MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta Regionálního rozvoje a mezinárodních studií Strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu Diplomová práce Autorka: Bc. Jana Marošiová Vedoucí práce: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. Brno 2013

2

3 Anotace: Předmětem diplomové práce je návrh strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu na základě zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu, analýzy SWOT a dotazníkového šetření realizovaného v mikroregionu. Na základě zjištěných informací byl vytvořen návrh strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Součástí strategie je globální cíl, na který navazují tři specifické cíle tvořené individuálními prioritními osami, které budou naplňovány jednotlivými aktivitami. Klíčová slova: Cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, strategie rozvoje, mikroregion, Mikulovsko, cestovní ruch mimo hlavní turistickou sezónu. Annotation: The aim of this thesis is to design strategy for tourism development in the microregion Mikulovsko outside the main tourist season on the basis of the evaluation of potential of tourism in the microregion, SWOT analysis and questionnaire survey conducted in the microregion. Based on the findings there was a strategy for tourism development created. This strategy includes global objective and specific objectives, consisted of individual priority axes, which will be implemented by individual activities. Key words: Tourism, potential of tourism, strategy of development, mikroregion, Mikulovsko, tourism outside the main tourist season.

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce RNDr. Aleši Rudovi, PhD. za odborné konzultace, podporu a trpělivost při vytváření práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za podporu.

5 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vytvořila samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne Podpis

6 Obsah: ÚVOD CÍLE A METODIKA PRÁCE LITERÁRNÍ REŠERŠE A TEORETICKÁ VÝCHODISKA CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU Potenciál cestovního ruchu Specifika cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ, STRATEGIE ROZVOJE Základní prvky úspěšnosti strategie Základní principy strategického plánování POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ROZVOJOVÉHO DOKUMENTU HIERARCHIZACE STRATEGIÍ Strategický rozvojový dokument mikroregionu VZTAH STRATEGICKÉHO ROZVOJE A STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ TURISTICKÉ DESTINACE Pojem destinace Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu Strategické řízení destinací STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR ZAHRNUJÍCÍ OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍMO OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU KOMPARACE JEDNOTLIVÝCH EXISTUJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ CESTOVNÍHO RUCHU Strategické dokumenty na regionální úrovni CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉ OBLASTI MIKROREGIONU MIKULOVSKO VYMEZENÍ MIKROREGIONU MIKULOVSKO Fyzicko-geografická charakteristika Vodní režim v oblasti PŘÍRODNÍ POTENCIÁL VE STUDOVANÉ OBLASTI KULTURNĚ HISTORICKÝ POTENCIÁL VE STUDOVANÉ OBLASTI Vinařství Sportovně-rekreační a kulturní infrastruktura v obcích MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA VE STUDOVANÉ OBLASTI Doprava Pěší turistika Ubytovací a stravovací služby Turistická informační centra a cestovní kanceláře, agentury ANALÝZA KONKURENCE Dostupnost mikroregionu Mikulovsko pro turisty Významné tuzemské konkurenční destinace v JMK VYBRANÉ SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY

7 3.6.1 Demografické údaje Nezaměstnanost a ekonomická aktivita ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CR ANALÝZOU SWOT DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ STRATEGIE ROZVOJE CR V MIKROREGIONU MIKULOVSKO MIMO HLAVNÍ TURISTICKOU SEZÓNU PRO OBDOBÍ NÁVRH STRATEGICKÝCH CÍLŮ A PRIORIT PRO OBDOBÍ Strategické cíle DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJE INFORMACÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH

8 ÚVOD Cestovní ruch představuje v posledních několika desetiletích významné světové odvětví, které zaznamenává celosvětový růst. Je významným faktorem regionálního rozvoje a stává se nedílnou součástí národních ekonomik. Má výrazný vliv na ekonomický růst a zaměstnanost nejen v sektoru služeb a s ním souvisejících činnostech v oblasti infrastruktury. Zasahuje tak do mnoha odvětví ovlivňujících národní hospodářství a stává se významným socioekonomickým činitelem v oblasti rozvoje regionů s výrazným vlivem na investiční a podnikatelskou činnost. Každá oblast vyniká specifickým potenciálem pro cestovní ruch, ať už se jedná o přírodní atraktivity nebo o kulturně-historický potenciál, či ve většině případů oběma současně. Snahou každé, takto vybavené oblasti, je zachovat a dále tento potenciál rozvíjet a zvyšovat tak přitažlivost regionu s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Každá turistická oblast či destinace by pak měla mít vytyčené cíle, nebo vize, kterých chce v budoucnu v oblasti rozvoje tohoto odvětví dosáhnout. K tomu slouží rozvojové dokumenty, zohledňující a vyzdvihující potenciál v dané oblasti, a navrhují další možnosti rozvoje. V České republice má cestovní ruch spíše sezónní charakter, zaměřený, buď na letní, nebo zimní sezónu. Většina strategií se tedy zabývá otázkou, jak dosáhnout dalšího perspektivního rozvoje v těchto ročních obdobích. Avšak téměř žádné strategie se nezabývají možnostmi, jak rozvíjet cestovní ruch i mimo hlavní sezónu a podpořit tím tak další rozvoj turismu v dané destinaci. Mikroregion Mikulovsko se nachází v oblasti s mimořádně významnou strukturou přírodního a kulturně-historického potenciálu. Obsahuje prvky nadregionálního i místního významu, jejichž potenciální rozvoj je ukotven ve Strategii rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko. Rozšířit turistickou sezónu se však mikroregionu příliš nedaří, avšak mnoho turistických atraktivit a aktivit mají potenciál na to, být dále rozvíjeny a uskutečňovány i mimo hlavní turistickou sezónu. Tato problematika je tedy stěžejní náplní diplomové práce. 8

9 1 CÍLE A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem této diplomové práce je návrh strategie rozvoje pro oblast cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu v mikroregionu Mikulovsko, tedy pro období v měsících říjen až duben. Protože cestovní ruch je odvětvím vázaným zejména na určité měsíce v roce, jedná se tedy většinou o sezónní záležitost. Jednotlivé oblasti v mikroregionu mají mnoho přírodních a kulturně-historických atraktivit, s nimiž je možné,,pracovat i mimo hlavní turistickou sezónu. V diplomové práci bude použito několik metodických postupů. Práce vychází ze sběru jednotlivých dat, informací a jejich kvalitativní popis, která budou následně shrnuty analýzou SWOT. Dalším metodickým postupem bude vypracování strukturovaného dotazníku, jehož výsledky budou sloužit k následnému vypracování návrhu strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Diplomová práce bude rozdělena do několika částí. První část bude věnována teoretickým východiskům problematiky cestovního ruchu, strategického plánování a strategických dokumentů. Druhá část práce bude zaměřena na kvalitativní popis lokalizačních a realizačních předpokladů pro cestovní ruch v oblasti, doplněn o materiálně-technickou základnu, analýzu konkurence a popis několika vybraných socioekonomických ukazatelů ovlivňující situaci v mikroregionu. Následující část bude zahrnovat shrnutí zjištěných údajů pomocí analýzy SWOT, která nám poukáže na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, možnosti rozvoje cestovního ruchu ve studované oblasti. Čtvrtá část bude věnována metodice dotazníkového šetření, jehož výsledky budou shrnuty v závěru kapitoly. Předposlední část bude věnována návrhu strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. V poslední závěrečné části bude prostor pro diskuzi a závěr. 9

10 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE A TEORETICKÁ VÝCHODISKA Problematikou strategického rozvoje nebo strategického plánování se zabývají autoři již v první polovině 90. let 20. století. V různých odvětvích je však strategie různě chápána, a proto se lze setkat s mnoha odlišnými pojetími. Například MINTZBERG (1991) ve své práci uvádí model,,5 P, kde strategii chápe jako plán, vzor, pozici, perspektivu a lest. V České republice se problematika rozvojových strategií řeší zejména v návaznosti na Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v kompetenci regionální rozvoj a cestovní ruch. Vznikají zejména metodologické příručky s možnými postupy při zpracovávání rozvojových strategií. Po obsahové stránce se různé publikace příliš neliší, jelikož problematika zpracování strategických dokumentů má určitá pravidla. PERLÍN (2002) ve své publikaci Strategický plán mikroregionů chápe strategický plán obcí nebo venkovských mikroregionů, jako,,soubor postupných a zcela konkrétních kroků, které povedou ke zlepšení sociálně-ekonomického prostředí v celém řešeném území. Dále pak popisuje typy strategických dokumentů, postup při jejich zpracovávání a následné veřejné projednávání a schvalování místními aktéry regionálního rozvoje. Tématem strategií mikroregionů se zabývá i LABOUNKOVÁ (2007). Ve své Metodické příručce pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů řeší proces pořízení Strategie rozvoje destinace (dále SRD) mikroregionu stejně jako PERLÍN (2002), dále rozebírá obsahovou stránku SRD, jeho realizaci a monitoring. Uvádí také metody strategického plánování mikroregionů, metody vyvážených ukazatelů (BSC) a metodiky Integrovaných plánů rozvoje měst (dále IPRM). Strategické plánování popisuje OCHRANA (2009) v publikaci Smart Administration vznikající za podpory Ministerstva pro místní rozvoj (dále MMR), v níž je zdůrazněna nezbytnost hodnocení současné situace a podmínek omezující rozvoj oblasti, či možné vývojové trendy. Uvádí také důležitost komunikace mezi zainteresovanými stranami. Opět se zabývá metodou BSC. 10

11 Strategické dokumenty se zabývají ve své analytické části mnoha oblastmi. Pro tuto práci je stěžejní oblastí rozvoj cestovního ruchu. Pod taktovkou MMR byl v roce 2007 vydán dokument Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Můžeme jej považovat jako významný rámec pro tvorbu strategie, zabývá se opět postupnými kroky při sestavování strategického dokumentu z pohledu destinací a marketingu. Uvádí také strategické dokumenty ČR, které obsahují problematiku cestovního ruchu, nebo které jsou přímo na cestovní ruch zaměřeny a ostatní nově vznikající dokumenty cestovního ruchu by z nich měly vycházet. V neposlední řadě významný řešitel problematiky cestovního ruchu, VYSTOUPIL a kol. (2007a) vydává publikaci Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Naznačuje problém již vzniklých dokumentů, kterým je nejednotnost struktury, formy, rozsahu i kvality. Tyto důsledky vznikají z důvodu toho, že se na zpracování podílí různí autoři, a tím pádem vytváří i různá pojetí těchto dokumentů. Důležitost připisuje zejména návrhové části dokumentů, jež nemá být uváděna jen jako součást studie, ale jako důležitý prvek a smysl celé rozvojové strategie. Cílem této publikace je vytvoření eventuelního návodu či uceleného postupu pro zpracování dokumentů. 2.1 Charakteristika cestovního ruchu VYSTOUPIL (2006, str. 31) definuje cestovní ruch,,jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob mimo trvalé bydliště, jež je (většinou) realizován ve volném čase a je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických i duševních sil člověka. RYGLOVÁ (2009, str. 11) cituje Světovou organizaci cestovního ruchu (WTO), definující cestovní ruch jako dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi. Subjekty cestovního ruchu jsou nejčastěji návštěvníci a aktéři cestovního ruchu (orgány, zabývající se cestovním ruchem). Objektem jsou pak cílová místa, nebo jednotlivé kulturní, přírodní a jiné atraktivity (VYSTOUPIL, ŠAUER, 2006). 11

12 Existují jednotlivé druhy cestovního ruchu, které závisejí na určitých zvolených kritériích, které jsou podníceny existencí lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů pro uskutečňování cestovního ruchu v oblasti. Kritéria dělíme například: 1. podle místa domácí a zahraniční cestovní ruch 2. podle doby pobytu krátkodobý (do tří dnů), dlouhodobý (více jak tři dny) 3. podle počtu účastníků individuální, skupinový, masový 4. podle způsobu organizace organizovaný, neorganizovaný 5. podle způsobu dopravy silniční, železniční, letecká, vodní, ostatní (popř. pěší) (FORET, TURČÍNKOVÁ, 2005). Existuje pak také dělení dle účelu cestování například na rekreační, poznávání přírody, kulturní (kulturně poznávací), sportovní, společenský, zdravotní, dobrodružný, profesní či specifický účel (FORET, TURČÍNKOVÁ, 2005) Potenciál cestovního ruchu Uskutečňování cestovního ruchu a jeho jednotlivé formy jsou závislé právě na potenciálu určité oblasti, tedy na tom, co určité území může turistovi nabídnout, čím má nalákat. BÍNA (2002, str. 2) je toho názoru, že,,potenciál cestovního ruchu je formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Celkový potenciál zahrnuje lokalizační předpoklady, tedy to co nám oblast může nabídnout z hlediska cestování. Nejčastěji jsou vyjádřeny jako přírodní (většinou rozhodující) či kulturně-historické atraktivity, nejčastěji však oběma formami zároveň. Tyto předpoklady představují určitou vhodnost oblasti pro daný typ cestovního ruchu, z určitého pohledu jsou fixní (kulturně-historické památky, muzea atp.) nebo jsou to kulturní akce pořádané v oblasti. Druhým typem jsou realizační předpoklady, jež umožňují samotné uskutečňování cestovního ruchu. Jedná se o zařízení ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační zařízení, dopravní a doprovodnou infrastrukturu. 12

13 Posledním typem jsou selektivní (stimulační) faktory umožňující jednotlivcům účastnit se cestovního ruchu (BÍNA, 2002) Specifika cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu je tvořeno mnoha specifiky, a to: vázanost k určité oblasti (prostoru) města, kulturní památky, přírodní památky, kongresová turistika, lázeňství atp., časová závislost sezónnost, roční období, doba trvání určité akce, otevírací doba, dostupnost zprostředkovatelských subjektů cestovní kanceláře, dodavatelé služeb (doprava, hotel ), závislost poptávky po určitém druhu služby omezená v čase a místě (změna poptávky po určité destinaci, sezónnost), rozmanitost segmentů na trhu destinace, cena, věk, délka pobytu, zájmy cestovatelů atp. (MMR, 2007) Marketing cestovního ruchu Protože v dnešní době je cestovní ruch významnou složkou národních hospodářství a má vysoký vliv na ekonomiku (ovlivňuje zaměstnanost, HDP, příjmy státních i místních rozpočtů a kladně působí i na investiční činnost) mnoha států, je třeba jej dále rozvíjet a maximálně udržitelně využít potenciál daného území. Pro tyto účely jsou právě vypracovávány jednotlivé rozvojové strategie úzce související s marketingem. Při zpracovávání strategií rozvoje cestovního ruchu se zpravidla setkáváme s dokumenty propojující marketing a udržitelný rozvoj. Marketing chápeme jako určitý způsob jednání organizací se svými zákazníky. Orientujeme se tedy na určitý segment nebo segmenty zákazníků a vybíráme vhodné marketingové nástroje, zejména marketingový mix a způsob marketingové komunikace (MMR, 2007). V posledních letech je problematika udržitelného rozvoje řešena velmi intenzívně a je zohledňována téměř ve všech rozvojových strategiích mnoha zájmových skupin jak z veřejné, tak soukromé sféry. Udržitelný rozvoj je takový, jež umožňuje současným generacím uplatňovat všechny své zájmy, aniž by omezil uplatňování zájmů 13

14 generací budoucích. Z toho pak vyplývá potřeba udržitelnosti rozvoje, který má své ekonomické, sociální a environmentální limity. I cestovní ruch je vázán na tyto tři aspekty, proto je integrace všech udržitelných principů pro celkový rozvoj cestovního ruchu více než důležitá. 2.2 Strategické plánování, strategie rozvoje Tato práce se zabývá strategickým rozvojem cestovního ruchu. Je proto potřeba uvést několik souvislostí s rozvojovými dokumenty. Strategické plánování bylo původně vyvinuto a uplatňováno americkou armádou od 2. sv. války. Následně pak počátkem 70. let slouží jako podklad pro rozvoj soukromých firem. Počátky uplatňování ve sféře územního plánování sledujeme koncem 70. let zejména na místní úrovni v souvislosti s ekonomickými změnami jako např. otevření ekonomik, globalizace, technologické změny apod. (Strategické plánování a řízení rozvoje území). Strategie je střednědobý nebo dlouhodobý dokument sloužící k dosažení stanoveného cíle. Můžeme se opřít např. o model,,5 P : plan (plán) pojetí, vnímající strategii jako záměrnou (plánovanou) činnost pro dosažení stanoveného cíle, pattern (vzor) strategie je brána jako vzor, kde je naznačována shoda chování v čase s tím, že chování buď je, nebo není záměrné, position (pozice) pro toto pojetí je zásadní,,umístění organizace ve vztahu k prostředí, ve kterém organizace působí, perspective (perspektiva) pojetí beroucí strategii jako vizi (jak se mají věci dělat) ploy (lest) zde jde strategie určitou taktikou, jak obelstít konkurenci (MINTZBERG, QUINN, 1991). Pro potřebu této práce můžeme tedy strategii definovat jako dlouhodobý záměr, soubor činností pro dosažení stanoveného cíle. Dále jako dokument (strategický plán nebo prognóza) vypracovaný pro celou škálu oblastí napomáhající účelně řídit změny v území. Strategický rozvojový dokument je z dlouhodobého hlediska základ pro 14

15 úspěšný rozvoj území. Existence takového dokumentu je důležitá pro konkurenceschopnost daného území ve strategických oblastech (MMR, 2007). Může zahrnovat nebo se soustředit právě také na oblast cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, strategický dokument by měl ze střednědobého až dlouhodobého hlediska provazovat ekonomické, sociální a environmentální aspekty sledované oblasti Základní prvky úspěšnosti strategie Proto, aby byla strategie úspěšná, je třeba mít nastaveny cíle tak, aby byly jednoznačné, dosažitelné, pevné a dlouhodobé. Je třeba dokonalá znalost konkurenčního prostředí a odhad zdrojů. Úspěšný strategický plán by tedy měl: popisovat misi, vizi a sdílené hodnoty, orientovat se na možné oblasti rozvoje a pro každou najít možné hrozby a příležitosti, zhodnotit silné a slabé stránky ovlivňující všechny části hodnotového řetězce, porozumět současným a budoucím potřebám cílových skupin, zabývat se a zhodnotit jiné varianty strategie, vyvinout takový koncept, který bude výhodný a dlouhodobě udržitelný, definovat požadavky zájmových skupin a stanovit jasné cíle, připravit programy politiky a plány pro implementaci přijaté strategie, sestavit podpůrné organizační struktury, řídící a informační systémy a systém soustavného školení, alokovat zdroje tak, aby zabezpečily rozhodující činnosti (MMR, 2007) Základní principy strategického plánování Mezi základní principy strategického plánování rozvoje zahrnujeme: dlouhodobost let, avšak realizace projektů 3-5 let, komplexnost a selektivnost strategie řeší rozvoj celku, ale je nutné rozlišit priority rozvoje, provázanost v rámci jednotlivých kroků, prospěch jedné aktivity má dopad na jinou činnost, 15

16 soustavnost strategické plánování je neustálý proces, otevřenost je nutné reagovat na nové podněty, kritiku, impulsy atp., reálnost cíle musí být dosažitelné zejména finančně, ale i z pohledu sociálních a ekonomických podmínek (MMR, 2007). 2.3 Postup při zpracování strategického rozvojového dokumentu Strategické plánování zahrnuje několik kroků: V prvé řadě je stanovení mise (poslání) stanovení vize (čeho chceme dosáhnout) dále následuje sestavení strategického týmu stanovení priorit (klíčové oblasti) analýza SWOT sestavení řešitelského týmu vymezení akčních programů (dílčí cíle a konkrétní úkoly v závislosti na jednotlivé řešitelské týmy) sestavení monitorovacího týmu a indikátorů (MMR, 2007). Z dostupných informačních zdrojů je patrné, že neexistuje dokument či pravidlo, jak přesně postupovat při zpracovávání strategického rozvojového dokumentu. Setkáváme se však s určitým obecným modelem postupu při zpracovávání strategií rozvoje, který je sestaven z několika kroků. Každý dokument se částečně liší, ale podstata zůstává stejná. V obecné rovině strategický dokument sestává z těchto částí: Obr. 1 Postup zpracování rozvojového dokumentu Zdroj: MMR, vlastní zpracování 16

17 Analýza prostředí Cílem tohoto kroku je vytvoření určitého přehledu o oblasti, zhodnotit dosavadní vývoj a současný stav, ucelit informace o veřejné správě, ekonomických podmínkách, sociálním a životním prostředí, infrastruktuře a dalších podstatných aspektech ovlivňujících rozvoj území. Výsledkem by tedy mělo být vyhodnocení současného stavu jako výstup pro následující postup (MMR, 2007). Analýza SWOT Analýza SWOT je metoda, která stojí ve struktuře strategického dokumentu na hranici mezi analytickou a návrhovou částí. Považujeme ji za souhrn, jenž má co nejvýstižněji shrnout poznatky z analytické části. Závěry analytické části pak třídíme do čtyř kategorií, a to: silné (strength - S) stránky, slabé (weakness - W ) stránky, příležitosti (opportunities - O), hrozby (threats - T). Zvažujeme souhrnně vnitřní faktory (mikroprostředí S, W), vycházející z potenciálu oblasti a vnější faktory (makroprostředí O, T), které jsou aktéry v území hůře ovlivnitelné. Analýza je krokem pro stanovení strategických cílů, problematických oblastí. Tuto analýzu tedy považujeme za základ pro tvorbu jakékoliv marketingové, rozvojové strategie či plánu (VYSTOUPIL a kol., 2007a). Stanovení vize, globálních cílů a prioritních oblastí Vize je jedním z nejdůležitějších faktorů strategického dokumentu, jelikož nám ukazuje, do jakého požadovaného stavu se v budoucnosti chceme dostat, čeho chceme dosáhnout. Na vizi či vize navazují jeden nebo více globálních cílů, které mohou být tvořeny dalšími dílčími, podrobnějšími cíli, sloužícími právě k naplnění cíle globálního. Zabýváme se také určením oblastí, prioritními pro dosažení stanovené vize a globálních cílů. 17

18 Návrhová část Východiskem analýzy SWOT je navržení konkrétních opatření a aktivit jako prostředků, kterými dosáhneme požadovaných stanovených cílů. Nutností však je skloubit navrhovaná opatření a aktivity tak, aby byly reálné a proveditelné. Zpracování výsledného dokumentu Po návrhové části následuje zpracování konečné verze strategického rozvojového dokumentu a jeho předložení zainteresovanému orgánu ke schválení. Implementace a monitoring Po zpracování výsledného dokumentu může následovat implementace strategie. Pokud je strategie implementována, je nutné provádět následný audit jejího plnění. Protože je strategie střednědobý dokument, je z důvodu měnících se podmínek v průběhu času potřeba neustálých aktualizací, doplňování a přizpůsobování současným potřebám rozvíjené oblasti. 2.4 Hierarchizace strategií Strategie můžeme rozdělit do jednotlivých hierarchií, které jsou vytvářeny relevantními aktéry. Můžeme tedy vytvořit pomyslnou pyramidu. Na jejím vrcholu jsou mezinárodní strategie, které jsou tvořeny příslušnými institucemi mezinárodního charakteru (např. OSN), a strategie vytvářené na národní úrovni by z nich měly vycházet a respektovat je. Na národní úrovni jsou tvořeny průřezové a resortní strategie. Další úroveň tvoří strategie regionální. Poslední úroveň tvoří strategie na místní úrovni měst, obcí a mikroregionů (MF, 2012) 18

19 Obr. 2 Hierarchie strategických dokumentů Zdroj: MF (2012), upraveno autorkou Strategický rozvojový dokument mikroregionu Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4, strategické dokumenty vznikají na jednotlivých hierarchických úrovních. Strategie měst, obcí a regionů patří do nejnižší úrovně pomyslné pyramidy. Mikroregion chápeme jako dobrovolný svazek obcí (DSO), neboli právnickou osobu ustanovenou zákonem č. 128/2000, o obcích ve znění pozdějších předpisů. Vzniká pro specifickou oblast vymezenou např. přirozenými přírodními hranicemi, technickými či historickými hranicemi nebo pojícími prvky. Můžeme hovořit i o určité spádové oblasti postavené na principu soudržnosti. Jedná se tedy o kooperaci obcí nebo části obcí v takto vymezeném území, které spolupracují při vytyčení a realizaci stanovených cílů (LABOUNKOVÁ, 2007). LABOUNKOVÁ (2007) také uvádí, že úlohou DSO neboli mikroregionů je tvorba koncepcí a činností obcí (jejich orgánů) v oblastech místního rozvoje, řešení problémů uvnitř mikroregionu, definice programů, aktivit a účast na realizaci regionálních programů. Právě pro zjištění potřeb, určení jakým směrem se má region dále rozvíjet a strategicky rozhodovat vypracovávají mikroregiony strategické rozvojové dokumenty. Strategický rozvojový dokument pak vychází ze znalosti území a jeho potenciálu pro změny k lepšímu. Stejně tak jako ostatní strategické dokumenty popisuje silné a slabé stránky studované oblasti, vymezuje priority, cíle rozvoje, opatření a doporučení. 19

20 2.5 Vztah strategického rozvoje a strategického řízení turistické destinace Pojem destinace PALATKOVÁ (2006) popisuje destinaci jako cílovou oblast cestovního ruchu v daném regionu, která přináší významnou nabídku atraktivit cestovního ruchu, které jsou podstatou destinace. Jedná se zejména o přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti a také o kvalitní infrastrukturu pro uskutečňování cestovního ruchu (dopravní dostupnost, ubytovací a stravovací kapacity, turistické trasy a stezky či produktová infrastruktura) Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu Pro rozvoj takovéto destinace je zapotřebí dobrá spolupráce všech místních aktérů, majících většinou rozdílné zájmy. Jsou jimi zejména místní obyvatelé a pracující, podnikatelé, ochránci přírodních a kulturních atraktivit a turisté. Sloučit pak jednotlivé požadavky je obtížné a pro úspěšnost oblasti je třeba dostatečně dobré řízení destinace (MMR, 2007). Destinace jako taková není z pohledu rozvoje cestovního ruchu řízena např. zákony. Místy však existují regionální rozvojové agentury zabývající se touto problematikou. Díky vysoké konkurenci mezi destinacemi je velice důležitá koordinace a spolupráce, aby bylo dosaženo co nejkvalitněji požadovaného stavu rozvoje. Právě z těchto několika aspektů je nutné vytvořit kvalitní strategický management oblasti (PALATKOVÁ, 2006) Strategické řízení destinací Dle dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj má strategické řízení destinací několik specifik, odvozených zejména od obecných charakteristik cestovního ruchu a také destinačního managementu. Jsou jimi: poskytování informací v cestovním ruchu, vytváření a správa informačních systémů, pořádání konferencí a akcí, zajištění činností marketingových agentur, 20

21 podílení se na managementu životního prostředí a udržitelného rozvoje, vytvoření a provoz regionální organizace cestovního ruchu (MMR, 2007). Management destinace by měly vytvářet tyto subjekty: národní orgány cestovního ruchu (MMR), krajské orgány cestovního ruchu (např. odbor regionálního rozvoje), místní orgány cestovního ruchu (obce, turistická a informační centra), poskytovatelé produktů a služeb (MMR, 2007). 2.6 Strategické dokumenty ČR zahrnující oblast cestovního ruchu Při zpracovávání rozvojových strategií je důležité být v souladu se zákony či vládními usneseními, aby nedocházelo k neshodám a následným sankcím. V tomto případě však bereme strategické dokumenty jako vzor při zpracovávání rozvojových strategií a jako nástroj splnění účelů, pro které jsou tyto dokumenty vytvořeny. Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategický dokument nesoucí název Strategie udržitelného rozvoje má charakter usnesení vlády z roku 2004 č Je určitým rámcem pro vypracovávání koncepcí (sektorové politiky, akční programy) a východiskem pro strategické rozhodování. Jak již bylo zmíněno výše, udržitelnost rozvoje závisí na rovnováze vztahů ekonomických, environmentálních a sociálních (MMR, 2007). Dnes na tento dokument navazuje aktualizace v podobě Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR, jež je v platnosti od roku Strategie hospodářského růstu České republiky Tato strategie je zásadním dokumentem pro českou ekonomiku, vychází z doporučení OECD, navazuje na Lisabonskou strategii EU. Je zaměřena na pět prioritních oblastí zaměřených na konkurenceschopnost české ekonomiky (institucionální prostředí, zdroje financování, infrastruktura, rozvoj lidských zdrojů, výzkum, vývoj a inovace) (MMR, 2007). 21

22 Strategie regionálního rozvoje Tento střednědobý dokument, formuluje přístup státu k podpoře regionální rozvoje. Je zakotven v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů. Vládě byl dokument poprvé předložen MMR v roce Následně v roce 2006 byla vytvořena aktualizace pro období Strategie regionálního rozvoje je v souladu s nařízeními EU. Je zde řešena i problematika cestovního ruchu, jakožto významná část národního hospodářství spadající pod oblast regionálního rozvoje (MMR, 2006). Národní rozvojový plán Národní rozvojový plán je základním strategickým dokumentem, sloužícím k získávání financí ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pod záštitou EU. Zde je oblast cestovního ruchu uvedena jako prioritní osa Rozvoj cestovního ruchu (dále CR), jejímž cílem je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářském růstu státu. Hlavními cíli této prioritní osy jsou: rozvoj cestovního ruchu v regionech, podpora budování infrastruktury CR, vytváření nových atraktivit, produktů a podniků CR, aktivní využití historického a přírodního potenciálu regionů, zvýšení životní úrovně obyvatelstva v turistických oblastech, zlepšení kvality služeb CR, zajištění společných služeb pro podnikatele v CR a vytváření systému partnerství, včetně nezbytných sítí; podpora nadregionálních a nadnárodních produktů CR ve vazbě na prosazení České republiky jako součásti evropské turistické destinace (MMR, 2007). V současnosti je v platnosti Národní rozvojový plán pro období Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Tento dokument vzala vláda ČR na vědomí v roce 2000, je základem pro strategie pro rozvoj takových druhů dopravy, jenž se podílejí na příznivém ovlivňování zdraví a životního prostředí (MD, 2005). 22

23 2.7 Strategické dokumenty ČR zabývající se přímo oblastí cestovního ruchu V této kapitole si přiblížíme dokumenty zabývající se přímo otázkou cestovního ruchu a jeho dalšího rozvoje. Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu je střednědobý dokument, vycházející zejména z možností CR v ČR, svými nástroji umožňuje jeho další rozvoj. Navazuje na koncepci platnou pro období Její vytvoření podněcovalo zejména to, že cestovní ruch není dostatečně považován či vnímán jako významná složka národního hospodářství. Přičemž je patrné, že rozvoj cestovního ruchu má významný dopad na regionální rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání, dopravu, obchod, infrastrukturu, kulturu a životní prostředí. Koresponduje se strategiemi CR vyspělých zemí v Evropě. Opatření a cíle jsou stanovovány tak, aby poukazovaly na skutečnost, že cestovní ruch je významný faktor pro rozvoj regionů, včetně sociálně a hospodářsky zaostalejších oblastí (MMR, 2013). Nová koncepce vychází ze čtyř priorit: Tab. 1 Priority Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu Strategický cíl Opatření Název priority Posilovat kvalitu nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí Vybudovat efektivní struktury institucí cestovního ruchu Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů Zlepšovat přístup poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu Posílit roli cestovního ruchu v hospodářské politice a sektorových politikách státu Zdroj: MMR (2013), upraveno autorkou Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priority 4 Zkvalitnění nabídky CR Management cestovního ruchu Destinační marketing Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj Nová rajonizace České republiky Cílem tohoto dokumentu je vytvoření návrhu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR. Jsou zde posouzeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu z hlediska prostorové organizace. Můžeme tedy říci, že jde o zhodnocení lokalizačních a realizačních 23

24 podmínek cestovního ruchu. Výstupem je pak typologie a klasifikace územních celků, kde je navrženo nejvhodnější využití sledovaných oblastí s důrazem na funkčnost (VYSTOUPIL a kol., 2007b). Strategie propagace České republiky Tento dokument zpracovaný Českou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism (dále jen CCCR-CzT) stanovil pro ČR jako destinaci CR základní vize a cíle v oblasti propagace ČR a odpovídá na tři základní otázky: Jaké jsou základní vlastnosti dovolené v ČR, Jaké jsou hlavní důvody návštěvy ČR, Jaké jsou naše Národní produkty (CCCR-CzT, 2004). Koncepce jednotné prezentace České republiky Posledním dokumentem patřící mezi důležité strategické rozvojové dokumenty ČR je Koncepce jednotné prezentace ČR. Zabývá se otázkou jednotné prezentace ČR z hlediska cílů, vize, výchozího stavu, důvodů provedení změn a navrhuje následnou realizaci změn (MMR, 2007). 2.8 Komparace jednotlivých existujících rozvojových strategií cestovního ruchu V předchozí kapitole jsme se zabývali podstatou strategického dokumentu a možným postupem při jeho zpracovávání. Bylo také zmíněno, že neexistuje žádný závazný vzorový dokument, podle kterého by se strategie měly zpracovávat. V České republice bylo za poslední dobu, zejména po vstupu do Evropské unie, vypracováno mnoho rozvojových strategií, tím pádem mnoho různě vypadajících dokumentů. Proto by bylo třeba vytvořit závazná pravidla pro vypracování strategií s tím, že by se ulehčila jak jejich tvorba, tak i jejich následné srovnávání. Důležitým krokem a východiskem nového dokumentu by měla být analýza předchozích stávajících dokumentů. Strategie rozvoje můžeme sledovat na úrovni národní i regionální. 24

25 2.8.1 Strategické dokumenty na regionální úrovni Pro porovnání dokumentů byly vybrány následující: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky , Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta , Program rozvoje cestovního ruchu města Brna , Strategie cestovního ruchu TO Mikulovsko. Jednotlivé zkoumané dokumenty se od sebe obsahově příliš neliší. Rozdíl spočívá hlavně v uspořádání jednotlivých kapitol dokumentů. Na začátku uvedených dokumentů (kromě Programu města Brna) je provedena analýza studované oblasti, zatímco Program města Brna zprvu analyzuje předchozí dokumenty (např. Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období , Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky ). V analytické části se strategie zabývají vymezením destinace z pohledu administrativního a turistického, jsou popsány předpoklady pro cestovní ruch (přírodní a kulturně-historický potenciál, infrastruktura cestovního ruchu) tedy analýza nabídky destinace (co může oblast návštěvníkovi nabídnout). Strategie kraje Moravskoslezského a program rozvoje Brna řeší navíc i poptávku po cestovním ruchu. Vycházejí ze statistických šetření, většinou formou dotazníku hodnotí pozici zákazníka a jeho preference pro danou oblast. Všechny uvedené strategie se také zabývají marketingovou propagací destinace a hodnotí možnou konkurenci (i její nabídku) v blízkém okolí. Analytická část strategie rozvoje Jihočeského kraje řeší ještě nejčastější překážky rozvoje cestovního ruchu v této oblasti, což také může docela dobře přispět k následné tvorbě strategických cílů a priorit. Analýza oblasti zabírá ve zmíněných strategiích vždy podstatnou část dokumentu. Analytická část je pak následně v uvedených strategiích zhodnocena analýzou SWOT, je tedy vytvořena syntéza zjištěných informací. Tři výše zmíněné strategické dokumenty zpracovávají tuto analýzu pro každou zájmovou oblast (např. turistické cíle a atraktivity, marketing a propagace, přírodní a socioekonomické podmínky) zvlášť (v případě 25

26 strategie MSK komplexní analýza MSK, dále dílčí analýzy jednotlivých turistických oblastí), pouze strategie Jihočeského kraje byla zpracována souhrnně. Na část syntetickou dále navazuje část návrhová. V této části uvedené dokumenty stanovují vizi dalšího rozvoje oblasti. Z vize jsou definovány strategické cíle nebo strategická opatření, či priority rozvoje. U každého dokumentu je pak jiný počet cílů, opatření, priorit. Strategie Mikulovska se v této části zabývá vazbami na již existující strategické dokumenty (programové dokumenty státní politiky cestovního ruchu, programové a koncepční dokumenty z úrovně JMK a NUTS 2 Jihovýchod, programové a koncepční dokumenty pro turistickou oblast Pálava a Lednicko-valtický areál a region Mikulovsko) a hodnotí trendy v oblasti cestovního ruchu (základní evropské trendy CR, ekologicky šetrné formy CR, trendy ve vazbě na tvorbu turistických produktů a programů). Konečnou fází a výstupem strategických dokumentů by měl být akční plán. Ten je nedílnou součástí programového či strategického dokumentu. Zahrnuje konkrétní projekty jejich časový harmonogram, možnosti financování, způsob implementace, hodnocení dosažených výsledků a monitoring (VYSTOUPIL a kol., 2007). Akční plán může být sestaven pro každou prioritní osu zvlášť, např. v případě strategie Moravskoslezského kraje, nebo jako jednotný dokument s vymezením jednotlivých priorit a na ně navázaných opatření (v případě strategie Mikulovska). Strategie Jihočeského kraje nemá přímo definovaný akční plán, zabývá se návrhem aktivit na podporu cestovního ruchu (jakou roli bude mít v implementaci Jihočeský kraj, jaké použije finanční a lidské zdroje k podpoře CR, stanovuje aktivity pro podporu nabídky a poptávky a hodnotí efektivnost aktivit strany podpory poptávky). Stejně tak strategie města Brna rozděluje kompetence a úkoly pro jednotlivé subjekty a vymezuje marketingový plán aktivit pro efektivní propagaci města Brna. Až následně pak vymezuje akční plán pro jednotlivé priority a opatření v podobě projektových fiší. Z výše uvedeného je tedy patrné, že strategické dokumenty mají, až na drobné odchylky, stejný obsah (informace v něm se samozřejmě liší v závislosti na zvolené oblasti) a stejný postup při jejich zpracování, i když každý dokument byl vyhotoven jiným zpracovatelem. Přesto by měl existovat závazný dokument, dle kterého by byl 26

27 celkový obsah dokumentu rozdělen do zmíněných částí (analýza, syntéza, návrhová část, akční plán). Díky tomu bude pak snadnější orientace v dokumentech nejen pro veřejnost, i pro možné srovnávání informací mezi jednotlivými dokumenty. Cílem bylo také zjistit, jak přistupují tyto dokumenty k rozvoji cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu. V dokumentech je sice místy zmíněna potřeba přilákat turisty i v jiných ročních obdobích než v létě (případně v zimě), avšak není zmíněna jakákoliv prioritní osa nebo opatření pro naplnění této potřeby. V analýze SWOT se v části příležitosti setkáváme s pojmem např. zážitková turistika, který pak už není dále rozveden, pouze zahrnut jako možná forma produktových balíčků v oblasti marketingu. 27

28 3 CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉ OBLASTI MIKROREGIONU MIKULOVSKO V této části se budeme zabývat situační analýzou oblasti Mikulovska. Vymezíme základní charakteristiky této destinace, zhodnotíme přírodní a kulturně-historický potenciál území, socioekonomické podmínky, analýzu vnějšího a vnitřního prostředí, podmínky pro cestovní ruch. 3.1 Vymezení mikroregionu Mikulovsko Mikroregion Mikulovsko se nachází v Jihomoravském kraji, v jihozápadní části okresu Břeclav, při státní hranici s Rakouskem. Územní rozloha činí přibližně 271 km 2. Na západě sousedí s územím okresu Znojmo, tato hranice je tvořena tokem řeky Dyje. Stejně tak je území ohraničeno na své severní straně řekou Dyjí, vodní nádrží Nové Mlýny a obcemi z ORP Břeclav. Východní stranu lemuje Lednicko-valtický areál a jižní hranice je tvořena hranicí České republiky s Rakouskem. Tuto destinaci tvoří osmnáct obcí a to Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedlí, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. Tyto obce také soustřeďují jako Dobrovolný svazek obcí (DSO). Dle ČSÚ dosahoval počet obyvatel na Mikulovsku osob (k ). Obr. 3 Zdroj: Vymezení mikroregionu Mikulovsko Data processing agency,

29 3.1.1 Fyzicko-geografická charakteristika Tento mikroregion je tvořen třemi horskými soustavami. Ze západu je tvořen Vněkarpatskou sníženinou s geomorfologickými podcelky Drnholecká pahorkatina, dyjsko-svratecká niva a Dunajovické vrchy. Druhou soustavu tvoří Vnější západní Karpaty s geomorfologickým celkem Mikulovské vrchoviny, který ještě dále dělíme na podcelky Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu. Posledním celkem je Vídeňská pánev s geomorfologickým celkem Valtická pahorkatina na jihovýchodě (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009). V území se nevyskytují žádné rudné nerostné suroviny, povrchově se zde těží vápenec, v katastru obce Novosedly se těží cihlářské suroviny. Nalezneme zde i ložiska zemního plynu. U obce Pasohlávky se nacházejí dva vrty podzemních minerálních vod, v ČR ojedinělých, díky vysokému obsahu sirovodíku a minerálních látek. Krajina je rovinatá s občasným zvlněným terénem, většina území má pak ráz venkovské krajiny s ekologicky i krajinářsky velice cennými oblastmi. Území je nízce zalesněné, svahy Pálavy a Milovického lesa jsou tvořeny teplomilnými doubravami. Vyskytuje se zde vysoký podíl orné půdy, velmi častým a významným prvkem v krajině jsou vinice. Nachází se zde však i území vysoce chráněné - CHKO Pálava, jež zaujímá skoro 28,4% rozlohy regionu, z hlediska cestovního ruchu velikým lákadlem, ale i omezujícím prvkem. Dalším významným prvkem je národní přírodní památka Dunajovické kopce (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009) Mikroregion patří mezi teplé a suché oblasti, roční průměrná teplota se pohybuje kolem 9 C, průměrný roční úhrn srážek sledujeme kolem mm (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009). Mikulovsko patří mezi tradiční zemědělské oblasti Jihomoravského kraje. Jak je vidět v nadcházející tabulce č. 1, z celkové výměry zabírá zemědělská půda 65%. Významným krajinným prvkem jsou pak vinice, zabírající plochu 13% z celkové výměry. Nejméně plochy pak zabírají TTP, pouze 1,8%. Koeficient ekologické stability udává hodnotu 0,9, což dokazuje, že jde o zemědělsky využívanou plochu. Jedná 29

30 se o krajinný typ B, jež charakterizuje území mírně stabilní tedy běžnou kulturní krajinu, kde jsou technické objekty relativně v souladu s přírodními prvky. Tab. 2 Zemědělský půdní fond (aktualizace ke dni ) Celková výměra (ha) podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 65 podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 69 podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 3 podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 13 podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 12 podíl lesů z celkové výměry (%) 11 orná půda - rozloha (ha) chmelnice - rozloha (ha) 0 vinice - rozloha (ha) zahrady - rozloha (ha) 308 ovocné sady - rozloha (ha) 216 trvalé travní porosty - rozloha (ha) 494 lesní půda - rozloha (ha) vodní plochy - rozloha (ha) zastavěné plochy - rozloha (ha) 398 ostatní plochy - rozloha (ha) zemědělská půda - rozloha (ha) koeficient ekologické stability 0,9 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Vodní režim v oblasti Území patří do povodí řek Moravy a jejího přítoku řeky Dyje. Spadá tedy do úmoří Černého moře. Do oblasti přitéká řeka Jevišovka. V období mezi lety byla v oblasti vybudována významná hydrologická soustava Novomlýnské nádrže (Mušovská, Věstonická a Novomlýnská), sloužící zejména k rekreaci, střední nádrž je ornitologickou rezervací. Do studovaného území zasahuje největší moravský rybník Nesyt, který patří do soustavy Lednických rybníků. Dále do oblasti zasahuje Mlýnský rybník Apollo, též využíván pro rekreační účely. Poblíž novomlýnských nádrží se rozléhá rybník Vrkoč a Pouzdřanský rybník. Kvalita vody ve vodních zdrojích na Mikulovsku však není příliš vysoká, místy znečištěná (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009). 30

31 3.2 Přírodní potenciál ve studované oblasti Přírodní prostředí patří ke stěžejním podmínkám pro uskutečňování cestovního ruchu. Ve zkoumaném mikroregionu nalezneme dva základní typy krajiny, a to Dyjskomoravská niva v rámci jihomoravských úvalů (obce Drhnolec, Jevišovka, Nový Přerov, Novosedly, část Dolních Věstonic a Milovice), druhým typem jsou jihomoravské Karpaty včetně Pálavy a Dunajovické kopce (obce Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice). Níže uvedené informace jsou původní z webového zdroje CHKO Pálava tato oblast byla vyhlášena za chráněnou r. 1976, rozloha činí 83 km 2, zahrnuje významný podíl přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů, vyskytují se zde i dochované památky historického osídlení. Nejvýznamnější biotopy se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů dominantou Pálavy. Nacházejí se zde dvě obory pro chov zvěře. Lužní lesy, mokřady a vodní společenstva se nacházejí v nivě Dyje. Zbytek Pálavy je tvořen zemědělskou krajinou s významným postavením vinic. V roce 2003 došlo k rozšíření stávající biosférické rezervace o Lednicko-valtický areál, lužní ledy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku. Vznikla tak Biosférická rezervace Dolní Morava. Oblast je zahrnuta do soustavy NATURA NPP Dunajovické kopce nahází se zde vysoce významné stepní lokality patřící k nejcennějším na jižní Moravě. NPR Křivé jezero toto chráněné území se rozkládá na ploše 123,97 ha, vyhlášena v r. 1973, nachází se na pravém břehu Dyjsko-moravské nivy s charakteristickými lužními loukami, je to významné hnízdiště ptactva, mokřad spadá pod Ramsarskou úmluvu. NPR Slanisko u Nesytu do této rezervace spadaní louky a mokřiny na západě rybníka Nesytu, důvodem ochrany jsou slanomilné rostliny a zvířectvo, území bylo za chráněné vyhlášeno v r. 1961, jeho rozloha činí 6,76 ha, leží v katastrálním území obce Sedlec. NPR Děvín Kotel Soutěska národní přírodní rezervace Děvín Kotel zabírá severní část Pavlovských vrchů o rozloze 380,76 ha. Důvodem ochrany jsou zejména 31

32 skalní, stepní a lesní ekosystémy na vápencovém podloží s mimořádně bohatou faunou a flórou. Je také významnou geologickou lokalitou. Vyhlášena byla v r Obr. 4 NPR Děvín Zdroj: NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen plocha tohoto území činí 109,06 ha, vyhlášeno bylo v r a v r byla připojena přírodní rezervace Růžový vrch a přírodní památka Kočičí kámen. Na vápencovém podkladě se nachází společenstva suchých trávníků s mnoha druhy teplomilných rostlin a živočichů. NPP Kalendář věků původní cihelna na území Dolních Věstonic o rozloze 0,45ha byla vyhlášena za NPP v r Území je významné z hlediska geologického a archeologického původní cihelna s paleontologickými úkazy. PR Milovická stráň významné lesní a stepní lokality s teplomilnou faunou a florou. PR Věstonická nádrž tato PR je umělá přehradní nádrž s mnoha ostrůvky, hnízdí zde mnoho vodních ptáků. Vyhlášena byla r a nachází se 10 km na sever od Mikulova. PR Slanisko Novosedly území se nachází v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu. Významné je z hlediska výskytu vzácných žab a ptáků. PR Slanisko Dobré Pole významné slanisko zejména z botanického hlediska a výskytem vzácných druhů, vyhlášeno bylo r

33 PR Turold jedná se o jižní část Pavlovských vrchů - vrch Turold s významným druhovým bohatstvím a zimoviště vrápence malého. PR Svatý kopeček opět výjimečné druhové bohatství, oblast je silně ovlivněna člověkem -dříve pastva, dnes turismus. PR Liščí vrch plochý stepní kopec o rozloze 10,82 ha. PR Šibeničník izolovaný kopec se stepní květenou. Z výše uvedeného je patrné, že přírodní potenciál oblasti je velmi cenný z hlediska flory i fauny, i když se jedná o kulturní krajinu, člověkem ovlivněnou, najdeme zde místa, která jsou téměř nedotčena. Z hlediska cestovního ruchu je místní přírodní potenciál velmi významnou atraktivitou. 3.3 Kulturně historický potenciál ve studované oblasti Oblast Mikulovska je velmi významnou, co se týče historických a kulturních atraktivit. V každé obci se nachází minimálně jedna významná památka, a poukazuje tak na historickou minulost. Z hlediska celé studované oblasti však není rozmístění těchto atraktivit vyvážené. Zajímavosti mající nadregionální význam se nacházejí zejména v Mikulově, Dolních Věstonicích z hlediska sídel a CHKO Pálava. Územími mající regionální význam jsou např. obec Klentnice nebo Pavlov. Málo navštěvovaná jsou místa v jihozápadní části mikroregionu. Níže uvedené informace jsou původní z webového zdroje a webových stránek jednotlivých obcí. Bavory Tato zejména vinařská obec se nachází v centru CHKO Pálava, 5 km od Mikulova. Nachází se zde např. kostel sv. Kateřiny. Brod nad Dyjí Další vinařská obec ležící na jihozápadním břehu Novomlýnských nádrží, 15 km od Mikulova. Část katastru obce leží v nivě řeky Dyje, mezi částečně zatopenou Horní nádrží a úpatím NPP Dunajovické kopce. Za místní významnou památku je považován kostel sv. Jana Nepomuckého, kaple na konci obce a dům č. 83. Zajímavé jsou zde 33

34 samozřejmě vinné sklepy, nacházející se na cyklotrase při okruhu Stará hora náležící do Jantarové stezky, spojující Vídeň a Krakov a Mikulovské vinařské stezky. Březí Tato obec, původně německá, leží na úpatí Dunajovických kopců. Její minulost je spojena především s knoflíkářstvím, šitím rukavic, výrobou sítěk na vlasy, okurkářstvím. Opět zde najdeme vinařské uličky. Za dominantu obce je považován novorománský kostel sv. Jana Křtitele s křišťálovým lustrem, významná je i budova fary. Z turistických atraktivit je významný březnový košt vína, krojované hody. Vede tudy cyklotrasa Greenways Praha Vídeň využívající původní tzv. signálku z doby železné opony. Dobré pole Do Dunajovické pahorkatiny tato obec zasahuje na severovýchodě. Na jižní straně sousedí s přírodní rezervací Slanisko s chráněnými druhy rostlin. Hodna pozornosti je kostel sv. Cecílie z 18. století, kříž u kostela, kaplička za obcí, sochy sv. Floriana a Jana Nepomuckého, bunkr československého opevnění z období 2. sv. války. Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice jsou jedním z nejstarších sídel na Moravě, jednou z nejvýznamnějších vinařských obcí. Nachází se na úpatí Dunajovických kopců, zde tvořící nejrozsáhlejší spojitou oblast vinic v ČR, jsou zde také velice cenné stepi. Velmi významnou historickou památkou je avarské pohřebiště z stol. Kostel sv. Jiljí s nedalekým pranýřem je dominantou obce. Za zmínku stojí budova fary, historické domy v Poštovní či Hlavní ulici, sousoší sv. Cyrila a Metoděje, barokní štíty při selských statcích a vinných sklepích. Významným rodákem byl Karel Renner rakouský spolkový kancléř po 1. sv. válce a následně rakouský prezident po 2. sv. válce. Na jeho počest je zde pamětní deska a Dům Dr. Karla Rennera sloužící ke konferencím a setkáním. Obcí vede opět cyklistický okruh Stará hora. 34

35 Obr. 5 Zdroj: Dům Dr. Karla Rennera v Dolních Dunajovicích Dolní Věstonice Tato vesnice známá po celém světě díky nálezu archeologa Karla Absolóna asi 11 cm sošky Věstonické venuše, považovanou za nejstarší keramickou sošku na světě. Nalezneme zde archeologickou expozici s mnoha unikátními nálezy. V okolí obce můžeme navštívit velkomoravské hradiště Vysoká zahrada. Nacházejí se zde také cenné přírodní rezervace Děvín a Střední nádrž novomlýnských nádrží. Kostel archanděla Michaela ze 14. st. je nejvýraznější památkou obce. Další turistickou atraktivitou jsou Habánské vinné sklepy. Věstonice leží na trasách Moravské vinné stezky, Mikulovské vinařské stezky a Vinařské naučné stezky Mikulov. Drnholec Drnholec se pyšní titulem městys, leží v údolí řeky Dyje. Původně byl také obýván němci. Významným prvkem v obci je původní Liechtensteinský hrad, dnes zámek. Bohužel pro turisty dnes nepřístupný. K dalším hodnotným památkám patří kostel s farou, mariánský sloup na bývalém tržišti a budova bývalé radnice z r Drnholcem prochází trasa Moravské vinné stezky, kolem městyse Mikulovská vinařská stezka, cyklistický okruh Stará hora a Jantarové stezky Greenways. 35

36 Horní Věstonice Další vinařská obec na úpatí Pálavy, zasahující do NPR Děvín. Obecní atraktivitou je kostel sv. Rozálie (1769), budova fary (konec 18. st.), na území se nacházejí zbytky Nového hradu (14. st.) třetí hrad na Pavlovských vrších. Opět jsou zde kvalitní vinice a naučná stezka vedoucí ke známé horolezecké lokalitě Martinka. Jevišovka V okolí této obce, původně osídlené Čechy, Němci a Chorvaty, teče stejnojmenná řeka se zbytky tůní či lužních lesů. Za významné pamětihodnosti Jevišovky je považován původně gotický kostel sv. Kunhuty, který byl přebudován v r Obcí prochází Moravská vinná stezka a v okolí vede trasa Greenaways a Jantarová stezka. Klentnice Uprostřed CHKO Pálava leží obec Klentnice, na jejímž území se nachází velká část NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen a část NPR Děvín. Přímo v obci se nachází nejvýznamnější památka a to zřícenina Sirotčího hradu (Růžového hradu ze 14. st.) na skalních útesech. Za zmínku stojí i fara a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého, kostel sv. Jiří. Obcí prochází Vinařská naučná stezka Mikulov a Moravská vinná stezka. V územním plánu obce je vymezená plocha pro sjezdové lyžování. Mikulov Město Mikulov, starobylé vinařské město neregionálního významu, na jehož okraji nalezneme dvě významné přírodní rezervace Turold vápencové bradlo s geoparkem a návštěvníkům zpřístupněnou jeskyní, a Svatý kopeček, tvořící panorama města. Kousek od města se nachází přírodní rezervace Šibeničník a přírodní památka Růžový kopec. Dominantu města tvoří mikulovský zámek s expozicemi regionálního muzea (původně zeměpanský hrad z 11. st.), Dietrichsteinská hrobka, kostel sv. Václava s kostnicí, Horní synagoga a židovský hřbitov tyto pamětihodnosti tvoří turistické jádro celého Mikulovska a lákají turisty z celého světa. Mikulovem pak procházejí všechny výše zmíněné cyklotrasy, cyklistický okruh a naučná stezky Mikulov. Mikulov je také centrem nabídky jednotlivých kulturních akcí. 36

37 Obr. 6 Zdroj: Zámek Mikulov, Milovice Tato obec je známá díky přírodním krásám přírodní rezervace Křivé jezero a Milovická stráň navazující na rozsáhlou oboru, která slouží k chovu zvěře. Dominantu tvoří kostel sv. Osvalda (17. st.) a renesanční brána hřbitova (17. st.). Obcí vede Mikulovská vinařská stezka. Novosedly Novosedly jsou jednou z nejvýznamnějších vinařských obcí v ČR. Důležitou atraktivitou je zde kostel sv. Oldřicha s kaplí sv. Rocha a toskánský sloup u radnice ze 17. st. Nalezneme zde i Muzeum československého opevnění ve zrekonstruovaném vojenském bunkru. Obcí opět vede trasa Jantarové stezky. Nový Přerov Nový Přerov je vinařskou obcí, velmi významnou. Nejstarší památkou této obce je kostel sv. archanděla Michaela z 16. st. Obcí opět vedou dálkoví cyklotrasy, Jantarová stezka a možný je zde přechod po cyklostezkách do Rakouska. Pasohlávky Na území této obce je největší kemp na jižní Moravě, byly zde nalezeny pozůstatky antických staveb Hradisko nad rekreační zónou. V ATC Merkur je pak archeologická výstava z této lokality. Uprostřed Střední nádrže, zatopené obce Mušov stojí kostel sv. Linharta. Nachází se zde také přírodní památka Betlém (obnova bývalé štěrkovny). 37

38 Za zmínku stojí i kostel sv. Anny ze 17. st. nahrazující kapli sv. Ducha. ATC Merkur je jedním z největších a nejoblíbenějších míst sloužící k rekreaci u vody, který v současnosti prochází velkou rekonstrukcí. Pavlov Při úpatí Děvína leží vinařská obec Pavlov s významnou architekturou zdejších sklepů. Jsou zde také četná archeologická naleziště. Důležitou atraktivitou je zřícenina středověkého hradu Děvičky (poč. 13. st.), barokní sklepy a grunty, kostel sv. Barbory a barokní vesnický hřbitov. Obcí vede Mikulovská vinařská stezka a Vinařská naučná stezka Mikulov. Obr. 7 Zdroj: Historický dům v Pavlově Perná Z této vinařské obce pocházejí věhlasná vína z úbočí Stolové hory a Kotle. Krásné přírodní scenerie zde opět tvoří NPR Děvín a Tabulová. Zajímavostí je kostel sv. Mikuláše, kaple sv. Antonína Paduánského a sousoší Nejsvětější Trojice (1865) a neoempírová kašna (1902). Perná slouží jako východisko pro pěší túry na Pálavu. Vede tudy naučná stezka Mikulov. 38

39 Sedlec Tato obec leží v blízkosti rybníka Nesyt, sloužícího k chovu ryb, a významných vinic. Nachází se zde i přírodní rezervace Liščí vrch. Významným lákadlem obce bylo lázeňství, prameny však nejsou využívány. Hlavní památkou obce je kostel sv. Víta (17. st.), bývalá sýpka velkostatku, sirné lázně a pozůstatek loveckého zámečku za Sedlecem a opět bunkry. Obcí vede Mikulovské vinařská stezka a Stezka Liechtensteinského dědictví. Turistické informační centrum v Mikulově vede statistiky návštěvnosti jednotlivých turistických atraktivit (vztahující se však pouze na Mikulov). Jednoznačně nejnavštěvovanější je Mikulovský zámek, který v roce 2012 navštívilo turistů. Druhým nejvíce navštěvovaným místem se stala jeskyně Na Turoldu s návštěvníky a za zmínku stojí také Dietrichsteinská hrobka, kterou navštívilo turistů v roce Hojnou návštěvností se pyšní i samotné TIC, jehož návštěvnost se každoročně zvyšuje až na výletníků, kteří do centra zavítali v roce Pro porovnání je uvedena následující tabulka, která ukazuje 10 nejnavštěvovanějších památek v ČR, jehož statistiku provedl Národní památkový ústav v roce Tab.1 Nejnavštěvovanější památky ČR (září 2012) 1. Lednice Český Krumlov Hluboká nad Vltavou Karlštejn Kroměříž Konopiště Trosky Bouzov Sychrov Křivoklát Zdroj: vlastní zpracování Vinařství Oblast Mikulovska je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí, díky svým klimatickým poměrům na jihu Moravy, různorodosti a kvalitě půdy. Podobně jako 39

40 v oblasti Valticka, zde nalezneme mnoho rozsáhlých vinic, sklepů a sklípků. Nejvýznamnějšími vinařskými obcemi v regionu je Mikulov, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Brod nad Dyjí, Novosedly, Perná, Sedlec a Pavlov. Tyto obce pak spojuje síť výše zmíněných vinařských stezek, ale i specifické naučné stezky. Významná vinařská expozice se nachází v Regionálním muzeu v Mikulově. Sestává ze tří částí a to Zámecký sklep s historickým obřím sudem ze 17. st., Tradiční vinařství na Moravě a Galerie dřevěných lisů. Obr. 8 Zdroj: Vinný sud v zámeckém sklepě Velmi známé jsou také barokní sklepy a domky v Pavlově, které jsou památkové chráněné. Jedná se o devatenáct domků, ke kterým patří i barokní hřbitov a selské grunty z 18. st. V obci Dolní Věstonice se nachází Habánské vinné sklepy, tvoří malé náměstí na tzv. Husím plácku. V obcích jsou také pořádány vinařské akce a vinařské turistické programy. Mezi nejoblíbenější pak patří Mikulovská vinařská stezka, Mikulovsko pro milovníky vín, dále pak program Pro gurmány a milovníky vín a Putování za mikulovskými víny na kole. Mezi nejlákavější vinařské akce patří zejména: Pálavské vinobraní, Výstava vína mikulovské vinařské podoblasti, Mladé víno odchází, 40

41 Mikulovské vinné trhy, Mikulov Gourmet Festival, Prázdniny s vinařem, Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem, Svěcení vína Sportovně-rekreační a kulturní infrastruktura v obcích Jednotlivé obce v regionu nabízejí také mnoho volnočasových aktivit, nejen výstavních galerií a programů, ale také i zajímavé kulturní a sportovní spolky. Téměř v každé obci se nachází místní obecní knihovna, fotbalové hřiště a cyklistické trasy. Viz příloha č. 1. Ve městě Mikulov se pak nacházejí tyto výstavní galerie s různými druhy expozic: Art Shop Horní konírna, Mikulov, EAT ART GALLERY, s.r.o. Mikulov, Expozice Dějiny význačné kolegiální kapituly a kostela sv. Václava, Mikulov, Galerie 27 Sgrafitový dům, Mikulov, Galerie Adam a Eva, Mikulov, Galerie Efram, Mikulov, Galerie Závodný, Mikulov, Městská Galerie, Mikulov, Studio Pirsc porcelain, Mikulov, Tajemné sklepení, Mikulov, Zámek Mikulov Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov. Z výše zmíněného je tedy patrné, že oblast mikroregionu Mikulovsko je velmi hodnotná, co se týče potenciálu cestovního ruchu a celkovým vybavením pro turistiku. V oblasti je mnoho významných přírodních atraktivit, jež jsou svým potenciálem velmi hodnotné, zejména pak CHKO Pálava. Kulturní památky a atraktivity jsou vedle přírodních podmínek také velmi důležitou součástí podpory cestovního ruchu a vzdělávání. Oblast Mikulovska je různorodá a na kulturní památky velmi bohatá. Důležité je, aby byl tento potenciál rozvíjen a bylo o něj náležitě pečováno. Díky tomu 41

42 může být pak rozvíjen i cestovní ruch v oblasti, je však velmi důležité dbát na jeho udržitelnost. 3.4 Materiálně technická základna ve studované oblasti Materiální a technická základna, nebo také doprovodná infrastruktura, je velmi důležitým prvkem pro celkové uskutečňování cestovního ruchu. Zahrnuje zejména infrastrukturu dopravní, vybavenost regionu ubytovacími a stravovacími službami, i důležité místní atraktivity mající vliv na přilákání turistů do oblasti, mezi něž patří cyklistické a pěší trasy, a také turistická informační centra či cestovní kanceláře a agentury Doprava Rozložení a hustota silniční sítě ve studovaném území je relativně kvalitní, pokulhává však její kvalita. Oblastí prochází silnice I., II. a III. třídy. Nenachází se zde ani dálnice ani rychlostní silnice, prochází tudy však významný evropský dopravní tah E 461 Svitavy Brno Mikulov Vídeň. Tento silniční tah je veden po silnicích I/43, R43, R52, I/52. Dostupnost jednotlivých obcí zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, propojující autobusovou a silniční přepravu cestujících v oblasti. silnice I. třídy: I/52 Brno Pohořelice Mikulov státní hranice I/40 Mikulov Břeclav silnice II. třídy a III. třídy II/414 Lechovice Hrušovany nad Jevišovkou Mikulov Poštorná II/420 Nikolčice Hustopeče Perná II/421 Terezín Velké Pavlovice Mikulov III/0522 III/0525, III/42119, III/42120, III/42124, IIIP39615, III/39614 (tyto silnice jsou součástí dopravní sítě) Železniční doprava je v oblasti vedena celostátní dráhou při úseku 246 Břeclav Mikulov Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo. Slouží jak pro osobní tak pro nákladní 42

43 přepravu. Počet spojů je poměrně vysoký, zejména v pracovních dnech. Díky tomu je zajištěna dobrá dostupnost do okresního města Břeclav. Dostupnost jednotlivých obcí zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, propojující autobusovou a silniční přepravu cestujících v oblasti. V oblasti se nenachází větší typ záchytných parkovišť, pouze jsou určité plochy vyhrazeny pro tyto účely v době konání jednotlivých větších kulturních akcí na Mikulovsku. V oblasti se nenalézá žádná vodní cesta, vyjma turistické přepravy na Novomlýnských nádržích. Co se týče letecké dopravy, tak zde nenalezneme letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní leteckou přepravu, pouze v obci Drnholec se nachází menší zemědělské letiště. V budoucnosti se připouští jeho využití pro sportovní létání. Významným dopravním prvkem jsou v oblasti cyklotrasy. Cykloturistika zaznamenává v posledních letech velký boom, nejen v národním ale i mezinárodním měřítku. Oblastí procházejí mezinárodní, národní, regionální, místní i tematicky zaměřené vinařské cyklotrasy s dobrou doprovodnou infrastrukturou avšak místy nedostatečnou (odpočívadla, mapy). Vinařské cyklotrasy patří mezi nejvíce lákající atraktivity regionu a v posledních letech jsou doplňovány tzv. uzavřenými vinařskými okruhy (např. okruh Stará Hora). Mezi významné cyklotrasy patří ty mezinárodní i národní, jelikož spojují oblast Mikulovska s dalšími částmi republiky a Rakouska a zvyšují tak atraktivitu a konkurenceschopnost oblasti. Mapa cyklotras mikulovských je uvedena v příloze č. 4. značené cyklotrasy v území: mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Brno Vídeň národní cyklotrasa Greenways Praha Vídeň (úsek Nový Přerov Mikulov) místní cyklotrasy: cyklotrasa č. 5044: Mikulov Dolní Věstonice Vinařská stezka,,mikulovská : Mikulov Valtice Lednice Dolní Věstonice Iváň Nový Přerov Mikulov Vinařská stezka Moravská vinná : 43

44 Znojmo Nový Šaldorf Havraníky Slup Hevlín Drnholec Mikulov Pavlov Dolní Věstonice Pouzdřany Hustopeče Horní Bojanovice Kobylí Klobouky Krumvíř Čejč Čejkovice Mutěnice Kyjov Bzenec Moravský Písek Okruh Stará Hora : Mikulov Bavory Brod nad Dyjí Nový Přerov Mikulov Okolo ATCMerkur: ATC Merkur Dolní Věstonice Strachotín ATC Merkur Z výše uvedeného je vidět, že studovaná oblast je velmi pestře protkaná jednotlivými cyklistickými trasami různé obtíže. Každá obec je na nějakou trasu napojena a cyklotrasy tak protínají celou oblast Mikulovska. Stejně tak jako turistické pěší trasy, cyklotrasy místy kopírují významné kulturní nebo přírodní atraktivity Pěší turistika Oblast Mikulovska je protkaná několika turistickými pěšími trasami. Využít zde můžeme červenou, modrou, žlutou a zelenou turistickou trasu. Trasy jsou součástí celorepublikové sítě pěších tras, kterou má na starosti Klub českých turistů (KČT). Trasy vedou z větší části CHKO Pálava a kolem Novomlýnských nádrží propojující významné místní turistické a přírodní atraktivity, jsou doplněny kvalitní doprovodnou infrastrukturou. Mikulovskem vede několik naučných tras, avšak vzhledem k atraktivitě a hodnotnosti oblasti by mohlo být těchto tras ještě více. Jedná se zejména o: Vinařské naučné stezky: Moravská vinná stezka délka této trasy je cca 280 km, je páteřní trasou regionálních cyklotras, prochází jižní Moravou od Znojma po Uherské Hradiště, na trase leží 70 vinařských obcí a významné kulturní i přírodní atraktivity. Mikulovská vinařská stezka dlouhá cca 82 km, vede přes Mikulov - Sedlec - Úvaly - Valtice - Hlohovec - Lednice - Bulhary - Milovice - Dolní Věstonice - Strachotín - Ivaň - Pasohlávky - Brod nad Dyjí - Novosedly - Nový Přerov - Dobré Pole - Březí Mikulov. Vinařská naučná stezka Mikulov tato trasa má cca 20 km, vede přes Mikulov - Bavory - Perná - Horní Věstonice - Dolní Věstonice - Pavlov - Klentnice Mikulov. 44

45 Vinařská naučná stezka Stará hora je nejkratší z vinařských stezek a to pouze 3,5 km, je součástí cyklistického okruhu a prochází obcemi Stará hora - Mikulov - Bavory - Dolní Dunajovice - Brod nad Dyjí - Novosedly - Dobré Pole Březí. Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy dílka trasy je 3 km, náplní je historie pavlovského vinařství, vhodná je pro pěší i cyklisty. Naučná stezka židovskou čtvrtí tato trasa má cca 1 km, vede kolem nejvýznamnějších židovských atraktivit centrem města po turistických trasách. Naučná stezka Děvín délka této trasy činí 11 km, je souběžná s turistickým značením s odpočívadly v Soutěsce a pod hradem Děvčičky. Naučná stezka Turold nejkratší trasa mající pouze 300 m je určena pro pěší s celoroční přístupností a vedoucí až do jeskyně Na Turoldu. Naučná stezka Věstonická nádrž tato stezka vede kolem Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny, vhodná pro cyklisty i pěší, je zde šest zastavení mj. informace o původní obci Mušov či obnově lužní krajiny. Naučná stezka Zámeckým parkem zámecký park Mikulov, délka trasy 1 km. Naučná stezka Umění bez hranic trasa vhodná pro pěší, místy i pro cyklisty, náplní je historie a současnost města Mikulova Ubytovací a stravovací služby Velmi významným článkem cestovního ruchu je hustá a kvalitní síť jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení, neboť v posledních několika letech roste náročnost zákazníka, který volí kolik a do čeho investuje svoje peněžní prostředky. V námi sledované turistické oblasti nalezneme mnoho stravovacích zařízení jednak ve formě restaurací i hotelových restaurací, pizzerií, občerstvení, kaváren a barů. Mikulovsko nabízí širokou škálu možných forem ubytování. Tabulka č. 3 nám ukazuje srovnání počtu hromadných ubytovacích kapacit v oblasti mikroregionu Mikulovska, Brna a Jihomoravského kraje. Z tabulky je pak patrný vysoký počet těchto zařízení 45

46 ve srovnání s Brnem a JMK, zejména pak v oblasti kempování díky několika kempům v obci Pasohlávky a dvěma kempy ve zbytku Mikulovska. Údaje jsou k Tab. 3 Hromadná ubytovací zařízení mikroregion Mikulovsko, Brno, JMK hromadná ubytovací zařízení pokoje lůžka místa pro stany a karavany Mikulovsko Brno Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Níže uvedený obrázek č. 9 nám ukazuje vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení mezi lety Do roku 2003 je vidět výraznější nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení, následně je pak vidět pokles, trvající až do období roku 2010 a návrat do původního stavu v roce 2011, který činí 49 hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko. Z tohoto počtu je 12 zařízení typu hotel, motel, botel***, 17 penzionů, 6 kempů, 2 chatové osady, 4 turistické ubytovny, 8 ostatních ubytovacích zařízení (ČSÚ, 2011). Obr. 9 Zdroj: Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko ČSÚ, vlastní zpracování 46

47 Obrázek č. 10 ukazuje vývoj počtu příjezdů hostů do oblasti ve sledovaném období od roku 2000 do roku Z počátku je vidět významný růst s menšími výkyvy s maximem v roce 2007, kde byl poprvé již překročen počet příjezdů, s následným pádem roku 2008, od tohoto období však opět nastává nárůst a v roce 2011 byla překročena hodnota příjezdů. Obr. 10 Zdroj: Vývoj počtu příjezdům mikroregionu Mikulovsko ČSÚ, vlastní zpracování ČSÚ dále uvádí i průměrný počet přenocování hostů, kdy zde turista stráví v průměru 2,1 noci. Průměrná doba pobytu je pak 3,2 dny. Tato čísla nám ukazují, že se jedná spíše o krátkodobější či víkendovou turistiku. Uvedené hodnoty jsou k Turistická informační centra a cestovní kanceláře, agentury Ve studované oblasti se nachází několik cestovních kanceláří i agentur zajišťující podporu cestovního ruchu. V Mikulově se nachází CK Merlin s.r.o. i stejnojmenná agentura, dále pak agentura CestyZaVinem.cz, agentura BEATour, nebo Amber travel s.r.o. Turistická informační centra jsou v oblasti dvě. V centru Mikulova a v Pasohlávkách. Turistické centrum v Mikulově v roce 2012 navštívilo turistů. V měsících červenec a srpen jejich počet přesáhl za každý měsíc. 90 % těchto návštěvníků jsou z ČR, zbytek pak ze zahraničí. Nejvíce jich přijelo ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska a Velké Británie (TIC Mikulov, 2012). 47

48 3.5 Analýza konkurence V této kapitole si přiblížíme dostupnost sledovaného území z hlediska vybraných sousedních zemí a vymezíme některé významné národní konkurenční turistické oblasti z hlediska dostupnosti destinace pro nejbližší sousedy ČR Dostupnost mikroregionu Mikulovsko pro turisty Mikulovsko má díky své výborné poloze na jihu Moravy na páteřních dopravních tazích a hodnotnému turistickému potenciálu významnou strategickou pozici. Napojením na důležité dopravní tahy má možnost přilákat turisty jednak z České republiky, ale také z okolních států. V případě Polska leží Mikulovsko právě na páteřním dopravním tahu do turistických destinací na jihu Evropy (v případě zimní rekreace např. Rakousko a Itálie) a díky časové náročnosti této cesty je Mikulov a okolí tradičním místem pro přenocování projíždějících turistů. Významná je i blízkost Slovensku, se kterým má sledovaná oblast státní hranici. Slováci tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních turistů na Mikulovsku i díky cca dvě hodiny vzdálené Bratislavké aglomeraci, tvořící možný potenciál opakované návštěvy do mikroregionu. Stejně tak Rakousko má státní hranici s ČR při oblasti Mikulovska. Z hlediska dostupnosti má největší potenciál dalšího rozvoje, zejména pak díky turistické infrastruktuře v příhraničí, kde existuje propojení jak turistických tak cyklistických tras. Díky ještě větší blízkosti Vídeňské aglomerace než výše zmíněná Bratislavská aglomerace, má Vídeň do budoucna lepší pozici z hlediska významnosti pro rozvoj i krátkodobého turismu na Mikulovsku. Pro turisty z ostatních zemí, zejména Německo, Itálie a ostatní vzdálené země je Mikulovsko hůře dostupnou destinací, zejména z hlediska časového. Dopravní dostupnost je dobrá, co se týče napojení na dálniční tahy nebo využití leteckého spojení do Brna. U těchto turistů se pak spíše jedná o dlouhodobější než několikadenní návštěvu či rekreaci. 48

49 Turisté z ČR mají spojení s Mikulovskem z hlediska dopravní vzdálenosti jednodušší díky husté silniční i železniční síti. Turisté pak mohou realizovat i krátkodobější nebo víkendové návštěvy Významné tuzemské konkurenční destinace v JMK Za konkurenční oblasti můžeme považovat téměř všechny blízké regiony v Jihomoravském kraji. Město Brno jo moravská aglomerace se vyznačuje bohatými možnostmi v oblastech kultury a zábavy, historických památek, nákupů a kongresové turistiky. Moravský kras a okolí Brna je významný svými přírodními a krajinnými atraktivitami v podobě jeskyní, dále pro široké možnosti cykloturistiky a pěší aktivity. Znojemsko a Podyjí láká stejně jako Mikulovsko přírodními a kulturními atraktivitami, vinařskou turistikou, kulturními akcemi, cykloturistikou, aktivitami u vody. Region Slovácko nabízí opět vinařskou turistiku, cykloturistiku, krásné přírodní a památkové a národopisné atraktivity, gastronomii a navíc také lyžařská střediska. Lednicko-valtický areál má obrovský turistický potenciál co se týče kulturních a přírodních památek, možností turistiky a cykloturistiky, také aktivit u vody, či vzdělávání podobně jako Mikulovsko, díky blízkosti obou regionů bývá turisty většinou navštěvován současně, a proto se také hovoří o turistické oblasti Pálava a LVA. I přes všechny zmíněné lokality, kde každá je něčím specifická, dokáže oblast Mikulovska dost dobře konkurovat, nabízet své přednosti a dále se rozvíjet. 3.6 Vybrané socioekonomické faktory Z hlediska dalšího možného rozvoje cestovního ruchu a pro ucelenější představu, je v této kapitole zmíněna současná socioekonomická situace v oblasti Mikulovska. Zařadit sem můžeme zejména demografické údaje jako samotný počet obyvatel, průměrný věk, ekonomickou aktivitu a nezaměstnanost. Pro tuto práci je vhodné zaměřit se i na zaměstnanost v cestovním ruchu. 49

50 3.6.1 Demografické údaje Následující obrázek č. 11 nám ukazuje, jak se vyvíjel počet obyvatel na Mikulovsku mezi lety Od roku 2000 je patrný významnější pokles počtu obyvatel z původní hodnoty osob na v roce 2007, kdy byla hodnota nejnižší. Od tohoto roku počet osob kolísá k současné hodnotě osob. Z tohoto počtu je pak žen a můžu. Věková skladba je následující, ve věku 0 14 let je osob, ve věku let je osob a ve věku 65 a více let je osob. Obr. 11 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Mikulovsko mezi lety Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování ČSÚ uvádí také hodnotu indexu stáří, tedy počet osob ve věku 65 a více na 100 dětí ve věku 0 14 let. Hodnota tohoto indexu je 98,8 což znamená nižší podíl osob nad 65 let než dětí do 15ti let. To je patrné i z výše uvedených hodnot. Avšak i tento rozdíl je velmi malý, poukazuje na vyšší podíl starších osob v regionu. Ve sledovaném období tento index neustále roste, a je důkazem stárnutí populace. Můžeme se domnívat, že v následujících letech převýší hodnotu Nezaměstnanost a ekonomická aktivita Nezaměstnanost je v současnosti problém celorepublikový i evropský. V České republice je současná míra nezaměstnanosti dle MPSV 8,91 %. V Jihomoravském kraji dosahuje však tato míra 10,12 %, což znamená vyšší nezaměstnanost než je ta 50

51 průměrná. Avšak hodnoty nezaměstnanosti vně JMK dosahují v některých okresech téměř k 15 % (okres Hodonín a Znojmo). Uvedené hodnoty jsou k Nezaměstnanost na Mikulovsku dosahuje vysoké hodnoty 12,5 %, což je nejvíce ze všech mikroregionů v JMK. Následující obrázek č. 12 nám ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v období od roku 2001 do roku Od roku 2002 nezaměstnanost klesala a nejnižší hodnotu nezaměstnanosti pak vykazuje rok 2008, jejíž hodnota dosahovala pouhých 8,2 %. Po dopadu ekonomické krize do roku 2010 zvýšila téměř dvojnásobně na hodnotu 15,9 %. Následně je vidět opět pokles až do současnosti. Uvedené hodnoty jsou k Obr. 12 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Mikulovsko mezi lety Zdroj: ČSÚ, MPSV, vlastní zpracování Ekonomická aktivita obyvatelstva jde dle ČSÚ na hodnotě 58,3 %, kde ekonomicky aktivních je osob. Z tohoto počtu je pak zaměstnáno osob (hodnoty jsou k ). Zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu je ve studované oblasti (pro tento případ ORP Mikulov bez obce Pasohlávky, z důvodu chybějících dat) se pohybuje okolo 5 %. Celkový počet zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství činí v ORP Mikulov 420 osob (údaje o nezaměstnanosti pro obec Pasohlávky se nepodařilo získat, jelikož obec nespadá pod ORP a ČSÚ neuvádí hodnoty pro jednotlivé obce). Celkový počet registrovaných ekonomických subjektů ke dni

52 4 ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CR ANALÝZOU SWOT Silné stránky strategická poloha na jihu Moravy důležitý dopravní uzel, dobrá dopravní dostupnost (napojení na železnici, IDSJmK) vysoký podíl cenných přírodních atraktivit (CHKO, NPR, NPP, PR, PP, ptačí oblasti) mimořádné kulturní a historické atraktivity židovské památky významná vinařská oblast možnosti rekreace u vodního díla nově vybudované aquacentrum neregionálního významu velká hustota cyklotras a turistických tras, naučné stezky dodržování a udržování tradic Příležitosti výstavba dálnice (Brno Vídeň) napojení se na trasu severovýchod-jih, rekonstrukce komunikací využívání neobydlených domů jako chalupy a druhé bydlení kvalitní péče o ŽP, zalesňování možnost rozvoje alternativních forem CR (agroturistika, hipoturistika, atp.) rozvoj lázeňské turistiky medializace oblast skrz folklór navýšení počtu TIC rozvoj podnikání v cestovním ruchu, zisk finančních prostředků z fondů EU Zdroj: vlastní zpracování Slabé stránky absence dálnice (spoj Brno Vídeň) špatná kvalita komunikací, nedostatečná doprovodná infrastruktura nízká hodnota KES sezónnost cestovního ruchu nemožnost návštěvy kulturních atraktivit v zimních měsících převažující krátkodobost rekreace málo turistických informačních center Hrozby nedostatek finančních prostředků pro další rozvoj v různých oblastech přírodní katastrofy, škůdci škody způsobené nadměrným turismem pokles počtu obyvatel, odliv do mladé generace do Brna malý rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu Jak již bylo uvedeno výše, analýza SWOT slouží k zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb mající vliv na další rozvoj regionu. Silnou stránkou mikroregionu je jeho strategická poloha v příznivém klimatu jižní Moravy, při státní 52

53 hranici s Rakouskem. Jedná se o dopravní uzel s napojením na železnici a integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, což souvisí s relativně rychlou a jednoduchou dostupností ze všech tří výše zmíněných metropolí. Poloha je také výhodou zejména pro projíždějící turisty, kteří se zde mohou zastavit a využít možnosti strávit zde volný čas. Oblast se vyznačuje velmi hodnotným kulturně-historickým potenciálem s významnými turistickými atraktivitami. Mimořádně hodnotné jsou i přírodní atraktivity, jež jsou hlavními cíly většiny turistů v mikroregionu. Mezi ně se řadí i významné vodní dílo Novomlýnské nádrže, které je velmi vyhledávanou atraktivitou na Mikulovsku. V létě letošního roku 2013 se bude otvírat nový vodní komplex Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Svým vybavením a možnostmi bude silně konkurovat rakouským Therme Laa. Oblast je protkaná silnou sítí turistických a cyklistických tras, jež jsou místy doplněny i o naučné stezky, významnou roli hrají také velmi atraktivní vinařské stezky. Vinařská turistika je na Mikulovsku vysoce významným lákadlem. V oblasti jsou taky silně zakořeněny lidové tradice, které jsou často doplňovány kulturními akcemi nadregionálního významu. Mezi slabé stránky je zahnuta absence dálničního tahu spojující Brno a Vídeň, který je již několik let v řešení, bohužel česká strana není schopna adekvátně reagovat na postoj Rakouska. Stávající komunikace se vyznačují špatnou kvalitou zejména silnic II. a III. třídy, některé jsou ve stavu katastrofálním kvůli nedostatku finančních prostředků a nekvalitnímu zpracování silničního povrchu. Slabinou je také doprovodná infrastruktura, která na spoustě míst chybí, nebo je ve špatném stavu (odpočívadla, lavičky, mapy, atp.). Nízká hodnota koeficientu ekologické stability je díky převažující orné půdě v oblasti. Díky klimatickým podmínkám je zde cestovní ruch uskutečňován spíše sezónně a je spíše krátkodobějšího rázu. Většinou se nejedná o dovolenou, ale o výlet. V oblasti je také absence turistických informačních center, nacházejí se zde jen dvě a to v Mikulově a Pasohlávkách, tím pádem by měla být doplněna aspoň do oblastí křížících se turistických tras nebo cyklotras. Jako příležitost můžeme vyzdvihnout již výše zmíněnou stavbu dálnice spojující Brno a Vídeň. Důležitá je také kvalitní a adekvátní péče o památky jak kulturní, tak přírodní, snažit se dostatečně dobře čerpat finanční zdroje ze strukturálních fondů EU, nejen pro 53

54 tyto účely, ale pro celkový rozvoj turismu v regionu. Výhodné by bylo zaměřit se na podporu nových alternativních forem cestovního ruchu jako agroturistika, hipoturistika atp. Hrozbou pro tento region může být právě nedostatek finančních zdrojů pro budoucí rozvoj a revitalizaci místních hodnot. Na druhé straně však nadměrný turismus může přinést více škody než užitku, proto musí být tento rozvoj udržitelný a korigovaný. Důležitá je také strategie pro udržení mladé vzdělané generace v oblasti, opak může vést k odlivu těchto občanů a představovat tak hrozbu pro rozvoj regionu. A jak již bylo uvedeno, je třeba zajistit rozvoj v cestovním ruchu v dostatečné míře, ale na udržitelné úrovni. 54

55 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Stěžejním bodem této práce je marketingový výzkum, na jehož základě bude následně navržena strategie rozvoje cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu v mikroregionu Mikulovsko. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku v období od března 2013 do května 2013 v obcích Mikulov, Pasohlávky, Pavlov, Dolní Věstonice, Dunajovice a Klentnice. Dotazník obsahuje 20 otázek. Otázky jsou uzavřené a polouzavřené, v některých variantách mohli respondenti vybrat více možností odpovědi. 17 otázek je věcných a škálovacích, 3 otázky jsou identifikační, určující věk, pohlaví a místo původu respondentů. Zjištěné hodnoty jsou interpretovány jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. Vyhodnoceno bylo 112 dotazníků pomocí programu MS Office Excel. Pro zjištění důvodu pobytu respondentů v mikroregionu Mikulovsko byla respondentům položena otázka, zda jsou turisté nebo místní obyvatelé. Na tento dotaz 67 % dotazovaných odpovědělo, že jsou turisté, kterých byl celkový počet 75. Místních obyvatel bylo dotázáno 37, tedy 33 % z celkového počtu zodpovězených dotazníků. 80 Otázka č Jste rezident nebo turista? počet respondentů turista rezident Obr. 13 Zdroj: Absolutní vyjádření odpovědi zda je respondent rezident nebo turista vlastní zpracování Otázka č. 2 se týkala důvodu návštěvy respondentů v oblasti, tedy za jakým účelem se v mikroregionu nacházejí. Z celkového počtu odpovědělo 57 dotazovaných, tedy 51 %, označilo svůj pobyt jako výlet. Dalších 23 respondentů (21 %) označilo důvod pobytu za své trvalé bydliště. Strávit dovolenou na Mikulovsko přijelo 11 respondentů 55

56 počet respondentů počet respondentů a 9 dotazovaných zde bylo navštívit své příbuzné. Jako důvod pracovní cesty odpovědělo 5 osob, za nákupy se vydali 4 respondenti a 3 dotazovaní oblastí jen projížděli. 60 Otázka č Jaký je důvod vaší návštěvy? výlet trvalé bydliště dovolená návštěva příbuzných pracovní cesta nákupy tranzit Obr. 14 Zdroj: Absolutní vyjádření důvodu návštěvy vlastní zpracování Následující otázka č. 3 zjišťovala, kolikrát již respondenti region navštívili a v jakém období. Jak obrázek č. 15 ukazuje, v hlavní turistické sezóně (květen říjen) navštěvovali dotazovaní region opakovaně. Z celkového počtu bylo v regionu 36 respondentů 5 a vícekrát, následně pak 29 osob 1 2 krát, 21 dotázaných 3 4 krát, 19 dotázaných 1 krát a pouze 8 tento region v sezóně nenavštívilo. Mimo hlavní sezónu v oblasti bylo 51 dotázaných pouze 1 krát, 1 2 krát bylo v regionu 19 dotázaných, 3 4 krát navštívilo region 15 respondentů a 27 jich bylo v oblasti více než 5 krát. Otázka č. 3 Kolikrát jste již tento region navštívili (zaposledních 5 let) a kdy? x 1-2x 3-4x 5 a vícekrát 0x 0 v hlavní sezóně mimo hlavní sezónu Obr. 15 Absolutní vyjádření odpovědí počtu návštěv a období Zdroj: vlastní zpracování 56

57 Na další otázku č. 4, zdali se respondenti v nejbližší době chystají region opět navštívit (nebo v něm cestovat), odpovídali dotázaní, že v hlavní sezóně určitě ano (62 dotázaných) nebo ano (36 dotázaných), mimo hlavní sezónu region spíše nenavštíví 31 respondentů a 8 dotázaných region určitě nenavštíví. Dohromady 26 respondentů neví ani v jednom případě. Obr. 16 Zdroj: Vyjádření odpovědí opětovné návštěvy regionu vlastní zpracování Dále bylo zjišťováno, jaké atraktivity v regionu jsou pro respondenty těmi nejlákavějšími. Jednoznačně nejatraktivnější jsou pro turisty možnosti vinařské a gastronomické turistiky. Za předešle zmíněnými následují turistické a sportovní atraktivity (cykloturistika, pěší turistika apod.). Dále kulturní atraktivity, oblast wellness a relaxace a historické atraktivity. Mezi méně lákavé spatřujeme návštěvu židovských památek a nejméně atraktivní jsou církevní památky a nákupy v regionu. 57

58 počet respondentů Obr. 17 Zdroj: Otázka č Jaké atraktivity jsou pro Vás nejlákavější? velmi lákavé spíše lákavé spíše nelákavé vůbec mě nelákají je mi to jedno kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy Absolutní vyjádření nejlákavějších atraktivit vlastní zpracování Dotazníkové šetření pokračovalo otázkou, zda již respondenti navštívili tento region v hlavní turistické sezóně. Jak je z obrázku č. 18 patrné, nejvíce uskutečňovanými aktivitami byla turistika a sportovní aktivity, dále návštěva kulturních akcí a památek, stejně hojně vyhledávanou atraktivitou je vinařská turistika a gastronomie. Mezi méně vyhledávané patřily historické atraktivity a wellness aktivity, nákupy a atraktivity s židovskou tematikou. Nejméně lákavá pak byla církevní turistika. Jeden dotazovaný respondent uvedl, že region v hlavní sezóně nenavštívil a pouze jeden respondent uvedl jinou atraktivitu, a to práci. 58

59 počet respondentů Otázka č Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili v hlavní sezóně? turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) vinařská turistika a gastronomické zážitky historie (archeologie, muzea) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici nákupy židovská turistika církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou nenavštívil Obr. 18 Zdroj: Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit v hlavní sezóně vlastní zpracování Otázka č. 7 se naopak zaměřovala na atraktivity, které respondenti navštívili mimo hlavní turistickou sezónu. Na tuto otázku odpovědělo 19 dotázaných, že žádné atraktivity mimo sezónu nenavštívili. V zimních měsících však nejvíce navštěvovali vinařské a gastronomické akce (18 respondentů), wellness (17 respondentů) a přicházeli za kulturou, provozovali turistické a sportovní aktivity (16) navštěvovali a přijížděli za nákupy (13). Nejméně byly opět navštěvovány historické objekty, církevní i atraktivity s židovskou tematikou. 59

60 počet respondentů Otázka č Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili mimo hlavní sezónu? nenavštívil vinařská turistika a gastronomické zážitky wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) nákupy historie (archeologie, muzea) židovská turistika církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou 1 Obr. 19 Zdroj: Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit mimo hlavní sezónu vlastní zpracování Z posledních dvou otázek jasně vyplývá sezónnost cestovního ruchu, jenž některé aktivity lze provozovat pouze v určitou dobu, stejně tak i návštěvnost kulturněhistorických atraktivit je podmíněna roční otevírací dobou. Nejoblíbenější jsou pak atraktivity spojené s turistikou (zde můžeme zobecnit na cykloturistiku a pěší turistiku) a vinařstvím. Můžeme také říct, že méně oblíbené jsou pak atraktivity s náboženskou tematikou. Obrázek č. 20 nám ukazuje odpovědi na otázku č. 8, a to za jakým účelem plánujete region navštívit v příštích dvou letech. Otázka byla položena záměrně z důvodu zjištění, zda se respondenti chtějí do oblasti vrátit, a co je do regionu nejspíše opět přivede. Většina návštěvníků odpověděla, že kulturní atraktivity, turistické atraktivity, wellness a zejména atraktivity s vinařskou tematikou navštíví téměř určitě. Naopak např. atraktivity s náboženskou tematikou, židovské památky nebo nákupy dotázaní spíše nebo určitě navštívit neplánují. U jednotlivých variant odpovídalo průměrně 9 15 % dotazovaných, že neví, zda danou atraktivitu navštíví. 60

61 počet respondentů počet respondentů Otázka č. 8 Za jakým účelem plánujete region navštívit během příštích 2 let? určitě plánuji spíše plánuji spíše neplánuji určitě neplánuji nevím kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy Obr. 20 Zdroj: Vyjádření účelu návštěvy během příštích 2 let vlastní zpracování Jako další, byla respondentům položena otázka č. 9, pokud plánují jednotlivé atraktivity navštívit, tak jestli v hlavní turistické sezóně nebo mimo ni. Většina dotázaných by navštívila kulturní a historické atraktivity, provozovala turistiku a vydávala se za vinařstvím a gastronomií v hlavní sezóně. Wellness aktivity by spíše prováděli mimo sezónu a zbylé možnosti by navštěvovali téměř shodně, jak v hlavní sezóně, tak ve vedlejší sezóně Otázka č Pokud plánujete následující atraktivity navštívit, tak kdy? v hlavní sezóně mimo hlavní sezónu kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy Obr. 21 Zdroj: Vyjádření odpovědí plánované návštěvy atraktivit vlastní zpracování 61

62 počet respondentů Následující otázka č. 10 byla směřována respondentům pro zjištění, co jim v oblasti nejvíce schází. Z obrázku č. 22 je patrné, že respondentům v oblasti nejvíce chybí aquaparky, různé kulturní akce a kvalitní ubytovací a stravovací zařízení s infrastrukturou. Naopak wellness centra, ekofarmy a zařízení pro hipoturistiku v oblasti více méně neschází, a možnosti lyžování dotázaným určitě neschází. Celkem výrazné procento respondentů se vyjádřilo k jednotlivým možnostem variantou odpovědi nevím, dle grafu č. 14 v rozmezí od 5 % do 22 % Otázka č Co vám v regionu nejvíce schází? určitě schází spíše schází spíše neschází určitě neschází nevím aquaparky wellness centra ekofarmy hipoturistika kulturní akce (koncerty, přednášky, apod.) kvalitní ubytování, stravovací zařízení, infrastruktura lyžování golf Obr. 22 Zdroj: Vyjádření odpovědí na otázku co respondentům v regionu nejvíce schází vlastní zpracování Další položenou otázkou č. 11 bylo, zda respondenti vědí o nově vznikajícím vodním komplexu Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Téměř všichni dotázaní o jeho výstavbě věděli. Vzhledem k povaze tohoto aquaparku, jehož nabídku lze využívat jak v hlavní sezóně, tak mimo ni, odpovídali respondenti relativně shodně. A to tak, že jej navštíví jak v sezóně, tak mimo hlavní turistickou sezónu, ale spíše dávají přednost návštěvě právě mimo hlavní turistickou sezónu. 62

63 počet respondentů počet respondentů Otázka č. 11 Víte již o nově vznikajícím aqua komplexu Aqualand Moravia? Pokud ano, navštívíte jej a kdy? v hlavní sezóně mimo hlavní sezónu určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím Obr. 23 Vyjádření zjištění o existenci aqua komplexu Aqualand Moravia Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 12 zjišťuje, zda by respondenti měli zájem o opětovné zprovoznění (vybudování) lázeňství v obci Sedlec, díky existenci termálních pramenů. Možnost odpovědi spíše ano vybralo 46 % respondentů, tedy 51 osob. Odpověď určitě ano zvolilo 32 % dotázaných, možnost nevím uvedlo 11 % (12 dotázaných). Variantu spíše ne vybralo 10 respondentů a 3 dotázaní o tuto turistickou atraktivitu vůbec nestojí. Otázka č. 12 Měli byste zájem o znovuzprovoznění (vybudování) lázeňství v obci Sedlec? spíše ano určitě ano nevím spíše ne určitě ne Obr. 24 Zdroj: Vyjádření zájmu o lázeňství v obci Sedlec vlastní zpracování Jako další byla dotazovaným položena otázka, zda by měli zájem o turistické balíčky nebo výletnické okruhy. U nabízených možností vždy převažovala varianta odpovědi ano. Největší zájem byl o vinařské okruhy obcemi, o které jeví zájem 98 dotázaných. Dalšími, nejvíce požadovanými jsou turistické a cyklistické okruhy v oblasti. Významná poptávka byla také zaznamenána u produktových balíčků po firmy. Stejnou měrou jsou poptávány wellness a gastronomické balíčky, a to 73 respondenty, jež 63

64 počet respondentů odpověděli možností ano. Menší zájem pak byl o kulturní a historické okruhy obcemi, které však stále převyšovaly možnost nezájmu, stejně tak ekoturistické balíčky, o které by mělo zájem pouze 48 dotázaných. O tento nabízený produkt byl největší nezájem. 150 Otázka č. 13 Měli byste zájem o turistické balíčky, okruhy? Obr. 25 Zdroj: ano ne nevím wellness balíčky vinařské okruhy obcemi gastronomické balíčky turistické a cyklo okruhy ekoturistické balíčky kulturní a historické okruhy obcemi balíčky pro firmy Vyjádření zájmu o turistické balíčky, okruhy vlastní zpracování Mikroregion Mikulovsko je velmi bohatý, co se týče nabídky atraktivit turistům. Proto byla respondentům položena právě otázka, jak hodnotí pestrost turistické nabídky v mikroregionu. Možnost odpovědi vinařská turistika a gastronomické zážitky byla nabídka 62 respondenty označena jako velmi pestrá, 34 respondenti ji označili jako spíše pestrou a pouze 2 jako málo rozmanitou, 4 označili nabídku jako velmi jednotvárnou a 10 dotázaných odpovědělo, že nemohou posoudit. Odpověď spíše pestrá nabídka převažovala u možnosti turistika a sport (možnost odpovědi zvolilo 50 respondentů), i když jako velmi pestrou ji označil téměř shodný počet respondentů a to 46 respondentů. Dále je z grafu patrné, že respondenti považují za spíše pestrou nabídku i historických atraktivit. U možnosti wellnes sice převládá odpověď, že nabídka je spíše pestrá (47 respondentů), významná je ale právě i odpověď málo rozmanitá, kterou vybralo 38 respondentů. Zajímavé jsou také odpovědi na možnosti církevní a židovské turistiky, kde u obou případů odpověděla nadpoloviční většina dotázaných, že pestrost nemohou posoudit. 64

65 Obr. 26 Zdroj: Vyjádření hodnocení turistické nabídky vlastní zpracování Další otázka se zaměřuje na zjištění, jak respondenti hodnotí vybavenost regionu pro turistiku, rekreaci. Jelikož kvalitní materiálně-technická základna je jedním ze stěžejních faktorů uskutečňování cestovního ruchu. Respondenti hodnotili ubytovací zařízení, stravovací zařízení, dopravní infrastrukturu a dostupnost mikroregionu a činnost turistických informačních center. Vybavenost prvních tří zmíněných možností byly vyhodnoceny jako spíše dobré díky viditelně převažující variantě této odpovědi. Ubytovací kapacity hodnotilo 5 dotázaných jako spíše špatné, a 11 uvedlo, že nemohou posoudit. Zajímavé je i hodnocení spíše špatné pro činnost turistických informačních center, označilo je tak 29 dotázaných a 38 odpovědělo, že činnost těchto institucí nedokáže posoudit. 65

66 počet respondentů Obr. 27 Zdroj: Hodnocení vybavenosti pro turistiku a rekreaci vlastní zpracování Jednou z posledních zjišťovacích otázek bylo, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace o regionu. Vybráno mohlo být více možností odpovědi. Nejvíce informací shánějí dotazovaní z internetu, a to 88 dotázaných. Dále pak berou v potaz doporučení od známých (68 dotázaných), z tisku se informovalo 34 respondentů. Pouze 18 dotázaných uvedlo možnost televize a jen 12 respondentů vybralo možnost rádio, rozhlas. Otázka č. 16 Z jakých zdrojů čerpáte informace o regionu? internet doporučení od známých tisk reklamní letáky, tabule televize rádio, rozhlas Obr. 28 Zdroj: Vyjádření využívaných zdrojů informací vlastní zpracování V závislosti na předchozí otázce byla dotázaným položena otázka, jak jsou s poskytovanými informacemi spokojeni. S poskytovanými informacemi z internetu jsou téměř všichni spokojeni, s informacemi z televizní obrazovky převažuje 66