Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod
|
|
- Lucie Machová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Studium struktury fotosyntetického aparátu pomocí konfokální mikroskopie a stereologických metod 2. Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 ZUZANA LHOTÁKOVÁ Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální biologie rostlin Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 : aplikace stereologických metod na data z konfokální a elektronové mirkoskopie. Osnova přednášky Spjatost struktury a funkce fotosyntetického aparátu: vliv CO2 Zvýšená koncentrace CO 2 = změny ve struktuře mezofylu Vybrané strukturální parametry mezofylu vnitřní povrch listu počet chloroplastů ultrastruktura chloroplastů kvantitativně Shrnutí a další výzkum 1
2 Globální souvislosti: Spjatost struktury a funkce fotosyntetického aparátu Globální hledisko: vzrůstající koncentrace CO 2 v atmosféře terestrická vegetace důležitý sink C hlavně lesní porosty biogeochemické cykly C, N fixace CO 2 probíhá v listovém mezofylu Nárůst koncentrace CO 2 v atmosféře Temperátní a boreální vegetace sink až 2,4 Pg ročně Spjatost struktury a funkce fotosyntetického aparátu Podmínky prostředí (ozářenost, koncentrace CO 2, stresové faktory) Anatomické a morfologické adaptace listoví (Nobel 1976) Kontrolní 750 ppm CO 2 Simulace kyselého deště 350 ppm CO 2 Lin et al.,
3 Spjatost struktury a funkce fotosyntetického aparátu Jemné změny ve struktuře listů, závislé na podmínkách prostředí, není možné kvantitativně charakterizovat s použitím klasických mikrotechnických metod např. vnitřní povrch listu 750 ppm CO ppm CO 2 Lin et al., 2001 Geometrické parametry mezofylu ovlivňují: fyziologické procesy probíhající v listu fotosyntéza, transpirace, respirace (Hanba et al. 1999) Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 vznik a rychlost růstu listů velikost buněk, vlastnosti buněčných stěn tloušťka a tvar listu hustota průduchů struktura mezofylu ultrastruktura chloroplastů, ukládání škrobu 3
4 Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Tloušťka, tvar, specifická hmotnost listu změny tvaru listu, zejména tloušťky často větší tloušťka díky nárůstu mezofylu u jehličnanů se většinou nemění specifická hmotnost listu (poměr hmotnost : plocha) Řezy jehlicemi Pinus sylvestris vlevo jehlice rostliny pěstované v normální [CO 2 ] a vpravo ve zvýšené [CO 2 ]. Jehlice ze zvýšené koncentrace je mírně širší a tlustší. Převzato z Lin et al. (2001). Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Průduchy obecně: pokles hustoty průduchů, stomatálního indexu (Arabidopsis Teng et al. 2006, Woodward et al. 2002) u zkoumaných jehličnanů většinou nenastaly změny v hustotě průduchů (nejdelší experiment 8 let) paleoklimatologie v dlouhodobém měřítku se se zvyšující se [CO 2 ] snižuje hustota průduchů 4
5 Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Mezofyl větší tloušťka mezofylu velmi záleží na kombinaci působení vnějších faktorů délka experimentu více živin (N, P, K) více buněk mezofylu Řez jehlicemi Pinus taeda. Vlevo jehlice z normální a vpravo ze zvýšené [CO 2 ]. Jehlice ve zvýšené koncentraci byly tlustší. Převzato z Thomas a Harvey (1987). Řez listy Glycine max. Vlevo list z normální a vpravo ze zvýšené [CO 2 ]. Listy ve zvýšené koncentraci měly jednu vrstvu palisádového parenchymu navíc. Převzato z Thomas a Harvey (1987). Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 ultrastruktura chloroplastů, ukládání škrobu větší počet chloroplastů větší počet a velikost škrobových zrn narušení struktury thylakoidů => aklimační deprese Foto: Lhotáková chloroplasty smrku ztepilého rostoucího při 700 ppm CO 2 5
6 Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 ultrastruktura chloroplastů, ukládání škrobu větší poměr stromatálních thylakoidů ke granálním Vyšší zastoupení stromatálních tylakoidů oproti granálním: při vyšší asimilaci CO2 => větší požadavek na NAPDH pro redukci v Calvin cyklu => větší nároky na PSI (posílení necyklického transportu elektronů): víc stromatálních tylakoidů normální [CO 2 ] zvýšená [CO 2 ] stromatální tylakoidy Griffin et al., PNAS 2001, vol. 98, no. 5 u Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Změny ve struktuře chloroplastů Arabidopsis thaliana pod vlivem zvýšene koncentrace CO 2 1. vyšší počet chloroplastů 2. větší velikostní rozměry chloroplastů (šířka a plocha profilu) 3. větší zastoupení škrobových zrn 4. ALE snížený počet granálních tylakoidních membrán Nianjun Teng et al. (2006) Elevated CO 2 induces physiological, biochemical and structural changes in leaves of Arabidopsis thaliana. New Phytologist (2006) 172:
7 Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Obtíže při porovnávání údajů pojetí normální a zvýšené [CO 2 ] použitá metoda a délka působení zvýšené [CO 2 ] další podmínky prostředí (živiny, ozářenost, teplota) druhy (genotypy) a stáří rostlin počet vzorků zahrnutých do analýz Příčnéřezy jehlicemi Larix kaempferi, pěstovanými ve čtyřech odlišných prostředích: A normální koncentrace AC, méně živin LN C normální koncentrace AC, více živin HN B zvýšená koncentrace EC, méně živin D zvýšená koncentrace EC, více živin HN Převzato z Eguchi et al. (2004), upraveno. Struktura mezofylu při zvýšené koncentraci CO 2 Příklad využití různých stereologických metod k odhadu strukturálních parametrů mezofylu smrku ztepilého Zvětšení příčné řezy mezofylové buňky 4 m 25 mm 2 mm 0.75 mm 7
8 Cíl výzkumu: studium struktury fotosyntetického aparátu při dlouhodobém zvýšení koncentrace CO 2 Materiál: Jehlice smrku ztepilého dlouhodobé ošetření, porost! stromy pěstované při atmosférické koncentraci CO 2 při 700 ppm CO 2 Ve spolupráci s Laboratoří ekologické fyziologie rostlin, CZECH GLOBE - Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Experimentální stanoviště Bílý Kříž Foto Czech Globe Cíl výzkumu: studium struktury fotosyntetického aparátu při dlouhodobém zvýšení koncentrace CO 2 Ve spolupráci s Laboratoří ekologické fyziologie rostlin, CZECH GLOBE - Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Dlouhodobá stimulace rychlosti světlem saturované asimilace 2004: 18 letý smrkový porost po 8 letech ošetření (A, C = 365 ppm CO 2, E = 700 ppm CO 2 ) 2010: smrkový porost po 5 letech ošetření (A = 380 ppm CO2, E = 700 ppm CO2) A (umol m-2 s-1) AC EC PPFD (umol m-2 s-1) O. Urban a M. Šprtová 8
9 Cíl výzkumu: studium struktury fotosyntetického aparátu při dlouhodobém zvýšení koncentrace CO 2 Otázka: Je zvýšená rychlost asimilace při dlouhodobém ošetření zvýšenou koncentrací CO 2 spojena se změnami ve struktuře mezofylu jehlic? - na úrovni mezofylu (hustota vnitřního povrchu) - na úrovni mezofylové buňky (počet chloroplastů na buňku) - na úrovni ultrastruktury chloroplastů (uspořádání membrán, škrob, plastoglobuly) Experimentální stanoviště Bílý Kříž Foto Czech Globe Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Metody Konfokální mikroskopie: čerstvé příčné řezy, bez fixace, využití autofluorescence chlorofylu a fenolických látek vázaných v buněčných stěnách Elektronová mikroskopie: chemická fixace (glutaraldehyd, OsO 4 ), ultratenké řezy vysokotlakové zmrazování a mrazová substituce 9
10 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Metody Použité stereologics tereologické Metody: Metoda Fakíra (Kubínová & Janáček, 1998): vnitřní povrch jehlice Optický disektor (Sterio 1984): průměrný počet mezofylových buněk v jehlici, průměrný počet chloroplastů v mezofylové buňce Bodová metoda: poměrné zastoupení membrán, škrobu, plastoglobulů Využití stereologických metod: SYSTEMATICKY ROVNOMĚRNĚ NÁHODNÝ VÝBĚR systematicky rovnoměrně náhodný výběr příčných řezů možné fyziologické, anatomické gradienty geometrických parametrů v rámci orgánu 10
11 Využití konfokální mikroskopie využití konfokální mikroskopie Konfokální mikroskopie: vizualizace autofluorescencí Série 40-ti optických řezů příčný ruční řez jehlicí smrku Autofluorescence 750 µm Fenolické látky vázané v buň. stěně Chlorofyl Objektiv 20x (planapochromate, N.A.=0.7),vodní imerse Excitace Ar laser 488 nm Detekce ve 2 kanálech 1st: nm 2nd: nm Využití stereologických metod: SYSTEMATICKY ROVNOMĚRNĚ NÁHODNÝ VÝBĚR Systematický rovnoměrn rně náhodný (SRN) výběr hodnocených polí mezofyl smrku zteplého Příčný řez! nepravidelný tvar objektů! y y Podélný řez z Podélný řez x Příčný řez 11
12 Využití stereologických metod: metoda FAKÍR vnitřní povrch jelice Měření povrchu metoda FAKÍR Série po sobě jdoucích řezů mezofylovou buňkou, po 1 µm Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 1mm Úroveň jehlice Úroveň mezofylu Úroveň mezofyové buňky Je zvýšená rychlost asimilace při dlouhodobém ošetření zvýšenou koncentrací CO 2 podmíněna plochou vnitřního povrchu jehlice? Úroveň organel 1µm 12
13 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Jak se vybrané geometrické parametry mezofylu jehlic smrku ztepilého mění pod vlivem zvýšené koncentrace CO 2? Hypotézy: Pod vlivem zvýšené koncentrace CO 2 : 1) Vzroste objemový podíl mezofylu jehlic. 2) Zvýší se vnitřní povrch jehlic. 3) Zvýší se počet mezofylových buněk v jednotce objemu jehlice (objemová hustota mezofylových buněk) Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotézy: Pod vlivem zvýšené koncentrace CO 2 : 1) Vzroste objemový podíl mezofylu jehlic. 2) Zvýší se vnitřní povrch jehlic. 3) Zvýší se počet mezofylových buněk v jednotce objemu jehlice (objemová hustota mezofylových buněk) Lin et al 2001: 3-letá borovice lesní, 1 roky vystavená zvýšené (750ppm) koncentraci CO 2 Změny v parametrech příčného řezu: zvýšení poměrné plochy mezofylu o 10% na základě zvětšení velikosti mezofylových buněk a zvýšení jejich počtu. 750 ppm CO 2 Materiál 18-letý smrk ztepilý, 8 let vystavený koncentraci 700 µmol.mol -1 CO 2, Bílý kříž, odběr 2004, jehlice 1. a 3. ročníku 350 ppm CO 2 Lin et al.,
14 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 1) Objemové podíly pletiv zůstaly beze změny u slunných i stinných jehlic 2) Hustota vnitřního povrchu i vnitřní povrch jehlic se nemění s ošetřením zvýšenou koncentrací CO a a a Slunné jehlice Control Ambient Elevated 20 0 a a a a a a 3) Objemová hustota mezofylových buněk se nemění se zvyšující se koncentrací CO2 u slunných ani stinných jehlic. DP Z. Kubínová 2010 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Bude slunný a stinný ekotyp jehlic vyvinut stejně silně u jedinců smrku ztepilého dlouhodobě vystavených zvýšené koncentraci CO 2? Hypotéza: Rozdíl ve struktuře mezofylu slunných a stinných jehlic, smrku ztepilého ošetřeného zvýšenou koncentrací CO 2 bude potlačen oproti kontrolním jedincům. Marek et al. 2002: smrk ztepilý, 3 roky vystavený zvýšené (700ppm) koncentraci CO 2 Rozdílná odpověď slunných a stinných jehlic na zvýšenou koncentraci CO 2 : stimulace asimilační aktivity hlavně u zastíněných jehlic Projev aklimační deprese hlavně u slunných jehlic. 14
15 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotéza: Rozdíl ve struktuře mezofylu slunných a stinných jehlic stromů pěstovaných při zvýšené koncentraci CO2 bude potlačen oproti kontrolním jedincům. The impact of long-term CO 2 enrichment on sun and shade needles of Norway spruce (Picea abies): photosynthetic performance, needle anatomy and phenolics accumulation Lhotáková, Urban, Dubánková, Cvikrová, Tomášková, Kubínová, Zvára, Marek, Albrechtová. in preparation Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Závěry na úrovni mezofylu Objem jehlic, objemové podíly pletiv ani vnitřní povrch mezofylu jehlic nebyl ovlivněn zvýšenou koncentrací CO 2. Po anatomické stránce byly slunné a stinné jehlice diferenciovány bez ohledu na okolní koncentraci CO 2 15
16 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 1mm Úroveň jehlice Úroveň mezofylu Úroveň mezofyové buňky Je zvýšená rychlost asimilace při dlouhodobém ošetření zvýšenou koncentrací CO 2 podmíněna počtem chloroplastů v mezofylu? Úroveň organel 1µm Vyšší plocha chloroplastů vystavená intercelulárám S c - zvýšení plochy pro rozpouštění CO2 a efektivní plochy difuze CO2 - potenciál pro vyšší A max Oguchi et al Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotéza: V jehlicích stromů ošetřených zvýšenou koncentrací CO 2 se zvýší hustota chloroplastů. DP Z. Kubínová 2010 DP Z. Kubínová 2010 Prostředí Hustota chloroplastů v jehlici i mezofylu není závislá na okolní koncentraci CO 2, stejně tak jako průměrný počet chloroplastů v mezofylové buňce smrku se při působení zvýšené koncentrace CO 2 nezměnil. 16
17 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 1mm Úroveň jehlice Úroveň mezofylu Impact of CO 2 enrichment and irradiance on structure and performance of forest tree photosynthetic apparatus at different hierarchical levels. GA ČR: P501/10/0340 Smrk ztepilý Picea abies Buk lesní Fagus sylvatica Úroveň mezofyové buňky Úroveň organel 1µm Je zvýšená rychlost asimilace při dlouhodobém ošetření zvýšenou koncentrací CO 2 spojena se změnami v ultrastruktuře chloroplastů? -obsah škrobu v chloroplastech (zároveň biochemicky) -výskyt plastoglobulů (senescence) -zastoupení granálních a stromatálních tylakoidů Ultrastruktura chloroplastů při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotéza: V jehlicích stromů ošetřených zvýšenou koncentrací CO 2 se bude v chloroplastech ukládat více asimilačního škrobu. µm 2 Plocha mediálního řezu chloroplastem a 15 b 10 5 % Plošný podíl škrobových zrn na řezu b a 0 Atmosférická Zvýšená 0 Atmosférická Zvýšená Koncentrace CO2 Koncentrace CO2 Plošný podíl plastoglobulů na řezu Smrk ztepilý % 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 a Atmosférická b Zvýšená Koncentrace CO2 17
18 Ultrastruktura chloroplastů při zvýšené koncentraci CO 2 plocha chloroplastů vystavená intercelulárám S c - zvýšení plochy pro rozpouštění CO2 a efektivní plochy difúze CO2 - potenciál pro vyšší A max µm 2 Plocha mediálního řezu chloroplastem a 15 b Atmosférická Zvýšená Koncentrace CO2? jak aplikovat stereologické metody? a odhadnout plochu S c ve 3D Ultrastruktura chloroplastů při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotéza: V chloroplastech jehlic stromů ošetřených zvýšenou koncentrací CO 2 bude vyšší zastoupení stromatálních tylakoidů. % Plošný podíl granálních tylakoidů na řezu chloroplastem a AC a EC % Plošný podíl stromatálních tylakoidů na řezu chloroplastem 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 a AC a EC Koncentrace CO2 Koncentrace CO2 DP E. Hlízová 2011 DP E. Hlízová
19 A C EC Ultrastruktura chloroplastů při zvýšené koncentraci CO 2 Hypotéza: V chloroplastech jehlic stromů ošetřených zvýšenou koncentrací CO2 bude vyšší zastoupení stromatálních tylakoidů. Podíl zastoupení stromatálních a granálních tylakoidů AC EC Stromatální / Granální 0,08 0,06 0,04 0,02 0 a a DP E. Hlízová 2011 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Závěry na úrovni počtu a ultrastruktury chloroplastů Nebyl jasně prokázán vztah mezi zvýšenou rychlostí asimilace smrku ztepilého a sledovanými strukturálními parametry: -počtem chloroplastů v mezofylové buňce -poměrném zastoupení stromatálních a granálních tylakoidů Změny ve struktuře mezofylu (na sledovaných hierarchických úrovních) pravděpodobně nejsou nezbytně spojeny se stimulací asimilace při zvýšení okolní koncentrace CO 2. 19
20 Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Závěry: Změny ve struktuře mezofylu (na sledovaných hierarchických úrovních) pravděpodobně nejsou nezbytně spojeny se stimulací asimilace při zvýšení okolní koncentrace CO 2. zaměřit se na parametr S c (plocha chloroplastů vystavená intercelulárám) chloroplasty při 700 ppm CO 2 měly větší plochu řezu KAM DÁL? Zvýšená rychlost asimilace může být dána: změnami v obsahu Rubisco/S C změnami ve tvaru chloroplastů (vliv na stromatální koncentraci CO 2 ) změnami v rozdělení LHC mezi PSI a PSII Studium strukturálních změn listoví při zvýšené koncentraci CO 2 Otázka: Liší se reakce na zvýšenou koncentraci CO 2 ve strukturálních parametrech mezofylu u stálezelených a opadavých dřevin? Smrk ztepilý Picea abies Buk lesní Fagus sylvatica 20
21 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální biologie rostlin Doc. Jana Albrechtová Dr. Zuzana Lhotáková Mgr. Zuzana Kubínová Eliška Hlízová Oddělení biomatematiky, Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. Dr. Lucie Kubínová Dr. Jiří Janáček Dr. Barbora Radochová Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Dr. Otmar Urban, Dr. Mirka Šprtová Prof. Michal V Marek Institute of Experimental Physics, Slovak Academy of Sciences, Košice, Slovakia Zoltán Tomori 21
Laboratoř ekofyziologické anatomie
problematiky svázané se studiem úlohy rostlin v globálních změnách vyvolaných antropogenními změnami. Řešené projekty (v současnosti): 1. Vyhodnocení environmentálních vlivů povrchové těžby postavené na
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
VíceRůst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu
Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Růst dřevin v podmínkách globální
VíceFyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu
Fyziologické a anatomické přizpůsobení sazenic na stres suchem - metody studia stresu Doc. Roman Gebauer; Ing. Roman Plichta, Ph.D.; Doc. Josef Urban Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav lesnické botaniky,
VíceStomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
VíceVLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV
VLIV SPEKTRÁLNÍHO SLOŽENÍ FOTOSYNTETICKY AKTIVNÍ RADIACE NA INDUKCI FOTOSYNTÉZY TERMOOPTICKÝ JEV 1 Vladimír Špunda, 2 Otmar Urban, 1 Martin Navrátil 1 Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě,
VíceSmrk ztepilý (Picea abies /L./ Karst.) v podmínkách globálnízměny klimatu
Smrk ztepilý (Picea abies /L./ Karst.) v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Víceaneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu
Měření fotosyntézy rostlin pomocí chlorofylové fluorescence aneb Fluorescence chlorofylu jako indikátor stresu Fotosyntéza: Fotosyntéza je proces, ve kterém je světelná energie zachycena světlosběrnými
VíceSLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU
SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH
VíceVýřez kmenem listnáče. parenchymatická medula
Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceStruktura bílkovin očima elektronové mikroskopie
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie Roman Kouřil Katedra Biofyziky (http://biofyzika.upol.cz) Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Přírodovědecká fakulta, Univerzita
VíceFotosyntéza Ekofyziologie. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Ekofyziologie Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Fyziologické a ekologické aspekty fotosyntézy vliv stresů a proměnného prostředí na fotosyntézu; mechanismy
VíceVodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.
Vodní režim rostlin Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: charakteristika,
VíceArcheologie starého dřeva a spálenišť
MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha, 2013 Bc. Jana Horská UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ANATOMICKÁ ANALÝZA MEZOFYLU STINNÉHO A SLUNNÉHO LISTU BUKU
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností. průduchů. Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti. Efektivita využití vody
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální biologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Bc. Eliška Hlízová Struktura a funkce chloroplastů smrku ztepilého pěstovaného pod vlivem zvýšené koncentrace CO2
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceFaktory ovlivňující strukturu dřeva
Faktory ovlivňující strukturu dřeva přednáška 1 strana 2 2 Připomenutí základních poznatků strana 3 3 Dřevo definice Dřevo (xylém) definice soubor rostlinných pletiv, která se u dřevin nachází mezi kambiem
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceVodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,
Vodní režim rostlin Úvod Klima, mikroklima Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceEkologie fotosyntézy
Ekologie fotosyntézy Fotosyntéza Přeměna zářivé energie Slunce na energii chemických vazeb primární produkce organické hmoty fotochemický (Hillova reakce) a biochemický proces 1 mol přijatého CO 2 energetický
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
VíceSTUDIE LISTOVÍ VYBRANÝCH JEHLIČNANŮ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie rostlin STUDIE LISTOVÍ VYBRANÝCH JEHLIČNANŮ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM PROSTŘEDÍ S VYUŽITÍM PŘÍSTUPŮ KVANTITATIVNÍ ANATOMIE A LABORATORNÍ
VíceTranspirace a evapotranspirace v ekofyziologii lesních dřevin Radek Pokorný, Zdeňka Klimánková, Otmar Urban, Lenka Krupicová, Zuzana Zvěřinová
Transpirace a evapotranspirace v ekofyziologii lesních dřevin Radek Pokorný, Zdeňka Klimánková, Otmar Urban, Lenka Krupicová, Zuzana Zvěřinová Laboratoř ekologické fyziologie lesních dřevin, Ústav ekologie
VíceAuxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin je nejdéle známým fytohormonem s mnoha popsanými fyziologickými účinky Darwin 1880, Went 1928 pokusy s koleoptilemi trav a obilovin prokázali existenci
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceVodní režim rostlin. Regulace výměny plynů otevřeností průduchů. fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty
Vodní režim rostlin Regulace výměny plynů otevřeností průduchů Stomatální limitace rychlosti transpirace a rychlosti fotosyntézy Efektivita využití vody Globální změna klimatu Antitranspiranty Regulace
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceEKOLOGIE LESA 27.1.2014. Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 4: Primární produkce lesních ekosystémů funkce abiotických faktorů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY JEHLICE JEHLIČNANŮ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceOddělení biomasy a vodního režimu
Sekce klimatických analýz Sekce ekosystémových analýz Sekce impaktových studií a fyziologických analýz Sekce inovací a intervenčních opatření Oddělení biomasy a vodního režimu Doc. Ing. Radek Pokorný,
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceVolitelný předmět Habituální diagnostika
Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz 12. 12. 2012, B36 LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Využití dálkového průzkumu země při zjištění zdravotního stavu porostů Habituální diagnostika dalších
VíceStav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VícePřízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha
Přízemní ozón v Jizerských horách Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha Ozón v evropském kontextu Monitoring ozónu v ČR AIM Expozice ozónu v horských
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Proměnlivost dřevin Komponenty fenotypové proměnlivosti Dědivost 1. Proměnlivost dřevin
VíceMěření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu
Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceSíra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Hodnocení kvality sadebního materiálu cvičení Zadání: Objednavatel si ve školce ŠLP MENDELU
VíceMetoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
Více7 Fluorescence chlorofylu in vivo
7 Fluorescence chlorofylu in vivo Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Fluorescence chlorofylu in vivo fluorescence in vivo z chlorofylu a (ostatní přídavné pigmenty přenos energie na chl a) indikátor neschopnosti
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VícePraktická cvičení. Anotace
Pondělí Praktická cvičení Anotace Úloha 1. Úvod do práce se softwarem Surmon Cílem úlohy je ukázat účastníkům možnosti softwaru Surmon jako nástroje pro práci s daty. Jedná se o práci s pracovní plochou,
VíceEkofyziologie rostlin - fotosyntetická asimilace uhlíku
Ekofyziologie rostlin - fotosyntetická asimilace uhlíku Mirka Šprtová, CVGZ AV ČR Tato akce se koná v rámci projektu: Vybudování vědeckého týmu environmentální metabolomiky a ekofyziologie a jeho zapojení
VíceNALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceFYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN
FYZIKA VE FYZIOLOGII ROSTLIN Martina Špundová Katedra biofyziky PřF UP Olomouc TRANSPORT VODY V ROSTLINÁCH 1. chemický a vodní potenciál 2. transport vody v rostlinách 3. metody a přístroje pro stanovení
VíceMakroskopická stavba dřeva
Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Definice juvenilního dřeva nachází se u jehličnatých i listnatých dřevin výsledek normálních fyziologických pochodů centrální část kmene odlišná stavba a vlastnosti
VíceZákladní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý
Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceKoncentrace přízemního ozónu jako funkce parametrů prostředí ve vztahu k poškození listů.
Koncentrace přízemního ozónu jako funkce parametrů prostředí ve vztahu k poškození listů. doc. Ing. EMILIE BEDNÁŘOVÁ, CSc., MZLU Brno, ČR Ing. Jiří Kučera, EMS Brno, ČR Působení ozónu na rostliny začíná
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceSTANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
Vícetéma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceDiagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození
Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk
VíceVliv zvýšené koncentrace CO 2 na anatomii listu jehličnanů. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie rostlin Vliv zvýšené koncentrace CO 2 na anatomii listu jehličnanů Bakalářská práce Zuzana Kubínová Praha 2008 Vedoucí bakalářské práce:
VíceZávěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Zakázka č. 0447/2107
Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Zakázka č. 0447/2107 Název projektu: Vliv stresu na fyziologické parametry a kolísání endogenních látek u rodu Triticum Odpovědný řešitel: Katedra biologie
VícePraktické cvičení č. 11.
Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.
VícePřehled fyzikálních vlastností dřeva
Dřevo a jeho ochrana Přehled fyzikálních vlastností dřeva cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Charakteristiky dřeva jako materiálu Anizotropie = na směru závislé vlastnosti Pórovitost = porézní materiál Hygroskopicita
VíceVáclav Brant, Milan Kroulík, Petr Zábranský, Jan Sova, Jan Lukáš, Michaela Škeříková a Veronika Řičařová Precizní zemědělství, Praha, 7.3.
Rostliny jako zdroj informací Václav Brant, Milan Kroulík, Petr Zábranský, Jan Sova, Jan Lukáš, Michaela Škeříková a Veronika Řičařová Precizní zemědělství, Praha, 7.3.2017 Bezkontaktní metody hodnocení
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceSTANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY
Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceKontaminace životního prostředí vlivem zimní údržby v okolí komunikací
Petr Anděl, Jitka Hegrová, Martin Schindler Kontaminace životního prostředí vlivem zimní údržby v okolí komunikací Workshop CESTI 2016 Doprava a životní prostředí Cíl projektu cíl: příprava podkladů pro
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceUniverzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie. Studijní obor: Biologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Biologie Radka Bardoňová Jak reaguje sacharidová bilance rostliny na zvýšení koncentrace CO 2 v prostředí? How
VíceDer Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.
Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
VíceVylepšování fotosyntézy
Vylepšování fotosyntézy Využití fotosyntézy potraviny energie (paliva) Obojího bude podle predikcí potřebovat lidstvo čím dál tím víc. Energetické využití fotosyntézy potřeba nahrazení fosilních paliv
Více