. Lesnická práce s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 34 s. Vacek, S. et Lokvenc, T. (1994): Přirozené druhové skladby lesních porostů Krkonoš podle souborů lesních typů. Studie pro Správu KRNAP Vrchlabí. Opočno, 4 s. 46 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

49 Poznámky Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 47

50 Poznámky 48 l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica

51 Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica l 49

52 20 let přírodě blízkého obhospodařování lesů Krkonoš Průvodce exkurzí pro lesníky, ekology a studenty univerzit (studijní pomůcka). Vydala Správa Krkonošského národního parku v roce 2015 Text: Otakar Schwarz Recenzenti: prof. RNDr. Stanislav Vacek DrSc., FLD ČZU Praha doc. Ing. Miroslav Mikeska, Ph.D., ÚHÚL Fotografie: Otakar Schwarz Fotografie na obálce: Otakar Schwarz Vytištěno na recyklovaném papíře ISBN: l Průvodce exkurzí Pro Silva Bohemica