STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA VIMPERK PRO OBDOBÍ TYCHON, v.v.i. 1

Transkript

1 1

2 Strategický plán rozvoje města Vimperk pro období Tychon, v.v.i. zpracoval Mgr. Jiří Mánek listopad

3 Strategický plán rozvoje města Vimperk pro období OBSAH OBSAH ÚVOD KAPITOLY Z HISTORIE VIMPERKA SOUČASNÝ PROFIL MĚSTA VIMPERK VIMPERK JAKO SOUČÁST JIHOČESKÉHO KRAJE Strategická vize Jihočeského kraje Strategické cíle Jihočeského kraje PŘÍSTUP K TVORBĚ STRATEGICKÉHO PLÁNU METODIKA TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJOVÁ VIZE MĚSTA VIMPERK KLÍČOVÉ OBLASTI GLOBÁLNÍ CÍLE SWOT ANALÝZY STRATEGICKÉ CÍLE OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ CÍLŮ NÁVRH OPATŘENÍ PODROBNÁ SPECIFIKACE NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ MONITOROVACÍ UKAZATELE IMPLEMENTACE INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ FINANCOVÁNÍ ROZVOJE POSTUP REALIZACE (CYKLUS IMPLEMENTACE) MONITORING IMPLEMENTACE A KOMUNIKACE S OKOLÍM Příloha: Průzkum veřejného mínění Motto: Je lépe být na příležitost připraven a nedostat ji, než ji dostat a nebýt připraven! 3

4 1. ÚVOD Řízení města Vimperk, jako každého jiného města, zahrnuje potřebu využívat dostupné příležitosti, stejně jako čelit mnohým problémům, které existuji nejen ve městě, ale také v jeho okolí. Mnoho zákonů a pravidel se rychle mění, stejně tak přicházejí a odcházejí výzvy dotačních titulů. Přesto však vize rozvoje města a směřování jeho celkového vývoje k základním cílům by měly zůstat neměněné bez ohledu na politickou atmosféru jak v zemi tak v EU. Abychom pro město Vimperk dokázali lépe využit příležitosti, které se nabízejí a zvýšili naše šance na úspěch, rozhodlo se zastupitelstvo města pro zpracování Strategického plánu rozvoje města Vimperk. Tímto dokumentem dává najevo celkovou vizi města, jeho priority a cíle. Strategický plán představuje základní orientaci rozvoje města Vimperk a má ambice být strategickým dokumentem, pomocí něhož ve stanoveném časovém horizontu zabezpečuje samospráva města aktivity, které významným způsobem ovlivňují život obyvatel. Protože strategický plán svým dopadem přesahuje rámec jednoho volebního období byla strategického plánování zapojena veřejnost a místní obyvatelstvo, které se ze střednědobého až dlouhodobého pohledu spolupodílí na rozvoji města. Dokument má napomoci lepe řídit a komunikovat záměry města. Je dohodou samosprávy nad budoucností. Zároveň je v tomto dokumentu zmapován výchozí stav včetně slabých stránek a ohroženi, která je třeba respektovat, zmírňovat jejich dopady, nebo je v ideálním případě postupně odstraňovat. Chtěli bychom, aby byl Vimperk stale více atraktivní, moderní a úspěšný, a aby ve svých záměrech jeho význam daleko přesáhl hranice mikroregionu. Mezi priority města patří budování občanské vybavenosti a zázemí pro aktivní život občanů, rozvoj sociálních služeb, podpora podnikání, doprava a místní komunikace a životní prostředí. V oblasti životního prostředí se budeme věnovat zejména zlepšení odpadového hospodářství a rádi bychom zajistili ve městě více zeleně a zázemí pro odpočinek a relaxaci. Všechny plány závisí nejen na výši vlastních příjmů města a na schopnosti získat dotace, ale především na ochotě lidí podílet se na realizaci těchto plánů. 4

5 2. KAPITOLY Z HISTORIE VIMPERKA Autorem textu této kapitoly je PhDr. František Kubů (publikace: Vimperk a okolí ) Název města Český název města Vimperk je odvozeninou od původního německého názvu Winterberg (Zimní hora) přes mezitvary Wimberg a Vimberk, používané ještě běžně v 19. století. Německé místní názvy, které obsahují slovo Winter (zima, zimní), signalizovaly obvykle severní polohu sídliště nebo polohu, kde se dlouho držel sníh. Historie Vimperka S osídlením se zde setkáváme až od doby bronzové. První snahy o proniknutí do hlubokých šumavských hvozdů souvisejí až se založením hradu Vimperka (před rokem 1263) a s rodem pánů z Janovic. Velkým impulsem pro celou oblast se stalo založení nové větve proslulé Zlaté stezky, která od přelomu 13. a 14. století směřovala do tržní osady pod vimperským hradem. Provoz na vimperské větvi Zlaté stezky během 14. století stále stoupal a prospěch z toho měla vrchnost na vimperském hradě i celý kraj. Od konce 14. století vládli ve Vimperku celé století Kaplířové ze Sulevic, obnovili provoz na Zlaté stezce a v roce 1479 dosáhli povýšení Vimperka na město. Obstáli také v ostré konkurenci se sousedními Prachaticemi, které jako správce hlavní prachatické větve Zlaté stezky nelibě nesly konkurenci vimperské větve. V 16. století se obě větve dostaly pod kontrolu Rožmberků a za jejich patronace dosáhl obchod na Zlaté stezce v 16. století svého vrcholu. Třicetiletá válka a vnucený monopol Habsburků na dovoz jejich "rakouské soli" přes České Budějovice do Čech znamenaly konec slávy Zlaté stezky a úpadek pro její cílová města a okolní oblasti. Obchod se solí na Zlaté stezce zanikl na počátku 18. století a Vimperk i celá oblast musely hledat nové zdroje obživy. Foto: J. Plánek 5

6 Rozvíjelo se sklářství a od 19. století daly mnoha lidem práci průmyslové podniky a tiskárny ve Vimperku. Obyvatelstvo jižní vysokohorské části Šumavy a Vimperka se od 17. století poněmčovalo, a to pokračovalo dále i za nové vrchnosti knížat Schwarzenbergů (od roku 1719). Severní část oblasti obývalo nadále české obyvatelstvo a dvojjazyčný ráz oblasti přetrval až do konce 2. světové války. Odsun německého obyvatelstva a následující komunistické období Vimpersko těžce postihly, ale po roce 1989 se oblast pomalu vrací ke své dávné úloze prosperující příhraniční spojnice Čech a německého Podunají a významného centra na Zlaté stezce. Romantická poloha na ostrohu nad řekou Volyňkou a malebná silueta se zámkem na vysokém kopci, s hradbami, vysokou věží kostela Navštívení Panny Marie a se shlukem starých domů, to vše vdechuje Vimperku ráz středověkého města. A středověk toto sídliště opravdu zrodil. Prvním obydleným místem tu byl hrad, který byl založen pravděpodobně jako královský kolem roku Ještě ve 13. století vznikl nedaleko hradu raně gotický kostel svatého Bartoloměje. Rod pánů z Janovic začal z vůle svých přemyslovských vládců kolonizovat neosídlené oblasti Šumavy na jih a na východ od Vimperka a založil také pod hradem sídliště, v kterém se začali usazovat kupci a řemeslníci. Od přelomu 13. a 14. století do něj směřovaly z Pasova po nové větvi Zlaté stezky soumarské karavany se zbožím. Kolem poloviny 14. století vyrostl v dolní části sídliště farní kostel. V druhé polovině 14. století se Vimperk dostal do přímého majetku panovníka a král Václav IV. jej zastavil rodu Kaplířů ze Sulevic. Ti tu vládli po celé husitské i pohusitské období a jejich zásluhou byla tržní osada pod hradem v roce 1479 povýšena na město a opevněna pásem kamenných hradeb. Poslední Kaplíř na Vimperku Petr odkázal v roce 1494 hrad, město i celé panství spřízněnému rodu Malovců. Malovcové Vimperk ztratili svou účastí na protihabsburském povstání v roce 1547, a po nich se u vystřídala řada předních rodů Českého království páni z Hradce, Foto: J. Plánek 6

7 Rožmberkové, Novohradští z Kolovrat. Zvláště Vilém z Rožmberka si Vimperk oblíbil, často tu pobýval i s manželkami a s družinou; starý hrad dal k tomu účelu přestavět na honosný zámek. Především v šedesátých letech 16. století na něm sídlil i jeho proslulý bratr Petr Vok, majitel zámku i panství v letech V roce 1630 koupil Vimperk kníže Jan Oldřich z Eggenbergu a od té doby se město i panství staly součástí rozsáhlého eggenberského a od roku 1719 schwarzenberského jihočeského dominia. Významným finančním zdrojem města Vimperku byly nesporně příjmy z obchodu na Zlaté stezce. Solní obchod vynášel a logicky kvůli němu docházelo k mnoha sporům. Prachatice - nejvýznamnější české město na Zlaté stezce hledělo na Vimperk jako na svého nežádoucího konkurenta a snažilo se jej se střídavými úspěchy a neúspěchy v jeho podnikání omezit. Podle dohody z roku 1502 si soumaři mohli vybrat, zda svůj náklad soli dopraví do Prachatic nebo do Vimperka, a nikdo jim v tom nesměl bránit. Vimperští měli právo na užívání Zlaté stezky zakotveno i ve svém městském privilegiu krále Vladislava Jagellonského z roku Vimperk byl dobyt husity na počátku husitských válek, znovu v roce 1468 v rámci boje proti Jiřímu Poděbradskému vojskem pasovského biskupa a naposled na počátku třicetileté války v roce 1619 stavovským vojskem hraběte Mansfelda. Po úpadku města v 18. století nastal nový rozmach ve století následujícím a z Vimperka se stalo jedno z průmyslových středisek na prahu Šumavy. V roce 1907 tu byla továrna na duté sklo, 2 cihelny, vápenka, strojní zámečnictví, továrna na kostěné zboží, sirkárna, 2 pily, 3 tiskárny, 2 pivovary a mnoho dalších menších podniků. Průmyslový charakter si město udrželo i po odsunu německého obyvatelstva v komunistické éře, ale po roce 1989 v něm řada podniků zavřela své provozy. Vimperk hledá v nové době novou identitu a do značné míry ji chce stavět na turistickém ruchu. Tradice tiskařství Vimperk voněl řadu staletí tiskařskou černí a za tu dobu se odtud rozeběhly do světa tisíce a miliony knih. Po Plzni byl Vimperk druhým českým městem, v kterém se již v 15. století tiskly knihy. V roce 1484 tu pasovský tiskař Johann Alacraw vytiskl tři knihy, mj. první český tištěný kalendář s vročením pro kalendářní rok Na tuto dávnou epizodu navázal až v 19. století Johann Steinbrener ( ), který si v roce 1855 otevřel ve Vimperku knihařskou dílnu. Začal s tiskem modlitebních knížek, ale v roce 1875 přešel k tisku v té době velmi oblíbených kalendářů. Již v roce 1873 se zúčastnil světové výstavy ve Vídni a postupně rozšířil odbyt svých tisků na velkou část Evropy i do zámoří. Rozvoj firmy pokračoval i po smrti zakladatele a do roku 1930 vytiskla vimperská tiskárna přes 34 miliónů kalendářů a přes 96 miliónů modlitebních knih ve více než dvaceti jazycích. Kromě těchto nejúspěšnějších druhů se ve Vimperku tiskly knihy pro mládež a další. Tiskařská výroba pokračovala ve Vimperku i po 2. světové válce, od 50. let minulého století se zdejší tiskárna specializovala na knižní výrobu a m.j. se také proslavila miniaturními tisky vázanými v kůži tzv. kolibříky a tiskem bibliofilií. Po privatizaci tiskárny v r však její provoz neměl dlouhého trvání a výroba zde byla zastavena v r Tisk knížek ale z Vimperka nezmizel, tiskařskou tradici ve městě nadále udržují menší soukromé tiskárny. 7

8 Současnost města Vimperk Foto: J. Plánek Vimperk se neuzavírá ve své dlouhé a pohnuté historii, naopak v mnohých ohledech na ní staví svou atraktivitu. Historie dnes osloví návštěvníka Vimperka na mnoha místech a promlouvá k němu i řadou akcí, které se ve městě po celý rok pořádají. Již dominantní zámek na vysokém kopci připomíná dobu zakladatelů města pánů z Janovic a muzeum v jeho areálu připomene nejen historii Vimperka a okolí, ale i knihtisk a sklářství jako dva výrazné fenomény tohoto krásného šumavského města. Dnes asi nejvíce mediálně viditelný pojem, spojovaný s Vimperkem, - Zlatá stezka se také dočkal v květnu 2004 své expozice. V nově rekonstruovaném měšťanském domě (č.8) na náměstí bylo péčí Městského úřadu otevřeno Minimuzeum Zlaté stezky, které je zasvěceno vimperské větvi této slavné středověké obchodní komunikace. Návštěvníci se tu dozvědí mnoho o Zlaté stezce a o Vimperku, mohou si prohlédnout originální středověké předměty, které přinesl v posledních letech výzkum Zlaté stezky, a uvidí i názorné modely jako "Tažení vojska vimperských Kaplířů ze Sulevic v roce 1458 po Zlaté stezce do Pasovska". Historií připomíná i řada akcí, kterými žije Vimperk od jara po zimu a které lákají nejednoho hosta z okolí i z daleka. Za mnohé stačí uvést např. Staročeský masopust, Vycházky po Vimpersku, Letní šermířské arkády nebo Historický víkend na vimperském zámku. Vlajkovou lodí vimperské kultury je Léto pod Boubínem, který nabízí více jak čtyři desítky kulturních a společenských akcí od koncertů, divadelních představení pro malé i velké, přes keltské slavnosti a harmonikářský sraz až třeba po tradiční šumavské trhy. Nezapomenutelné jsou také nostalgické jízdy zvláštních vlaků pořádané vimperským Stifterovým pošumavským železničním spolkem při různých příležitostech na šumavských tratích (oslavy výročí tratí nebo již tradiční silvestrovské jízdy na Kubovu Huť a zpět. V současnosti můžeme pozorovat, jak se Vimperk mění k lepšímu. Mnoha domům v centru se vrací jejich stará krásná tvář, objevují se nové krámky, podniky a vinárničky, je stále více míst, kam stojí za to jít a kde si můžete zpříjemnit den i večer. Město více žije sportem, především dnes po celém světě moderní cyklistikou a cykloturistikou. Vimperk také byl a je hokejovým městem. I když se zde již nehraje druhá nejvyšší republiková soutěž, stojí za to prožít bouřlivou atmosféru utkání tvořenou výkony domácích hokejistů i fanoušky v čele s vimperskými trubači. 8

9 Také kultury ve městě přibývá. Především hudba zde zní stále častěji. V červnu každoročně rozezní město několik stovek muzikantů při tradičním setkání dětských a mládežnických dechovek, v červenci pak z otevřených oken či přímo na některém z večerních koncertů uslyšíte trubky, lesní rohy či pozouny. Do Vimperka totiž tou dobou každý rok přijíždějí desítky nadějných mladých hráčů na celostátní interpretační kurzy žesťových nástrojů. Zajímavý zážitek nabízejí každoroční vystoupení vimperských mažoretek, ať již při různých slavnostech nebo přímo na soutěžích. Ze široké nabídky Městského kulturního střediska ve Vimperku si můžete vybrat také folk a country, muzikálové melodie nebo moderní diskotékové rytmy. Tóny hudby se linou z náměstí a uliček nahoru k majestátní siluetě hradu pánů z Janovic a zvěstují do daleka, že v tomhle krásném koutě země na pomezí šumavských hvozdů lidi opět baví život a že se jim chce něco udělat pro to, aby je bavil stále více. Návštěvníci to cítí a o to častěji a s větší chutí se sem budou vracet. Vždyť Vimperk vždy byl a znovu je a bude bránou Šumavy, toho jedinečného horského a lesnatého světa ticha a málo narušené přírody, jaká se dnes v celé Evropě jen těžko hledá. Česká Šumava a německý Bavorský les tvoří jeden celek, tak, jak jej příroda stvořila, a rostoucí počet hraničních přechodů umožňuje podnikat túry přes hranice podle chuti a podle logiky přírodních celků bez ohledu na pomyslné politické překážky. Foto: J. Plánek 9

10 3.SOUČASNÝ PROFIL MĚSTA VIMPERK Vimperk je obcí s rozšířenou působností a spravuje celkem 21 obcí. Mapa znázorňuje správní obvod Vimperka. Základní údaje o Vimperku: Obecná charakteristika Vimperk Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) 714 Trvalé trávní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Zastavěné plochy (ha) 73 Vodní plochy (ha) 37 Ostatní plochy (ha) 919 Katastrální plocha (ha) Počet katastrů 16 Počet územně technických jednotek 16 Počet částí obce 22 10

11 Základní demografický profil Vimperka a jeho spádových obcí v číslech Název obce Počet obyvatel a více Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy SO ORP Vimperk celkem ,8 5,0 v tom obce: Bohumilice ,5 3,1 Borová Lada ,7 7,7 Bošice ,8 8,2 Buk ,1 3,1 Čkyně ,1 3,2 Horní Vltavice ,1 5,1 Kubova Huť ,2 2,9 Kvilda ,7 3,0 Lčovice ,7 6,5 Nicov ,0 7,3 Nové Hutě ,3 4,2 Stachy ,6 4,5 Strážný ,5 7,5 Svatá Maří ,0 4,5 Šumavské Hoštice ,8 1,5 Vacov ,3 4,4 Vimperk ,8 5,5 Vrbice ,0 0,0 Zálezly ,6 4,1 Zdíkov ,8 5,6 Žárovná ,3 - Průměrný věk Míra nezaměstnanosti Foto: Archiv Města Vimperk 11

12 Stav a pohyb obyvatelstva v ORP Vimperk k Název obce ZUJ STAV_1_1 Narození Zemřelí Přistěhovalí ČR Přistěhovalí cizina Vystěhovalí ČR Vystěhovalí cizina Migrační přírůstek Přirozený přírůstek STAV_31_12 STAV_1_7 Bohumilice Borová Lada Bošice Buk Čkyně Horní Vltavice Kubova Huť Kvilda Lčovice Nicov Nové Hutě Stachy Strážný Svatá Maří Šumavské Hoštice Vacov Vimperk Vrbice Zálezly Zdíkov Žárovná

13 Přehled a charakteristiky spádových obcí, které spravuje Město Vimperk, jakožto obec s rozšířenou působností. Název obce Výměra v ha Nadm. výška Poče t CO Poče t ZSJ Základní škola Zdravot. zařízení Vodovod Kanalizace s ČOV (ano=1, ne=0) Plynofikace Vzdálenost Počet ekonomických subjektů od krajského města v km celkem zeměd. průmysl staveb. obchod SO ORP Vimperk celkem x x v tom obce: Bohumilice * Borová Lada * Bošice Buk Čkyně Horní Vltavice * Kubova Huť Kvilda Lčovice Nicov Nové Hutě Stachy Strážný * Svatá Maří * Šumavské Hoštice Vacov Vimperk Vrbice Zálezly Zdíkov Žárovná

14 Detailní statistické údaje představující město Vimperk (zdroj ČSÚ) Kód obce Celková výměra pozemku (ha) [2] Orná půda (ha) 712 [2] Chmelnice (ha) - [2] Vinice (ha) - [2] Zahrady (ha) 67 [2] Druhy pozemků Ovocné sady (ha) 3 [2] Trvalé trávní porosty (ha) [2] Zemědělská půda (ha) [2] Lesní půda (ha) [2] Vodní plochy (ha) 37 [2] Zastavěné plochy (ha) 74 [2] Ostatní plochy (ha) 919 [2] Počet podnikatelských subjektů celkem [2] podle převažující činnosti Údaj Zemědělství, lesnictví, rybolov 178 [2] Průmysl 263 [2] Stavebnictví 268 [2] Doprava a spoje 66 [2] Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 640 [2] spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 268 [2] Veřejná správa, obrana, povinné sociální 5 [2] pojištění Hospodářská Školství a zdravotnictví 59 [2] činnost Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 153 [2] podle právní formy Státní organizace 13 [2] Akciové společnosti 3 [2] Obchodní společnosti 119 [2] Družstevní organizace 3 [2] Peněžní organizace - počet subjektů - [2] Podnikatelé - fyzické osoby [2] Samostatně hospodařící rolníci 42 [2] Svobodná povolání 95 [2] Zemědělští podnikatelé - fyzické osoby 29 [2] Ostatní právní formy 139 [2] Veřejná knihovna vč. poboček 1 [3] Stálá kina 1 [3] Multikino. Divadlo. Muzeum (včetně poboček a samostatních památníků) 1 [3] Galerie (vč. poboček a výstavních síní). Kultura Kulturní zařízení ostatní 2 [3] Středisko pro volný čas dětí a mládeže. Zoologická zahrada. Sakrální stavba 1 [3] Hřbitov 2 [3] Krematorium. Smuteční síň 1 [3] Lázně Lázeňske léčebny - [4] 14

15 Obecná charakteristika Obyvatelstvo Školství [1] Sociální oblast Katastrální plocha (ha) [3] Počet katastrů 16 [3] Počet územně technických jednotek 16 [3] Počet částí obce 22 [2] Živě narození celkem 92 [5] muži 41 [6] ženy 43 [6] Zemřelí celkem 85 [5] muži 32 [6] ženy 36 [6] Přirozený přírůstek celkem 7 [5] muži 9 [6] ženy 7 [6] Přistěhovalí celkem 181 [5] muži 61 [6] ženy 63 [6] Vystěhovalí celkem 202 [5] muži 93 [6] ženy 102 [6] Saldo migrace celkem -21 [5] muži -32 [6] ženy -39 [6] Přírůstek/úbytek celkem -55 [6] muži -23 [6] ženy -32 [6] Počet bydlících obyvatel k [2] muži [3] ženy [3] Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem [2] muži 603 [3] ženy 591 [3] Počet obyvatel ve věku let celkem [3] muži [3] ženy [3] Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem 990 [2] muži 396 [3] ženy 586 [3] Mateřská škola 2 Základní škola - nižší stupeň (1-5. ročník). Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník) 2 Střední odborné učiliště 2 Gymnázium 1 Střední odborná škola (vč.zdravotnické) 2 Škola speciální 2 Základní umělecká škola 1 Vysoká škola-počet. Jazyková škola. Vyšší odborná škola. Ústavy sociální péče pro dospělé 1 [7] Ústavy sociální péče pro mládež. Domy s pečovatelskou službou 1 [3] Domovy důchodců 1 [3] 15

16 Sport Zdravotnictví Domov-penzion pro důchodce. Úřad práce - počet úřadoven 1 [3] Domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a zařízení obdobného. charakteru Koupaliště a bazény 2 [3] - z toho kryté bazény. Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) 1 [3] Tělocvičny (vč. školních) 4 [3] Stadiony otevřené 1 [3] Stadiony kryté. Zimní stadiony kryté i otevřené 1 [3] Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) 1 [3] Sdružená ambulantní zařízení. Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení. Ambulantní zařízení. Detašované pracoviště ambulantního zařízení. Nemocnice 1 [3] Detašované pracoviště nemocnice. Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných). Léčebna pro dlouhodobě nemocné. Ostatní lůžková zařízení. Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení. Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 5 [3] Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé. Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 [3] Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a 1 [3] dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa 8 [3] Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře -. stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa 3 [3] Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - 1 [3] gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty 10 [3] Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 6 [3] Ostatní samostatná zařízení 4 [3] Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 2 [3] Zařízení lékárenské péče 4 [3] Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče 1 [8] Jesle. Další dětská zařízení. Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc. Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické 1 [3] pomoci Okresní zdravotní ústav. Transfusní stanice. [1] školní rok 2005/2006, [2] období: , [3] období: , [4] období: , [5] období: rok 2007, [6] období: rok 2006, [7] období: , [8] období:

17 Charakteristiky Vimperska v kontextu s ostatními oblastmi v Jihočeském Kraji: Nezaměstnanost v JČ Kraji: Životní prostředí v JČ Kraji (zemědělská vs. nezemědělská půda): Sociální prostředí v JČ Kraji (pohyb obyvatelstva): Počet obyvatel na 1 praktického lékaře v JČ Kraji: 17

18 4. VIMPERK JAKO SOUČÁST JIHOČESKÉHO KRAJE Vimperk je svou polohou, svou historií i svou současností jednou ze strategických dominant Šumavy a tím i celého Jihočeského Kraje. Jako takový je Vimperk nedílnou součástí krajského celku, při jehož rozvoji chce být jedním z klíčových hráčů. A proto je pro naše město samozřejmostí, že při řešení naší specifické rozvojové problematiky je a bude rozvoj města v souladu s programem rozvoje celého Jihočeského kraje. 4.1 Strategická vize Jihočeského kraje Jihočeský kraj chce být regionem bohatým, založeným na přírodním a kulturním dědictví předchozích generací, respektující jeho začleňování do Evropské unie, který dosáhne úrovně vyspělých regionů členských státu Evropské unie. Nenaplnění této vize by při volném pohybu výrobních faktorů v rámci Evropské unie mělo za následek rychlý růst meziregionálních disparit a nežádoucích migračních toků, jejichž negativní projevy by zaznamenal nejen kraj, ale i Česká republika a nejvyspělejší země Evropské unie. Význam programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je mimo jiné také v tom, že vytváří základní rámec pro formování regionální politikou Evropské unie. To umožní skloubení vlastních zájmů a potřeb jednotlivých mikroregionů a s naplňováním konvergenčních kritérií Evropské unie a také účinnou kombinací aktivovatelných zdrojů regionu, státu a fondů Evropské unie s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů. 4.2 Strategické cíle Jihočeského kraje 1) Učinit region přitažlivý pro světovou turistiku při využití jedinečnosti jižních Čech v jejich přírodním i urbanistickém charakteru. 2) Vytvořit infrastrukturu, která se stane předpokladem pro zapojování regionu do globálního světa. 3) Umožnit strategickým investorům vstup do regionu a k tomu jim vytvářet podmínky. 4) Rozvíjet předpoklady pro malé a střední podnikání, obzvláště pak v příhraničních oblastech regionu, k odstranění jejich zaostávání a vysidlování. 5) Využívat přírodní, surovinové a vodní zdroje regionu k ekonomickým aktivitám, které jsou v souladu se zásadou trvale udržitelného rozvoje. 6) Usměrňovat zemědělství, lesnictví a rybářství v orientaci podpory ostatních cílů při zohledňování zemědělské politiky EU s akcentem na krajinotvorbu a další ekologické aspekty. 7) Vytvořit sociální, zdravotnickou, vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, sociálním a profesním potřebám regionu, legislativě a standardům EU. 18

19 5. PŘÍSTUP K TVORBĚ STRATEGICKÉHO PLÁNU Zpracování každého rozvojového dokumentu představuje rozhodování o tom, jaké problémy budou prostřednictvím strategického plánu řešeny a jaké nástroje při tom budou použity. Strategický plán musí zároveň zodpovědět jakým způsobem budou alokovány finanční zdroje, které bude možné využít na realizaci plánu. Strategický plán rozvoje města Vimperk je koncipován jako střednědobý rozvojový dokument, který má formulovat rozvojové aktivity města pro období let Důvodem je zohlednění koncepce města při respektování aktuálních střednědobých potřeb a rozvojových tendencí v kratším, předvídatelném období. Návrhová část Strategického plánu je rozdělena na několik úrovní (stupňů), které se navzájem obsahově liší mírou konkrétnosti. Pro účely Strategického plánu rozvoje města Vimperk byly stanoveny 4 základní úrovně, které tvoří srozumitelnou kostru jeho návrhové části. Jednotlivé úrovně je možné definovat následovně: 1) Vize: popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnu dosaženo a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. 2) Klíčové oblasti: představují strukturovanou formulaci hlavních tematických sektorů, v rámci kterých je nutné danou problematiku řešit. Vymezení Klíčových oblastí slouží k logickému uspořádání Strategického plánu. V rámci každé klíčové oblasti je rozvojová vize města konkretizovaná do podoby globální cílů. 3) Strategické cíle: hlavní záměry v rámci každé klíčové oblasti jsou dále rozvedené ve strategických cílech. Stanovené strategické cíle jsou profilovány do jednotlivých opatření. 4) Opatření na nejnižší úrovni návrhové části jsou obecně formulované záměry, které se naplňují podporou konkrétnějších aktivit. Konkrétní projektové náměty získané v průběhu zpracování strategie jsou přiřazeny k příslušným opatřením. I. Rozvojová vize II. Klíčové oblasti a globální cíle III. Strategické cíle IV. Opatření (rozvojové aktivity) 19

20 Výsledkem tohoto postupu je hierarchické uspořádání návrhové části, kde se postupuje od relativně široce definovaných cílů až ke konkrétním opatřením. Z hlediska času dochází se snižováním úrovní návrhové části ke zkracování předpokládané doby realizace. Časové horizonty realizace jednotlivých úrovní návrhové části mohou být rámcově vyjádřeny následovně: Rozvojová vize: střednědobá až dlouhodobá realizace Strategické cíle: střednědobá až dlouhodobá realizace Opatření (aktivity a projekty): krátkodobá až střednědobá realizace Práce na koordinaci a zpracování Strategického plánu rozvoje města Vimperk, dle smlouvy o dílo zpracovala instituce Tychon, v.v.i. K práci na strategickém plánu rozvoje města byli přizváni členové Rady města Vimperk, dále pak vedoucí jednotlivých odborů Městského úřadu a konečně Strategický plán schválili zastupitelé na svém zasedání. Hlavním koordinátorem díla a také jeho odpovědným tvůrcem byl Mgr. Jiří Mánek. 6. METODIKA TVORBY STRATEGICKÉHO PLÁNU První fáze zpracování dokumentu byla věnovaná analytickému zhodnocení současného stavu města a byla tak sesbírána vstupní data pro další nástavbové programy. Na základě těchto podkladů byl vytvořen socio-ekonomický profil města jakožto výsledek kulturně politicko historického vývoje. Profil města, obsahuje většinou v číselných údajích základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě a další důležitá zjištění o městě Vimperk. Profil města shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí a analyzuje postavení města Vimperk i jeho vnitřní podmínky. Současně se zpracováním Profilu města probíhal Průzkum názorů občanů, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel na současné problémy a potřeby města, ale i na jeho budoucí rozvoj. Průzkum byl realizován v průběhu měsíce září 2008 anonymním dotazníkovým šetřením. Dotazníky byly do domácností distribuovány prostřednictvím Vimperkých novin a internetových stránek zpracovatele. Občané měli možnost vyplněné dotazníky předat prostřednictvím sběrných míst nebo v elektronické podobě vyplnit na internetových Tychon, v.v.i. Celkem bylo tímto způsobem sesbíráno a vyhodnoceno 101 dotazníků. Výsledky jsou samostatnou přílohou Strategického plánu. Analytická část tvorby strategického plánu byla ukončena koncem září V rámci zpracování byly formulovány silné a slabé stránky města, jeho příležitosti a ohrožení v rámci dané klíčové oblasti (SWOT analýza), které následně sloužily jako jedno z východisek pro formulování strategických cílů a opatření. Tyto výstupy byly projednány v Radě města Vimperk, která jakožto řídící a koordinační skupina strategické cíle a opatření prodiskutovala, doplnila, upravila a 20

21 odsouhlasila jejich podobu určenou pro dopracování návrhu strategického plánu. Součástí práce řídící skupiny bylo též určení subjektů, které by měly garantovat realizaci jednotlivých opatření (odbory Město Vimperk, příspěvkové organizace, atd.). V průběhu měsíce října se rozpracovala ve spolupráci s příslušnými vedoucími odborů Městského úřadu jednotlivá opatření do detailnější podoby tak, aby z jejich formulace bylo zřejmé, co by mělo Město v následujících letech realizovat, v jakém časovém horizontu, kolik jej to bude stát a kdo by za realizaci jednotlivých úkolů měl nést odpovědnost. Součástí podrobného rozpracování bylo i určení možných zdrojů financování (Fondy EU, národní dotační programy, atd.). Takto připravený Strategický plán byl připraven k veřejnému projednání, které proběhne na zasedání zastupitelstva. Po zapracování připomínek byl Strategický plán schválen Radou města a následně také Zastupitelstvem jakožto jeden ze základních koncepčních dokumentů rozvoje města. 7. ROZVOJOVÁ VIZE MĚSTA VIMPERK Rozvojová vize tvoří odrazový můstek i vstupní bránu do návrhové části Strategického plánu. Jejím smyslem je určit zásadní rozvojovou orientaci města. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by ve Vimperku mělo být dosaženo v budoucnosti, přičemž jednotlivé části návrhu (strategické cíle, opatření, aktivity a projekty) jsou prostředkem k jeho dosažení a naplnění. Uskutečňování rozvojové vize musí být v mnoha dílčích projektech v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města. Jedná se o předem dohodnutý a schválený způsob využití zastavěného území a zastavitelných ploch. V roce 2010 se předpokládá vydání nového územního plánu města, který se stane jedním ze základních pilířů budoucího rozvoje města. Ačkoliv Strategický plán je koncipován na střednědobý horizont (na cca 5 let), při stanovení vize byl zohledněn dlouhodobější časový horizont let. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje města i po uplynutí období, pro které jsou navrženy strategické cíle a opatření tohoto Strategického plánu. V rámci Strategického plánu jsou výjimečně uvedena i opatření dlouhodobějšího charakteru, o kterých je nutné uvažovat již v rámci střednědobého plánovacího procesu. Rozvojová vize města Vimperk byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných projektů. Vimperk je bezpečným, reprezentativním a turisticky atraktivním centrem na vstupu do přírody Šumavy i do prostoru Evropské unie a místem důstojné seberealizace jeho spokojených obyvatel Při stanovení rozvojové vize města Vimperk se vycházelo z níže uvedených kriterií, které charakterizují současný a budoucí obraz města a představu, jak tohoto obrazu dosáhnout (mise). 21

22 Předurčující profil města Vimperk byl charakterizován následovně (Co jsme?): Poloha Vimperk je městem v předhoří Šumavy a tedy nástupním místem do Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je prvním větším městem při vstupu do ČR z Bavorska. Město je dopravně dobře dostupné jak automobilovou, tak autobusovou i vlakovou dopravou. Přírodní a krajinný potenciál Město leží v údolí řeky Volyňky, na úpatí dominanty šumavské přírody - masivu Boubína. Je vstupní branou do Národního parku Šumava. Funkční a prostorová struktura Vimperk je regionální centrum 21ti spádových obcí. Vedle Sušice v západní části Šumavy je největším městem v celé oblasti NP a CHKO Šumava. V urbanistické struktuře města kontrastuje renovované historické jádro s dominantou Vimperského zámku a na ně navazující sídlištní panelová zástavba. Ekonomický potenciál Vzhledem k celkovému počtu obyvatel ve Vimperku se zde nachází několik silných zaměstnavatelů kteří vytvářejí zdroje příjmů obyvatel Vimperka. Ekonomický potenciál města je možné spatřovat především v oblasti turistického ruchu, zejména po vybudování potřebné infrastruktury a zázemí. Město má potenciál pro rozvoj malého podnikání. Občanská vybavenost Vzhledem k velikosti města a počtu jeho obyvatel se zdá být občanská vybavenost dostatečná a jsou vytvořeny společenské, kulturní a ekonomické vazby s přínosy pro místní obyvatele. Potenciál pro základní i vyšší služby občanské vybavenosti je přiměřený, přesto však nabídka konkrétního využití mírně zaostává za standardem současnosti. Výrazná rezerva je spojená s nabídkou sportovních a volno časových zařízení přímo ve Vimperku. Velké rezervy jsou v oblasti zajištění sociálních služeb. Obyvatelstvo a pracovní síla Věková struktura obyvatel města skýtá dobrý potenciál pro jeho progresivní rozvoj. To se mj. promítá i o oblasti způsobu obživy vimperských obyvatel kde výrazně převládá obchodní činnost a činnosti s ní spojené. Ve městě je několik silných zaměstnavatelů, kteří dávají prostor pro stabilizaci pracovní síly v oborech souvisejících s lesní výrobou, stavební výrobou, tiskařstvím a strojní výrobou. Vzhledem k blízkosti hranic se SRN část obyvatel jezdí za prací do Německa. Atraktivita území pro rekreaci a cestovní ruch Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu vytváří celý komplex horní Šumavy, která je z Vimperka dobře dostupná. V samotném Vimperku však dosud chybí infrastruktura a silné aktraktivity, které by návštěvníci Šumavy preferovali před ubytováním v samotných horských střediscích. 22

23 Čím chceme být? Prosperujícím sídlem, které bude příjemným místem pro bydlení a život místních lidí a atraktivní adresou pro další potenciální obyvatele z okolních měst. Čistým městem vytvářejícím výborné podmínky a zázemí pro rekreační a volnočasové aktivity obyvatel regionu, které ve spojení s existující turistickým potenciálem Šumavy vytvoří atraktivní turistickou nabídku pro domácí i zahraniční návštěvníky Jižních Čech. Městem, které v maximální možné míře využije svého lidského, materiálního i finančního potenciálu k systematickému rozvoji hospodářského, sociálního a životního prostředí. Městem, jehož obyvatelé budou hrdí na to, že žijí ve Vimperku, a budou se aktivně zapojovat do místního společenského, kulturního a volnočasového dění. Bezpečným a plnohodnotným místem pro všechny, kteří zde žijí a tráví svůj volný čas. Městem, kde každý občan nalezne příležitost pro uspokojení svých společenských, materiálních, kulturních a sportovních potřeb. Jak toho chceme dosáhnout? Mobilizací lidských, materiálních a finančních zdrojů. Pro obě strany výhodnou spoluprací se partnerským městem v SRN - Freyungem. Konsensem názorů všech zainteresovaných stran na rozvojových potřebách města. Zvýšením vzájemné komunikace mezi obyvateli města a zvýšením jejich informovanosti o dění ve městě. Intenzivním využitím místních médií a fungujících zájmových sdružení. Podporou spolkové činnosti ve městě. Intenzivnější komunikací se státní a krajskou správou a profesionálními institucemi. Posilováním dobrého image města využíváním moderních propagačních a marketingových prostředků a nástrojů. Podporou rozvoje (ovlivněním) rodinné, školní a mimoškolní výchovy Systematickým odstraňováním slabých stránek a minimalizací rizik, posilňováním předností a důkladnou přípravou na budoucí příležitosti Rozvojem a zlepšením údržby a využití veřejných prostranství a sportovišť. Systematickou podporou rozvoje malého a středního podnikání, zejména pak služeb pro občany, rozvojem cestovního ruchu a na vymezených místech řemesel a malého průmyslu. Cílem je zajistit dostatek pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Zvýšenou péčí o historické a kulturní dědictví a přírodní prostředí města a jeho okolí, které je předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a kvalitního života místních obyvatel. 23

24 8. KLÍČOVÉ OBLASTI Na základě rozvojové vize byly vybrány Klíčové oblasti, kterými se Strategický plán dále zabývá. Klíčové oblasti byly navrženy celkem 4 a jejich zaměření je následující: Klíčová oblast č. 1 Podnikání, zaměstnanost a infrastruktura Klíčová oblast č. 2 Kultura, vzdělávání a sociální rozvoj Klíčová oblast č. 3 Volný čas, sport a cestovní ruch Klíčová oblast č. 4 Bezpečnost, bydlení a životní prostředí Důležitým hlediskem výběru a formulace Klíčových oblastí bylo přerušení míry obecnosti, s ohledem na podchycení vybraných oblastí rozvoje města, ale i zvolené zaměření a členění Strategického plánu. Vazby mezi rozvojovou vizí, globálními cíli a Klíčovými oblastmi a Strategickými cíli vyplývají z jejich hierarchického uspořádání: Problematika každé Klíčové oblasti byla podrobně diskutována. Následně byla provedena SWOT analýza a byly zformulovány Strategické cíle a Opatření jakožto návrhy odborné veřejnosti. 24

25 9. GLOBÁLNÍ CÍLE Aby bylo možné obecně formulovanou rozvojovou vizi města přenést do klíčových oblastí, byly definovány tzv. Globální cíle. Ty specifikují (konkretizují) rozvojovou vizi v rámci dané Klíčové oblasti. V rámci každé ze 4 Klíčových oblastí byly zformulovány následující Globální cíle: Klíčová oblast č. 1 Podnikání, zaměstnanost a infrastruktura Vytvořit na území města optimální podmínky pro rozvoj především malého a středního podnikání. Zajistit vznik nových pracovních míst podporou rozvoje malého a středního podnikání a komunálních služeb, které by alespoň částečně zmírnily vyjížďku obyvatel za prací mimo město. Pokusit se vytvořit co nejlepší zpětnou vazbu k poskytovaným službám ve městě, aby tyto mohly být následně na nejlepší možné úrovni Zkvalitnit dopravní a technickou infrastrukturu jak z hlediska potřeb podnikatelského sektoru, tak především ve vazbě na zvyšování kvality života ve městě. Rovněž zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu pro město jakožto turistické centrum. Klíčová oblast č. 2 Kultura, vzdělávání a sociální rozvoj Rozvoj lidských zdrojů ve městě ve vazbě na žádoucí změnu sociální struktury města. Rozvoj vzdělávací struktury ve městě zejména v oblasti středního školství a nástavbové výuky pro širokou sféru zájmů Optimalizace sítě sociálních služeb ve městě s ohledem na potřeby jejich uživatelů. Rozvoj kulturního života a podpora tradičních kulturních a společenských akcí za účelem posílení sounáležitosti a patriotismu u obyvatel města i jako důležitou oblast zájmu pro návštěvníky města a turisty. Klíčová oblast č. 3 Volný čas, sport a cestovní ruch Vybudovat z Vimperka rekreační zónu na předpolí Národního parku Šumava a svými atraktanty přitáhnout návštěvníky i z centrální Šumavy. Stejně tak vytvořit příjemné místo pro život místních obyvatel podporou rozvoje sportovních a volno časových aktivit. Rozvoj cestovního ruchu ve městě založit na poloze města na úpatí Boubína a v předpolí Národního parku Šumava. 25

26 Systémově řešit zlepšení image města a zvýšení informovanosti o městě a jeho atraktivitách, a to jak ve vztahu k potenciálním turistům, tak ve vztahu k stávajícím i potenciálním obyvatelům. Klíčová oblast č. 4 Bezpečnost, bydlení a životní prostředí Vytvořit z Vimperka po všech stránkách bezpečné město a příjemné místo pro život. Všestranně a efektivně rozvíjet činnost Městské policie, jako účinného nástroje Města Vimperk při dohledu na místní záležitosti veřejného pořádku a při ochraně života a zdraví osob i majetku. V urbanistickém rozvoji města se zaměřit na rozvoj zeleně a obytné funkce profilovat Vimperk jako zdravé a zelené město. Podporou rozvoje bydlení a obytné funkce města zvýšit atraktivitu Vimperka pro nové obyvatele rekrutující se ze střední a vyšší vrstvy společnosti. Modernizace a kapacitní optimalizace čistírny odpadních vod Vybudování fotovoltaické elektrárny v lokalitě Na Radosti 10. SWOT ANALÝZY SWOT analýza je jedním z možných postupů systematického a přehledného zachycení poznatků o objektu analýzy, mnohokrát úspěšně prověřeným praxí. Proti obvyklým analytickým metodám prezentuje vyváženě pohled na minulost a současnost (ex post) a pohled na budoucnost (ex ante) analyzovaného objektu, tedy jednotlivých klíčových oblastí města Vimperk. SWOT analýza především umožňuje, aby ve stejně přehledné struktuře, v jaké je provedena analýza, byla formulována strategie usměrnění budoucího vývoje města: jak zachovat resp. rozvíjet jeho silné stránky, jak odstraňovat resp. eliminovat jeho slabé stránky, které z budoucích příležitostí lze využít pro jeho další rozvoj, jakými cestami (prostředky, postupy) bude čelit očekávaným ohrožením jeho dalšího rozvoje. Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, byly řešeny dle stanovených klíčových oblastí: SWOT Klíčové oblasti č. 1 Podnikání, zaměstnanost a infrastruktura SWOT Klíčové oblasti č. 2 Kultura, vzdělávání a sociální rozvoj SWOT Klíčové oblasti č. 3 Volný čas, sport a cestovní ruch SWOT Klíčové oblasti č. 4 Bezpečnost, bydlení a životní prostředí SWOT analýzy pro jednotlivé klíčové oblasti sloužily jako východisko pro formulaci strategických cílů a opatření. 26

27 SWOT Klíčové oblasti č. 1 Podnikání, zaměstnanost a infrastruktura Silné stránky 1. Dobrá infrastruktura (poloha, dopravní dostupnost i obslužnost, zásobování energiemi) 2. Atraktivní centrum města 3. Strategická poloha města pro možnosti podnikání v cestovním ruchu a návazných oborech 4. Blízkost do SRN, možnosti přeshraničního partnerství 5. Potenciál historické části města včetně zámku 6. Dobrá demografická struktura obyvatelstva (lidský potenciál) 7. Dostatek pozemků pro podnikání + ucelený areál U Sloupu Slabé stránky 1. Není generel dopravy 2. Nedostatek parkovacích míst 3. Neuspokojivý stav místních komunikací a chodníků 4. Absence bezbariérové dopravy a bezbariérových míst ve městě 5. Slabé propojení samosprávy s podnikatelskými subjekty 6. Slabá podpora samosprávy poskytovaná podnikatelskému sektoru 7. Potřeba dobudování sítí k průmyslovým zónám Příležitosti 1. Vytvoření stabilizačního programu na zlepšení kvalifikační struktury obyvatel 2. Lepší organizace dopravy řízené parkování, kruhové objezdy,.. 3. Zlepšující se image města 4. Oprava zámku a návazné podnikatelské aktivity 5. Podpora neziskových organizací ze strany samosprávy Ohrožení 1. Nebude řešena problematika nezaměstnaných (nezájem pracovat) 2. Nevyřešení problematiky vlastnictví pozemků v majetku města (extravilán i intravilán) 3. Odliv kvalifikované pracovní síly do Německa a vnitrozemí 4. Snížení rozsahu ambulantní péče i zaměstnanosti v nemocnici 5. Nezískání dostatku grantových prostředků a tak neuskutečnění řady plánovaných akcí 27

28 SWOT Klíčové oblasti č. 2 Kultura, vzdělávání a sociální rozvoj Silné stránky 1. Zajištění vzdělání a aktivit pro mládež školního a předškolního věku 2. Dostatek nabídek kulturních akcí 3. Příznivá věková struktura obyvatelstva 4. Pěkné Městské kulturní středisko a potenciál privátního zařízení Cihelna 5. Potenciál letního kina, zámecké arkády 6. Potenciál arboreta jakožto přírodního vzdělávacího centra 7. Kulturní potenciál Základní umělecké školy Slabé stránky 1. Nedostatečná péče o seniory 2. Nízká úroveň sociálních služeb 3. Absence komunitního plánu sociálních služeb 4. Nedostatek kvalifikovaných sociálních pracovníků 5. Nedostatek služeb poskytovaných v terénu sociálně vyloučeným 6. Schází nízkoprahové zařízení pro mládež 7. Absence příležitostí k vyššímu vzdělání (VOŠ, VŠ), celoživotní vzdělávání, 8. Nedostatečné čerpání strukturálních fondů a ostatních dotačních zdrojů, nedostatečná administrativní kapacita - fundraiserů 9. Nedostatečná nabídka možností trávení volného času pro teenagery 10. Nedostatečně řešená bezbariérovost města 11. Schází sportoviště a dětská hřiště na sídlištích 12. Nízká spolková činnost Příležitosti 1. Podpora NNO a principu dobrovolnictví při poskytování sociálních služeb 2. Vytvoření vzdělávacího centra 3. Vytvoření agentury poskytující asistenční služby, vytvoření Centra pomoci, vytvoření nízkoprahového centra, vytvoření chráněného bydlení, vytvoření chráněných dílen pro pracovní uplatnění handicapovaných 4. Vytvoření komunitního plánu sociálních služeb 5. Zvýšení absorpční kapacity města, aktivní tvorba projektů pro čerpání strukturálních fondů, vytvoření funkce správce dotací (fundraisera) 6. Využití dosažitelných lidských zdrojů pro rozvoj města 7. Zvýšení informovanosti obyvatelstva o dostupných sociálních službách 8. Vybudování domu pro seniory 9. Vybudování moderní knihovny a také nalezení vhodného prostoru pro městskou galerii 10. Fungující sportovní a kulturní komise Ohrožení 1. Odliv schopných lidí, nezájem o dění ve městě 2. Kriminalita vzájemná provázanost s problémy v sociální oblasti 3. Nárůst počtu sociálně vyloučených jedinců 4. Přetrvávající špatně nastavený sociální systém (problém tzv. sociální pasti ) 5. Omezené množství finančních prostředků 28

29 SWOT Klíčové oblasti č. 3 Volný čas, sport a cestovní ruch Silné stránky 1. Výhodná poloha Vimperku z hlediska možného rozvoje turistiky v Národním parku Šumava 2. Lidský potenciál sportovně založené generaci trenérů v řadě sportovních odvětví (lyžování, snowboarding, cyklistika, fotbal, hokej, tenis) 3. Prostor pro realizaci velkých projektů sportovních areálů jako je areál Vodník, letní stadion, zimní stadion, koupaliště, Rokle Slabé stránky 1. Neexistence typizovaného hřiště pro atletiku a fotbalového stadionu, event. multifunkční sportovní haly 2. Neexistence areálu vodních sportů a relaxačního zázemí jak pro obyvatele tak pro turisty 3. Neexistence volně přístupných, víceúčelových sportovních hřišť na sídlišti, nedostatečné kapacity volejbalového a tenisového areálu z hlediska poptávky a negativní vliv vandalismu na existující sportoviště 4. Slabá propagace na příjezdových komunikacích, 5. Nedostatečné využívání potenciálu turistických atraktantů jako je NP Šumava a Boubín 6. Stávající provoz informačního centra nevyhovuje poptávce ze strany návštěvníků (personální kapacity, provozní doba), nejednotný turistický informační systém ve městě a nedostatečná aktuálnost tištěných propagačních materiálů města 7. Špatný stav zimního stadiónu 8. Chátrající zámek Příležitosti 1. Možnost využití údolí Volyňky a dalších lokalit pro cykloturistiku a in-line bruslení, 2. Možnost využití prostoru areálu na Vodníku (in-line, sportovní lesopark), 3. prostor na Rokli pro ZOO park, 4. Areál letního kina pro volnočasové aktivity 5. Komplexní řešení areálu koupaliště a vodních sportů 6. Existence fotbalového stadionu a zimního stadionu = prostor pro rekonstrukce již existujících objektů 7. Rozšíření nabídky doplňkových služeb pro návštěvníky Šumavy 8. Oprava zámku 9. Prostor pro zlepšení a rozšíření stávajících hotelových služeb Ohrožení 1. Majetkoprávní vztahy omezující výstavbu sportovišť 2. Neschopnost zajistit dostatek finančních prostředků pro realizaci 29

30 SWOT Klíčové oblasti č. 4 Bezpečnost, bydlení a životní prostředí Silné stránky 1. Vimperk je bezpečné město s nízkou kriminalitou 2. Dobře řešené odpadové hospodářství 3. Dobré zásobování energiemi a kvalita pitné vody 4. dostatek ploch určených UPSÚ Města Vimperk pro bydlení Slabé stránky 1. Péče o seniory 2. Dožívání části panelové zástavby 3. Nevyhovující stav dopravních komunikací 4. Pořádek 5. Stav veřejné zeleně, nevyřešené a nevyužívané arboretum 6. Nezabezpečení potřeb mladých 7. Nezasíťování pozemků určených pro bydlení Příležitosti 1. Regenerace sídlišť 2. Rozvoj koncepce práce městské policie 3. Využívání finančních podpor pro rozvoj z fondů EU 4. Poloha města 5. Zateplení domů 6. Pokračující privatizace bytového fondu 7. Rozvoj volnočasových aktivit 8. Koncepce odpadového hospodářství 9. Obnovitelné zdroje energie 10. Vyjasnění majetkoprávních vztahů některých pozemků Ohrožení 1. Neřešená parkovací místa 2. Nedoplatky obyvatel na službách 3. Migrace obyvatel 4. Nepřizpůsobivé etnické menšiny 30